Italská fotbalová reprezentace začala s očkováním svých hráčů proti koronaviru před blížícím se mistrovstvím Evropy. První dávku vakcíny dostalo v Římě a Milánu 28 reprezentantů. Chyběli fotbalisté působící v zahraničí a hráči AS Řím, které čeká ve čtvrtek odveta semifinále Evropské ligy proti Manchesteru United.
Finále fotbalové Evropské ligy v Gdaňsku bude moci v hledišti sledovat až 9500 fanoušků. Zástupci UEFA získali od polských úřadů svolení zaplnit 26. května 25 procent kapacity stadionu, pro diváky ale bude kvůli protikoronavirovým opatřením platit řada omezení. Zahraniční fanoušci budou muset navíc splnit všechny aktuálně platné podmínky pro vstup do země.
Za měsíc začne zápasy ve skupinách v Ostravě turnaj Světového okruhu v plážovém volejbalu a organizátoři doufají, že se do hlediště dostanou alespoň v omezeném počtu i fanoušci. J&T Banka Ostrava Open vyvrcholí 6. června a bude poslední čtyřhvězdičkovou akcí, kde půjde získat body do olympijské kvalifikace.
Španělská ministryně zdravotnictví Carolina Dariasová nesouhlasí s plánem první a druhé ligy dohrát závěr sezony s fanoušky na tribunách.
La Liga chtěla pro zbývající čtyři kola přivítat alespoň omezený počet příznivců. „Myslím, že to není dobrý nápad,“ citovala ministryni agentura Reuters.
Jako důvod Dariasová uvedla velké rozdíly v počtu nakažených v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Údaje se pohybují od 70 do 500 nakažených.
Zápas českých curlerek s Dánkami na mistrovství světa v Calgary byl kvůli koronaviru odložen. Podle světové federace měli pozitivní testy členové televizního štábu, proto se zatím nebude hrát žádný duel v rámci sedmého kola. Šampionát je zároveň olympijskou kvalifikací.
Finálové zápasy ve dvouhře i čtyřhře mužů na mistrovství Evropy v badmintonu se kvůli koronaviru neodehrají.
Před dnešními souboji o zlato měli v Kyjevě pozitivní testy dánský finalista singlu Viktor Axelsen, německý deblista Mark Lamsfuss a jeden z rozhodčích.
Evropská badmintonová federace proto část programu z bezpečnostních důvodů zrušila a zápasy kontumovala, odehrát by se měla jen ženská finále a rozhodující duel mixu.
Štafeta s olympijskou pochodní vynechá kvůli nárůstu počtu nakažených koronavirem oproti původnímu plánu také ostrov Mijakodžima, kam měla zavítat v neděli. Ostatní zastávky pochodně v prefektuře Okinawa by se měly uskutečnit podle plánu. Olympijské hry, které byly kvůli pandemii koronaviru odloženy z loňska, by měly v Tokiu začít 23. července.
Hokejové mistrovství světa žen se uskuteční na konci srpna. Podle původního plánu se vrcholná akce, na které se představí i česká reprezentace, měla konat od 6. května v kanadské provincii Nové Skotsko.
Krátce před plánovaným odletem evropských týmů do zámoří však byl turnaj kvůli obavám ze šíření koronaviru zrušen.
Mezinárodní hokejová federace (IIHF) oznámila nový termín, místo konání, jež bude hledat společně s federací Hockey Canada, bude upřesněno.
Odvolací soud Italské fotbalové federace zvýšil tresty pro Lazio Řím za kontroverzní testy na koronavirus ze závěru minulého roku.
Majitel klubu Claudio Lotito nesmí působit ve fotbale 12 měsíců místo původních sedmi a klub musí místo 150 tisíc eur zaplatit 200 tisíc. Zákaz působení ve fotbale na jeden rok dostali také dva lékaři zapojení do aféry.
V případu šlo o pozitivní testy několika hráčů Lazia včetně kanonýra Cira Immobileho na konci října a začátku listopadu.
Tréninky dětí a mládeže se od 3. května rozšíří na dvacetičlenné skupiny v šesti krajích a Praze.
