Ministerstvo chystá novelu zákona o cenách a úhradách léčiv – vše o zdraví

Ministerstvo chystá novelu zákona o cenách a úhradách léčiv – vše o zdraví

Zlepšení systému: Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) si od novely zákona slibuje, že nový způsob úhrady zdravotnických pomůcek bude férový a transparentní.

Přihodí se vám úraz a potřebujete berle nebo ortézu. Jste diabetik a používáte glukometr nebo se staráte o seniora s inkontinenčními plenami. Zatímco teď za tyto pomůcky neplatíte nic nebo vás stojí jen přijatelnou částku, od příštího roku se může stát, že za ně zaplatíte víc.

Ministerstvo zdravotnictví chystá novelu zákona, která změní způsob proplácení všech zdravotnických prostředků. A kritici varují, že by se mohla dotknout právě doplatků pacientů.

Zdravotnické prostředky by neměly na rozdíl od léků pevně stanovenou maximální cenu. Nově by úřady stanovily jen úhradu ze zdravotního pojištění, tedy část, kterou platí pojišťovna.

Zbytek by pak musel podle právníků zaplatit pacient.

„Novela dostatečně neřeší cenovou regulaci. Nezbývá než věřit, že výrobci budou s pacienty solidární a ceny nastaví tak, aby se do úhrad vešli. Jinak pacienti nebudou před zvýšenými doplatky nijak chráněni,“ upozorňuje právník Ondřej Dostál z advokátní kanceláře PwC Legal, který se na zdravotnictví specializuje.

Obavy pacientů

Chystané změny se obávají i pa­cienti. „Už nyní se doplatky na sluchadla pro sluchově postižené děti pohybují v řádech několika desítek tisíc, protože rozdíl mezi cenou a úhradou je veliký.

Rodiče jsou závislí na pomoci nadací,“ upozorňuje Jana Fenclová, předsedkyně Centra pro dětský sluch Tamtam.

„Pokud by došlo k tomu, že bude výše ceny záležet na benevolenci prodejce, znamenalo by to ještě větší zátěž pro rodiče a nadace, které rodičům s doplatky na sluchadla pomáhají,“ prohlašuje.

Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že nový zákon vůbec ceny zdravotnických prostředků neřeší. „Pokud by mělo dojít ke skokovému růstu cen, lze přistoupit k výraznější cenové regulaci,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Kritici novely upozorňují také na to, že lékaře bude motivovat k tomu, aby předepisovali méně kvalitní, ale levnější varianty pomůcek.

„Bez hrozby finanční regulace budou moci vybírat jen z těch pomůcek, u kterých se výrobci dohodnou s pojišťovnami na ceně ve skupinách, kde k takové dohodě došlo,“ upozorňuje Dostál z PwC Legal.

„Pokud bude pacientovi více vyhovovat jiná pomůcka, bude lékař vystaven riziku regulačních srážek od pojišťoven,“ doplňuje.

Motivovat lékaře

S takovým výkladem ale ministerstvo zdravotnictví jako předkladatel návrhu nesouhlasí. „Lékař, který bude ochoten zohlednit i finanční hledisko a upřednostní ekonomicky nejvýhodnější produkty, ten bude naopak bonifikován,“ říká mluvčí ministerstva Štěpanyová.

Podle Dostála je právě tento bod problematický. Novela podle něj může vést k tomu, že lékař upřednostní levnější, ale horší pomůcku před její kvalitnější, avšak dražší variantou. Výrobce s nejnižší cenou by měl nově ovlivnit úhrady ostatních podobných pomůcek od jiných firem na trhu.

Může se tedy stát, že například výrobce méně kvalitních pomůcek, které dnes lékaři předepisovat nechtějí, uzavře s pojišťovnou dohodu o nejnižší ceně. „V tu chvíli všem ostatním zaměnitelným pomůckám ve skupině poklesne úhrada na cenu, kterou domluvila pojišťovna s výrobcem méně kvalitních pomůcek.

A pokud pacient bude chtít kvalitnější pomůcku, bude se jeho lékaři takový výrobek započítávat do finančních limitů. Lékaři tak budou motivováni, aby pa­cientům varianty kvalitnějších výrobků raději ani nenabízeli,“ míní Dostál.

Podle něj dále hrozí, že se dosud plně hrazené kvalitní produkty z dané skupiny rázem stanou doplatkovými.

Někteří lékaři už teď říkají, že pomůcky, které nebudou na seznamu, předepisovat nebudou. „Pokud pacientům nebude vyhovovat výrobek doporučený pojišťovnou, tak mu ho předepisovat nebudu,“ říká například ortoped Jan Michálek z Hradce Králové.

Všechno si vyzkoušet

Výhrady k novele mají také někteří zástupci pacientů. „Dnes si člověk může vybrat pomůcku mezi různými výrobci. Může si ji vyzkoušet, a když zjistí, která mu vyhovuje, požádá lékaře, aby mu ji předepsal. Je otázka, zda tato možnost bude s příchodem nového zákona stále platit,“ říká Václav Krása, předseda Národní rady zdravotně postižených.

Vadí mu i to, že pacienti ani lékaři by podle nového zákona neměli mít možnost ovlivnit, jaké typy zdravotnických prostředků se do oficiálního seznamu dostanou.

