Klíšťová encefalitida (KE) je onemocnění vyvolané virem
klíšťové meningoencefalitidy
, který patří mezi arboviry.
Onemocnění má sezónní charakter od března do listopadu s maximem výskytu od května do září. Mezi časté příznaky patří teplota, bolesti hlavy
a neurologické
příznaky.
Specifická antivirová terapie neexistuje, léčba je pouze symptomatická
. V ČR je dostupné očkování
proti KE.
V současné době je Česká republika zemí s nejvyšším počtem případů klíšťové encefalitidy (KE) v celé Evropské unii. KE se vyskytuje v zemích střední, severní a východní Evropy, v Rusku, severovýchodní Číně a severním Japonsku. Je endemická
nejméně ve 28 evropských zemích.
Celosvětově je hlášeno 10 000 – 15 000 případů ročně, z toho nejvíce případů v Rusku. V celé Evropské unii bylo v roce 2017 hlášeno 3079 případů, z toho 687 v České republice.
V ČR je onemocnění sledováno od roku 1945 a od roku 1971 jsou hlášeny jen laboratorně potvrzené případy.
Trend výskytu v posledních letech je setrvalý bez výrazného nárůstu, rozdíly počtech nemocných v jednotlivých letech jsou ovlivněny zejména počasím, což má vliv na aktivitu klíšťat, populací zdrojových zvířat a přenašečů (klíšťat), jakož i na pobyt lidí v ohniscích nákazy.
V roce 2018 bylo v ČR hlášeno 712 případů onemocnění KE. Nemocnost
se liší v jednotlivých oblastech ČR; nejvyšší hodnoty dosahuje v Jihočeském kraji, na Vysočině a pak v Plzeňském kraji.
Ohniska KE se vyskytují v biotopech se smíšenými a listnatými porosty, jednak v přírodě, ale i v některých lesoparcích, parcích, zahradách.
Vlivem změn klimatu a charakteru krajiny se ohniska s rizikem nákazy z oblastí 200–800 metrů n. m. posouvají i do vyšších nadmořských výšek 1100 m.n.m. a postihují oblasti, kde se dříve nevyskytovala.
Dochází též k posunu výskytu KE v Evropě směrem na sever do Skandinávie.
- Onemocnění KE má sezónní charakter od března do listopadu s maximem výskytu od května do září.
- Obrázek 1: Trend výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou
v České republice v letech 1945–2018. (Zdroj: Státní zdravotní ústav)
Prevence
Spolehlivou specifickou prevencí
je očkování
. Ochrana se vytvoří u 99 % naočkovaných. Očkování není povinné, ale je doporučeno všem lidem v riziku nákazy.
Očkovat se mohou dospělí i děti v kterémkoliv období roku. Základní očkování sestává ze tří dávek. První přeočkování je za 3 roky, další přeočkování po 5 letech.
Pokud dojde k opomenutí přeočkování v řádném termínu, je potřeba doplnit očkování v nejbližším možném termínu.
Nespecifická prevence spočívá v ochraně před klíšťaty:
- Při vysoké aktivitě klíšťat se vyhýbat rizikovým oblastem s výskytem klíšťat, pohybovat se po cestách a nevstupovat do volné trávy, porostu a křoví, nesedat a nelehat si na zem ani při použití podložky.
- Používat preventivně repelenty, aplikovat je zejména na spodní část nohou od kolen dolů.
- Nosit oblečení z hladké světlé látky (kalhoty, obuv, rukávy), sejmout eventuálně zachycená klíšťata, po návratu všechno oblečení včetně spodního prádla svléct a vytřepat.
- Ihned po návratu prohlédnout důkladně celé tělo.
- Prohlídku je vhodné opakovat i následující den ráno, někdy se klíště pohybuje po těle několik hodin, než se přichytí. Lezoucí i přisátá klíšťata je nutno ihned odstranit.
Příznaky onemocnění
Průběh KE je obvykle dvoufázový. V první fázi trvající 2 až 7 dní, kdy se virus nachází v krvi, má nemoc chřipkovitý charakter, projevuje se zvýšenou teplotou, únavou, slabostí, bolestmi kloubů
a svalů a bolestmi hlavy. První fáze klíšťové encefalitidy může někdy chybět, tzn. u části nakažených se onemocnění neprojeví nebo jsou přítomny jen lehké nespecifické příznaky.
Poté následuje 4–10denní období bez potíží, po němž nastupuje druhá fáze projevující se postižením centrálního nervového systému
.
Typické onemocnění probíhá jako virový
zánět mozkových blan
(serózní meningitida) s bolestmi hlavy, světloplachostí, zánětem spojivek
anebo jako zánět mozku
(encefalitida) s poruchami spánku, paměti, koncentrace, rovnováhy, dezorientace
, dochází k postižení hlavových nervů
.
Při postižení mozku
a míchy
(encefalomyelitida) se objevují obrny. Nejzávažnější je forma bulbocervikální, kdy dochází k selhání důležitých center v prodloužené míše
, tato forma často končí smrtelně. Smrtnost
na klíšťovou encefalitidu je v ČR je pod 1%.
Akutní
fáze KE trvá cca 2–3 týdny. Nemoc svým průběhem a následky dlouhodobě (až několik měsíců) vyřazuje člověka z běžného života, (absence ve škole, v práci, ve společenském životě).
Po proběhlé nemoci jsou prokázány negativní dopady na zdraví formou poruch soustředění, přetrvávající bolesti hlavy
, dlouhodobá únava, poruchy spánku, deprese
, třes, poruchy rovnováhy, někdy i obrny končetin či obličeje.
Závažnější bývá onemocnění u dospělých a starších osob, rovněž u osob oslabených jiným onemocněním.
Další důležité informace
- Inkubační doba
: obvykle 7–14 dní. - Původce: virus klíšťové encefalitidy ze skupiny flavivirů
- Zdroj: rezervoárem nákazy jsou teplokrevní obratlovci, zejména hlodavci, ptáci, savcivolně žijící, popřípadě některá hospodářská zvířata (ovce, kozy); přenašečem a zároveň rezervoárem jsou také klíšťata.
Přenos: nejčastěji se přenáší přisátím klíštěte obecného (Ixodes ricinus) infikovaného
virem klíšťové encefalitidy; přenašečem východního typu viru ve východní Evropě a Asii je Ixodes persulcatus. Virus KE mohou přenést všechna vývojová stádia klíštěte (larva, nymfa i dospělec).
Dále je možný přenos při odstraňování klíštěte (nepoužívání ochranných pomůcek při odstraňování). Může dojít k přenosu i pitím nepasterizovaného mléka ovčího, kozího, kravského a konzumací nepasterizovaných sýrů nebo jiných výrobků z tepelně nezpracovaného mléka, které může obsahovat virus KE. Nakažená zvířata (ovce, kozy) mají virus v krvi několik dní a v té době se virus dostává i do jejich mléka.
Je možná i nákaza laboratorní, dále přenos transfúzí a transplantovanými
orgány
ve viremické fázi, tedy v době, kdy virus se nachází v krvi dárce.
Období nakažlivosti, vnímavost
a imunita
: období nakažlivosti není pro onemocnění KE stanoveno; onemocnění není přenosné z člověka na člověka, pouze pokud by v období virémie (přítomnost viru v krvi po dobu několika dní na začátku onemocnění) daroval krev nebo orgány. K nákaze je vnímavý
každý člověk bez ochranných specifických protilátek
. Po prodělaném onemocnění vzniká celoživotní imunita.
Jak správně odstranit klíště?
- Místo přisátí dezinfikujte jodovým či jiným dezinfekčním
prostředkem. - Při vyndávání přichyceného klíštěte zvířeti i lidem použijte pinzetu, gumové rukavice nebo ubrousek; nesahejte na klíště holýma rukama.
- Klíště vyviklejte pomocí pinzety nebo navlhčené textilie, nebo umělohmotné karty k tomu účelu určené; klíštětem lehce pohybujte ze strany na stranu, po 2-3 minutách se obvykle uvolní; klíštětem neotáčejte, zvyšuje se tak možnost nežádoucího přetržení.
- Místo po odstranění klíštěte opět dezinfikujte jodovým či jiným dezinfekčním prostředkem.
- Odstraněné klíště zlikvidujte, na klíště nesahejte holýma rukama ani ho nemačkejte; klíště zabalte do kousku papíru a na nehořlavém podkladu zapalte.
Encefalitida na vrcholu. Výskyt nemoci se každý rok zvětšuje | Zdraví
Statistiky hovoří jasně. Počet případů klíšťové encefalitidy, tedy zánětlivého onemocnění mozku způsobeného těmito parazity, se do konce letošního dubna, tedy v době, kdy sezona klíšťat teprve začíná, meziročně zvýšil z 15 na 16.
Možná i proto, že v důsledku omezení kvůli nemoci covid-19 do přírody vyrazili i lidé, kteří jinak zůstávají doma. Teď ale sezona vypukla naplno a aktivita klíšťat je už na vrcholu.
A protože se očekává, že na dovolenou do tuzemské přírody se letos vypraví více lidí než obvykle, je pravděpodobný i větší výskyt nemocí přenášených klíšťaty.
Když zůstaneme u klíšťové encefalitidy – počet jejích případů už stejně v minulosti rostl. Před rokem jí onemocnělo 774 pacientů, tedy nejvíce za posledních osm let. V České republice je proti klíšťové encefalitidě očkováno pouze 29 procent obyvatel.
„V sousedním Rakousku, kde byla podobná situace jako v ČR, proběhla rozsáhlá vakcinace a nyní je počet hlášených případů zhruba pětkrát nižší.
Považuji za důležité připomenout, že s narůstajícím věkem probíhá onemocnění závažněji, s komplikacemi i možností úmrtí, proto by měly být očkovány osoby všech věkových skupin,“ říká vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí ze Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.
Podle jeho slov je u nás tolik nakažených z několika důvodů. Podobně jako u chřipky jsou mnozí přesvědčeni, že se jich klíšťová encefalitida netýká „To je ale velký omyl. Řada lidí také velmi podceňuje závažnost klíšťové encefalitidy, která se již vyskytuje prakticky na celém našem území,“ upozorňuje doktor Kynčl.
Nákaza i ve městech
Klíšťata mají na svědomí i další nebezpečnou nemoc – přenášejí lymeskou borreliózu, která se také vyskytuje prakticky na celém území České republiky. Borrelióza je v časných fázích infekce velmi dobře léčitelná antibiotiky. Musí se ale opravdu začít léčit včas. Pokud je odhalena pozdě nebo je neléčená, na antibiotickou léčbu reaguje neochotně.
Terapie se musí opakovat a prodlužovat, v některých případech přetrvávají následky ve formě neurologických a kloubních postižení. Lymeskou borreliózu přenáší až pětina dospělých klíšťat (samic), u nymf je promořenost 10 až 15 procent. Oproti tomu klíšťovou encefalitidu přenáší v ohnisku asi jedno procento klíšťat.
Ve městech se klíšťata vyskytují stále spíš vzácně, ale existují výjimky. Odborníci našli tyto parazity přímo v městských rekreačních parcích a příměstských „zelených“ aglomeracích. A také tam jsou promořena zárodky nemocí. Obyvatelé měst tedy nejsou mimo nebezpečí.
Klíště pošlete vyšetřit
Přece se kvůli nebezpečným klíšťatům nebudeme zavírat doma, řeknete si. To určitě ne. Ale prevence je tedy v tomto případě důležitá.
Když si chceme přírodu příjemně a bezpečně užít, neměli bychom zapomínat na používání repelentů. A také na vhodné oblečení. Jsou jimi dlouhé světlé kalhoty, na kterých je klíště dobře patrné. Po návštěvě rizikového prostředí, v němž se vyskytují klíšťata, je třeba se dobře prohlédnout.
Pokud ruka narazí na malou kuličku přisátou ke kůži a vy chcete mít jistotu, že jste nebyli napadeni infikovaným parazitem, můžete malého roztoče poslat na vyšetření do laboratoře.
Najít si je můžete na internetu, bude vás to však obvykle stát mezi jedním a dvěma tisíci korunami, za které dostanete výsledky testů na klíšťovou encefalitidu, lymeskou borreliózu, případně i další nemoc – anaplazmózu (o ní čtěte více na následující stránce).
Vyšetření probíhá pomocí molekulárních metod, kdy se detekuje patogen specifickou nukleovou kyselinou.
Nakažlivý „polibek“
Jak vlastně k nákaze dochází? „Přisáté klíště uvolní po zakousnutí do kůže spektrum látek a s nimi i nebezpečné patogeny. V případě encefalitidy to je virus, který toto onemocnění způsobuje.
Virus se nejprve rozšíří do buněk v bezprostředním okolí místa přisátí, během krátké doby začne pronikat do mízních uzlin, kde se pomnoží, a poté putuje dál do organismu. Nejnebezpečnější je postižení mozku a dalších částí centrálního nervového systému.
K proniknutí virů do těla člověka stačí přisátí trvající dvě hodiny,“ varuje Rastislav Maďar, člen Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu a předseda Koalice pro podporu očkování.
Doba přisátí klíštěte je velmi důležitým faktorem – čím dříve je klíště odstraněno, tím menší je riziko přenosu nákazy na člověka. Borreliovou nákazu přenesou klíšťata na člověka za 24 hodin od přisátí, virus klíšťové encefalitidy však už za dvě hodiny.
Nejlepší prevence
Podle slov docenta Maďara je očkování proti klíšťové encefalitidě možné po celý rok. „Rodiče mají tendenci nechat vakcinovat své děti, to je samozřejmě v pořádku. Potíž je však v tom, že často zapomínají na sebe.
Přitom klíšťová encefalitida má u dospělých horší průběh a může zanechat řadu trvalých následků vedoucích až k plné invaliditě.
Nejvíc ohroženou skupinou jsou ale senioři, proto by se měli chránit prioritně oni,“ doplňuje doktor Maďar.
Při očkování se podávají tři dávky vakcíny, které obvykle bývají rozloženy na období více než roku. Ochrana proti onemocnění nastupuje asi dva týdny po podání druhé dávky.
V letních měsících, kdy jsou klíšťata vysoce aktivní, odborníci doporučují zkrácené vakcinační schéma. To proto, aby ochranný účinek nastoupil co nejdříve. Druhá dávka se tedy podává už čtrnáct dní po první dávce, takže ochranný účinek začíná po dalších čtrnácti dnech. Třetí očkování následuje po roce. Pokud se tedy nyní rozhodnete pro očkování, ochranu získáte za měsíc.
„Dalším důvodem, proč je počet nakažených v České republice tak vysoký, je neobnovení očkování (tzv. revakcinace) po třech až pěti letech. Už na první přeočkování dorazí pouze čtvrtina naočkovaných. Tři nebo pět let je relativně dlouhá doba, lidé na přeočkování zapomenou, někdo ani neví, že je přeočkování nutné,“ dodává Rastislav Maďar.
Pojišťovny přispívají
Vakcína proti klíšťové encefalitidě u nás není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, ale zdravotní pojišťovny na ni přispívají z fondu prevence.
„Dá se předpokládat, že většina z nás bude kvůli koronavirové pandemii trávit letošní léto v tuzemsku, proto klientům doporučujeme, aby toto očkování opravdu nepodcenili,“ říká tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR Hana Kadečková. Dospělí mohou čerpat příspěvek až 500 Kč a děti až 1000 korun.
Klíšťová encefalitida – léto láme rekordy v počtu případů
Mírná zima, deštivé počasí a vysoké letní teploty, to vše se projevilo na letošní aktivitě klíšťat a vysokém počtu případů klíšťové encefalitidy.
Klíšťová encefalitida patří k nejnebezpečnějším onemocněním mozku v regionu Evropy. Nemoc se přenáší klíštětem (to přenáší i další nebezpečné onemocnění – lymeskou boreliózu).
Česká republika je zemí s vysokým rizikem přenosu klíšťové encefalitidy z klíštěte na člověka. Procento infikovaných klíšťat se v České republice pohybuje v rozmezí 2–7 %. Po přisátí může dojít k přenosu viru již během několika hodin, odstranění klíštěte po delší procházce již tedy nemusí nakažení zabránit.
Letošní počty nakažených jsou stále asi o 25 % vyšší než minulý rok. Od ledna do června letošního roku onemocnělo v České republice celkem 158 lidí, v červenci to bylo již celkem 366 lidí (podle registru ISIN (Informačního systému infekčních nemocí, SZÚ)).
„I když je červenec každoročně měsícem s největším počtem nakažených, nárůst je letos vysoký. V podstatě jde o desetileté maximum, obdobné počty nakažených byly ale v České republice zaznamenány také v roce 2011, kdy klíšťatům přály také vhodné klimatické podmínky,“ upozorňuje MUDr. Petr Podroužek, CSc.
, odborný ředitel EUC Laboratoří.
Průběh a příznaky onemocnění
Onemocnění klíšťovou encefalitidou postihuje mozkové blány a mozek. Může proběhnout relativně lehce, dokonce i bez zjevných příznaků, až po život ohrožující stavy, výjimečně i úmrtí. První příznaky infekce se objevují za jeden až dva týdny po nákaze, délka inkubační doby ale může být až dva týdny. Onemocnění často probíhá dvoufázově.
V první fázi podobné chřipce se objeví příznaky jako únava, bolesti hlavy, zvýšená teplota, nevolnost, bolesti kloubů a svalů. Po několika dnech obtíže zmizí a u části nemocných může dojít k uzdravení.
Druhá fáze onemocnění probíhá již s vážnějším vývojem a může se objevit následně do dvou týdnů. Poté trvá asi dva až tři týdny.
Nemocní mají silné bolesti hlavy, strnutí šíje, horečku, nevolnost a zvracení, poruchy spánku či paměti, světloplachost.
Onemocnění může asi u čtvrtiny pacientů zanechat trvalé následky – ochrnutí, poruchy rovnováhy, soustředění, spánku nebo deprese.
Diagnostika onemocnění
Po inkubační době jednoho až dvou týdnů lze onemocnění prokázat přítomností virové RNA v krvi pacienta. Onemocnění je ale většinou považováno za běžnou virózu, proto laboratorní vyšetření tak není časté.
V druhé fázi onemocnění jsou již klinické příznaky onemocnění zřejmé. V krvi nemocných lze prokázat výskyt specifických protilátek třídy IgM a poté IgG proti klíšťové encefalitidě, kterými se tělo nemoci brání.
Protilátky třídy IgG poté dlouhodobě přetrvávají a chrání proti onemocnění.
Prevence
Nejúčinnější formou prevence proti onemocnění klíšťovou encefalitidou je očkování. Proočkovanost české populace, i když zvolna roste, je bohužel stále nízká – asi 29 %.
Po očkování si tělo vytváří ochranné protilátky třídy IgG, které dlouhodobě přetrvávají. Základní očkování se podává ve třech dávkách. Průměrně lze předpokládat po očkování u osob do 60 let věku ochranu před infekcí asi 5 let, u starších asi 3 roky.
České zdravotní pojišťovny na očkování významně přispívají.
„Očkování ale nezanechává celoživotní imunitu, ochranné protilátky po očkování časem klesají. Rychlost poklesu hladiny ochranných protilátek je velmi individuální, u některých pacientů vydrží ochrana déle nebo vymizí dříve.
Proto je vhodné zjistit, zda je nutné přeočkování podstoupit co nejdříve, nebo je možné jej ještě odložit. Bude-li hladina ochranných protilátek nízká, je na místě se nechat přeočkovat,“ připomíná MUDr. Petr Podroužek, CSc.
Zdravotnické laboratoře dnes běžně provádějí vyšetření a vyhodnocení hladiny ochranných protilátek typu IgG proti klíšťové encefalitidě i bez doporučení lékaře za přímou úhradu, cena v EUC Laboratořích činí 375 Kč + odběr u dospělého 48 Kč. Pokud je hladina protilátek nedostatečná, je zapotřebí přeočkování. Vyšetření lze absolvovat ve všech našich odběrových místech.
zdroj: Feedit.cz
Klíšťová encefalitida – příznaky, léčba a prevence
Klíšťovou encefalitidu způsobuje virus klíšťové meningoencefalitidy. Nemoc probíhá od formy s lehkými příznaky, až po typicky dvoufázový průběh s postižením centrální nervové soustavy.
Základními projevy jsou horečka, bolesti hlavy a neurologické příznaky. Úmrtnost je nízká, ale poměrně časté jsou trvalé následky.
Jak klíšťová encefalitida probíhá, jak se léčí a jaké mohou být komplikace?
Klíšťová encefalitida je infekční onemocnění virového původu postihující mozek a mozkové blány.
„Klíšťová encefalitida je infekční onemocnění virového původu postihující mozek a mozkové blány. Virus, který má encefalitidu na svědomí, patří mezi arboviry z čeledi Flaviviridae. Přenášečem jsou nymfy či dospělci klíštěte obecného (Ixodes ricinus).
Rezervoárem viru jsou drobní hlodavci a lesní zvěř, od nichž se klíště nakazí. Existuje i vzácnější (alimentární) cesta přenosu, např. při požití nedostatečně tepelně zpracovaného kravského, kozího nebo ovčího mléka. Takto získané onemocnění mívá zpravidla lehčí průběh,“ vysvětluje MUDr.
Petra Bomberová Kánská, praktická lékařka pro dospělé, která působí také ve službě Lékař online 24/7.
K přenosu klíšťové encefalitidy dochází už po 2 hodinách od přisátí infikovaného klíštěte.
Inkubační doba se pohybuje mezi 1 až 3 týdny.
Příznaky klíšťové encefalitidy
Po uplynutí inkubační doby má encefalitida typicky 2 fáze. Někdy však proběhne jen některá z nich, případně může onemocnění probíhat bez příznaků. Nejběžnější dvoufázová forma probíhá následovně:
- 1. fáze – tzv. chřipková fáze trvá zhruba 3 až 5 dní. Jeví se podobně jako chřipka, tzn. bolestmi kloubů, hlavy, svalů, teplotou, nechutenstvím, nevolností, únavou. U některých pacientů proběhne jen tato 1. fáze. Následně nastupuje tzv. období klidu, které trvá 1 až 20 dní.
- 2. fáze – zpravidla se objeví světloplachost a velké bolesti hlavy. Může se objevit spavost až kóma, poruchy hlavových nervů, bulbární syndrom, poruchy hybnosti svalů, nervová obrna, dále vysoké horečky, poruchy spánku a paměti, zvracení, třesy. Tato akutní fáze trvá 2 až 3 týdny.
Po 2. fázi mohou nastat i trvalé následky – např. chronické bolesti hlavy, poruchy spánku, soustředění a rovnováhy, deprese, třes, obrny svalů. Přičemž cca 1 % případů končí fatálně. U dětí do 7 let mívá encefalitida většinou lehčí průběh.
K projevům klíšťové encefalitidy patří i silné bolesti hlavy a světloplachost. Foto: Carolina Heza, Unsplash
Léčba klíšťové encefalitidy
Diagnostika klíšťové encefalitidy se provádí krevními testy (průkazem protilátek) a vyšetřením mozkomíšního moku, který je nejoptimálnějším zdrojem informací o průběhu nemoci. Odběr likvoru se provádí se tzv. lumbální punkcí, tedy vpichem do oblasti bederní páteře. Při potvrzení diagnózy je naprosto nezbytná neprodlená hospitalizace v nemocnici pod dohledem odborníků.
Cílená antivirová léčba neexistuje, aplikuje se jen léčba symptomatická (léky proti bolesti, zvracení, na snížení horečky), která je většinou podávána ve formě infuzní terapie.
Nedílnou součástí léčby je klid na lůžku, žádný stres ani ostré denní světlo – jinak může dojít ke zhoršení příznaků, tedy i k prodloužení hospitalizace a rekonvalescence.
Podpůrný význam má i vitaminoterapie (vit. B) a rehabilitace. Nekomplikované onemocnění rozvinuté do 2.
fáze si zpravidla žádá cca 2 týdny hospitalizace a další 2 až 4 týdny rekonvalescence.
Klíšťová encefalitida: Očkování a prevence onemocnění
Proděláte-li klíšťovou encefalitidu, získáte dlouhodobou imunitu v řádu 20 až 30 let. Jako nejúčinnější prevence se však jeví očkování, jehož aplikaci můžete zahájit kdykoliv v průběhu kalendářního roku.
Základní očkovací schéma sestává ze 3 dávek – 2. dávka se provádí 1 až 3 měsíce po 1. dávce, 3. dávka 5 až 12 měsíců po 2. dávce. Během letních měsíců je možné využít tzv. zrychlené očkovací schéma, kdy druhá dávka následuje už 14 dní po dávce první.
Třetí dávku je třeba aplikovat 5 až 12 měsíců po druhé.
První přeočkování se doporučuje po 3 letech, další pak každých 3–5 let.
Cena vakcíny proti encefalitidě se pohybuje kolem 700 Kč u dětí a 800 Kč u dospělých, konkrétní vakcínu doporučí lékař. Některé zdravotní pojišťovny (např. VZP) poskytují na očkování příspěvky, stačí se u nich informovat.
Součástí prevence onemocnění jsou i režimová opatření jako vhodné oblečení do přírody pokrývající celé tělo, používání repelentů, promptní odstranění klíštěte a dezinfekce místa zákusu. Prevencí je případně též pití pasterizovaného mléka.
TIP: Nabídka repelentů je opravdu rozmanitá. Existují repelentní spreje, gely, roll-ony, náramky, gumičky, náplasti, a dokonce i ultrazvukové přívěsky.
Komplikace klíšťové encefalitidy
V některých případech může dojít k samovolnému uzdravení.
Má-li ale nemoc komplikovaný průběh, nedojde-li k včasnému zahájení léčby, případně nebyl-li dodržen klidový režim, hrozí trvalé následky (chronické bolesti hlavy, poruchy spánku a koncentrace, obrna horních končetin…).
Takovými následky trpí cca čtvrtina pacientů. Je tedy zásadní encefalitidu včas diagnostikovat a zahájit odbornou léčbu. Onemocnění může vést i k úmrtí.
Klíšťová encefalitida u dětí
U dětí se klíšťová encefalitida relativně často projevuje „jen“ jako meningitida (onemocnění postihující mozkové obaly/pleny). Mezi typické projevy meningitidy patří horečka, bolest hlavy, ztuhlá šíje, nevolnost a zvracení.
V závažnějších případech se k zánětu mozkových blan přidává postižení mozku, tehdy onemocnění označujeme jako meningoencefalitidu. Dítě pak může trpět dočasnými neurologickými poruchami (nervová obrna, poruchy vědomí). Obecně platí, že čím je dítě starší, tím pravděpodobnější je závažnější průběh.
Klíšťová encefalitida může postihnout všechny věkové kategorie dětí, včetně batolat. Také malé pacienty ohrožuje dlouhodobými následky, ačkoli často právě u nich odezní bez větších komplikací. I u dětí se jako nejúčinnější prevence jeví očkování.
Rozdíl mezi boreliózou a klíšťovou encefalitidou
Jedná se o naprosto rozdílná onemocnění, obě však přenáší klíště obecné, obávaný parazit okupující českou přírodu. Lymská borelióza (LB) je bakteriální onemocnění a léčí se antibiotiky. Rozlišujeme tzv. časné a pozdní stádium onemocnění.
Pro časné stádium je typický výskyt červené skvrny s centrálním výbledem, který se objeví v místě zakousnutí a postupně se rozšiřuje do okolí. Časté jsou i bolesti svalů, kloubů, únava a další problémy. Klinický obraz LB může být velice pestrý. 3.
fáze může přijít až za několik let, zahrnuje poškození kůže, nervové tkáně, srdce a kloubů.
Kde se vyskytují infikovaná klíšťata
Klíšťata jsou aktivní už od jara, kdy teplota nenápadně stoupá nad 5 °C. Plně aktivní jsou cca 1 až 2 týdny po posledních záchvěvech zimy a nejčinorodější bývají od dubna do října. Klíště však můžete potkat i během teplé zimy.
Drží se v trávě a na křovinách, zhruba do výšky 1,5 m, ale mohou k vám doputovat i v srsti domácí zvířeny.
Klíště se zkrátka vyskytuje všude tam, kde je tráva vyšší než 20 cm, přičemž přenašečem mohou být samičky i jejich nymfy.
Předpověď aktivity klíšťat najdete na stránkách ČHMÚ, na internetu jsou k dohledání i různé mapy zobrazující aktuální výskyt klíšťat v daných oblastech.
Podceňovat „klíšťovku“ se nevyplácí
Klíšťová encefalitida je infekční onemocnění virového původu, které postihuje mozek a mozkové blány. Zanedbání léčby může mít trvalé až fatální následky, proto zde není radno zahrávat si s domácí či alternativní léčbou a raději rovnou vyhledat lékaře. V případě sebemenšího podezření se tedy neváhejte obrátit např. na odborníky z kliniky EUC.
V případě podezření na klíšťovou encefalitidu neváhejte kontaktovat praktického lékaře. Registrovat se můžete i u odborníků v síti EUC:
Praktičtí lékaři EUC
autor:
MUDr. Petra Bomberová Kánská
Lékař radí – klíšťová encefalitida
Autor: MUDr. Eduard Benc | Datum: 12.6.2019 – 00:00 | Zhlédnuto: 1425x
Klíšťová encefalitida je vážné onemocnění, které je do značné míry spojené s Lymskou boreliózou. S tou se také někdy omylem zaměňuje, ačkoliv se jedná o dvě naprosto odlišná onemocnění. Společným jmenovatelem těchto dvou nemocí je klíště obecné.
Příčinou nemoci je virus klíšťové encefalitidy a přenašečem tohoto viru je parazit klíště obecné. Virus se do našeho těla dostane při kousnutí infikovaného klíštěte. Ne všechna klíšťata jsou tímto virem infikovaná, ale mnoho lidí má prostě smůlu. Virus se po vstupu do lidského organismu začne množit a napadne tkáně a orgány našeho těla.
Bohužel často dochází k napadení mozkové tkáně, jak je patrné z názvu nemoci (encefalitida = zánět mozku). Projevy nemoci se většinou začnou projevovat asi tak 1–2 týdny po nákaze. První příznaky jsou neurčité a neodlišují se příliš od jiných virových infekcí – horečky,bolesti hlavy, bolesti svalů a kloubů. Nejvýraznější příznaky se dostaví, pokud virus napadne nervovou soustavu.
Zánět mozku se projevuje bolestmi hlavy, nevolností a zvracením. Při postižení mozkových blan se objeví tzv. meningeální příznaky. Nejpatrnějším z nich je neschopnost člověka předklonit bradu na hruď pro bolestivou a ztuhlou šíji. Nejvážnějším a nejtragičtějším projevem napadení mozku je ochrnutí končetin (častěji horních) různého rozsahu.
I po ústupu infekce mohou tyto obrny přetrvávat a z dosud zdravého člověka udělat invalidu.
Proti klíšťové encefalitidě lze očkovat
Na diagnózu lze pomýšlet při rozpoznání příznaků nemoci, významně může pomoci informace o nedávném přisátí klíštěte. Definitivním potvrzením je ale až nález protilátek proti viru klíšťové encefalitidy v krvi nemocného.
Při napadení mozkové tkáně je cenným vyšetřením odběr mozkomíšního moku (obvykle lumbální punkcí), ve kterém najdeme vzestup bílých krvinek. Na rozdíl od Lymeské boreliózy existuje proti klíšťové encefalitidě ochrana a tou je očkovácí vakcína!!! (běžně dostupná u nás v ambulanci).
Vakcinace se provádí po celý rok, je dobrovolná a vakcína není hrazená pojišťovnou. Případný zájemce si ji tedy musí zaplatit sám. Zda se nechat očkovat je na každém z nás. Já osobně jsem naočkován. Vakcinace je poměrně bezpečná, bez větších rizik.
V sousedním Rakousku je proočkováno přes 80% populace a vedleší účinky jsou nejčastěji dočasná bolest paže po očkování, která postupně sama odezní. Žádná studie neprokázala vznik trvalých následků po očkování. Pakliže někdo něco takového udává, většinou je to jen časová korelace.
Vzhledem k tomu, že původcem nemoci je virus, jsou naše terapeutické možnosti omezené. Proti virům moc účinných léků není, a tak je péče o nemocné s klíšťovou encefalitidou spíše symptomatická (klid na lůžku, hydratace, snižování teploty a tlumení případných bolestí).
Dojde-li během nemoci k poškození mozkové tkáně spojené s poruchami hybnosti, je zcela zásadní dlouhodobá rehabilitace. Takže abych výše uvedené věty řekl více bez obalu – léčit klíšťovou encefalitidu neumíme, umíme jejímu vzniku pouze zabránit (viz. prevence). Proto apeluji na všechny pacienty, aby toto očkování velice dobře uvážili.
Výskyt nakažených klíšťat obzvláště v naší oblasti je velmi vysoký. Imunita vzniká již s odstupem pár týdnů, pakliže očkujeme ve zrychleném režimu. Část nákladů dokonce hradí pojišťovny zpět v rámci svých bonusových programů pro své pacienty.
Nutno znovu dodat, že očkování na klíšťovou encefalitídu nás nechrání na jiné onemocnění přenášené klíšťětem např. bakteriální onemocnění Borrelia, nicméně tu zase umíme dobře léčit (ATB).
Očkování – VZP ČR
Příspěvek je poskytován na očkování, která nejsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění, tj. kde si pojištěnec plně platí vakcínu i její aplikaci. Příspěvek se nevztahuje na úhradu případného doplatku rozdílu mezi úhradou z veřejného zdravotního pojištění a platbou u lékaře.
Můžete získat:
- až 500 Kč na očkování proti spalničkám (určeno dospělým od 25 do 50 let)Příspěvek není poskytován na sérologické vyšetření ověřující hladinu protilátek proti onemocnění spalničkami.
- K žádosti je třeba doložit čestné prohlášení, že očkování není hrazeno zaměstnavatelem nebo jiným subjektem.
- až 200 Kč na očkování proti chřipce (určeno dospělým do 65 let)
- K žádosti je třeba doložit čestné prohlášení, že očkování není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.
- až 500 Kč na očkování proti klíšťové encefalitidě
- až 500 Kč na očkování proti virové hepatitidě A, B (včetně kombinované A/B)
- až 1 000 Kč na očkování proti virové hepatitidě A, B (včetně kombinované A/B) pro dobrovolné hasiče – členy HZS ČR JPO II a JPO III
- až 500 Kč na očkování proti pneumokokovým nákazám (určeno dospělým od 50 do 65 let)
- K žádosti je třeba doložit čestné prohlášení, že očkování není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.
Příspěvek je poskytován na očkovací látku, a to na jakoukoli dávku z očkovacího schématu, i na přeočkování (tzv. booster).
O příspěvek na očkování proti vybranému infekčnímu onemocnění lze žádat v roce 2021 pouze jednou. Pokud klient nevyčerpá příspěvek na vybrané onemocnění v max. výši, nelze jej dočerpávat.
Je ale možno žádat o příspěvek na očkování proti několika různým infekčním chorobám (např.
ve 20 letech proti klíšťové encefalitidě + proti virové hepatitidě, v 52 letech proti chřipce + proti pneumokokům).
Stanovená podmínka věku musí být splněna ke dni aplikace vakcíny.
Jaké doklady budete potřebovat?
- doklad o nákupu očkovací látky (v den podání žádosti nesmí být starší než 3 měsíce)
- lékařem potvrzený doklad o provedení očkování, tj. očkovací průkaz nebo Potvrzení o aplikaci očkovací látky
- u očkování proti spalničkám, chřipce a pneumokokovým nákazám čestné prohlášení uvedené výše
- u očkování proti virové hepatitidě pro dobrovolné hasiče platnou legitimaci člena HZS ČR nebo zřizovatelem potvrzený formulář jednotky požární ochrany
Před podáním žádosti se prosím seznamte se všemi potřebnými informacemi, které najdete v podrobných podmínkách čerpání příspěvků z fondu prevence.