Hormon štěstí – vše o zdraví

Za co všechno v našem těle vlastně můžou bakterie? 

Střevní mikrobiota je soubor všech mikroorganismů, kterých máme v našich střevech 1013  a váží 1,5 až 2 kg. Střevní mikrobiota představuje v nadneseném slova smyslu samostatný orgán lidského těla, tzv. second brain (druhý mozek), který zásadním způsobem ovlivňuje celou řadu fyziologických procesů v našem těle.

Během prvních několika dnů života je střevo novorozence dynamicky kolonizováno pestrou škálou mikroorganismů.

Pro úspěšný start této kolonizace je primárně velmi důležitý způsob porodu, který určuje, jaké typy bakterií budou ve střevě dítěte v prvních dnech života dominovat a jaké bakteriální skupiny budou během následujících měsíců či roků určovat celkovou kompozici střevní mikrobioty.  

Čtěte také článek Radkina Honzáka:Jak duše v břiše zajištuje spánek

Takže jaký způsob porodu je ideální?

Víme, že dítě, které přijde na svět přirozeně, má nižší riziko vzniku alergií, atopické dermatitidy nebo astmatu. To dnes už studie dokazují. 

Má střevní mikrobiota vliv i na naše duševní zdraví?

Vezměme si serotonin, tedy hormon štěstí. Devadesát pět procent ho máme ve střevech. A bakterie jsou jedním z důležitých producentů tohoto hormonu. Dalším příkladem je gama-aminomáselná kyselina, která je také důležitým neurotransmiterem a je s oblibou používána ke zklidnění úzkostných stavů.

Tuto látku s různými modifikacemi nalezneme v řadě léčiv používaných v psychiatrické praxi. Takže ano, mikrobiom zcela zásadně ovlivňuje naše duševní zdraví. Řada studií ukazuje, že střevní mikrobiom a jeho změna ovlivňuje nejen metabolismus a imunitu, ale také lidskou psychiku a chování.

Jedná se tedy o zásadní průlom v pohledu na vývoj a regulaci duševního zdraví člověka. 

Lidský střevní mikrobiom se skládá z přibližně 1000 různých bakteriálních druhů a je zapojen do mnoha aspektů lidského zdraví a nemoci. Účastní se obousměrné komunikační cesty s centrální nervovou soustavou (CNS), příznačně pojmenovanou gut-brain axis (osa střevo – mozek).

Má se za to, že střevní mikrobiota moduluje různé centrální nervové procesy prostřednictvím bloudivého nervu. Děje se tak prostřednictvím mikrobiálních metabolitů a imunitních mediátorů produkovaných bakteriemi, které spouštějí změny v neurotransmisi, neuroinflamaci a v celkovém chování.

Řada studií prokazuje, že poruchy střevního mikrobiomu souvisejí s řadou neuropsychiatrických poruch, včetně Parkinsonovy choroby, autismu, schizofrenie a deprese. Přesný mechanismus, kterým střevní mikrobiota způsobuje nebo mění stavy neuropsychiatrických chorob, není dosud zcela objasněn.

Nicméně je zcela zřejmé, že střevní mikrobiota se na vzniku a průběhu těchto onemocnění podílí.

Jídla, která zvyšují hladiny hormonů štěstí

Tzv. hormony štěstí jsou obecně řečeno látky, jež pomáhají tělu zlepšit náladu, lépe zvládat stresové situace a také se s nimi rychleji vyrovnat, a vůbec celkově hledět na svět pozitivněji.

Co to jsou, ty hormony štěstí?

Protože žijeme v moderní uspěchané době, každý z nás se cítí být ve stresu, v nepohodě, a tak věc řeší léky a prášky. Zvláště lidé s depresemi musejí brát tabletky pro zvýšení hladiny serotoninu v těle.

Mezi tyto tzv. hormony štěstí, jak zní jejich nepřesný název, se řadí serotonin, endorfin, melatonin a dopamin. Částečně sem rovněž patří noradrenalin.

Jde o neurotransmitery, tedy přenašeče vzruchů, jak by se dalo říct česky, a většinou se řadí do skupiny monoaminů. A jak je asi zřejmé, ovlivňují náladu (nikoliv emoce) člověka.

Ale my zde dnes nebudeme mít chemickou přednášku, nebojte se. Nám stačí, když budeme vědět, že tyto látky dokáže tělo produkovat a že nás pozitivně ovlivňují. A zaměříme se na to, jak bychom mohli tyto „hormony štěstí“ aktivovat přirozeněji, než tabletkami – třeba jídlem či cvičením.

Serotonin

Serotonin má vliv nejen na cyklus spánku a bdění, na paměť, ale také souvisí s přijímáním potravy, kdy ovlivňuje chuť, avšak i pocity nevolnosti a nutkání ke zvracení, a na druhé straně sklon k přejídání se.

• Název serotonin je složeninou dvou slov: sérum a tonus (napětí). To proto, že má vliv i na napětí svalů, kontrakce hladkého svalstva a pozitivně ovlivňuje krevní srážlivost.

Nedostatek serotoninu způsobuje deprese, poruchy spánku, podrážděnost, agresivitu a útočnost, změny nálady, migrény, může vyvolat i určité psychické poruchy jako třeba bipolární poruchu, maniodepresivní psychózu či chorobnou úzkost.

Serotonin sice nelze dostat do těla potravinami přímo, ale některá jídla obsahují aminokyselinu L-tryptofan, která tvorbu serotoninu v těle podporuje.

Mezi tato jídla patří některé druhy sýrů (především ty zrající), mléčné výrobky, lososí či krůtí maso, sardinky, tuňák, listová zelenina (především špenát a ledový a hlávkový salát) nebo celozrnné pečivo. Dále tuto aminokyselinu najdeme ve vejcích, luštěninách, švestkách, rajčatech, banánech, ořechách a semínkách, a produkci serotoninu ovlivňuje i příjem vitamínu B (tedy paradoxně i rozumné pití piva).

Na produkci serotoninu se částečně podílejí i některé bylinky, např. rozchodnice růžová nebo ženšen, jejichž glykosidy zvyšují hladinu serotoninu v mozku.

Uvolnění serotoninu způsobují sice také tvrdý alkohol a nikotin, ale jen na krátkou chvíli a s nežádoucími vedlejšími účinky.

Podle vědeckých studií má na tvorbu serotoninu v těle vliv i světlo, respektive sluneční záření. Proto v zimě mají lidé častěji deprese a jsou podráždění. Čím déle jsme na slunci, tím více serotoninu se v těle vytvoří. Stačí přitom hodina, maximálně dvě denně.

