Kortikoidy – obávané, ale nenahraditelné – vše o zdraví

30. 8. 2011

Po přečtení příbalového letáku se většina pacientů zhrozí nad nežádoucími účinky kortikoidních preparátů.

Je nutné podotknout, že každý pacient snáší léčbu jinak, ne vždy se nežádoucí účinky projeví, některým lze předcházet, jiné lze zmírnit.

Kortikoidy – obávané, ale nenahraditelné – vše o zdraví

Po přečtení příbalového letáku se většina pacientů zhrozí nad nežádoucími účinky kortikoidních preparátů.

Je nutné podotknout, že každý pacient snáší léčbu jinak, ne vždy se nežádoucí účinky projeví, některým lze předcházet, jiné lze zmírnit.

Pro úspěšnou léčbu a minimalizaci nežádoucích účinků je důležitá správná diagnóza, léková forma, frekvence užívání, síla léku, délka léčby a spolupráce pacienta.

Inhalační kortikoidy pro léčbu astmatu

Mezi lokální nežádoucí účinky, které může pacient pocítit, patří chrapot a kvasinková infekce v ústech, které lze předcházet vypláchnutím ústní vodou po každé inhalaci.

Celkové nežádoucí účinky zahrnují vznik šedého a zeleného zákalu. Zpomalení růstu u dětí se není třeba obávat, konečná výška v dospělosti není ovlivněna.

Při vysokých dávkách léku hrozí rozvoj osteoporózy, kterému lze předejít užíváním vápníku, vitamínu D a pohybem.

Dermální kortikoidní přípravky pro zdravou kůži

Používají se k léčbě řady kožních onemocnění a poskytují též úlevu od pálení a svědění.

Lokálními nežádoucími účinky jsou změny pigmentace, nadměrné ochlupení, abnormální reakce kůže na sluneční záření, strie, vředy, ztenčení kůže, snadná tvorba modřin, rozšířené žilky, zvýšené riziko infekcí, zhoršení probíhající kožní infekce, kontaktní dermatitida, zpomalené hojení a další. Celkovým nežádoucím účinkům se lze vyhnout aplikací tenké vrstvy léku na malé plochy a neporušenou kůži.

Systémové kortikoidy užívané v tabletkách nebo injekcích

Mohou v mnoha případech zachránit život nebo dostat pod kontrolu závažné onemocnění. Při krátkodobém užívání těchto léků se může projevit nespavost, zvýšená chuť k jídlu, změny nálady a chování, zčervenání v obličeji, přírůstek hmotnosti v důsledku zadržování vody v těle.

Tyto účinky vymizí po ukončení terapie.

Dlouhodobá aplikace kortikoidů s sebou nese riziko vážnějších nežádoucích účinků, jako je zvýšený nitrooční tlak, šedý zákal, vysoký krevní tlak, srdeční poruchy, cukrovka, obezita, kyselý reflux, osteoporóza, poškození svalů, zvýšená náchylnost k infekcím a také Cushingův syndrom.

Léčivé přípravky obsahující kortikoidy mohou významně pomoci, ale umí také ublížit. Zeptejte se na zásady jejich správného užívání svého lékaře nebo lékárníka.

(mzm)

Zdroje: www.medscape.com allergies.about.com allergies.about.com

Kortikoidy a jejich vliv na zdraví. Jak zmírnit vedlejší účinky?

Kortikosteroidy jsou steroidní hormony vytvářené kůrou nadledvin. Jejich syntetická forma, kortikoidy, jsou v medicíně využívány především pro svůj protizánětlivý, imunosupresivní a protialergický účinek.

Jsou tedy používány především při stavech, kdy je potřeba tlumit nežádoucí aktivitu vlastního imunitního systému (autoimunitní onemocnění nebo chronické záněty).

Kortikoidy se podávají například v léčbě:

  • revmatoidní artritidy
  • nefrotického syndromu
  • astmatu
  • atopické dermatitidy
  • po transplantacích

Obavy z nárůstu hmotnosti

Laickou veřejností bývají velmi negativně vnímány, všeobecně rozšířená je obava z nárůstu hmotnosti. Vedlejší účinky užívání kortikoidů nejsou však omezeny jen na přírůstek hmotnosti.

Samozřejmě záleží na dávce a délce podávání kortikoidů. Čím delší užívání a vyšší dávky, tím je riziko vyšší.

Aby byly vedlejší účinky co nejvíce minimalizovány, je potřeba při léčba kortikoidy respektovat některá pravidla.

Vedlejší účinky léčby lze zmírnit

  • Zvýšená chuť k jídlu, přerozdělení tuku

Typickým projevem déletrvající léčby kortikoidy je měsícový obličej, kdy se tuk ve zvýšené míře ukládá tuk v oblasti hlavy. Dalším místem zvýšeného ukládání tuku je oblast břicha. Ruce a nohy bývají naproti tomu nápadně štíhlé.

Rada: základem je vyvážená strava s dostatečným příjmem bílkovin a zeleniny. Jako prevence hladu se osvědčuje pravidelný jídelní režim rozdělený do více denních porcí a upřednostňování „hutných“ potravin bohatých na vlákninu.

Vláknina jednak sytí, jednak konzumace potravin s vyšším obsahem vlákniny „zabere“ více času. Je rozdíl, zda si dáte k večeři hamburger z fast foodu, který sníte na 3 kousnutí, nebo si vezmete krajíc žitného chleba, misku tvarohové pomazánky a velkou kedlubnu.

K dojídání skvěle slouží zelenina, tu je vhodné mít stále při ruce.

Rada: základem je dostatečný příjem bílkovin a přiměřená fyzická aktivita. Příjem bílkovin by měl činit minimálně 1 g/kg tělesné hmotnosti/den.

Vzhledem k tomu, že řada potravin bohatých na bílkoviny je zároveň zdrojem nasyceného tuku (jeho nadbytek zvyšuje hladinu cholesterolu a přispívá k onemocnění srdce a cév), je důležité si vybírat méně tučné mléčné výrobky (vysoký obsah bílkovin a minimální obsah tuku mají skyr nebo řecký jogurt), maso jíst pouze libové a často zařazovat ryby.

  • Zadržování vody a sodíku, sklon k otokům, hypokalémie

Rada: současně s vyššími dávkami kortikoidů má být podáváno kalium (draslík) ve formě tablet. Nízká hladina draslíku je spojena s rizikem vzniku srdečních arytmií. Z potravin se zvlášť vysokým obsahem draslíku se vyznačují banány, meruňky, sušené ovoce, luštěniny, sušené houby, špenát, rajčata, rajský protlak a kečup, mák.

Vzestup krevního tlaku je následkem zvýšeného zadržování sodíku a vody v organismu.

Rada: klíčové je proto především omezení příjmu soli.

V praxi to znamená omezení solení při tepelné úpravě pokrmů a nahrazení soli kořením, bylinkami, zelenými natěmi, okyselením (jogurtem, citrónovou nebo limetkovou šťávou) nebo použitím chilli.

Zdrojem sodíku bývají i minerální vody (Poděbradka, Hanácká), je proto výhodnější pít obyčejnou vodu z kohoutku, kojeneckou vodu nebo minerální vody o nízkém stupni mineralizace.

  • Poruchy lipidového spektra 

Léčba kortikoidy vede často k vzestupu cholesterolu, a tedy i zvýšenému riziku kardiovaskulárních komplikací, zejména u pacientů, kteří se s nemocemi srdce a cév již léčí. Zvyšuje se riziko aterosklerózy a jejích komplikací.

Rada: Ve stravě je třeba omezit zejména nasycené mastné kyseliny (máslo, sádlo, kokosový, palmový olej; potraviny obsahující tyto mastné kyseliny – tučné maso, tučné sýry, smetanové mléčné výrobky, plněné oplatky, sušenky, trvanlivé pečivo) a trans mastné kyseliny (potraviny obsahující částečně ztužené tuky – oplatky, sušenky, instantní nápoje, polevy, náhražky čokolády).

Oproti tomu na lipidové spektrum dobře působí převaha mono a vícenenasycených mastných kyselin (rostlinné tuky a oleje, ryby). Pro rostlinné tuky a oleje hovoří i to, že na rozdíl od živočišných tuků neobsahují cholesterol. Na tepelnou úpravu se nejlépe hodí rafinovaný olivový, řepkový nebo rýžový olej.

Slunečnicový olej pro vysoký obsah prozánětlivě působících n-6 mastných kyselin není nejvhodnější. Na studenou kuchyni lze využít i méně obvyklé oleje, jako ořechový, lněný, konopný, dýňový, se zajímavým zastoupením příznivě působících n-3 mastných kyselin.

Na mazání na pečivo jsou nejvhodnější kvalitní margaríny, v případě hypercholesterolémie i s obohacením o rostlinné steroly a stanoly (př. Flora pro activ).

Zvýšený sklon k bakteriálním a virovým onemocněním, zvýšený sklon k mykózám.

Rada: důležité je chránit se před prochladnutím, omezit kontakt s lidmi s akutním respiračním onemocněním, každou infekci důkladně doléčit. V prevenci mykotických onemocnění může napomoci užívání probiotik.

  • Zpomalené hojení ran, vznik strií

Kortikoidy ztenčují kůži a vedou ke vzniku strií. Jako nejúčinnější v prevenci strií je pokusit se nepřibrat a po vysazení kortikoidů hubnout pomalu.

I relativně krátkodobé užívání kortikoidů (v řádu tří měsíců) snižuje tvorbu a mineralizaci kostí. O osteoporóze, jejím vzniku a léčbě jsme psali již dříve.

Rada: současně s kortikoidy musí být užíván vitamin D a vápník. Příznivě působí přiměřená fyzická aktivita.

  • Poškození zažívacího ústrojí, vznik vředové choroby žaludku
Zajímavé:  Národní Program Zdraví V Čr?

Rada: Při léčba kortikoidy mají být zároveň užívány i léky snižující kyselost tím, že snižuje tvorbu žaludečních kyselin (př. Helicid). 

Léky na klouby, střeva a kůži způsobují cukrovku | Žena.cz

Možná vám je předepsali na klouby, při potížích s dechem nebo na kožní problémy. Kortikoidy zabírají skvěle, ale mají svá rizika. O těch se ale moc nemluví.

Sami lékaři označují léčbu kortikoidy za smlouvu s ďáblem. Rychle a účinně pomohou, ale musí se za to zaplatit vznikem nežádoucích účinků. Své o tom ví pětatřicetiletá Tereza.

Odvrácená tvář zázraku

„Mám Crohnovu chorobu, což je hodně velký zásah do života. Při zánětu střev trpíte bolestmi, průjmy, zácpami, slabostí, na obličeji máte boláky a opary. Kortikoidy mi přišly jako malý zázrak.

Jenže jsem začala přibírat, obličej mi opuchl a zrudl, takže jsem se necítila mezi lidmi dobře stejně jako dřív. Taky jsem chytla každou nemoc, co kolem mě prošla.

A začalo mi z toho všeho tak nějak „hrabat,“ vypráví o důvodech, proč tuto léčbu nakonec raději vzdala.

Doporučujeme:  Na atopický ekzém platí léčba imunity

Kortikoidy velmi dobře pomáhají třeba s atopickými ekzémy, s lupénkou i u řady alergií a roztroušené sklerózy. Prospívají lidem s autoimunitními nemocemi, kam se řadí třeba Crohnova choroba či další zánětlivá onemocnění střev, a u mnoha dalších zdravotních potíží. Nejčastěji se předepisují v revmatologii, dermatologii, gastroenterologii a v plicním lékařství.

Pozor na vyvolání cukrovky

Pozitivní působení kortikoidů vychází z jejich účinků – dovedou velmi dobře tlumit zánět, mají antialergický účinek a potlačují reakci imunity. Navíc celkově povzbuzují organismus, takže nemocní jakoby zázračně okřejí.

Při zánětech, mokvání, otocích či svědění jsou podle lékařů často nenahraditelné. „Při delším či celkovém užívání však mohou oslabovat imunitu a přispívat k rozvoji cukrovky, vředů nebo třeba psychických problémů,“ potvrzuje dermatolog MUDr.

Tomáš Kampe.

Viditelné změny se objevují i na těle: Tuk se hromadí v obličeji a na břichu. Vzniká typický obézní měsícovitý obličej a velké břicho s relativně tenkými končetinami.

Spolu s nabýváním na hmotnosti vlivem ukládání tuku dochází k úbytku svalové hmoty. Také se snižuje se imunita.

Navíc kortikoidy neléčí podstatu nemoci, jen zmírňují projevy, ale ty se po jejich vysazení zase vrátí.

Lupénku lze léčit i jinak

S tímto druhém léků se obvykle setkávají lidé s lupénkou – psoriázou. Projevuje se zarudlými šupinatými ložisky na různých částech těla, a jen v ČR trápí 400 tisíc lidí, kteří se tak často cítí ve společnosti méněcenní. Kortikoidy jim zprvu připadají jako zázrak.

Kortikoidy v tabletové formě však mají celkově špatný vliv na tvorbu kolagenu, který se v kůži nachází. Kůže tak začne praskat a vznikají temně fialové praskliny, nejčastěji na břiše.

Kůži při dlouhodobějším užívání narušují i kortikoidy v mastech, zde je ovšem oblast poškození vázaná na místo aplikace masti. Spolu s těmito problémy je spojené i pomalé hojení ran. Proto lupénkáři přivítali, že v ČR konečně začala zdravotní pojišťovna proplácet léky dr.

Michaelse, které jsou velmi účinné, ale bez vedlejších následků. 

Na co si dát pozor?

K negativním účinkům užívání kortikosteroidů se řadí porucha látkové výměny cukrů, což může vést až k cukrovce, útlumu činnosti nadledvinek, žaludečním vředům, neuropsychiatrickým komplikacím či třeba k růstu krevního tlaku.

Ve velkých dávkách mohou zpomalit růst plodu, a tak se některé typy kortikoidů v těhotenství nedoporučují vůbec. U dětí je pak třeba volbu kortikoidů rovněž zvážit a vyhnout se aplikaci nejsilnějších hormonů na celý povrch kůže.

„Lokálně aplikovaná léčiva mohou navíc při dlouhodobém užívání způsobovat atrofii, tedy ztenčení pokožky. V prvních týdnech léčby se dají potíže ještě zvrátit, později již nikoliv.

Stanovit časovou hranici, kdy se změny na pokožce stávají trvalými, však není možné,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Kampe.

  Doporučuje proto u kortikoidů užívat co nejmenší účinnou dávku a jen v nejakutnějším stadiu, a pak pomalu přecházet na udržovací léčbu, například směrem k produktům s obsahem Aloe vera gelu.  

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

  • Po 26 letech skončil s veganstvím, pak konečně zhubl
  • Vědci mění názor: Cvičte mnohem méně!
  • Detoxikace musí jít do hloubky. Jinak nemá cenu

  Video Mohlo by Vás také zajímat: V kinech bude řežba, Netflixu se nebojíme. Točit během covidu byl masakr, říká Bradáč | Video: Michael Rozsypal

Kortikoidy jsou zázračné léky | RS kompas

Kortikoidy jsou zázračné lékyŠárka PražákováRS KOMPAShttps://www.rskompas.cz2018-06-06

Zeptám se úplně jednoduše: K čemu kortikoidy jsou? A je nutné je při atace RS nasadit?

Kortikoidy u řady lidí vyvolávají hrůzu a já bych byla moc ráda, aby pacienti pochopili, jak zázračné léky to jsou. Možná by mnohé uklidnilo, že v lidském těle vytvářejí kortikoidy nadledviny. Při atace RS se pacientův imunitní systém vymkne kontrole.

Bohužel nadledviny pacienta neprodukují tolik vlastních kortikoidů, aby zvládly takto razantní autoimunitní reakci. Proto musíme kortikoidy dodávat zvenčí.

Dnes používáme kortikoidy, které mají posílené protizánětlivé účinky a vedlejší účinky jsou co nejvíce omezené.

Je něco, nač musíte při léčbě kortikoidy dávat pozor?

Standardně dodržujeme přísná kritéria, která stanovují, kdy může lékař léčbu kortikoidy nasadit, aby nepoškodil pacienta. Lékař například zjišťuje, zda u pacienta neprobíhá akutní infekce. Má-li pacient infekci, budeme ho také léčit, protože je-li například ochrnutý na polovinu těla, kortikoidy nasadit musíme.

Před touto léčbou ale musí předcházet 24 hodin předem antibiotika. Nebo lékař při vyšetřeních zjistí, že má pacient nějakou poruchu koagulačního systému, snáze se mu sráží krev – takový pacient také může dostat kortikoidy, ale zároveň s nimi bere i léky, které se používají k léčbě či prevenci trombózy. Tedy nízkomolekulární heparin.

Může se i stát, že pacient má žaludeční vřed – opět to neznamená, že bychom nemohli zahájit léčbu ataky, ale konzultujeme s gastroenterologem, v jaké fázi je tato choroba žaludku a jaké léky podávat, abychom chránili pacientovu žaludeční sliznici. V každém případě zjišťujeme, zda pacient nemá kromě RS ještě nějakou další chorobu.

Může to být například cukrovka, kdy opět konzultujeme s diabetologem, o kolik zvýšit dávku léků na cukrovku, a pacienta velmi naléhavě upozorníme na nezbytná dietetická opatření. Shrnu-li to, kortikoidy jsou léky, které pomáhají zvládnout ataku RS. Pociťuje-li pacient nějaké vedlejší nežádoucí účinky této léčby, my víme, jak na ně.

Pacienti by se neměli tolik obávat léčby kortikoidy, jak se obávají. Neměli by se nechat vystrašit informacemi, které čtou na internetu nebo je slyší od rodiny a někdy i od praktických lékařů.

Nezlobte se, přesto se musím zeptat. Musí se vždy při atace nemoci podávat pacientovi kortikoidy? Nepomohlo by si tělo třeba samo?

Naše medicína je tzv. evidence – based medicine, tedy medicína založená na důkazech. Než se tedy rozhodneme pro nějakou léčbu, proběhne mnoho lékařských studií. Už v roce 2001 udělala profesorka Nancy Richards z National Institutes of Health ve Washingtonu zajímavý pokus, který by už dnes z etického hlediska nebyl možný.

Lékaři chtěli vědět, co se stane, když kortikoidy pacientovi nepodají. Sledovali pacienty, u kterých se na vyšetření magnetickou rezonancí ukázala aktivní ložiska – tedy ložiska vychytávající gadolinium.

V jedné skupině byli pacienti, kteří neměli žádnou léčbu, ve druhé pacienti léčení standardní léčbou na RS, interferonem beta, ale během ataky nemoci jim nebyly podány kortikoidy, a pak zkoumali pacienty, kteří neměli standardní léčbu na RS a při atace nemoci jim byly podány kortikoidy okamžitě.

Ukázalo se, že v této akutní fázi nedokáže standardní lék ochránit mozkovou tkáň, zatímco kortikoidy ano. Protože nervová tkáň v centrálním nervovém systému není obnovitelná, my se snažíme zachránit každý neuron, každý axon, každou nervovou buňku, každé nervové vlákno.

Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

Jejich membrány v tomto zánětu dostávají opravdu zabrat, často se rozpadají a tato ztráta je nevratná. To je ztráta, která vede k tomu, že se mozek scvrkává a pacient je v budoucnu invalidní. Tedy každé podání kortikoidů je prevencí tohoto stavu.

Chápu-li to dobře, pokud pacient má těžkou ataku nemoci, například ochrnutý na polovinu těla, není jiná možnost, jak mu pomoci, než podat kortikoidy?

Ano, určitě. Ale pozor – u jiných pacientů je příznakem ataky pouze brnění, které relativně rychle odezní, protože tělo má ještě spoustu rezerv. Pacient má pocit, že je vše v pořádku. Ale to je klamné. Během i takovéto nenápadné ataky odumře spousta nervových vláken.

My jsme toho názoru, že jakákoliv ataka RS musí být léčena kortikoidy, abychom zachránili, to, co ještě zachránit jde. Samozřejmě nemůžeme zachránit všechna nervová vlákna. Jestliže pacient dostal ataku RS, znamená to, že zánět v těle už nějakou dobu probíhá.

Kortikoidy jsou takoví „stateční vojáci“, kteří brání tomu, aby se zánět šířil tak, že by poškodil příliš mnoho té zdravé tkáně.

Může se pacient nějak preventivně připravit na chvíli, kdy ataka nemoci přijde, aby jeho tělo nebylo tolik zasaženo? Změnou například stravovacích návyků nebo cvičením…

U pacientů, kteří cvičí, je prokázáno, že ataku RS ustojí s menším definitivním poškozením a daleko rychleji se i z motorického deficitu vzpamatují. Na to máme také data. Samozřejmě bychom byli rádi, kdybychom dokázali pacientovi doporučit nějaký jídelní režim, který by vedl k tomu, že by ataky neměl.

To zatím neumíme, možná to tak jednou bude. Je pravda, že kortikoidy mění určitým způsobem metabolismus, a je dobré, když při léčbě kortikoidy pacient nejí příliš sladkého, vyhne se jednoduchým cukrům, nezdravým věcem, jako je bílé pečivo, uzenému masu a zbytečnému množství živočišných tuků.

Je lepší, když jí hodně zeleniny a eventuálně lehkých mas a ryb.

Některé pacientky si stěžují, že během léčby kortikoidy přiberou. U některých lidí vyvolává léčba kortikoidy i hlad. Co byste poradila těmto pacientkám, co by pro sebe mohly udělat?

Váhu mohou pacientky při léčbě kortikoidy nabrat ze dvou důvodů. Za prvé kortikoidy zadržují tekutiny. Po skončení léčby se organismus této přebytečné vody přirozeně zbaví a váha jde dolů. Pak jsou kila nabraná tím, že pacient jedl během léčby více než obvykle. Nebo stejně, ale málo se hýbal.

Při atace RS doporučujeme pacientovi klidový režim, při kterém přirozeně jeho tělo potřebuje i méně kalorií než obvykle, ale on naopak toho sní více, protože má hlad.

To opravdu nelze zvládnout jinak, než že doma ve spíži není nic nezdravého, sladkého, nedobrého pro naše zdraví, ale že je tam třeba mrkev.

Tedy asi ideální je, pokud je pacient zvyklý na tento zdraví prospěšný jídelníček i v období stabilizace nemoci, protože zvládat ataku a ještě k tomu měnit jídelníček je těžké?

Ano, určitě.

Někteří pacienti si stěžují, že během léčby kortikoidy a třeba i půl roku po skončení léčby mají problémy se zažíváním. Co byste jim doporučila?

Mohou samozřejmě zkusit probiotika, ale pokud má pacient těžší zažívací obtíže, měl by vyhledat gastroenterologa a poradit se o léčbě.

Samozřejmě je jasné, že může už předem vypozorovat, která jídla či potraviny mu dělají dobře, jsou pro něj lehce stravitelná – a ta během léčby kortikoidy zařadit do jídelníčku.

My víme, že kortikoidy během léčby mění složení mikrobiomu, ale po skončení léčby by se to mělo vrátit k normě. Probiotika by mohla pomoci a při větších a déletrvajících obtížích by měl pacient skutečně navštívit specialistu.

V jednom příběhu pacientky jsem slyšela, že tři měsíce po zakončení léčby jí začnou padat vlasy. Má vyzkoušené různé šampony, po kterých se to upraví. Co s tímto problémem dělat?

Projevy vedlejších účinků kortikoidů jsou velmi individuální. Je malé procento pacientů, u kterých může dojít k padání vlasů. V této situaci, ne až za tři měsíce, ale už v době léčby kortikoidy, je třeba podat methionin dvakrát jednu kapsli. To je aminokyselina, která podporuje růst vlasů.

  • Tedy asi nejlepší rada je, má-li pacient individuální zkušenost s nějakými vedlejšími účinky při léčbě kortikoidy, poradit se se svým neurologem.
  • Určitě.
  • Mohly bychom se podívat ještě na další vedlejší účinky kortikoidů, které se mohou objevit, a říci si, jak se to dá řešit?

Dalšími vedlejšími účinky, které jsem nejmenovala, je narušení spánku a psychiky. Jsou lidé, kteří říkají, že jsou ospalí, unavení a depresivní – a pak je druhá skupina lidí, kteří jsou nabití energií. Ve tři hodiny v noci myjí okna, protože mají tolik energie, že nevědí, co s ní.

U těchto lidí bych doporučovala navodit ten spánek spíše uměle, hypnotiky, protože když si organismus neodpočine, ta únava ho nakonec doběhne. U některých lidí léčba kortikoidy může vyvolat depresi.

Proto je důležité, aby mu, pokud to pacient o sobě ví, lékař před léčbou kortikoidy nasadil antidepresiva. U pacientů, kteří trpí depresí a léčí se s ní dlouhodobě, mohou kortikoidy tuto depresi prohloubit.

Tito pacienti musí být hospitalizováni v nemocnici a dávky kortikoidů je možné podávat individuálně, třeba obden nebo denně v menších dávkách. To by měl zvážit neurolog a konzultovat případně i s psychiatrem.

Hlavně je důležité, aby se tito pacienti nepokoušeli depresi zvládnout sami, svěřit se s tím lékaři není ostuda.

Pokud se ovšem jedná o pacienta, který nikdy antidepresiva nebral, slýchám, že právě s antidepresivy se musí nakládat velmi opatrně, pomalu je vysazovat. To je asi třeba konzultovat s psychiatrem…

Ano, nasazení této léčby je vhodné konzultovat s psychiatrem. Nicméně v lehčích případech, kdy se pacient necítí psychicky dobře, budou spíše stačit léky proti úzkosti. Může se ale stát, že právě v atace a při její léčbě se přijde na to, že pacient trpí depresí.

Dalším příznakem ataky RS, o kterém někdy slýchám, je laicky řečeno pálení kůže. Je to velmi obtěžující a nepříjemné. Zde by asi měl pomoci lékař.

Je to způsobeno postižením drah, které vedou citlivost, takový člověk například dotek vnímá jako bolest, protože tato vlákna jsou poškozena.

Na toto trápení existují léky, které se dají použít už během léčby ataky, jsou to vlastně antiepileptika, která jsou používána pro neuropatickou bolest. Působí účinně jak na neuralgii trojklanného nervu, tak i na tyto bolesti.

Pokud tato bolest přetrvává dlouho po atace nebo někdy úplně nevymizí, je třeba, aby pacient užíval tyto léky dlouhodobě.

Zajímavé:  Krmivo A Vitamíny Pro Kočky?

Podívejte se také na video na téma Řešení symptomů RS.

Na počátku našeho rozhovoru jsme si vysvětlily, že bez kortikoidů se ataka RS nedá léčit a proč pomáhají. Mohly bychom se ještě podívat na některé vedlejší účinky kortikoidů, jak se projevují a co se s nimi dá dělat?

Pokud se kortikoidy podávají dlouhodobě, může u pacienta dojít k řídnutí kostí. Zda se tento vedlejší účinek projeví, záleží i na tom, jak pevný kostní systém pacient má. To závisí jak na genetice, tak na předchozí výživě a dostatku pohybu.

Navíc pacienti s RS mají obecně nedostatek vitaminu D a vitamin D kromě toho, že je modulátor imunitního systému, je potřebný i pro stavbu kostí.

Je proto vhodné udělat nějaká preventivní opatření, tedy předepsat pacientovi kalcium, magnézium a vitamin D.

Tak mě napadá, že dříve asi byly vedlejší účinky kortikoidů hodně výrazné. Proto měly tak špatnou pověst?

Je pravda, že po roce 1995, kdy přišly i k nám nové léky, se vedlejší účinky kortikoidů hodně zmírnily. Dříve bylo pacientům opravdu špatně, byli oteklí apod. Dnešní léky, jak už jsem říkala, mají posílené protizánětlivé účinky, což my při léčbě potřebujeme, a zmírněné vedlejší účinky. A s těmito vedlejšími účinky víme co dělat.

Co byste poradila pacientovi, který se po léčbě kortikoidy chce opět navrátit do nějakého režimu, aby byl v kondici? Určitě to nejde rychle, spíš krok za krokem?

Při léčbě kortikoidy doporučujeme klidový režim, to je ale pár dní. Jakmile pacient cítí zlepšení, měl by se začít více hýbat. Svaly jsou strašné potvory, začnou ubývat, jakmile je nepoužíváme. Je potřeba, aby kondici, kterou měl před atakou, zase rychle nabyl.

Má-li po atace nějaký specifický deficit, vázne třeba jemná pohyblivost ruky, pak je třeba se poradit s fyzioterapeutem a dělat cvičení konkrétně na pohyblivost této končetiny nebo na jiný motorický problém, který pacient má. Ale obecně je třeba se začít hýbat co nejdříve po atace.

Samozřejmě pokud by někdo tři týdny jenom ležel a pak by vyrazil do posilovny, tak to je špatně. Spíše jde o to citlivě zkoušet, na co člověk má a na co už ne.

Mnoho pacientů si nejen při atace, ale obecně stěžuje na únavu. Po atace je ta únava asi ještě větší. Pacientovi dělá potíže se pohnout, natož aby pomyslel na to, že by měl cvičit. Dá se zde nějak pomoci?

Únava při RS je zčásti dána přítomností těch prozánětlivých faktorů, které tvoří buňky zodpovědné za zánět. Nejdříve musíme ztlumit zánět. Pacientovi mohou pomoci různé běžné podpůrné prostředky, jako jsou vitaminy, dostatečný příjem tekutin a může pomoci klidně i kofein – to může vést k tomu, že se pacient vzpamatuje dříve.

Co říci závěrem?

Já bych chtěla znovu zdůraznit, že kortikoidy jsou naprosto zázračné léky. Je štěstí, že byly objeveny, že je umíme podat, že víme, jak fungují a co mohou pro pacienta udělat. Když k nim pacient bude přistupovat nikoliv s pocitem „ten doktor mě chce otrávit“, ale s důvěrou, že lékař mu podává něco, co je zázračné, tak možná polovina vedlejších účinků zmizí.

Je to tedy i o psychickém nastavení pacienta?

Samozřejmě.

Pravda a mýty o kortikosteroidech – kortikofobie je přežitek

Seznamte se s kortikosteroidy

Nejprve si řekněme, co jsou to kortikosteroidy. Obecně můžeme říct, že se jedná o léky snižující zánět v těle. Kortikosteroidy tak pomáhají zmírnit otoky, svědění, zarudnutí nebo i jiné alergické reakce, a proto je lékaři často předepisují lidem trpícím astmatem, artritidou nebo alergiemi.

3 Kortikosteroidy jsou steroidní hormony přirozeně se vytvářející v kůře nadledvin. Lidé je však zaměňují za tzv. kortikoidy, což jsou uměle vytvořené obdoby těchto hormonů.

4 Kortikosteroidy se podávají prostřednictvím pleťových krémů, očních kapek, injekcí, tobolek nebo právě pomocí inhalátorů při léčbě astmatu.3

Pravdy a mýty o kortikosteroidech​

Inhalační kortikosteroidy pomáhají pacientům již od konce 80. let 20. století. I přestože jsou dnes pokládány za nejúčinnější protizánětlivá antiastmatika,1 řada lidí z nich má obavy kvůli kolujícím mýtům. Zajímá vás, jaké mýty máme na mysli? Čtěte dále.

  1. mýtus: Inhalační kortikosteroidy jsou zdraví škodlivé a mají spoustu negativních vedlejších účinků.

Pravda: Pro lidi trpící astmatem je výhodou, že se kortikosteroidy inhalováním dostávají do průdušek v malých dávkách, což snižuje možnost jakýchkoliv nežádoucích účinků a léky se mohou užívat i po mnoho let.

Inhalační kortikosteroidy se navíc díky vdechnutí dostanou přímo do dýchacích cest, kde mají maximální léčebný účinek a zároveň se tímto přímým zacílením zvyšuje i jejich bezpečnost.

Po použití inhalátoru si nezapomeňte vypláchnout ústa, aby vám tam zbytky kortikosteroidu nezůstaly a nezpůsobily různé záněty, které se mohou řadit mezi potenciální nežádoucí účinky.1,5

  1. mýtus: Kortikosteroidy snižují imunitu.

Pravda: Pacienti s astmatem užívající kortikosteroidy pomocí inhalátoru nemusí mít strach, že by léky snižovaly imunitu, čímž by pak spadali do rizikové skupiny například v období chřipek nebo současné koronavirové situace. Naopak je důležité, aby nadále pokračovali v předepsané léčbě a měli tím astma pod kontrolou. Riziko nakažení koronavirem pak není vyšší než u ostatních lidí.6

  1. mýtus: Užívání inhalačních kortikosteroidů způsobuje zvýšený růst svalů a vlasů.

Pravda: Kortikosteroidy podávané při léčbě astmatu jsou odlišným typem léčiv, než užívají lidé za účelem růstu svaloviny nebo vlasů. Kortikosteroid určený pro inhalování jde přímo do vašich plic, kde je potřeba, a nemá žádný vliv na svaly či vlasy.5

  1. mýtus: Užívání inhalačních kortikosteroidů zásadně brzdí vývoj a růst dětí.

Pravda: U dětí může dojít pouze k mírnému zpomalení růstu a tento vedlejší účinek léků je velmi vzácný. Pro většinu lidí je to navíc kompenzováno lepší schopností dýchat díky pozitivním účinkům léku. V celkovém vývoji dítěte pak nehrají kortikosteroidy žádnou roli.5

  1. mýtus: Inhalační kortikosteroidy způsobují různé psychické poruchy, deprese, nespavost, agresivitu, euforii a emoční labilitu.

Pravda: Psychiatrické poruchy u lidí užívajících inhalační kortikosteroidy jsou opět jen velmi vzácné a u většiny astmatiků nebyla jasně prokázána souvislost.1

Role kortikosteroidů je při léčbě astmatu​ klíčová

V současné době lze inhalační kortikosteroidy při léčbě astmatu podávat v nejrůznějších provedeních (inhalační, tabletové, injekční) a lékař tak může individuálně každému astmatikovi najít tu nejpohodlnější možnost k užívání léku.

7 Přesto patří inhalační podání léku k těm výhodnějším, neboť působí nejrychleji přímo v místě problému.7 Je důležité si uvědomit, že léčba astmatu kortikosteroidy se musí podávat dlouhodobě a pravidelně. Jedině s tímto přístupem je terapie maximálně účinná a chronický zánět dýchacích cest potlačen.

1Aby ale léčba byla účinná, je důležité umět správně inhalovat. Více než 50 % lidí s diagnostikovaným astmatem nebo CHOPN totiž používá inhalátor špatným způsobem a jejich nemoci se tak nedostává potřebné léčby.8 Jestliže si proto nejste jisti, že s inhalátorem pracujete správně, podívejte se na www.

mujinhalator.cz, kde najdete návody k různým typům inhalátorů.9

Kontakt pro média: 

Markéta Stillerová (Hrabánková), Senior PR Director, Havas, 702 213 341, [email protected]

Michaela Juračáková, PR Executive, Havas, 602 766 398, [email protected]

Zdroje:

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector