Nádor na vaječníku – Vše o zdraví

1. Průvodce pacienta
2. Diagnózy
3. Zhoubné nádory vaječníků

Základní fakta o rakovině vaječníků:1,2,3

• Každé 2 minuty se jedna nová žena dozví tuto závažnou diagnózu.
• Ročně je na celém světě diagnostikováno přibližně 295 000 žen.
• V Česku je nárůst nových případů přibližně 1000 za rok.
• Ovariální karcinomy zaujímají dlouhodobě 1. místo v úmrtnosti na gynekologické nádory. 
• Kvůli příznakům se rakovina vaječníků často nazývá “syndrom malé sukně”. 
• Kvůli nenápadnosti nemoci je většina pacientek diagnostikována v pozdním stadiu, které výrazně zhoršuje prognózu nemoci.
• Více než 50 % žen s touto nemocí do 5 let umírá.

Nejčastější příznaky:4

• Ztráta chuti k jídlu
• Únava
• Bolesti břicha
• Přetrvávající nadýmání, zácpa, plynatost

8. května je Světový den boje s rakovinou vaječníků. Jeho smyslem je informovat o příznacích, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě této nemoci. Světový den je také příležitostí k vyjádření solidarity a podpory všem ženám, které se zákeřnou nemocí statečně bojují.

Nepodceňujte prevenci a choďte na pravidelné gynekologické prohlídky. Můžete si zachránit život. Sdílejte informace o rakovině vaječníků se všemi ženami, na jejichž zdraví a životě vám záleží.

Toto video bylo natočeno v roce 2011. Prof. MUDr. Lukáš Rob, CSc. který ve videu vystupuje, působí v současné době jako přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.

Gynekologické vyšetření je soubor lékařských úkonů prováděných za účelem stanovení diagnózy onemocnění vnějších nebo vnitřních ženských pohlavních orgánů. Každá žena by měla absolvovat preventivní gynekologickou prohlídku pravidelně alespoň jedenkrát ročně. Pravidelné preventivní kontroly jsou nutné, protože přispívají k udržení zdraví a plodnosti ženy. 

Chystáte se na pravidelné gynekologické vyšetření? Podívejte se na naše video a připravte se na to, co váš čeká.

Jitka svou nemoc objevila sama. Zpočátku se domnívala, že se jedná o infekci močových cest, ale stav se po antibioticích nelepšil.

Následovalo několik rychlých vyšetření a výsledkem byl nález rozsáhlého nádoru vaječníku. Zhoubný nádor na vaječníku vyrostl za několik měsíců, mezi dvěma lékařskými prohlídkami.

I přes strach ze smrti dál pracovala, léčila své pacienty a největší hnací silou byly její děti a podpora manžela.

Jako lékařka dobře věděla, že prognóza přežití může být od jednoho měsíce až do několika let. Karcinom vaječníků je totiž nevyzpytatelné onemocnění. Poslechněte si celý její příběh.

Paní Marta žila plnohodnotným životem a hodně pracovala. Najednou přišel zlom v podobě rakoviny prsu. Léčbu zvládla dobře. Po dvou letech cítila, že se „spravuje“ v pase.

Domnívala se, že má potíže se žlučníkem a léčila se sama čaji. Když se svěřila lékaři, tak cesta k potvrzení karcinomu vaječníků již nebyla příliš složitá. Velkou podporu našla ve své rodině.

I tak je pro Martu velmi obtížné vypořádat se s každou další špatnou zprávou. 

Co paní Martě nejvíce pomáhá a jaké aktivity provádí pro odreagování? To se dozvíte v tomto videu.

Reference:

1. Incidence of ovarian cancer. Cancertoday.com Available at: https://gco.iarc.fr (naposledy navštíveno 28. 4. 2020)
2. Karcinom vaječníků a vejcovodů. Masarykův onkologický ústav. 2019. (naposledy navštíveno 29. 4. 2020)
3. Vlasák P., Bouda J., Kosťun J., Berezovský D., Presl J. Nové trendy v systémové léčbě ovariálního karcinomu. Actual Gynecology and Obstetrics. 2018. Dostupné na: https://www.actualgyn.com/clanek/2018/215 (naposledy navštíveno 28. 4. 2020)
4. Ovarian cancer symptoms. Targetovariancancer.org.uk. Available at: https://www.targetovariancancer.org.uk/information-and-support/what-ovarian-cancer/ovarian-cancer-symptoms (naposledy navštíveno 28. 4. 2020) 