Takže pokud cvičení, je lepší nebýt zavřený přes sluneční období někde v hale, ale vyrazit na procházku, běh či kolo ven. Podmínkou však rovněž je, aby šlo o pravidelné, nikoliv nárazové cvičení.

• Na produkci serotoninu má vliv i kvalitní spánek – člověk by měl spát minimálně sedm hodin denně.

Musíme však upozornit i na riziko příliš zvýšené hladiny serotoninu – projevuje se předávkováním, jemuž se říká serotoniový syndrom, ale dochází k němu jen při předávkování se léky.

Endorfiny

Budete se divit, ale endorfiny nejsou výhradou jen člověka, ale produkuje je každé zvíře na světě. Známe dvacet typů endorfinů, které v celém těle přenášejí informace.

Endorfiny vyvolávají vnitřní pocit štěstí, způsobují dobrou náladu, regulují spánek a teplotu těla, snižují pocity napětí a stresu a tlumí bolesti. Nejen proto se označují za legální drogu, protože fungují podobně a vytvářejí určitou závislost na stavu euforie.

Většinou se do mozku vyplavují při fyzické zátěži, sportu, při sexu či při porodu.

Pokud jde o sport, třeba u chůze se začnou endorfiny vyplavovat po zhruba 40 minutách pochodu, u skutečně náročné sportovní zátěže někdy stačí i 10 minut.

A to nemluvíme o tom, jaká nálož endorfinů se musí uvolnit, když horolezec zdolá obtížnou skálu a vystoupá na vrchol! Mimochodem, ještě půl hodiny po fyzické námaze je úroveň endorfinu v těle desetinásobná oproti klidovému stavu.

Nejen sport a fyzická zátěž však mají vliv na produkci endorfinů – vyvolávají je i příjemné pocity z okolního prostředí, např. jsme-li v lese, kde zrovna slunce vychází a ozařuje paseky a stromy, nebo když jdeme vesnickou krajinou s výhledem, v horách apod. Pomáhá i poslech uklidňující hudby.

• Rovněž doteky milého člověka a objetí vyvolávají pocit štěstí, za který mohou endorfiny, ale také pokud se nám daří ve škole či v práci, jestliže jsme někým pochváleni atd.

Pokud jde o potraviny, ano, určitými vědeckými pokusy bylo zjištěno, že produkci endorfinů spouští i čokoláda, kakao nebo hroznový cukr – okamžitě zvyšuje hladinu krevního cukru. Zase je otázka, kolik si toho člověk může dát, a zda to nebude mít vliv na váhu.

Melatonin

Melatonin je jakýmsi opakem serotoninu, i když se z něho přímo vytváří. Velmi laicky bychom mohli říct, že jde o jakýsi „noční serotonin“, protože se vytváří ve tmě a napomáhá klidnému spánku. Maxima dosahuje mezi druhou a čtvrtou hodinou noční.

Rovněž podporuje imunitu a pomáhá zvládat a regulovat denní a noční cyklus, ale také období léta a zimy. Pokud člověku chybí melatonin, trpí nespavostí a tím pak i depresemi a úzkostmi.

Melatonin má antioxidační účinky, regeneruje buňky v těle, snižuje hladinu cholesterolu, zpomaluje stárnutí a rovněž ovlivňuje i množství podkožního tuku. Jestliže tedy chodí člověk spát po půlnoci, má většinou sklon k přibírání na váze.

Schopnost tvorby melatoninu se se zvyšujícím se věkem snižuje, což je pravděpodobně příčinou nespavosti starších lidí. U lidí, kteří mají noční směny, je pak tvorba melatoninu narušena a může mít vliv na nepříznivá onemocnění, včetně rakoviny.

Pro správnou tvorbu a funkci melatoninu je tedy nutné „jenom“ dodržet pravidelný spánek a dobu, kdy chodíme spát. Z potravin, které činnost melatoninu podporují, lze doporučit rajčata, rýži, zázvor, kukuřici, případně ovesné vločky.

Dopamin

Tento hormon by se dal nazvat hormonem radostného očekávání. Vyvolává pocity dobré nálady, když se těšíme na něco hezkého, na dárek, pochvalu, uznání. Jestliže se však očekávání nenaplní, hladina dopaminu poklesne.

Pokud nechceme zrovna brát kokain, abychom si zvýšili hladinu dopaminu, můžeme využít přirozenější prostředky jako potraviny bohaté na bílkoviny, a k tomu využít černý nebo kajenský pepř, kmín, chilli papričky, fenykl, česnek, zázvor, rozmarýn, kurkumu, bazalku nebo lněné semínko.

• Na produkci dopaminu se pozitivně podílí i pití zeleného čaje či černé kávy.

Když jsou dopaminové dráhy v mozku poškozeny, vede to ke vzniku Parkinsonovy choroby, schizofrenie nebo bipolární poruchy.

Noradrenalin

nebo také norepinefrin je vylučován dření nadledvin a umožňuje krátkodobou zvýšenou aktivitu organismu – urychluje srdeční tep, roztahuje cévy, zvyšuje jejich okysličování. Má také kladný vliv na koncentraci a motivaci. Nedostatek tohoto hormonu se podílí na vzniku depresí, i proto, že během jeho tvorby vzniká i výše zmíněný dopamin.

Závěr

Když si to shrneme, hormony štěstí přirozenou cestou získáme pravidelným spánkem, alespoň hodinovým pobytem na sluníčku, nejlépe v nějakém klidném a hezkém prostředí, pravidelným pohybem, a pokud jde o jídlo, pak preferovat bílkoviny, mléko, zeleninu, vejce. Což vlastně už dávno víme…

Cvičení pro pohodu: Vyzkoušejte cvičení z oblasti BODY AND MIND

Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.

24.8.2017 Jan Lipšanský Články, O kaloriích nevážně

Zpívání v nás uvolňuje hormon štěstí – serotonin

Zpívání a hudbu vnímáme už odmala. Nejprve nám mámy, tátové, babičky nebo dědové zpívají lidové písničky, čímž získáváme vztah k rodnému jazyku, zemi i kultuře.

Pak se učíme hrát na hudební nástroj nebo nám proniká pod kůži, jak to jde spolužákům… A pak už s námi hudba žije napořád, skrze ni poznáme lásky i jiné země a jejich kulturu.

Prospívá hudba našemu zdraví a vadí, když nemáme hudební sluch?