Podobný názor má také Jana Fenclová, která pomáhá rodičům neslyšících dětí. „U sluchadel pro děti je extrémně důležité, aby si pacient vyzkoušel, která pomůcka mu vyhovuje nejvíce. Sluchové podněty zpracovává mozek každého člověka jinak, u každého se sluchové postižení projevuje různě,“ vysvětluje.

Politici otálejí, léky by mohly být zcela zdarma

Česku by navíc hrozila žaloba Evropské komise a následně i pokuta v řádu miliard korun.

Ani právníci se neshodují, co se stane, pokud parlament nestihne do konce roku schválit důležitou novelu zákona, která řeší systém, jak se tvoří ceny léků a jak se platí.

Ministerstvo zdravotnictví přiznává, že neschválení novely by znamenalo velký problém pro české zdravotnictví.

„Vskutku by to byl obrovský průšvih a znamenalo by to krizový stav. Je na odpovědnosti všech poslanců, aby důležitou novelu podpořili,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt.

Co se nelíbí soudu

Podle rozhodnutí Ústavního soudu musí být od prvního ledna příštího roku takzvaná kategorizace léků prováděna podle nových pravidel a zákona. Zatím je vše upraveno pouze vyhláškou.

Zákon však stále není hotový a ministerstvo jej předloží nejdřív v srpnu. Opozice navíc už nyní prohlašuje, že novela je zmatečná a že ji nepodpoří. Proces, kdy se předkládají a schvalují zákony, přitom zpravidla trvá několik měsíců.

Ústavnímu soudu ani Evropské komisi se nelíbí, jak se nyní v Česku neprůhledně ceny léků vytvářejí a jak se poté medikamenty platí. Zejména jim vadí, že proces není zakotven v zákoně a že se proti němu farmaceutické firmy nemohou soudně bránit.

Novela zákona je nyní stále v připomínkovém řízení. „Nejdřív musíme prosadit reformní balík,“ vysvětluje poslanec Boris Šťastný (ODS).

„Ministerstvo s přípravou novely zbytečně otálelo,“ říká stínový ministr zdravotnictví David Rath. Slibovalo, že novela bude hotová na jaře,“ připomíná.

ČSSD zákon nechce podpořit

Právě Rath je hlavním kritikem chystané novely. „Podoba, která byla odeslána do připomínkového řízení, je naprosto zmatečná, systém zatemní a umožní zvýšení korupce,“ tvrdí Rath. „Pokud takovou podobu novely předloží ministerstvo sněmovně, stoprocentně ji nepodpoříme,“ tvrdí.

Sociální demokraté naopak chtějí sněmovně předložit vlastní novelu, kterou už se v parlamentu pokusili neúspěšně prosadit před rokem.

„Ministerstvo s přípravou novely otálí, ale za současný stav a předpokládané zmatky na konci roku je odpovědná hlavně minulá vláda. Ta moc dobře celých osm let věděla, že ten problém existuje, ale neudělala nic,“ říká na kritiku expert na lékovou politiku Josef Suchopár.

„Pan Rath by neměl být ve všech případech radikálně proti. Tentokrát to opravdu není na místě. Zablokování takového zákona by znamenalo obrovský problém,“ opakuje Tomáš Cikrt z ministerstva zdravotnictví.

Pokud bude zákon schválen, stane se tak na poslední chvíli. Státní ústav pro kontrolu léčiv tak nestihne do prvního ledna podle nových pravidel přehodnotit ceny a úhrady léků na trhu. To má podle vyjádření ministerstva vyřešit přechodné ustanovení, podle kterého první tři měsíce příštího roku budou léky hrazeny pojišťovnou jako dosud.

Co se změní

Ministerstvo zdravotnictví musí v novele zákona splnit právě požadavky Ústavního soudu a Evropské komise. Stížnost k Ústavnímu soudu přitom paradoxně podali senátoři v čele se současným ministrem zdravotnictví Julínkem, který proti současnému neprůhlednému systému dlouhodobě protestoval.

Novela zákona má zcela změnit systém určování cen a úhrad léků. O všem má nově rozhodovat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který by se tak stal mocným úřadem.

„Personálně úřad musí posílit. O zavádění léků na trh budou rozhodovat špičkoví zdravotníci, ekonomové a právníci,“ říká Tomáš Cikrt z ministerstva.

Opozice zase proti

Posílení pravomocí úřadu se nelíbí opozici. „O cenách by SÚKL rozhodovat mohl. Ale aby rozhodoval úplně o všem, tedy i o výši úhrad pojišťoven? To vybízí ke korupci,“ tvrdí David Rath.

  • Podle oslovených odborníků na lékovou politiku by však nový systém měl být transparentnější než ten současný.
  • „Zásadní věcí je, že vše bude zakotveno v zákoně a tím pádem se proti rozhodnutí komise kdokoliv bude moci soudně bránit, což dosud nešlo,“ říká expert na lékovou politiku Josef Suchopár ze společnosti Infopharm.
  • K podobě novely připravované ministerstvem se Suchopár stejně jako ostatní odborníci zatím nechce konkrétně vyjadřovat, protože ještě není zcela hotová.
  • Ze zdravotního pojištění jde na léky více než 40 miliard korun ročně.

Lékárníci chystají žalobu na Státní ústav pro kontrolu léčiv kvůli opožděným dodávkám léků

Ilustrační foto

• 

ZDROJ: profimedia.cz

Česká lékárnická komora se chystá zažalovat Státní ústav pro kontrolu léčiv kvůli opožděným dodávkám léků.