Vedle metropole se to týká Královéhradeckého, Karlovarského, Plzeňského, Středočeského, Libereckého a Pardubického kraje, kde jsou nejmenší přírůstky nově nakažených koronavirem. Ve zbytku republiky bude nadále platit omezení na maximálně dvanáct lidí ve skupině.
Nadále se to týká jen venkovních tréninků, vnitřní sportoviště zůstávají uzavřena. U větších skupin budou povinné testy, které budou rodiče potvrzovat čestným prohlášením.
Autodrom Most bude na začátku srpna hostit závod mistrovství světa superbiků. S promotérem šampionátu v Praze podepsali jeho zástupci smlouvu na pět let. V letošním roce se na severu Čech uskuteční šestý díl seriálu o víkendu 6. až 8. srpna.
Mistrovství světa skateboardistů v olympijské disciplíně park se letos neuskuteční. Šampionát, na němž se mělo bojovat i o důležité body do kvalifikace pro olympijskou premiéru v Tokiu, změnil v uplynulých měsících kvůli koronavirovým omezením několikrát termín i hostitelskou zemi, nakonec ho ale mezinárodní federace World Skate zrušila.
Z kalendáře mistrovství světa formule 1 vypadla druhým rokem po sobě Velká cena Kanady. Na okruhu Gillese Villeneuvea se nepojede stejně jako vloni kvůli přetrvávající pandemii koronaviru. V Montrealu se mělo závodit 13. června, místo toho se jako sedmý díl šampionátu uskuteční turecká Grand Prix v Istanbulu.
Čtyřiadvacetihodinový závod horských kol Jihlavská 24 MTB byl kvůli epidemii podruhé odložený o rok. Nový termín závodu, který by se měl jet tentokrát zároveň jako mistrovství Evropy, byl stanovený na 18. a 19. června 2022.
Z turnaje PGA Tour Valspar Championship, jenž se hraje od čtvrtka, se tento týden museli odhlásit už čtyři golfisté kvůli pozitivnímu testu na koronavirus. Nejnověji šel kvůli covidu-19 do izolace v Palm Harbor osmý hráč světového žebříčku Tyrrell Hatton z Anglie.
Vedení španělské fotbalové ligy plánuje na poslední čtyři kola aktuální sezony návrat fanoušků na stadiony. Podle rozhlasové stanice Cope jednají zástupci ligy se španělskou vládou vzhledem k blížícímu se ukončení nouzového stavu v zemi o možnosti otevření ochozů už od příštího víkendu.
Na Slovensku mohou od úterý chodit na sport diváci. Opatření se zatím týká vrcholných domácích soutěží v hokeji, fotbalu, házené, volejbalu a basketbalu. Hlediště budou moci být naplněna maximálně z 25 procent kapacity na sezení, počet fanoušků ale bude limitován hranicí 2000 na venkovních sportovištích a 1000 v halách.
Mistrovství Evropy v rychlostní kanoistice se letos přece jen uskuteční. Místo Duisburgu, který v polovině dubna o šampionát přišel kvůli nepříznivé situaci s pandemií koronaviru, ho uspořádá Poznaň. V Polsku se bude soutěžit v původně naplánovaném termínu od 3. do 6. června.
Řada dalších zámořských zemí včetně Spojených států amerických, Jamajky, Kanady a Trinidadu a Tobaga v uplynulých dnech vzdala účast na World Relays, které se uskuteční o víkendu v polském Chorzówě. Elitní atletický štafetový mítink je sice jednou z možností kvalifikovat se na olympijské hry v Tokiu, ale národní federace preferovaly ochranu atletů před nákazou koronavirem.
Světová šestka Kanaďanka Bianca Andreescuová po patáliích se zdravím přijde o velký antukový turnaj v Madridu kvůli covidu-19. Po příletu do Španělska totiž měla dvacetiletá tenistka pozitivní test na koronavirus a musela do karantény. Senzační vítězka US Open z roku 2019 naposledy nedohrála turnaj v Miami kvůli poraněnému kotníku.
Místo uvažovaného šestimetrového odstupu dvojic na venkovním sportovišti se bude od pondělí uplatňovat plocha 15 metrů čtverečních na osobu.
Na jednom hřišti přitom bude možné vytyčit více sportovišť s dvanáctičlennými skupinami.