Začínáme mít rádi zpěváky, zpěvačky, kapely, chodíme na koncerty, z kapesného si kupujeme nebo dostáváme elpíčka, pobrukujeme si s rádiem nebo nám hraje hudba do sluchátek. Začínáme si pamatovat texty, zpívat do rytmu. A bez ohledu na to, zda máme, nebo nemáme hudební sluch, zda v nás někdo objeví, nebo neobjeví hudební talent, hudbu máme rádi snad všichni.

Jaké emoce v člověku vlastně zpívání vzbuzuje, jak je prospěšné duši a jak může zapůsobit po zdravotní stránce? „Zpívání ´od srdce´, tedy přirozené, je podle mě nejlepším lékem a meditací na celém světě…

Nepochybujte o účincích této meditace,” uvedla pro náš portál zpěvačka Marcela Březinová, která vede Oddělení populárního zpěvu a vyučuje interpretaci na Mezinárodní konzervatoři Praha. Zároveň založila projekt Veselé zpívání, kdy učí zpívat děti.

„Zpívání je sdílená radost a tu schopnost máme všichni! Někdo větší, někdo menší, ale osvobozující uvolněný pocit někdy vlivem různých okolností ztrácíme,“ řekla.

Marcela Březinová, Zdroj foto: internet

Jedna velká emoce„Hudba jako taková je jedna velká emoce. A já mám celý svůj repertoár na emocích postavený. S muzikanty, kteří mně doprovázejí,si velmi rozumíme.

Při koncertě vytvoříme jednu pozitivní, energetickou kouli, kterou překulíme do publika. Když se to opravdu povede, publikum nám to bohatě vrací.

Po vydařeném vystoupení se cítím jak znovuzrozená! Jsem šťastná, nic mně nebolí, netíží a mám energie na rozdávání,“ uvedla zpěvačka Jitka Zelenková.

„Emoce zpívání vzbuzuje a je vždy na zpěvákovi, jakou má představu o tom, jaké chce svým projevem předávat. Pro duši je to určitě prospěšné, v mém případě je to předávání hudby, která je pozitivní, což e odráží i na mé náladě, což je i odpověď, zda hudba působí na zdraví, jsem si jista, že ano,” uvedla zpěvačka Jiřina Jandová. 

„Zpěv vytváří v tele vibrace harmonizující tělo i mysl,” uvedl písničkář Pavel J. Hejátko.

Hýbe tělem, hýbe duší„Zpívání je v každém případě zdraví prospěšné, protože co hýbe tělem, hýbe duší, anebo naopak, což už v dávných dobách věděl Aristoteles. Pokud člověk zpívá z radosti, pocit štěstí se umocní.

Při smutku může zpěv alespoň trochu uvolnit od něčeho smutného, vždyť odjakživa se zpívalo na pohřbech, při mších. Samozřejmě ale také na svatbách, při křtech a dalších akcích.

Hudba a zpívání ovlivňuje emoce, a jestliže těm špatným dokáže ulevit, zlepšuje tak naši zdravotní stránku,” řekla zpěvačka Eva Hurychová.

Na hudbu věří i první československá Popelka Eva Hrušková. „Myslím si, že má léčivé účinky. Moje maminka byla chvíli na na eldéence v Motole a paní doktorka tam s klienty zpívala. Určitě to pomáhá dýchání, paměti, musíte si pamatovat melodii i slova. Zpěv má zkrátka význam,” odpověděla zpívající herečka na naši otázku.

Slzy, smích, všechno leze venJejí sestra, zpěvačka a učitelka zpěvu Jana Yngland Hrušková, potvrzuje, že zpěv vyvolává emoce, „Někdy silné, moje žákyně se občas i rozbrečí, najednou slyší svůj hlas, který roky neslyšely, protože jim kdysi někdo řekl: ´Ty nezpívej´. Najednou to z nich leze, přichází pocity, zpracovávají traumata z dětství. A potom si to krásně užíváme, slzy, smích, všechno jde ven,” řekla.

A je nutné mít hlas jak zvon a absolutní sluch, abychom si zpívali a nebáli se, že nás někdo bude hodnotit?  „Není. Většina domácích zpěváků hlas nemá a přesto zpívají. Dělají to, protože to tak jejich duše cítí a nutí je k tomu. Není to tedy primárně otázku umu, jako spíše emocionální či psychosomatické potřeby…,” odpovídá Pavel J. Hejátko.

„Jedinou podmínkou je vnímání svého dechu a kompasu srdce.…” dodává Marcela Březinová.

Návod na umění neexistuje„Myslím, že hlas jako zvon je vždy velké plus a absolutní sluch také, ale hudba je často o nápadech a o tom, co za myšlenky chce zpěvák předat.

Z historie je zřejmé, že častokrát změnily svět písničky o dvou akordech a pěti tónech, myslím, že je v tom vyšší moc a také charisma zpěváka, je to prostě více aspektů, a tak jak to v životě bývá, kdyby bylo vše předem jasné, každý by se podle toho řídil, jednoduše, návod na umění neexistuje, a to je na něm to krásné..,“ zamýšlí se Jiřina Jandová.

„Zpěv redukuje negativní emoce a radostné podpoří. K tomu není nutné mít hlas jak zvon ani absolutní sluch, tak proč by se měl člověk bát zpívat? Strach ze zpěvu byl jen v pohádce Pyšná princezna.

Jiná je situace, když se někdo chce zpívání věnovat, chodit do sboru a podobně, tam už je dobrého sluchu zapotřebí.

Ale podle svých pocitů, nebo úplně jen tak, to ať si zpívá každý,” říká Eva Hurychová.

Problém ve zpívání bez hudebních sluchu, když to není na jevišti, nevidí ani Eva Hrušková: „Koupelnové zpívání je zdraví prospěšné.”

Šťastní děláme šťastnými i druhéJana Yngland Hrušková považuje za barbarské, když někdo malým dětem říká, že neumějí zpívat, nese se to s nimi totiž poté celý život. Učitelé by naopak měli nabádat děti ke zpěvu I tehdy, když se to nedá poslouchat.

„I když to není jako Whitney Houston,” říká. „Každý má svůj level, aby se uspokojil, aby se uvolnily jeho emoce. Při zpěvu se totiž uvolňuje hormon štěstí, serotonin.

Štěstí, které člověk zažívá při zpěvu, nikde jinde nezažije, je to speciální stav mysli, když zpíváte, vznášíte se mimo, vytváříte si svět, do kterého se nedostane ten, který neví jak,” dodává.

„V žádném případě,“ odpovídá Jitka Zelenková na otázku, zda je ke zpívání nutné mít hlas jako zvon. „A hlavně se nebát ničeho! A už vůbec ne toho, že nás někdo bude hodnotit. To se týká nejen zpívání. My se musíme přece cítit dobře. A když se cítíme dobře, jsme šťastní. A když jsme šťastní, můžeme udělat šťastné ty druhé,“ říká.

• Nejnovější články:
• Starší články:
• >

Objevení endorfínů – tzv. hormonů štěstí

Nejznámější osobou je v této souvislosti Candace Pert, která začala svůj doktorandský výzkum pod vedením Solomona Snydera na katedře farmako­logie na Univerzitě Johna Hopkinse v Baltimoru tak, že zkoumala, jak opium a morfium „přistávají“ v lidských buňkách a vyvolávají známý silný účinek.

Šlo o to hlouběji porozumět tomuto mechanismu, protože by to velice po­mohlo například při vyvíjení účinnějších analgetik, na něž by se nevytváře­la tak silná závislost. V říjnu roku 1972 identifikovala Candace Pert tzv. opiátový receptor, přičemž použila techniku, již vynalezl Avram Goldstein ze Stanfordské univerzity v Kalifornii.

Tento receptor je ona část buňky, která přijímá a poté reaguje na drogu.

Logicky se nabízel závěr, že pokud má tělo vlastní mechanismus k recepci těchto drog, je také možné, že se přirozeně vytvářejí v těle. Jinak řečeno, v těle by měl existovat ekvivalent opia nebo farmakologicky vyráběného morfinu. A tak se tyto látky začaly hledat v laboratořích po celém světě.

Hledání skončilo roku 1975, kdy John Hudges a Hans Kosterlitz z Aberdeenské univerzity ve Skotsku publikovali článek, ve kterém popsali určité látky, které nazvali „enkefaliny“.

Američtí vědci pracující na stejném poli je však pojmenovali „endorfiny“, což znamená endogenní morfiny, tj. morfiny, jež produkuje tělo.

A to je také pojem, jenž se začal všeobecně používat.

Bylo objeveno dvacet typů endorfinů, které se vyskytují v nervové sou­stavě. Patří k rodině chemických látek, jež se označují jako neuropeptidy a které v těle přenášejí informace. Existuje přibližně sto různých typů neuropeptidů a všechno to jsou aminokyseliny. Nejznámější aminokyselina je asi DNK, krásná dvojitá spirálovitá molekula obsahující naše genetické kódy.

Ve výzkumu se pokračovalo dál a bylo objeveno, kde se přesně endorfiny produkují v těle a co jejich tvorbu podněcuje. Původně se myslelo, že jejich tvorba je omezena pouze na mozek, ale v 80. letech se objevilo, že se vylučují nejen v mozku, ale též v celém těle.

To byl revoluční objev, protože vedl k novému a velice důležitému pojetí – totiž že nervová soustava, imunitní systém a endokrinní (hormonální) sys­tém jsou úzce propojeny. Endorfiny lze vytvářet kdekoli v těle a také celým systémem protékají jako vlny v oceánu. Ve své knize Molekuly emocí popisuje Candace Pert tento proces následovně:

Jde o to, že lidský mozek je velice dobře propojen s ostatním tělem na molekulární úrovni, a to do té míry, že psychosomatickou síť, kterou se šíří inteligentní informace z jednoho systému do druhého, výstižně označuje termín pohyblivý mozek.

Každá zóna neboli soustava v síti – nervo­vá, hormonální, trávicí a imunitní – je uzpůsobená tak, že stěmi ostatními komunikuje prostřednictvím specifických receptorů transmisních peptidů. Každou sekundu dochází k mohutnému vyměňování informací. Představte si, že kaž­dá z těchto transmisních soustav má určitý tón, že si brouká typickou melodii.

Pokud bychom byli schopni zaslechnout tuto hudbu těla svýma ušima, slyšeli bychom souhrn zvu­ků, jenž by byl hudbou, kterou vyluzují naše emoce.

Do starých modelů lidského těla se tedy musel zapracovat nový. Tělo nejsou jen kosti, šlachy a svaly, nejsou to jen dopravní soustavy, kudy proudí krev, lymfa a kudy se přenášejí nervové impulzy. Z psychoneuroimunitního hledis­ka bychom se na tělo měli dívat rovněž jako na proudící informační systém, jehož všechny části jsou zapojeny do doručování, přijímání a zpracovávání informací.

To je určující pro pochopení systému vztahů a zpětných vazeb pro­bíhajících mezi tělem, pocity a myslí. Endorfiny a další neuropeptidy proudí tělem a předávají tyto informace způsobem, který se podobá kotli polévky, která se míchá a která plná různých živin a chutí. Tyto živiny a chutě jsou z jednoho hlediska chemické látky. Z jiného hlediska jsou to však naše nála­dy, emoce a pocity.

• Endorfiny, zdraví a imunitní systém
• Endorfiny jsou přímo zapojeny do následujících fyziologických funkcí:
•  – Snižování a tlumení bolesti v centrální nervové soustavě a na periferi­ích
•  – Chronická bolest
• –  Fyziologie trávicí soustavy
•  – Regulace krevního oběhu
• – Regulace teploty
• – Kontrola konzumace potravy a chuťové preference
• – Dýchání
• – Zvracení
• – Imunitní pochody
• – Regulace hormonů předního mozkového laloku
• – Neuroendokrinní kontrola rozmnožování
• – Porod
• Nepřímo se také uplatňují v následujících psychických funkcích:

• Stres
• Spontánní jednání
• Učení se a paměť
• Motivace
• Psychiatrické poruchy

Endorfiny odstraňují stres a bolest. Všeobecně účinkují tak, že uvolňují tkáň, tak aby všechny nezbytné protilátky putovaly do postižené části těla a tam do­šlo k nápravě a léčení.

Ve stresu se obranyschopnost výrazně zmenšuje. Když endorfiny nepřetržitě proudí tělem, vyhýbají se překážkám, a tak se udržuje stav biochemické návaznosti.

Tímto způsobem se imunitní systém udržuje v optimálním stavu.

Endorfiny speciálně zlepšují imunitní systém tak, že aktivují buňky, jež přirozeně zabíjejí defektní a rakovinové buňky.

Udržují rovněž flexibilitu a průchodnost cév, čímž podporují normální proudění krve do tkání; to brání mnoha onemocněním dospělých, jako například mrtvicím a kardiovaskulár­ním problémům. (Většina chorob v dospělém věku začíná ucpanými cévami.)

Zdroj: William Bloom – Endorfinový efekt, nakladatelství Alternativa

Hormony štěstí a koktejl euforie v našem mozku. Zfetovat se můžete i z jídla

Endorfin, serotonin, dopamin jsou látky známé jako hormony štěstí a dobré nálady. Všechny pocity, které každý den zažíváme, jsou totiž ovlivňovány tvorbou právě těchto hormonů v našem organismu.

