Mononukleosa – Vše o zdraví

• Infekční mononukleóza je virové onemocnění v 90 % případů způsobeno virem EB (Epstein-Barrové), který patří do skupiny herpetických virů (podobně jako opar, neštovice nebo pásový opar).
• Infekční mononukleóza v organismu člověka nadále zůstává i po prodělání infekce a při jakémkoliv výrazném oslabení organismu se znovu aktivuje.
• K nákaze dochází přenosem slin, mezi rizikové faktory tedy patří líbání a sdílení nápojů nebo cigarety mezi více lidmi.
• Infekční mononukleóza se projevuje zvětšením lymfatických uzlin v oblasti třísel, podpaží a krku a dále také velmi silnou únavou.
• Mezi další příznaky patří bolest pod pravým žebrem, nateklé mandle, bolest v krku, zvětšení sleziny a jater nebo horečka.
• Tímto onemocněním trpí především děti a mladiství, ohroženou skupinou jsou dále také lidé s oslabenou imunitou.
• Léčba infekční mononukleózy trvá přibližně 6 měsíců a probíhá na několika stupních, pacient musí zůstat doma, nesmí sportovat a lékaři také doporučují dietu s omezením živočišných tuků.

Infekční mononukleóza je způsobená virem EB (Epstein-Barrové), přenáší se slinami, ale propuká pouze v 5 případech ze 100.

Projevuje se velkou únavou a zvětšením lymfatických uzlin. Průběh nemoci je povětšinou mírný, někdy ale může končit vážnějšími zdravotními komplikacemi. Z toho důvodu je důležité při podezření na onemocnění mononukleózou ihned navštívit lékaře.

Co je mononukleóza?

Infekční mononukleóza, někdy též nazývaný “nemoc z líbání” či “líbací nemoc” je virové onemocnění, způsobené z 90 % virem EB. Příznaky této nemoci mohou na první pohled připomínat třeba streptokokovou angínu, protože pacienty často trápí horečka a bolest v krku, ale infekční mononukleóza nereaguje na antibiotickou léčbu.

Onemocněním trpí povětšinou děti a mladiství, může se však vyskytnout i u lidí ve středním a starším věku. Ohroženi jsou především lidé s oslabenou imunitou. Rizikovou skupinou jsou pak lidé měnící často své sexuální partnery.

Ačkoliv se velice často objevuje infekční mononukleóza u dětí, nejpostiženější skupinou jsou ve skutečnosti mladí lidé ve věku od 15 do 24 let. Infekční mononukleóza u dospělých po čtyřicítce naopak bývá spíše vzácná. V České republice se přitom jedná o poměrně časté onemocnění, přičemž lékaři každý rok zaznamenají asi 2000 nových případů.

Co se týče protilátek, ty má ve vyspělých zemích zhruba 50 % dětí kolem pěti let a 90 až 95 % dospělých pacientů. V rozvojových oblastech naproti tomu dochází k promoření populace již v raném věku, takže se zde infekční mononukleóza vyskytuje jen velice zřídka.

Příčiny mononukleózy

V naprosté většině případů stojí za rozvojem tohoto onemocnění virus Epstein-Barrové (EBV). Má na svědomí asi 80 až 90 % případů infekční mononukleózy, přičemž podobně jako opar, neštovice nebo pásový opar patří do skupiny herpetických virů a běžně vegetuje v lidském organismu.

Těžko se rozeznává od jiných bakteriálních či virových onemocnění a stejně jako všechny herpetické viry po prodělání infekce zůstává nadále v organismu člověka. Přežívá v organismu a v případě stresu, nadměrné zátěže nebo snížení imunity (zkrátka při jakémkoliv výrazném oslabení organismu) se znovu aktivuje.

Menší procento případů pak představuje syndrom infekční mononukleózy, jehož rozvoj může způsobit celá řada různých patogenů. Patří sem například:

• HIV,
• HHV-6,
• cytomegalovirus (CMV),
• Toxoplasma gondii,
• vzácnější adenoviry.

Infekční mononukleóza: přenos

Spoustu lidí zajímá, zda je mononukleóza nakažlivá a jakým způsobem mohou přijít s infekcí do kontaktu.

Pokud jde o přenos mononukleózy, virus Epstein-Barrové se šíří prostřednictvím slin při úzkém kontaktu dvou lidí.

Rizikovou aktivitou je tedy líbání, konzumace stejného jídla či nápoje nebo sdílení stejné cigarety mezi více lidmi. Právě proto se infekční mononukleóze často říká nemoc z líbání nebo třeba polibková nemoc.

Virus přitom infikuje epitel hltanu a dále postupuje do B-lymfocytů, jejichž pomocí se dále šíří po celém těle.

Zasažené lymfocyty pak začnou produkovat protilátky, díky čemuž aktivují imunitní odpověď organismu a postupně infekci zlikvidují.

Virová mononukleóza po sobě zanechává dlouhodobou imunitu, ale v těle zůstává část infikovaných lymfocytů, které se mohou stát zdrojem nákazy pro ostatní.

Infekční mononukleóza: inkubační doba

Podle různých zdrojů se inkubační doba mononukleózy může mírně lišit. Zatímco některé udávají, že se jedná o rozmezí od 4 dnů do 4 týdnů, jinde se naopak uvádí doba 30-50 dnů. Tento interval ale samozřejmě může být o mnoho kratší, což záleží na individuálním stavu pacienta.

Jak dlouho je člověk při mononukleóze infekční?

Nakažlivost pacienta s mononukleózou trvá většinou tak dlouho, dokud mu neklesnou teploty. Pokud je nemocný již bez teplot, znamená to, že jeho imunitní systém zlikvidoval všechny viry a infekci úspěšně zvládl.

V době rekonvalescence, která by v závislosti na tíži průběhu onemocnění měla trvat nejméně 2 týdny, pacient již infekční není, ale měl by se vyvarovat všech aktivit, které by ho mohly zbytečně příliš vyčerpávat.

Jaké má infekční mononukleóza příznaky?

Pokud jde o to, jak se projevuje mononukleóza, tuto nemoc většinou odstartuje nadměrná zátěž organismu, nervové vyčerpání, oslabení obranyschopnosti nebo třeba stres. Počátek tedy může být náhlý, ale v některých případech se nemoc rozvíjí plíživě, přičemž ji doprovází celá řada nespecifických komplikací, jako je únava, bolest svalů, nechutenství či nevolnost.

Dále pak mezi projevy mononukleózy patří zvětšení lymfatických uzlin v oblasti třísel, podpaží a krku, což obvykle souvisí také s rozvojem horečky. Kromě toho způsobuje infekční mononukleóza bolest v krku, výrazné zvětšení mandlí a výsev oboustranných, bílých nebo šedavých povlaků. S tím se pak často pojí také obstrukce dýchacích cest.

Příznaky mononukleózy u dětí i dospělých jsou velice podobné jiným infekčním chorobám (především angíně).

Během prvních dnů po nástupu tohoto onemocnění se pak objevují také otoky víček (Bassův příznak), drobné krevní výronky na patře (Holzelovo znamení) nebo třeba nepříjemná vyrážka. Dále může mononukleóza způsobit žloutenku, zápach z úst či zvětšení jater a sleziny.

Příznaky mononukleózy:

• silná únava
• bolest v krku
• nateklé mandle
• bolest pod pravým žebrem
• drobná tečkovitá vyrážka na měkkém patře
• zvětšení lymfatických uzlin na krku
• zvětšení lymfatických uzlin v podpaží
• zvětšení lymfatických uzlin v tříslech
• zvětšení sleziny
• zvětšení jater
• horečka

Komplikace mononukleózy

Fatální průběh infekční mononukleózy je velice vzácný. Existují však případy, kdy je nutné vlivem komplikací pacienta hospitalizovat a nasadit speciální léčbu. Nejčastěji je na vině přílišné zvětšení krčních uzlin a mandlí, které se dotýkají, třou a způsobují obstrukci dýchacích cest. Mezi další možné komplikace způsobené infekční mononukleózou patří:

• aplastická anémie,
• autoimunitní hemolytická anémie,
• nízká hladina trombocytů v krvi,
• myokarditida,
• perikarditida,
• encefalitida,
• meningitida,
• syndrom Guillain-Barré,
• Duncanova nemoc,
• paréza lícního nervu,
• ruptura sleziny a hemoragický šok.

Jaké má mononukleóza následky?

Pokud jde o trvalé následky mononukleózy, nemoc sama o sobě žádné nezanechává, ale v pacientově těle nadále zůstává.

V průběhu onemocnění si však tělo vytvořilo dostatek protilátek, které zajišťují doživotní imunitu, a opětovné propuknutí nemoci tedy nehrozí.

Následky se mohou objevit pouze v případě, že pacient nedodržuje lékařem předepsanou dietu, jeho játra pak mohou být trvale poškozena.

Diagnostika mononukleózy

Jak poznat mononukleózu? Při podezření na mononukleózu navštivte lékaře. Mononukleóza se diagnostikuje pomocí odběru krve, výtěru z krku a jaterních testů.

V případě tohoto onemocnění se v krvi objeví zvýšený počet bílých krvinek netypického tvaru tzv. mononukleárů, z čehož pochází název mononukleóza.

Většinou jsou v krvi přítomny i protilátky, které jsou tvořeny imunitním systémem člověka.

V rámci sérologického vyšetření mají lékaři na výběr hned z několika různých metod. Heterofilní protilátky, které se tvoří u většiny pacientů trpících infekční mononukleózou způsobenou virem Epstein-Barrové, je možné prokázat díky Paul-Bunnelově reakci nebo pomocí OCH-Ericsonova testu. Dále se používá metoda ELISA a PCR.

Léčba mononukleózy

Léčba probíhá na několika stupních, bývá většinou pouze symptomatická a trvá přibližně 6 měsíců. První měsíc nemocný bývá doma a na celé 3 měsíce je pacientovi zakázána jakákoli sportovní aktivita. Onemocnění zároveň podléhá hlášení epidemiologickému odboru KHS.

Lékař předepíše na základě diagnózy léky.

Pro snížení horečky se podávají antipyretika, dále je možné užívat hepatoprotektiva, a pokud se prokáže přítomnosti i jiné infekce, lékař předepíše antibiotika.

Na únavu, která je pro mononukleózu typická a může být opravdu silná, je možno užívat některé léky či doplňky stravy, které zvyšují energii. Jedná se například o doplněk stravy Walmark Spektrum Energie.

Správnou funkci jater vám zajistí užívání doplňků stravy, jako je například Bio bylinné tonikum Ostropetřec mariánský nebo Játra-žlučník Bylinné kapky.

Vyvarujte se kontaktním sportům, játra a slezina jsou křehké orgány, které se při mononukleóze většinou zduří a vysunou mimo své krytí za žebry. Tím se stávají více zranitelné.

V neposlední řadě je velmi důležité neukončovat léčbu předčasně.

Dieta při infekční mononukleóze

Při infekční mononukleóze (a především pak při zvýšených jaterních testech) lékaři často doporučují jaterní dietu s omezením živočišných tuků.

Tu je nutné dodržovat minimálně 6 měsíců do té doby, než dojde k regeneraci jaterních buněk a normalizaci jaterních testů.

U některých pacientů však může i po odeznění akutního onemocnění přetrvávat nesnášenlivost k určitým druhům potravin.

Pacienti mají v důsledku nemoci oslabenou imunitu a potřebují dostatek energie, aby se mohli účinně bránit a co nejrychleji se vyléčit. V průběhu diety je nutné soustředit se na pravidelnou stravu, která bude rozložená v průběhu celého dne. Jídelníček by měl obsahovat především potraviny, které jsou bohaté na živiny, minerály a vitaminy.

Dieta při mononukleóze by se měla skládat zejména z kvalitních bílkovin, složitých cukrů, zeleniny a ovoce. Dodržujte také pitný režim – alespoň 2 litry tekutin denně. Vhodné jsou například zeleninové a ovocné šťávy nebo speciální bylinné čaje na obnovu jaterních buněk. Alkohol a kávu však budete muset oželet.

A co dalšího by neměl v případě mononukleózy jídelníček obsahovat? Snažte se vyhýbat především smaženým a tučnějším pečeným jídlům. Dále je důležité, aby během mononukleózy dieta obsahovala co nejméně živočišných tuků.

Ty by měly být nahrazeny vhodnějšími tuky rostlinného původu.

Kromě toho byste měli vynechat také slupky a ovoce obsahující zrníčka, dále pak příliš horké a ostré jídlo (například s ostrou paprikou nebo chilli).

Co se týče přípravy pokrmů, doporučuje se vaření jídel na vodě nebo dušení v páře, také byste se měli vyvarovat přílišného solení. Pokud se přeci jen rozhodnete připravit si jídlo na pánvi, nepoužívejte olej a maso opečte pouze na sucho.

Přechozená mononukleóza

Pokud se k léčbě mononukleózy přistupuje nezodpovědně, hrozí riziko následných zdravotních komplikací. Při nedodržování doporučeného režimu se pacient vystavuje nebezpečí opětovného propuknutí onemocnění.

Jaké má přechozená mononukleóza příznaky? Může dojít například ke zvětšení sleziny, která je po odeznění zánětu dočasně křehčí. Proto lékaři doporučují v průběhu 3 měsíců po vyléčení vynechat kontaktní sporty. Neléčená mononukleóza může také způsobit další komplikace:

Chronická mononukleóza

Pokud mononukleózu včas neodhalíte, může přejít i do chronické formy. Ta může vést až ke vzniku chronického únavového syndromu. Pokud je průběh onemocnění vážný, někdy je nutná i hospitalizace v nemocnici.

Mononukleóza a těhotenství

Toto onemocnění sice nepředstavuje riziko pro plod, může ale nebezpečně zvýšit riziko předčasného porodu. Matky často pociťují větší únavu, protože kvůli dietě nemají dostatečný přísun živin, které jsou v průběhu těhotenství potřebné. Symptomy mononukleózy mohou být také pociťovány výrazněji.

Mononukleóza (EB viróza)

Diagnóza se potvrdí krevními testy. S EB virem se během života setká většina lidí, někdo to nemusí vůbec zaznamenat, u některých lidí se nákaza projeví jen obyčejnou virózou nebo únavou, u některých infekční mononukleózou. Lékaři zatím nedokáží přesně říct, proč se onemocnění projevuje různě, určitou roli hrají zděděné dispozice a obranyschopnost organismu.

Nemoc se přenáší infekčními kapénkami (slinami) – je častější u dětí a mladistvých, proto se ujalo laické označení „nemoc z líbání“. Přenos však může nastat také společným jídlem a pitím, nákazou přes slinami potřísněné hračky či ručníky.              

Příznaky mononukleózy

První infekce virem (tzv. primoinfekce) nemusí být vůbec zaznamenána. Říkáme, že probíhá symtomaticky.

Pokud se ale projeví, může být nejdříve diagnostikována jako běžná angína nebo chřipka, protože mívá podobné počáteční projevy. Jedná se o bolest v krku, zvětšení především krčních a podčelistních mízních uzlin.

K dalším projevům můžou patřit pocit ucpaného nosu nebo horečky. Časté jsou také únava a nechutenství, bolesti hlavy, svalů a kloubů.

Na počátku onemocnění mohou být patrné otoky víček (Bassův příznak), čtvrtina až polovina pacientů má na přechodu tvrdého a měkkého patra drobné skvrnky – petechie (Holzelovo znamení).

Rozvinutá nemoc se často projevuje horečkami 38–39 °C, obtížným polykáním a zduřelými mandlemi. Při infekční mononukleóze může být také bolestivý tlak v pravé podžeberní oblasti, což signalizuje zvětšující se játra, nebo zažloutlé bělmo očí.

Inkubační doba

2–6 týdnů.

Léčba

V případě mírnějšího průběhu nemoci (tedy pokud nejsou v ohrožení játra), nevyžaduje pacient hospitalizaci a vystačí si s domácí péčí a pravidelnými kontrolami. Léčí se příznaky nemoci, zejména zánět krku a horečka.

Vzhledem k horečce a oslabení imunitního systému je nejdůležitější tělo nevyčerpávat a odpočívat. Délka klidového režimu záleží na výsledcích pravidelných testů (krevní obraz a jaterní testy) a kontrol a na zdravotním stavu pacienta.

Dieta

Klidový režim by měl pacient dodržovat po dobu trvání akutních příznaků (bolesti, teplota, únava), mírnější režim (tedy vynechat náročnou fyzickou aktivitu) je vhodný po dobu, dokud se hodnoty jaterních testů nevrátí k normálu. Po tuto dobu se také doporučuje dieta – především žádný alkohol a ani přepálené tuky.

Na snižování horečky jsou nasazena antipyretika. Jinak infekční mononukleózu není potřeba léčit. Pokud se ovšem přidají komplikace – bakteriální superinfekce či zhoršení jaterních funkcí, je potřeba léčbu zahájit, a to buď antibiotiky, či hepatoprotektivy.

Bylinky

Po prodělané mononukleóze je na regeneraci jater vhodný ostropestřec mariánský. Lze ho pít jako čaj nebo jako výtažek z byliny. Podobný účinek mívá i smetanka lékařská.

Vyšetření

K potvrzení, že jde o nemoc – mononukleózu, a k její identifikaci od nemocí, jako jsou angína a chřipka, pomohou krevní testy. Vyšetření krve odhalí nemoc abnormálně zvýšeným počtem některých bílých krvinek, zvláště lymfocytů. Jsou také provedeny jaterní testy, případně test na přítomnost protilátek proti EB viru.

V těhotenství

Onemocnění nezpůsobuje riziko pro plod, může však zvýšit riziko předčasného porodu. Tělo je více vyčerpáváno a při dietě není velký přísun živin, který je v těhotenství potřebný.

Možné komplikace

Kromě dětí a dospívajících může nemoc vypuknout i u dospělého imunosuprimovaného jedince. U dospělých nad 40 let je již promořenost virem takřka stoprocentní, k nákaze pod klinickým obrazem infekční mononukleózy nedochází. Infekce EBV má vztah k tzv. lymfoproliferativním onemocněním neboli leukémiím.

Trvalé následky

Pokud jsou problémy s játry a je předepsána dieta, která není správně dodržována, můžou být játra trvale poškozena. Nemoc sama o sobě nezanechává následky žádné, ale v těle zůstává. Tělo má vytvořeno protilátky, které zajišťují doživotní imunitu. Je tedy vyloučeno opětovné nakažení.

závisí na průběhu infekce

Prevence

Nemoc se dá chytit pouze slinami a dostane se do těla ústy. U malých dětí mohou být nakažlivé například hračky, které děti vkládají do úst. Nemocí se lze nakazit i ze společné skleničky nebo polibkem na ústa.

Napadá orgány/části těla: Virus vniká do buněk sliznice nosohltanu, slinných žláz a lymfatické tkáně mandlí, kde jsou napadány B-lymfocyty, které jsou „přeprogramovány“ a začnou napadat organismus.

Kdy jít k lékaři

Navštívit lékaře je vhodné při prvotních příznacích, že se jedná o mononukleózu, a i v případech, kdy si myslíte, že nemoc vypadá spíše jako angína nebo chřipka.

VIDEO: Bolí vás také v krku? Víme co na to platí!

• VIDEO Videohub

Infekční mononukleóza: příznaky, léčba (mononukleóza)

Infekční mononukleóza je virové onemocnění, který
způsobuje z 90% všudepřítomný EB virus (virus
Epstein-Barrové). Patří mezi velmi časté herpetické viry (stejně
jako opar na rtu, pásový opar či neštovice).

Nejnápadnějším znakem je zvětšení lymfatických uzlin
v oblasti třísel, podpaždí a
krku.

Nemoc je doprovázena velmi silnou únavou. Postihuje
především děti a mladistvé.

Do styku s virem EBV se dostane téměř každý a proto tento virus
v našem organismu běžně vegetuje. Mononukleóza nejčastěji propuká
při stresu, nadměrné zátěži, při snížení imunity či
nervovém vyčerpání.

K nákaze dochází přenosem slin. Proto se této nemoci
lidově říká nemoc z líbání či studentská
nemoc. Rizikovým faktorem je kolování flašky, jídla či cigarety
mezi více lidmi. Méně častěji dochází k nákaze kapénkami při
dýchání a kašli.

Pacient získává doživotní imunitu vůči této nemoci.
Herpetické viry jsou však typické tím, že jsou stále přítomné
v organismu i po prodělání infekce.
Přežívají v klidovém stádiu a v případě oslabení organismu se mohou
znovu aktivovat. Začnou se vylučovat slinami a v tomto okamžiku je jejich
aktivitu možné zachytit.

Inkubační doba nemoci (období od infekce virem do objevení se prvních
příznaků) je 4-6 týdnů.

Nakažlivost je celkem malá i přes název infekční. Asi jen
5 případů ze 100 onemocní po kontaktu s nemocným mononukleózou.

Prevence:
Očkování proti infekční mononukleóze zatím není možné. S virem EBV se
během života setká téměř každý člověk. Je vhodné se vyvarovat
přímému kontaktu s nemocným. Nosičem však může být i každý zdravý
člověk.

Příznaky infekční mononukleózy

Často bývá mononukleóza zaměněna s chřipkou či angínou.
Bakteriální angína bývá velmi často diagnostikována i lékařem a
mononukleóza je odhalena až ve chvíli, kdy nezabírají antibiotika a pacient
je podroben krevním testům.

Skoro vždy se vyskytuje nadměrná únava, která může
být i jediným příznakem infekční mononukleózy. Často ostatním
příznakům předchází. Bývá prvním vodítkem pro rodiče, aby šli
s dítětem k lékaři.

Ve většině případů se zvětší celkově nebo místně
lymfatické uzliny. Nejčastěji zduří uzliny krční, podčelistní,
podpažní a v tříslech. Zvětšení je zjevné a symetrické na obou
stranách těla.

Infekci často doprovází bolest v krku. Mandle mohou být
výrazně zvětšené a způsobovat problémy s polykáním i dýcháním.

Velmi časté bývá zvětšení jater a sleziny. Pacienti
si stěžují na bolest v pravém podžebří.

• Může se vyskytnout i vysoká horečka, která dosahuje
  až 40˚C.
• Ve vzácných případech se objevuje vyrážka ve formě
  flíčků nebo větších skvrnkách.
• Někdy však probíhá zcela bez příznaků a lékař vám infekční
  mononukleózu zjistí z krevních testů i o několik let později.

Vyšetření infekční mononukleózy

Lékař vám při podezření na infekční mononukleózu udělá
krevní a jaterní testy.

V krvi se zvyšuje počet bílých krvinek. Bílé krvinky
jsou netypicky tvarované a někdy mohou připomínat bujení krevních buněk
při leukémii. Ze zmnožení zvláštních bílých krvinek, tzv.
mononuklárů, pochází i samotný název mononukleóza.

Definitivně mononukleózu potvrdí testy na specifické
protilátky. K potvrzení infekce slouží identifikace protilátek
proti viru Epstein-Barrové v krvi. Proti viru se tvoří různé typy
protilátek. Dle jejich momentální hladiny lze rozlišit, v jaké fázi
onemocnění se zrovna pacient nachází. Takto můžeme zjistit infekci
prodělanou před mnoha lety.

Léčba infekční mononukleózy

Především u menších dětí nemoc probíhá často bez příznaků nebo
má lehký průběh. Pacient v tomto případě dochází na infekční
oddělení do nejbližší nemocnice na pravidelné kontroly. K hospitalizaci
dochází při rozsáhlém otoku krku, neklesající vysoké horečce nebo
velkém zánětu jater.

Specifický lék na infekční mononukleózu zatím neexistuje. Vzhledem
k virovému typu onemocnění nejsou podávány antibiotika
(jen k léčbě vedlejších příznaků jako je zánět krku). Ke snížení
horečky se podávají antipyretika.

Důležitým faktorem je tudíž klid a vhodná dieta.

Léčba probíhá kolem 6 měsíců. Nemocný pobývá
první měsíc doma, asi tři měsíce drží dle jaterních výsledků dietu a
po úspěšném vyléčení se příliš fyzicky nenamáhá.

Fyzická námaha by
však měla být stupňována pomalu (3 měsíce je doba, kdy se povoluje
vrcholovým sportovcům návrat k plné tréninkové zátěži po normalizaci
krevních a jaterních testů).

U dětí je třeba na 3 týdny vynechat
školní docházku a na 3 měsíce platí zákaz tělesné výchovy.

Krevní a jaterní testy se většinou normalizují do 3 měsíců. Trvalé
poškození jater se běžně u léčených osob nevyskytuje. Na začátku
nemoci není organismus dostatečně odolný proti infekcím, stačí málo a
chytnete další nákazu.

Proto by se měl člověk vyhnout možnosti nákazy
nebo prochladnutí a neměl se fyzicky zatěžovat.

Při nedodržení
doporučeného léčebného režimu se léčená osoba vystavuje riziku
opětovného propuknutí onemocnění s komplikovanějším průběhem.

Jak si mohu pomoci sám

Nikdy se nelečte sami a při podezření jděte okamžitě k lékaři!!!
Je doporučována lehká dietní strava k dosáhnutí
rychlejší regenerace jaterních buněk. Dříve se nasazovala velmi přísná
dieta, nyní se od ní odstupuje a dává se důraz na zásady zdravého
stravování.

Ideální je vařit jídla na vodě nebo, moc nesolit a
kořenit bylinkami. Převážně ze začátku jsou nevhodná ostrá
kořeněná jídla.

Protože mononukleóza postihuje často játra, je důležité omezit
tučná jídla jako jsou smažená jídla, sladkosti, čokoládu,
uzeniny a kávu.

Důležitý je také příjem tekutin. Vypijte alespoň 2 litry
tekutin denně. Ideální tekutinami jsou ředěné ovocné a
zeleninové šťávy plné vitamínů. Určitě vynechte alkoholické
nápoje alespoň na půl roku, je to obrovská zátěž
pro játra!

Nevhodná jsou také konzervační činidla (kečupy, hořčice, konzervy).
Takže se nemají konzumovat jídla, která obsahují “éčka“.

Z masa si vybíráme bílá masa jako je kuře, králík a
ryby. Pokud občas dostanete chuť na hovězího, určitě se nic nestane, jen
to nesmí být každý den.
Existuje také mnoho speciálních kuchařek zabývajících se jaterními
dietami, ve kterých můžete nalézt inspiraci..

V žádném případě nesportujte! Játra a především
slezina jsou křehké orgány, velmi náchylné k natržení.

Při otoku a bolesti krku je vhodné kloktat teplou vodu
s citronem.

V lékárnách se prodává speciální jaterní čaj
vhodný pro regeneraci jater.
Doporučuje se vitamín C a B-komplex až do úplného
uzdravení pro podporu imunity.

Vhodným doplňkem je i česnek a
echinacea díky svým protivirovým účinkům.
Také smetánka lékařská a ostropestřec mariánský chrání játra.

Komplikace infekční mononukleózy

Obtížné polykání způsobené nateklým krkem. Vhodná
je tekutá strava jako jsou kaše, přesnídávky, pudinky či polévky. Pro
zmírnění potíží kloktejte, případně v lékárně zakupte cucací
pastilky, které vašemu krku uleví.

1. Streptokoková angína často infekční mononukleózu doprovází.
2. Ucpání horních cest dýchacích
3. Zápal plic
4. Zánět srdečního svalu
5. Oslabení imunity
6. Onemocnění jater, hepatitida

Vzácná komplikace je protržení sleziny – Příznakem natržené sleziny
je hlavně bolest v levé horní části břicha, rychlé bušení srdce,
větší krvácivost při poranění než obvykle a namáhavé dýchání.
Nutné přivolat okamžitě první pomoc!

Podobné příznaky jako infekční mononukleóza může mít

• Infekční žloutenka typu B
• Streptokoková angína – velmi častá záměna!
• Rubeola
• Cytomegalová infekce

Diskuse

Další názvy: mononukleóza, infekční zánět uzlin, nemoc z líbání, polibková nemoc, nemoc milenců, dětská nemoc, žlázová angína, studentská nemoc, EB viróza

Mononukleóza – Vše pro zdraví

Co je mononukleóza?

Je to virové onemocnění postihující vnitřní žlázy, především játra a slezinu. Projevuje se podobně jako angína, odtud anglický název „glandular fever“ – žlázová angína. Mononukleóza je způsobena EB virem (virus Epsteina a Barrové).

Jak se mononukleóza projevuje?

• nástup nemoci
  • únava
  • nechutenství
  • bolesti hlavy
  • bolesti ve svalech
  • zimnice
  • pocení
  • zvýšená teplota

• typické projevy rozvinuté nemoci

  • horečka (38-39 °C)
  • povlaky na mandlích (jako u angíny)
  • zduření lymfatických uzlin
  • občas tlak v pravém podžebří způsobený zvětšujícími se játry
  • občas oteklá oční víčka
  • občas nažloutlé bělmo
  • občas tvorba zarudlých pupínků

Kdy mononukleóza propuká?

• při snížení imunity
• při stresu
• při totálním nervovém vyčerpání

Jak se dá mononukleóza spolehlivě zjistit?

Zjistit se dá mononukleóza krevními testy. Leccos může naznačovat zvýšená hodnota jaterních testů (ALT, AST, barvivo billirubin) a zmnožení mononukleárů (druh bílých krvinek – odtud patrně mononukleóza) v krvi. Definitivně však nemoc vyvrátí či potvrdí test na specifické protilátky.

Jak se dá mononukleóza chytit?

Nakažlivost je poměrně malá. Nejčastěji k nákaze dochází přenosem slinami. Proto se mononukleóze říká nemoc z líbání, i když může k přenosu dojít nepřímo – skleničky a lahve kolující mezi více lidmi, „dej mi kousnout“, kolující cigareta (či něco jiného ke kouření)…

Jak se mononukleóza léčí?

Když má nemoc vážný průběh, je nutná hospitalizace v nemocnici. Většinou ale pacient vystačí s docházením na infekční oddělení nejbližší nemocnice. Protože se jedná o onemocnění virové, nemají na průběh nemoci vliv ani antibiotika.

Léky se podávají pouze ke zmírnění doprovodných chorob, jako je kašel a rýma. Vlastní léčba spočívá na dvou pilířích: klid a dieta .

A samozřejmě platí – čím přísněji dodržovaná dieta, tím rychlejší uzdravení.

Jak dlouho se mononukleóza léčí?

Léčba trvá přibližně 6 měsíců. Zhruba 1 měsíc musí být člověk doma, pak 2-4 měsíce ještě držet dietu, pak se musí jěště nějakou dobu fyzicky šetřit.

Podle průběhu nemoci ale některá stádia mohou trvat kratší dobu, za velmi příznivých podmínek tedy může být mononukleóza vyléčena již např. za 3 měsíce.
(pozn.

3 měsíce jsou také doba, po jejímž uplynutí se povoluje vrcholovým sportovcům návrat k plné tréninkové zátěži.)

Jak se změní život po vyléčení?

V podstatě nijak. Po zhruba půl roce diety a fyzického klidu je možné se vrátit k běžnému režimu. Mononukleóza v těle nezanechává následky, jeden zdroj uvádí, že pacient může být po vyléčení i dárcem krve, ale většinou se tvrdí pravý opak. Vir mononukleózy totiž v těle zůstává a pro případného příjemce krve je nežádoucí.

Mononukleóza by se ale dala v jednom svém rysu označit jako dětská nemoc – imunita je doživotní, mononukleózu byste neměli dostat více než jednou v životě. EB virus sice v těle přežívá, ale už jsou proti němu vytvořeny protilátky, při snížené imunitě sice mononukleóza může znovu propuknout (tzv.

reaktivovaná mononukleóza), a to i vícekrát, ale nikdy v takové síle jako poprvé.

Jak moc je postižený nebezpečný svému okolí?

Buďte bez obav, nakažlivost je poměrně malá. Kromě toho až 95% dospělé populace a 50% dětí ve věku 6 let je nositelem EB viru. A všichni ho čas od času vylučují, to v případě, že je jejich tělo oslabeno. Udává se, že pouze 6% pacientů s mononukleózou se v uplynulém půlroce setkalo s nemocným mononukleózou.

Babské rady

Podpůrné prostředky na játra

Na mononukleózu léky neexistují. Existují ovšem přípravky, které pomohou při regeneraci jater. Řeč je o bylinkách, čajích, sirupech a potravinových doplňcích.
Ve většině těchto přípravků vystupuje bylina ostropestřec mariánský v kombinaci s výtažky jiných bylin. Nejčastěji seženete:

• sušený ostropestřec na čaj
• jaterní čaj
• sirup Regalen

Bolavý a škrábající krk

To je příznak, který většinou mononukleotika nemine. Babská rada je jednoduchá a použitelná i v případě normálního bolení v krku. Kloktat vodu se solí – 1/2 lžičky soli do skleničky (200ml). Množství je důležité, víc soli nebo méně vody dělá roztok nepříjemně pálivým.
…

jo mimochodem – zkoušeli jste vdechnout vodu nosem? Pálí to a vůbec je to ošklivý. – Zkuste vdechnout nosem slaný roztok. Je to mnohem příjemnéjší a třeba při rýmě to dokáže nos bezvadně vyčistit. Při troše představivosti a tréninku by se slaná voda dala nosem i pít:-)))…

Jasně, tahkle to vypadá nechutně, ale je to tak.

Vyhánění virů z těla

Na viry údajně působí pomerančová, jablečná a grepová šťáva. Tímhle se dá urychlit léčení (No, a asi tomu musí člověk i trochu věřit, aby to ty viry doopravdy vyhnalo z těla 😉 ).

• Škrábání v krku
• Na škrábání v krku cucat šalvějové bonbóny (nebo pastilky) – jsou velmi chutné, bez konzervantů a cukru a hlavně pomáhají.
• Bolest v krku
• Na bolest v krku si vykloktat ústní vodou Elmex -zmírní obtíže a je výborná (kupodivu) i na zuby.
• Avokádo pro povzbuzení jater

Do jídelníčku zařadit avokádo – podporuje činnost jater, zdroj těch dobrých tuků, které se smějí. Připraví se z něj výborné pomazánky na slano, dá se rozmixovat s banánem, nebo jenom namazat na chleba.

Mononukleóza – příznaky, přenos a léčba

Infekční mononukleóza je virové onemocnění, které se klinicky podobá streptokokové angíně. Na rozdíl od angíny však nereaguje na antibiotickou léčbu. Mononukleóza se většinou přenáší slinami a v ČR patří mezi poměrně častá onemocnění. Jak se mononukleóza projevuje, jak probíhá přenos nemoci a jaký je postup léčby?

Infekční mononukleóze (dříve též nazývané jako žlázová horečka) se říká také nemoc studentů, polibková nemoc nebo nemoc z líbání

Mononukleóza je onemocnění vyvolané primoinfekcí virem Epstein-Barrové (EBV), který pak v latentním stavu přetrvává v organismu po celý život.

Může tedy dojít k jeho reaktivaci podobně jako u jiných herpetických infekcí. Nejvyšší výskyt mononukleózy je v pubertě, u mladistvých a mladých dospělých mezi 15 a 24 lety.

U dětí do 2 let bývá primoinfekce bez příznaků, u osob starších 40 let se tato nemoc prakticky nevyskytuje. 

Infekční mononukleóze (dříve též nazývané jako žlázová horečka) se říká také nemoc studentů, polibková nemoc nebo nemoc z líbání.

To proto, že přenos mononukleózy probíhá většinou slinami při blízkém kontaktu osob, ovšem může proběhnout i transfuzí krve.

Zdrojem nákazy je nemocný člověk nebo zdravý nosič viru, přičemž přenašečem může být i rekonvalescent. Inkubační doba mononukleózy je 4 dny až 4 týdny.

Příznaky mononukleózy u dětí a dospělých

Mononukleóza se diagnostikuje pomocí odběru krve, výtěru z krku a jaterních testů (při mononukleóze bývá CRP různě zvýšeno dle přítomnosti bakteriální superinfekce).

Začátek nemoci může být náhlý i pozvolný, mohou se objevit potíže jako bolesti hlavy či břicha, bolesti v krku, bolesti svalů, nevolnost, nechutenství, únava, zvýšené pocení a horečka. Ta může u dětí dosahovat až 40 °C a trvat klidně i 10 až 14 dní.

Mezi 3 nejtypičtější mononukleózové projevy patří:

• angínové příznaky (horečka, bolest v krku, nateklé mandle s bílým povlakem aj.), 
• zvětšení lymfatických uzlin (především pak na krku, v podpaží a v tříslech), 
• zvětšení jater a sleziny (hepatosplenomegalie, nejvýrazněji ve 2. týdnu).

• Projevy mononukleózy připomínají angínu. Foto: my best in collections – see and press ????????, Pixabay
• Dále se mohou objevit další příznaky jako:

• silná únava,
• bolest v pravém podžebří,
• drobná tečkovitá vyrážka na měkkém patře (petechie),
• krátkodobá žloutenka,
• otoky víček, vyrážka různého charakteru,
• ucpání horních cest dýchacích či zápach z úst.

Onemocnění obvykle ustupuje do 2 až 4 týdnů, ale únava, slabost a nechutenství mohou přetrvávat až několik měsíců. Někdy nemoc probíhá zcela bez příznaků, lékař tak infekční mononukleózu detekuje až z krevních testů i o několik let později.

Léčba mononukleózy u dětí a dospělých

Mononukleóza může probíhat i bez příznaků, což je časté především u menších dětí, případně má u nich mírný průběh. V takovém případě nemocný dochází na pravidelné kontroly na infekční oddělení nejbližší nemocnice. Při rozsáhlém otoku krku, přetrvávající vysoké horečce nebo větším zánětu jater je pak nutná hospitalizace.

Léčba mononukleózy je symptomatická. Jelikož se jedná o virové onemocnění, antibiotika na něj nezabírají, případně se podávají jen při superinfekci. Při výrazném nálezu v krku, problémech s polykáním či dechových obtížích se někdy podávají kortikoidy. Během léčby mononukleózy je vhodné dodržovat či užívat následující:

• klidový režim,
• jaterní dieta (více níže),
• vitaminy,
• antipyretika (na snížení horečky),
• obklady na krk a kloktadlo.

„Kompletní léčba mononukleózy trvá někdy až 6 měsíců. První měsíc nemocný pobývá doma, zhruba 3 měsíce dodržuje dietu dle jaterních výsledků a i po úspěšném vyléčení se vyhýbá větší fyzické aktivitě.

Ta by se měla zvyšovat postupně, u dětí je třeba alespoň na 3 týdny vynechat školu a další 3 měsíce minimalizovat tělesnou námahu,“ vysvětluje MUDr.

Marek Dvořák, praktický lékař pro dospělé, který působí také ve službě Lékař online 24/7.

Příznaky mononukleózy můžete konzultovat na dálku díky službě Lékař online 24/7. Foto: cottonbro, Pexels

Při správné léčbě se běžně neobjevuje trvalé poškození jater. Zkraje nemoci je organismus oslabený a náchylný k infekcím, proto by se měl pacient vyhnout možnosti nákazy nebo prochladnutí i fyzické zátěži. Při nedodržení léčebného režimu, který doporučí lékař, hrozí opětovné propuknutí nemoci s komplikovanějším průběhem.

Jaterní dieta při mononukleóze

Obecně se doporučuje lehký dietní jídelníček pro rychlejší regeneraci jaterních buněk. Ideální je vařit jídla na vodě, dusit v páře, šetřit solí a stravu dochucovat bylinkami. Z masa je vhodné hlavně to bílé – kuře, králík a ryby.

Zvláště na počátku nemoci jsou nevhodná ostrá kořeněná jídla. Dále je nutné silně omezit tučná a smažená jídla, živočišné tuky, sladkosti, uzeniny, kečupy, hořčice, různé konzervy, ale také kávu a zcela vynechat alkohol alespoň na 6 měsíců.

Důležitý je i dostatečný příjem tekutin (alespoň 2 litry denně). V lékárnách je k dostání také speciální jaterní čaj vhodný pro regeneraci jater. Pro celkovou podporu imunity se doporučuje vitamín C a B-komplex až do úplného uzdravení. Z babských rad je vhodný např. česnek a echinacea, dále smetánka lékařská a ostropestřec mariánský.

TIP: Pro podporu správné funkce jater jsou k mání různé doplňky stravy, např. výtažek z ostropestřce mariánského nebo bylinné kapky Játra-žlučník.

Průběh infekční mononukleózy je většinou mírný. Pokud se však k léčbě přistupuje nezodpovědně, může to vést k reaktivaci nemoci, případně k vážnějším zdravotním problémům. Po přechozené mononukleóze může dojít např.

ke zvětšení sleziny, která je po odeznění zánětu dočasně křehčí, a k dalším komplikacím od oslabení imunity až po zánět mozkových blan.

Proto se nikdy neuchylujte k domácí samoléčbě a při sebemenším podezření na mononukleózu u sebe či svých dětí ihned vyhledejte lékaře.

Nejen při podezření na mononukleózu se můžete obrátit na odborníky z EUC:

Praktičtí lékaři EUC

autor:

MUDr. Marek Dvořák