Po dnešní schůzce s ministrem zdravotnictví Petrem Arenbergerem to uvedl předseda České unie sportu Miroslav Jansta. Haly a tělocvičny zatím zůstanou pro amatéry dál zavřené.
Tři měsíce před začátkem odložených olympijských her se Tokio ocitlo potřetí ve stavu nouze kvůli šíření koronaviru. Japonský premiér Jošihide Suga dnes vyhlásil opatření, která zasáhnou zhruba čtvrtinu populace, neboť se vedle hlavního města týkají Ósaky a prefektur Kjóto a Hjógo. Suga zároveň slíbil, že Tokio od 23. července do 8. srpna uspořádá bezpečné olympijské hry.
Bilbao a Dublin přišly o pořádání zápasů letního fotbalového mistrovství Evropy, protože nemohly vzhledem ke koronavirové situaci garantovat přítomnost diváků na tribunách.
Covid zastavil plánované operace. Odmítáme asi deset pacientů denně, říká lékař
Prožíváme zcela mimořádné koronavirové období. Do jaké míry to omezuje ortopedické výkony?Neomezuje nás ani tak koronavirus jako opatření kolem něj. Ta přinášejí redukci plánované operativy.
Samozřejmě to obtěžuje pacienty i nás. Neakutní výkony, jako jsou náhrady kyčelního kloubu, se plánují dlouhodobě. Teď musíme plány přestavovat, což je složité jak pro pacienty, tak pro personál.
Obávám se, že někdy jsou aktivity kolem pandemie trochu přehnané.
Co máte na mysli?Třeba zavírání oddělení a rušení operativy, aby byly připraveny kapacity pro covidové pacienty. Samozřejmě chápu potenciální strach z toho, co se může v budoucnu stát, ale pevně věřím, že úplně děsivé prognózy se nenaplní. Myslím, že k vyčleňování lůžek by mělo docházet postupně, reagovat na počty skutečně nemocných, kteří vyžadují hospitalizaci.
Kolika pacientům už jste museli zavolat, že se jejich operace odkládá?Všem, kteří měli jít na sál počínaje 14. říjnem. Denně operujeme patnáct lidí, z toho zhruba pět připadá na neodkladné výkony jako nádory, poúrazové nebo akutní stavy. Týdně tedy máme zhruba padesát pacientů s plánovanou operací. Ti teď musejí čekat.
Bude pro ně odklad velkou komplikací?Pro ně je to především prodloužení bolesti. Bohužel u nás jsou na tyto výkony několikaměsíční čekací doby, nemůžeme vzít hned každého, kdo by zákrok potřeboval. Teď se budou časy ještě prodlužovat. Zrušené pa-cienty musíme posunout za pětiměsíční lhůtu, až se uvolní nějaké okýnko. Je to nešťastné.
Přečíst článek ›
Do jaké míry ovlivní současná situace celkový zdravotní stav populace, když ostatní pacienti nedostanou péči, kterou by potřebovali, nebo nebudou chodit na preventivní vyšetření?Bude to mít velký vliv. Lidé se budou bát jít na neakutní výkony i prohlídky, aby se nenakazili. Tím se budou zákroky odkládat, ačkoliv by měly být provedeny hned.
Dalo se tomu předejít?Podle mě ke zvládnutí první vlny, po níž následovalo uvolnění, nedošlo. Nebyla tu žádná první vlna. Koronavirus tu s námi prostě je, v březnu ťukal na dveře a my jsme mu je doširoka otevřeli.
Jsem ale přesvědčený, že se to podaří zvládnout. Podle mě totiž počet pacientů, kteří vyžadují skutečně intenzivní léčbu, nebude narůstat takovou měrou.
Nakažených lidí je samozřejmě hodně, ale většina má lehký průběh a mnozí o tom ani nevědí.
Přísná opatření, která vláda minulý týden přijala, jsou z vašeho pohledu nutná?Zřejmě ano, protože lidé nejsou důslední a ohleduplní. Pravidla se musejí dodržovat a nošení roušek je to nejmenší.
