17. října 2014
Celkové výdaje na zdravotní péči v České republice činily v roce 2010 přibližně 284 miliard korun, z toho cca 214 miliard (tři čtvrtiny) vynaložily zdravotní pojišťovny, cca 42 miliard (15 procent) vynaložily domácnosti, cca 25 miliard (9 procent) bylo hrazeno z veřejných rozpočtů a zbylé 3 miliardy (1 procento) bylo hrazeno z vedlejších zdrojů (neziskové organizace, soukromé pojištění a zaměstnavatelé, kteří hradí zaměstnancům preventivní prohlídky). Vládní výdaje (tj. výdaje státního rozpočtu, místních rozpočtů a výdaje zdravotních pojišťoven) na zdravotnictví činily v roce 2010 přibližně 239 miliard korun. Pětina až čtvrtina celkových výdajů se týká léčiv a zdravotních prostředků. A právě do kompetence Státního ústavu pro kontrolu léčiv patří mj. rozhodování o maximálních cenách léčivých přípravků, výši a podmínkách jejich úhrad, registraci a o klinickém hodnocení léčiv. Úřad tak ve svých rukou drží značnou moc. Sám přitom disponuje značnými finančními prostředky na svůj provoz, které se mohly stát lákadlem pro vyvádění mimo úřad a státní rozpočet. A právě o tom pojednává popisovaná kauza.
O čem kauza je?
Za doby, kdy byl ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Martin Beneš, došlo podle Zprávy z forenzního šetření ze dne 22.
ledna 2013 v tomto ústavu k závažným pochybením ohledně řádného hospodaření s finančními prostředky a ohledně průběhu výběrových řízení.
Zpráva obsahuje detailní popis desítek případů dokládajících, jak bylo nakládáno s prostředky ústavu a jak byl pravděpodobně obcházen či porušován zákon o veřejných zakázkách.
Pro představu popišme „pikantní“ skutečnosti k veřejné zakázce na dodávku hardware z roku 2011. Předpokládaná hodnota zakázky činila 1 990 000 Kč bez DPH a vítězný uchazeč ICT Energo, s.r.o., ji v elektronické aukci získal za cenu 1 977 162 Kč bez DPH (necelých 13 tisíc korun pod předpokládanou hodnotou).
Soutěže se zúčastnili tři uchazeči (NETPROSYS, AVENET a ICT Energo), z nichž dva měli stejného jednatele (Pavla Kocoura) a jednatel třetího uchazeče v minulosti pracoval u jednoho z obou „konkurentů“. Nabídky všech tří uchazečů obsahovaly stejnou pravopisnou chybu („Kapacita baterie bude je 97Wh“).
Ceny v nabídkách všech tří uchazečů byly v rozmezí 99,35 % až 99,93 % předpokládané maximální ceny zakázky dle zadávací dokumentace.
Mimořádně zajímavý byl i průběh elektronické aukce: společnost ICT Energo snížila svoji cenovou nabídku na cenu o 1 korunu nižší, než byla cenová nabídka společnosti AVENET, která však již na toto snížení nereagovala a vítězem se tak stala společnost ICT Energo!
Vyskytla se i zakázka na stavební práce (rekonstrukce objektu), jejíž součástí byla i dodávka hardware a software včetně servisních služeb (vítězem se stala společnost VÍTKOVICE IT SOLUTIONS). Stručný souhrnný popis, který je ve Zprávě doložen na jednotlivých případech, nabízí následující citace ze Zprávy:
„Při výběrových řízeních na dodavatele veřejných zakázek zřejmě nedocházelo v mnoha případech k soutěži mezi uchazeči. V mnoha případech nabídky uchazečů do výběrového řízení nesly známky dohod mezi uchazeči (např.
stejné chyby nebo text v nabídkách uchazečů, minimální odchylka nabídnutých cen uchazečů) nebo byla nabídka předložena pouze jedním z oslovených uchazečů. V těchto případech vesměs docházelo pouze k minimálním úsporám oproti předpokládané hodnotě veřejné zakázky.
