Koncem listopadu 1995 zaznamenali epidemiologové první výskyt chřipkových onemocnění na jižní Moravě. Odtamtud se chřipka postupně začala šířit na území celé republiky.
Na začátku prosince byly epidemií nejvíce zasaženy jižní Čechy, kde počet nemocných dosáhl až na 5 300 lidí na 100 tisíc obyvatel. Hranice epidemie je přitom už na 3 000 nakažených na 100 tisíc obyvatel. Nejvážnější byla situace v Jindřichově Hradci, Strakonicích a Českém Krumlově, kde se na týden uzavřely školy.
    |
Kolem 11. prosince už chřipka splňovala charakter epidemie v celostátním měřítku. V Praze začaly některé nemocnice zakazovat návštěvy pacientů. S epidemií se potýkala i divadla, řada z nich musela kvůli nákaze herců a dalších zaměstnanců rušit představení. Problémy měli i ředitelé škol, kvůli chybějícím učitelům totiž museli v mnoha případech spojovat dohromady několik tříd.
„Je nejméně vhodná doba, lidé chodí po nákupech, na plesy a do divadel, kde se mohou velmi rychle nakazit. Lidé by měli být ohleduplní, a pokud se necítí dobře, zůstat doma,“ citovala tehdejší MF DNES hlavního pražského hygienika Vladimíra Polaneckého.
Celostátní chřipkové prázdniny
Situace v celém Česku se nadále horšila. Hlavní hygienik Jiří Vytlačil se proto 13. prosince rozhodl vyhlásit celostátní chřipkové prázdniny, na které měly následně navazovat řádné vánoční prázdniny. Děti ze základních a středních škol tak čekaly tři týdny volna.
To však vyvolalo u části rodičů velkou vlnu nevole. „Někteří rodiče i učitelé na severu Moravy a ve Slezsku mají výhrady k tomu, že byly chřipkové prázdniny vyhlášeny v celé republice. Mnohé tamní školy už totiž měly kvůli chřipce zrušenou výuku v minulých dnech a delší volno nepovažují za nutné. Obávají se o prospěch dětí,“ psal dobový tisk.
Většina základních škol tehdy vyšla rodičům vstříc a nechala v provozu alespoň družiny, kde školáci od šesti do dvanácti let mohli trávit čas až do odpoledne.
Pacienti museli spát na lehátkách
Ve stejný den, kdy se uzavřely základní a střední školy, už lékaři hlásili první oběti epidemie.
Ty většinou zemřely na zápal plic nebo infarkt, podle lékařů však za zhoršením stavu a následnou smrtí stála právě chřipka. Jedny z prvních obětí zemřely v Závodní nemocnici ve Vítkovicích.
„Zemřeli na zápal plic, ale jejich stav ovlivnila chřipka,“ řekl tehdy MF DNES tamní lékař Miroslav Homza.
V polovině prosince podle hygieniků dosáhla chřipka ve většině Česka vrcholu. Na Moravě a v jižních Čechách tou dobou stonal zhruba každá dvacátý člověk.
„Například interní oddělení Městské nemocnice v Ostravě-Fifejdách je v dnešních dnech tak přeplněné pacienty, že dva až tři nově hospitalizovaní musí vždy jednu noc přečkat na provizorních lehátkách,“ informoval dobový tisk.
Vakcína se vyhazovala
Česko bylo jediným státem Evropy, kde se epidemie rozšířila na celém území země. Zvýšené počty nemocných hlásilo v prosinci roku 1995 také Portugalsko, některé spolkové země Německa a části Velké Británie.
S epidemií se potýkali i na Slovensku, tam však podle lékařů významně pomohlo očkování.
„Nemocnost v domovech seniorů, kde bylo přeočkováno takřka 80 procent občanů, je výrazně nižší než u jiných skupin obyvatel,“ citovala tehdy MF DNES Márii Audičovou ze slovenského státního zdravotního ústavu.
Lékařům v Česku naopak očkovací vakcína proti chřipce kvůli brzkému nástupu epidemie zůstala v regálech. „Hlavní hygienik musel kvůli epidemii zastavit očkování nečekaně brzy. Vakcína má přitom krátkou záruční dobu, takže na očkování v příští sezoně už bude nepoužitelná,“ psala média.
Vážné komplikace u dětí
Jednou z nejčastějších komplikací chřipky bývají záněty plic. Během epidemie v roce 1995 jich lékaři v nemocnicích zaznamenali stovky, oproti normálu však pacienti mnohem častěji prodělávali vážný průběh nemoci, který je ohrožoval na životě.
Komplikace se nevyhnuly ani dětem. MF DNES 30. prosince informovala o dvou hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče Fakultní dětské nemocnice v Brně s vzácným hnisavým zápalem plic. Oběma dětem se v plicích vytvořila hnisající ložiska a lékaři museli urychleně zlikvidovat bakteriální infekci v jejich tělech.
„Lékař jednotky intenzivní péče infekční kliniky Tomáš Habanec uvedl, že tyto rozsáhlé hnisavé záněty plic se vyskytují velice zřídka. Přestože poslední podobný případ lékaři na klinice pamatují před třemi lety, v těchto měsících hospitalizovali už čtyři podobně postižené děti,“ informovaly tehdy noviny.
Po Novém roce začala epidemie pomalu ustupovat. Po třech týdnech volna se tak 3. ledna vrátili studenti do školních lavic. „Žáci nemusejí po večerech dohánět zameškané učivo. Většina ředitelů i učitelů se shodla, že mimořádné prázdniny výuku neovlivní, stejně jako by se neměly projevit ani na blížící se pololetní klasifikaci,“ psala 4. ledna 1995 MF DNES.
Epidemie chřipky z roku 1995 byla z hlediska rozsahu největší v historii samostatné České republiky. Přesný počet obětí není znám, podle statistického modelu však v důsledku epidemie přibylo více než 6 000 úmrtí a celkem tak za zimní sezonu zemřelo čtyřikrát více lidí než obvykle.
„Virus se explozivně šířil populací, způsobil rozsáhlou epidemii, prostoupil velkou částí populace a následně odezněl. Na jaře, v březnu 1996 přišla ještě druhá vlna chřipky, ta však byla vyvolána chřipkou typu B,“ řekl iDNES.cz Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.
| MF DNES během epidemie přinesla příběh rodiny, která kvůli chřipce týden nejedla, neuklízela ani nevycházela z domu.Už skoro týden se v ostravském bytě manželů Rončkových kupí špinavé nádobí a prádlo i hračky dvouleté dcery Zuzanky. Uklízet nemá kdo, protože oba rodiče i dítě postupně přepadla chřipka. Manželé se zvolna pohybují bytem ve zmačkaných županech.„Ve čtvrtek jsem ulehla já a v sobotu manžel. Oba jsme ještě stihli zajít k lékaři a Zuzku jsme odvezli k prarodičům, aby od nás chřipku nedostala. Jenomže už bylo pozdě, a když nám ji v neděli přivezli, měla čtyřicetistupňovou horečku,“ řekla Jarmila Rončková.Malé Zuzce, která dosud nebývala vůbec nemocná, zabral rychle dětský paralen, horečka jí klesla a chtěla si hrát. „Měla smůlu, protože my jsme na to většinou neměli sílu. Leželi jsme v posteli a prosili ji, ať nás nechá odpočívat,“ říká Jarmila Rončková. Její manžel má nyní strach, aby neměl problémy v zaměstnání. „Požádal jsem tchána, aby v práci vyřídil, že jsem nemocný. Ještě jsem tam nemohl odnést potvrzení o nemocenské, mám stále horečky. Odnesu ho, až půjdu k lékaři na kontrolu,“ uvedl. Manžele trápí i to, že kvůli nemocenské dostanou příští měsíc málo peněz a budou se muset uskrovnit. „Kromě toho jsou za necelé dva týdny Vánoce a my jsme o nich zatím neměli ani příležitost přemýšlet. Zatím nemáme ani představu, kdy koupíme kapra, stromeček a dárky,“ uvedla Jarmila. Rončkovi už jsou po týdnu nemoci zesláblí a vyhladovělí. „Nikdo nemá sílu vařit, takže skoro vůbec nejíme,“ stěžuje si matka.V sobotu snědli u Rončků jen suchou veku a v neděli dětskou polévku. „Včera jsme se přinutili uvařit šest zmrazených ovocných knedlíků a dnes jsme si namazali chleba s máslem,“ přiznává Jarmila.I kdyby však manželé našli sílu vařit, neměli by z čeho, protože zásoby rychle došly a rodině nemá kdo nakoupit. „Teprve včera jsem se odhodlala, že zajdu do obchodu. Když jsem se dopotácela z nejbližší prodejny zpátky, lehla jsem do postele a hodinu jsem spala,“ uvedla.Oba manželé se nudí, protože je bolí oči a hlava a nevydrží se dlouho dívat na televizi ani číst knížky. „Dcera si s námi chce hrát, ale žádný z nás to dlouho nevydrží. Prostě hrůza. Něco takového jsme nikdy nezažili a snad už ani nezažijeme,“ dodala Jarmila. Rončkovi se už nemohou dočkat, až se jim trochu uleví a budou moci vyjít z domu a promluvit s jinými lidmi. Zatím jsou uvěznění doma, cítí se unavení a opuštění. |
Covidový stres a duševní zdraví
Toto číslo Vesmíru je věnováno stresu.
Stres jako pojem daleko překročil hranice medicíny a je používán jak v širším významu jako označení pro jakoukoli zátěž, či nesprávně pro libovolnou duševní poruchu („má stresy“), tak v odborném smyslu jako označení pro takový stav zdravého organismu člověka nebo zvířete, ve kterém se ve zvýšené míře vyplavuje adrenokortikotropní hormon (ACTH).
V psychologii, psychiatrii a ve fyziologii můžeme stres studovat v souvislosti s frustrací či konfliktem nebo jako důsledek fyzikální zátěže (přehřátí, podchlazení, hladovění, vyčerpání). Zde je však na místě upozornit na to, že stres, podobně jako pohyb, není veskrze negativní fenomén a že v lidské fyziologii do značné míry platí Nietzscheho „co tě nezabije, to tě posílí“.
Podobně jako pohyb, i stres je za normálních okolností žádoucí zátěží organismu, jež stimuluje zdravý metabolismus a zvyšuje obranyschopnost a adaptaci. Avšak pokud běháte v desetistupňovém mraze s horečkou 39 °C a se zápalem plic, pohyb se může stát smrtelně nebezpečným. Se stresem je to stejné.
To, co odlišuje „zlý“ stres, tedy distres, od toho „hodného“, tedy eustresu, je nemožnost ovlivňovat události. Umíme-li se stresem zacházet, je většinou neškodný. Ztratíme-li však vliv na události a naučíme se pouze tomu, že se nelze nic naučit (naučená bezmocnost), stává se stres smrtelně nebezpečným a působí řadu civilizačních poruch jako diabetes II.
typu a kardiovaskulární onemocnění včetně hypertenze, arytmií a infarktu myokardu.
V posledním roce byla celá společnost uvržena do situace, jež na naše každodenní starosti soustavně superponovala určitou míru prohlubujícího se distresu. Nepříjemný společenský dopad covidové nákazy vzbuzoval v obyvatelstvu obavy udržované neutuchajícím proudem zpráv o počtu nakažených, těžce nemocných a mrtvých.
To spolu s restriktivními opatřeními vedlo ke zvýšené míře distresu, jenž je rizikovým faktorem rozvoje deprese a úzkosti.
Ta spolu s izolací, jež je důsledkem lockdownu, zvyšuje riziko sebevraždy, podobně jako konzumace alkoholu (domácí pití), neboť alkohol je depresogenem, a nadto spolu s izolací vede k nárůstu domácího násilí.
Restriktivní opatření povedou k poklesu ekonomiky, k omezování veřejného života, kultury a sportu a k útlumu péče v „necovidových“ oborech medicíny. Tím dále klesne kvalita života obyvatel, stoupne nemocnost a opět se sníží produktivita. Pro mnohé z uvedeného již svědčí studie podložené daty, které byly od nástupu covidové pandemie publikovány.
Nárůst prevalence duševních poruch po nástupu covidu dokládá solidně založená studie Petra Winklera a kol. z Národního ústavu duševního zdraví, publikovaná v časopise Epidemiology and Psychiatric Sciences.1) Autoři analyzovali data z opakované průřezové studie na reprezentativním vzorku dospělých obyvatel ČR.
Sběr proběhl jednak v listopadu 2017 (n = 3306; 54 % žen), jednak v květnu 2020 (n = 3021; 52 % žen). Průzkum byl prováděn s použitím mezinárodního neuropsychiatrického interview (MINI) jako skríningového nástroje. Výzkumníci porovnali prevalenci vybraných duševních poruch jak před prvním vrcholem pandemie, tak těsně po něm, kdy u nás zároveň platil přísný lockdown.
Výskyt těch, kteří vykazovali alespoň jednu aktuální duševní poruchu, vzrostl z původních 20,02 % v roce 2017 na 29,63 % v květnu 2020. Prevalence jak velké deprese, tak rizika suicidia stoupla na trojnásobek a prevalence úzkostné poruchy se téměř zdvojnásobila. U alkoholu byl pozorován výrazný nárůst týdenního opíjení (binge drinking behaviour) z 4,07 % na 6,39 %.
Máme tedy pádné důkazy svědčící pro významný dopad nákazy covid-19 na duševní zdraví.
Navíc byly publikovány práce dokládající, že ti, kdo prodělají covid-19, čelí zvýšenému riziku psychiatrických následků, a naopak ti, kteří mají psychiatrickou diagnózu, čelí zvýšenému riziku onemocnění covid-19. Pokračování práce českého týmu na podzim r.
2020 navíc ukazuje, že kromě zdravotníků jsou dopady pandemie disproporčně zasaženi také mladí dospělí, studenti, lidé, kteří ztratili zaměstnání nebo si byli nuceni v souvislosti s pandemií vzít dovolenou, a lidé pouze se základním vzděláním.
To vše nepochybně souvisí s distresem, jehož významnou složkou je absence vlivu na události, tedy bezmocnost, s následnou kaskádou negativních dopadů na imunitu (oslabení), metabolismus (diabetogenní působení) a kardiovaskulární soustavu (hypertenze, arytmie, tromboembolie).
Tato skládanka příčin a následků demonstruje logické souvislosti metabolických a afektivních poruch, při nichž distres hraje zásadní roli.
1) Winkler P. et al.: Increase in prevalence of current mental disorders in the context of COVID-19: analysis of repeated nationwide cross-sectional surveys. Epidemiology and psychiatric sciences 29, 1–8, 2020, DOI: 10.1017/S2045796020000888.
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE |
- Kdy se mluví o epidemii?
- Je pravda, že jste snížili ta čísla? (počet nemocných na počet obyvatel – hranice epidemie posunuta)
- Vyskytují se letos nějaké zvláštní viry, resp. mutace?
- Je výhoda že mrzne? Šíří se tak chřipka méně?
- Kdy např. doporučíte zavřít školu? Kolik procent žáků/zaměstnanců musí chybět?
- Za hygieniky, máte pro občany nějaké nové doporučení, případně informace, zajímavost?
Jedno z kritérií, které vypovídá o počínající epidemii chřipky je počet nemocných na 100 000 obyvatel. Jde o hranici okolo 1600 -1800 případů. Nemocnost je nutno hodnotit v souvislostech, nutno hodnotit trend nemocnosti a ne jednorázový nárůst. Samostatně interpretována klinická, epidemiologická a virologická data nejsou dostačující k monitorování chřipky v populaci. Je třeba kombinovat informace z řady různých zdrojů, abychom získali komplexní obraz o chřipkové epidemii. Kritéria pro definici chřipkové epidemie jsou v různých zemích odlišná. V ČR je chřipková epidemie vyhlašována podle hodnot incidence týdenních monitoringu ARI. Při dosažení epidemického prahu 1600 – 1800 je vyhlašována v ČR chřipková epidemie.
V minulosti jsme hovořili o epidemii chřipky až tehdy, kdy počet pacientů překročil hranici 2 000. Nyní se epidemický práh pohybuje mezi 1 600 až 1 800 nemocnými na 100 000 obyvatel. K přehodnocení tohoto kritéria přispělo dle NRL zavedení neproplácení prvních tří dnů nemocenské. Což vedlo k omezení návštěv u lékařů v souvislosti s chřipkou a zkreslení údajů o reálné nemocnosti. Místo nemocenské lidé čerpali řádnou dovolenou.
Ne. V současné době převládá jako původce nákazy virus chřipky A strongN2 a to jak na území MSK, tak ČR.
Vědecké názory na šíření chřipky v zimních měsících se různí. Virus je mnohem stabilnější a vydrží déle na studeném a suchém vzduchu. Během mrazivého počasí se virus chřipky šíří dále.
Zavření školy je na rozhodnutí ředitele školy. Při 30% nemocnosti žáků a při zhodnocení epidemiologické analýzy nemocnosti v kraji či okrese. Vyhlášení prázdnin má smysl při trvání 7 dní – aby došlo k přerušení šíření.
Doporučení pro občany se nemění, spočívají zejména v očkování, které je nejvhodnější na podzim. Dále je to mytí rukou mýdlem a teplou vodou, nebo použití desinfekčního prostředku na alkoholové bázi, zvýšený přísun vitamínů, čerstvého ovoce a zeleniny. Při kašlání a kýchání je třeba zakrývat si ústa a nos papírovým kapesníkem, kýchat a kašlat do horní části rukávu a ne do svých rukou. Přednostně používat papírové kapesníky. V případě nemoci zůstaňte doma.
Prymula: Nakažení budou přibývat nejméně dva týdny, Česko se blíží 10 tisícům denně
Nakažení covidem-19 budou podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) přibývat ještě deset dní až dva týdny. Kapacity v nemocnicích se už podařilo zdvojnásobit.
Kolaps zdravotnictví kvůli epidemii covidu-19 podle koordinátora intenzivní péče Vladimíra Černého nehrozí. Nejbližší týdny ale budou velmi těžké.
Události kolem pandemie v Česku i ve světě sledujeme v on-line reportáži.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Nakažení covidem-19 budou podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) přibývat ještě deset dní až dva týdny.
- Kolaps zdravotnictví kvůli epidemii covidu-19 podle koordinátora intenzivní péče Vladimíra Černého nehrozí. Nejbližší týdny budou podle něj ale velmi těžké, zejména pro personál.
- Ve čtvrtek testy v Česku potvrdily nákazu novým koronavirem u 9721 lidí.
12:39
Vážení čtenáři, dosavadní on-line přenos tímto končí. Aktuální dění okolo šíření koronaviru v Česku i ve světě sledujeme v nové on-line reportáži.
12:21
Chorvatsko za posledních 24 hodin zaznamenalo 1131 případů nákazy koronavirem, čímž poprvé od začátku epidemie překonalo hranici 1000 nových infekcí za den. V zemi panují obavy, zda místní zdravotnictví vydrží nápor pacientů.
12:16
Devět krajů je v nejhorším červeném stupni rizika nákazy koronavirem. Ve druhém jsou Plzeňský, Ústecký, Liberecký, Olomoucký kraj a Vysočina.
12:00
Knihkupcům pomáhá internetový obchod, který zaznamenal výrazný růst, není však tak velký, aby uživil celý velkoobchod.
11:50
Během dvou měsíců, kdy preventivně testuje své zaměstnance na covid-19, provedla těžební společnost OKD 21 211 PCR testů. Mezi vzorky bylo za tu dobu 113 pozitivních. Řekla to v pátek mluvčí OKD Naďa Chattová. Na dolech společnosti OKD na Karvinsku byla v květnu největší ohniska nákazy v Moravskoslezském kraji.
11:47
Podle vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) je koronavirová epidemie největší hrozbou pro Evropu od 2. světové války. EU proto kvůli jejímu zvládnutí zintenzivní komunikaci, každý týden budou probíhat na úrovni Rady EU videokonference, kterých se Česko bude účastnit.
Školy vyhlašují chřipkové prázdniny. Nemoc zasáhla nejmladší děti
Chřipka a nachlazení se u žáků Základní školy T.G. Masaryka v Lysé nad Labem začaly projevovat pozvolna a nenápadně.
Během několika dnů se však situace znatelně zdramatizovala.
„Minulé pondělí už jsme pro některé děti museli volat zákonné zástupce, ať si pro ně přijdou. V úterý bylo 36 procent dětí nemocných a ve středu už bylo ze 103 dětí 40 nemocných – to už tedy bylo 39 procent,“ vylíčil pro Seznam Zprávy ředitel školy Petr Eliška.
Obrázek z jeho školy případně ilustruje, jak to vypadá, když se chřipková nákaza blíží epidemii. A když se nemoc šíří především mezi školními dětmi mezi 6 a 14 lety, jako je tomu v chřipkové sezoně v Česku právě nyní.
Situace ve škole v Lysé dospěla tak daleko, že se ředitel Eliška spojil s hygienickou stanicí a ta mu doporučila školu dočasně zavřít.
„Rodičům jsme to sdělili všemi možnými způsoby – telefonicky, do notýsků i na internetu,“ popsal ředitel, který už minulý týden musel vyhlásit chřipkové prázdniny.
„Nemocnost se nejvíc zvyšovala v první třídě, od ní se postupně snižovala – čím vyšší třída, tím méně nemocných žáků. V blízkých oblastech musely zavřít hned tři školky,“ přiblížil dále ředitel Eliška.
Hygienici škole v Lysé doporučili pětidenní volno, děti se proto do lavic vrátí příští týden, kdy také opožděně dostanou pololetní vysvědčení.
„Alespoň podle toho, co jsem se bavil s rodiči, děti měly až čtyřdenní horečky okolo 39 stupňů,“ dodává pedagog. S víkendem žáci mají na zotavenou až sedm dní.
„To je ideální. Je totiž nebezpečí – a něco podobného jsme měli i v roce 2017 – že se zdravé děti vrátí do školy, a když se setkají s jinými dětmi, které jsou nově nemocné, tak onemocní opakovaně,“ říká ředitel.
Chřipka ale nezasáhla jen střední Čechy. Momentálně řádí ve všech krajích Česka a na mnoha místech dosahuje epidemických hodnot.
„V pondělí 27. ledna chybělo v mateřské škole asi 40 procent dětí a v úterý téměř dvě třetiny. Rodiče potřebovali zajistit pro děti hlídání, a tak jsme se dohodli, že školku zavřeme od středy,“ popisuje situaci Alena Vrbická, ředitelka Mateřské a základní školy Luka nad Jihlavou.
„Doufáme, že se přes dny, kdy bude zavřeno, nemocnost sníží. Je zimní období a takhle to bývá. Pokud si ale správně pamatuji, zatím jsme mateřskou školu ještě nikdy nezavírali,“ říká ředitelka. Dětí je ve školce celkem okolo stovky.
„Na základní škole začíná nemocných pomalu také přibývat, chybí třeba čtyři nebo pět žáků ve třídě. Nemocných je kolem 20 procent, což ale v zimním období není tak dramatické,“ míní pedagožka.
Také ona vnímá ze strany rodičů spíše pochopení pro mimořádné opatření a nezaznamenala negativní reakce.
„Samozřejmě se teď přes volno důkladně dezinfikovaly hračky a ostatní povrchy. Byla nařízena opravdu důkladná dezinfekce celého prostředí,“ dodává Alena Vrbická.
„Zatím plánujeme od pondělí otevřít a uvidíme. Některé děti už by se po nemoci měly pomalu vracet,“ uzavírá.
Podobné zkušenosti líčí i ředitelka Základní a Mateřské školy ve Strážku na Žďársku Anna Knoflíčková.
„Už minulý týden jsme zaznamenali rostoucí počet nemocných. U menších dětí nemoc postihla okolo 50 až 60 procent, některá třída mohla mít i 70. Někde chyběly jen čtyři děti ve třídě, ale v jiné i tři čtvrtiny,“ říká.
Největší počet nemocných zaznamenala v mateřské škole, kde v některých třídách zůstala třetina dětí. „Není to jen chřipka. Jsou to různé viry a někde i streptokok. Proto jsme se rozhodli, že nebudeme jako důvod uzavření školy uvádět chřipkovou epidemii, ale obecně vysokou nemocnost,“ dodává Anna Knoflíčková.
Při posledním hlášení Státní zdravotní ústav oznámil mezitýdenní nárůst nemocnosti chřipkou a dalšími akutními respiračními infekcemi v Česku skoro o 30 procent.
Na každých 100 tisíc obyvatel bylo 1 452 nakažených a celkem 12 lidí už nemoci podlehlo.
Chřipková epidemie začala na konci minulého týdne v Jihočeského kraji, potýkají se s ní ale i Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Celorepublikově zatím nemocnost epidemický práh nepřekročila, podle současného vývoje by se ale situace mohla brzy změnit.
„Lze předpokládat, že ho překročíme tento nebo příští týden,“ uvedla už dříve pro Seznam Zprávy ředitelka Hygienické stanice hlavního města Prahy Zdeňka Jágrová.
Lidé se mohou chřipce bránit například očkováním, které je ideální získat ještě před sezonou. Pomoct ale mohou i základní hygienické návyky, jako je důkladné mytí rukou.
Kromě toho odborníci doporučují vyhýbat se těm, kteří jsou zjevně nemocní, nebo používat například dezinfekci rukou.
Nemocní by měli při kýchání a kašlání řádně užívat – nejlépe jednorázové – kapesníky, při kašlání a kýchání si zakrývat ústa paží nebo rukávem.
Nový koronavirus je v Česku. Jak snížit riziko nákazy? Nabízíme základní otázky a odpovědi
Světová zdravotnická organizace označila situaci za pandemii.
Vláda zakázala s účinností od půlnoci z 15. března do 24. března 06:00 kvůli dalšímu šíření nového typu koronaviru volný pohyb lidí po ČR. Detaily zde.
Od půlnoci na čtvrtek začne platit zákaz vycházení bez pokrývky nosu a úst. Kabinet také vyhradil nákup v prodejnách potravin mezi 07:00 a 09:00 pro lidi nad 65 let.
Lázeňská zařízení od stejného termínu nesmějí přijímat do péče nové klienty.
Celkem je možné využít přes 1000 lůžek na infekčních odděleních po celé České republice. Mezi nimi je specializované pracoviště Nemocnice na Bulovce. Dále lze aktivovat specializovanou vojenskou nemocnici v Těchoníně. Pokud by tyto kapacity byly překonány, bude aktivováno zařízení, které se primárně nevěnuje péči o infekční pacienty a bude upraveno za tímto účelem.
Ministerstvo zdravotnictví kvůli novému koronaviru informovalo, že zakazuje vývoz respirátorů třídy FFP3 mimo Česko a jejich prodej všem mimo zdravotnická a sociální zařízení, orgány ochrany veřejného zdraví, složky integrovaného záchranného systému a další orgány státní správy. Ministr zdravotnictví také zakázal kvůli šíření nového typu koronaviru vývoz dezinfekčních přípravků na ruce do zahraničí.
Ministerstvo zdravotnictví v pondělí 9. března vyhlásilo zákaz návštěv na lůžkových odděleních nemocnic a v domovech seniorů. Cílem ministerstva je ochránit nejzranitelnější skupiny lidí, ke kterým patří senioři a lidé s větším počtem závažných chorob.
Ministerstvo zdravotnictví chce také kvůli šířícímu se koronaviru nakoupit 150 umělých plicních ventilací a rychlé testy na koronavir, které by přítomnost viru měly odhalit během několika desítek minut.
Další mimořádná opatření zavedená 10. března jsou popsána zde:
V Česku se zakazují akce nad 100 lidí, ruší se výuka ve školách
„Naší prioritou zůstává zadržování nemoci, ale všechny státy musí využít toto okno příležitosti, aby se připravily na možný příchod viru.“
Co mají dělat Češi?
Očekává se, že počet nakažených bude v Evropě i České republice výrazně stoupat, důležité je tedy zůstat v klidu, sledovat relevantní zdroje a dodržovat základní pravidla hygieny a zdravého života:
- Jíst ovoce, jít na procházku do lesa.
- Pořádně si mýt ruce.
- Snažit se omezovat zbytečné kontakty s lidmi, kteří mohou být nakažení
- Udržovat vzdálenost kolem dvou metrů a vyhýbat se podávání rukou a také polibkům
- Vycházet ven, jen když je to opravdu zapotřebí a nezhlukovat se
Stres oslabuje organismus, zvyšuje pravděpodobnost nakažení různými nemocemi. Pravděpodobnost, že se člověk novým koronavirem nakazí, je v této chvíli stále ještě malá. Existuje vysoká pravděpodobnost, že onemocnění bude mít mírný průběh – jeho příznaky u 80 procent lidí budou podobné silnějšímu nachlazení.
Pět desítek rad, jak se chovat doma, v práci i třeba při nákupech a v dopravě vydali australští epidemiologové:
Mezi typické příznaky nemoci COVID-19 patří dýchací potíže, horečka a kašel. Typicky se objevují kolem pátého dne po infekci.
Inkubační doba se podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí pohybuje mezi dvěma a čtrnácti dny.
Neplatí, že každý, kdo má teplotu a nějaké respirační potíže, trpí infekcí COVID-19, uvádí ministerstvo zdravotnictví. Případů sezonní chřipky je stále ještě řádově více než případů nemoci COVID-19.
Ministerstvo zdravotnictví doporučuje cestovatelům, kteří se vrátili z rizikových oblastí, aby zůstali doma a TELEFONICKY kontaktovali svého lékaře nebo hygienickou stanici ve svém kraji a poradili se s ním o dalším postupu.
V případě, že bude mít občan, který v takových zemích nebyl, také obavy o svůj zdravotní stav související s novým koronavirem, je třeba, aby telefonicky kontaktoval svého registrujícího lékaře nebo lékařskou pohotovostní službu, popřípadě místně příslušnou krajskou hygienickou stanici, kde mu poskytnou informace o dalším postupu v závislosti na zjištěných skutečnostech.
V USA začaly testy léku na koronavirus, který vyvíjel český vědec Cihlář
Jak se přenáší?
„Koronavirus se přenáší z člověka na člověka po úzkém kontaktu, který trvá delší dobu. Jedná se o takzvanou kapénkovou infekci, která je přenášena vzduchem. Zasahuje nejčastěji sliznice horních a dolních dýchacích cest,“ uvádí české ministerstvo zdravotnictví. Nejnovější studie varují také před schopností koronaviru přenášet se přes výkaly.
Zdravotníci zatím přesně nepopsali mechanismus přenosu viru, který dostal název Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus 2, neboli SARS-CoV-2, a není ani jasné riziko spojené s případnou mutací. Také SARS i MERS, které jsou novému viru podobné, se přenášejí hlavně kapénkovou infekcí do nosu a plic – nejde o rozptýlení viru přímo vzduchem, podstatné je, aby byly přítomné kapičky.
Obecně se mechanismus přenosu z člověka na člověka podobá šíření chřipky. Na začátku února sice vyvrátili němečtí vědci, že by se koronavir mohl přenášet také u infikovaných, kteří nemají žádné symptomy, ale informace z 21. února ukazují, že to je sice poměrně výjimečné a velmi nepravděpodobné, ale možné to je. O tom, zda by se přenášel také formou aerosolů, se zatím jen spekuluje.
Americké úřady uklidňují občany, že také přenos pomocí zásilek z Číny je zcela nepravděpodobný. České úřady to potvrzují: „V tomto případě se není čeho obávat. Koronavirus 2019-nCoV se přenáší stejně jako jiná respirační onemocnění, tedy přenosem z člověka na člověka nejsnáze kapénkovou infekcí. Virus nepřežije mimo lidský organismus více než několik hodin.
Proto se ochranná opatření přijímají především na letištích a podobně, kde je velké množství lidí. Zásilkové společnosti, spedice a například ani Česká pošta žádná takováto opatření v souvislosti s možnou nákazou čínským koronavirem z balíků a zboží obecně nepřijala, protože k tomu není důvod.
“ Rodičkám a těhotným ženám ani jejich dětem podle posledních informací nehrozí větší riziko než jiným lidem.
Jak lze riziko nákazy snížit?
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, aby lidé dodržovali standardní pravidla, jimiž se snižuje pravděpodobnost přenosu infekčních chorob.
Obecně je třeba zachovávat základní hygienu, jako je mytí rukou. Lidé by měli také omezit kontakty s těmi, kdo projevují symptomy nemoci, jimiž jsou nejčastěji kýchání a kašlání.
V zemích silně postižených infekcí se doporučuje udržovat vzdálenost až dva metry od ostatních.
České ministerstvo zdravotnictví vydalo tato doporučení, která jsou prakticky shodná s těmi vydanými WHO, evropským i americkým centrem pro kontrolu nemocí:
- vyhýbat se těm, kdo jsou zjevně nemocní
- dodržovat základní hygienická pravidla
- používat například i dezinfekci, pokud jsme v kontaktu s lidmi, kteří akutními respiračními potížemi trpí
- nezdržovat se v místech s vyšším počtem lidí
- jedinci, kteří trpí respiračním onemocněním, by měli dodržovat pravidla respirační hygieny – tedy při kýchání a kašlání řádně užívat, nejlépe jednorázové, kapesníky, při kašlání a kýchání si zakrývat ústa paží/rukávem, nikoliv rukou (kapénky se pak mohou přenést dál)
- zdravotníci by se měli chránit, jelikož jsou to právě oni, kteří přicházejí s pacienty nejvíce do styku
Osm běžných věcí, které může udělat každý proti hrozbě koronaviru
Základní prevencí je důkladné mytí rukou:
video
Čistota půl zdraví. Umíte si správně umýt ruce?
Speciál: Nový koronavirus
WHO popisuje stav zdravotní nouze jako „mimořádnou událost“, která představuje nebezpečí pro další země a vyžaduje koordinovaný mezinárodní zásah. Organizace vydává dočasná doporučení, která sice nejsou pro státy závazná, v případě jejich uplatnění mohou ale mít výrazné dopady v odvětvích, jako je cestovní ruch či mezinárodní obchod.
WHO vyzvala k podpoře zemí se slabšími zdravotními systémy a k pomoci zemím se na takovou možnost připravit. Podle WHO je jediným způsobem, jak tuto pandemii porazit, spolupráce všech zemí v duchu solidarity, dále je třeba urychlit vývoj vakcín, léků i diagnostiky a především bojovat proti šíření fám i dezinformací, které se množí.
Jsou některé skupiny lidí nákazou více ohroženy?
Čínské úřady a lékaři, kteří virus studovali, identifikovali jako nejrizikovější skupinu starší lidi. Převážná většina lidí, kteří onemocnění podlehli, byla ve věku 60 až 89 let, uvedl jihoasijský korespondent německé stanice Deutsche Welle William Yang.
U prvních 425 pacientů tvořil průměrný věk 59 let a 56 procent z nich byli muži. Ani jediný případ ve zkoumaném vzorku se netýkal osoby mladší 15 let. Děti mohou být podle autorů studie méně náchylné k infekci nebo projevují mnohem slabší příznaky. Je tedy možné, že tyto případy existují, ale nepodařilo se je najít.
Potvrdí, nebo vyvrátí to ale až další výzkumy, o několika dětských pacientech se už ale ví.
Obecně platí, že zranitelnější bývají osoby se zhoršenou imunitou nebo oslabené jinými nemocemi, což se potvrzuje i v tomto případě. Čínské úřady uvádějí, že právě tito lidé bývají těmi nejčastějšími oběťmi viru. Týká se to také druhé mimočínské oběti, kterou byla ve čtvrtek 13. února Japonka ve věku 80–90 let.
Je možná léčba nebo preventivní očkování?
Ani očkování ani léčba přímo proti tomuto viru neexistuje. Protože jde o virové onemocnění, antibiotika proti němu neúčinkují. Světová zdravotnická organizace ale uklidňuje, že se dá léčit množství symptomů této nemoci. Léčba je vždy individuální a vychází z konkrétních pacientových potřeb – podle WHO je pomoc vysoce účinná.
Na konci ledna se objevilo několik slibných možností, jak koronavirus léčit. Jednou z nich je v Thajsku testovaná kombinace dvou antivirotik, která údajně zabrala u jednoho pacienta.
V USA zase společnost Gilead úspěšně aplikovala látku vyvinutou původně proti ebole u jednoho pacienta ve státu Washington.
Lék vyléčil zápal plic za jediný den bez jakýchkoliv vedlejších účinků – v současné době už je tato látka, která vychází z výzkumů českého vědce profesora Holého, v Číně klinicky testována.
Jak moc je virus smrtící?
Experti se domnívají, že nový virus není tak smrtící jako SARS (z anglického Severe Acute Respiratory Syndrome, česky těžký akutní respirační syndrom), který v letech 2002 až 2003 postihl jižní Čínu a vyžádal si v několika zemích a oblastech více než sedm set obětí. Zároveň ale upozorňují, že se o původu viru ví doposud jen velmi málo.
Smrtnost nového viru není přesně známá, zatím nejpřesnější odhad je 3,4 procenta infikovaných osob.
Podle deníku Guardian byla většina pacientů, která nemoci podlehla, již předtím ve velmi špatném zdravotním stavu.
Kolik lidí se dosud nakazilo?
Informace o množství nakažených osob se neustále mění, aktuální čísla o nakažených jsou v grafu:
Ve kterých zemích byl virus zaznamenán?
Onemocnění už hlásí všechny kontinenty kromě Antarktidy, aktuální situace je zde:
Co je to koronavirus?
Jde o skupinu virů, které se objevují u mnoha druhů zvířat, časté jsou například u velbloudů a netopýrů. Výjimečně se mohou změnit a zmutovat a poté jsou schopné přenášet se i na člověka a mezi lidmi. Koronavirů existuje velké množství, v poslední době se objevily epidemie virů SARS a MERS, které do této skupiny patří.
Způsobují u zvířat i lidí různě závažná onemocnění – u člověka se objevovaly nejprve jen formy způsobující běžná nachlazení, ale jak MERS, tak i SARS jsou smrtící. Na člověka se přenáší celkem sedm druhů koronavirů.
Kdy se nová podoba viru poprvé objevila a kde?
Nový typ koronaviru označovaný jako SARS-CoV-2, dříve „nový koronavirus“ neboli nCov, případně také jako wuchanský koronavirus, se objevil poprvé na začátku prosince 2019 v čínské provincii Chu-pej, v níž se nachází jedenáctimilionové město Wu-chan.
Vědci už dokázali v polovině ledna popsat genetickou strukturu a sekvenovat jeho DNA. Čína tyto údaje uvolnila veřejnosti, takže na výzkumu viru nyní pracuje celá řada odborných pracovišť po celém světě.
Tento virus se na člověka přenesl poprvé ze zvířat, podobně jako jiné koronaviry. Za epidemii SARS mohl přenos ze šelmy cibetky, za epidemii MERS zase přenos z velbloudů.
Většina prvních případů u nového koronaviru je spojená s velkým trhem ve Wu-chanu, kde se prodávají živá i mrtvá zvířata a mořské plody.
Z analýz DNA vyplývá, že zdrojem byli zřejmě netopýři a hadi, kteří se zde prodávali, nejnověji se spekuluje také o přenosu z luskounů.