Po padesátce zřejmě není člověka, jehož by nebolela záda nebo klouby. Pozorujete i během své kariéry, že se to zhoršuje?Spíše přibývají pacienti, což je dáno životním stylem a stárnutím populace. Dnes ani osmdesátník není starý člověk, který by nechtěl žít aktivně. Fakt je, že druhým nejčastějším důvodem návštěvy praktického lékaře je bolest pohybového aparátu.
Přečíst článek ›
Pomůžete od bolestí všem, kteří to potřebují?Snažíme se. Bylo by určitě lepší, kdybychom na tom byli ještě o něco lépe. Nesouvisí to s pojišťovnou ani s managementem nemocnice, ale s nedostatkem personálu, nižší průchodností sálů a oddělení. Když je nedostatek sester, holt musejí děvčata s malými dětmi odcházet ve čtyři odpoledne.
Už neplatí, že chirurgie končí, až když je hotovo. Dnes se nezačíná, pokud by se do určité doby neskončilo. To je smutné a mělo by se to napravit, abychom mohli uspokojit všechny pacienty. A to myslím i ty, kteří za námi z nějakého důvodu nepřicházejí hned.
Když ale slyší, jak se po operaci ulevilo lidem s podobnými obtížemi, nakonec přijdou a pak litují, že se třeba pět let trápili úplně zbytečně.
I proto, že procento úspěšnosti u náhrady kyčelního kloubu je obrovské?Je tak velké, že Britská královská chirurgická společnost ocenila umělou náhradu kyčelního kloubu jako nejvýznamnější a nejúspěšnější operaci minulého století.
Jak byste ji charakterizoval v porovnání s operacemi ostatních kloubů?Je jednoznačně nejúspěšnější.
Náhrady kolenního kloubu jsou také úspěšné, ale přece jenom je tam víc pa-cientů, kteří nejsou s výsledkem úplně spokojeni. U ostatních kloubů procento úspěšnosti klesá, byť je pořád vysoké.
My také musíme hodnotit, jak dlouho implantát vydrží v plně funkčním stavu. Nejdéle je to právě u kyčelního a kolenního kloubu.
Je náhrada kyčelního kloubu nejnáročnější?Je to relativně velká operace, zasahujeme hluboko do tkání a k pánvi. Kolenní kloub je lépe přístupný, ale je složitější na pohyb, takže implantát je komplikovanější, jeho usazení musí být přesnější a dokonalejší, a proto musí mít operatér víc zkušeností.
Přečíst článek ›
Revoluce v ortopedii začala v roce 1962 ve Velké Británii, kdy Sir John Charnley implantoval cementovaný kyčelní kloub. Přinese podobný posun buněčná a genová terapie, díky níž by chrupavka sama dorostla?To je sen nejen všech ortopedů. Buněčná terapie by byla druhým největším průlomem v historii ortopedie.
Chtěli bychom mít buňky, které by dobře fungovaly tam, kam bychom je aplikovali. V našem oboru by šlo o chrupavčité buňky, které by se daly do místa poškození, takže chrupavka by se zrestaurovala sama. My jsme se snažili v rámci klinických studií aplikovat kmenové buňky, ale obávám se, že světlý bod na konci tunelu je v tomto případě ještě hodně daleko.
Odhadoval bych to na desítky let. Zatím musíme pořád pracovat s těmi železy.
Působíte ve špičkové fakultní nemocnici, máte zkušenosti ze zahraničí, byl jste viceprezidentem světové ortopedické společnosti. Přesto už léta jezdíte zhruba jednou měsíčně operovat pacienty do nemocnice ve Vrchlabí.
Proč?O vrchlabské nemocnici jsem se dověděl dlouho předtím, než jsem začal studovat medicínu, protože jsem rád jezdil na hory. Vždycky jsem slýchával, že když se něco stane, má se jet do Vrchlabí za primářem Hruškou, který to vyřeší.
Když se mě pak po letech zeptali, jestli bych ve Vrchlabí nemohl udělat u jejich pacientů náhrady kloubů, řekl jsem, proč ne, pokud tam bude schopný personál a dobré vybavení. Jel jsem se tam podívat a všechno odpovídalo mým představám, takže se z nás postupně stal sehraný tým.
Dělá se tam poctivá a kvalitní medicína. Vyvinula se z toho spolupráce, která trvá dvacet let.
Možná se teď vaše vrchlabské angažmá zintenzivní, když po letech dohadování Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) souhlasila s obnovením ortopedického primariátu. Je to dobrá zpráva pro celý region a návštěvníky Krkonoš?To nepochybně.
Do Vrchlabí jsem jezdil operovat dva typy kloubních náhrad, které se tu naučili dobře dělat. A říkal jsem si, že je zvláštní, kolik je tam pacientů, kteří mají opravdu těžké formy artrózy. Ta lokalita je neprooperovaná. Zdaleka tedy nejde jen o úrazy na lyžích.
Myslím, že tamní obyvatelé si takové průtahy od VZP nezasloužili. Když se teď konečně podařilo získat smlouvu s pojišťovnou, určitě se zlepší péče o degenerativní onemocnění a také o traumata pohybového aparátu. Nepochybně postoupí na vyšší kvalitativní stupeň.
Doufám, že k tomu aspoň trochu přispěju, a těším se na to.
Přečíst článek ›
Jezdí-li špičky v jednotlivých lékařských oborech takto vypomáhat do regionálních nemocnic, může to celkově zvednout úroveň péče o pacienty v České republice?Určitě.
Není to jádro péče o pacienty, to musejí zvládat nemocniční týmy ve standardní kvalitě, ale zkušení lékaři je mohou naučit nové nebo elegantnější postupy.
Ve Vrchlabí jsem se přesvědčil, že personál se rád učí a chce dělat něco nového.
Může se tedy stát, že pacienti z Plzně nebo Brna budou jezdit do Vrchlabí za profesorem Trčem a jeho ortopedickým týmem?To doufám, že ne. Ti budou mít určitě špičkové ošetření doma.
Ale budu moc rád, když do vrchlabské nemocnice přijdou lidé z tamního regionu. Tím neříkám, že bych se zříkal jakýchkoliv pacientů. Když za mnou do Vrchlabí bude chtít přijet někdo z Brna, ať přijede.
Kdo je profesor Tomáš TrčNarodil se 31. května 1955 v Praze.Absolvoval lékařskou fakultu v Praze a pracoval na I. ortopedické klinice nemocnice na Vinohradech jako první asistent profesora Oldřicha Čecha. Dále působil jako zástupce přednosty II. ortopedické kliniky 2.
lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze (2. LF UK).V roce 1991 obhájil kandidátskou práci na téma náhrady kyčelního kloubu, o rok později habilitoval s prací z oblasti dětské ortopedie prodlužování kostí.V letech 2004 až 2006 byl předsedou České společnosti pro ortopedii a traumatologii.
Také měl funkci viceprezidenta světové ortopedické společnosti SICOT.
Od roku 1997 je přednostou ortopedické kliniky dětí a dospělých 2. LF UK a Fakultní nemocnice v Motole. Jako konzultant působí na řadě pracovišť v České republice. Dojíždí operovat například do Nemocnice Vrchlabí.
Ven z okresu jen s potvrzením. Vláda od pondělí na tři týdny výrazně omezí pohyb osob
Vláda kvůli koronavirové pandemii od pondělí na tři týdny výrazně omezí pohyb osob. Pro cesty do zaměstnání mimo okres bude potřeba například potvrzení zaměstnavatele, pro cesty k lékaři či na úřady mimo okres pak čestné prohlášení nebo formulář s místem, časem a cílem cesty. Události kolem pandemie v Česku i ve světě sledujeme v on-line reportáži.
Nová opatření od 1. 3. přehledně:
- Vláda od pondělí na tři týdny výrazně omezí pohyb osob. Pro cesty do zaměstnání mimo okres bude potřeba například potvrzení zaměstnavatele, pro cesty k lékaři či na úřady mimo okres pak čestné prohlášení nebo formulář s místem, časem a cílem cesty.
- Nákupy budou možné pouze v rámci okresu, a to v nezbytném počtu osob.
- Návštěvy příbuzných v rámci okresu s bydlištěm podle nařízení vlády nebudou povolené, pokud nejde o zajištění nezbytných potřeb či nutné péče.
- Vycházky a běh přes den budou od pondělí možné jen na území obce, nikoli celého okresu. Venčení psů v noci bude možné do 500 metrů od bydliště.
- V zastavěných obcích bude platit povinnost nosit všude ochrannnou roušku bez ohledu na vzdálenost další osoby.
- Ochrana dýchacích cest je podle nařízení ministerstva od 1. března povinná i na pracovišti. Výjimku mají jen lidé, kteří jsou v místnosti sami.
23:31
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) zůstanou průmyslové firmy od pondělí bez nových restrikcí. Spustí se v nich ale dobrovolné testování, které by se mělo za několik dní změnit na povinné.
Stát bude přes úlevy na zdravotním pojištění přispívat 60 korun na test, maximální nárok bude na čtyři testy měsíčně na zaměstnance. O víkendu už budou podle Havlíčka fungovat informační telefonické linky, které budou firmám v otázkách testování radit. Řekl to dnes na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády.
Šéfové 52 českých nemocnic: Vláda zaspala, meleme z posledního, pomozte nám
Dodržujte čtyři R – rozum, roušky/respirátory, ruce a rozestupy – vyzývá více než pět desítek ředitelů nemocnic, jejichž pohled přináší Český rozhlas ve velké anketě.
Situace napříč republikou podle nich není dobrá a zvládnout ji lze jedině společnými silami. Co je nejvíc trápí? Snížený přísun peněz a akutní nedostatek zdravotníků.
„Personál doslova ‚mele z posledního‘ a ‚padá na hubu‘ fyzicky a psychicky,“ zoufá si Štěpán Votoček, ředitel silně zasažené nemocnice ve Slaném.
„Prosím, vydržte. Jedeme bez přestávky už rok, jsme unavení, ale naší prací je starost o vaše zdraví. Pomozte nám!“ apeluje na občany Petr Baťka, ředitel Nemocnice Břeclav. Podobně se vyjadřuje dalších pět desítek ředitelů zdravotnických zařízení.
Zásadní je podle nich dodržování opatření i osobní odpovědnost. „Chovejte se tak, jako byste covid-19 měli a nechtěli nakazit nikoho druhého a zároveň jako by člověk, s kterým mluvíte, měl covid-19 a vy jste se nechtěli nakazit od něj,“ vyzývá šéf českobudějovické nemocnice Michal Šnorek.
Co je cestou z koronavirové krize? Podle vedoucích nemocnic očkování. „Nechte se očkovat proti covidu, protože očkování je jedinou cestou, jak se ho zbavit nebo alespoň co nejdříve zmírnit jeho dopady, o čemž svědčí současná situace v domovech seniorů, kde jsou již lidé naočkováni a nemocnost tam výrazně poklesla,“ dává příklad Vladimíra Danihelková z Nemocnice Blansko.
Úhradovou vyhlášku chystáme, tvrdí ministerstvo
Materiálu je v nemocnicích dostatek, s řadou věcí pomáhají ředitelům jejich zřizovatelé. Velkým trápením je ale nová úhradová vyhláška. Například největší česká Všeobecná zdravotní pojišťovna kvůli ní snížila platby za covidové pacienty na intenzivním lůžku o třetinu a na standardním lůžku zrušila kompenzaci úplně.
A šéfové zdravotnických zařízení se shodují, že je to problém. „Současná úhradová vyhláška je nastavena na výkonnost, které nebudeme schopni v souvislosti se zastavením péče plánované v důsledku epidemie koronavirem dostát,“ stěžuje si šéf kolínské nemocnice Petr Chudomel.
Problém přibližuje Miroslav Procházka, předseda správní rady nemocnice Trutnov. „Vyhláška vznikala v době, kdy se očekával postupný útlum pandemie. Příplatky za covidové pacienty na ‚standardních‘ lůžkách jsou od 1. ledna nula korun, a to i přes prokazatelně vyšší náklady spojené s léčbou.“
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová ještě na začátku týdne pro Radiožurnál tvrdila, že změna vyhlášky není v plánu. „Změna úhradové vyhlášky ze strany ministerstva zdravotnictví možná není, zákon o kompenzacích by musel přijmout Parlament,“ sdělila.
Teď ovšem podle ní ministerstvo změnu připravuje. „Resort připravuje zákon o kompenzacích pro rok 2021, který by měl dát ministerstvu možnost vydat kompenzační vyhlášku pro rok 2021, stejně jako tomu bylo v roce 2020. Úhradová vyhláška pro rok 2021 počítá s bonifikací na intenzivní lůžko u hospitalizovaného pacienta s koronavirem,“ uvedla pro iROZHLAS.cz.
‚Padají na hubu‘
Právě na časté změny ze dne na den a špatnou komunikaci od ministerstva zdravotnictví i vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) zástupci tuzemských nemocnic upozorňují.
„Informace jsou často zmatečné, někdy nejsou vůbec, někdy se naopak mění i několikrát v průběhu týdne.
Centrální registrační systém je nepružný a dosud se nepodařilo provázat tři státní informační systémy,“ kritizuje Martin Svoboda z olomoucké vojenské nemocnice.
Sto tisíc lidí podepsalo petici proti rušení nemocnic
Nerušte regionální nemocnice, vyzývají vládu signatáři petice. Nelíbí se jim návrh na zrušení šesti ticíc akutních lůžek.
Přes sto tisíc lidí podepsalo celostátní a regionální petice proti rušení nemocnic, občané mohli připojit podpisy také na internetu. Uvedl to mluvčí štábu a předseda petičního výboru, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. Petiční archy předají zástupci krizového štábu v úterý předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavě Němcové (ODS)
Zdravotní pojišťovny vypověděly k 31. prosince všem nemocnicím smlouvy, o nových vyjednávají. Chtějí zrušit 6000 akutních lůžek. Podle pojišťoven už je dohoda se 133 ze 156 akutních nemocnic a jednání pokračují. Léčebny dlouhodobě nemocných (LDN) dostanou smlouvu všechny. Podle štábu mají novou smlouvu z menších nemocnic jen dvě.
„Celostátní petici Občané, braňte svoje nemocnice! od vyhlášení 25. září do ukončení 5. prosince podepsalo 45 482 lidí. K celostátní petici se přihlásil petiční výbor petice Za zachování nemocnice v Žatci s počtem 17 778 podpisů. Celkově tak bylo shromážděno 63 260 podpisů,“ uvedl Krása.
Lidé brání svoje nemocnice
Celostátní petici podepsalo také 1566 lidí prostřednictvím internetu. Kromě celostátní petice byly petiční akce za zachování nemocnic v jednotlivých městech.
Například petice za zachování nemocnice v Prachaticích podepsalo přes 15 tisíc občanů a nemocnice v Rokycanech přes 11 tisíc.
Petice byly také proti rušení nemocnic v Roudnici nad Labem, Českém Krumlově, Šternberku nebo Brandýse nad Labem.
„Lze odhadovat, že celostátní a regionální petice proti rušení nemocnic podepsalo přes sto tisíc občanů,“ shrnul Krása.
Celostátní petice požaduje od vlády a dalších výkonných orgánů státu odpovědnost za zachování dostupnosti nemocniční sítě obyvatelům všech regionů ČR.
Případné změny mají být provedeny na základě analýz dostupnosti zdravotní péče pro občany ve všech regionech a po dohodě politických představitelů státu s představiteli občanského sektoru, nemocnic a odborových organizací. Zdravotní pojišťovny tvrdí, že navrhly nové smlouvy na základě analýz dostupnosti sítě a také na základě kritérií, které jim poskytly odborné společnosti.
Na rušení nadbytečných akutních lůžek se dohodly v memorandu s ministerstvem zdravotnictví, dohody uzavírají postupně i s kraji.
Ministr Leoš Heger (TOP 09) v té souvislosti uvedl, že do vyjednávání nebude zasahovat. Zajištění lůžkové péče je primárně povinností zdravotních pojišťoven, řekl. Podle jeho informací zajištěna je.
Pojišťovny podle ministra slíbily, že i těm nemocnicím, v nichž má být akutní péče zcela zastavena, dají smlouvy na půl roku, aby byl čas na upřesnění podmínek. Pokud to nemocnice odmítnou a skončí hned, je to podle ministra jejich věc.
Heger by do jednání vstoupil jen v případě, že by hrozily výpadky péče. Pojišťovnám může uložit vysoké pokuty, pokud smluvně péči nezajistí.
Leoš Heger: Moje odstoupení není na pořadu dne
Autor: ČTK