V průběhu relevantního období takto získaly veřejné zakázky např. společnosti: ICT Energo, VÍTKOVICE IT SOLUTIONS, AVENET, TRONEVIA, AQUASOFT.“
„V relevantním období společnosti NETPROSYS, AVENET, VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a VISITECH měly nebo stále mají stejného jednatele, Pavla Kocoura.
Tyto společnosti soutěžily v několika výběrových řízeních proti sobě, případně byly mezi uchazeči oslovenými k podání nabídky.
Těmto společnostem byla v průběhu relevantního období za dodávky a služby v oblasti IT vyplacena celková částka 150 mil. Kč bez DPH.“
Neméně alarmující je ve Zprávě i popis výdajů ze strany SÚKLu na služby PR, marketing, lobbing a dokonce i na zařízení proti odposlechu. SÚKL přitom patří mezi organizační složku státu a lze jen stěží obhájit důvody, proč organizační složka státu vynakládá prostředky na uvedené služby – dokonce i na zařízení proti odposlechu!
Osoby a obsazení
- PharmDr. Martin Beneš – ředitel SÚKLu od ledna 2007 do února 2012
- Ing. Karel Kettner – člen některých hodnotících komisí
- a mnoho dalších, mezi nimi další členové hodnotících komisí, jednatelé a zástupci uchazečů o zakázky (např. Pavel Kocour).
Stručně o Státním ústavu pro kontrolu léčiv
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) je správním úřadem, do jehož kompetence mj. patří rozhodování o maximálních cenách léčivých přípravků, výši a podmínkách jejich úhrad, registraci a o klinickém hodnocení léčiv. Do jeho kompetence také patří dozor nad výrobou léčiv v České republice. SÚKL je podřízen Ministerstvu zdravotnictví.
Rozhodování ústavu se dotýká pětiny až čtvrtiny všech výdajů v českém zdravotnictví (ty od roku 2009 činí každoročně přibližně 290 miliard korun), které se týkají léčiv a zdravotních prostředků.
Pro konkrétní představu uveďme, že například za rok 2012 činily tržby lékáren za léky na recept, léky na žádanky do zdravotnických zařízení a za léky bez receptu přibližně 66 miliard korun (z této částky tvořil volný prodej léčiv včetně doplatků přibližně 17 miliard korun).
Je tedy možné konstatovat, že moc, kterou SÚKL drží „v rukou“, je enormní. Enormní budou také tlaky na rozhodování SÚKLu ze strany politicko-lobbistických skupin.
Celkové náklady na provoz SÚKLu jsou pouze z části hrazeny ze státního rozpočtu, z větší části je SÚKL samofinancován díky své odborné činnosti, resp. díky náhradám výdajů za odborné úkony, které ústavu ukládá zákon.
Například v roce 2012 tvořily mimorozpočtové příjmy SÚKLu přibližně 621 milionů korun, zatímco finance přidělené ze státního rozpočtu na provoz SÚKLu tvořily přibližně 40 milionů korun.
Odvod financí ze strany SÚKLu do státního rozpočtu tvořil v roce 2012 přibližně 47 milionů korun.
Po nástupu Tomáše Julínka na post ministra zdravotnictví se v lednu 2007 stal ředitelem SÚKLu Martin Beneš. V únoru 2012 jej nový ministr zdravotnictví Leoš Heger odvolal a v květnu 2012 se novým ředitelem ústavu stal Pavel Březovský.
A právě Pavel Březovský nechal prošetřit hospodaření ústavu za většinu doby ředitelování svého předchůdce Martina Beneše. Vznikla tak Zpráva z forenzního šetření (dále jen „šetření“) ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv, která nese datum 22. 1. 2013 a jejímž autorem je auditorská společnost Ernst & Young.
Relevantní období pro šetření bylo vymezeno daty 1. 1. 2009 a 30. 9. 2012. Právě kopii této zprávy má Fond k dispozici.
Poznamenejme, že samotný Pavel Březovský byl po dvou letech v únoru 2014 odvolán novým ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem, přičemž dočasným řízením ústavu byl pověřen „krizový manažer“ Zdeněk Blahuta. Ten bezprostředně poté zadal vypracovat forenzní audit na hospodaření SÚKLu v období svého předchůdce (od února 2012 do února 2014).
Co jsme v kauze udělali?
Podali trestní oznámení a zveřejnili tiskovou zprávu.
O jakou částku veřejných prostředků v kauze jde?
O desítky milionů korun.
Jaké dokumenty si můžete ke kauze stáhnout?
Poslanci ANO kritizují kvůli eReceptu SÚKL. Navzdory tomu, že řekl ne nátlaku IT firmy
Elektronický recept a nefunkční centrální úložiště, za nímž stojí ukončení spolupráce s firmou Tronevia, se včera na sněmovním zdravotnickém výboru staly důvodem lehké politické přestřelky.
Poslanci ANO Rostislav Vyzula a Jana Pastuchová zkritizovali SÚKL a ministerstvo zdravotnictví za to, že dva roky s eRecepty nic nedělali a výbor o problému včas neinformovali. Jana Pastuchová pak dokonce navrhla zřízení parlamentní vyšetřovací komise.
Jenže podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) si lékový ústav rozhodně ve chvíli, kdy se vzepřel vyděračské firmě, nezaslouží kritiku. V tom, že na rychlé soudy není vhodná chvíle, ho podpořili také poslanci ČSSD.
„Dva roky se snažíme ze SÚKL získávat informace o tom, jak probíhá příprava na povinný elektronický recept, který byl odložený v roce 2014 na 1. 1. 2018. Pan ředitel SÚKL tu byl opakovaně, naposledy nedávno, kdy podával informaci, jak situace vypadá.
Víceméně s drobnými výjimkami ujišťoval o tom, že proces je dobře nastartován a bude zvládnut.
Považuji to možná až za ignoraci zdravotního výboru, až možná za pohrdání tímto výborem, že jsme nebyli řádně informováni včas,“ zlobí se předseda zdravotnického výboru Rostislav Vyzula.
Kritikům je trnem v oku hlavně jednací řízení bez uveřejnění, které projednala vláda 2. 11. To se týkalo zdůvodnění potřeby 50 milionů na dva roky na zajištění IT činnosti firmy Tronevia. Poslanci ANO lékovému ústavu vytýkají, že zatímco ještě před dvěma měsíci nutně peníze potřeboval, z ničeho nic je schopen situaci řešit.
„Rozdíl mezi 2. 11. a tím, že se najednou záležitost vyřídí během několika málo dnů, mě překvapuje. V materiálu z vlády je uvedeno, že situace ohledně autorských práv týkající se hlavně elektronického receptu je nejasná a že SÚKL není držitelem těchto práv. To se změnilo a najednou jakoby se práva našla.
To budí podezření,“ dodává Vyzula.
SÚKL v polovině prosince přišel na základě předběžných opatření o právo používat některé aplikace. Od firmy Tronevia obdržel návrh požadující nepřiměřeně vysokou sumu a také podmínku přiznání autorských práv, která ovšem společnost nikdy nedoložila. Na to ústav nemohl přistoupit a postupně začal zajišťovat příslušné aplikace vlastními silami.
„V současné chvíli nefunguje elektronická preskripce – ostatní funkcionality jsou zajištěny náhradními způsoby. Ústav tedy nadále disponuje informacemi, které jsou potřebné pro jeho činnost a následně pro bezpečnost českých pacientů. Absolutně odmítám tvrzení některých médií v období vánočních svátků, že jsme zaskočeni, ohromeni a neschopni,“ zdůrazňuje šéf SÚKL Zdeněk Blahuta.
Jak zaznělo na brífinku ministerstva a SÚKL minulý týden, jsou řešení dělaná na koleni a za cenu vyššího nasazení pracovníků lékového ústavu. „Celou dobu jsme zastávali stanovisko, že by bylo dobré se rozejít kultivovaně, postupně, s přechodem systémů pod plnou kontrolu SÚKL,“ uvedl tehdy Blahuta ke zdůvodnění, proč byl lékový ústav na Tronevii závislý po dva roky jeho působení.
Poslanec Heger brání svého bývalého ředitele. Do posledního dechu
Ke kritice ministerstva se připojil také exministr Leoš Heger (TOP 09), kterému se nelíbí dva roky staré odvolání jím jmenovaného šéfa SÚKL Pavla Březovského.
„Ministr Němeček velmi brzy po svém nástupu odvolal z funkce tehdejšího ředitele Březovského.
Uvedl pro to celou řadu příčin, z nichž ta nejdramatičtější byla velmi ostudná, tedy že jsou nepochybná podezření, že se vedení snaží vyvést z veřejné instituce 300 milionů korun,“ stěžuje si Heger.
Pavla Březovského se zastala také Jana Pastuchová, podle níž měl bývalý ředitel v plánu obdobu toho, co dělá současné vedení. „Pan ředitel Březovský chtěl po nástupu ministra Němečka vše vysvětlit, ale pan ministr ho bez vysvětlení odvolal,“ říká Pastuchová.
S tím ovšem ministr zdravotnictví nesouhlasí. „Jestli pan ředitel Březovský měl nějaký záměr, byl za vámi a řekl vám ho, tak mě ho neřekl. Já jsem od něj nedostal o tomto záměru ani slovo. Dostal jsem slovo o záměru budovat další úložiště v rámci technologií IT asi za 300 milionů korun. Bylo mi řečeno, že jsou třeba rezervy a připravit se na zdravotnické prostředky a další.
Teď se potvrzuje, že SÚKL bez úložiště v současnosti funguje celkem v pořádku. Chci tady tedy místopřísežně prohlásit, že pan ředitel Březovský mi ani náhodou nesdělil záměr, že chce dělat pořádek v oblasti IT na SÚKL. Jediná informace, kterou jsem měl, byla, že chce masivně investovat do oblasti IT.
Ukazuje se navíc, že ani investice, které tam historicky byly, nejsou úplně na místě,“ reaguje Němeček.
Že odvolání Březovského nebylo bezdůvodné, potvrzuje také Blahuta. „Nesdílím interpretaci nespravedlnosti odvolání předchozího vedení, protože nám tam po něm zůstalo několik oříšků. Je tam například problém licenčního ujednání a nápravy licenčního sporu se společností Oracle, které bylo za vedením pobývajícím na ústavu v letech 2012 až 2014.
Licenční narovnání se řešilo formou mediace a rozhodčí doložky, což je z pozice organizační složky státu naprosto nepřijatelné.
Máme dobrou zprávu, že na přelomu let 2014 a 2015 jsme licenční nároky vypořádali s 65 až 75 procentní úsporou oproti tomu, co předchozí vedení prostřednictvím rozhodčí doložky a mediační služby,“ uvádí příklad jednoho z pochybení Blahuta.
Systém by se beztak během dvou let musel předělat
Problémy, s nimiž se dnes SÚKL potýká, jsou dány už historicky. Od chvíle, kdy v roce 2008 centrální úložiště vzniklo, si vyžádalo 165 milionů korun. Fakt, že se najednou lékový ústav závislosti na dodavateli zbavil, nyní ovšem nedá spát poslanci Ludvíku Hovorkovi (KDU-ČSL).
„Buď se tedy ty peníze vynaložily zbytečně, protože jsme si to mohli dělat od začátku vlastními prostředky, nebo je na místě otázka, proč se zakázky zadávaly. Mělo by se osvětlit, zda se nejedná o firmy se stejnými vlastníky, kdo za tím stojí a kdo se snažil SÚKL tunelovat.
Minimálně si myslím, že celá tato záležitost, která je velmi podivná, je na prošetření NKÚ a budu osobně usilovat o to, aby to skutečně prošetřil,“ zdůrazňuje Hovorka.
„Stávající řešení, které vzniklo v letech 2007 a 2008, bylo dáno i legislativním podbarvením a technickými možnostmi. My jsme věděli, že na základě platného zákona o kybernetické bezpečnosti a požadavků na informační prostředky veřejné správy už nebudeme moci do budoucna pro zajištění povinné elektronické preskripce na těchto technologiích zůstat.
I kdyby tedy ke sporu nedošlo, stejně máme zpracovanou rozdílovou analýzu a zadáno implementační řešení. Systém elektronické preskripce se musí k 1. červenci 2017 v rámci pilotního provozu nebo k 1.
lednu 2018 v rámci ostrého provozu zcela změnit,“ podotýká ředitel Blahuta, který stav ohledně nastavení IT podědil po svých předchůdcích (smlouva s Tronevií byla podepsána v létě 2012).
Nad tím, že lékový ústav sklidil na výboru silnou kritiku, se pak pozastavil ministr Němeček. Ten poukázal na to, že řediteli Blahutovi fakticky nic nebránilo v tom, aby nevýhodnou dohodu s Tronevií podepsal – 50 milionů od vlády měl stvrzených.
„SÚKL je první státní institucí, která se vzepřela vydírání dříve monopolního dodavatele. Kolegové ve vládě mají obdobné situace, kdy tu byl historicky zakotven monopolní dodavatel s takzvanými autorskými právy.
SÚKL se odvážil říci ne a já doufám, že bude mít podporu všech, kteří nechtějí, aby se stal výstrahou a ti, kdo se vzepřou soukromé firmě, budou vědět, že se po nich půjde.
Můžeme se bavit o detailech, jak to na SÚKLu probíhalo historicky, kdo ten Augiášův chlév začal, ale věřím, že základní signál bude, že instituce, která tu hájí zájmy daňových poplatníků, dovolila si říct dost a této firmě nedá dobrovolně ani korunu, nebude kritizována a nebudeme ji za to trestat,“ apeluje Němeček.
Předsedovi výboru Vyzulovi se ale řešení nezdá. „Zajímalo by mě, jestli byla provedena řádná právní analýza dopadu takovéhoto vzepření se závislosti na společnosti,“ namítá.
SÚKL předmětem boje vládní koalice
Ministerstvo a SÚKL podpořili alespoň poslanci ČSSD, kteří také odmítli nápad Jany Pastuchové ustavit vyšetřovací komisi. „Komplexní zpráva o postupu řešení SÚKL a celé této záležitosti by měla být první věcí, o které bychom se měli bavit.
Nejsme žádná vyšetřovací složka, a pokud máte nějaká podezření, tak podejte trestní oznámení. Pro mě je naprosto nepřijatelná formulace, že se tady snažíme hrát si na vyšetřovací orgány. Na tom se podílet nebudu.
Pokud chceme od dnešního jednání nějaký výstup, měli bychom hledat cestu, jak pomoci fungování SÚKL, našim pacientům, lékařům a lékárníkům, a ne trhat si tu vlastní trika,“ nechápe Jiří Běhounek.
Včerejší téměř dvě hodiny trvající debatu, která nakonec vyústila v sepsání otázek pro ministerstvo zdravotnictví, příliš neocenila Soňa Marková (KSČM). „Aktuální problémy SÚKL by se neměly stát předmětem boje vládní koalice, čehož jsme tady byli svědkem.
Zdravotní výbor je tu proto, aby přispěl k řešení ve prospěch pacientů a celého systému zdravotnictví, nikoliv k tomu, aby si tady koalice vyřizovala svoje problémy.
Z vlastní zkušenosti z poslanecké sněmovny se nepřikláním k tomu, že bychom měli zřizovat nějakou sněmovní vyšetřovací komisi, protože to není efektivní řešení problému.
Je to pouze politický nástroj, který je prostředkem k upokojení veřejnosti a velmi často bývá argumentem v předvolebním boji, přičemž tady v České republice se předvolební boj vede prakticky permanentně,“ uzavírá Marková.
Ministerstvo má zpracovat otázky zdravotnického výboru do konce měsíce. Ten se následně 4. února sejde na uzavřeném zasedání, kde bude řešit pouze problémy lékového ústavu.
Michaela Koubová
Ministr zdravotnictví odvolal kvůli nedostatkům šéfa lékového ústavu Pavla Březovského
„Dosavadní výkony pana Březovského ve vedení úřadu byly dnes vyhodnoceny panem ministrem jako nedostatečné. Ministr zdravotnictví se rozhodl vyměnit vedení a nahradit pana Březovského krizovým manažerem panem Zdeněnkem Blahutou,“ potvrdil mluvčí resortu Jan Štoll.
Blahuta dosud působil jako vedoucí lékárník nemocniční lékárny ostravské městské nemocnice. Řadu let byl také členem představenstva České lékárnické komory.
„Důvodem odvolání je nespokojenost s řízením Státního úřadu pro kontrolu léčiv, zejména co se týče oblasti cenové a úhradové regulace,“ dodal Štoll. Ministr Němeček požaduje, aby byl ústav, coby klíčová instituce českého zdravotnictví, pružnější a pod větší kontrolou státu.
Cíl: Zajistit levnější léky
Šéf resortu Březovskému vytýká také nedostatky v dozorových činnostech a nedostatečnou kontrolu nakládání s veřejnými prostředky – týká se to údajně například veřejné zakázky na PR služby za 20 milionů korun, kterou vypsal odvolaný šéf ústavu před nedávnem. Nelíbilo se mu rovněž, že Březovský současně vedl Koordinační středisko transplantací.
Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.
O změnách v čele Státního ústavu pro kontrolu léčiv mluvil prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba
Výběrové řízení na nového ředitele SÚKL bude vypsáno v řádu měsíců. Podle zadání ministra má teď Blahuta urychlit správní řízení k cenám a úhradám léků. Cílem je zajistit levnější léky pro pacienty i pojišťovny, zvýšit efektivitu v cenové a úhradové regulaci a zaměřit se na kontrolu vynakládání veřejných prostředků.
Prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba si myslí, že SÚKL byl co se týče rychlosti stanovení cen a úhrad v minulých letech pod velkým tlakem a celý proces se od roku 2008 zdokonalil.
„Je to formou správního řízení a správní řízení pro stanovení cen a úhrad léků, případně podmínek pro předepisování, má své časové lhůty. Díky tomu, že se můžou i účastníci odvolat, a účastníky jsou jak výrobní firmy, tak zdravotní pojišťovny, tak to bylo často uměle prodlužováno. Ale pokud se nově jmenovanému řediteli podaří vše zefektivnit, fajn, uvidíme,“ dodává.
Státní ústav pro kontrolu léčiv– zřízen vyhláškou ministerstva zdravotnictví z dubna 1952– je podřízen ministerstvu zdravotnictví; v čele stojí ředitel, kterého ministr jmenuje a odvolává– má pražské ústředí a regionální pracoviště v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Olomouci, Ostravě a Plzni– plní úkoly Státní agentury pro konopí pro léčebné použití (uděluje licence k pěstování a zajišťuje výkup)
Problém byl podle něj spíše v koordinační funkci ústavu, nedostatečných průběžných kontrolách a málo flexibilním přehodnocování úhrad.
62letý Březovský byl ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv od května 2012. Tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09 ho do funkce jmenoval jako vítěze výběrového řízení, kterého se účastnilo devět zájemců.
Před nástupem do čela SÚKL působil jako šéf Koordinačního střediska transplantací a člen dozorčí rady Národního tkáňového centra.
V minulosti byl náměstkem ředitelky Fakultní nemocnice Motol. Toto zdravotnické zařízení také na přelomu let 1999 a 2000, po odvolání ředitelky Heleny Rögnerové, vedl jako zastupující ředitel. V letech 2000 až 2006 působil Březovský na ministerstvu zdravotnictví.
Státní ústav pro kontrolu léčiv za zákona zajišťuje, aby v České republice byla dostupná pouze farmaceuticky jakostní, účinná a bezpečná humánní léčiva i zdravotnické prostředky, a to včetně odpovídajících informací. Dohlíží také na reklamu na léčivé přípravky.
Od ledna 2008 ústav provádí cenovou kontrolu léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely i zdravotnických prostředků. Může rozhodovat o maximálních cenách a o výši a podmínkách jejich úhrady ze zdravotního pojištění.
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Historie Státního ústavu pro kontrolu léčiv se pojí se začátky formování Československa jako samostatného státu.
Bezprostředním předchůdcem Státního ústavu pro kontrolu léčiv byl „Ústav pro zkoumání léčiv“, který byl ustaven již roku 1918. Laboratoře tohoto ústavu byly rozmístěny na několika pracovištích Karlovy University v Praze.
Roku 1931 byly laboratoře ústavu soustředěny ve Státním zdravotním ústavu, v jehož areálu je ústav, v budovách 24 a 30, umístěn dodnes.
Vyhláškou Ministerstva zdravotnictví z 24. 4. 1952 byl zřízen Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) a byl tak zcela vyčleněn z organizační struktury Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
Při této příležitosti byla činnost ústavu rozšířena i o kontrolu „zdravotních potřeb, zejména léčebných a diagnostických pomůcek a desinfekčních nebo jiných prostředků“.
Roku 1969 byla všechna pracoviště ústavu soustředěna v nové budově (č. 24).
Roku 1992 byly k ústavu přičleněny tzv. „laboratoře kontroly léčiv“, zaměřené na kontrolu provozu lékáren, kontrolu zacházení s léčivými přípravky dodávanými do zdravotnických zařízení a kontrolu kvality surovin dodávaných do lékáren distributory.
Tyto laboratoře byly dříve součástí Lékárenské služby a působily regionálně v rámci tehdejších Krajských ústavů národního zdraví.
V roce 1992 ústav spolu s pracovištěm posuzujícím přístrojovou zdravotnickou techniku používanou ve zdravotnictví převzal i agendu schvalování zdravotnických přístrojů.
V roce 1997 došlo rozhodnutím ministra zdravotnictví k rozšíření této agendy na veškerou schvalovací činnost vztahující se ke všem typům zdravotnických prostředků. Rozsah činností ústavu v oblasti léčiv byl v roce 1997 upřesněn zákonem č. 79/1997 Sb., o léčivech. K dalším úpravám docházelo průběžnou novelizací tohoto zákona.
V oblasti zdravotnických prostředků byl rozsah činností Ústavu upraven zejména zákonem č. 123/2000 Sb. o zdravotnických prostředcích, který činnost SÚKL v této oblasti soustředil na zajištění bezpečnosti prostředků, které jsou již na trhu. Proces schvalování zdravotnických prostředků byl převeden na Ministerstvo zdravotnictví ČR.
Na základě zákona č. 138/2002 Sb., který novelizoval zákon o regulaci reklamy, se od 1. 6. 2002 stal SÚKL dozorovým orgánem pro dohled nad reklamou na humánní léčivé přípravky.
S účinností od 1. 1. 2008 byl SÚKL zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění pověřen stanovováním maximálních cen léčivých přípravků a stanovováním výše a podmínek úhrady léčivých přípravků. Od stejného data SÚKL provádí cenovou kontrolu léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků.
Rozšíření činností SÚKL přinesl i zákon č. 296/2008 Sb., o lidských tkáních a buňkách, který jej s účinností od 18. 10. 2008 postavil do pozice instituce zajišťující dohled nad jakostí a bezpečností lidských tkání a buněk určených k použití u člověka.
Zatím poslední změnu v rozsahu činnosti přinesla novela zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, která rozšířila dozorové činnosti i na oblast omamných a psychotropních látek.
Ředitelé SÚKL (od roku 1952):
- od roku 1952 – Prof. PhDr. PhMr. Eduard Skarnitzl
- od roku 1959 – Ing. Jan Buriánek, Csc.
- od roku 1982 – doc. MUDr. Jiří Elis, DrSc.
Nový ředitel SÚKL odvolal tři náměstky, jména nových nezveřejnil
Zdeněk Blahuta druhý den ve funkci ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) odvolal tři své náměstky. Končí tak náměstek pro odborné činnosti Filip Vrubel, náměstek pro ekonomiku a dřívější ministerský náměstek Petr Nosek a IT náměstek Pavel Veselý. Blahuta to včera řekl novinářům. Chce co nejdřív sestavit nový tým nejbližších spolupracovníků, jména zatím neuvedl.
Prioritou pro Blahutu je forenzní audit vzhledem k pochybnostem o způsobu nakládání s veřejnými penězi v ústavu. Ze stejného důvodu už začala v ústavu ministerská kontrola. Blahuta chce také urychlit správní řízení o cenách a úhradách léků ze zdravotního pojištění a zvýšit aktivitu ústavu v dozorových činnostech, například v kontrole bezpečnosti léků a odhalování padělků.
Právě nespokojenost s řízením ústavu v oblasti cen a úhrad léků byla jedním z důvodů, proč ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) odvolal v pondělí ředitele Pavla Březovského.
Vytkl mu chyby v nakládání s veřejnými prostředky, například to, že vypsal veřejnou zakázku na PR služby za 20 milionů korun. Problémy prý byly i v zakázkách na IT technologie. To všechno bude podle Blahuty předmětem kontroly.
Zakázky připravené k vypsání nový ředitel pozastaví, pokud to půjde, nebo učiní jiná opatření, ta ale neupřesnil.
Blahuta chce také řešit problém tzv. reexportů, jeho předchůdce se jimi podle ministra zabýval nedostatečně. Paralelní obchod, kdy se levnější léky prodají dráž v jiné zemi, je v EU legální, umožňuje snižovat ceny. „Nicméně se domnívám, že by to nemělo být na úkor práv a nároků českých pacientů, kterým pak některé léky mohou chybět,“ uvedl Blahuta.
Předchozí ministr Martin Holcát zakázal ve dvou případech vývoz léků, kterých byl aktuálně v ČR nedostatek. Blahuta má informace, že i přes zákaz se dané léky vyvážely, i když výrazně méně než obvykle.
Reexportu chce předcházet tím, že SÚKL bude sledovat trendy výrobních výpadků a omezení kapacit, dávat je do souvislosti a přijímat spolu s ministerstvem opatření, včetně trestů za porušení zákazu.
Snižování cen léků chce nový ředitel dosáhnout v úhradových soutěžích, tzv. elektronických aukcích, které jsou v zákoně zakotveny, ale nepoužívají se. Se snižováním cen léků musí být podle Blahuty provázána opatření, která zabrání reexportu.
Jako krizový manažer povede SÚKL několik měsíců, zatím neví, zda se přihlásí do výběrového řízení, jež má ministerstvo na post ředitele vypsat. K přijetí nabídky ho prý zlákala důvěra ministra. Oba pocházejí z Ostravy, pracovali ale každý v jiné nemocnici. Až při setkání zjistili, že mají podobné názory. Nabídku dostal před pár dny, přiznal, že rodinu příliš nepotěšilo, že ji přijal.
Aktuálně je veden v obchodním rejstříku ve dvou subjektech, k 7. únoru doručil statutárním orgánům své rezignace a předpokládá, že do konce února bude vše kompletně podáno na příslušných obchodních soudech.
„Nepodílím se na provozu žádné lékárny, je tam jen jedna firma, která lékárna v názvu má, ale není registrována jako zdravotnické zařízení a nikdy činnost nevyvíjela,“ dodal k připomínce možného střetu zájmů.
ČTK
Ilustrační foto – zdroj: www.labtestsonline.cz