Žalobu chce podat, pokud ústav nezačne trestat distributory léčiv za to, že objednané léky pro konkrétní pacienty nedodávají lékárně včas, tedy do dvou pracovních dnů podle zákona. Komora se na tom usnesla na dnešním mimořádném sjezdu.

SÚKL prostřednictvím své mluvčí Barbory Peterové uvedl, že ustanovení zákona ohledně dodávek je právně nevymahatelné. Ministerstvo zdravotnictví chce problém vyřešit novelou zákona.

Zajímavé:  Leky Na Posunuti Menstruace?

„Byli jsme jako představenstvo pověřeni, abychom připravili žalobu na Státní ústav pro kontrolu léčiv pro nečinnost,“ řekl předseda komory Lubomír Chudoba. Chtějí dosáhnout toho, aby SÚKL začal vymáhat po distributorech dodržování platného zákona. Žalobu má vedení komory připravit v řádu týdnu, tedy zhruba do konce října.

„Obavy lékárníků chápeme, avšak v gesci SÚKL není zajištění dostupnosti léčiv. Nemůžeme přinutit farmaceutickou společnost, aby přerušené nebo ukončené dodávky k nějakému datu obnovila.

Ustanovení v zákoně týkající se povinnosti dodávek je právně nevymahatelné,“ uvedla mluvčí. SÚKL podle ní může dostupnost léků hodnotit jen podle došlých hlášení.

V případě dlouhodobého výpadku informuje ministerstvo zdravotnictví, dodala mluvčí.

Ministerstvo zdravotnictví chce na podzim předložit novelu zákona, podle které by místo distributorů byli za to, že přípravky dodají včas, odpovědní výrobci, uvedla Česká televize.

„Bude muset držet určitý objem léků a pokud zkrátka lékárna nebude tím lékem disponovat, tak ten lék si vyžádá a do dvou pracovních dnů výrobce ten lék bude muset dodat, jinak mu bude hrozit poměrně významná sankce,“ řekl ČT ministr Adam Vojtěch (za ANO).

Po ministerstvu zdravotnictví lékárníci požadují seznam firem, které vyvážejí léky do ciziny. Chtějí tak získat informace, která firma jaké léky vyvezla a v jakém množství, a porovnat, zda vývoz není příčinou nedostupnosti léků pro české pacienty, uvedl Chudoba.

„Už si prostě nemůžeme jenom vyměňovat své názory a stanoviska, ale buď budou ministerstvo a SÚKL konat, nebo se pokusíme domoci spravedlnosti přes české soudy,“ prohlásil.

Komora podle prezidenta také požaduje, aby ministerstvo nejpozději do 9. února příštího roku zajistilo financování lékáren v souvislosti s novou povinností kontrolovat pravost léčivého přípravku. „Ty náklady jsou vyčísleny zhruba na půl miliardy korun ročně pro 2500 lékáren, je to prostě ohromná částka, kterou potřebujeme,“ uvedl Chudoba.

Financování by bylo možné buď prostřednictvím úhradové vyhlášky, nebo přes cenový předpis. Lékárníci také požadují přechodný odklad sankcí spojených s touto povinností tak, jako tomu bylo u elektronického receptu.

Lékárníci budou muset od února načítat speciální bezpečnostní kód z každé krabičky léčivého přípravku. Kód má být ochranou před padělanými léky, kterou zavedla pro všechny členské země Evropská unie. Lékárníci tvrdí, že jim to přinese náklady na nové čtečky a časovou ztrátu při výdeji léků.

Ministerstvo zdravotnictví zatím podle Chudoby opakovaně odmítlo návrhy komory na úhradu práce spojené s ověřováním pravosti léků, zdravotní pojišťovny „díky svéráznému výkladu úhradové vyhlášky“ neproplácejí lékárníkům asi 15 procent jejich úkonů spojených s výdejem léků na lékařský předpis, dodal Chudoba.

Autor: ČTK

Němeček chce opatření proti vývozu léků. A nižší platby za zdravotnický materiál

Podle Němečka patří české léky k nejlevnějším v Evropské unii, i proto se stávají předmětem reexportů. V krátké době muselo ministerstvo třikrát omezit vývoz léků kvůli výpadkům na českém trhu.

Problém podle ministra je v tom, že nynější zákony umožňují ministerstvu reagovat až na výpadky v prodeji léků. V platném zákoně také nejsou sankce pro firmy, které miliardové obchody s vývozy léků provádějí.

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

Ministr zdravotnictví představil plán, jak ušetřit na úhradách zdravotnických prostředků. Pro Radiožurnál ho popsal ministrův náměstek Tom Philipp

„Nový systém by měl fungovat tak, že ministerstvo ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) vytvoří seznam takzvaných rizikových léčivých přípravků, tedy těch, jejichž nedostatek může ohrozit zdraví či životy pacientů a v minulosti už předmětem reexportu byly,“ řekl Němeček.

Firmy, které budou chtít některý z léků na seznamu vyvézt, budou muset 30 dní předem požádat o souhlas. Pokud by porušily toto ustanovení, dostaly by pokutu až 20 milionů korun nebo zákaz činnosti na dva roky.

Podle prezidenta České lékárnické komory Lubomíra Chudoby lékárníci po něčem podobném volají už několik let. Návrh proto vítá, i když některé věci by podle něj bylo třeba ještě změnit.

„Uvidíme, až bude uveden do praxe, protože zatím postrádáme prováděcí vyhlášku, například to, že ten konkrétní seznam léků, kde třeba může být dvacet, třicet položek bude aktualizován pouze jednou kvartálně, to nám připadá jako velmi dlouhý interval, to si myslíme, že musí být mnohem flexibilnější,“ poznamenal Chudoba v rozhovoru pro Český rozhlas.

Případné byrokracie kolem nového opatření se neobává. „To jsou jednoduché úkony, a já si myslím, že tady prioritou naopak musí být pro všechny včetně nás lékárníků ochrana zájmu pacientů, to znamená, aby měli dostatek svých léků,“ dodal Chudoba.

Ministr zdravotnictví, Němeček, plánuje taky změny v přístupu ke zdravotnickým prostředkům – to jsou třeba krycí materiály, stříkačky, pomůcky pro inkontinentní pacienty, rentgeny a tak dále.

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

Návrhy MZ týkající se exportu léků a cen zdravotnického materiálu okomentoval prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba

V současnosti jsou v Česku často výrazně dražší než v zahraničí, protože záleží na dohodě firmy a zdravotních pojišťoven. Nově by podle představ ministerstva ceny a úhrady těchto prostředků určoval Státní ústav pro kontrolu léčiv.

„Chci změnou zákona dosáhnout transparentního a úsporného systému úhrad zdravotnických prostředků, který bude odolný tlakům výrobců a distributorů a zabezpečí zdravotnické prostředky dostupné všem příjmovým skupinám, tedy vždy v základní variantě hrazené ze zdravotního pojištění. Dosáhneme tak také výrazných úspor. Jen v roce 2013 představovaly výdaje na zdravotnické prostředky téměř 28 miliard Kč,“ citovala Němečka zpráva zveřejněná na webu ministerstva.

Ministr si od plánovaného poklesu úhrad slibuje úsporu vše výši čtyř až šesti miliard ročně.

Novelu zákona o lécích chce dát ministr vládě v srpnu, novelu ke zdravotnickým prostředkům v září.

Lékový ústav ušetřil díky změnám cen a úhrad miliardu korun

Úspory ve veřejném zdravotním pojištění nejsou podle ministra zdravotnictví na úkor pacientů. O jednu miliardu klesnou zisky farmaceutických firem.

Praha – Změnami cen a úhrad léků dosáhl Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) za tři měsíce úsporu jedné miliardy korun. Novinářům to řekl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).

Zdůraznil, že úspory ve veřejném zdravotním pojištění nejsou na úkor pacientů. O jednu miliardu klesnou zisky farmaceutických firem. Uspořené peníze budou podle ministra využity na úhradu drahé léčby.

Pojišťovny loni zaplatily za léky 34 miliard korun.

SÚKL od 1. března do 31. května prověřil ceny a úhrady sedmi přípravků. U tří již rozhodnutí nabylo platnosti a úspora letos dosáhne 464 milionů korun, uvedl ředitel ústavu Zdeněk Blahuta.

U dalších čtyř nabydou platnosti nejpozději k 1. srpnu a úspora letos přesáhne půl miliardy korun. Jde o léky na tlak, cukrovku a deprese.

Pacienti mají podle Blahuty zajištěno, že je vždy dostanou bez doplatku.

Pět ze sedmi přípravků bylo podle Blahuty ve správním řízení zařazeno na návrh Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). „Další návrhy na zkrácené revize VZP chystá,“ potvrdil náměstek pro zdravotní péči Petr Honěk.

Ministr ocenil práci SÚKL na revizích, úspora bude podle něj využita například pro onkologicky nemocné či pacienty s roztroušenou sklerózou. „A můj úkol pro Státní ústav pro kontrolu léčiv je takový, aby do konce roku udělali všechno pro to, aby se úspora zdvojnásobila,“ prohlásil.

Chystá se novela zákona

Další potenciál úspor vidí Blahuta v současné hloubkové revizi cen a úhrad, která v předchozích letech nabrala velké zpoždění.

Vedle revizní činnosti se chce Blahuta zabývat také reexportem, tedy vývozem levně nakoupených léků do ciziny, kde je firmy prodají dráž. Způsobuje to výpadky dodávek pro české pacienty.

SÚKL chystá podklady pro novelu zákona o léčivech, která by umožnila sledovat přesnou strukturu uvedení léčivých přípravků na český trh a jejich pohyb na trhu. Pokud data ukážou, že na trhu je méně léků, než je běžná spotřeba, sdělí to SÚKL ministerstvu zdravotnictví. To by mohlo na určenou dobu vývoz takového léku zakázat.

Podle starších odhadů skončí v cizině místo u českých pacientů léky až za 16 miliard korun. Podle novějších odhadů jde o podíl do pěti procent celkové spotřeby léčiv v ČR. Nejčastějším důvodem výpadku zůstávají poruchy ve výrobě, stažení šarže z oběhu či rozhodnutí výrobce přípravek dočasně nedovážet.

Léčebné konopí by mohlo být levnější a na elektronický recept, podpořili to poslanci

„Smyslem navrhované úpravy je zejména umožnit soukromým subjektům pěstovat rostliny konopí pro léčebné použití, vyrobit z nich léčivou látku a tu distribuovat za stejných podmínek jako jakoukoli jinou návykovou látku,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Slibuje si od toho zvýšení konkurence a snížení ceny léčivých přípravků s obsahem konopí.

Poslanec ANO Rostislav Vyzula uvedl, že gram léčebného konopí nyní stojí od 170 do 250 korun. Onkologičtí pacienti podle poslance spotřebují v průměru pět až deset gramů za měsíc, někteří ovšem více.

Zajímavé:  Program Who Zdraví Pro Všechny Do R. 2000?

Pojišťovny hradí až třicet gramů léčebného konopí na měsíc, dodal Vyzula. Pacienti by podle něj měli mít k dispozici konopí nejen jako prášek v tobolkách, ale také v tekuté podobě nebo ve formě čípku.

Léčebné konopí se užívá třeba u chronických bolestí, na něž nezabírají jiné léky. Předepisují ho vybraní lékaři, například lidem s roztroušenou sklerózou, rakovinou či AIDS.

Omezená legalizace konopí

Naopak omezenou legalizaci konopí sněmovna odmítla. Návrh skupiny čtyř desítek poslanců ze šesti klubů předpokládal, že by si bezúhonní dospělí lidé mohli bez hrozby postihu vypěstovat a zpracovat doma až pět rostlin konopí.

Pirátský poslanec Tomáš Vymazal zdůrazňoval, že změna by mohla zabránit kriminalizaci jinak bezúhonných lidí. „Konopí je v Česku velice oblíbené. Dle různých studií s ním má zkušenost více než každý čtvrtý mladistvý a u dospělých jsou to dokonce dva z pěti,“ uvedl. Podle předsedy STAN Víta Rakušana jde o odstraňování státem řízeného pokrytectví.

Ministr zdravotnictví upozorňoval na to, že novela je v rozporu s mezinárodním právem a protidrogovou politikou. „Přináší velká sociální a zdravotní rizika,“ dodal. Ministr také varoval před možnou drogovou turistikou za takzvaným rekreačním konopím.

Registr zprostředkovatelů

Podle ministerstva průmyslu by měla novela s dalšími změnami pomoci vyčistit energetický trh. Resort předlohu již dříve označil za další krok proti takzvaným energošmejdům. Předloha také v reakci na výtky Evropské komise řeší fungování Rady Energetického regulačního úřadu.

Novela zavádí zprostředkovatelskou činnost v energetice na základě oprávnění Energetického regulačního úřadu (ERÚ) jako nový druh podnikání. Registr zprostředkovatelů povede rovněž regulační úřad.

Dosud platí, že dodavatelé energie musí mít pro svou činnost licenci a podléhají dozoru ERÚ, zprostředkovatelům ale stačí živnostenský list, smlouva nebo dohoda, ale dohled mají pouze obecný.

Podobný registr zprostředkovatelů už existuje u finančních služeb, vede ho Česká národní banka.

Zprostředkovatel bude muset mít mimo jiné ukončené alespoň střední vzdělání a nejméně pět let praxe ve výrobě nebo obchodu s elektřinou nebo plynem. Bude také moci ustanovit odpovědného zástupce, který splňuje tuto podmínku. Oprávnění bude ERÚ vydávat na pět let.

Hnilička složil poslanecký mandát, v čele sportovní agentury zůstává

Milan Hnilička vystoupil před poslanci hned na začátku schůze a za své jednání se omluvil. „Já bych se chtěl především omluvit za to, že jsem o víkendu porušil vládní opatření a myslím si, že je na místě, abych přijal trest za to, že jsem tak učinil. A tímto rezinguji na svůj post poslaneckého mandátu. Velmi mě to mrzí, omlouvám se,“ prohlásil Hnilička. 

V dolní komoře Hniličku nahradí bývalý místostarosta Rakovníka Miroslav Samaš (ANO). Většina opozice žádá i jeho konec v čele sportovní agentury. Hnilička sdělil, že o funkci v agentuře se rozhodne podle toho, jak se k tomu vyjádří sportovní prostředí.

Většina poslanců sněmovního podvýboru pro sport setrvání Hniličky v čele sportovní agentury podpořila. Za dostatečné považuje, že kvůli porušení protiepidemických opatření složil mandát poslance. Po zasedání podvýboru to řekla jeho předsedkyně Věra Procházková (ANO). 

„My jsme se usnesli, že jeho (Hniličkovo) rozhodnutí je pro nás dostačující, velkou většinou,“ řekla Procházková. „Jako šéf Národní sportovní agentury by podle mého názoru měl zůstat na své pozici,“ dodala. Porušení nařízení nemá podle ní souvislost s Hniličkovou prací v agentuře.

Chystám se na komplexní revizi regulace léků, říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch

Vytvořeno: 29. 1. 2018 Poslední aktualizace: 29. 1. 2018

Datum vydání: 25. 1. 2018
Zdroj: Časopis Terapie
Autorky:  Marcela Alföldi Šperkerová, Lenka Kadeřávková

Po rezignaci bývalého ředitele SÚKL Blahuty se ve výběrovém řízení hledá nový. Čerstvý ministr zdravotnictví zároveň s celou vládou již v demisi by rád zlepšil fungování ústavu.

Kritizuje především neúměrně dlouhé řízení v oblasti cen a úhrad léčiv.

„Buď je lék efektivní, je život zachraňující anebo ho signifikantně prodlužuje, pak ho pojďme hradit, anebo není a hradit se nebude,“ říká v rozhovoru ministr Vojtěch.

Odhadnete, jakou máte před sebou budoucnost v čele ministerstva zdravotnictví?
Práce mě baví, jsem plný sil, takže bych tu rád byl co nejdéle. Ideálně na celé volební období. Ale samozřejmě je to politika a situace je poměrně nejasná.

Bude premiér Babiš usilovat o křeslo zdravotnictví i při vzniku případné koalice ve druhém pokusu o sestavení vlády?
Z jeho vyjádření bych řekl, že ano. Čtyři roky jsme se resortu poměrně intenzivně věnovali, proto doufám, že bude.

Ještě v prosinci jste představil svůj pozměňovací návrh k eReceptu, který na rok upouští od sankcí, pokud by někdo nedodržel povinnost ho používat. Jaký bude jeho další osud?
Zaznamenal jsem mezi poslanci spíše pozitivní reakce, a to i od odborné veřejnosti.

Návrh jsem přednesl, protože celý projekt má určité zpoždění a není vždy vina lékařů, že v něm nejsou všichni registrováni. Proto je bezsankční období potřebné a bude sloužit také k tomu, aby si všichni mohli osahat tuto novou věc.

Přestože jsou ještě dva konkurenční návrhy, které chtějí odložit povinnost elektronicky předepisovat o dva roky, či dokonce o pět let, věřím, že ten můj bude podpořen. Odkládání povinnosti by bylo absurdní schvalovat. Za prvé, povinnost již nastala a retroaktivně ji rušit není namístě ani z právního hlediska.

A za druhé, z čísel, která máme k dispozici, vyplývá, že se do systému již všichni lékaři přihlásili. Asi 37 tisíc lékařů již má i oprávnění elektronicky předepisovat a dalších sedm a půl tisíce jich je v procesu ověřování.

Počítáte s tím, že by se rok odkladu využil i k přípravě legislativy, která zavede nadstavbové funkce eReceptu, jako je např. plný lékový záznam pacienta?
Určitě. Chci návrh připravit, aby mohl jít v dubnu na legislativní radu vlády a tyto nadstavbové funkce mohly fungovat od ledna 2019.

Zřídili jsme k přípravě legislativy expertní skupinu, v níž chci mít i zástupce Úřadu pro ochranu osobních údajů, protože lékový záznam je věc citlivá. Musíme se domluvit, jak jeho zpřístupnění bude fungovat, protože evidentně nebude možné bez souhlasu pacienta.

To je jedna z mých hlavních priorit pro tento rok.

Ještě nějaký další krok byste v dohledné době rád začal na poli elektronizace zdravotnictví?
Především to je Národní registr zdravotnických pracovníků.

Žádná taková databáze totiž dosud neexistuje. A potom bych rád elektronizaci zdravotnictví podchytil zákonem, který například nastaví datové standardy pro poskytovatele, abychom mohli data sdílet.

Pracovat na tom bude ředitel ÚZIS Dušek.

Nyní se mění ředitel SÚKL.

Co by se v ústavu mělo změnit?
Rád bych, aby SÚKL v nějakých oblastech pracoval lépe, nejenom co se týče eReceptu, ale například v oblasti cen a úhrad léčiv, kde nejsou dodržovány zákonné lhůty, někdy i násobně, a úhrada se stanovuje třeba i několik let. To opravdu není v pořádku.

Buď je lék efektivní, je život zachraňující anebo ho signifikantně prodlužuje, pak ho pojďme hradit, anebo není a hradit se nebude. Samozřejmě za prodlužováním správního řízení mohou být i farmaceutické firmy, ale ne ve všech případech.

Proto jsem zadal i zastupující ředitelce SÚKL, ať připraví analýzu, proč SÚKL není schopen dodržet zákonnou 150denní lhůtu, proč správní řízení trvá třeba 1000 dnů. Nutné je také řešit oblast zdravotnických prostředků, kde jsou při notifikaci masivně porušovány zákonné lhůty. Z těchto pohledů ústav nefunguje dobře.

Ředitel SÚKL nakonec odstoupil sám. Chystáte ale vy nějaké personální změny, ať už na ministerstvu, v přímo řízených nemocnicích či ve VZP?
Přímo na ministerstvu jsem spíše z důvodu efektivity spojil dvě sekce, které mají ekonomický charakter, do jedné, ubyde tedy jeden odborný náměstek. Pak jsou na ministerstvech ti tzv.

političtí náměstci, nemám toto označení rád, kam jsem jmenoval paní doktorku Šteflovou, i když je spíš také odbornou náměstkyní a bude se věnovat oblasti prevence. Tato místa může obsadit ministr přímo, nyní je tu ještě jedno místo politického náměstka volné, to zatím nechám neobsazené. V přímo řízených nemocnicích ještě uvidím, musím se s jejich situací detailněji seznámit.

Požádal jsem příslušný odbor, aby mi připravil hlubší analýzu. Samozřejmě nevylučuji, že v jejich čele pak může ke změnám dojít. A pokud jde o VZP, ministr nemá na její vedení přímý vliv. Tam se mění správní rada po volbách, dvacet členů nominuje poslanecká sněmovna a deset vláda na návrh ministra.

Takže v této části také navrhnu nějaké změny, protože jsou tam například náměstci, kteří na ministerstvu již nejsou, jako například paní doktorka Teska Arnoštová.

Po eReceptu chcete urgentně řešit jakou další oblast?
Jde především o poukazové zdravotnické prostředky. Práce na přípravě jejich cenové regulace, která má velké zpoždění, jsme nyní zahájili. Dosavadní úprava je dlouhodobě problematická. V předchozím volebním období tady byly pokusy o řešení, ale spíš jen naoko.

Myslím návrh zákona za ministra Němečka, který překlopil úhradovou regulaci léků do regulace prostředků, což nemělo šanci na úspěch. Loni v červnu pak Ústavní soud jejich úhradovou regulaci zrušil, čímž nikdo nebyl moc překvapen.

Zajímavé:  Léčba Lupénky - Přírodní Alternativa?

A od té doby se nic nepřipravilo, přestože soud určil, že má být zákon vyhlášen do konce roku 2018, což je v legislativním procesu poměrně napjatá lhůta. Už jsme svolali pracovní jednání velké skupiny všech stakeholderů. Paragrafované znění musí být hotovo do poloviny února. Pokud bychom zákon nestihli včas připravit, nastane velký problém.

Koncem roku zanikne současná úprava a podle propočtů by se úhrady za zdravotnické prostředky zvýšily o dvě miliardy ze současných 6,5 miliardy korun, což jsou velké peníze. Proto tlačím na rychlou přípravu zákona.

Budete vycházet z návrhu, který připravil ještě ministr Heger?
Samozřejmě jsou dvě cesty, a to jestli bude úhradová regulace v gesci pojišťoven, nebo SÚKL a jestli se bude úhrada stanovovat ve správním řízení, nebo opatřením obecné povahy.

Správní řízení je v objemu zdravotnických prostředků nereálné. Myslím, že SÚKL bude hrát v tomto bodě svou roli, ale úhrada se asi bude stanovovat jiným právním instrumentem. Zatím nechci předjímat výsledek. Ale určitě to nebude překlopená regulace léků.

Těch je zhruba osm tisíc, zatímco zdravotnických prostředků asi 50 tisíc. To je nereálné zvládnout.

Které další legislativní změny byste chtěl prosadit?
Připravili jsme legislativní plán s výhledem na čtyři roky, protože s tímto časovým očekáváním pracuji. Například bychom rádi připravili komplexní revizi systému cenové regulace léků. Ten současný funguje zhruba 10 let a vykazuje vedle dlouhých správních řízení i další problémy, jako je například paragraf 16.

Jak se stavíte k novele vyhlášky týkající se vysoce inovativních léčebných prostředků (VILP), jež byla ministerstvem připravena těsně před volbami?
Rozhodl jsme se, že ji stáhnu, protože si myslím, že je nekoncepční.

Vstup inovativních léků do úhrad by se měl řešit v rámci komplexní revize systému cen a úhrad. Nemyslím si, že je vyhláška připravená dobře, a proto hrozí, že by se s vaničkou vylilo i dítě.

 Neříkám, že VILP fungují ideálně, ale na druhou stranu musíme mít nějaký instrument, aby se léky, u nichž se ze začátku zdá, že nejsou nákladově efektivní, k pacientům dostaly. Novela vyhlášky je nastavena tak, že VILP v zásadě zabíjí.

Parametry, které jsou v ní zahrnuté, by totiž podle analýz nesplnily téměř žádné ze současných VILP. Na rozpacích z ní jsou pacientské organizace i odborné společnosti.

V Česku je údajně stále hodně akutních lůžek na počet obyvatel. Nastane podle vás letos příhodná doba ke změně, když pojišťovny budou znovu uzavírat rámcové smlouvy s nemocnicemi?
Je třeba korektně říci, že počet akutních lůžek se postupně snižuje, byť jsme stále nad průměrem zemí OECD nebo Evropské unie.

Každopádně by se nejednalo o bezhlavé rušení lůžek, ale spíš o tlak na jejich efektivitu. Například nemocnice, které se nacházejí vedle sebe, se mohou určitým způsobem propojovat, konkrétní oddělení posílit a naopak. Myslím, že je správné dívat se na nemocniční síť komplexně, nikoli jako na atomizované jednotky.

Některé kraje, například Jihočeský, řídí nemocnice jako celek, kdy ty menší z nich se kromě bazální péče zaměřují jen na konkrétní obory a pacienty si mezi sebou posílají podle potřeby. Pak je samozřejmě uzlová nemocnice v Českých Budějovicích, která má všechna oddělení a koncentruje těžší případy.

 Myslím, že kraje by měly přijít s touto koncepcí i v rámci jednání o rámcových smlouvách.

Jste zastáncem velkého a silného ministerstva, které má pod sebou hodně organizací, anebo užšího, které dává pravidla, jak by měly věci fungovat, a je spíše garantem věcí? Tím například myslím, jestli zvažujete vznik univerzitních nemocnic?
Přiznám se, že univerzitní nemocnice pro mě nejsou prioritou. Byť nejsem zastáncem současného modelu.

Navíc ministerstvo sice zřizuje nemocnice, ovšem ty si v zásadě dělají, co chtějí. Jen těžko se dostávám k informacím, co se v nemocnicích děje, příliš nefunguje controlling či reporting. A to vůbec nemluvím o cenách léků a materiálu, které nemocnice nakupují.

 Budu se snažit maximálně posílit kontrolu nemocnic přímo řízených ministerstvem, také bych určitě vyzkoušel sdružené nákupy ‒ alespoň v rámci pilotních projektů.

Společné nákupy by organizovalo ministerstvo?
Ne, to určitě ne. Jednak na to nemáme lidi, a navíc tomu ani nerozumějí. Nejde o věc, kterou může dělat úředník po pracovní době. Napsat zadávací dokumentaci je velmi složité.

Existují dvě možnosti, jednu z nich navrhoval Svaz zdravotních pojišťoven, a to takovou, že by drahé léky pro své pacienty nakupovaly pojišťovny. Bonusy by pak zůstávaly u nich. Druhá alternativa je, že by drahé léky, ale i další prostředky a materiál nakupovala jedna nemocnice pro ostatní.

Zákon s tím počítá v rámci sdružení zadavatelů. Když to funguje v zahraničí, tak by to mohlo fungovat i u nás.

Hodláte zavádět i některé další parametry, jako je spoluúčast pacientů na léčbě, případně nominální pojistné a poplatky?
Za současné situace nejsou poplatky aktuálním tématem.

Prostor podle mě existuje spíše ve zprůhlednění úhrady rozdílu mezi hrazenou a nehrazenou variantou například zdravotnického prostředku. Nedávno jsem zaznamenal reportáž o praxi, která byla veřejným tajemstvím, a bohužel se to týkalo jedné z nemocnic, jež patří pod ministerstvo zdravotnictví.

Tedy že fungují nadace s nejasným původem a skrze ně tečou peníze od pacientů za tzv. nadstandardy do nemocnic. To je podle mě nepřípustné a je to znak absurdity systému, který nutí pacienty takto postupovat. Chtěl bych lidem umožnit, aby si mohli případný doplatek uhradit.

Samozřejmě by bylo nutné ošetřit tvrdými sankcemi, aby měl lékař povinnost nejprve nabídnout plně hrazenou variantu.

Nominální pojistky je asi nutné nejprve projednat napříč politickým spektrem?
Určitě. Rád bych tuto debatu otevřel, ale jde o velmi zásadní zásah do systému a není možné jej protlačit silou. Tedy byl by potřeba základní konsenzus většiny politických stran, byť jistě ne všech, protože například KSČM bude vždycky proti.

Co se týče parametrů systému, vykazujete řadu shodných prvků s ODS, TOP 09, něco taky s KDU-ČSL i s Piráty. Je tedy celkem šance se v řadě oblastí alespoň ze dvou třetin shodnout.
Vnímám to podobně. Jen je problém v tom, že do hry vstupuje čirá politika, která bývá oproštěna od věcné argumentace, což mě štve.

Mezi své poradce na ministerstvu jste si vybral prof. Štěpána Svačinu, který si v minulosti stěžoval, že Česká lékařská společnost (ČLS JEP) nemá zákonem danou možnost komentovat zdravotnické zákony, podobně jako to nemají pacienti. Chcete společnosti připomínky umožnit?
S prof.

Svačinou jsme coby s předsedou ČLS JEP podepsali memorandum o spolupráci. Odbornou společnost vnímám jako důležitý subjekt a určitě se chci o její stanoviska opírat. První krok jsme tedy udělali a určitě budeme spolupracovat.

Myslím, že máme podobné názory a pohled na zdravotnictví, například pokud jde o jeho elektronizaci, měření kvality péče a další věci.

A jak se stavíte ke spolupráci s pacientskými organizacemi?
Myslím, že šlo o dobrou iniciativu mého předchůdce, který vytvořil pacientskou radu.

Už jsem se setkal s jejím vedením, další kontakty máme naplánované a sešel jsme se také s pacientskými organizacemi. Pro mě jde o relevantního partnera a připomínkové místo zákonů. Také jsem zřídil další dvě rady.

Jednak radu poskytovatelů zdravotní péče, kde jsou zástupci všech segmentů, tj. praktičtí lékaři, ambulantní specialisté, zástupci nemocnic, laboratoří atd.

, a dále vědeckou radu, která zde byla v minulosti bohužel zcela umrtvena a jež zahrnuje kromě vědecké oblasti i vzdělávání. Obě uskupení budou pravidelně zasedat a připomínkovat naše návrhy. Chci dostát svému krédu více otevřít ministerstvo, a to nejen jednomu segmentu, při vší úctě k nemocnicím.

Považujete současné fungování přístrojové komise za dobře nastavené?
Nelíbí se mi z více důvodů. Za prvé rozhodování komise není transparentní. Jestliže si někdo chce dohledat, proč konkrétní přístroj doporučila či nikoli, na internetu pouze narazí na strohé stanovisko ano či ne.

Nikdo se nic konkrétního nedozví. Přitom komise má velký vliv, vždyť rozhoduje o přístrojích za 50, 60 milionů korun a někdy i dražších, například pokud jde o lineární urychlovače. Není tedy udržitelné, aby se poskytovatelé nedozvěděli, proč se usnesla tak či onak.

 Proto jsem rozhodl, že žádná další komise nezasedne, dokud nedojde ke změně. Jde o úkol pro odpovědné náměstky a doc. Ladislava Duška z ÚZIS, aby proces rozhodování alespoň trošku přiblížili principu HTA. Tzn.

že bychom jej rozdělili na fázi posouzení, která by se opírala o data, jako je dostupnost péče, personální obsazení atd. Výsledkem by bylo zdůvodnění, proč je záhodno přístroj pořídit a hradit z veřejného zdravotního pojištění či nikoli.

Druhá fáze rozhodování by byla do jisté míry politickou věcí, zdravotní pojišťovny by řešily, co jsou schopny hradit a co nikoli. Samozřejmě všechno musí být zveřejněno a stanoviska musejí být auditovatelná a dohledatelná.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector