Duševní nemoci jsou v Česku pořád tabu. Lidi s psychickými problémy diskriminují i zdravotníci Mgr. A. Plechatá | Hlídací pes, 16. 4. 2021
Covid se podepisuje na duševním zdraví zdravotníků, řada z nich ale odmítá kvůli stigmatu vyhledat pomoc prof. C. Höschl na konferenci Zdravotnického deníku | 16. 4. 2021
Dopady pandemie na psychiku lidí budou výrazné. Roste depresivita a úzkostné poruchy prof. J. Horáček v Radiožurnálu | 5. 3. 2021
 |
 |
| Ve vybraných gynekologických ambulancích startuje unikátní screeningový program. Má pomoci chránit duševní zdraví matek i jejich dětí | Česká televize, Český rozhlas, Týden, Aktuálně, Prima News, Novina | duben 2021 | O pandemii, vlivu covid-19 na mozek, ale i o nejistotě, smrti, vědomí a emočních mapách | Rozhovor s prof. J. Horáčkem v Reflexu | duben 2021 |
 |
 |
| Bipolární porucha je i mimo mánie a deprese jako jízda na tankodromu, říká dr. Filip Španiel v rozhovoru na rádiu Wave | duben 2021 | Úspěch české vědy a medicíny: Národní ústav duševního zdraví je již třetím spolupracujícím centrem WHO v zemi Zdravotnický deník | březen 2021 |
 |
 |
| Zvýšení rizika sebevražd oproti první vlně pandemie | Rozhovor s dr. P. Winklerem | Blesk, Ústecký deník, březen 2021 | Týden mozku: rozvoj deprese | rozhovor s prof. C. Höschlem | Česká televize Studio 6 |
 |
 |
| O dezinformátorech a o přeinformovanosti a alkoholu jako rizikových faktorech úzkostí a depresí | rozhovory s prof. C. Höschlem | Lidovky, Echo 24, ČT 24, březen 2021 | Meditovat potřebují především ti, kterým to nejde, říká Barbora Šouláková, autorka meditační hry | Flowee, 21. 3. 2021 |
 |
 |
| Konference o duševním zdraví v době covidové | Zdravotnický deník, 12. 3. 2021 | O mozku, duševní nemoci a společnosti | rozhovor s Jiřím Horáčkem v Knihovně Václava Havla, 9. 3. 2021 |
| V důsledku pandemie covid-19 se s duševním onemocněním potýká téměř každý třetí dospělý. Podporu nabízí nový web www.opatruj.se | Česká televize Studio 6, Ekonom, Lidovky, Aktuálně, Deník, Týden, TV Barrandov, O zdravotnictví, Eurozprávy, Globe 24 | únor 2021 | Osvětová akce Suchej únor | Česká televize, TN Nova, CNN Prima News, Frekvence 1, Radio Prague International, Radiožurnál, Medical Tribune, Deník, iDnes, Týden, Chrudimský deník, Kutnohorský deník | únor 2021 |
| Největší databáze typů schizofrenie na světě vzniká v Klecanech | Hospodářské noviny | leden 2021 | První výsledky mezinárodní studie COH-FIT o vlivu pandemie na duševní zdraví | ČT24 Česká televize, iDnes, Lidovky, Aktuálně, České noviny, MedNews | leden 2021 |
| O ekonomii zdravotnictví, výzkumu Alzheimerovy choroby v USA a nutnosti plánu B | Tváře Fulbrighta rozhovor | Hana Marie Broulíková | prosinec 2020 | Během pandemie přibylo sexuálního násilí, projekt Parafilik nabízí pomoc | Týden, TV Barrandov, Medical Tribune, Eurozprávy, Pozitivní zprávy | Tisková zpráva | prosinec 2020 |
| Látka z lysohlávek může pomoci při léčbě depresí a podporuje zdravý spánek, zjistili naši vědci | ČTK, Eurozprávy, Radio Prague International, Náš region, MSN | Tisková zpráva | Tomáš Páleníček | prosinec 2020 | Vědci z NUDZ připravili online přednášky pro veřejnost o duševním zdraví v době pandemie | Pavel Mohr v ČT | Tisková zpráva | Česká televize, Radiožurnál, Lidovky, Týden, Barrandov TV, Proglas, Medical Tribune, Eurozprávy, Čti doma, České noviny listopad 2020 |
| Sexuální menšiny u nás nejsou společensky akceptovány | rozhovor s Michalem Pitoňákem | Televize Seznam | Pandemie Covid a její vliv na sexualitu v Česku | Tisková zpráva | České noviny, iDnes, Lidovky, Eurozprávy, |
| Tři čtvrtiny žen na mateřské s příznaky duševní poruchy nevyhledají pomoc | Pavel Mohr a Antonín Šebela | Medical Tribune 26. 10. 2020 | Pomoci psychice může pohyb i odstup od informací | Pavel Mohr | MedNews 26. 10. 2020 |
| Rozhovor s Cyrilem Höschlem o náladě ve společnosti, strachu z koronaviru, izolace i bankrotu, o tom, jak situaci zvládají politici a jak si přes všechno zkoušet udržet pozitivní mysl | Flowee, Mladá fronta dnes 10/2020 | Co dělat pro zdraví duše | Rozhovor s Petrem Winklerem | Moje psychologie 10/2020 |
| Poporodní deprese: jak ji rozeznat od špatné nálady? | Antonín Šebela, Vitalia, 10/2020 | Odhalení bipolární afektivní poruchy | Rozhovor s Eduardem Bakšteinem | Česká televize Studio 6, Týden | září 2020 | Tisková zpráva |
| Když někdo o sebevraždě mluví, je nutné ho brát vážně. Jak v takových situacích jednat? | Rozhovor s Alexandrem Kasalem | Eurozprávy | srpen 2020 | Pandemie COVID-19 může negativně ovlivnit sebevražednost | České noviny | Lidovky | Radio Prague International | Eurozprávy | Svitavský deník | Barrandov | Televize Nova | Náš region | září 2020 |
| Pacienti s depresí mají naději v nové experimentální léčbě psilocybinem | Česká televize, ČTK, Rozhlas, 21. století, TV Barrandov, Týden, Česká věda do světa, O zdravotnictví, Hospodářské noviny | Tomáš Páleníček a Jiří Horáček | červenec 2020 | Tisková zpráva | Stigmatizující výroky politiků utvrzují stereotypy o duševních onemocněních a ve výsledku vedou k tomu, že lidé potýkající se s duševními problémy nevyhledají pomoc | Zdravotnický deník | Petr Winkler | červen 2020 |
| Vědci spouští studii o covid-19, zapojí se 110 zemí včetně ČR | České noviny, iRozhlas, Lidovky, Jablonecký deník, O zdravotnictví, Náš region, InfoDnes, Globe 24 | červen 2020 | Tisková zprávahttps://www.nudz.cz/pracovnik/?id=139 | Volební preference a způsob sledování médií mají vliv na duševní zdraví během pandemie COVID-19 | iRozhas, iDnes, Aktuálně, Eurozprávy, Lidovky, Seznam Zprávy, Zdravé zprávy | červen 2020 | Tisková zpráva |
| Nejistota se dotýká i lidí s psychickými potížemi, něco takového jsme ještě nezažili | rozhovor s doc. Pavlem Mohrem | Lidové noviny, duben 2020 | |
| „Zľahčovači“ sú dnes pre naše zdravie dôležití | rozhovor s prof. C. Höschlem | AKV, 18. 5. 2020 | |
| Rozhovor s doc. Markem Preissem o psychologické pomoci | Česká televize (2:26) | březen 2020 | V NUDZ se studuje a léčí lidská mysl metodami, které jsou unikátní i ve světě | březen 2020 |
| Doc. P. Mohr a doc. M. Preiss o možném nárůstu diagnóz z úzkostného spektra | iDnes, Radiožurnál, České noviny, TV Barrandov, Medical Tribune, PharmNews, Florence, Terapie | březen 2020 | Zneužívání dětí na intranetu, film V síti | Frekvence 1, iDnes, Týden, Lidovky, Česká televice ČT24, Česká televize (28. minuta), Eurozprávy, Heroine, e-Bezpečí, TotalFilm | duben 2020 |
| Psychiatrická péče v komunitě je pro část pacientů lepší a levnější | Zdravotnictví a medicína, O zdravotnictví, MedNews | leden 2020 | Festival Na hlavu | ČT Události v kultuře, Pražský patriot, Novinky, Dáma, Festival Guide | leden 2020 |
| Suchej únor | Česká televize, Akutálně, iDnes, Zdravotnictví a medicína, Brněnský deník, Czech Industry, Vitalia, O zdravotnictví, Ze zdravotnictví | leden 2020 | Výzkum našich vědců zpochybnil diagnózu deprese se sezonním průběhem | Česká televize, Lidovky, iRozhlas, Zdravotnictví a medicína, ScienceMag, Česká věda do světa | leden 2020 |
| Vědecká studie prozkoumá užívání psychedelik a konopí v Česku | Česká televize, České noviny, Prima Zoom, Zdravotnictví a medicína, Zdravotnický deník, MedNews | listopad 2019 | Naši vědci zkoumají, jak obrazy ovlivňují stav člověka a jeho konání | Česká televize, Lidovky, 21. století, Eurozprávy, Česká věda do světa, PharmNews, TV Barrandov | listopad 2019 |
| Rozhovory na hraně zítřka | Rozhovor s prof. C. Höschlem | Alzheimerova nemoc v seriálu Ulice | rozhovor s herečkou Yvettou Blanarovičovou v roli pacientky a doc. Alešem Bartošem (1:11:04–1:18:00) | Televize Nova 15. 10. 2019 Ztratila se nám babička, má Alzheimera. Nepotkali jste ji? | doc. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D. | Vitalia.cz | 4. 7. 2019 |
| O léčebném potenciálu konopí s naším spolupracovníkem Janem Storchem| Český rozhlas Radiožurnál | 27. 9. 2019 | Tisková konference k prevenci sebevražd | Ministerstvo zdravotnictví ČR, Lidové noviny, Právo, Prima, iDnes, Novinky, Aktuálně, Deník.cz, Euro, Zdravotnický deník | 10. 9. 2019 |
| Michal Pitoňák: Kvůli stresu z nepřijetí a odsouzení hrozí neheterosexuálním lidem častěji duševní nemoc | Česká televize (1:22), České noviny, Radio Wave, Frekvence 1, Echo 24, Týden, Zdraví Euro, Eurozprávy | 10. 7. 2019 | Daniela Dudysová: Růžový šum ve spánku může zlepšit paměť | Mladá Fronta Dnes | 21. 3. 2019 | Hledáme dobrovolníky |
| S nelegálními drogami má v ČR zkušenost zhruba třetina dospělých | ČT 24 Studio 6, České noviny, Týden, Frekvence 1, Deník N, Zdravotnictví a medicína | 24. 6. 2019 | foto: B_A z Pixabay | Tomáš Páleníček: Výzkum účinků Ayahuascy u brazilských domorodců | Studio ČT 24 | 20. 6. 2019 |
| Petr Winkler: Lidem s psychickými potížemi pomáhají nové odborné týmy | ČT 24 (16:42), České noviny, Lidovky, Zdraví a medicína, O zdravotnictví, Brněnský deník | květen 2019 | Antonín Šebela: Psychické potíže v těhotenství a po porodu. Nový projekt má zlepšit péči o duševní zdraví těhotných žen | ČT 24, Věda 24, Právo, Zdravotnictví a medicína, Frekvence 1, O zdravotnictví, Deník, iRozhlas, Parlamentní listy, Týden.cz, Týden, MF Dnes | 17. 4. 2019 |
| Brexit i zvolení Trumpa lidem zkrátily spánek, zjistili čeští vědci | Aktuálně.cz, České noviny, Euro.cz, Týden.cz, Eurozprávy.cz, Terapie.cz | 28. 3. 2019 | Jitka Bušková o vlivu spánku na zdraví | ČT Studio 6 | 15. 3. 2019 |
| Existuje souvislost mezi poruchou spánku a Parkinsonovou chorobou | ČT 24, Lidovky, Týden, Zdravotnictví a medicína, České noviny, Science Mag, TechFokus, O zdravotnictví, MEDNews, VAT Pravda.sk | Výzkum spánkové obrny | Česká televize Studio 6 |
| Suchej únor | Česká televize, ČT Události, Televize Nova, Rádio Wave, Rádio 1, Frekvence 1, Aktuálně, Týden, Zdravotnictví a medicína, České noviny, PharmNews, SeznamZprávy, Poradna podpory zdraví, Blesk, Náš region | 25. 1. 2019 | Festival Na hlavu | Česká televize, Televize Prima, Zprávy 24, Týden, Rádio 1, Náš region, Čti doma, MedNEWS, MovieZone, Žena-IN, Blesk, Atlas Česka, Národní informační centrum pro mládež | 1/2019 |
| Sexuolog Zlatko Pastor: Sexualita konce 21. století se bude podobat té dnešní jako inteligentní telefon Bellově aparátuČeské noviny, Lidovky, Týden | 4. 12. 2018Tisková zpráva | Petr Winkler v Diagnóze F: Je pohodlné si myslet, že za všechno špatné může psychiatrie | Radio Wave | 25. 1. 2019 |
Napsali o nás
Tiskové zprávy
Kontakt
#3 Lék na všechno
Nejen dětství je plné otázek
- Pro koho? Pro děti a dospělé ve věku 9–99 let
- Na jak dlouho? 30–60 min
- Co k tomu potřebuji? Tužky, pastelky, fixy, voskovky, papíry, nůžky, lepidlo, staré noviny a časopisy
Venku nastávají první uvolnění, jako když se trochu spustí rýma – ještě ne zdraví, ale změna vítaná. Při dlouhém čekání na vakcínu se však objevují i nové komplikace. Co všechno dovede člověk léčit lékem? A co naopak vůbec léčit nedovede? Dokážeš si představit třeba léčení špinavého nádobí? Jedna tableta do myčky a je to! A co třeba chuť na čokoládu?
Umělec Marek Schovánek vystavil v DOXu v roce 2014 projekt Pharmatopia, což byl vlastně pokus vytvořit lék na cokoliv. Ale na rozdíl od vědců, kteří se zavřou do laboratoří, vyrobil Marek pilulky, které nesní ani slon!
Byly obrovské a možná i proto, aby nedošlo k záměně s léky, které opravdu zaberou. Anebo snad jde koupit si pilulku na štěstí, důvěru? Tabletku na pomstu, nebo splnění snu? A co když už jen tím, že člověk nad lékem přemýšlí, a pak ho třeba i vyrábí nebo zobrazuje, tak i tím se trochu léčí?
Markovy léky si můžeš prohlédnout třeba i zde. Zkus se zamyslet nad tím, co bys nejraději léčil ty! K tomu může směřovat rozhodnutí pro správný tvar a barvu léku a možná jeho velikost.
A taky si můžeš prohlédnout pracovní list, který vznikl k výstavě Pharmatopia a zkusit vyřešit jasné zadání. Staneš se tak trochu designérem, umělcem, ale možná i vědcem, nebo filozofem. Nemoc a lék jsou záhadná dvojice a dodnes očividně přesahují naši představivost.
V nemocnicích přibývá dětí s covidem i zákeřným syndromem. Čím dříve jej lékaři objeví, tím lépe | Domov
PRAHA Dětí s covidem během února prudce přibylo, stejně jako těch, které s ním musely do nemocnice. Počet hospitalizovaných do 19 let v únoru vzrostl o 84 procent, jak ukazuje analýza Pedagogické komory na základě dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Je to nejvyšší počet dětí, které musely být za celou dobu pandemie hospitalizovány, čtyři z nich nemoci podlehly.
Protože vzrostl počet infikovaných také ve věkové kategorii od čtyř do osmi let, uzavřela vláda na začátku března mateřské školy a první a druhé třídy základních škol.
Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) může za rozšíření nákazy i nebezpečného multisystémového zánětlivého syndromu u dětí zejména britská mutace viru.
  |
Většina dětí projde koronavirem bez příznaků nebo jen s mírnými projevy, pouze zřídka se jim zanítí průdušky nebo zapálí plíce. Multisystémový zánětlivý syndrom přichází zpravidla až po prodělání choroby, podle Blatného údajů postihne jedno dítě z tisíce.
„Horší průběh onemocnění covidem může nastat u dětí s různými chronickými onemocněními,“ řekl serveru Lidovky.cz přednosta Pediatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice Martin Magner.
Malí covidní pacienti s ještě jiným zdravotním problémem také tvoří většinu hospitalizovaných.
„Nemalá část pozitivních hospitalizovaných dětí není primárně hospitalizována kvůli covidu nebo jeho komplikacím, ale kvůli jakýmkoli jiným s covidem nesouvisejícím příčinám od zánětu slepého střeva až po migrénu. Přitom často nemají žádné příznaky covidu,“ dodal Magner.
Nebezpečný zánět
Covid sám není pro děti takovým nebezpečím, tím je právě mutlisystémový zánětlivý syndrom, označující se zkratkou PIMS-TS. Může se objevit zhruba dva až čtyři týdny (někdy až šest týdnů) po prodělání koronaviru.
„Projevuje se nevysvětlitelnými horečkami, zánětem spojivek, kožními či slizničními projevy, ke kterým se mohou připojit závažná poškození kardiovaskulárního aparátu, a stav může vést až k šoku, což je stav bezprostředně ohrožující dítě na životě,“ popsala dětská lékařka Romana Benešová.
Jako příznaky se dále objevují třeba zvracení, průjem či bolesti břicha. „Je to velmi vážné onemocnění, které často vyžaduje i dva a více týdnů léčby, včetně pobytu na jednotkách intenzivní péče. Nemusí dopadnout dobře. Většinou se děti nakonec uzdraví, ale je to opravdu velmi závažné onemocnění,“ uvedl Blatný v ČT s tím, že případů bude kvůli agresivitě britské mutace zřejmě přibývat.
Když se diagnóza určí včas, bývá léčba syndromu úspěšná.
Je tedy důležité co nejdřív zjistit důvod obtíží, což může být těžký úkol, jelikož děti mají covid často bezpříznakový, rodina si ani nemusí všimnout, že ho prodělávají nebo prodělaly.
Někteří rodiče nadto nechtějí nechat svého potomka otestovat, protože je to podle nich nepříjemné. To ale může ve výsledku hrát proti dítěti, pokud se u něj následně objeví příznaky zmíněného syndromu.
„V případě vzniku následných pozdních závažných projevů by nám pomohlo vědět, zda dítě mělo prokázaný covid, či ne,“ zdůrazňuje Benešová s tím, že to má i další výhody. „Navíc díky prokázanému pozitivnímu testu není dítě dalších 90 dnů posíláno stále znovu a znovu do další karantény kvůli dalším kontaktům s pozitivními osobami,“ připomněla.
Pro představu, jak se situace liší od loňského roku: v Thomayerově nemocnici měli od podzimu v druhé vlně epidemie hospitalizovaných 76 dětí s covidem, z toho 28 pro příznaky covidu a 11 pro multisystémový zánětlivý syndrom (PIMS-TS). Délka pobytu ve špitále se pohybuje v řádu dnů, u zmíněného syndromu je to průměrně týden až devět dní. Během první vlny pandemie se s multisystémovým zánětlivým syndromem u dětí v Thomayerově nemocnici nesetkali.
Léčba dětí
Léčba covidu dětí má proti dospělým svá specifika, těm nejmenším se například nemohou podávat všechny léky. „Léčba dětí je omezena, antivirotikum Remdesivir a monoklonální protilátky je možno podávat až od 12 let,“ uvedla přednostka Kliniky dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno Lenka Krbková.
Syndrom PIMS-TS je v podstatě nepřiměřená imunitní reakce po prodělání covidu, proto je cílem léčby syndromu vrátit imunitu do normálního stavu. Na to fungují imunosupresivní léky jako imunoglobulin a kortikoidy, které se zavádějí nitrožilně infuzemi.
Už při podezření na tento syndrom musí děti na jednotku intenzivní péče, protože hrozí selhání orgánů. Po zlepšení, když už nejsou ohroženy orgány, odcházejí dětští pacienti do domácí péče a dále je sledují odborné poradny pediatrické kliniky. Nelze odhadnout, u kterého dítěte se syndrom objeví. V 70 procentech případů ale postihuje jinak zcela zdravé děti.
Definitivním řešením proti covidu je i v případě zdolání syndromu očkování, ale ještě potrvá, než se dostane na děti. „Očkovací látky pro děti do 16 let s vysokou pravděpodobností nebudou letos dostupné, proto je vhodné, aby se v co nejširší míře chránilo okolí dítěte, jakmile to dovolí dostupnost vakcín pro širokou dospělou populaci,“ apeluje Benešová.
Prozatímní štít představuje vedle epidemické opatrnosti a dodržování hygienických pravidel i pravidelné testování: až se děti vrátí do škol, postupně a někdy za půlkou dubna, když vše půjde dobře, počítá se s tím, že se na covid kontrolovat budou.
Mělo by jít o antigenní testy s mělkým stěrem z nosu, případně o testy ze slin, ministr školství Robert Plaga (za ANO) se přimlouvá za zapojení PCR metody. Je mnohem spolehlivější a umí poznat covid, i když se nijak neprojevuje, což je právě dětský případ.
Když budou rodiče o nákaze vědět, pomůže to případně zavčas odhalit příčinu syndromu a také ochránit ostatní, aby se od dítěte nenakazili.