Mozková mrtvice – Vše o zdraví

Cévní mozková příhoda, iktus nebo lidově mrtvice. Moc se o ní nemluví, ale každý den na ni jen v Česku umírají desítky lidí. „Jedna věc je závažnost onemocnění, a druhá je účinnost léčby,“ říká profesor neurologie Robert Mikulík. Působí jako vedoucí Komplexního cerebrovaskulárního centra První neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.

„Mozková mrtvice je velice závažné onemocnění, které pacienta ohrožuje nejenom tím, že může zemřít, ale může zůstat dlouhodobě, i do konce života, invalidní a připoutaný na lůžko,“ vysvětluje neurolog. „Mnoho pacientů může mít navíc poruchu komunikace.“

Jde o velmi stresovou situaci jak pro nemocného, tak rodinu nebo ošetřující personál. Léčba mozkové mrtvice je v dnešní době naštěstí velice účinná. Je dokonce jedna z nejvíce efektivních v medicíně.

Jde o minuty

„V Česku jsme na světové špici v léčbě iktu i srdečního infarktu,“ pochvaluje si Mikulík. Obě tato onemocnění vyžadují okamžitou lékařskou péči. Jakákoliv prodleva znamená snížení šance, že léčba bude účinná. Lidé však příznaky mrtvice stále podceňují. Do nemocnice se dostanou několik hodin po jejím vzniku.

„V takové chvíli už můžeme pouze řešit následky, což je daleko složitější, méně účinné a často jde o běh na dlouhou trať,“ stěžuje si lékař specialista na mrtvice. Mozková mrtvice je akutní stav, při kterém dojde k náhlé poruše krevního oběhu v mozku.

„Laicky řečeno se ucpe nebo praskne mozková tepna,“ vysvětluje Mikulík. „Část mozku nedostává kyslík a živiny, takže přestane fungovat. Příznaky se proto projevují okamžitě a náhle, z plného zdraví.“ Konkrétní projevy nemoci se odvíjí od umístění poškození.

„Když je zasaženo centrum řeči, člověk najednou mluví nesrozumitelně a zmateně,“ říká Mikulík. „Pokud je postižena oblast, která je zodpovědná za hybnost jedné poloviny těla, člověk na tuto polovinu těla ochrne.“

Rizikové faktory

Za vznikem mozkové mrtvice stojí nejčastěji ateroskleróza, neboli zneprůchodnění tepen vlivem ukládání tuků na jejich stěnách. Devadesát procent mrtvic přitom vzniká z deseti nejčastějších rizikových faktorů aterosklerózy.

Patří k nim například kouření, vysoký krevní tlak, fibrilace srdečních síní (porucha rytmu, při níž se jejich stěny nedostatečně stahují), nadváha nebo diabetes („cukrovka“). Všechny tyto problémy poškozují tepny v mozku nebo jiným způsobem zvyšují šanci vzniku krevní sraženiny, která následně mozkovou mrtvici způsobí.

„U mladých pacientů jsou příčiny vzniku mozkové mrtvice odlišné,“ popisuje Mikulík. „Často jde např. o poranění tepny v důsledku prudkého pohybu hlavou nebo poruchy krevní srážlivosti podpořené kouřením, antikoncepcí nebo užívám drog.“

Kohokoliv, kdykoliv

Mrtvice může postihnout prakticky kohokoliv a kdykoliv. Některé skupiny pacientů jsou však přece jen více ohrožené. „Nejvyšší výskyt je však u lidí nad 65 let. S přibývajícím věkem pravděpodobnost vzniku rapidně roste,“ říká Mikulík.

„Obecně jsou nejohroženější skupinou lidé, u kterých se setkává několik rizikových faktorů naráz,“ dodává. Při mozkové mrtvici znamená čas vše. Čtvrtina lidí po záchvatu zemře, u zbývajících je velké riziko trvalého postižení.

Mozek je totiž extrémně citlivý na přísun kyslíku a živin. Když je nedostává, tak v průměru každou minutu odumírají zhruba dva miliony mozkových buněk.

Proto také platí, že čím dřív začnou odborníci s léčbou, tím větší oblast mozku zachrání. Důležité tedy je včas poznat, že k ataku mrtvice došlo.

Metoda FAST

Jenže to nemusí být zrovna snadné. „Mrtvice se může projevovat rozličnými symptomy, které se objeví náhle, z plného zdraví. Ve většině případů se ale projeví některým ze tří hlavních příznaků, vysvětluje Mikulík. „Člověk si je může zapamatovat pomocí takzvané metody FAST – Face, Arm, Speech, Time.“

Jedná se o ochabnutí části obličeje (Face), především ústního koutku (skles), nemožnost hýbat horní končetinou (Arm) či dolní končetinou na jedné polovině těla a nesrozumitelná, zmatená řeč (Speech).“

V akutní fázi je nejdůležitější postiženému ihned zavolat záchranku na čísle 155. Čím dříve se dostane do lékařské péče, tím vyšší je šance na jeho uzdravení (Time). „Jako laik přivoláním záchranky uděláte maximum – jedná se o naprosto zásadní krok, kterým skutečně můžete zachránit život,“ připomíná brněnský lékař.

Když už se to stane…

Poměrně častou příčinou vzniku mrtvice bývá nepravidelnost srdečního rytmu, například už zmíněná fibrilace síní. „V případě fibrilace srdečních síní dochází ke stagnaci krve v srdeční síni a k tvorbě krevních sraženin,“ vysvětluje Mikulík. „Ty se v jeden moment uvolní a docestují do mozku, kde ucpou tepnu.“

Fibrilace síní se projevuje nepravidelností srdeční frekvence. Proto je důležité, aby si zejména starší lidé občas změřili vlastní tep. V případě, že bude nepravidelný, stačí k potvrzení diagnózy pouze EKG.

„Prevence potom spočívá v podávání léků, které ředí krev, a tato forma prevence je velmi účinná,“ líčí Mikulík. Pokud k mrtvici přece jen dojde, léčba začíná okamžitě. První léčebné postupy aplikuje už posádka sanitky.

Léčba začíná v sanitce

„Díky výborné spolupráci se záchranáři jsou iktová centra informována o příjezdu pacienta dopředu,“ popisuje Mikulík. To umožňuje, aby lékař byl na příjezd pacienta připraven např. tím, že si přečte informace z předchozích kontrol pacienta v nemocnici. Po příjezdu by již nemělo docházet k žádnému zdržení.

Optimální je, když záchranná služba přiveze pacienta přímo na počítačovou tomografii. Po krátkém neurologickém vyšetření čeká nemocného zobrazení mozku. Hned poté se lékaři začnou pokoušet odstranit krevní sraženinu.

Zkouší to napřed pomocí léků (tzv. trombolýza), pak mechanicky pomocí katetru. Katetr je tenká ohebná trubička, která se zavádí dovnitř těla. „Čas od přijetí pacienta do podání trombolýzy je v ČR v průměru pouze 25 minut, v naprosté většině zemí včetně USA to je kolem 60 minut,“ pochvaluje si specialista na mrtvice.

Při mozkové mrtvici jde hlavně o čas. Jak správně jednat?

Cévní mozková příhoda neboli mozková mrtvice je druhou nejčastější příčinou úmrtí na světě.

Jedná se většinou o nedokrvení určité části mozku, jehož následkem dochází k odumření mozkových buněk. Třetina lidí na toto onemocnění zemře, další třetina si s sebou nese trvalé následky.

Včasná první pomoc však může postiženému zachránit nejen život, ale také schopnost pohybu a mluvení.

Mrtvička, jak tuto nemoc lidé často nazývají, každoročně postihuje miliony lidí. Přichází většinou náhle a v průběhu života potká zhruba každého šestého z nás. Na pohlaví ani věku přitom nezáleží, mrtvice se totiž čím dál více týká také lidí do dvaceti let.

Cévní mozková příhoda se projeví nejprve ochrnutím, zmatením a ztrátou citlivosti a řeči. V důsledku nedostatku kyslíku poté postupem času začnou odumírat mozkové buňky. Většina lidí bohužel neví, podle jakých příznaků mrtvici poznat, a už vůbec netuší co dělat, když postihne někoho z jejich okolí.

Příčiny mozkové mrtvice

Podle mechanismu vzniku můžeme rozlišovat dva druhy mozkové mrtvice – ischemické cévní mozkové příhody a hemoragické cévní mozkové příhody. V prvním případě se jedná o nedokrvení mozku, které vzniká následkem embolie či trombózy, kdy dochází k ucpání mozkové tepny (ateroskleróza). To způsobí snížení či zastavení přítoku krve do mozku.

Hemoragická cévní příhoda naopak vzniká v důsledku prasknutí mozkové tepny. Následně dochází k akutnímu krvácení do mozku nebo mezi mozkové obaly. Tento typ mrtvice je diagnostikován zhruba u pětiny případů, ale většinou je mnohem závažnější a příznaky se rozvíjejí rychleji.

Rizikové faktory pro vznik mrtvice

Hlavní příznaky mrtvice

Nejrychlejším způsobem, jak poznat, že člověka postihla mozková příhoda, je jednoduchý test tří základních příznaků:

1. Nejprve se zaměřte na obličej postiženého. Pokud ho požádáte, aby se usmál, bude patrný pokles jednoho koutku úst či očního víčka.
2. Požádejte postiženého, aby předpažil obě ruce. V případě, že se jedná o mrtvici, nemůže je kvůli slabosti končetin udržet ve stejné výšce a jedna z nich klesá dolů.
3. Posledním velmi nápadným projevem může být porucha řeči. Postižený má problém najít správná slova, neumí zopakovat vaši větu, říká nesmysly a zadrhává se.

Zhruba u čtvrtiny pacientů se tyto hlavní symptomy neobjeví a je nutné všímat si také dalších projevů. Někteří lidé berou cévní mozkovou příhodu na lehkou váhu, protože druhotné příznaky se často neprojeví všechny najednou a mohou působit nenápadně.

Další příznaky:

• Potíže s chůzí, zakopávání
• Ztráta rovnováhy a koordinace pohybů
• Necitlivost poloviny těla
• Závratě, pocit na zvracení
• Náhlá silná bolest hlavy
• Potíže se zrakem (například rozmazané či dvojité vidění)

První pomoc při mozkové mrtvici

Pokud podle zmíněného testu rozpoznáte, že se jedná o cévní mozkovou příhodu, neváhejte a okamžitě volejte záchrannou službu. Postiženému jde totiž doslova o každou minutu. Do příjezdu záchranné služby se pacienta snažte udržet ve stabilizovaném stavu, umožněte mu volné dýchání a nikam ho sami nepřemisťujte.

Léčba mrtvice

Když dojde k zahájení léčby do tří hodin (některé zdroje uvádějí i 4,5 hodiny), pacient se může plně zotavit a odejít z nemocnice zcela bez následků. Čím déle mozek nemá dostatečný přívod kyslíku, tím menší je šance postiženého, že se uzdraví a cévní mozkovou příhodu přežije.

Lékaři zasahují podle typu a rozsahu mrtvice. Pokud se jedná o ischemickou cévní mozkovou příhodu, podávají se léky s názvem trombolytika, které se sraženinu snaží rozpustit.

V případě hemoragické příhody většinou musí pacient podstoupit operaci.

Lékaři mu pomocí tkáňového aktivátoru plasminogenu otevřou tepnu, která byla uzavřena krevní sraženinou a mrtvici způsobila.

Oba typy mrtvice vyžadují hospitalizaci na několik týdnů či měsíců. Jakmile pacient již není v akutním ohrožení života, následuje zpravidla léčba protidestičkovými preparáty (Aspirin, Aspirin + Dipyridamole, Clopidogrel). Dále se lékaři zaměřují na léčbu nemocí, které mrtvici nepřímo způsobily.

Kromě léků se lidem po mozkové mrtvici doporučují také rozmarýnové koupele a pití zelených čajů a čajů z ginkgo biloby nebo rozmarýnu.

Trvalé následky a rehabilitace

Třetina postižených cévní mozkovou příhodou si odnáší trvalé následky. Nejčastěji se jedná o ochrnutí (většinou v koleni nebo v lokti), poruchy řeči a porozumění. Tyto problémy lze částečně léčit díky vhodné rehabilitaci, která je často spojena s hospitalizací v rehabilitačních ústavech.

Mezi další možné trvalé následky patří také změny psychiky pacientů. Dochází ke změnám nálad a chování, rozvíjí se u nich časté deprese a může se objevit i epilepsie či demence.

Důležitá je prevence

Pokud budete věnovat dostatečnou pozornost svému zdravotnímu stavu, můžete mozkové mrtvici předejít. Lékaři často doporučují věnovat se denně alespoň půl hodiny fyzické aktivitě, omezit množství tuků, cukrů a soli v jídle a jíst více ovoce a zeleniny. Kromě toho byste měli omezit konzumaci alkoholu.

Pokud je vám nad 50 let, důležitá je pravidelná kontrola krevního tlaku, protože vysoký tlak patří mezi hlavní rizikové faktory při vzniku cévní mozkové příhody.

Čtyři pravidla pro včasné rozpoznání mrtvice — mojeambulance.cz

Mozková mrtvice patří mezi tři nejčastější příčiny úmrtí v České republice. Alarmující zůstává fakt, že se mrtvice stále více objevuje i u mladých lidí. Ve článku se dozvíte, jak zavčas rozpoznat varovné příznaky a jak úspěšně mrtvici předejít.

FAST: Rychlý test pro rozpoznání mozkové mrtvice

Hlavní věc, která by po přečtení tohoto článku měla utkvět ve vaší paměti, je pravidlo FAST. Jedná se o čtyři zkratky hlavních příznaků, s jejíchž pomocí rychle odhalíte mozkovou mrtvici. Co jednotlivá písmenka znamenají?

• FACE – ochrnutí obličeje a tekoucí sliny z úst
• ARM – necitlivost paže a neschopnost udržet předmět
• SPEECH – neschopnost komunikace, případně obtížné porozumění řeči pacienta
• TIME (TEST) – v případě výše uvedených příznaků začínáte bojovat s časem; co nejrychleji vyhledejte lékařskou pomoc

Mrtvice se nevyhýbá ani mladým lidem

Při mrtvici dochází k ucpání mozkové cévy, nebo k jejímu prasknutí a následnému krvácení do mozku. Včasná pomoc může pacientovi zachránit život a snížit pravděpodobnost doživotních následků.

Mrtvice se neobjevuje pouze u starších osob. Stále více jsou touto nemocí postiženi i mladí lidé. Značně se na tom podílí stres a nezdravá životospráva. U žen zvyšuje riziko i užívání antikoncepce, v nejhorším případě v kombinaci s kouřením.

Jak předejít mrtvici: Mějte pod palcem svůj krevní tlak, ale i cholesterol

Odstraňte všechny rizikové faktory, které by mohly mrtvici vyvolat. Na co všechno si dávat pozor?

• Pokud máte problémy s vysokým tlakem, nepodceňte jeho včasnou léčbu.
• Omezte kouření i alkohol, v nejlepším případě se jim zcela vyhněte.
• Změňte svůj jídelníček a zapojte do něho více ovoce a zeleniny.
• Omezte sůl.
• Nepodceňte vysoký cholesterol a cukrovku. Zahajte jejich léčbu co nejdříve.
• Více se hýbejte. Pravidelné cvičení dělá zázraky!

Mozková mrtvice (Cévní mozková příhoda)

Mrtvice je druhou nejčastější příčinou úmrtí na celém světě. Ročně cévní mozková příhoda (CMP) postihne 15 milionů lidí. Třetina z nich na toto onemocnění zemře. U další třetiny má toto onemocnění trvalé následky. Nejčastější příčinou mozkové mrtvice je ateroskleróza. Cévy postižené touto nemocí jsou zaneseny, ucpávají se a brání průtoku krve.

Druhou příčinou CMP, diagnostikovanou zhruba u pětiny případů, je porušení stěny mozkové cévy, které vede ke krvácení do mozku.

MozekVzniká v mozku, ale postihuje celé tělo

Příznaky

Příznakem mrtvice je ochablost nebo znecitlivění tváře, ruky nebo nohy, obvykle na jedné straně těla. Dále jsou obvyklé potíže s mluvením nebo snížená schopnost porozumět řeči někoho jiného. Příznakem je také porucha zraku, závrať, ztráta rovnováhy nebo koordinace. Nebezpečná je i bolest hlavy bez zjevné příčiny.

Objevují se také náhle vzniklé a jinak nevysvětlitelné závratě nebo náhlé pády, náhle vzniklá porucha ostrosti vidění nebo dvojité vidění. Příznaky se nemusejí objevit všechny najednou. Proto se velmi často některé projevy této nemoci berou v počátcích na lehkou váhu, což může mít katastrofické následky.

Zde si přečtěte tři jednoduché rady, jak poznat mrtvici u blízkého člověka a tím mu zachránit život.

Při rozpoznání příznaků cévní mozkové příhody okamžitě volejte rychlou záchrannou službu. Jde doslova o minuty.

Pokud je léčba zahájena do tří (některé zdroje uvádějí i do 4,5) hodin, může pacient odejít po několika dnech zcela zdráv, bez následků.

Lékaři dokáží pomocí účinného léku (tkáňového aktivátoru plasminogenu – tPA) zasáhnout a otevřít tepnu uzavřenou krevní sraženinou, která je příčinou mozkového infarktu.

Pokud je lék možné aplikovat přímo do postižené oblasti, doba pro účinnou pomoc se zvyšuje až na osm hodin. Z nedostatku včasné pomoci třicet procent postižených na mozkovou mrtvici umírá.

Po odstranění akutního ohrožení života je pacient léčen zpravidla protidestičkovými preparáty (aspirin, clopidogrel, aspirin + dipyridamole). Ty znemožňují shlukování krevních destiček.

Dalším krokem je léčba nemocí, které mrtvici nepřímo zavinily (cukrovka, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, arytmie).

Léky

Používají se tkáňový aktivátor plasminogen, léky proti srážení krve, např. Acylpirin.

Bylinky

Po léčbě CMP se doporučuje pití zeleného čaje, čaje z ginkgo biloby (jinanu dvoulaločného) a rozmarýnu. Doporučuje se také rozmarýnová koupel.

Homeopatika

Homeopatika lze používat jen jako doplněk léčby po konzultaci s ošetřujícím lékařem. Může pomoci:

Aconitum Napellus 30CH – po atace mozkové mrtvice proti intenzivnímu pocitu strachu ze smrti.    Arnica Monatana 9CH – pro vstřebání krevního výronu a posílení organismu.

• Baryta Carbonita 9CH – pokud pacient byl už před CMP tělesně i duševně oslabený.

Individuální, někdy doživotníZáleží na včasnosti léčby, několik týdnů až měsíců

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?

Vyšetření

Základem je klinické neurologické vyšetření a zobrazení mozku pomocí počítačové tomografie (CT) nebo magnetické rezonance (MR), doplněné o neurosonologické vyšetření (ultrazvuk) mozkových tepen. Vše musí být provedeno velmi rychle.

Trvalé následky

Třetina pacientů umírá. Další třetina má trvalé následky, nejčastěji jsou to ochrnutí, typicky v lokti a v koleni, poruchy řeči a poruchy porozumění řeči. Rehabilitací lze tyto následky částečně léčit. Často dochází i ke změnám psychiky (změny nálad, chování, deprese, rozvoj demence). Může se rozvinout i epilepsie.

Zdravotní cviky

Po CMP je nutná rehabilitace ochrnutých částí těla, často hospitalizací v rehabilitačních ústavech.

Prevence

Mozkové mrtvici můžete předejít, pokud nebudete kouřit a omezíte množství soli, tuku a cukru v jídle.

Doporučuje se jíst pravidelně ovoce a zeleninu a alespoň 30 minut každodenně věnovat fyzické aktivitě (procházky, cvičení, práce na zahradě). Je vhodné omezit konzumaci alkoholu a držet si optimální váhu.

Lidé ve věku nad 50 let by si měli pravidelně měřit krevní tlak. Vysoký krevní tlak je totiž hlavní rizikový faktor pro vznik cévní mozkové příhody.

Kdy jít k lékaři

Nejčastěji se CMP projeví brněním či ochrnutí části těla, zmateností, neschopností vyslovovat normálně, neschopností porozumět řeči. V takových případech na nic nečekejte a volejte rychlou záchrannou službu.

Když udeří mrtvice, jde o čas. Jak ji poznáte?

Na rozdíl od srdečního infarktu „mrtvička“ neboli cévní mozková příhoda většinou nebolí. Tím je ale nebezpečnější – lidé často její první příznaky podcení. Typickým příkladem je člověk, kterého začne bez zjevné příčiny brnět ruka nebo náhle ztratí cit v noze. Také může dojít ke strnutí poloviny obličeje, ztrátě rovnováhy, chvilkové slepotě nebo neschopnosti normálně artikulovat.

Protože ale potíže třeba do půl hodiny přejdou, dotyčný na ně rád zapomene a nijak je neřeší. Může se ovšem jednat o projev tranzientní (přechodné) ischemické ataky, což je jakýsi předstupeň mozkové příhody. Pak je pravděpodobné, že se problémy vrátí, tentokrát však v mnohem dramatičtější podobě.

Nepodcenit příznaky

„Samozřejmě vás může brnět ruka, protože máte ́přeležený nerv. Ale nečekané oslabení končetin a brnění bez zjevných příčin, přechodná porucha mluvy, krátkodobá ztráta zraku, to všechno si zaslouží vyšetření.

V této fázi totiž můžeme lidem pomoci nejvíce,“ vysvětluje cévní neurochirurg Jan Šroubek, zástupce primáře neurochirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce, a vyjmenovává, co všechno pak pacienta čeká: „Nejdříve musíme vyloučit, zda nebylo příčinou neurologické poruchy zakrvácení do mozku, což lze s vysokou spolehlivostí prokázat pomocí počítačové tomografie. Následně je nutné dovyšetřit krční tepny na přítomnost aterosklerotických plátů, které mohou v podobě vmetků pronikat do mozkových cév a uzavírat je. Ty skutečně u řady lidí najdeme a můžeme je odstranit buď otevřenou operací, tzv. karotickou endarterektomií, nebo pomocí endovaskulární techniky – při ní se vpichem v třísle přes stehenní tepnu zavede do krkavice stent, jakási trubička, která zúžené místo roztáhne a pláty překryje. Zlepší tak průtok krve a zabrání dalšímu uvolňování plátů.“ Podle doktora Šroubka se jedná o poměrně rychlé a bezpečné výkony, které jsou ovšem z hlediska prevence mozkové příhody zcela zásadní.

Pro stanovení konečné diagnózy je také důležité vyšetření srdce, které může být příčinou možných embolií (vmetků) do mozku, a zjištění dalších rizikových faktorů. „Nasazením vhodné léčby lze často mozkové příhodě zabránit. Bohužel mnohem častěji řešíme až její následky, protože pacient se k nám dostane pozdě,“ upozorňuje neurochirurg.

Zákeřný útok

Projevy mozkové mrtvice (apoplexie) popsali už antičtí lékaři. Podle Praktického slovníku medicíny byl název odvozen z řeckého slova plesso (udeřit). To trefně vyjadřuje způsob, jakým nemoc zaútočí. Příčiny onemocnění pak odhalil v polovině 16. století švýcarský patolog Johann Jacob Wepfer, kterého napadlo, že jej může způsobovat krvácení do mozku nebo ucpání mozkové tepny.

Lékaři dnes rozlišují tři typy cévních mozkových příhod. „Zhruba u osmdesáti procent případů se jedná o ischemickou cévní mozkovou příhodu. Ta nejčastěji nastává tehdy, když dojde k ucpání nebo zúžení mozkové tepny krevní sraženinou (trombem), která vznikla v důsledku kornatění tepen neboli aterosklerózy,“ vysvětluje doktor Šroubek.

Sraženina podle něj však může být primárně v srdci, kde vzniká nejčastěji při některých poruchách srdečního rytmu. Uvolní-li se a je vmetena do mozkové cévy, přerušení průtoku krve způsobí nedokrvení mozku.

Zejména u mladších jedinců zjistí lékaři i vzácnější příčiny ischemických cévních mozkových příhod, například poranění cévní stěny či její zánět.

V Česku se vyskytuje asi 200–300 mozkových příhod na 100 000 obyvatel ročně. Spolu s infarktem myokardu a rakovinou patří mozkové příhody mezi 3 nejzávažnější příčiny úmrtí obyvatel vyspělého světa. Výduť na mozkové tepně se vyskytuje u 2 až 3 lidí ze 100.K prasknutí dojde u 1 % z nich. Podle statistik se přibližně pouze 1/3 postižených mozkovou mrtvicí vyléčí bez následků, druhá třetina zůstává do konce života v trvalé invaliditě a třetí třetina umírá.Podle průzkumů 70% Čechů nerozpozná příznaky cévní mozkové příhody.

A zbylých dvacet procent případů? „Ty připadají na hemoragickou cévní mozkovou příhodu (patnáct procent), kdy dochází ke krvácení do mozku z důvodu poškození mozkových tepen vysokým krevním tlakem nebo kvůli cévnímu onemocnění. A pak na krvácení do mozkových plen, které vzniká prasknutím výdutě mozkové tepny (cévní aneurysma) – to je těch zbylých pět procent,“ vypočítává.

Hra o čas

Při cévní mozkové příhodě dojde k přerušení krevního zásobení a mozkové buňky začnou strádat nedostatkem kyslíku a živin. Do 5 minut vyčerpají své zásoby. Pokud se nepodaří obnovit přísun krve co nejrychleji, buňky rychle odumírají.

„Do několika hodin po vzniku ischemické mozkové příhody se snažíme obnovit průtok krve uzavřenou cévou. U většiny nemocných stačí podat do žíly látku, která má schopnost krevní sraženinu rozpustit, jde o takzvanou systémovou trombolýzu. Tuto metodu lze však použít jen do 4,5 hodiny od začátku příznaků,“ upozorňuje doktorka Denisa Vondráčková, vedoucí neurologické JIP v Nemocnici Na Homolce.

Při postižení větší mozkové cévy je nutno přistoupit k invazivní léčebné metodě s cílem co nejrychleji odstranit (doslova vytáhnout) sraženinu, jež uzavřela postiženou mozkovou tepnu. „Jedná se o mechanickou trombektomii, kterou po dohodě s neurologem provádí neuroradiolog a lze ji udělat až do 6 hodin od začátku příznaků, v ojedinělých případech i později,“ vysvětluje lékařka.

Vždy však platí: čím dříve, tím pro pacienta lépe. Pokud se totiž nepodaří co nejrychleji rozpustit nebo odstranit sraženinu, příslušná oblast mozkové tkáně odumře následkem ztráty krevního zásobení. „Rozsah handicapu nemocného pak závisí na místě a rozsahu postižené oblasti mozku, době, po kterou stav trval, ale úspěšnost léčby ovlivňuje i složení sraženiny, která cévu uzavřela,“ říká.

Kdo by se měl mít na pozoru?

„Mrtvička“ může potkat kohokoli z nás. Sklony k ní si většinou „vypěstujeme“ sami během svého nepříliš ukázněného života. Hlavní příčinou všech cerebro-vaskulámích nemocí je ateroskleróza, tj. ukládání tukových látek ve stěnách tepen. To vede k jejich postupnému zužování a následné nedokrevnosti různých orgánů.

Mezi rizikové faktory patří vysoký krevní tlak. Také kuřáci podstupují dvojnásobné riziko, že je potká mozková příhoda. Prokazatelnými viníky jsou i cukrovka a obezita. Určitý typ srdeční arytmie – tzv. fibrilace síní, která se vyskytuje zejména u nemocných ve vyšším věku, zvyšuje pravděpodobnost mrtvice až pětinásobně.

A na koho útočí nejčastěji? Nebezpečí vzniku ischemické cévní mozkové příhody se zvyšuje s přibývajícím věkem a je obecně vyšší u mužů.

Dědičnost většinou nehraje roli, ale můžete zdědit sklon k rizikovým faktorům. Ovšem v případě mozkových výdutí je tomu jinak – častěji na ně trpí ženy a pravděpodobnost jejich výskytu se zvyšuje, pokud máte dva přímé příbuzné, jimž byla výduť diagnostikována. Krvácení z výdutě se navíc objevuje i u podstatně mladších lidí, než je tomu u klasické ischemické příhody.

Probuzená výduť

Aneurysma mozku, tedy výduť na mozkové tepně, je celkem běžný jev – jedná se o vakovitou výchlipku v zeslabené stěně mozkové cévy. Podle odhadu lékařů mají výdutě 2-3 lidé ze 100. Většina z nich o nich neví a nepociťuje žádné potíže.

Problém nastává, když výduť praskne nebo se jen zvětší (třeba působením vysokého krevního tlaku a kornatěním tepen). K prasknutí dochází v průměru u 1 % lidí s cévní výdutí za rok a vzniká častěji u velkých výdutí.

V případě pouhého zvětšení pak může začít tlačit na některé nervové struktury (nejčastěji mozkové nervy) ve svém okolí a způsobit jejich poruchu.

Pokud dojde ke krvácení z výdutě, nelze tento jev přehlédnout. Na rozdíl od ischemické cévní mozkové příhody se totiž většinou projeví prudkou, dosud nezažitou bolestí hlavy. Ke krvácení může dojít v podstatě kdykoliv, častěji pak po vyšší fyzické aktivitě, například po sportovním výkonu, ale třeba i během sexu.

„Při vyšetření na CT vidíme krev mezi mozkovými plenami. Prasklá výduť krvácí jen krátce a rychle se uzavírá trombem. Podle doby a síly krvácení se odvíjí klinický stav pacienta a způsob jeho léčby.

Obvykle se však snažíme aneurysma vyřešit do 12, nejdéle do 24 hodin,“ vysvětluje doktor Šroubek, který se právě problematikou výdutí zabývá.

Právě on měl službu, když na jeho neurochirurgické oddělení Nemocnice Na Homolce letos na jaře přivezla záchranka čtyřiapadesátiletou Marii Pitrovou z Prahy.

Večer začal jako vždycky

Jak rozpoznat příznaky – náhlé poruchy hybnosti tváře, brnění, strnulosti, neschopnosti se usmát – neschopnosti ovládat horní nebo dolní končetinu na jedné polovině těla – závratí, ztráty rovnováhy, problémů s chůzí – potíží s mluvením, vyjadřováním, artikulací – chvilkové slepoty, náhlého rozmazaného nebo zdvojeného vidění – náhlé silné bolesti hlavy, která může přejít do ztuhlosti krku

Ten večer si šla paní Marie jako obvykle zaběhat. Pak ještě chvilku cvičila. „Při cvičení jsem náhle pocítila ukrutnou bolest hlavy – jako kdyby propojila oba mé spánky.

Potom se něco stalo a nemohla jsem se hnout od hlavy k pasu, každý, byť sebemenší pohyb navíc znamenal hroznou bolest páteře. Po chvíli, možná to bylo 20 minut, bolest trochu povolila. Vzala jsem telefon a zavolala záchranku,“ vzpomíná na osudný den Marie.

„Cestu sanitkou jsem moc nevnímala, mlhavě si pamatuji, jen když mě vezli na operační sál, pak už nic…“

Marii Pitrovou potkalo to samé co její maminku před třinácti lety. Sklon k ruptuře aneuryzma (prasklá výduť na mozkové tepně) je totiž dědičný. Marie o tom věděla, proto si již před šesti lety zažádala o vyšetření CT mozku. To však neprokázalo žádné změny.

Jenže, jak se zjistilo později, nález už tehdy na CT byl, jenže tak nepatrný, že se vlastně nedal odhalit. Za šest let ale výduť vyrostla a jednoho dne praskla. Marie však měla štěstí – zařadila se mezi 50 procent pacientů s rupturou aneuryzma, které se lékařům podaří zachránit.

Navíc bez jakýchkoli následků.

„První, co jsem slyšela po operaci, byl hlas, který říkal: zahýbejte pravou nohou, levou rukou, řekněte, jak se jmenujete. Nikdy nezapomenu, jak jsem si v té chvíli uvědomovala to velké štěstí, že zadané úkoly zdárně plním, a že jsem tedy živá,“ líčí svůj návrat do života.

Začátky po propuštění z nemocnice lehké nebyly – neustále cítila nepříjemný tlak v hlavě, točila se jí, byla celkově slabá. Postupně však začala zvyšovat fyzickou i duševní zátěž. Dnes prý v domácím prostředí funguje dobře.

„Ještě sice nevydržím dlouho udržovat pozornost nebo mluvit, jsem brzy unavená, ale intervaly se každým dnem prodlužují. Byla jsem překvapená, když jsem se unavila i jako spolujezdec při jízdě autem.

Nikdy předtím jsem si neuvědomila, kolik činností je řízeno mozkem,“ uzavírá Marie Pitrová.

Článek vyšel v magazínu MF DNES Rodina.

Jana Burianová – Vaňátková pro Rodina DNES

Mozková mrtvice si věk nevybírá

Datum: 17.09.2020

Cévní mozková příhoda je onemocnění, které ještě v nedávné době bylo výhradou lidí nad šedesát let. Dnes postihuje stále mladší lidi. Nejsou výjimkou i pacienti kolem čtyřiceti let a mladší.

Co to je mozková mrtvice

Mozková mrtvice je cévní onemocnění, při kterém jsou postiženy tepny zajišťující výživu mozku. Nejčastěji jde o uzávěr mozkové tepny krevní sraženinou (trombem) nebo vmetkem (embolem) s následným přerušením přívodu krve, a tím i kyslíku do příslušné části mozku.

Druhým, méně častým typem mozkové mrtvice je krvácení v některé části mozku, které se projeví náhlým vznikem příznaků mrtvice. Teprve až po několika hodinách mozkové buňky z nedostatku kyslíku a živin odumírají.

Poslouchejte signály těla

Často se riziko příchodu mozkové mrtvice „ohlašuje“ jemnými signály, které bychom neměli podceňovat. Tyto signály se mohou projevovat dny, týdny i měsíce před skutečnou mozkovou mrtvicí. Zpozornět bychom měli zejména při:

• občasné brnění v některé části hlavy
• brnění rukou či nohou
• mírné výpadky paměti
• bolesti hlavy
• pocity „tepání v hlavě“
• špatná koncentrace
• změny v paměti a vyjadřování

Tyto příznaky může způsobovat i tzv. „mini“ mozková mrtvice, kdy se dočasně ucpe nějaká mozková cévka, kterou poměrně rychle organismus zvládne svými mechanismy ještě uvolnit. Příznaky se projevují náhle a zpravidla trvají krátce.

Nejčastější příčiny a rizikové faktory

Ateroskleróza a následné uvolnění krevní sraženiny z poškozené cévy. Ateroskleróza je chronický zánět cévní stěny, který nejčastěji vzniká chronickým překyselení organismu, tedy špatným životním stylem.

Vysoký krevní tlak– jedná se o vysoce rizikový faktor. Je potřebné, aby každý z nás znal výši svého krevního tlaku. Nejlepší je si jej změřit občas sám v klidu svého domácího prostředí. Vyhneme se tím tzv.

„syndromu bílého pláště“, kdy nám může při měření u lékaře krevní tlak stoupnout jednorázově vlivem strachu – stresu. Vysoký krevní tlak nemá silné intenzivní projevy. Většinou jej pociťujeme jako únavu či mírnou bolest hlavy.

Bohužel vlivem vzrůstajícího stresu a užíváním stimulujících látek se tento problém týká už i mladších lidí.

Cukrovka–osoby s cukrovkou zvýšené riziko mozkové mrtvice. Lidé s cukrovkou mají také často vysoký krevní tlak, vysoké hladiny krevních tuků (cholesterolu) a někteří mají také nadváhu – to vše jsou faktory, které dále zvyšují riziko mozkové mrtvice.

Porucha tukového metabolismu – vysoká hladina tuků v krvi a jejich špatný celkový poměr je významným rizikovým faktorem nejen mozkové mrtvice, ale i dalších kardiovaskulárních onemocnění.

Bušení srdce, arytmie – lidé s poruchami srdečního rytmu mají vyšší riziko vzniku mozkové mrtvice. Fibrilace síní, která způsobuje nepravidelný puls, je významným rizikovým faktorem mozkové mrtvice.

Kouření – je vysoce rizikovým faktorem, ale i faktorem, který můžeme nejlépe odstranit. Nikotin a oxid uhelnatý v cigaretovém kouři snižují množství kyslíku v krvi. Rovněž poškozují stěnu cév, způsobují v ní trvalý zánět a tím zvyšují riziko jejich ucpání.

Nadváha a nedostatek pohybu – málo tělesné aktivity, nadváha případně kombinace obou faktorů zvyšuje pravděpodobnost vysokého krevního tlaku, vysoké koncentrace tuků v krvi, cukrovky, onemocnění srdce a také mozkové mrtvice.

Nadměrná kontumace alkoholu – alkohol zatěžuje nejenom játra, ale i ledviny, slinivku a způsobuje při jeho pravidelné konzumaci záněty cévní stěny, a tím i riziko mozkové mrtvice.

Léky -dlouhodobé užívání některých léků zejména ze skupiny hormonálních léků jako je např. antikoncepce nebo léků na bolest.

Prevence mozkové mrtvice

1. Z výše uvedeného vyplývají i preventivní opatření
2. Upravte si svůj životní styl, jídlo pití, léky a další faktory tak, aby nedocházelo k trvalému, chronickému překyselování těla a tím i chronickému zánětu na cévní stěně
3. Zamyslete se nad svým životem a pokuste se co nejvíce eliminovat stresové situace
4. Pravidelně, denně se hýbejte. Třicetiminutová procházka svižným krokem každý den udělá zázraky
5. Přestaňte kouřit a užívat léky, které nejsou pro vás životně důležité včetně léků na bolest
6. Omezte co nejvíc pití alkoholu

Smějte se! Smích umí změnit chemické reakce v našem mozku. Snižuje míru stresu a posiluje imunitní systém.

Užívejte preventivně byliny a potravinové doplňky na zlepšení průchodnosti cév. Zkuste třeba zelený čaj, rozmarýn, pohanku či přesličku.

Zvolte si vhodný preparát sami nebo nás kontaktujte. Rádi vám doporučíme byliny a houby právě pro vás.  [email protected]

Pokud již dojde k mozkové mrtvici, tak je to pro váš organismus nevratný stav. Dochází k nevratnému poškození mozku. Proto prevence je v tomto případě více než důležitá!

Nečekejte až vás postihne jedno z nejzávažnějších onemocnění. Udělejte vše proto, aby váš život byl šťastný, kvalitní, prožitý ve zdraví. A to již dnes!

Nechcete přijít o další články? Zde vyplňte svůj e-mail

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů

U mrtvice je nejzásadnější čas

Cévní mozková příhoda, CMP, mozková mrtvice, mozkový infarkt. Všechny tyto názvy označují akutní poruchu průtoku krve v části mozku, která může mít fatální dopady na lidské zdraví i život. Ačkoliv v důsledku cévní mozkové příhody zemře v průměru třicet Čechů denně, je povědomí veřejnosti o tomto onemocnění, jeho příznacích a především první pomoci stále poměrně nízké.

Rozpoznat potíže včas a okamžitě přivolat rychlou záchrannou službu je však pro záchranu postiženého vůbec nejzásadnější. „Pokud postižení nebo jeho blízcí včas odhalí, že může jít právě o mrtvici, a zavolají okamžitě rychlou záchrannou službu, mohou být dopady na zdraví minimální. V opačném případě může cévní mozková příhoda končit i smrtí, nebo přinejmenším trvalými následky.

Přečíst článek ›

Netrvá totiž dlouho a neokysličené nervové buňky začnou odumírat. Po několika hodinách je mozek již nenávratně poškozen,“ uvádí Alena Caletková, vrchní sestra neurologického oddělení Nemocnice Přerov, jež je členem skupiny Agel.

Mrtvice je zákeřná v tom, že její příznaky nemusejí být například na rozdíl od infarktu myokardu, který je typický silnou bolestí za hrudní kostí jednoznačné. V některých případech se objevuje pokles koutku úst či poruchy řeči, jindy přichází ochrnutí či slabost na končetinách jedné poloviny těla, případně i náhlé poruchy vědomí. Záleží vždy na tom, jaká část mozku je infarktem zasažena.

Příznaky mrtvice a co dělat

V řadě případů pak může jít jen o málo výrazné poruchy citlivosti, brnění končetin a obličeje, dvojité vidění, závratě, zvracení či bolest hlavy bez zjevné příčiny. Nejčastější příčinou nemocnosti a invalidity je v rozvinutých zemích právě mozková mrtvice.

„Pokud se kterýkoliv z těchto signálů objeví, je potřeba ihned jednat, a to i v případech, kdy postiženého nic nebolí a potíže ustupují. Během několika minut může totiž mrtvice udeřit znovu a mnohem silněji.

Proto by lidé určitě nikdy neměli podceňovat situaci a vždy raději volat 155.

 Rychlá pomoc, poskytnutá do čtyř hodin od počátku příznaků, může odvrátit negativní následky,“ dodává Alena Caletková s tím, že jedině vyšetření neurologa může onemocnění spolehlivě potvrdit nebo vyloučit.

Přečíst článek ›

Někdy se u mozkových příhod stává, že několik dní či týdnů před samotným projevem mozkové příhody přicházejí ataky, tedy určité záchvaty, které jsou bez následků, ale varují právě před brzkým příchodem mrtvice. Pokud v této fázi přijde pacient k lékaři, lze mozkové příhodě předejít.

„V České republice postihne až 40 tisíc lidí ročně,“ uvedl primář neurologického oddělení Nemocnice Jihlava MUDr. Ondřej Škoda, Ph.D.

Co můžeme ovlivnit

Mezi ovlivnitelné rizikové faktory vzniku mrtvice patří vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoká hladina cholesterolu, nepravidelná srdeční akce (fibrilace), obezita.

Pro snížení rizika onemocnění by se lidé měli dále vyvarovat kouření, nadměrné konzumace alkoholu, ale i fyzické nečinnosti a stresu. Důležitý je tedy zdravý životní styl s dostatkem pohybu a pestré stravy.

Zásadní roli hraje v případě, kdy člověk trpí dalším onemocněním, také pravidelné užívání léků dle doporučení ošetřujícího lékaře.

Mezi rizikové faktory, které ovlivnit nemůžeme, pak patří věk, mužské pohlaví a genetická dispozice. Ve středním věku totiž mrtvice častěji zasáhne muže, ve vyšším věku je již postižení u obou pohlaví stejně časté. U žen však bývají jeho důsledky fatálnější.

Přečíst článek ›

Vyjádření odborníka

MUDr. Daniel Václavík, Ph.D., primář neurologického oddělení Vítkovické nemocnice v Ostravě

Pane primáři, jaké jsou zásady první pomoci v případě mrtvice?Do příjezdu sanitky uložte postiženého do polohy s mírně vypodloženou hlavou, je-li při vědomí. Snažte se s ním komunikovat. Pokud je v bezvědomí, kontrolujte dýchání, případně zahajte kardiopulmonální resuscitaci. Nepodávejte žádné léky ani tekutiny.

Co se děje po převozu do nemocnice? Jaká je léčba?Po příjezdu do iktového centra je pacient ihned vyšetřen přijímacím lékařem, jsou mu provedena všechna vyšetření, včetně CT mozku.

Podle závažnosti stavu je poté pacient přijat na JIP nebo na standardní oddělení.

Při splnění kritérií pro zahájení akutní terapie je pacientovi podána intravenózní trombolýza, lék, který rozpustí krevní sraženinu.

Pokud pacient nesplňuje bezpečnostní kritéria pro podání trombolýzy, je léčen léky zamezujícími shlukování krevních destiček – nejčastěji kyselinou acetylsalicylovou. V dalších dnech následují další vyšetření a součástí léčby je také intenzivní rehabilitace a logopedická terapie.

Musí pacienti po prodělané mozkové příhodě změnit svůj životní styl?Po prodělané příhodě hrozí vysoké riziko opakování, které často probíhá závažněji. Je proto nutné začít co nejdříve s tzv.

sekundární prevencí, která zahrnuje úpravu životního stylu, léčbu rizikových faktorů a v některých případech, kdy je prokázáno zúžení přívodné mozkové tepny, léčbu chirurgickou či endovaskulární.

Dále je nutné pravidelně docházet do specializované neurologické ambulance.

Prevence je základ, a tak v případě, že máte pochybnosti o svém zdravotním stavu, domácí tlakoměr ukazuje vyšší hodnoty a celkově se necítíte nejlépe, navštivte co nejdříve svého praktického lékaře, který Vás po vyšetření může svěřit do péče specializovaných ambulancí. Cítíte se zdravě, ale přesto byste si chtěli být jistí, zda vám mrtvice nehrozí? Potom se vyplatí sledovat preventivní akce, které pořádají nemocnice, polikliniky i lékárny napříč celou Českou republikou.

Přečíst článek ›

AKCE, INSTITUCE, POMOC

Den prevence s nabídkou bezplatných vyšetření, jehož program zahrnuje také problematiku mozkové mrtvice, se koná dnes 26. října od 13 do 16.30 hodin v Nemocnici Nový Jičín.

Workshop Žiješ srdcem vás naučí, jak lidské srdce funguje a jak se o něj správně starat. Vysvětlí vám, jak včas rozpoznat infarkt, mozkovou mrtvici i jiná onemocnění, i jak nejlépe pomoci člověku, který se v této v situaci ocitne (http://loono.cz/zijessrdcem).

V Centru odborné péče pro osoby po poškození mozku vám poradí orientovat se v řadě pomůcek, navrhnou systém rehabilitace, zařídí úřady i psychologickou pomoc (www.ergoaktiv.cz).

Komunitní centrum v prostorách neziskové organizace Cerebrum2007 pomáhá osobám se získaným poškozením mozku v návratu do života. Pod vedením profesionálů se věnují modelařině, fotografování, pečení, snaží se psát vlastní tvorbu a dokonce hrají divadlo. To vše pod vedením profesionálů (www.pomrtvici.cz)

Mnoho lidí má, a to nejen po mrtvici, potíže s mluvením či komunikací. Pomohou v Asociaci klinických logopedů ČR (http://www.klinickalogopedie.cz)

Nezisková společnost Ictus je sdružení nabízející aktivní pomoc po mrtvici (http://www.ictus.cz).

První krok jsou webové stránky plné rad, článků, zdravotnických pomůcek (www.prvnikrok.cz).