Infarkt – Vše o zdraví

Srdeční infarkt je závažné onemocnění, které přímo ohrožuje život pacienta. Vzniká při přerušení krevního zásobování části srdce kvůli uzávěru nebo zúžení srdeční tepny (nejčastěji vznikem krevní sraženiny). Srdce tak nemá dostatek kyslíku a živin pro vykonávání své funkce a postižená část srdečního svalu odumírá.

Doktorka Irena Sobotková z Lékařského domu Praha 7 uvedla, že mezi časté projevy infarktu patří déletrvající tlaková krutá svíravá bolest v oblasti srdce a hrudní kosti (trvá déle než 10 minut).

„Bolest je silná a neustupuje v jakýchkoliv polohách. Často vystřeluje do ramene, krku, levé ruky a lopatky. Dalšími příznaky bývají nadměrné pocení, úzkost a dušnost. Mohou se objevit i bolesti zad, břicha a čelisti. Bolest se dostavuje náhle, často v klidu nebo ve spánku,“ řekla lékařka Sobotková.

Cílem léčby infarktu myokardu je co nejrychlejší (v řádu hodin) obnovení normálního průtoku v postižené věnčité tepně, čili transport nemocného do specializovaného kardiocentra, které provádí katetrizaci srdce s následným provedením tzv. angioplastiky.

Ta se provádí přístupem (vpichem) přes stehenní tepnu a pomocí srdečních cévek a dalšího speciálního instrumentaria je možné zprůchodnění uzavřené nebo zúžené tepny, její rozšíření a ve většině případů zavedení koronárních stentů, které udržují průchodnost tepny.

Infarkt - Vše o zdraví

„Při včasném zákroku je pak možná záchrana nebo zmenšení infarktového ložiska srdečního svalu. U některých nemocných je pak indikována srdeční operace, která pomocí koronárních bypassů (přemostění) zlepší zásobení ostatního myokardu. Nedílnou součástí léčby je samozřejmě užívání léků, které je zpravidla doživotní,“ uvedla lékařka.

Pokud spadáte mezi jedince ohrožené infarktem myokardu, ať už z důvodu špatného životního stylu, kouření, věku či rodinných dispozic, mějte se na pozoru před následujícími překvapujícími spouštěči.

Náhlé intenzivní výbuchy hněvu

Vědci ze Sydney v Austrálii v nedávné studii zjistili, že srdeční záchvat byl až 8,5krát pravděpodobnější dvě hodiny po intenzivním záchvatu hněvu než po dvou klidných hodinách.

Výzkumníci doktor Thomas Buckley ze Sydney Nursing School a profesor Geoffrey Tofler z University of Sydney popsali, že rozzuření respondenti měli sevřené pěsti, házeli předměty, nebo ubližovali sobě či lidem ve svém okolí.

U většiny účastníků studie byl vztek spuštěn hádkou se členem rodiny.

Naštěstí vědci Buckley i Tofler došli k závěru, že hněvem vyvolaný infarkt je poměrně vzácný jev (2 %). Z jedinců, kteří dostali infarkt po záchvatu vzteku, měli všichni alespoň jeden chronický rizikový faktor (jako je cukrovka nebo kouření), a dva z nich už postihla srdeční mrtvice alespoň jednou předtím.

Přesto duo odborníků Buckley a Tofler radí lidem, kteří kouří, mají mají zvýšený krevní tlak nebo zvýšené hladiny cholesterolu, aby se naučili mít emoce pod kontrolou.

Akutní úzkost

Ve stejné studii doktoři Buckley a Tofler také zjistili, že epizoda akutní úzkosti zvýšila až 9,5krát riziko srdečního infarktu o dvě hodiny později.

„Zvýšené riziko po intenzivním hněvu nebo úzkosti je s největší pravděpodobností způsobené zvýšením srdeční frekvence, krevního tlaku, zúžením krevních cév a zvýšenou srážlivostí krve, a to vše souvisí s vyvoláváním infarktu,“ vysvětlil doktor Buckley. Odborníci doporučují lidem, kteří jsou nejvíce ohroženi infarktem, aby aktivně předcházeli činnostem, které vyvolávají úzkost a vztek, a aby se naučili snižovat hladiny stresu a tím i úzkostné stavy.

Doktor Tofler radí naučit se rozptylovat, relaxovat, osvojit si dovednost asertivity, naučit se rozpoznat věci, které vás rozčilují a snažit se předejít úzkostným epizodám.

Infarkt může být také vyvolán zneužíváním drog nebo alkoholu. Podle American Heart Association může větší množství alkoholu zvýšit hladinu triglyceridů a krevního tlaku a také přispívat ke zvýšené konzumaci jídla. Tyto rizikové faktory mohou vést k onemocnění srdce a náhlé srdeční smrti.

S tím souhlasí i doktorka Sobotková. „Ačkoliv se v poslední době vyrojily četné studie, které tvrdí, že pravidelné pití malého množství alkoholu má na cévní systém příznivé účinky, rozhodně toto nelze říci o jeho nadměrné konzumaci.

Ta má na zdraví mnoho negativních dopadů, byť se netýkají přímo srdeční aktivity, ale spíše postižení jater, zvýšeného výskytu nádorů a psychických poruch.

Pokud naráz vypijete větší množství alkoholu, může to na vaše tělo mít stejný účinek jako silný stres – srdeční akce se zrychlí, zvýší se nároky na srdeční sval a u jedinců, kteří trpí zúžením věnčitých cév, může tento stav vést až k náhlé srdeční příhodě,“ varuje.

Neobvyklá fyzická aktivita

Pohyb je pro udržení srdečního zdraví naprosto klíčový, ale náhlá a nezvykle náročná fyzická činnost může vašemu srdci i ublížit. Například odklízení sněhu může být pro některé lidi nebezpečné.

Studený vzduch a namáhavá fyzická práce může být smrtící kombinace pro ty, kteří již mají oslabené srdce. Vědci zjistili, že lidé, kteří prodělali srdeční infarkt nebo mají nemocné srdce, a jedinci s vysokým krevním tlakem, vysokou hladinou cholesterolu, kuřáci a ti, kteří vedou převážně sedavý způsob života, jsou nejvíce ohroženi infarktem při odklízení sněhu.

Odborníci z American Heart Association radí vyhnout se konzumaci alkoholu a těžkých pokrmů před a po těžké fyzické práci. Nejdůležitější je naučit se naslouchat signálům těla, které by mohly signalizovat potíže. I tak nepatrné problémy jako mírná bolest nebo nepohodlí mohou přerůst do nepříjemného tlaku na hrudi a dušnosti.

Postelové hrátky

Podobně jako náročná fyzická námaha i sex může vyvolat srdeční příhodu. Analýza čtyř studií zahrnující většinou muže ve věku 50 a 60 let ukázala, že sex až 2,7krát zvýšil riziko srdečního infarktu ve srovnání s obdobím, kdy účastníci sex neprováděli.

Naštěstí vědci uklidňují, že absolutní počet srdečních záchvatů způsobených souloží je nepatrný. Z části je to proto, že sex obvykle trvá krátkou dobu a nejnebezpečnější část sexu, kdy výrazně vzrostou hladiny krevního tlaku a zvýší se srdeční tep, trvá jen něco mezi 10 až 15 sekundami.

Sexuální aktivita je důležitou součástí duševního a fyzického zdraví a neměli by se jí vyhýbat ani lidé s oslabeným srdcem. Odborníci z American Heart Association pro minimalizování rizika doporučují pravidelnou fyzickou aktivitu.

Neobvykle vydatné pokrmy

Bohatá hostina může být nebezpečná pro lidi, kteří mají zvýšené riziko infarktu myokardu. Podle odborníků z US Department of Veterans Affairs (VA) dokonce lidé s rizikem srdečních onemocnění mají čtyřikrát větší pravděpodobnost, že dostanou infarkt dvě hodiny po velkém jídle.

Ve své studii se vědci dotazovali téměř 2000 pacientů na jejich stravování ve dnech před infarktem. Celkem 158 z nich snědlo „neobvykle těžké jídlo“ 26 hodin před srdeční příhodou a 25 z nich jedlo velké jídlo dvě hodiny před infarktem.

„Jednoznačně přímý vliv na vznik infarktu myokardu má pravidelná konzumace nasycených (zejména živočišných) tuků, bílého cukru, obzvláště v kombinaci s nedostatkem pohybu a samozřejmě kouřením,“ dodala lékařka Irena Sobotková.

Infarkt: jak se liší příznaky infarktu u žen a u mužů?

Infarkt - Vše o zdraví

Infarkt myokardu (srdeční mrtvice) je jednou z akutních forem ischemické srdeční choroby, na kterou každý rok umírají statisíce lidí. Ačkoliv tyto komplikace ohrožují obě pohlaví, příznaky se mohou výrazně lišit případ od případu. Zatímco muži často pociťují ostrou bolest na hrudi, ženské symptomy infarktu obvykle bývají daleko nenápadnější.

Co je infarkt myokardu?

Jako infarkt myokardu (IM, srdeční mrtvice nebo zastarale srdeční záhať) lékaři označují zdravotní obtíže, kdy dochází k poškození nebo dokonce až k odumření části srdečního svalu. Na vině přitom bývá přerušené krevní zásobování a nedostatečné okysličení, které je důsledkem uzavření nebo výrazného zúžení koronární tepny vyživující srdce.

Nejčastější příčinou infarktu je krevní sraženina (trombus), která ucpe cévu v oblasti jejího zúžení a omezí tak průtok krve. Když srdeční tkáň nemá dostatek kyslíku, aby mohla normálně fungovat, postupně odumírá. Ischémie (nedokrevnost) pak způsobuje ischemickou nekrózu zásobované tkáně, přičemž lékaři tento zdravotní problém označují jako infarkt.

Ve většině případů postihuje srdeční mrtvice pacienty, kteří se potýkají s aterosklerózou (kornatění srdečních tepen), což je zánětlivé onemocnění cév, jež vzniká v důsledku ukládání tuku do cévní stěny. Následně dochází ke vzniku aterosklerotického plátu, jehož provalením se poruší protisrážlivá ochrana povrchu tepny, a na něj pak nasedá zmiňovaná krevní sraženina (bílý či destičkový trombus).

K rozvoji infarktu ovšem může dojít i vlivem dalších zdravotních komplikací, například při zánětu tepny nebo vmetkem sraženiny, která vznikla na jiném místě, ale později doputovala do koronární tepny. Příčiny infarktu ale vzácněji zahrnují i spazmus (Prinzmetalova angina pectoris), arteritidu (Takayasuova arteritida, polyarteritis nodosa) či intrakoronární trombózu bez aterosklerózy.

Akutní infarkt myokardu člověka přímo ohrožuje na životě.

V případě výskytu jakýchkoliv příznaků je proto nutné neodkladně vyhledat lékaře, který infarkt diagnostikuje pomocí vyšetření krve a elektrokardiogramu, neboli EKG.

Ne všechny infarkty jsou stejné a některé z nich se obejdou i bez bolesti, proto je dobré sledovat také doprovodné symptomy a včas zavolat záchrannou službu.

Rizikové faktory

Infarkt se mnohem častěji vyskytuje u mužů než u žen. Nejvíce ohroženou skupinou jsou přitom lidé nad 50 let, ale nevyhýbá se ani mladším generacím. Často je u nich spojený například s vysokou srážlivostí krve, genetickými dispozicemi či velmi špatnou životosprávou. I přes neustálý rozvoj zdravotnické péče se přitom úmrtnost pohybuje okolo 25 %.

Základní příčina infarktu myokardu je ukládání cholesterolu ve stěně tepny a její postupné zužování, což může to vést ke vzniku krevní sraženiny nebo způsobit anginu pectoris. Kromě toho, jaké má infarkt příčiny, je nutné však nutné vzít v potaz i různé rizikové faktory, které mohou mít na rozvoj těchto zdravotních komplikací také velký vliv.

Zatímco některé rizikové faktory může člověk vlastním přičiněním ovlivnit, s jinými se bohužel nedá nic dělat.

Mezi neovlivnitelné činitele, které zvyšují možnost, že pacient bude mít náběh na infarkt, se řadí třeba věk, pohlaví nebo genetické predispozice.

Pokud se tedy u vás v rodině vyskytly srdeční vady, koronární ateroskleróza, ischemická choroba srdeční nebo přímo infarkt, měli byste s lékařem probrat vhodný způsob prevence.

U žen pravděpodobnost, že dojde k rozvoji infarktu myokardu, výrazně stoupá v období po menopauze. Kolem padesátky jim totiž klesá hladina estrogenu, roste hladina cholesterolu a celkově se tak zvyšuje riziko výskytu srdečních onemocnění. Dalším problematickým faktorem pak mohou být i různá prodělaná onemocnění, kam patří cukrovka nebo třeba angina pectoris.

