MfD: V ČR chybí léky na astma a alergie – vše o zdraví

Astma bronchiale neboli průduškové astma je chronické zánětlivé onemocnění, které je spojené se zvýšenou dráždivostí průdušek. Průdušky jsou postiženy neinfekčním, alergickým zánětem, který vyvolává jejich stažení, otok sliznice a nadměrnou tvorbu hlenu.

Spouštěčem příznaků astmatu jsou znečištěné ovzduší, infekce dýchacích cest, chemické látky, silné emoce, stres, kouření a v neposlední řadě hraje roli také dědičnost.

Při alergickém astmatu je kašel vyvolán kontaktem s alergenem, jako jsou zvířata, prach, pyly, roztoče, plísně a jiné méně časté alergeny.

Popsané obtíže se mohou náhle objevovat v záchvatech a také náhle mizet samovolně nebo vlivem léčby, nebo přetrvávají dlouhodobě, pokud astma není správně léčeno.

Všechny příznaky se nemusí objevovat současně, někdy dominuje pouze jediný. V obdobích klidu (mimo sezónu) mohou být obtíže sotva postřehnutelné.

Pojmenování astma se hovorově používá pro bronchiálního astma, ale existuje ještě astma cardinale, neboli srdeční astma. Jde o srdeční selhání, kdy levá srdeční komora není schopna odčerpávat krev z plic a zde se hromadí. Pacient má nejčastěji problémy s dýcháním, trápí ho dušnost, bolest na hrudi a otoky.

Příznaky astmatu

Charakteristickými příznaky astmatu jsou dlouhodobě probíhající zánět, zvýšená dráždivost a zúžení průdušek. Pacienti trpí opakovanými stavy hvízdavého dýchání, kašlem, dušností a svíráním na hrudi.

Astmatici typicky trpí:

1. dráždivým kašlem v noci nebo nad ránem,
2. tlakem nebo svíravým pocitem na hrudi,
3. dušností,
4. obtížným vydechováním,
5. hvízdáním nebo pískáním při dýchání.

Na základě toho, jak často se astma projevuje, je možné astma rozdělit na intermitentní (občasné záchvaty) a perzistující, které se dále dělí na lehké, středně těžké a těžké. Perzistující astma se vyznačuje častými a trvalými příznaky.

Léčba astmatu

Astma neumíme vyléčit, ale díky správné léčbě můžete mít nemoc plně pod kontrolou. Pokud je léčba správná, nemáte žádné příznaky během dne (nejvýše dvakrát týdně), žádné omezení denních aktivit, žádné noční příznaky nebo probouzení kvůli astma, častou potřebu úlevových léků (nejvýše dvakrát týdně) a žádné opakování záchvatů dušnosti.

Podle závažnosti onemocnění lékař předepíše léky na astma:

1. léky úlevové, které slouží k zastavení astmatického záchvatu. Účinek nastupuje rychle a většina má krátkou dobu působení. Nejsou určeny k užívání pravidelně a dlouhodobě.  
2. léky kontrolující astma – užívají se dlouhodobě každý den. I v době, kdy pacient nepociťuje žádné příznaky astmatu. Léčí zánět probíhající v průduškách, a tak brání vzniku a opakování záchvatů dušnosti a sípání.

Co pomáhá na astma

Typickou lékovou formou je inhalátor na astma a s tím souvisí i správná inhalační technika.

Při inhalaci se vdechují léčiva přímo do plic pomocí inhalátoru a zajišťují léčbu nejen vysoce účinnou, ale také s minimem nežádoucích účinků a lékových interakcí.

Při správné inhalaci dostanete do plic potřebnou dávku léčiva, bude mít více času se v plicích usadit a tím i lépe účinkovat.

Trochu složitější může být léčba astmatu u dětí, protože neumí správně inhalovat. Proto existují inhalační nástavce. Skládá se z masky přiléhající na tvář a komory, kam se aplikuje léčivo. Inhalační nástavec umožňuje dítěti přirozeně dýchat a vdechovat léčivo bez toho,aby se muselo učit správnou inhalační techniku daného inhalačního systému.

Tip BENU: Zeptejte se svého lékárníka, jak správně inhalovat. Více informací ZDE: Zdravé plíce

Když lékař předepíše na perzistující astma kortikoidy, mnoho pacientů se obává nežádoucích účinků. Při inhalačním podání jsou nežádoucí účinky minimální a jejich přínos v léčbě astmatu mnohonásobně převyšuje jejich rizika.

I když v některých případech se léčba astmatu bez léků neobejde, přinášíme vám několik tipů, jak na astma bez léků:

• zdržujte se v místech, kde je čisté ovzduší,
• jednoznačně skoncujte s kouřením a vyhýbejte se zakouřeným prostorám,
• omezte používání různých aromatických osvěžovačů, parfémů a dráždivých vůní,
• udržujte se v klidu a v pohodě, bez stresu,
• odstraňte ze svého obydlí nepotřebné textilie jako jsou závěsy, záclony a koberce,
• pravidelný úklid by měl být samozřejmostí a to i včetně vytírání prachu vlhkým hadrem,
• v pylové sezoně omezte pohyb venku nebo noste roušku,
• na zlepšení kvality ovzduší doma vyzkoušejte čističku vzduchu.

Více informací o astmatu a jeho léčbě najdete na portálu Astma-zero.cz

Inhalátory a nástavce

Astma

Od roku 1998 vyhlašuje Globální iniciativa pro astma (GINA) Světový den astmatu, který každoročně připadá na první úterý v květnu. Každý rok se tento den věnuje „nejžhavějšímu“ tématu, o kterém se v té které době v souvislosti s astmatem hovoří. V roce 2020 je to tělesná námaha, sport a alergie a imunita.

Česko se ke Světovému dni astmatu připojilo poprvé v roce 1999, tři roky poté, co zde byla založena Česká iniciativa pro astma (ČIPA).

V ČR se tak každoročně začátkem května konají nejrůznější akce, přednášky či odborná zasedání pneumologů, alergologů, klinických imunologů, praktických lékařů a zdravotních sester. Během května jsou také obvykle organizovány takzvané Dny astmatu a alergie, což jsou setkání lékařů a sester s pacienty a širší veřejností. Kvůli koronavirové pandemii se však letos tyto akce neuskuteční.

Ať už je to naším životním stylem, civilizačními vlivy, či stavem životního prostředí, v posledních letech pacientů s astmatem i alergickými onemocněními celkově přibývá a odhaduje se, že během příštích desetiletí jejich počet ještě vzroste.

Neveselé pískání

Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, které se projevuje dočasným omezením průtoku vzduchu průduškami a křečemi průduškového svalstva. Ty způsobují ztížený dech s typickým hvízdavým pískáním a v krajním případě mohou zapříčinit až život ohrožující akutní záchvat dušnosti.

Kromě zhoršeného dýchání jsou typickým příznakem astmatu také záchvaty kašle, které se objevují například při kontaktu se zvířetem, pobytu ve vlhkém nebo prašném prostředí či při pláči a smíchu. U některých pacientů je kašel závislý také na ročním období a přítomnosti různých přírodních alergenů.

Ekzém a astma – spojené nádoby

Astma bývá často spojeno s dalšími onemocněními, například potravinovou alergií nebo atopickým ekzémem. Riziko, že se u dítěte rozvine astma, je u atopika tři- až čtyřikrát větší než u dětí zdravých.

Pravděpodobnost, že dítě onemocní astmatem, je vyšší, pokud se u něj atopický ekzém objeví do dvou let věku a zejména v těžší formě. U bezmála tří čtvrtin dětí sice do 16 let věku atopický ekzém vymizí, riziko, že se u nich rozvine astma, však zůstává.

Dětem atopikům by tak rodiče i lékaři měli z hlediska možnosti vzniku astmatu v tomto směru věnovat zvýšenou pozornost.

Riziko vzniku astmatu je vyšší také u citlivých osob. Pokud má například již dítě mladší jednoho roku pozitivní alergické protilátky proti vejcím, může mít sklony k rozvoji jak ekzému, tak astmatu nebo třeba zvýšené citlivosti či alergii na roztoče.

Včasná diagnostika je klíčem k úspěchu

Faktem je, že ač astma nelze úplně vyléčit, při jeho včasném zachycení a vhodné léčbě nemusí pacienta nijak zásadně omezovat a nemocný může žít plnohodnotný život.

Astmatik se může věnovat i sportovním aktivitám, klidně i na vrcholové úrovni. Důkazem pozitivních výsledků včasně diagnostikovaného astmatu a dlouhodobé a pravidelné protizánětlivé léčby jsou například sportovní výkony plavkyně Petry Chocové, tenistky Petry Kvitové nebo desetibojaře Tomáše Dvořáka.

prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc.

Dětský pneumolog. Pracuje na Pediatrické klinice Fakultní nemocnice v Motole a 2. lékařské fakulty UK v Praze, kde vede Pracovní skupinu pro dětské respirační nemoci s lůžkovým oddělením, ambulancemi, bronchoskopickým centrem a funkční plicní laboratoří. Přednáší na 2. lékařské fakultě UK.

Je předsedou České společnosti dětské pneumologie ČLS JEP a členem výboru České společnosti alergologie a klinické imunologie ČLS JEP. Rovněž je členem Evropské respirační společnosti a American College of Chest Physician. Přednáší na řadě mezinárodních odborných akcí a v odborných kurzech. Je autorem mnoha publikací z oboru.

Působí jako ředitel České iniciativy pro astma, o.p.s.

Rozhovor

V České republice se diagnostice, léčbě i dalším tématům spojeným s astmatem věnuje Česká iniciativa pro astma (ČIPA). Vyzpovídali jsme jejího předsedu, prof. MUDr. Petra Pohunka, CSc.

Jak astma vzniká a jakou roli při vzniku této nemoci hraje dědičnost?

Astma je výsledkem souhry řady faktorů, především genetické dispozice, ale také významně vlivem prostředí. Významnou roli hrají alergie, především alergie respirační (pyly, roztoči, plísně), a hlavně u dětí mají významný podíl virové respirační infekce. Značný vliv, spíše jako přitěžující faktor, má expozice tabákovému kouři.

Lze stravou či jinak v raném dětství předcházet astmatu v pozdějším věku nebo alespoň snížit pravděpodobnost jeho vzniku?

Snahy o jasná doporučení byly v minulosti velmi časté, nicméně nejsou k dispozici jednoznačná doporučení, jak astmatu touto cestou předejít. Vyřazování různých potravin by se mělo řídit pouze a jedině jasnými výsledky specializovaného alergologického vyšetření, které potvrdí nespornou alergii na nějakou potravinu.

Je v projevech nemoci či jiných aspektech nějaký rozdíl mezi astmatikem dítětem a astmatikem dospělým?

U dětí bývá průběh více variabilní, bývá lepší vratnost poruchy průchodnosti dýchacích cest i lepší odpověď na preventivní léčbu. Jinak významné rozdíly ve většině případů nejsou.

Jaké jsou první příznaky začínajícího astmatu, které u sebe člověk může vypozorovat?

Může to být suchý kašel, dechové potíže při tělesné zátěži či sportu, noční kašel, prodloužené kašle a dechové potíže při virových respiračních infekcích

Co dělat v případě, že u sebe člověk tyto příznaky vysleduje?

Nahlásit to svému praktickému lékaři. Ten situaci posoudí a doporučí případně odborné vyšetření pneumologem (lékař zabývající se výzkumem, diagnostikou, prevencí a léčbou plicních onemocnění, pozn. red.) nebo alergologem.

Jaké jsou typy astmatu?

U dětí vídáme astma po některých virových infekcích. Není-li spjato s alergickou senzibilizací (zvýšení citlivosti, pozn. red.), mívá dobrou prognózu a může někdy v průběhu školního věku i vymizet. Jinak jsou při určitém zjednodušení tři základní typy astmatu – astma jasně spojené s alergií, tedy takzvaná IgE (imunoglobulin E, pozn. red.

) zprostředkovaná reakce, astma spojené s vyšším podílem takzvaných eozinofilních (eozinofilie je reakce na specifickou buněčnou imunitní odpověď, obvykle na zevní alergeny či parazitární infekci, výjimečně i na jiné infekce, pozn. red.) buněk bez jasné alergie a astma, kde se neprokáže ani jeden z těchto mechanizmů, které bývá především u dospělých.

V posledních letech počet lidí s astmatem stoupá. Je možné říci, proč tomu tak je?

To je jev, který je zaznamenáván již od 80. let 20. století. Tento vzestup se v posledních letech spíše mírně zpomaluje, nicméně výskyt opravdu stále stoupá. Je to připisováno hodně civilizačním vlivům, vzestupu alergií i faktorům životního prostředí.

Má astmatik v běžném životě nějaká omezení týkající se sportu či dalších aktivit, případně jaká to jsou?

Pokud je astmatik dobře léčen, žádná zásadní omezení by mít neměl. Měl by být schopen normálního života, pracovní aktivity a například i sportu. Pokud se to nedaří, pak je třeba léčbu přehodnotit a upravit. U většiny astmatiků by dnes astma nemělo život nijak významně limitovat. Podmínkou je ale dodržování léčebného režimu.

Jak nebezpečné jsou ve srovnání se zdravým člověkem pro astmatika běžné respirační choroby, případně ty závažnější, jako je zápal plic?

Zhoršení mohou způsobit především virové respirační infekce. Ty jsou nejčastější příčinou akutních záchvatů astmatu. Je dobré domluvit si s lékařem případný způsob úpravy léčby pro takové situace.

Probíhá léčba těchto nemocí u astmatika odlišně?

V zásadě nikoliv, je jen třeba včas zachytit a léčit případné projevy zhoršení astmatu.

Děti i dospělí trpící alergií na zvířata mají větší pravděpodobnost, že se u nich vyvine astma, než lidé, kteří alergií na zvířata netrpí. Nejagresivnější alergeny produkuje podle současných poznatků kočka. Známé jsou ale i alergie na nejrůznější jiná zvířata, třeba psa, morče, křečka nebo králíka.

Agresivitu některých alergenů produkovaných zvířaty dokládají například i zkušenosti se zhoršením astmatu poté, co dítě na svém oblečení přinese ze školy alergen kočky spolužáka. ČIPA tak alergikům ani astmatikům nedoporučuje pořizování domácích zvířat.

Vyvrací navíc poměrně rozšířený mýtus, že je z hlediska alergie rozdíl mezi zvířetem s krátkou a dlouhou srstí. Zvířata totiž alergeny vylučují zejména svými tělními tekutinami (moč, sliny, pot), a tak rozdíl mezi krátkosrstými a dlouhosrstými jedinci v tomto směru není.

Při léčbě astmatu jsou často podávány kortikoidy, kterých se někteří lidé obávají. Jak se jako odborník na léčbu astmatu těmito léky díváte?

Kortikosteroidy v inhalační formě jsou hlavní součástí léčby. Obavy z této léčby jsou neopodstatněné a neužívání těchto léků z důvodu obavy z jejich nežádoucích účinků často vede ke zhoršení astmatu a paradoxní potřebě užívat kortikosteroidy celkově, což již s nežádoucími účinky spojeno být může.

Jaké další možnosti léčby se astmatikům nabízejí a jaké mají výhody a nevýhody?

Základem je vždy dlouhodobá inhalační preventivní léčba, v současné době inhalačními kortikosteroidy, případně u těžších variant astmatu i v kombinaci s dlouhodobě působícími bronchodilatačními (bronchodilatace = rozšíření průdušek, pozn. red.) léky. Pro nejtěžší stavy, kde tato konvenční léčba nestačí, je nyní jako nadstavba k dispozici i biologická léčba zasahující přímo některé mechanizmy nemoci. Takových pacientů je ale jen velmi málo.

Na závěr jedna aktuální otázka. Uvádí se, že pro astmatiky představuje onemocnění covid-19, které se rozšířilo do téměř celého světa, mnohem větší riziko než pro zdravého člověka. Měl by astmatik v rámci prevence nákazy tímto koronavirem dodržovat přísnější opatření než zdravý člověk, případně jaká?

I když je astma chronickou respirační nemocí, a má tedy potenciál zhoršit průběh koronavirového zápalu plic, platí, že pokud je astma pod kvalitní kontrolou, jsou normální funkce plic a pacient je dlouhodobě bez stavů zhoršení a akutních záchvatů, není riziko závažného průběhu koronavirové plicní infekce zásadně vyšší ve srovnání s běžnou populací. Podmínkou je tedy, aby nemocný dodržoval předepsaný léčebný režim, předepsané dávky léků a samozřejmě preventivní ochranná opatření, tedy ochranné pomůcky, dezinfekce rukou a povrchů, významné omezení kontaktu s jinými lidmi, a to i přesto, že se i oni správně chrání. Mělo by stačit správné dodržování obecně vyhlášených ochranných postupů.

První zmínky o pacientech s astmatem pocházejí již ze starověkého Egypta. Tam astmatiky léčili pitím vonné směsi známé jako kyphi (směs sestávající z mnoha ingrediencí, například myrhy, skořice nebo koriandru, pozn. red.).

Oficiálně bylo astma coby specifický problém s dýcháním pojmenováno kolem roku 450 př. n. l. proslulým lékařem Hippokratem. Nemoc byla nazvána řeckým slovem ásthma, což znamená sípání či lapání po dechu.

Ve svých textech se ve druhém století př. n. l. věnoval astmatu i proslulý doktor Galén. Okolo roku 50 n. l. si Plinius starší (římský válečník a filosof, autor nejvýznamnější přírodovědné encyklopedie starého Říma, pozn. red.) poprvé všímá souvislosti mezi pyly a dýchacími obtížemi.

Během staletí se zdokonalovaly lékařské postupy v mnoha směrech – a astma nebylo výjimkou. Přelom však přineslo až 19. století, kdy se astma začalo léčit vtíráním chloroformové tekuté masti do hrudi a také podáváním nitrožilních dávek léku pilokarpinu (alkaloid získávaný z listů tropických amerických keřů Pilocarpus, pozn. red.).

Až zkraje 20. století byl jako lék na astma poprvé použit epinefrin (adrenalin, pozn. red.) a teprve v padesátých letech se poprvé při léčbě astmatu přistoupilo k použití kortikosteroidů.

V této době bylo astma považováno za ryze psychosomatickou chorobu a při jeho léčbě se kromě kortikosteroidů hodně spoléhalo i na rozhovory a psychoanalýzu, která měla odhalit příčinu vzniku nemoci.

Psychoanalytikové totiž interpretovali sípání, které astma provází, jako potlačovaný pláč dítěte, jež hledá matku.

V současné době se na astma nepohlíží jako na čistě psychosomatické onemocnění, vliv psychiky, zvláště v dětském věku, se však nepodceňuje.

Průduškové astma

Příčinu a rozvoj průduškového astmatu můžeme hledat především v genetické poruše. Genetická porucha vytváří podmínky k tomu, aby imunitní systém reagoval přecitlivěle i na ty látky, které jsou pro většinu lidí neškodné. Tento stav se nazývá alergií.

Genetické poruchy jsou dědičné, děti astmatických rodičů mají k onemocnění s bronchiálním astmatem vrozené dispozice. Alergie vzniká jako obranná reakce lidského imunitního systému na negativní vlivy (vnější i vnitřní). Tato obrana je však zbytečná. Astma, které je podmíněno alergií, vede k chronickému zánětu průduškové sliznice.

Příčinou průduškového astmatu jsou poruchy imunitního systému, alergie a chronický zánět dýchacích cest.

Jaká je úloha alergie?

Alergické příznaky se mnohdy hlásí již v prvních měsících života dítěte. Do tří měsíců se projevují jako neurodermitis (suchá zarudlá kůže doprovázená silným svědění). Dítě je neklidné a nemůže spát.

Do tří let pak mají projevy podobu alergické rýmy (náhlé zduření nosní sliznice, opakované kýchání).Ve věku od čtyř do pěti let se alergie u těchto dětí projevuje klasickým průduškovým astmatem. Za alergeny můžeme považovat jak přírodní produkty, tak i produkty naší průmyslové činnosti.

Ve volné přírodě jsou pro postiženého nebezpečná bodnutí hmyzem a pyly z kvetoucích rostlin.

Časté alergeny

Doma, dětských školách, školách a kancelářích mohou být pro alergiky nebezpečné laky, barvy, čistící prostředky, pokojové rostliny nebo deodoranty. Záchvaty průduškového astmatu mohou vyvolat také plísně, domácí prach, ptačí peří, krmivo pro akvarijní rybičky, zvířecí srst.

Na nadměrně citlivý organismus mohou působit dráždivě stafylokoky, streptokoky, střevní bakterie, plísňové mikroorganismy atd. Velmi nebezpečné jsou chronické záněty krčních mandlí, infekce z nosních dutin, žlučníku a střev. U potravin se alergeny dost často vyskytují v mléce, vejcích, obilninách, ovoci, zelenině.

Velmi nebezpečná jsou také některá farmaka zvláště antibiotika.

Fyzikální vlivy

Kromě chemických faktorů může organismus negativně reagovat také na chemické faktory: teplo, chlad, sluneční paprsky. V takovém případě hovoříme o alergii fyzikální. Na pokožce mohou například naskákat velké puchýře a kožní vyrážky. Alergie na jedinou látku se obvykle vyskytuje velice vzácně. Většinou jsou postižení alergičtí na několik látek současně.

Klinické formy choroby

Onemocnění je charakteristické pravidelně se opakujícím průběhem, probíhá v různých formách a mívá také různé stupně zátěže. U průduškového astmatu se rozlišují tyto dvě základní formy:

Neinfekční alergická neboli atopická

Pro tuto formu je typické několik jednotlivých záchvatů dušnosti bez příznaku zánětu dýchacích cest.V průběhu času se záchvaty mohou prodlužovat, až dochází k tzv. astmatickému stavu, kdy dušnost trvá několik hodin nebo několik dní.

Infekčně alergická

Probíhá na základě průduškových a plicních infekcí a na pozadí zánětlivých změn v nosohltanu.

Smíšená

Tato forma začíná nejprve bez příznaků infekce v organismu, ale infekční zánět postupuje později.Všechny tyto výše uvedené formy  průduškového astmatu mohou doprovázet další alergická onemocnění jakými jsou např.

ekzémy, kopřivka, alergická rýma, bronchitida, zápal plic. Průduškové astma může mít netypický průběh a projevuje se jako záchvaty akutní rozedmy. Plíce jsou plněny vzduchem více než je zapotřebí, a jakoby se nadouvají.

Nádech i výdech je velice namáhavý.

Faktory ovlivňující léčbu

Úspěšnost léčby závisí na tom zda je včas odhalena dispozice k alergickým reakcím a včas zabráníme kontaktu s alergenem. Dále záleží na psychické odolnosti nemocného, protože pacient má neustále pocity stísněnosti a strachu před dalším záchvatem.

Je důležité také seznámit pacienta a jeho nejbližší jak si může při záchvatu pomoci sám a jak mu může být nápomocno jeho okolí. Velký důraz je také kladen na posílení imunitního systému, zpevnění dýchacích svalů, zlepšení celkové kondice.

Jedná se o rozsáhlý a komplexní program a je zcela evidentní, že pouze medikamentózní léčba při léčení nestačí.

Vyloučit kontakt s alergenem

Pomocí alergologických testů lze zjistit na které látky je nemocný alergický a čemu se má vyhnout. Nemocnému je potřeba doporučit, aby z potravinové skladby vyloučil vše, co špatně snáší.

Rovněž je potřeba vyvarovat se situací,  které by mohly být příčinou astmatických záchvatů. Patří zde např.

: aktivní a pasivní kouření, kontakt s běžnými chemikáliemi a domácím zvířectvem, průmyslové škodliviny, některé protizánětlivé prostředky.

Rychlá pomoc při záchvatu

Astmatické záchvaty propukají náhle a často v noci. Doporučuje se okamžitě odložit těsný oděv, zajistit dostatečný přístup vzduchu, ale vyhýbat se průvanu.

Důležité je zaujmout takovou polohu, aby mohl nemocný uvolnit nadměrné svalové napětí a zapojit brániční dýchání. Při začínajícím záchvatu je vhodná poloha v sedě na židli u stolu (na stůl položíme ruce a na ně pak hlavu).

Snažíme s povolit šíjové a břišní svaly, vydechovat s přivřenými rty a zpomalovat tak výdechový proud.

Drenážní poloha

Jakmile se postiženému začne již lépe dýchat a začne mu odcházet hlen, doporučuje se pro lepší pročištění dýchacích cest měnit polohu tak, abychom vytvořili příznivé podmínky pro uvolnění různých částí plic. Jedná se o drenáž dýchacích cest. Dokonalejšímu a rychlejšímu pročištění napomáhají různé masáže, při nichž pacient zaujímá drenážní polohu.

Bodová reflexní terapie

Při astmatických záchvatech nám může pomoci bodová reflexní terapie, která využívá souvislosti vnitřních orgánů a povrchových tkání, mezi nimiž existují spoje. Na příslušné akupunkurní body lze působit akupunkturní jehlou, tlakem nebo při elektroterapii působíme pomocí bodových elektrod. Zcela nejjednodušší postup je masírování ušních boltců.

Účinná je také automasáž bodů, které jsou situovány v horní oblasti hrudníku, pod klíční kostí, na kolenních kloubech,  a v podkolenní, dále zepředu v podpažní jamce, na nohou u kořene palců, na rukou mezi palcem a ukazovákem. Na každém bodu je nutné pracovat zhruba sedm vteřin. I když se záchvat podaří zastavit není ještě vyhráno.

V období po záchvatu by se  měl nemocný šetřit a přijmout plánovitá léčebná opatření.

Cíle léčby astmatu

Mezi hlavní cíle léčby astmatu patří :

• dosáhnout kontroly příznaků a udržení nemoci v bezpříznakové formě,
• zabránit stavům náhlého zhoršení s projevy rozvinuté průduškové obstrukce,
• dosažení normální funkce plic,
• umožnění plnohodnotného života včetně možností plné tělesné aktivit
• zabránit vzniku nevratných průduškových změn s rozvojem plicní rozedmy a nebezpečím vleklé dechové nedostatečnosti.

Léčba astmatu má dva hlavní úkoly. V první fázi se jedná o zlepšení akutního a stavu a zajištění nemocnému normální dýchání a volné dýchací cesty. Současně je nutné, aby zaměřit se na potlačení zánětu v průduškové sliznici a na snížení průduškové hyperreaktivity. Proto je nutné, aby se v léčbě astmatu objevily obě složky akutní a preventivní.

Prevence

Samozřejmě, že prevence je vždy výhodnější než léčení již vzniklých potíží. Rozvinuté dýchací potíže požadují vždy vyšší dávky bronchodilatačních léků a ne vždy na léčbu dobře odpovídají.

Jakékoli akutní zhoršení stavu je potenciálně nebezpečné, protože může vést až k akutnímu těžkému astmatickému záchvatu. Jestliže se zhorší těžší akutní forma astmatu je nutné podání tabletových nebo injekčních forem kortikoidů, a to přináší i větší možnost výskytu nežádoucích účinků léčby.

Požadavek normální funkce plic není vždy tak samozřejmý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Velmi často se můžeme setkat s nemocnými, kteří jsou bez potíží  a ani neuvádějí žádné omezení ve svých denních činnostech, ale přesto při spirometrických vyšetřením zjistíme sníženou průchodnost dýchacích cest.

U takto postižených se může jednat o snížení vnímavosti funkční poruchy, kdy nemocný začne cítit obtíže až při velmi významném omezení plic.

Moderní léčba

Výzkumy, které byly zaměřené na hodnocení změn ve struktuře dýchacích cest při déle trvajícím astmatu dokázaly, že nekontrolovatelný zánět je doprovázen chronickou přestavbou průduškové stěny. Špatně léčené astma vede k rozvoji nevratných chronických změn, které postupně vedou k úbytku funkce plic.

Profesní astma

Pokud je astma vyvoláno opakovanými kontaktem s profesním alergenem, pak lze onemocnění označit za profesní astma, které je zařazeno do nemocí z povolání. Diagnóza se stanovuje pomocí tzv. eliminačního testu. V rámci primární prevence by pracovníci s atopií v rodině neměli být zařazováni n pracoviště, kde se alergeny vyskytují.

Astma a gravidita

Reakce organismu na těhotenství ženy, která trpí astmatem nelze dopředu předvídat. Podle výzkumů dochází u třetiny astmatiček k zhoršení nemoci, u třetiny není průběh astmatu těhotenstvím ovlivněn třetině žen přinese zlepšení stavu.

Nejdůležitější je udržet astma v průběhu celého těhotenství pod kontrolu. V případě, že není astma gravidní ženy kompenzováno, dochází u ní k opakovanému snížení okysličení krve a ostatních orgánů.

Nejrizikovějším obdobím pro možné poškození plodu jsou první tři měsíce těhotenství a kritický je osmý až desátý týden těhotenství, kdy se u plodu dokončuje vývoj orgánů. V průběhu tohoto období může nevhodně podaný lék způsobit poškození plodu. Výběr léků je také nutno uvážit v průběhu kojení.

Zvláštní pozornost je potřeba věnovat infekčnímu onemocnění dýchacího ústrojí v průběhu těhotenství a kojení. Pokud je nutná léčba antibiotiky, řídí se jejich výběr stejnými pravidly jako u jiných léků v tomto období. Již od počátku gravidity je nutná spolupráce ošetřujícího lékaře nemocné a gynekologa.

V současnosti je považováno každé těhotenství u astmatičky za rizikové. V průběhu celého těhotenství je nutné zintenzivnit sledování nemocné a samozřejmým požadavkem je normalizace plic ještě před porodem.

Astma a pohyb

Tělesná aktivita by  měla být součástí léčebného režimu každého astmatika. Pravidelná fyzická námaha vede ke zlepšení nejen dýchacího, ale  i oběhového ústrojí a má velmi kladný vliv jak na pohybový aparát, tak i na psychiku.

Aby však mohl astmatik aktivně sportovat, musí si vybrat především vhodné sportovní odvětví, protože různé druhy sportu jsou různě vhodné. Běhy venku a cyklistika jsou rizikovější než plavání, chůze, úpolové sporty, fotbal, košíková házená.

Obecně se nedoporučují podvodní a výškové sporty (potápění, horolezectví, létání na závěsných skluzavkách). Je to především z toho důvodu, že je nemožné včas přestat a účinně pomoci při náhlém záchvatu dušnosti.

Mezi velmi nevhodné sporty patří také motorismus vzhledem ke svému prostředí. Sportovat se také nedoporučuje při nestabilizovaném astmatu.

Astma a operace

Astma, které není dostatečně kontrolované zvyšuje riziko operačních i pooperačních komplikací. Rizikové jsou zvláště operace, které mají být podstoupeny v celkové anestezii. Pravděpodobnost výskytu komplikací závisí na stupni závažnosti astmatu v době operačního zákroku a na typu operačního výkonu.

Rizika ještě zvyšují celkově špatný zdravotní stav, nadváha, jiné závažné choroby, ale také i věk nad šedesát let. Astmatik musí být v rámci předoperační přípravy podroben celkovému vyšetření.

To také znamená normalizovat funkci plic podáváním kortikosteroidů v tabletách, které den před operací vysazujeme, protože by mohly zhoršovat hojení operační rány. Podmínkou předoperační přípravy je spolupráce lékařů různých profesí.

Lékař, který nemocnému léčí astma by měl být včas jakémkoli plánovaném výkonu informován. Zátěž mohou také představit i výkony v místním znecitlivění, například rozsáhlejší zákrok u stomatologa.

Cestování

Vliv změny prostředí na průběh nemoci je velice individuální a obecná doporučení se definují velmi těžko. V každém případě je potřeba zvážit plán cesty a její rizika. Plán dovolené by měl být přizpůsoben zdravotnímu zdravu.

V průběhu dovolené bývá tělesná zátěž obvykle vyšší než obvykle,  a proto je vhodné s lékařem prokonzultovat léky, které bereme.

Jestliže cestujeme letadlem, nesmíme zapomenout léky přibalit do příručního zavazadla pro případ, že by vznikly potíže.

Hobby

Při volbě zábavy a koníčků je nutné dát především pozor na kontakt s různými alergizujícími látkami, které by mohly alergickou reakci vyvolat.

Mezi nejdůležitější patří organické prachy, které vzniknou z některých typů dřeva (mahagon, bříza, borovice), ale i mouka kávový nebo čajový prach, prach z bavlny, některých kovů atd.

Pro astmatika jsou nebezpečné všechny látky, které při vdechnutí mohou vést k podráždění sliznice dýchacích cest a vyvolat dýchací potíže (ředidla, lepidla, čistících prostředků) a dráždivé plyny.

Jóga u astmatiků

Jóga patří mezi metody, které jsou zaměřené na zlepšení a obnovení schopnosti uvolnění mysli a organismu . Správný nácvik dýchání, který je základem pro řadu cvičení představuje široké spektrum duševních i tělesných aktivit. Jóga však může být pouze doplňkem nikoli nahrazením protiastmatické léčby.

Astmatu (Bronchodilatancia, Antileukotrieny)

26. 8. 2020

Bronchiální astma je chronické onemocnění charakterizované zánětem a přestavbou průdušek. Průdušky nadměrně reagují na určité látky a stavy a dochází k jejich dočasnému zúžení, které vyvolává sípání, dušnost, svírání na hrudi a kašel. V ČR trpí astmatem asi 5–10 % dětí a 2–5 % dospělých.

Bronchiální astma může být alergické i nealergické. Vždy jde ale o onemocnění zánětlivé, které může vzniknout v kterémkoliv věku. Při jeho rozvoji se uplatňují znečištění ovzduší, infekce, fyzická a emoční zátěž.

Cíl léčby astmatu

Astma neumíme vyléčit, umíme jej ale dobře kontrolovat, takže pacienti vedou zcela normální aktivní plnohodnotný život. Někteří se věnují dokonce sportu na vrcholové úrovni.

Cílem léčby astmatu je úplná kontrola onemocnění.

Pacient by neměl mít žádné nebo jen zcela minimální příznaky během dne (nejvýše dvakrát týdně), žádné omezení denních aktivit včetně fyzické námahy, žádné noční příznaky ani probouzení pro astma, téměř by neměl potřebovat úlevové léky (nejvýše dvakrát týdně), měl by mít normální nebo téměř normální funkci plic a žádné potíže, které by vyžadovaly naléhavý lékařský zásah.

Zásady léčby

Je třeba, aby byl každý pacient s astmatem o svém onemocnění a jeho léčbě poučen, aby uměl správně užívat inhalační léky, dodržoval předepsanou léčbu a pravidelně docházel na kontroly k lékaři. Každý astmatik by měl mít písemný plán své léčby, včetně informací jaké léky brát pravidelně, co dělat při zhoršení a kdy volat lékaře.

Léčba astmatu zahrnuje režimová opatření, užívání léků (úlevových a preventivních), úpravu rizikových faktorů (vyhýbat se kouření, potravinovým alergenům, aspirinu) a léčbu případných dalších onemocnění (jako je alergická rýma, obezita, úzkost/deprese, potravinové alergie, refluxní choroba). Pacienti se závažným astmatem by měli být vyšetřeni ve specializovaném centru.

Režimová opatření

Prvním opatřením je úprava prostředí a vyhýbání se spouštěčům záchvatů. Úhlavním nepřítelem astmatiků je tabákový kouř a znečištění ovzduší. Také silné vůně a pachy astmatiky dráždí. Někomu mohou vadit určité léky či potravinová aditiva.

Dále je třeba hlídat profesní škodliviny – organické materiály, které obsahují prach, plísně, výpary, pachy. U alergického astmatu je nutné se co nejvíce vyhýbat alergenům.

Mnozí astmatici jsou alergičtí na zvířata, není proto vhodné pouštět zvířata do obytných prostor, vůbec ne do ložnice a do postele.

Proti roztočům můžeme bojovat odstraněním koberců a čalouněného nábytku z ložnice, častým praním lůžkovin při teplotě nad 60 stupňů Celsia, teplotou vzduchu okolo 20 stupňů Celsia a vlhkostí pod 50 %.

Vhodná je také prevence infekcí dýchacích cest a chřipky – nepobývat v době epidemií v přeplněných místnostech, včas podstoupit očkování proti chřipce.

Léky

Astma se v průběhu času vyvíjí, může se proto měnit i jeho léčba. Léčba se podává podle závažnosti onemocnění a probíhá v postupných krocích. Z důvodu probíhajícího zánětu v průduškách a jejich přestavby je nutné její včasné zahájení.

Používají se 2 skupiny léků. První z nich jsou léky úlevové, záchranné, které slouží k zastavení astmatického záchvatu. Jejich účinek nastupuje rychle a většina z nich má krátkou dobu působení. Nejsou ale rozhodně určeny k používání pravidelnému a dlouhodobému! Jsou to tzv. krátkodobě působící beta-2-mimetika (SABA), někdy v kombinaci s inhalačními kortikosteroidy.

Druhou skupinu tvoří léky kontrolující astma – preventivní, protizánětlivé. Užívají se pravidelně každý den a dlouhodobě. A to i v době, kdy pacient nepociťuje žádné příznaky.

Léčí zánět probíhající v astmatických průduškách, a tak brání vzniku a opakování záchvatů dušnosti a sípání. Na jejich podávání nevzniká návyk ani po mnoha letech užívání. Svým dlouhodobým působením snižují v dýchacích cestách otok sliznic a hojí zánět.

V první řadě se podávají inhalační kortikosteroidy, u některých pacientů antileukotrieny, popř. metylxantiny.

K inhalačním kortikosteroidům může lékař přidat léky rozšiřující průdušky (tzv. bronchodilatancia) – dlouhodobě působící beta-2-mimetika (LABA).

Umožňují snížit dávkování kortikosteroidů a mnohdy se podávají společně jedním inhalátorem. Někdy se kombinují inhalační kortikosteroidy a antileukotrieny. Jako třetí lék lze přidat tzv.

anticholinergikum, další lék rozšiřující průdušky. Podává se také v inhalační formě.

U těžkého astmatu lze použít kortikosteroidy v tabletové formě nebo tzv. biologickou léčbu. U alergického astmatu se využívá také specifická alergenová imunoterapie.

Inhalační podání léků

Při léčbě astmatu podáváme léky nejčastěji inhalační cestou. Pacient je vdechuje přímo do průdušek. K tomu slouží řada inhalačních systémů.

Každý pacient musí techniku inhalace zvládat dobře i při zhoršení stavu. Je proto velmi důležitý správný výběr inhalačního systému a zvládnutí techniky inhalace pacientem.

U malých dětí jsou inhalační léky podávány přes dechový nástavec s obličejovou maskou.

(zza)

Zdroje:

GINA. Pocket guide for asthma management and prevention. 2018. Dostupné na https://ginasthma.org/wp-content/uploads/2018/03/wms-GINA-main-pocket-guide_2018-v1.0.pdf.

Vernerová E. Aktuální trendy v prevenci a léčbě alergie a astmatu. Med. praxi 2018; 15(2): 88–92.

Čillíková K. Léčba astmatu nabírá nový dech. Medicína po promoci 01/2020. 12.03.2020. Dostupné na: https://www.tribune.cz/clanek/45426-lecba-astmatu-nabira-novy-dech