Co všechno o nich víme, jak souvisí s drogami a jak vyprodukovat co nejvíce hormonů štěstí tak, abychom se zase jimi nepředávkovali? Chcete si udělat ze života Radovanovy radovánky? Pak směle do toho, poradíme vám, jak!

Jak souvisí hormony a emoce?

Zkuste si představit, že všechny ty emoce, které prožíváte, souvisí s produkcí různých hormonů v našem těle.

Za celou škálu emocí – hněv, strach, radost, vzrušení, pocity štěstí a smutku, zamilovanosti nebo beznaděje mohou hormony a jejich dostatečná produkce či naopak deficit.

Mezi takzvané hormony štěstí patří neurotransmitery, které zodpovídají především za naši dobrou náladu a duševní vyrovnanost. Patří sem hlavně endorfiny, serotonin a dopamin.

Hormon endorfin a jeho vliv na organismus

Endorfin je z naší trojice pravděpodobně nejznámější. Při jeho uvolňování z hypofýzy do mozku dochází ke zlepšování nálady a k navození pocitů štěstí. Do našeho těla se vyplavuje při stresu a svalové zátěži.

Endorfiny jsou považovány za jakési vnitřní opiáty, jimiž tělo tlumí bolest a za látky, které činí náš život příjemnějším. Endorfiny se ale také podílejí na našem uzdravení, snižují horečku, kašel, otupují bolest, podporují práci imunitního systému, zamezují pocitu hladu a způsobují pocity štěstí a euforie.

Vyrovnaná psychika a pocity štěstí a radosti dokáží s člověkem udělat své. A za to právě mohou endorfiny, které patří mezi neurotransmitery.

Endorfin – cvičení, běh a fyzická aktivita

Zvýšenou produkci endorfinů vyvolává cvičení a fyzická aktivita. Jejich hladina vzrůstá už po desetiminutovém cvičení a ještě půl hodiny po prodělané fyzické námaze zůstávají ve zvýšeném množství. Čím více potu, tím více endorfinů. Ovšem pozor, pokud se máte v plánu úplně oddělat, nedostaví se pocit štěstí, ale kolaps.

Množství endorfinu se zvyšuje také při radostných a veselých zážitcích jako je poslech hudby, tanec, masáž, sex a podobně. Endorfiny se ale vyplavují také například při porodu. Hormon endorfin nám ale zajistí i posezení u kávy s dobrou kamarádkou a kvalitní čokoládou nebo oblíbeným sladkým zákuskem a spoustou smíchu.

Endorfin a běhání všechny smutky zahání. Co dělá běh s naším tělem a psychikou?

Nedostatek neurotransmiteru endorfinu a jak na něj

Nedostatek hormonu endorfinu pociťujeme ve chvílích smutku a melancholie.

To, že nám chybí endorfiny, obvykle zjistíme, když trpíme krátkodobým smutkem, depresí, úzkostmi, nadměrnou únavou a pocitem, jako by se veškerá radost vytratila z našeho života.

V tu chvíli je potřeba soustředit se na to, co nám dělá radost a klidně si dát čokoládu, zákusek, zacvičit si, zatancovat, zasexovat nebo zaběhat. Tohle je první pomoc, na kterou bychom měli rozhodně myslet v prvé řadě!

Serotonin (5 – HT) aneb když chybí hormon štěstí

Tento hormon nervové tkáně se jako významný neurotransmiter podílí na přenosu vzruchů a jeho dostatečná hladina má na svědomí to, jak dobře se člověk cítí.

Je také zodpovědný za prostupnost některých cév, podporuje kontrakce hladké svaloviny a krevní srážlivost, ovlivňuje kontrakci střev, brzdí sekreci žaludečních šťáv a posiluje produkci a vylučování látek podporujících trávení.

Kromě lidských emocí a nálady ovlivňuje hormon serotonin (5 – HT) paměť, žilní systém a chuť k jídlu.

Nedostatek serotoninu může souviset s poklesem hladiny bílkoviny p11, která se pojí s přenosem serotoninu v mozku.

Nízké hladiny serotoninu mohou způsobit dlouhodobý smutek, depresi, úzkost, agresivitu, migrénu, poruchy spánku, změnu libida a výrazné poruchy nálad, například bipolární poruchu a podobně.

Nerovnováha serotoninu zodpovídá i za trávící problémy, například syndrom dráždivého tračníku, žaludeční potíže nebo průjmem či zácpu.

Nerovnováha, a nadbytek serotoninu, může také způsobit zvracení, proto se jako léky proti zvracení – antiemetika – používají látky, které inhibují serotonin. Tito antagonisté serotoninového receptoru se indikují například pro zklidnění zvracení a pro zmírnění nežádoucích účinků při chemoterapii.

Tryptofan a potraviny obsahující serotonin

Tvorbu serotoninu můžete zvýšit zejména kvalitními potravinami bohatými na esenciální aminokyselinu tryptofan. L-tryptofan se dá také užívat v tabletách či tobolkách a bývá samozřejmou součástí aminokyselin pro sportovce.

Tryptofan se doporučuje při nespavosti, psychických potížích a duševních chorobách, depresi, poruchách nálad, artritidě, nedostatku vitamínu B3, při záchvatech žravosti a přejídání  – a při odvykání od cigaret a alkoholu nebo některých drog.

Mezi potraviny, které obsahují tryptofan patří drůbeží, krůtí a telecí maso, losos, tuňák, některé druhy zrajících sýrů, vejce, ořechy – kešu, slunečnicová semínka, celozrnné pečivo a ovesné vločky, listová zelenina – ředkvičky, špenát, luštěniny – fazole, čokoláda a banány. Z potravinových doplňků jsou důležité vitamíny skupiny B.

Produkci serotoninu podporuje také sluneční svit, při nedostatku serotoninu se tedy doporučuje pobyt na slunci.

Vše o vitamínech skupiny B. Proč dnes některým lidem chybí např. vitamin B12 a co nám hrozí?

Serotonin a drogy – jak se předávkovat serotoninem snadno a rychle

Hladiny serotoninu nám mohou krátkodobě zvýšit některé návykové látky, například nikotin a alkohol, ale i mnohé drogy.

Právě drogy často způsobí našemu mozku pořádný otřes a přeskládají vyrovnané hladiny hormonů.

Některé z nebezpečných návykových látek skutečně mohou zaplavit naše tělo serotoninem, což má svůj požadovaný efekt. Jde především o extázi, amfetaminy, meskalin, ale i LSD, DMT a psilocybin.

Taneční droga extáze doslova zaplavuje organismus serotoninem a dopaminem, navozuje pocit štěstí, dobrou náladu, pohodu, vyšší vnímavost a neskonalou empatii. Pocit je to ovšem krátkodobý a může v těle způsobit velké problémy a nerovnováhu. Extáze také podporuje vznik serotoninového syndromu, což je v podstatě předávkování serotoninem a jeho následky.

Serotoninový syndrom. Sjet se můžete i plísňovým sýrem

Pokud se předávkujete serotoninem, nečeká vás nic pěkného. Serotoninový syndrom způsobuje nejen extáze, ale třeba i nevhodně zvolená antidepresiva.

Pokud sníte hodně potravin obsahujících L-tryptofan, například to přeženete s plísňovými sýry a zároveň užíváte antidepresiva, může nastat reakce – serotoninový syndrom, která se třeba chybně zamění s alergickou reakcí.

Serotoninový syndrom se totiž zpočátku projevuje podobně jako třeba histaminová intolerance.

Při serotoninovém syndromu vás zaplaví euforie a vzrušení, může dojít až k dezorientaci a k výrazné změně chování. V podstatě to znamená, že se můžete sjet také jídlem, nejen pouze drogami.

Mezi typické projevy patří neklid, závrať, bušení srdce, svalový třes, nevolnost, bolesti hlavy, poruchy koordinace, poruchy vědomí, vysoká horečka, průjem a bezvědomí. Serotoninový syndrom může mít ale i fatální – smrtelné – následky, protože snadno dochází k přehřátí organismu nad 42°C.

Pokud užíváte antidepresiva (IMAO – inhibitory monoaminooxidázy), je důležité vědět, že byste v žádném případě neměli zároveň zkoušet extázi!

SSRI – zpětné vychytávání serotoninu

Zpětné vychytávání serotoninu tlumí některé léky, především jsou to tricyklická antidepresiva a některá novější antidepresiva, které mají méně nežádoucích účinků. Tyto léky ovlivňují hladinu serotoninu v mozku a používají se k léčbě úzkostí a deprese.

Dopamin – hormon motivace a neřesti

Hormon dopamin se vyplavuje v okamžiku, kdy jsme za něco odměněni, přičemž tato odměna může mít jakoukoliv formu, ať už se jedná o radost z vítězství oblíbeného sportovního týmu nebo získání dobré známky ve škole. Je spojován se systémem příjemných vjemů v mozku.

Dopamin nám zrychlí tep a zvýší tlak, nabudí nás k výkonu nějaké činnosti – pohání nás k tvorbě a k dosahování stanovených cílů.

Poruchy syntézy dopaminu pak souvisí s depresí nebo se závažnými onemocněními jako je například Parkinsonova choroba, stařecká demence, Alzheimerova choroba a schizofrenie.

Dopamin nám pomáhá provozovat každodenní činnosti nezbytné pro přežití jako jsou stravování, rozmnožování a dýchání. Nedostatečná produkce dopaminu vede k menší sexuální touze, k poruchám paměti, k netečnosti a ztrátě životního smyslu a cíle.

Pokožka u nedostatku dopaminu navíc bývá citlivá na všechny druhy dotyku. Tomuto hormonu se někdy přezdívá také hormon neřesti, protože se nejvíce uvolňuje při sexu. Dopamin v těle zvyšují stimulanty a některé drogy, které mohou díky velkému jednorázovému zvýšení dopaminu vyvolat psychózu.

Takže jak je vidět, nic se nemá přehánět!

Abychom měli dopaminu v těle dostatek, měla být naše strava bohatá především na bílkoviny. Jezte dostatek masa, ryb, vajec, mléčných výrobků – ale i vegetariáni a vegani to mohou zvládnout.

Tvorbu dopaminu ovlivňuje také kvalitní káva a černý i zelený čaj, dostatek vitamínů skupiny B, některé bylinky, luštěniny, obiloviny – například pšeničné klíčky, banány, semena a ořechy, zelenina a koření – třeba kurkuma.

Zlatý zázrak kurkuma. Zlaté mléko, zlatá pasta a další tipy pro zdraví

Serotonin – hormon štěstí a dobré nálady

Co všechno má v těle na starosti?

Serotonin plní funkci hormonu a tzv. neurotransmiteru, jednoho ze základních přenašečů nervového vzruchu v našem těle. Velmi často se mu přezdívá hormon štěstí a dobré nálady, protože jeho hladina v organismu úzce souvisí s naším duševním rozpoložením.

Jako neurotransmiter umožňuje komunikaci mezi mozkem a nervovými buňkami a posléze i mezi buňkami navzájem, což činí ze serotoninu důležitou látku ve vztahu k duševnímu zdraví a mozkovým funkcím. Podílí se na ovlivňování spánku, vnímání bolesti nebo libida.

Jako hormon se ale uplatňuje i v trávicí soustavě – ovlivňuje chuť na jídlo a samotné trávení (střevní peristaltiku). Serotonin je také prekurzorem další důležité sloučeniny našeho těla, melatoninu, hormonu, který přímo řídí cirkadiánní rytmy.

V neposlední řadě se podílí na udržování zdraví našich kostí.

Léčba depresí

Bylo prokázáno, že nízké hladiny serotoninu jsou spojeny s úzkostmi a s depresemi, které se také často prostřednictvím ovlivňování serotoninových receptorů léčí. Do jisté míry toto pociťujeme i my v období dlouhých zimních dní, bez dostatečného množství slunce.

Ztrácíme zájem, nic se nám nechce. V období jara ale náš serotonin doslova skáče radostí, protože mu dáváme mnoho příležitostí.

V těle většinou vše se vším souvisí, proto je jaro obdobím nových začátků, očekávání, probouzení a celkové radosti z toho, že je zima za námi.

Co můžete udělat pro hormon štěstí a radosti vy?

Kdykoliv je krásný den plný sluníčka, vyrazte ven a užijte si ho. Na jaře a v létě to bude častěji, na podzim a v zimě je to se slunnými dny horší a tyto dny jsou vzácnější.

Nejen z toho důvodu zažíváme v zimním období více chmur. Vystavení se slunečním paprskům v těle podporuje produkci serotoninu. V zimě může pomoci tzv.

horské slunce – lampa, která supluje nedostatek pravého sluníčka.

Pohyb je lék téměř na vše a ani zde tomu není jinak. Pohyb na čerstvém vzduchu doslova stimuluje všechny mechanismy a přirozené procesy metabolismu v těle.

Převážná část serotoninu se produkuje v buňkách střev a jsou to právě a opět střeva, která určují vaše zdraví.

Zdravá a dobře fungující střeva, dostatečná hydratace organismu a aerobní pohyb jsou důležité faktory ovlivňující jeho tvorbu.

I zde se ke slovu dostane strava. Serotonin sice přímo v jídle nenajdeme, najdeme v něm ale jeho prekurzor, esenciální aminokyselinu tryptofan, ze které se serotonin tvoří.

Ačkoliv nebyly prokázány jednoznačné souvislosti mezi vysokým příjmem tryptofanu a zvýšenou tvorbou serotoninu, rozhodně není dobré na něj zapomínat.

A jaké že potraviny jsou jeho největším zdrojem? Jedná se hlavně o potraviny bohaté na bílkoviny: vejce, ořechy, drůbeží maso, sójové produkty, sýry. Tryptofan ale naleznete i v banánech, zelené zelenině a hořké čokoládě.

V neposlední řadě to může být i meditace, která dokáže ovlivnit vaše psychické rozpoložení, rozpustit stres a přispět k optimální tvorbě hormonu štěstí.

Nyní už víte, proč na nás jarní počasí a intenzivní sluneční paprsky působí tak blahodárně. Tak vyrazte ven do přírody na svižnou procházku a do ruky vezměte banán. K radosti nám stačí tak málo… 🙂

• autor: Michaela Bebová
• www.biochemicka.cz
• zdroj fotky: Shutterstock.com

Jak nás řídí hormony a jak je můžeme ovlivnit

Hormony nemají vždy tu nejlepší pověst: špatná nálada, únava, nevolnost – na tom všem údajně nesou vinu „hormony“.

Je to pravda? Nejsou hormony zodpovědné i za pocit štěstí, naši výkonnost a spokojenost? A kromě toho – neřídí také náhodou naši látkovou výměnu a tím celé naše tělo? Zdravý nebo nemocný – mohou za to pouze hormony? Abychom našli odpovědi na tyto otázky, je třeba vědět, jak vlastně hormony fungují, co potřebují, a jak je můžeme ovlivnit.

Cílem je rovnováha

Hormony jsou jako jin a jang – většina z nich mají nějakého svého hormonálního protihráče (tzv. antagonistu). Takovým ukázkovým příkladem je inzulín, který je odpovědný za odbourávání glukózy v našich buňkách, a tím se stará o nízkou hladinu cukru v krvi. Přesně naopak účinkuje hormon glukagon.

Ten uvolňuje cukr z rezervních zdrojů a hladinu cukru v krvi naopak zvyšuje. Ve zdravém organismu ale panuje mezi těmito oběma antagonisty mírumilovná a stálá rovnováha. Stejně tak je tomu i u ženských pohlavních hormonů. U nich je taktéž nutná vzájemná souhra a harmonie.

Tyto hormony v čele s estrogenem regulují menstruační cyklus, plodnost a těhotenství žen.

Hormony v proměně času

Největší hormonální výzvou během života ženy je určitě kromě puberty menopauza. Tento hormonální přechod, jinak nazývaný klimaktérium, se často vyznačuje nekontrolovatelnými návaly horka a pocení. U klimakteria se kromě těchto klasických doprovodných jevů objevují i další symptomy jako např.

poruchy spánku, únava, podrážděnost atd. Vědci z Drážďanské univerzity ale považují tyto symptomy za chybnou diagnostiku, pokud bychom je vztahovaly pouze ke klimaktériu. Jejich výzkum dospěl k závěru, že tyto poruchy a výše zmíněné symptomy souvisejí spíše s rostoucím věkem nežli se samotným klimaktériem.

Vědci tedy jasně rozlišují časově ohraničené klimaktérium a změny hormonální a látkové přeměny, které jsou podmíněné věkem.Bylo by ale zcela mylné, kdybychom téma hormonální přeměny spojovali jen s ženami. I u mužů se během života mění produkce hormonů.

Klesající hladina testosteronu dává mnohým mužům zabrat především v jejich druhé polovině života. Ovšem i v tomto případě nelze hovořit o nějakém konkrétně vymezeném a časově ohraničeném mezníku nebo přelomu.

Úbytek mužských hormonů (ročně asi o 1-2%) se ukazuje jako přirozená přeměna s narůstajícím věkem anebo je důsledkem příliš vysokého stresu a nedostatku pohybu.

Vitální látky a hormony

Můžeme vůbec naše hormony nějak ovlivnit? Věda je s touto otázkou teprve na začátku. I když jedni hormonální terapii doporučují, druzí ji kvůli zdravotním rizikům naopak velmi kritizují. Nikdo však nepochybuje o významu zdravého a pestrého stravování.

U hormonální látkové přeměny totiž hrají podstatnou roli i vitální látky – vitamíny, minerální látky a stopové prvky. V odborné literatuře najdete k tomuto tématu mnoho citací. Vitamín B6 podporuje regulaci činnosti hormonů, zinek látkovou přeměnu testosteronu a chrom udržuje normální hladinu cukru v krvi.

Také vitamín B5 má nepostradatelný význam v metabolismu lidského těla, podílí se na přeměně vitamínu D a některých neurotransmiterů (nervových mediátorů) stejně tak i steroidů.

Tato zvláštní skupina hormonů spoluúčinkuje také při přeměně sacharidů, cukrů, tuků a bílkovin, podílí se na produkci glukokortikoidů, jsou důležité pro imunitní systém, u pohlavních hormonů (estrogenu, testosteronu) nebo u látkové přeměny kostí (růstových chrupavek).

Co je hodno vědět o hormonech?

Už více jak sto let jsou hormony ve středu zájmu lékařské vědy. Anglický vědec Ernst Starling dal těmto důležitým látkám roku 1905 název hormony. Jejich název pochází z řečtiny a znamená povzbudit nebo pohánět. Starling sám identifikoval první hormon v lidském těle – sekretin.

Dnes již známe na 150 hormonů, ale to zdaleka nejsou všechny. Odhaduje se, že jich existuje víc jak tisíc. Co jsou hormony vůbec zač? Hormon je takový chemický posel. Jsou to nejmenší molekuly, které jsou přenášeny krví k nejrůznějších cílům – buňkám, aby zde předaly své informace.

Tvoří se ve speciálních žlázách rozmístěných v různých orgánech – např. v mozku, ledvinách, játrech, slinivce břišní, v pohlavních orgánech nebo ve štítné žláze.

V lidském těle není místo, kde by nebyly činné žádné hormony, ať jde o látkovou přeměnu, duševní stav a soustředění, energii a výkonnost, kosti, kůži a ostatní orgány.

Jód, selen a mnoho dalších – to jsou naše vitální látky štítné žlázy

Štítná žláza velmi úzce souvisí s hormony. Zde vznikající hormony regulující látkovou přeměnu a také přeměnu energie. Jsou tedy rozhodujícím způsobem odpovědné za naši vitalitu a výkonnost. Aby štítná žláza správně pracovala, vyžaduje pomoc mnoha vitálních látek.

Snad nejznámějším představitelem je stopový prvek jód, který se podílí na tvorbě hormonů štítné žlázy a udržuje ji v normální funkci. Dobrou partií je i selen. Ten je nedílnou součástí antioxidačního enzymu, který se spolupodílí na správné funkci štítné žlázy a přeměně hormonů štítné žlázy. Kromě těchto pomocníků potřebuje štítná žláza podporu i dalších jiných vitálních látek.

Jsou to například vitamín B2, C, E, měď, mangan a zinek, které mají především ochranou funkci a starají se o správnou funkci našich buněk.

Vitální látky jako sehraný orchestr

Jednotlivé vitální látky znamenají pro tělo mnoho jednotlivých účinků. Je to opravdu tak jednoduché? Mnoho expertů tvrdí, že z vědeckého hlediska bychom takto brali v potaz jen malou část účinků vitálních látek na lidský metabolismus. Je třeba mít na zřeteli souhru více vitálních látek najednou, protože ta je pak podobně komplexní jako samotná látková přeměna v lidském těle.

Vědecky bylo doloženo, že například skupina 13 vitálních látek se podílí na přeměně energie. Jedná se o biotin, železo, jód, měď, hořčík, mangan, niacin, vitamín B2, B1, B12, B6, kyselinu pantotenovou a vitamín C. Je tedy více méně nepravděpodobné, že by jen jedna látka nebo část této látky mohla zajistit potřebný výkon celého systému člověka. Proto se stále častěji hovoří o tzv.

orchestru vitálních látek. Celý takový soubor jednotlivých účinků má vliv na celkový metabolismus člověka. V tomto smyslu je ještě poměrně málo prostudována role tzv. sekundárních rostlinných látek. Znalci se shodují, že i ony sehrávají v metabolických přeměnách podstatnou roli.

Nicméně dokázat to s pomocí současných metod je velmi obtížné, protože každá rostlinná strava obsahuje tisíce takovýchto druhotných látek.

Zdravé je nežít v dlouhodobém stresu a naučit se odpočívat

K výše zmiňovaným steroidním hormonům řadíme také hormon kortizol. Kortizol zvyšuje celkovou pohotovost organismu při zátěžových situacích. Při stresu tedy zajistí okamžitý přísun síly a energie.

To z něho dělá jeden z nejdůležitějších hormonů, a pro naše předky byl nutností pro přežití. V dnešní době kortizol není pokaždé jen naším přítelem.

Vypětí a dlouhodobý stres mohou vést k nadměrné produkci stresového hormonu, což způsobuje vyšší hladinu cukru v krvi, nadváhu nebo vysoký krevní tlak. Fáze odpočinku a odbourání stresu jsou tedy důležitými nástroji, abychom naše hormony nasměrovali do správných kolejí.

Je tedy důležité, abychom se naučili pravidelně odpočívat, zařadili do našeho života relaxaci stejně jako sport a pohyb. Nevyhýbejme se proto ani vydatným procházkám v přírodě, běhu, plavání nebo józe.

Melatonin – hormon spánku

Pro naši vnitřní vyrovnanost a výkonnost je rovněž důležitý spánek. Kdo v noci vydatně a hluboce spí, ten je přes den ve větší formě a má více energie. Hormon spánku se nazývá melatonin. Jeho hladina v krvi se zvyšuje po nástupu tmy a v noci se stará o příjemnou únavu.

Je-li noční produkce melatoninu narušena, trpíme nejprve nedostatkem spánku. Tento hormon také významně reguluje naše „vnitřní hodiny“. Produkce tohoto hormonu je ale například omezena tzv. „modrým světlem“.

Znalci proto doporučují, abychom alespoň třicet minut před ulehnutím neměli zapnutou televizi nebo přístroje jako smartphone a tablet. Pozor ale i na opačný efekt.

Pokud jsme totiž zvyklí hodně zatemňovat svou ložnici, pak potřebuje po ránu delší čas, než se dostaneme do formy, protože produkce melatoninu klesá až s dostatečným přísunem světla.

Koncentrát LaVita, duševní rovnováha a hormon štěstí serotonin

Jeden z nejznámějších hormonů je serotonin, který je často označován jako hormon „štěstí“ a „spokojenosti“. Máme-li ho dostatek, pak se cítíme dobře a jsme šťastní. Nedávno byla uveřejněna jedna mezinárodní studie o vlivu koncentrátu LaVita na duševní rozpoložení.

Vědci z Vídeňské univerzity zjistili, že po tříměsíčním užívání koncentrátu LaVita došlo k jednoznačnému zvýšení hladiny serotoninu.

Tato studie zároveň zjistila, že užíváním koncentrátu LaVita jsou podpořeny látky důležité pro duševní pohodu a rovnováhu – týkalo se to těchto látek: biotinu, kyseliny listové, niacinu, vitamínu B1, B12 a B6. Tyto látky přispívají k normálnímu duševnímu stavu.

Díky těmto zjištěným faktům, které jsou důležité pro duševní rovnováhu a spokojenost, si LaVita obzvláště za své složení vysloužila velkou pochvalu odborníků.

Co hormonům pomáhá a co jim škodí

Hormony milují:

• Uvolnění: dopřejme si pravidelně skutečný oddech a čas jen sami pro sebe, třeba při čtení dobré knihy, při procházce v přírodě, při odpočinku na lehátku za zpěvu ptáků nebo při meditaci.• Pohyb: je jedno, jestli budeme běhat, cvičit jógu, plavat nebo budeme provozovat jiný námi oblíbený sport. Tři až čtyři jednotky sportu týdně udělá našim hormonům dobře.

• Vitální látky: vitamíny a stopové prvky spoluúčinkují při nejrůznějších procesech tvorby hormonů a hormonální látkové přeměně. Chrání také buňky, v nichž jsou hormony produkovány.

Hormonům škodí:

• Příliš mnoho stresu: stres zvyšuje hladinu kortizolu. Příliš velké množství tohoto hormonu může velmi uškodit našemu zdraví.• Pesticidy: ty mají podobné účinky jako hormony, a proto jimi může být zásadně narušena naše hormonální rovnováha. Kdo se stravuje především sezónními potravinami, a nejlépe v bio kvalitě, ten si chrání své zdraví.