Ovlivnitelné rizikové faktory:

  • nadváha či obezita,
  • vysoký krevní tlak,
  • vysoký cholesterol,
  • kouření,
  • nadměrný stres,
  • abúzus kokainu,
  • sedavý způsob života,
  • nedostatek fyzické aktivity,
  • nadměrná konzumace alkoholu,
  • nedostatečný příjem ovoce a zeleniny.

Jaké má infarkt příznaky?

Projevy infarktu lékaři obvykle dělí na dvě různé skupiny, a to konkrétně na obtíže subjektivní (stav, který popisuje pacient) a problémy objektivního charakteru (stav odhalený přístroji a lékařem samotným). Ve výjimečných případech může infarkt myokardu probíhat téměř asymptomaticky, ale většinou se dostavují charakteristické symptomy v obou výše zmíněných kategoriích.

Zajímavé:  Elixír života ze zelené lékárny – vše o zdraví

Mezi typické příznaky infarktu myokardu se řadí například dlouhotrvající svíravá bolest na hrudi, která přetrvává i ve chvíli, kdy je pacient naprosto v klidu. Kromě toho často doprovází infarkt bolest ruky, jelikož z hrudníku mohou vystřelovat nepříjemné pocity do levého ramene. Objevit se ale může i bolest zad, dolní čelisti, krku nebo břicha.

Mezi první příznaky infarktu se dále většinou řadí také dušnost, nevolnost, celková slabost, nadměrné pocení nebo třeba závratě. Intenzita těchto komplikací přitom závisí hlavně na tom, na kterém konkrétním místě došlo k ucpání tepny. Pokud se na tyto symptomy zaměříte, může se jednat o možnost, jak poznat blížící se infarkt.

Podle toho, jak probíhá infarkt, se pak mohou objevit i další akutní komplikace. Jedná se například o srdeční arytmie, kardiogenní šok nebo selhání srdečních komor. Výjimkou ale není ani ruptura infarktového ložiska. Pacient přitom může být zmatený nebo dokonce agresivní, jelikož pociťuje úzkost a často i velký strach ze smrti.

Příznaky infarktu u mužů

Nejčastějším příznakem infarktu je náhlá bolest na hrudi, která se může projevit u obou pohlaví. Zatímco u žen se tato bolest často nedostaví nebo je velmi nenápadná, muži daleko častěji pociťují ostrý tlak uprostřed hrudníku nebo svírání za hrudní kostí.

Bolest se někdy rozšíří i do levé ruky nebo dolní čelisti. Většinou trvá déle než pár minut nebo ustupuje a postupně se opět vrací.

Pokud jde o to, jak poznat infarkt u mužů, mezi další charakteristické symptomy patří nadměrné pocení a dušnost.

Typické jsou také bolesti zad, břicha a čelisti, které se dostavují náhle, přičemž výjimkou není ani infarkt ve spánku.

Příznaky infarktu u žen

Jak se pozná infarkt u žen? Ačkoli tento problém postihuje něžné pohlaví čím dál častěji, ženy v mnoha případech vůbec nepoznají, že u nich srdeční mrtvice proběhla. Příznaky jsou obvykle mnohem nenápadnější než u mužů a prvotní známky infarktu se často objevují i  dříve, než k rozvoji komplikací skutečně dojde.

I když část žen také pociťuje bolest na hrudi, u většiny z nich to není obvyklé. Jako předzvěst infarktu naopak slouží celá řada jiných symptomů, které se mohou v jednotlivých případech výrazně lišit. Mezi hlavní příznaky infarktu u žen patří například:

  • Velká únava
  • Pocit závratě, omdlévání
  • Nevolnost a zvracení
  • Potíže s dýcháním
  • Studený pot
  • Bolesti v zádech
  • Bolest v čelistech, krku a pažích

Ženy mají ve zvyku své problémy zlehčovat a považují je pouze za důsledek stresu a pracovního vypětí.

Své příznaky většinou spojují s jinými zdravotními komplikacemi, jako jsou například trávicí potíže či artritida. Problémy s dýcháním také často přisuzují špatné fyzické kondici a přepracování.

Ve skutečnosti se však může jednat o varovné signály, kterými se tělo snaží upozornit na blížící se infarkt.

Diagnostika

Aby lékař mohl potvrdit, že se opravdu jedná o infarkt myokardu, měl by provést natočení křivky EKG (elektrokardiogram), kde jsou patrné charakteristické změny.

K určení definitivní diagnózy někdy slouží také laboratorní vyšetření krve, v níž dochází k typickým biochemickým změnám.

Dále se provádí katetrizační vyšetření nebo echokardiografie, pomocí které je možné v systému věnčitých tepen odhadnout přesnou lokalizaci infarktu.

První pomoc při infarktu

Kromě toho, jak se projevuje infarkt, chtějí pacienti obvykle vědět, jak si poradit, pokud u některého z jejich blízkých tyto závažné zdravotní komplikace skutečně nastanou. Při infarktu jde hlavně o čas. Jeho zanedbání totiž může vést k nevratným změnám v akutních případech může mít za následek i smrt pacienta.

Pokud v postižené tepně není obnoven krevní proud do dvou hodin, dojde k výraznému poškození části srdce. I obnovení krevního průtoku po těchto dvou hodinách ovšem může pomoci. V případě, že máte podezření na infarkt, je proto nutné okamžitě zavolat záchrannou službu (155).

Než se objeví lékař, můžete postiženému zkusit pomoci sami. Pacient by se neměl fyzicky ani psychicky namáhat. Nesmí ležet, proto ho uložte do polosedu a zajistěte mu přívod čerstvého vzduchu.

Můžete mu také dát půl tablety Acylpyrinu, který by měl zastavit zvětšování krevní sraženiny, nebo osobní léky pacienta obsahující nitroglycerin. V případě, že pacient upadne do bezvědomí, je nutné pravidelně kontrolovat, že dýchá.

Pokud ne, neodkladně zahajte resuscitaci.

Léčba infarktu

Samotná léčba začíná po příjezdu záchranné služby. Pacientovi je po změření tlaku a natočení EKG podán kyslík a potřebné léky prostřednictvím žilní kanyly. Pro zmírnění bolesti a uklidnění pacienta se běžně používá Fentanyl, Morphin nebo Diazepam, na rozpuštění sraženiny lékaři podávají Heparin, Anopyrin a Aspirin.

Po přesunutí do nemocnice je pacient převezen na jednotku intenzivní péče nebo na koronární jednotku. Pokračuje se v kyslíkové terapii a je vyžadován absolutní klid na lůžku.

Při těžkém infarktu je nutný také chirurgický zákrok. Jednou z možností je angioplastika, kdy dojde k umělému roztažení postižené cévy.

Jindy lékaři zvolí zavedení koronárního stentu, což je kovová trubička, která drží tepnu dostatečně roztaženou.

V případě, že angioplastika není možná, se provádí tzv. by-pass. Jedná se o uměle vytvořené spojení cév mezi dvěma srdečními tepnami, které přemostí zúžené místo a obnoví průtok krve. Po prvním infarktu se výrazně zvyšuje riziko, že bude následovat další. Proto je nutné začít se sekundární prevencí.

Prevence infarktu

Základem prevence infarktu jsou pravidelné lékařské kontroly a dodržování zdravé životosprávy. Důležité je vyhýbat se fyzickému a psychickému přetěžování organismu, omezit tučné a mastné pokrmy a pravidelně se pohybovat. Doporučuje se také přestat s kouřením, nahradit živočišné tuky rostlinnými a zahrnout do jídelníčku větší množství ovoce a zeleniny.

Infarkt myokardu – Mojezdraví.cz

Rizikovými faktory jsou dále nadváha, stres, kouření, vysoká hladina cholesterolu nebo vysoký krevní tlak. Výjimkou však nejsou ani mladší osoby, kde bývá příčinou nejčastěji špatný životní styl, vysoká srážlivost krve a genetické dispozice. Infarkt je pro jednu čtvrtinu postižených smrtelný.

V některých případech, zejména u mladých mužů, dochází k infarktu vlivem jiné nemoci – dědičné poruchy metabolismu tuků, zejména cholesterolu. Proto v rodinách, kde je zvýšené riziko výskytu infarktu (tzv. pozitivní rodinná anamnéza – někdo v rodině infarkt měl) – by měli být dospívající chlapci na tuto chorobu vyšetřeni.

hrudník, bolest může vystřelovat do břicha nebo levé ruky

Příznaky infarktu

Infarkt myokardu se projevuje náhlou, ostrou, bodavou bolestí na hrudní kosti. Tato bolest může vystřelovat do levé ruky, zad, čelisti nebo horní části břicha. Charakteristické je, že bolest neustupuje a je v každé poloze stejná. Na rozdíl od anginy pectoris se bolest objevuje bez vazby na pohybovou aktivu či stres a neustupuje ani po podání nitrogrycelinu.

Postižený je na pohled bledý, špatně se mu dýchá a silně se potí. Může se také objevit nevolnost až zvracení. Pacienti bývají zmatení, někdy až agresivní a zvláště při nemožnosti dobře dýchat se objevuje panika a strach ze smrti. 

Léčba infarktu myokardu

Při akutním infarktu myokardu je třeba co nejrychleji zavolat záchrannou službu. Postiženého posaďte a uvolněte mu oblečení v oblasti krku. Dbejte na to, aby zůstal v klidu, protože každá aktivita vyžaduje kyslík a toho má v této chvíli nedostatek. Do příjezdu záchranářů hlídejte, zda pacient dýchá, má puls a nepřechází do šokového stavu. Snažte se pacienta udržet při vědomí.

Léčba začíná po příjezdu záchranky.

Po změření krevního tlaku, tepové frekvence, natočení EKG jsou pacientovy podány kyslík kyslíkovou maskou a potřebné léky žilní kanylou – Fentanyl, Morphin nebo Diazepan pro zmírnění bolesti a uklidnění pacienta, Heparin, Anopyrin, Aspirin pro zastavení nárůstu případně rozpuštění trombu.

Pak následuje rychlý přesun do nemocnice. Pacient je za stálého monitorování životních funkcí převezen na koronární jednotku či jednotku intenzivní péče (JIP). Tato opatření při převozu zabraňují přechodu pacienta do šokového stavu, který může vést k náhlé zástavě srdce.

V nemocnici je pacientův stav nadále monitorován. Pokračuje se v kyslíkové terapii, farmakoterapii a je dodržován absolutní klid na lůžku. Při těžkém infarktu či komplikacích je třeba zasáhnout chirurgicky.

V takovém případě lékaři provádí balónkovou koronární angioplastiku, tzv. PTCA, či se zavádí stent.

Jde o umělé roztažení cévy, kdy se v oblasti třísel zavede stehenní tepnou do srdeční tepny trubička (katetr) na konci s balónkem, balónek se nafoukne a nechá se několik dní působit. Po zákroku zůstane céva dostatečně roztažená.

Další možností je zavedení tzv. koronárního stentu – kovové trubičky, která drží cévu v místě zúžení dostatečně roztaženou.

Pokud není možné provést angioplastiku, provádí se takzvaný by-pass, což je v podstatě objížďka postižené tepny. Jde o uměle vytvořenou cévní spojku mezi dvěma tepnami srdce tak, aby místo zúžení bylo přemostěno a tok krve k srdečnímu svalu obnoven.

Po odeznění bolestí na hrudi se začíná s postupnou rehabilitací. Jelikož po prvním infarktu myokardu se výrazně zvyšuje riziko dalšího, je třeba začít s takzvanou sekundární prevencí.

Základem jsou pravidelné lékařské kontroly a dodržování předepsaných nařízení. Úmrtnost pacientů, kteří přestanou kouřit, je dvakrát nižší, proto se doporučuje ihned se vzdát cigaret.

Dále se klade důraz na snížení váhy, zlepšení jídelníčku a životosprávy. Je vhodné omezit živočišné tuky a zvýšit podíl ovoce a zeleniny ve stravě.

Ošetřující lékař také doporučí vhodnou fyzickou aktivitu, nejčastěji jízdu na kole nebo aerobní cvičení.

Léky

Pacientům jsou předepsány léky, které se užívají dlouhodobě. Jsou to léky, které působí proti srážlivosti (nejčastěji užívaný je Anopyrin), ty snižují riziko dalšího infarktu až o 25 %. Dále pak betablokátory, které působí na vysoký krevní tlak a vysokou tepovou frekvenci, a léky na snížení hladiny cholesterolu.

Vyšetření

Infarkt myokardu se diagnostikuje ihned po ošetření záchrannou službou. Je snadno čitelný z křivky EKG.  Také se pacientovi odebere krev a zjišťuje se zvýšená sedimentace, stav a počet bílých krvinek a srdeční enzymy.

Možné komplikace

Možných komplikací je hned několik. Pokud je dlouhodobě postižena levá srdeční komora, nedostává se dostatek okysličené krve plicím. To vede k otoku plic (plicní edém). Mohou se objevit život ohrožující srdeční arytmie. A v nejhorším případě může postižená srdeční tkáň prasknout (ruptura srdce), krev se začne vylévat do osrdečníku a dochází k srdeční zástavě, tzv. tamponáda srdeční.

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?

Prevence

Zvláště patříte-li do rizikové skupiny (muži nad 50 let s rodinnou anamnézou), je vhodné vyvarovat se kouření, konzumaci tučných jídel a dlouhodobým stresovým situacím.

Zajímavé:  Dopamin - vše o zdraví

Pokud trpíte vysokým krevním tlakem nebo cholesterolem, začněte neprodleně s jeho léčbou. U lidí trpících nadváhou se doporučuje zhubnout.

Pomoci může také pravidelná fyzická aktivita, například jízda na kole nebo plavání.

ŽENA-IN – Co všechno víme o zdraví srdce? A je všechno z toho pravda?

Onemocnění oběhové soustavy jsou v ČR nejčastější příčinou úmrtí. Jsou však i naším největším strašákem?

Kardiovaskulární onemocnění nebolí, a tak péči o naše srdce často podceňujeme. Na co všechno bychom měli myslet? A je všechno to, co o zdraví srdce víme, založené na pravdě?

Mýtus č.

1: „Infarkt s týká především mužům“ Úmrtnost na infarkt je u obou pohlaví srovnatelná, v roce 2017 zemřelo na infarkt myokardu v ČR 4 707 osob, 2 673 mužů a 2 034 žen.

Rozdíl, který se mnohdy zmiňuje, je věk, ve kterém člověka infarkt často zasáhne. Udává se, že muži dostanou infarkt většinou v mladším věku než ženy.

Předpokládá se, že příčinou je ochranný vliv ženských pohlavních hormonů, do období menopauzy. Není to však něco, na co by dámy mohly spoléhat.

Mýtus č.

2: „Jestli mě někdy potkají problémy se srdcem, bude to nejdříve po padesátce“ Nezdravý jídelníček a nedostatek pohybu, tolik typický pro současnou dobu, se podepisuje na nás všech. A to i na mladší generaci, která často věří, že je nezničitelná.

Onemocnění srdce se stále častěji týkají i třicátníků. Infarkty myokardu u osob kolem třiceti let už přestávají být překvapující. Ani aktivní jedinci, kteří nerezignovali na aktivní způsob života, nejsou zcela v bezpečí.

Jedním z rizikových faktorů kardiovaskulárních příhod je totiž i extrémní míra stresu a stále větší nároky na naše tělo.

Mýtus č.

3: „Příznakem infarktu je svíravá bolest na hrudi“ Bolest na hrudi, která se šíří do levé ruky, je typickou známkou infarktu myokardu.

U některých pacientů se však může infarkt projevit i jinak, popřípadě může být zcela bezpříznakový. Infarkt myokardu je doprovázen celým spektrem různých symptomů.

Pacient může pociťovat dušnost, náhlou žaludeční nevolnost, infarkt může doprovázet pocení a bledost. V případě pochybností je doporučeno kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu.

Mýtus č.

4: „S nízkou hladinou cholesterolu mému srdci nebezpečí nehrozí“ Bylo dokázáno, že vysoká hladina cholesterolu zvyšuje riziko kardiovaskulárních příhod na trojnásobek. Je však třeba myslet i na další rizikové faktory, které hrají významnou roli v rozvoji kardiovaskulárních chorob.

Vedle vysoké hladiny cholesterolu k nim řadíme vysoký krevní tlak, obezitu, cukrovku nebo například kouření. Je třeba znát své hodnoty cholesterolu a pokud nejsou v normě, je nutné učinit dietní opatření a/nebo užívat pravidelně předepsané léky. Současně musíme myslet i na další rizikové faktory.

Mýtus č.

5: „Pro zdraví srdce je třeba vynechat v jídelníčku tuky“ Omezení tuků v našem jídelníčku při ohledu na zachování zdraví našeho srdce je jedním z dlouhodobě zažitých mýtů. Je třeba dávat pozor na nasycené tuky: máslo, sádlo, ztužené tuky, uzeniny, tučné maso.

Daleko lepší je nahradit je zdravějšími nenasycenými tuky, které jsou obsaženy v olivovém oleji, řepkovém oleji, v oříšcích, semínkách nebo v rybím tuku. Zdravé tuky jsou pro srdce důležité. A nejen pro něj. Za ideální model jídelníčku pro zdravé srdce se považuje středomořská strava, která je lehká a dobře stravitelná.

 Je bohatá na zeleninu, ovoce, ořechy, ryby, olivový olej, luštěniny.

Mýtus č.

6: „Alkohol prospívá srdci“ Souvislost mezi konzumací přiměřeného množství alkoholu a zdraví srdce je předmětem mnoha debat odborníků.

Shoda panuje v konzumaci tvrdého alkoholu, kterou odborníci označují za škodlivou a rizikovou nejen pro zdraví srdce. Diskuzi vyvolává střídmá konzumace vína (1-2 dcl) a piva (0,5 l) a jejich pozitivní vliv na srdce.

Konzumaci alkoholu není možné doporučit každému, mezi odborníky je navíc mnoho zástupců, kteří konzumaci alkoholu nedoporučují vůbec.

Mýtus č.

7: „Když si občas zapomenu vzít své léky na srdce nebo cholesterol, tak se přece nic se neděje“ Pravidelným užíváním léků by měly být naše zvýšené hodnoty krevního tlaku a/nebo cholesterolu regulovány.

Vysazení léků vede opět k navrácení problému. Pravidelné užívání léků je důležitou součástí prevence kardiovaskulárních příhod. Už i občasné zapomínání a vynechání užití léku může vést k závažným komplikacím.

Mýtus č.

8: „Kardiovaskulární příhody se v naší rodině objevovaly a objevují, s tím nic nenadělám“ Rodinná anamnéza a genetické dispozice jsou jedním z významných rizikových faktorů pro rozvoj kardiovaskulárních nemocí. Jak již bylo zmíněno, nejsou však jediným. V žádném případě bychom neměli rezignovat na zdravý životní styl – zdravou stravu a pravidelný pohyb. Měli bychom se vyvarovat kouření a nechat si pravidelně kontrolovat krevní tlak i hladinu cholesterolu.

Pokud jsou naše hodnoty zvýšené a lékař nám předepíše léky, dbejme na prevenci kardiovaskulárních příhod jejich pravidelným a svědomitým užíváním.

Mýtus č.

9: „Statiny vyvolávají bolest svalů, aspoň tak to píšou na internetu“Statiny mohou vzácně způsobit poškození svalů u pacientů užívajících větší množství některých léků. Projevem poškození může být bolest svalů. Skutečně závažné příhody však byly popsány pouze u jednoho z milionu (!) pacientů léčených statiny. Tomuto stavu lze navíc téměř vždy zabránit, protože je většinou předcházen méně závažnými a snadno rozpoznatelnými příznaky.

Je zajímavé, že statiny jsou například daleko bezpečnější než aspirin a léky typu ibuprofenu, které si běžně kupujeme v lékárně, často bez vědomí lékaře.

PHARMA NEWS – odborný časopis

Civilizační nemoci? Způsobené vyspělou technikou? Velkým množstvím vědomostí? Vysokým výskytem populace na malém prostoru? Můžeme útěkem od civilizace zachránit vlastní život? Vzdáme se vymožeností dnešní doby? Pohodlí, přátel, základního komfortu? Ale pomůže to vůbec?

Nedávno byla zveřejněna jakási genetická studie, která mluvila o evoluci a o vrcholu vědomostí lidské populace vůbec.

Pro dnešního člověka nedopadla tato studie moc dobře, podle ní byl totiž Homo sapiens na vrcholu někdy před dvěma tisíci lety. A od těch dob… ne každý výdobytek doby nám prokazuje službu v kladném slova smyslu.

Civilizace s sebou přináší změny, které nám lidem (ale i zvířatům a rostlinám) přináší problémy – sociální, zdravotní, existenční.

DEFINUJME

Jak nejlépe definovat civilizační nemoci? Existuje přesná definice, nebo se jedná o množství informací s nepřesnou hranicí? Kdo by měl tento soubor informací zastřešovat? Z hlediska zdraví ve vztahu k celkové populaci země by bylo nejlepší obrátit se k WHO (World Health Organisation). Ovšem informace přístupné veřejnosti nejsou v tomto ohledu nijak dostačující.

Zkusme si tedy vymezit hranice tohoto problému. Civilizační nemoci jsou nemoci úzce spjaté s životem ve vyspělých zemích, s moderní dobou, se změnami životního standardu, životem ve velkých městech. Mohli bychom dlouze pokračovat vyjmenováváním důvodů.

Ale také bychom mohli říci, že civilizační nemoci jsou spojené s lidskou leností a degenerací životního stylu a pravděpodobně v obou případech bychom měli pravdu.

CO VŠECHNO JE CIVILIZAČNÍ NEMOCÍ? 

Ne všechny nemoci, jež jsou následkem civilizace, jsou mezi civilizační nemoci řazeny. Mezi civilizační nemoci jsou řazeny pouze některé, z laického hlediska asi ty, na kterých je to nejvíce vidět.

Pokud bychom příliš nespecifikovali, mohli bychom tuto problematiku popsat velice obecně i takto:  • nemoci oběhového systému  • metabolická onemocnění  • nádorová onemocnění  • psychická onemocnění  • onemocnění imunitního systému Při takovémto pohledu bychom mohli ovšem říci, že civilizace způsobuje nejméně 50 % všech onemocnění a smrt člověka nastává v každém druhém případě následkem civilizace a v obou případech bychom měli pravděpodobně pravdu. Také bychom mohli říci, že většině těchto zdravotních problémů a jejich následných úmrtí se dalo zabránit. A opět bychom měli asi pravdu. V situaci jako je tato, se mi vybaví pohádky o duších upsaných čertu. Zkusme si ji trochu rozvinout. Člověk má odedávna strach ze ztráty života, nikdo by nechtěl být zastřelen lupičem, či být na palubě havarujícího letadla. Tato přesně definovaná úmrtí nahánějí hrůzu. Do roka a do dne si pro Tebe přijdu, říká čert. Ve většině pohádek pak dochází ke zvratu, kdy hlavní postava příběhu se jako zázrakem zachrání, nebo je zachráněna. Přesně definovaná hrozba a přesně mířená obrana. A jak bude pokračovat naše upravená pohádka? Dva dny po vítězství nad čertem a získání úpisu dostane hlavní hrdina infarkt, nebo zemře na rakovinu plic. Je to příliš morbidní? Možná, ale právě takto se ke svým životům chováme. Pro to jednoduché „možná“ v hrozbě se neobtěžujeme riziko analyzovat, natož proti němu zakročit. Ve své podstatě je člověk racionálně myslící bytostí. Ale jeho racionálnost ve vztahu ke zdraví je založena na systému akce a reakce. Tedy přesněji řečeno okamžitá a statisticky vždy stejně definovatelná reakce. A pokud je reakce sporná ve svém průběhu či časovém hledisku, stavíme se k ní asi takto:  • pokud mě cigareta nezabije hned, nezabrání mi to si zapálit  • pokud nedostanu infarkt hned, tak si klidně dám všechno toto dobré jídlo  • pokud si dnes nevyčistím zuby, tak asi hned zítra nevypadají Takto bychom mohli pokračovat donekonečna. Civilizační nemoci jsou problémem v první řadě nás samotných. Jsou otázkou naší disciplíny, pudu sebezáchovy a touhy žít. Ovšem slovem žít je potřeba myslet opravdu žít, nikoliv přežívat.

  • Přestože je civilizačních nemocí hodně, měli bychom začít tou nejčastější – infarktem. 
  • INFARKT MYOKARDU

Nemoci oběhového systému jsou asi nejčastějším civilizačním problémem. Je to dáno degradací stravovacích, pohybových a spánkových návyků. Dochází k hromadění rizikových faktorů, které se musí někdy a někde projevit. Infarkt je velice známý pojem i mezi laickou veřejností. Ve svých základech je princip tohoto onemocnění všeobecně znám.

Přestože jsou známy i důvody, proč k tomu dochází, pud sebezáchovy u některých konkrétních jedinců je v těchto případech až mizivě nízký. Na to, abychom mohli popsat celkový průběh infarktu, je nutné si nejprve přiblížit některé pojmy, včetně anatomie srdce (Obrázek 1) a popisu srdečních funkcí.

Srdce se skládá ze dvou komor a dvou předsíní (síní), kde přechod mezi síní a příslušnou komorou je oddělen chlopní. Stejně tak přechod z komory do příslušné tepny je oddělen chlopní. Činnost srdce je charakterizována opakovaným smršťováním (systola) a ochabováním (diastola) srdečního svalu. Krev procházející srdcem koluje v tzv.

malém krevním oběhu (začíná plicní tepnou a žene neokysličenou krev přes plíce a zpět do srdce) a velkém krevním oběhu (začíná aortou a distribuuje okysličenou krev do celého těla). 

NENÍ INFARKT JAKO INFARKT

Infarkt neboli ischemická nekróza, je odumření tkáně v důsledku ischemie, tedy zamezení přívodu krve do tkáně uzavřením příslušné tepny. Nejčastějším typem infarktu je infarkt myokardu, kdy dojde k uzavření některé z koronárních, neboli věnčitých tepen. Infarkt myokardu není ovšem jediný.

Zajímavé:  Knedlík - Vše o zdraví

Dalším typem infarktu je například plicní infarkt, který vzniká následkem plicní embolie. Z hlediska rizikovosti je také velice často smrtelný. Infarktu myokardu přibývá. Je to i proto, že průměrný věk člověka se neustále zvyšuje. Díky tomu stoupá i velikost populace s rizikem infarktu.

Z hlediska výskytu ve vztahu k pohlaví byl infarkt myokardu více mužskou záležitostí. To se ovšem díky stoupajícímu věku populace mění. Mužská populace má převahu, pokud mluvíme o relativně středním věku, tedy dejme tomu 50-55 let. Pokud se ovšem podíváme na populaci kolem 80-85 roku věku, je situace opačná, a převahu mají spíše ženy.

Pokud budeme mluvit o nejčastějším výskytu nezávisle na pohlaví pak je to věk 70-79 let.

WHO uvádí, že onemocnění srdce jsou odpovědná za 30 % všech úmrtí na světě. To číslo je opravdu alarmující. V České republice ročně prodělá infarkt myokardu kolem 30 tisíc lidí. Pacientů, kteří se léčí s ischemickou chorobou srdeční, je kolem 800 tisíc. 

RIZIKOVÉ FAKTORY

Infarkt nepřichází sám od sebe. Nebo alespoň ve většině případů. Pokud je člověk zdravý, dobře jí, dostatečně se pohybuje, kvalitně spí a vyhýbá se stresovým situacím, pak infarkt není rizikem, kterého by se měl ve svém životě obávat. Takových lidí je ale ve vyspělých zemích velice málo.

Co patří tedy mezi rizikové faktory infarktu? V první řadě je potřeba si tato rizika rozdělit na dvě důležité skupiny, a to na rizika, která lze eliminovat a pak na ta, která ovlivnit nelze. Ty, které nemůže člověk ovlivnit, jsou rodinná dispozice, věk a mužské pohlaví.

Ostatní ovlivnit lze a jsou to tyto:  • kouření  • nadváha  • vysoký krevní tlak  • vysoký cholesterol  • konzumace alkoholu  • diabetes  • nedostatek pohybu  • stres  • předchozí onemocnění srdce I tyto rizikové faktory jsou závislé na věku pacienta a mohou k infarktu nejen přispět, ale ovlivnit i jeho průběh a rychlost nástupu léčby.

U mladších pacientů hraje velkou roli rodinná anamnéza a často nadváha. U pacientů středního věku se setkáváme spíše s kouřením, alkoholem. U starších pacientů je to diabetes a vysokým krevní tlak.

Diabetes ovšem ovlivňuje infarkt i jinak, než jen jeho zvýšené riziko. U diabetiků někdy dochází k absenci některých příznaků, čímž se pacienti dostávají k lékaři později, také samotný průběh infarktu bývá těžší a je větší riziko úmrtí pacienta. 

ONEMOCNĚNÍ SRDCE JAKO RIZIKOVÝ FAKTOR 

Předchozí prodělané onemocnění srdce je častým rizikem pro vznik AIM. Patří sem ischemická choroba srdeční, chronická angina pectoris (zvláště u straších pacientů), předchozí prodělané infarkty, geneticky podmíněné vady srdce. 

OPRAVDU JE TO NEMOC JEN PRO STARŠÍ? 

Vyskytuje se infarkt opravdu pouze u středního a staršího věku pacientů? Už jsme se zmínili, že mladší pacienti mohou být rizikovými v případě pozitivní rodinné anamnézy. Existuje ovšem ještě jedno riziko, které může infarkt u poměrně mladých jedinců vyvolat.

Tímto rizikem je užívání drog. O této problematice se sice moc nemluví, ale zaznamenané případy ukazují, že toto riziko je opravdu reálné. Konkrétně se tento problém týká „rekreační drogy“ extáze, neboli metylen-3,4-dioxymetamfetaminu (MDMA).

Tato látka byla vyvinuta v roce 1912 původně jako lék na potlačování chuti k jídlu. Ovšem nikdy se s touto indikací nedostala na trh. O 70 let později se stala velice oblíbenou v psychiatrii pro své euforizující účinky.

Velmi záhy se pak ovšem dostala na seznam zakázaných látek… a stala se oblíbenou právě jako rekreační droga.

Přestože je tato oblíbená droga popisována jako mnohem bezpečnější, než původně užívaný amfetamin, její rizikovost přivádí mladé pacienty k infarktu. Pokud budeme chtít mluvit o konkrétním věku, řekněme tedy průměrný věk 20 let. Běžně se lze při užívání setkat s příznaky, jako jsou tachykardie, hypertenze, či arytmie. 

JAK POZNÁME INFARKT?

Základním klinickým projevem infarktu myokardu je bolest za hrudní kostí. Tato bolest může prostupovat až do horních končetin, častěji do levé paže.

U mladších pacientů se ovšem objevují atypické příznaky a další symptomy, nebo naopak absence bolesti, což vede k znesnadnění diagnózy, pozdnímu vyhledání lékaře, etc. Mezi časté příznaky patří dušnost a selhání srdce.

Základní vyšetřovací metodou je stále EKG, dále sem patří například echokardiografie. 

PŘIDRUŽENÉ POTÍŽE

Infarkt nechodí nikdy sám. Vzhledem k závažnosti onemocnění, je spousta potíží, která se k AIM přidružují. Ateroskleróza není jen výsadou srdce, proto se setkáváme s tímto postižením i u jiných orgánů.

Velice často je s AIM spojeno poškození mozku, kdy se postižení může objevit ještě před samotným postižením srdce, nebo jeho následkem. Dalšími problematikou, zvláště u starších pacientů je postižení plic, například chronická bronchitida, nebo emfyzém plic.

Z dalších orgánů, které může negativně ovlivnit AIM u starších pacientů, jsou ledviny. A stejně jako u plicního postižení, bývá někdy diagnostikováno ještě před AIM a někdy až současně při infarktu. 

LÉČBA

S léčbou infarktu je to trošku komplikované. Infarkt myokardu je akutní stav. Proto se o něm mluví často jako o „akutním infarktu myokardu“ AIM. Prioritou u AIM je zachování života pacienta a obnovení funkce postižené tepny.

Základními praktikami je koronární angioplastika, která má nejmenší počet komplikací a největší jistotu přežití pacienta. Druhou možností je zavedení stentu. Medikační léčbu je tedy možné rozdělit do dvou velkých celků. Tím prvním je prevence k předcházení, či oddálení infarktu.

Tím druhým je poinfarktová péče. V Tabulce 1 jsou shrnuty základní skupiny léků používané k medikaci po prodělaném AIM.

Mimo léky, které je nezbytné po prodělaném infarktu užívat doživotně, jsou ještě další léky, které se užívají jen za určitých situací a jejich užívání má určité preskripční omezení v závislosti na konkrétním stavu pacienta. Tyto léky shrnuje Tabulka 2.

Léky, které jsme zde uvedli, se většinou kombinují do určitých schémat. Nikdy pacient neužívá pouze jeden lék, ale jejich kombinaci, která je „šitá na míru“ konkrétnímu zdravotnímu stavu pacienta.  • betablokátor, nitrát, statin  • anopyrin, statin, blokátor kalciového kanálu  • anopyrin, betablokátor, statin, ACE inhibitor 

  1. • betablokátor, clopidogrel (lék nahrazující ASA) 
  2. REŽIMOVÁ OPATŘENÍ

Toto je něco, co pacientům po infarktu, nebo s rizikem infarktu dělá největší problémy. Proč tomu tak je? Odpověď je velice jednoduchá. Tato opatření jsou o disciplíně, o vnitřní vyrovnanosti, lásce k sobě samému.

A co všechno tato opatření zahrnují? Opatření vychází právě z narovnání rizikových faktorů do normálu. A to je problém, protože kdyby nebyl, tito lidé by se do takové zdravotní situace vůbec nedostali.

Ovšem když se teď vrátíme k naší úvaze o čertech a o akci a reakci, v této chvíli má už pacient důkaz svého rizika. Proto až teprve po infarktu pacienti přestávají pít, kouřit a omezují se v konzumaci tučných jídel. Pozdě, ale přece.

Některým to vydrží navždy, někteří jen po dobu než jim otrne a pak se vrací do původních zaběhnutých kolejí. V takovém případě je ale dobré začít šetřit na vlastní pohřeb. 

FYZICKÁ ZÁTĚŽ

Omezení fyzické zátěže po AIM závisí na rozsahu poškození srdečního svalu a tedy na rozsahu nekrózy. Pacient by se neměl přetěžovat, ale neznamená to, že se nebude hýbat vůbec. AIM postihuje velice často pacienty s nadváhou, a proto je pravidelný pohyb velice důležitý. Platí tu asi pravidlo „všeho s mírou“. Ideální je například 30 minut chůze denně. 

STOP ZÁVISLOSTEM

Psychický otřes po infarktu je schopen ze dne na den ukončit dlouholetou závislost na nikotinu. Spousta pacientů následkem AIM přestalo kouřit. S alkoholem je to horší. Většinou je to dočasná záležitost. Pokud je pacientovi lépe, „jedna sklenička je přece zdravotní“ atd.

Pak jsou to ale dvě skleničky, nebo dvě piva, jeden panák,… a opakovaný infarkt. U vína, zvláště červeného je studován efekt resveratrolu na lidské zdraví. Pokud ovšem lékař v dobré víře doporučí pacientovi deci vína denně, většinou je to pak použito jako alibi k velké konzumaci jakéhokoliv alkoholu.

 DIETADalší bariéra, kterou rizikoví pacienti neradi překračují. Důležité je omezit tučná jídla, přidat více ovoce a zeleniny. Omega mastné kyseliny ve formě rybího tuku také příznivě ovlivňují zdraví pacienta. S AIM jsou často spojeny poruchy glukózového metabolizmu.

I proto se doporučuje po AIM diabetická dieta a pravidelnost v jídle – častější konzumace jídla v menších dávkách. 

PSYCHOLOGICKÝ DOPAD

Psychický dopad po prodělaném infarktu je obrovský. Riziko opakování, náhlé smrti, pocit nesoběstačnosti, osamocení, bezbrannosti.

Pokud se pacient takovýmto pocitům poddá, pak pravděpodobnost úmrtí maximálně narůstá. Důležité je, aby pacient nebyl izolován ze společnosti, stýkal se s přáteli, nežil sám v domácnosti, atd.

V některých případech pomůže takovéto situaci třeba domácí i zvířátko. 

DŮLEŽITÁ ÚLOHA LÉKÁRNÍKA

Lékárník a civilizační nemoci. Co k tomu říci? Lékárník je jakýmsi symbolem zdravého, ve zdravém prostředí se pohybujícího, pracujícího s léky, které zdraví buď udržují, nebo přináší. V případě infarktu se přímá pomoc lékárníka snad ani neočekává.

Ovšem pokud jde o rizikové faktory, to je už něco jiného. Lze přispět ke správným návykům, omezení rizik. Někteří pacienti chodí raději do lékárny než k lékaři. Povzbuzení, konzultace problému a cenná rada může přispět ke zlepšení a eliminaci rizik.

 

CO ŘÍCI NA ZÁVĚR?

Civilizace, pokrok. Nové stroje, rychlejší, chytřejší. Nové potraviny, léky, lékařské metody. To vše by mělo být za účelem zkvalitňování lidského života. Po stránce fyzické, duševní i duchovní. To by mělo být úkolem civilizace. Lidské tělo je velice křehké, velice zranitelné.

Některým změnám ve jménu civilizace se jen velice obtížně přizpůsobuje. Tím nejdůležitějším a zároveň nejzranitelnějším orgánem lidského těla je bezesporu srdce. Jeho ochrana by tedy pro nás měla být prioritou.

  Pár jednoduchých rad na závěr:  • ohleduplnost k sobě samému  • správná výživa  • dostatek pohybu a odpočinku  • pozitivní myšlení

A na úplný závěr: „Nechme se civilizací hýčkat, nikoliv zabít.“

RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Zdroje: The British Medical Association, Rodinná encyklopedie zdraví, 1993, Gemini. Fischerová B.: Specifika akutního infarktu myokardu ve stáží, Interní medicína pro praxi, 2008, 10, 110- 112. Holaj R., Janota T.

, Hradec J.: Akutní infarkt myokardu navozený užitím drogy extáze, Intervieu Akutní Kardiologie, 2004, 3, 45–48. Šimek S.

: Ischemická choroba srdeční – péče o pacienta po infarktu myokardu, Medicína pro praxi, 2007, 4, 395-399.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *