Hmyz – vše o zdraví

Hmyz zajišťuje opylování, rozkládá biologický odpad a slouží jako potrava pro ptáky a jiná zvířata. Ačkoliv je nejrozšířenější třídou živočichů na planetě, v posledních desetiletích ho masivně ubývá.

Rubrika: Ekologie | Typ článku: Články

Podle německé studie v časopisu Plos One ubylo za posledních dvacet sedm let 75 procent létajícího hmyzu. Britská společnost RSPB uvádí, že od sedmdesátých let ubylo 50 procent hmyzu, zatímco studie v Science tvrdí, že u dvou třetin sledovaných populací hmyzu poklesla početnost v průměru asi na polovinu.

Jak je možné, že se čísla tolik liší?

Ona vyjadřují pokaždé něco jiného. Němci sledovali biomasu, tedy objem létajícího hmyzu. RSPB hovoří o hmyzu obecně, poslední studie shrnuje výsledky sledování populací vybraných druhů.

Klíčové je, že pokles je vždy velmi výrazný a dlouhodobý, což je podstatné, protože velké rozdíly v početnosti mezi roky mohou být u hmyzu způsobeny třeba jen počasím. Dále záleží, k jakému období pokles vztahujete, jakou skupinu a kde sledujete.

Němci zkoumali maloplošná chráněná území, která nejspíš odrážejí situaci v běžné krajině. Jsou příliš malá, než aby rozmanitost hmyzu mohla udržet. Kdyby zkoumali národní parky, pokles by snad nebyl tak dramatický.

O úbytku hmyzu se ví již dlouho, proč byla německá studie průlomová?

Úbytek druhové rozmanitosti je hlavně díky sběratelům hmyzu dobře doložen a kvantifikován. Němci ale byli poprvé schopni kvantifikovat úbytek celkové biomasy létajícího hmyzu. Ten tvoří významnou část veškerého hmyzu, takže je to potvrzení trendů, které ukazovalo například sledování denních motýlů.

Ti představují malinký výsek hmyzího bohatství, u nás jich je kolem stovky druhů, kdežto naše druhy hmyzu počítáme v nižších desítkách tisíc. Neměli jsme proto jistotu, jestli třeba mouchy postihlo to samé co motýly. Teď ji máme.

A víme, že hmyz mizí jako celek, protože úbytek vzácných druhů není vyvážen nárůstem početnosti běžných druhů. Ty často ubývají také.

Ubývá hmyzu celosvětově, nebo pouze v některých oblastech?

Hlavní příčinou úbytku jsou změny krajiny způsobené intenzifikací zemědělství a lesnictví. Hmyz proto bude ubývat všude, kde k těmto změnám došlo nebo dochází. A leckde to může být horší než v Evropě. Tady šly změny postupně, mnoho set až tisíc let.

Evropa se navíc snaží udržet a podporovat menší farmy. Nejdrastičtější bude pokles tam, kde z divočiny skočí rovnou na velkoplošné, intenzivní zemědělství. Příkladem mohou být palmové plantáže na Borneu, kde změna z deštného pralesa proběhla velmi rychle.

Nicméně jsou místa, kde biodiverzita přežívá lépe. Například taková, kam se lidé špatně dostanou, a už vůbec tam nemohou použít techniku. Třeba vysoké hory s prudkými svahy. Těch je dost na jihu Evropy, proto tam došlo k podstatně nižšímu úbytku motýlů než jinde v Evropě.

Jak je na tom Česko?

Česko je na tom zřejmě dost špatně. Jsme málo hornatá země, máme za sebou násilnou kolektivizaci a vyhnání velké části obyvatelstva. Obojí přetrhalo náš vztah k půdě, průměrná velikost farem je největší v Evropě, naše lesnictví je silně unifikované, na přírodu ohledy prakticky nebere.

Nemáme údaje k úbytku biomasy, ale úbytek druhů je velmi podobný situaci v Německu. Za poslední jedno až dvě století jsme přišli asi o 5-10 procent druhového bohatství hmyzu, tedy 1500 až 3000 druhů.

To je úroveň celého státu, na které to vypadá relativně dobře, protože do takové statistky se nedostanou druhy, které sice zmizely z většiny území státu, ale ještě přežívají někde třeba na posledním místě. Na lokální úrovni je situace mnohem horší.

Například z vltavského kaňonu mezi Budějovicemi a Krumlovem zmizela za posledních asi sto let polovina druhů denních motýlů. A to je kaňon Vltavy i dnes jedním z přírodně nejbohatších míst jižních Čech!

Kde je situace nejhorší?

Ukázkou krajiny, kde se hmyzu opravdu nedaří, jsou zcela zorněné roviny nížin, možná překvapivě ale také třeba Vysočina. Není dost teplá na to, aby se tam organismy udržely i v neoptimálních podmínkách, a zároveň není dostat kopcovitá, aby alespoň někam bylo nemožné zajet traktorem.

Krajina jako celek je intenzivně využívaná, tvoří ji hlavně smrkové plantáže a pole. Případné louky a pastviny mají většinu roku trávník jako golfové hřiště, což hmyzu také nepomáhá. Esteticky snad má tamní krajina něco do sebe, hmyzu se v ní však příliš nedaří. Naopak třeba severní Čechy jsou na tom s přírodou relativně lépe.

Částečně i díky dolům a výsypkám, kde přežívají organismy, které jsme odjinud z krajiny vytlačili.

Vrátíme-li se zpět k německé studii, můžete vysvětlit, proč hmyz mizí?

Hmyz je velice citlivý na podobu krajiny. Jedním z problémů je velikost zrna v krajinné mozaice. V krajině „přírodní“ bývá krajinné zrno jemné, podobné to bylo i v krajině tradičně zemědělsky obhospodařované.

Jednotlivá miniaturní políčka byla často oddělena stromy, v krajině bylo mnoho rozptýlené vegetace, na loukách rostly stromy, v lese zase bylo mnoho světlin bez stromů, často nebylo jasné, kde končí les a začíná louka. Přechody byly postupné, vše se navzájem prolínalo.

Dnes jsou hranice jasně definované, tvrdé, pole jsou uniformní a obrovská, stejně jsou na tom i lesy a většina luk. Pokud vám k životu stačí smrkový les nebo běžná louka, kde roste pár druhů trav a pampelišky, daří se vám skvěle. Běda však, když potřebujete zdrojů víc.

Nemusely z krajiny zmizet, ale jsou od sebe tak daleko, že je nemáte šanci využít.

Představte si, že jste housenka. Živíte se třeba kostřavou, která roste na krátkostébelném trávníku. Po jídle se potřebujete vyhřát na holé půdě, aby vám to dobře trávilo. A když se jdete zakuklit, potřebujete vysokou trávu, aby se v ní kukla schovala. Jako motýl budete potřebovat květy, ale poblíž nějaké křoví a stromy, abyste se měla kde schovat před větrem nebo horkem.

K životu tedy potřebujete holou půdu, krátkostébelný a dlouhostébelný trávník, louku, kde stále něco kvete, a pak taky křoviny a stromy. A teď si stoupněte na libovolný bod v běžné krajině a pokuste se ty zdroje najít. Tak, aby nebyly dál než pár metrů od sebe — housenka totiž moc neběhá, mnozí motýli také nelétají daleko.

Hmyzu vyhovuje velmi jemně strukturovaná krajina, ta dnes ale prakticky neexistuje.

Jako hlavní důvod tedy vidíte špatné zacházení s krajinou?

Ano, jednoznačně. Každý si může prohlédnout, jak vypadala místa, která zná, ještě v 50. letech minulého století na leteckých mapách na adrese kontaminace.cenia.cz. A ještě mnohem zajímavější jsou snímky z 30. let.

Krajina byla velmi intenzivně využívaná, živila dokonce více lidí než dnes. Ale často ji tvořila jemná mozaika, v níž vedle sebe žily dnes velmi ohrožené druhy, které se už nemají šanci potkat.

Uprostřed dnešních lánů někde na jihu Moravy byly obdélníčky polí oddělené mezemi, kde mohl běhat třeba stepní střevlík uherský, který dnes u nás žije jen na Pálavě a Pouzdřanské stepi.

V ovocných stromech na mezích nebo v řadách hlavatých vrb kolem potoků u stejného pole žil brouk páchník a hnízdil třeba mandelík krásný, příbuzný ledňáčků a vlh, kterého dnes potkáte nejblíže v Maďarsku. Lesy byly řídké a pásly se v nich koně a krávy.

Po druhé světové válce jsme volně pobíhající domácí zvířata zavřeli do stájí na ohraničené pastviny. Rozorali jsme meze a mnoho luk a pastvin a vytvořili obrovské lány. Proces to byl dlouhodobý, ale po 2. světové válce vrcholil.

Krajinná mozaika zhrubla a velké množství hmyzu a dalších živočichů i rostlin si s tím neumí poradit. Podobný efekt jako u nás kolektivizace měla společná zemědělská politika v západních evropských zemích.

Změny tam však nebyly prosazovány násilím, takže nebyly tak drastické.

Do krajiny člověk zasahuje už celá staletí, přičemž intenzivně nejméně posledních sedmdesát let. Proč hmyzu ubývá masivně až nyní?

Změny krajiny byly velmi rychlé, ale příroda na ně reaguje postupně. Krajinu jsme převedli na intenzivně obdělávané lány a plantážové lesy v 50. – 60. letech.

K tomu připočtěte všechny ty meliorace, kanalizace vodních toků… Důsledky vidíme až dnes. A i kdybychom krajinu dokonale zakonzervovali v současné podobě, její přírodní rozmanitost bude ještě nějaký čas klesat.

Takže pokud tu chceme mít alespoň to, co tu dnes je, musíme její stav začít zlepšovat.

Jak se projevuje úbytek hmyzu na krajině?

Je otázka, jak dlouho mohou ubývat desítky procent hmyzí biomasy za dekádu, aniž by se to zásadním způsobem neprojevilo na fungování krajiny, organismech, které se hmyzem živí, i na produktivitě zemědělství. Ubývá ptáků a dalších druhů v potravním řetězci.

Příroda může přestat poskytovat služby, které jsou zdarma a bereme je jako dané. Už dnes jsou leckde problémy s opylováním. A nevíme, jak se ochuzený systém bude chovat. Z organismů, které dříve nijak nevadily, se mohou v ochuzené krajině stát škůdci, protože jsme je zbavili nepřátel.

Úbytek hmyzu je varování před tím, co s krajinou děláme.

Rozhovor s Lukášem Čížkem připravila Veronika Gregušová, Sedmá generace (redakčně kráceno).

Počet přečtení: 368 Datum: 16. 12. 2019

Štípance a bodnutí: Víte, který hmyz je nejnebezpečnější a jak se bránit?

Komáři, vosy, včely, sršni, muchničky či ovádi. To vše je hmyz, který nám dokáže znepříjemnit léto, ať jsme kdekoliv. 

„Okamžitě po bodnutí zanechávají tito nepříjemní letní společníci v místě bodnutí jed, který dokáže vyvolat nebezpečné alergické reakce a široké spektrum obtíží. V jednom bodnutí totiž do organismu může proniknout 0,5 až 2,05 ml jedu.

Pacienta tedy zpravidla ani tak neohrožuje počet vpichů jako množství vstříknutého jedu. Riziko negativních reakcí a úmrtí při poštípání zvyšují i onemocnění, jako jsou vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční či astma,“ uvádí dermatoložka MUDr.

Zuzana Vykutilová.

Množství hmyzu přitom často ovlivňuje i deštivé počasí. Právě hmyz totiž miluje teplé a vlhké podnebí. Odborníci radí vzdát se při posezení v trávě sladkých nápojů a ovoce, vyhýbat se barevnému oblečení s květinovým vzorem, nedoporučují běhání naboso po louce či sezení pod starým kmenem, kde hmyz někdy rád hnízdí. Radí také nedráždit ho prudkými pohyby.

Mimochodem, víte, který druh hmyzu je nejnebezpečnější?

Komáři útočí

Komáři jsou nejaktivnější vždy za tmy a za svítání. Přemýšleli jste už však někdy nad tím, proč tento okřídlený hmyz někoho štípe neustále a někdo o jeho existenci ani netuší? 

„Hlavní látkou, která komára vábí, je oxid uhličitý. Tento plyn vylučujeme dýcháním, ale i pokožkou. Při zvýšené koncentraci této molekuly ve vzduchu si nás komár vyhlédne opravdu jednoduše. Druhým přitažlivým faktorem je pot, ve kterém komár rozpoznává mastné kyseliny, a nakonec teplota těla. Tělesný pach každého člověka tvoří pot.

Bakterie na povrchu pokožky ho však mění a rozkládají na více molekul, které dodávají různým osobám různý pach. Vědci objevili jednu, na kterou jsou komáři obzvláště citliví, protože dráždí receptory na tykadlech samiček. I díky tomu víme, proč někoho štípou více a někoho méně,“ vysvětluje dermatoložka z brněnského soukromého střediska.

To, že komáry přiláká do bytu světlo, je podle ní mýtus. Lákadlem je samotné otevřené okno, kterým proudí oxid uhličitý ven. Ponecháte-li samičce komára dostatek času, aby setrvala na vaší pokožce, bodne vás pouze jednou.

V případě, že se rozhodnete bránit, nenechá vás na pokoji, dokud se nenasytí. „Na bodání je vybavena sosákem, který zaboří do pokožky a vstříkne do ní slinu.

Právě ta má při štípání nejdůležitější roli – zabraňuje srážení krve, vyvolává rozšíření cév, čímž zvyšuje průtok a znecitliví postižené místo. Slina způsobí i reakci protilátek, které jsou v lidském těle,“ upozorňuje odbornice.

Alergická reakce se u většiny z nás projevuje známou vyrážkou, která svědí. Naštěstí v našich zeměpisných polohách končí nepříjemnosti vyvolané komáry většinou pouze drobným otokem. Afrika a Asie se však už léta trápí s komáry, kteří přenášejí malárii nebo tropickou horečku.

Bodnutí včel pálí

„Bodnutí včely je bolestivé a pálí, ale ohrožuje většinou pouze alergiky. Nejhorší reakce se u pacientů přitom objevují v době květu vlčího máku, kdy je zmíněný bodavý hmyz nejagresivnější.

Otok totiž nevzniká pouze směrem ven, ale i dovnitř, což je nebezpečné například v okolí tepen a žil na krku. Pacienta tehdy ohrožuje zadušení,“ upozorňuje lékařka Vykutilová. Nejčastější reakcí na štípnutí je kromě otoku i zarudnutí, případně prudká reakce organismu v podobě anafylaktického šoku.

„V případě, že pacientovi není poskytnuta lékařská pomoc včas, hrozí dokonce úmrtí,“ varuje odbornice.

Čmeláky a sršně nedrážděte!

Navzdory hlasitému bzučení a odrazující velikosti čmelák ani sršeň na člověka bezdůvodně neútočí. Pokud byste se ho však snažili odehnat či chytit, bodnutí se pravděpodobně nevyhnete. Pozor dávejte i na prudké pohyby. „Štípnutí čmeláka svědí a jemně oteče, ale mnohdy stačí natřít postižené místo citronem,“ radí lékařka.

Agresivní vosa

„Mnohem pomaleji odeznívá bodnutí vosy, které je i bolestivější.Na rozdíl od včely, která po štípnutí umírá, vosa dokáže štípnout i opakovaně, čímž se nebezpečí zvyšuje,“ říká dermatoložka. Teritorium nepříjemných návštěvníků se rozšiřuje i díky letadlům a lodím. Podle odborníků se navíc s pokračujícím globálním oteplováním bude našemu podnebí nebezpečný hmyz přizpůsobovat stále více.

Jak na štípance?

Za normální se považuje zarudnutí a otok v místě vpichu do průměru jednoho centimetru. Taková reakce odezní během několika hodin. V opačném případě může jít o alergickou reakci. Nejčastěji se alergie objevuje při bodnutí vosou a včelou.

„Tělo může po bodnutí reagovat různě – může dojít k zarudnutí, ztvrdnutí i k vytvoření puchýřků. Nález se dokonce může šířit i dále podél cévy.

U alergických lidí vzniká únava, porucha vědomí, průjem, zvracení, poruchy polykání a dýchání, pokles krevního tlaku či bezvědomí,“ vyjmenovává Zuzana Vykutilová.

Nebezpečí nastane i tehdy, pokud si pacient postižené místo rozškrábe. „V důsledku infekce, kterou si při kontaktu s ránou zaneseme prsty do rány, se zánět provázený horečkami rychle šíří a místo se nehojí. Pokud nechcete navštívit lékaře, doporučuje se žihadlo odstranit a ránu vydezinfikovat.

Je na to vhodný tea tree olej nebo emu olej, které se v kosmetických přípravcích běžně aplikují i na akné. Pak přiložte obklad, který by měl zabránit otokům a zarudnutí či zvýšení teploty v místě vpichu. Případně si pořiďte volně prodejné přípravky, které tyto příznaky zmírní,“ radí lékařka.

Komplikace většinou nastávají pouze u některých skupin pacientů, ale jsou o to větší. „Alergie na poštípání hmyzem bývá často důvodem pokažené dovolené.

Pacient by měl proto s sebou vždy nosit tabletky kortikosteroidů a adrenalinovou injekci pro případ anafylaktického šoku, který se projevuje celkovou slabostí, poklesem krevního tlaku, vzestupem tepové frekvence, bušením srdce a podobně. Pokud hrozí ztráta vědomí, je třeba okamžitě vyhledat lékaře.

K takové silné reakci může dojít tehdy, když včely či vosa zasáhnou člověka v krátkém čase vícekrát. Štípnutí včelou je bolestivé, nebezpečnější však bývá bodnutí vosami či sršni, kteří mají hladké žihadlo, proto mohou zaútočit i několikrát.

Pokud zasáhnou rty, jazyk či oko, hrozí prudká reakce organismu, kterou může doprovázet zvracení, průjem a dušnost. Na bodnutí hmyzu si je třeba dávat pozor i tehdy, pokud trpíte sennou rýmou či jinou alergií,“ upozorňuje dermatoložka. Také říká, že reakce těla bývá v takových případech nebezpečnější a je nezbytné i podání přípravku přímo do žíly.

Otravný hmyz, ale zejména komáry, můžete odradit i pomocí klasických repelentů, které pracují na jednoduchém principu. Buď uživateli dodávají zvláštní vůni, díky které ho komár nerozpozná jako cíl, nebo naopak zastírá přirozený pach.

„Velmi dobrým řešením v přírodě jsou repelentní přípravky ve spreji, doma doporučuji svíčky na odpuzení hmyzu nebo vonné lampy s éterickými oleji.

Určitě je však třeba se vyhnout procházkám za svítání a večer, kdy je hmyz nejaktivnější,“ zakončuje dermatoložka.

Pokud se bodnutí přece jen nevyhnete, máme pro vás následující rady:

Pokožku co nejdříve ošetřete! Zejména děti mívají po bodnutí místo oteklé až do velikosti dlaně.

Aby si ho nerozškrábaly dříve, než se stihne zahojit, je potřeba nepříjemné pocity zmírnit octanovým obkladem, případně gelem s obsahem beta glukanu, který působí protizánětlivě, tlumí bolest, podporuje hojení a dezinfikuje. V případě alergické reakce je dobré podat i antihistaminika, která jsou však již na předpis.

První pomocí z kuchyně může být led, rozříznutá cibule, ocet, alkohol nebo brambor. Mimochodem, pokud jste pravidelným konzumentem česneku či pivovarských kvasnic, pravděpodobnost, že vás komár štípne, je prý mnohem nižší.

Jak správně odstranit žihadlo?

• Žihadlo včely nevytahujte holýma rukama, jeho stisknutím byste si totiž vstříkli do těla další dávku jedu.
• V případě bodnutí v okolí ústní dutiny a jazyka si do úst vložte navlhčenou sůl a vyhledejte lékaře.
• U alergiků je v případě bodnutí hmyzem nutné okamžitě použít škrtidlo jako při uštknutí hadem.
• Na otok v místě vpichu můžete přiložit i rozdrcený list jitrocele nebo břečťanu.

ŽENA-IN – Kdo se mnou dnes ochutnáte hmyz? Nebuďte hloupí ale zdraví!

Víte, že hmyz je na světě největší skupinou živočichů, a že k němu patří čtyři pětiny známých živočišných druhů? A víte, že je jedlý a zdravý? Takový pražený červ je prý velice chutný..nebo včela…já do toho jdu!

Hmyz najdete i na takových místech jako jsou solné doly, ropná jezírka a horké prameny. Protože je velice přizpůsobivý.

Žádná jiná živočišná skupina není tak mnohostranná a početná.

Už jsme ho jedli a chutnal

Hmyz a tráva byly spolu s úlovky a sběrem ovoce prazáklad potravy člověka. Někteří z nás si ale časem řekli, proč by jedli červy, když jim mohou mít svíčkovou.

Vypadá daleko lépe než červ a je větší. Podle mnoha studií děláme chybu!

Hmyz obsahuje mnoho látek lidskému vývoji prospěšných, ať už jde o tuky, bílkoviny, či některé z vitamínů.

Tvrdí to alespoň dnes většina lékařů a vědců, kteří se zabývají výživou. Jsou dokonce přesvědčeni o tom, že právě v pojídáni hmyzu je záchrana budoucího lidstva před hladem!

Humr nebo pavouk, vlastně je to jedno!

Víte, že neexistuje vlastně vůbec žádný rozdíl mezi tím, zda jíte krevety, humry a kraby, nebo brouky a červy? Všichni totiž patří do jednoho kmene a jediný rozdíl je ve velikosti. Ve vzhledu a chuti rozhodně ne. Jen v našem podvědomí.

• Lidská psychika je vskutku zvláštní, protože do stejného kmene členovců, patří i vši, pavouci, či blechy.
• Krevetu, nebo langustu, které vypadají úplně stejně jako většina hmyzu, sní každý s chutí, ale když je ta kreveta malinká a říká se jí brouk, přijde člověku odporná.
• Otázkou je i to, co je krásnější: langusta  nebo střevlík?
• V konečném modelu vypadá langusta daleko odpudivěji a přesto je považována za lahůdku.

Kromě sluníčka sedmitečného vidíme brouky jako cosi nechutného, ale například v armádní příručce v kapitole o přežití se hmyz uvádí jako nejvýživnější a nejspolehlivější zdroj potravy v krizové situaci, protože se vyskytuje všude a je ho mnoho. Kdo četl „Motýlka?“

Na srdce i nervy – kobylky a červy !

Hmyz, jakkoli sebou škubete při té myšlence, poskytuje  v kvalitní formě vitamíny A, C, D, E, a B-komplex, dále vápník, zinek a hořčík.

Bez bílkovin neexistují žádné známé formy života. Bílkoviny jsou organické sloučeniny tvořené aminokyselinami. Tvoří základní stavební tvárnice lidského těla.

V těle máme 33% bílkovin ve svalech, 2O% v kostech a chrupavkách, ,l0% v kůži a 37% v ostatních tkáních, krvi a tělesných tekutinách. Bílkoviny, které potřebujeme, vytváříme z potravy. Získáváme je především z masa. Hmyz by ovšem byl podstatně  stravitelnější!!

Zejména ve formě larev je skoro čistá bílkovina, kterou naše tělo upotřebí beze zbytku!!

Hmyz má navíc ještě lehce stravitelné tuky, uhlovodíky a přírodní cukry. Tyto věci jsou nesmírně důležité pro tvorbu hormonů a pro výrobu energie.

Nejsme vlastně nic jiného než počítač s baterkami a ty potřebují pravidelně dobíjet. Z tohoto hlediska je hmyz pro lidstvo jako strava naprosto ideální. Něco jako ta vysněná kapsle astronautů, která obsahuje úplně všechno pro život.

Mravenci chutnají jako oříšky

Chuť hmyzu je velmi rozmanitá.

• Vosy prý chutnají jako borovicová semena, mravenci  jako sladký oříšek, housenky jezinek chutnají slanečeky.
• Jako ryba mají chuť i larvy vodního hmyzu a vážek. Když jsou sušené, nerozeznáte je od krevet. Jako kaviár se podávají také jejich vajíčka a vajíčka znakoplavek.
• Mouční červi mají chutnat jako chléb, housenky soumračníků nerozeznáte od škvarků.
• Housenky šedivek nerozeznáte od kukuřice.
• Červci chutnají jako smažené brambory,
• Chrousti chutnají jako sladké brambory
• Housenky drvopleňů mají chuť jako exotické koření
• Kněžice připomínají jablka
• Larvy dřevokazů chutnají jako kůže z vepřové pečeně
• Cvrčci, sarančata a kobylky mají jemnou chuť, kterou všechno ostatní překryje, proto se ještě s moučnými červy přidávají hojně jako surovina do těst, pečení, čalamád, mletých mas, omáček, polévek a vyrábí se z nich různé zálivky.

Koupím brouky a dokážu vám, že je to jen o pocitu!

Pokud to chcete zkusit, nemusíte na lov na louku, nebo se nořit do mraveniště. Hmyz se začal hromadně dovážet už do všech světových metropolí. 

Ovšem, je drahý.

Můžete ho koupit v Paříži, ve Vídni, v Římě v Německu ,ale už i v asijských velkoobchodech u nás. Za prozatím velmi nekřesťanské peníze si ho můžete koupit v luxusních obchodech i tady. Buď přímo samotný nebo již různě upravený.

• Kilo mravenců stojí desetkrát víc, než kilo svíčkové.
• Kilogram soumračníků je ještě dražší.
• Sarančata, drvopleně a vajíčka znakoplavek jsou dvakrát dražší než hovězí.
• Lahvička omáčky z kvašených vos, velká asi jako naše maggi, stojí minimálně 25O dolarů.
• Půl kila mouky z moučných červů 300 dolarů.

Tuto mouku v poslední době doporučují lékaři v USA na klinikách jako nejlepší lék pro rekonvalescenty. Můžete z ní udělat cokoliv, jako s každou jinou moukou.

Ostatně od pohledu a vůně byste ji ani od mouky nerozeznali.

Zrovna tak, jako nerozeznáte nahou královnu od nahé uklizečky :-))) 

Co si můžete ulovit?

Motýli a můry  

Patří mezi chuťově nejlepší. Z nich nejšťavnatější  a nejrozmanitější jsou martináči. Jedí se pouze larvy a kukly!

Chuť motýlů a můr závisí na jejich druhu, na prostředí, ve kterém žijí, a na způsobu kuchyňské úpravy. Dají se pražit, smažit a vařit v osolené vodě. Podle toho chutnají buď jako slepice, treska nebo uzenáč.

1. Nejchutnější a nejtlustší jsou však housenky brouků vrtající ve dřevě.
2. Blanokřídlí
3. Vosy jsou známé tím, že chutnají jako piniové oříšky, nebo semena borovic, a že produkují světlý, krystalický a výživný med.

• Larvy a kukly včel chutnají někdy jako burské oříšky, někdy jako mandle.
• Mravenci mají vždycky chuť oříšků.
• Všechny včely a vosy jsou jedlé!
• Čmeláky považují v Brazílii za lahůdku. Obalují je v těstíčku z kukuřičné mouky, soli, chilli, a strouhaného sýra a smaží do zlatova.

Rovnokřídlí

Sarančata jsou velmi rozšířená a snadno se chytají a připravují. Bývají kávově hnědá, zelená nebo šedá a při vaření nebo smažení se krásně zbarví do červena. Jsou opakovaně doporučována jako strava.

Termiti a mravenci

Termitiště a mraveniště poskytují v krizových podmínkách obrovské množství potravy. Mravenčí vajíčka a larvy jsou vynikající a dají se používat místo omastku.

Velmi vhodná pro ženy je včelí královna, protože obsahuje snad tisíce látek, pro ženský organismus prospěšných.

KAŽDOU VTEŘINU SNESE KRÁLOVNA JEDNO VAJÍČKO. V LIDSKÉM SVĚTĚ BY KRÁLOVNA VÁŽILA DESET TUN.

Kněžice, které se vyskytují v borových a dubových lesích pod silnou vrstvou humusu, přidané do omáčky chutnají po jablkách.

V určitých oblastech, kde je vážný nedostatek jódu, jsou pro výživu velice důležité, protože obsahují právě tento prvek. Obsahují také látky s anestetickými a analgetickými účinky.

Tak jak? Je vám to málo? Myslíte, že kecám, když říkám, že pojídat hmyz bude zřejmě rozumné, a že s tím míním začít?

• Tento článek je dnešním denním tématem a to zní:
• CO NEJODVÁŽNĚJŠÍHO JSTE KDY SNĚDLI A DO ČEHO BYSTE ŠLI?
• Předvedu vám, že to myslím vážně, když říkám, že pocit nás zdravými neučiní.

Vybrala jsem si pro dnešní den včelu. Pokud ji najdu. Je to hmyz tuzemský a sympatický. Snad mi to odpustí. Ochutnám. Zeptám se po redakci, kdo by dal se mnou a uvidíme. Během dne vám vše zdokumentuji a předložím.

Zeptám se i vás – dáte si?

Hezký den a stálé zdraví!

Pište na [email protected] co jste kdy nejodvážnějšího snědli a jestli si dáte jako já říct. Přemýšlíte o tom, že byste okusili nějaký druh hmyzu? Který by to byl?

Náhrada za neekologické hovězí a vepřové? Jedlý hmyz. Už je i v Česku

Masný průmysl je v posledních letech hojně kritizován kvůli zanedbávání kvality života hospodářských zvířat, a při své výrobě navíc silně zatěžuje životní prostředí. Lidé v Česku, ale i po celém světě tak hledají alternativní způsoby stravy, přičemž vedle rostlinných produktů se dostává do popředí také nový trend: jedlý hmyz.

Těstoviny, hranolky, hamburgery, různé proteinové tyčinky nebo třeba i zmrzlina. To všechno se vyrábí z hmyzu, nejčastěji z brouků a cvrčků. Forma této stravy s sebou přináší řadu ekologických i zdravotních výhod.

Chov hmyzu produkuje méně skleníkových plynů, spotřebovává méně vody a zabírá menší prostor, než vyžaduje produkce hovězího, kuřecího nebo vepřového masa.

A brouci jsou navíc dobrým zdrojem bílkovin, vlákniny a mastných kyselin.

To ostatně tvrdila už v roce 2013 Organizace pro výživu a zemědělství, což je specializovaná agentura OSN, jež vydala zprávu s názvem Jedlý hmyz. V té uvádí, že mouční červi, cvrčci či kobylky produkují jen nepatrný zlomek skleníkových plynů ve srovnání s produkcí hovězího a vepřového masa.

Podle Leah Bessaové, zakladatelky start-upu Gourmet Grubb vyrábějícího luxusní zmrzlinu vyrobenou právě z brouků, to má svou výhodu i v tom, že ‚hmyz není vnímající bytostí a roste pouze v podmínkách, ve kterých se mu daří, takže podmínky chovu uspokojují jeho potřeby v oblasti dobrých životních podmínek pro zvířata‘, jak řekla pro CNN.

Svou výrobu se její společnost snaží rozšiřovat i mimo zmrzlinu. Prodává například doplňky k pikantním pokrmům: hmyzí těstoviny, cizrnu, humus nebo krokety z brouka Hermetia illucens, z něhož se vyrábí právě i zmrzlina. ‚Musíme najít alternativy, které dokážou držet krok s rostoucí populací a vytvoří udržitelný a ekologicky šetrný zemědělský systém,‘ doplnila.

‚Mileniálové to chápou‘

Ačkoli jsou výhody plynoucí z jezení hmyzu zřetelné, stále se úplně nedaří vyřešit klíčovou otázku, a sice ochotu lidí stravovat se červy a brouky. ‚Momentálně stále převažuje faktor strachu.

Pokud jde o hmyz, existuje kolem něj prostě pocit znechucení, ale myslím si, že jiné kultury a mladší lidé budou vůči tomu otevřenější,‘ sdělila pro USA Today Kara Nielsenová, viceprezidentka marketingové společnosti CCD Innovation, která sleduje trendy v oblasti jídla a nápojů.

Právě mladí lidé, respektive mileniálové, by mohli být těmi, kdo vůči konzumování hmyzu začnou projevovat větší toleranci a třeba i preferenci. ‚V potravinářském průmyslu se musí něco změnit. Musejí se pro lidi najít lepší a udržitelnější zdroje bílkovin, a to cvrčci splňují.

Mileniálové to chápou. Chápou, že už nemůžeme dál mít hovězí. Je to příliš nákladné.

I levné hovězí je pořád nákladné, a to jak pro naše zdraví, tak i pro životní prostředí,‘ řekl Kelly Sturek, který založil společnost BugEater Foods prodávající speciální proteinový nápoj vyrobený z cvrčků.

Podle průzkumu organizace Severoamerické koalice pro hmyzí zemědělství se bude tomuto odvětví v následujících letech dařit a v roce 2023 by měl v USA dosáhnout celkové hodnoty 1,2 miliardy dolarů, informoval před rokem server USA Today.

Hmyzí lízátka

Ani v České republice za tímto trendem nezaostáváme.

Například internetový obchod Crickeaters nabízí k prodeji jedlý hmyz ve dvou formách: buď vcelku (jedlé kobylky, cvrčci či mouční červi), anebo v prášku. Mezi klienty obchodu patří i různé hmyzí restaurace.

Webové stránky obchodu mimo jiné graficky znázorňují značné rozdíly mezi chovem hmyzu a chovem hospodářských zvířat a razí heslo, že ‚hmyz je potravinou budoucnosti‘.

Široká veřejnost jinak přichází ke styku s hmyzí potravou nejčastěji prostřednictvím návštěvy různých festivalů. Ten nejbližší s názvem DEPO Street Food Market se uskuteční v sobotu 15. února v Plzni. Pořadatel akce láká na exotické pochoutky včetně různých druhů hmyzu a hmyzích lízátek.

Proč na někoho hmyz útočí mnohem víc a jak ho odpudit? | Žena.cz

Hmyz si pochutná na každém. Někoho nenechají vůbec na pokoji, na někoho jdou méně. Rozdíl je vidět v podobě štípanců, pupínků a rozškrábaných míst.

Pokud se vám zdá, že komáři a další 'savci' vám pijí krev víc než druhým, nemusí to být jen pouhý dojem. Se sladkostí krve, natož s tím, zda má dotyčný cukrovku, to ale nemá nic společného.

Sladkou krví to není

Podle vědců sice hmyz dává přednost krevní skupině 0, ale daleko víc se orientuje podle množství oxidu uhličitého, který se z dané osoby uvolňuje jak dýcháním, tak z malé části i kůží. Dalším důvodem je teplo.

Obojí se zvyšuje při tělesné zátěži, například po cvičení nebo při chůzi do kopce, taky při vyšší hmotnosti či rychlém metabolismu, a u těhotných žen, jejichž tělo produkuje víc energie než u ostatních. 

Komáry  také přitahuje tělesný pach, který vzniká v důsledku činnosti bakterií na lidské kůži. Zájem hmyzu je také samozřejmě tím vyšší, čím déle ta nohatá potvora hladověla. 

Vstoupit do galerie | 12 Krása hmyzu – třeba jim odpustíte…

Pozor na alergii a infekce

Nejenže na někoho útočí víc, ale někteří z nás však na štípnutí reagují mnohem intenzivněji. Normální je, když místo bodnutí silně oteče do průměru jednoho centimetru, zčervená a často velmi prudce svědí. Rizikem bývá, když se do rozškrábané ranky dostane infekce. 

Nebezpečnou alergickou reakci poznáte takhle:

• Dojde k velkoplošnému otoku s velmi silným svěděním, nebo dokonce k vyrážce.
• Může se dostavit nevolnost a zvracení a rovněž závrať. U některých lidí může dojít ke kolapsu krevního oběhu.
• V případě alergické reakce vyhledejte lékaře, aby vás prohlédl a případně vám předepsal antihistaminika..

Jak štípance ošetřit?

Otravný hmyz, ale zejména komáry, můžete odradit pomocí klasických repelentů, které pracují na jednoduchém principu. Buď uživateli dodávají zvláštní vůni, díky které ho komár nerozpozná jako cíl, nebo naopak zastírá přirozený pach.

Pokud už k bodnutí přece jen došlo, pokožku co nejdříve ošetřete! První pomocí z kuchyně může být led, rozříznutá cibule, ocet, alkohol nebo brambor. Mimochodem, pokud jste pravidelným konzumentem česneku či pivovarských kvasnic, pravděpodobnost, že vás komár štípne, je prý mnohem nižší.

Klíšťata lámou rekordy. Platí na ně droždí

Co uleví od svědění?

Zejména děti mají obvykle po bodnutí místo oteklé až do velikosti dlaně. Aby si postižené místo nerozškrábali dříve, než se stihne zahojit, je potřeba nepříjemné pocity zmírnit octanovým obkladem, případně gelem s obsahem beta glukanu, který působí protizánětlivě, tlumí bolest, podporuje hojení a dezinfikuje.

Na závěr rady od bylinkářky: ‚Svědivé štípance od komárů, ovádů, mušek a jiného hmyzu zklidní lopuchový olej nebo tinktura z jitrocele kopinatého, která rovněž zmenšuje otok. Případně můžeme sáhnout po grepovém či třezalkovém oleji, který navíc zabraňuje vzniku nevzhledných skvrn po rozškrábání pupence,‘ doporučuje odbornice na léčivé rostliny Jarmila Podhorná. 

  Video Mohlo by Vás také zajímat:

Mizí hmyz, vymírají ptáci – a co my s tím?

Pětadvacetiletá studie v Německu prokázala, že na jeho území kleslo množství hmyzu o 75 procent. I podle našich odborníků mizí v Česku ve velkém motýli, včely, čmeláci a další hmyz.

Z České republiky od roku 1982 zmizelo zhruba 10 milionů ptáků a úbytek dále pokračuje. To vše zní velmi apokalypticky a zdá se, že běžný občan nemůže nic dělat a musí jen přihlížet, jak postupně zaníká pestrost života.

Opak je pravdou – každý jednotlivec může přispět k záchraně hmyzu či ptáků a tím i sám sebe.

Jsou oblasti, kde ptáci a hmyz mizí v obrovském množství a to je zemědělaská krajina. Na vině je hlavně nadužívání pesticidů a monokulturní pěstování. Zde by se zdálo, že je to pouze v rukou zemědělců a agrochemického průmyslu, avšak i tady může zapůsobit tlak veřejnosti. Např.

v nedávné době proběhla tiskem zpráva, že Němci vyžadují od našich dodavatelů mléka mléko pouze bez pesticidů.  Pesticid  glyfosát se používá u plodin pro krmení krav těsně před sklizní a po ní (desikace).

Pokud budou zemědělci chtít dostát požadavkům z Německa, znamená to, že letos v létě se už budou muset obejít bez tohoto herbicidu.

Další možností, jak by zemědělci již nyní mohli snížit množství používaných pesticidů a oživit zemědělskou krajinu jsou tzv. biopásy, na které mohou dokonce pobírat dotace. Bohužel mnoho zemědělců o této možnosti neví. Biopás neznamená biozemědělství a přísnou kontrolu, čeho se mnozí zemědělci obávají.

Biopás je pruhové potravní políčko o šíři 6 – 12 m umístěné na okraji nebo uvnitř půdních bloků. Směs osiva pro biopásy se skládá z pohanky, prosa, kapusty a jiné plodiny, jako je například obilnina nebo lupina bílá. Biopás zůstává na půdě po celý rok (od jarního výsevu do zaorání následujícího jara)

Význam biopásů pro krajinu– Přispívají k pestrosti a rozmanitosti krajiny.- Zvyšují potravní nabídku pro volně žijící živočichy.

– Poskytují jak živočišnou tak rostlinnou potravu ptákům jako je koroptev, bažant, stehlík, konopka, zvonek, strnad či vrabec.

– Eliminují nebezpečí monodiety – většina volně žijících živočichů v době vegetace trpí monodietou, po sklizni strádají hladem, protože téměř všechny pozemky jsou zpodmítány popř. zorány.- Jsou zdrojem pylové snůšky pro včely.- Slouží jako kryt pro veškerou faunu.

– Slouží jako osychací plocha pro mláďata koroptví a ostatních živočichů.

Význam biopásů pro zemědělce– Každoročně po dobu pěti let obdrží od SZIF dotaci 401 EUR/ha (dotace je vyplácena v Kč).

Tato platba kompenzuje jak dodatečné náklady spojené s výsevem biopásu, tak ztrátu příjmu z produkce na orné půdě, která je vyčleněna pro výsev biopásu.- Umístění biopásu na svažitých pozemcích snižuje erozi půdy.

– Biopásy poskytnou útočiště živočichům, kteří mohou sloužit jako přirození predátoři pro škůdce a tím se může snížit spotřeba pesticidů, ušetřit peníze a zlepšit kvalita půdy.

Viz. http://bioinstitut.cz/documents/biopasypublikace.pdf

No a co vy můžete udělat pro hmyz a ptáky přímo?Za prvé je třeba si uvědomit, že hmyz a ptáci potřebují pro svůj život prostor na hnízdění a potravu.

Všude na krátko vysekávaná tráva, asfalt či dlažba, vyřezané křoví, půda a život v ní (žížaly a další hmyz) zničený roundupem (glyfosátem), pěstování pouze zákrsků ovocných stromů, které jsou beze zbytku sklizeny, okamžitý úklid všeho starého a tlejícícho, pálení trávy a spadaného listí – to vše ničí životní prostor pro hmyz a zároveň způsobuje nedostatek potravy pro hmyzem živící se ptáky. Pokud ptáci nemají hmyz, živí se více různými bobulemi a semínky, což často způsobuje škody sadařům a zahrádkářům. Pokud nenacházejí ani bobuloviny či různá semínka, umírají hladem. Ano, můžeme některé druhy ptáků v zimě přikrmovat na krmítku, ale pokud to není děláno správně, mohou být krmítka rizikem zdravotních problémů a infekcí  a dalšího úhynu ptactva. Mnohem pro přírodu přínosnější je zamyslet se, zda na vaší zahradě či na obecních pozemcích nemůže být někde místo pro divokou přírodu či zda není místo pro nějaký keř užitěčný pro ptáky, výsadbu bylin pro včely… Němci, kteří měli vždy vše vysekané a uklizené,  po zjištění katastrofického úbytku hmyzu již začínají v obcích nechávat určitá místa ladem, jiná jsou sečena jen dvakrát do roka, aby se tam mohly vysemenit různé byliny, které jsou důležité pro včely a další hmyz, jsou vysazovány keře, bylinkové pásy, pásy s lučním kvítím a trvalkama…

Motýli např. pro svoje přežití potřebují původní, živné rostliny v rozsáhlých stanovištích, aby měly samičky, kde naklást svá vajíčka a poté měly dost krmiva larvy motýlů. 98% motýlů má v názvu svou živnou rostlinu nebo stanoviště.

Babočka kopřivová,bodláková, jilmová,osiková, bělásek řepkový,zelný,řeřichový,martináček bukový, habrový, lišaj svízelový,lipový,topolový, vrbkový.Z toho vyplývá, že se nesmíme koukat na “plevele“ jen jako na něco obtěžujícího, co je třeba vždy vyhubit, ale jako na rostliny, které mají vždy plno významů pro celý ekosystém.

A že pro zachování pestrosti hmyzu a ptáků je třeba zachovat i pestrost rostlin – ne pouze trávu.

Dospělí motýlí jedinci se pak rádi přilétnou nasosat na zahradu na krásnou Davidovu komuli (motýlí keř, tibetský šeřík), dobromysl, echinaceu, levanduli, fenykl, kopr, kalinu, trnku, hloh, rozrazily, afrikány, šalvěj, jiřiny, hvozdíky, plaménky, pupalku, bělotrny, ostropestřece, kvetoucí ředkvičky, kerblík či salát…

Pro včely jsou pak důležité následné medonosné rostliny: jetel, řepka, vojtěška, pohanka, slunečnice, kmín, pampeliška, chrpa, třezalka, divizna, mateřídouška, hluchavka  nebo dřeviny, jakými jsou třeba akát, vrba, bříza, buk, lípa či borovice a většina ovocných stromů.

A opět platí, že je potřeba pestrost, protože pokud někde kvete pouze řepka, tak zajistí včelám obživu pouze na krátké období květu a pak dále mají včely hlad.

Pokud včely nemají stravu pestrou či trpí hladem, mnohem hůře se vypořádávají s pesticidy, jsou více náchylné na různé infekce a parazity, které mohou způsobit úmrtí celých včelstev.

Je možno zakoupit již namíchané semenné směsi pro motýli, včely, čmeláky…

Pro hnízdění ptáků můžeme kromě velkých stromů vysazovat i husté živé ploty –  Ideální jsou i ploty nestříhané, volně rostoucí, například ze sadových růží, hlohu, pámelníku, tavolníku, ptačího zobu…

Ptáci mohou zahnízdit i v bujných porostech popínavých rostlin – zkrátka čím je zahrada pestřejší, tím lépe.

Následující rostliny poskytují ptákům potravu buď tím, že lákají hmyz či mají jedlé plody: rdesno hadí kořen, pelyněk černobý, slunečnice roční, jeřáb obecný, dřišťál Thunbergův, řebříček obecný, pupalka obecná, levandule lékařská, černý rybíz, bez černý, hlohyně šarlatová, cesmína ostrolistá, děhel lesní, laskavec ocasatý, pomněnka rolní, mahonie cesmínolistá, planá jabloň, tis červený, štětka soukenická, celík zlatobýl, měsíčnice roční, kalina obecná, vratič obecný, meduňka lékařská, srstka angrešt, skalník vodorovný, jahodník obecný, rakytník řešetlákový, keřové růže, hloh, dřín, hlošina, aronie, pámelník…

Nízce střižený a na údržbu nákladný trávník se líbí i některým ptačím druhům – například konipásci či kosáci na něm s oblibou hledají něco k snědku.

Většina ptáků i mnoho dalších živočichů však nachází zdroj potravy a úkryt spíše ve vyšší trávě.

V zahradě či obci je proto ideální ponechat i plochu s vysokou, pouze na konci léta sečenou trávou, ale také trávou nižší, sečenou častěji, ne však úplně na krátko.

Pařez či torzo odumírajícího stromu je skvělým úkrytem pro hmyz, jenž je potravou ptáků. Pařez můžeme zkrášlit nádobou s květinami a torzo stromu využít jako oporu pro nějakou popínavou rostlinu.

Pokud chceme uchovat život na Zemi, musíme znovu získat úctu ke všemu živému a vše vidět v souvislostech. Každý jeden vysazený strom může poskytnou prostor k životu tisíci jiných živých organismů. Každá vydlážděná zahrada zničí prostor pro tisíce živých organismů.

Na závěr citát spisovatele a milovníka Šumavy Karla Klostremanna: “Nepozdvihneš ruky, aby bez potřeby ničila život byť i nejmenšího, nejnepatrnějšího tvora, jsa si vědom, že i ten má svůj účel ve velké domácnosti matky přírody, že nebyl stvořen zbytečně, třebas ty jsi neznal jeho účelu“.

Autro: mk

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál! Přidat komentář