Rakovina vaječníků: 6 příznaků, které rozhodně nepřehlížejte

• Právě dnes si připomínáme Světový den rakoviny vaječníků. Ten nám má připomínat nemoc, která je považována za tichého zabijáka žen. Je zákeřná hlavně v tom, že ji nemusí odhalit ani lékař při běžné gynekologické prohlídce. I tak jsou některé varovné příznaky, které byste rozhodně neměla přehlížet.Jen v České republice každý rok onemocní karcinomem vaječníků téměř 1 300 žen a více než polovina z nich na tuto nemoc zemře. Zhoubné nádory ovaria nejčastěji postihují ženy mezi 50 a 75 lety. Mladší pacientky většinou onemocní kvůli dědičnosti, a to z důvodu mutace genů BRCA1 a BRCA2, které způsobují i rakovinu prsu.  Projevy nádorového onemocnění vaječníků přicházejí často pozdě, proto je také nemoc odhalena u řady žen až ve stadiu, kdy už je těžké ji léčit. „Nemocné mívají pocit nepohody v břiše, jsou unavené, mají pocit plnosti, někdy se jim zvětšuje objem břicha. To způsobuje rostoucí nádor či tekutina z nádoru v dutině břišní. Nádor se také může projevit až vzdálenými ložisky – metastázami v jiných orgánech, například dušností při postižení plic,“ uvedl docent Jindřich Fínek z Onkologického a radioterapeutického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni. 
  Na které varovné příznaky by si ženy měly dávat pozor?

• Jedním z častých varovných signálů karcinomu vaječníků jsou potíže se zažíváním. Trápí vás zácpa, průjem, nadýmání, tlaky v břiše, ale také pálení žáhy? Jestliže jste nikdy těmito obtížemi netrpěla a delší dobu u vás přetrvávají, je dobré to oznámit lékaři, aby vám udělal celkové vyšetření a případně vyloučil i obávanou rakovinu. 

• Sice mohou bolesti břicha znamenat cokoli, ale pokud vás trápí delší dobu, a to zejména v oblasti podbřišku, může jít právě o jeden z varovných signálů karcinomu vaječníků.
  VIDEO: Jak snížit riziko vzniku rakoviny? Podívejte se na video a zjistěte to!
  • VIDEO Videohub
  

• I častější močení bývá příznakem nádoru ovarií. Jestliže tedy nejste zrovna nastydlá a objevily se u vás i další uvedené příznaky, nechte se raději vyšetřit. Čím dříve totiž lékaři rakovinu odhalí, tím větší je šance na úspěšnost léčby.

• Samotné menstruační poruchy nemusí ukazovat na rakovinu vaječníků. Změny v menstruačním cyklu totiž mohou mít celou řadu příčin. A to od hormonální nerovnováhy, zánětů až po polypy. Pokud se u vás ovšem objevily a navíc i další varovné signály, pak je rozhodně vhodné navštívit svého gynekologa. Ten by měl kromě běžné gynekologické prohlídky vyšetřit také vaječníky ultrazvukem.

• Stejně jako u dalších druhů rakoviny i u nádoru vaječníků je ztráta chuti k jídlu jedním z příznaků onemocnění. Můžete mít neustále pocit, že jste sytá, a to i v případě, že téměř nejíte. Důvodem je přítomnost vody v těle, která způsobuje nadmutí břicha a utlačování zažívacího ústrojí.

Rakovina vaječníku: příznaky, léčba (karcinom ovaria)

Rakovina vaječníku představuje velice nebezpečnou nemoc postihující
ženské reprodukční orgány.

Vaječník (ovarium) je párový ženský pohlavní
orgán vyskytující se v oblasti malé pánve. Oba vaječníky jsou
lokalizovány po stranách dělohy (uterus), se kterou jsou
spojeny vejcovody (tubae uterinae). Vaječníky ženy
v reprodukčním období jsou velké zhruba jako švestka, po menopauze se
jejich velikost zmenšuje.

Ovaria plní dvě základní funkce. Produkují pohlavní
hormony (estrogeny a gestageny), které regulují menstruační cyklus
a komplexně působí na celý ženský organismus. A také ještě slouží
jako skladiště ženských pohlavních buněk, vajíček.

Každé vajíčko je uloženo v jakémsi pouzdru, folikulu. Během každého
menstruační cyklu roste a uzrává několik folikulů najednou, až jeden
z nich zhruba v půlce cyklu praskne (stádium tzv. ovulace)
a vypustí vajíčko do vejcovodu. Pokud dojde ke kontaktu vajíčka a spermie,
může dojít k oplodnění (fertilizaci) a v děloze se
vyvíjí plod.

Rakovina je nemoc, která napadá buňky v různých tkáních lidského
těla. Zdravé buňky se neustále regulovaně dělí a udržují si stabilní
stav dle potřeb organismu. Kdežto nádorové buňky podléhají
neregulovanému a nekontrolovatelnému dělení a tvoří neorganizované
shluky, nádory (karcinomy, tumory).

Existují dva druhy nádorů, benigní a maligní.
Benigní nádory (nezhoubné) rostou pomalu v místě
jejich vzniku a nemají sklony tendence pronikat a napadat ostatní zdravé
tkáně. Na vaječnících vznikají nezhoubné nádory celkem často,
označují se jako tzv. cystomy. Jsou v průměru 20-30 cm
velké, vyplněné tekutinou nebo hlenem a obalené tenkou slupkou.

Svou nezanedbatelnou velikostí však mohou utlačovat okolní
tkáně (střevní kličky, cévy, močové cesty atd.). Léčba
benigního nádoru se většinou řeší operativní cestou,
kdy se nádorové buňky odstraní a nemoc tak končí. Nezhoubné nádory
nepředstavují rakovinu v pravém slova smyslu, protože neohrožují ostatní
zdravé tkáně.

Maligní nádory napadají a prorůstají
do zdravých tkání, kde tvoří druhotná ložiska, tzv.
metastázy.

Metastázy mohou expandovat dále do ostatních
orgánů krevní nebo mízní cestou.

V případě rakoviny vaječníků je
charakteristické odlupování částeček nádoru a jejich přichycení na
další orgány, například na střevo, dělohu, vejcovody,
pobřišnici atd.

Karcinom ovaria se jen zřídkakdy šíří krevní cestou. Ke svému
rozšíření využívá zejména mízní cévy, kterými se dostává až do
mízních uzlin dutiny břišní, kde metastázuje.

Rakovina se vyskytuje v různých formách s nevyzpytatelnými příznaky a
projevy, léčbou a šancí na uzdravení. V případě rakoviny vaječníků
se nejčastěji jedná o epiteliální karcinom, který se tvoří z buněk
ležících na povrchu ovarií.

Rizikové faktory rakoviny vaječníku

Zvýšené riziko onemocnění rakovinou vaječníku nám může prozradit
rodinná anamnéza. Pokud některou vaší blízkou příbuznou
postihl karcinom vaječníku, máte i vy zvýšené riziko onemocnění.

I osobní anamnéza nám může leccos napovědět. Pokud
jste prodělala např. rakovinu prsu, jste náchylnější i k rakovinnému
bujení na vaječnících.

Významným rizikovým faktorem je věk. Lze konstatovat,
že s přibývajícím věkem roste i riziko onemocnění rakovinou
vaječníků. Kritické období nastává zejména po
menopauze, což dokazuje i polovina postižených pacientek, které
jsou starší šedesáti tří let.

Ve vyšším ohrožení se mohou vyskytovat i ženy, které začaly
menstruovat před dvanáctým rokem života nebo ženy procházející
menopauzou již v padesáti letech.

Velké riziko s sebou přináší i léky na neplodnost
(klomifencitráty). Riziko je ještě vyšší v případě, že se ženě
nepodařilo i přesto otěhotnět.

V neposlední řadě rizikové faktory reprezentuje
kouření tabákových výrobků a konzumace nadměrného
množství alkoholu. Tyto faktory jsou zodpovědné zejména za
vznik nádorů mucinózního typu.

Prevence rakoviny vaječníku

V případě karcinomu vaječníku neexistuje žádná účinná prevence,
která nám zajistí stoprocentní ochranu. Je tu ale několik možností,
které mohou snížit riziko jejího vzniku.

• Je dokázáno, že užívání hormonální perorální
  antikoncepce po dobu minimálně tří let snižuje riziko rakoviny
  vaječníků o 30-50%.
• Ženy, které zvolily jako ochranu před početím podvázání
  vaječníků, riziko rakovinného bujení snížily až o 67%.
• Obecně můžeme konstatovat, že částečnou ochranu zaručuje
  těhotenství a dostatečně dlouhé kojení
  (minimálně po dobu jednoho roku).
• Studie prokázaly, že ochranné účinky má i strava bohatá na
  zeleninu.

Příznaky a projevy rakoviny vaječníku

Rakovina vaječníků se dlouho nikterak neprojevuje a nenese s sebou
žádné specifické příznaky. Nemusí být objevena ani při běžné
gynekologické prohlídce .Právě proto je jen málokdy nádor nalezen včas
v počátečním stádiu.

V pokročilém stádiu žena může cítit pobolívání
břicha, nadýmání a pálení žáhy.

Nádor mezi tím neustále roste a odštěpuje drobné částečky, které
napadají další tkáně (střevní kličky, pobřišnici, povrch jater atd.) a
zakládají druhotná ložiska.

Tato ložiska produkují tekutinu, která se
kumuluje v břišní dutině a tvoří tzv. ascites.

Nádorové buňky mohou projít dokonce i bránicí až do pohrudniční
dutiny, kde mohou též produkovat tekutinu, tzv. pleurální
výpotek.

Pokročilejší stádium je charakteristické zvětšením objemu
břicha, bolestí břišní stěny, častým
močením (způsobené tlakem, který působí na močový měchýř),
zácpou (způsobenou tlakem na konečník),
nechutenstvím, zvracením a v některých
případech i dýchacími potížemi.

Léčba rakoviny vaječníku

Je třeba, aby se pacientka svěřila do rukou odborníků ve
specializovaných zdravotnických zařízeních, nejlépe v tzv.
onkogynekologických centrech.

Rakovina vaječníků je léčena kombinací dvou metod, operací a
následnou chemoterapií.

Cílem operace je jednak odstranění maximálního
možného množství nádorových buněk (tzv. debulking),
jednak stanovení přesného rozsahu onemocnění
(tzv.staging). Řez je veden od stydké spony až k pupku
(v některých případech i nad pupek) pro přehlednější orientaci
v celé dutině břišní.

Standardně se odstraňují oba vaječníky a vejcovody (adnexectomie),
děloha (hysterectomie), slepé střevo (appendectomie), předstěra břišní
(omentectomie) a odběr vzorků mízních uzlin (lymfadenectomie). Ve vážných
případech je třeba odstranit i slezinu nebo část střeva.

Někdy se může stát, že je nádor v úzkém vztahu k životně
důležitým orgánům a je nemožné jej odstranit bez poškození orgánu
(nádor je tzv. inoperabilní). A tak se operatér snaží odstranit alespoň
co nejvíce nádorové tkáně.

Chemoterapie představuje boj proti rakovinnému bujení
pomocí cytostatik (látky, které mají schopnost likvidovat
rychle se dělící nádorové buňky). Cytostatika jsou do organismu dodávána
buď v injekční nebo tabletové formě.

Ovariální karcinom je na chemoterapii velice citlivý.
Chemoterapie působí systémově. To znamená, že ničí i sekundární
ložiska, která ještě nebyla ani objevena.

V současné době se při
chemoterapii používají cytostatika obsahující sloučeniny
platiny (karboplatina,cisplatina) v kombinaci s dalšími cytostatiky
(paklitaxel, adriamycin, atd.).

Cytostatika jsou podávána v jednodenních
i vícedenních režimech. Léčba se opakuje ve čtyřtýdenních intervalech
(v tzv. sériích).

Jak si mohu pomoci sama

Při léčbě ovariálního karcinomu je nezbytně důležité, aby pacientka
hodně odpočívala, zvláště při náročné chemoterapii,
která krade velké množství energie.

Moc o svém onemocnění nepřemýšlejte nebo by vás po chvíli úplně
pohltilo. Snažte se zaměřit na běžné činnosti všedního dne. Věnujte se
svým koníčkům, rodině a přátelům.

Dodržujte zdravou životosprávu, připravujte si pestrou
stravu bohatou na zeleninu a ovoce, snažte se věnovat v rámci možností
i nějaké fyzické aktivitě a vyhněte se každopádně jakýmkoli stresovým
a psychicky náročným situacím.

Komplikace rakoviny vaječníku

Komplikace nemoci nastávají při samotné protinádorové léčbě,
protože ta způsobuje mnohé vedlejší účinky.

Po operaci může dojít k zanícení dutiny břišní (to
se však v dnešní době stává zřídkakdy). Častěji dochází
k povrchovému zanícení rány, které se však vyléčí
pravidelným čištěním a ošetřováním.

Je nutné zmínit, zejména mladším pacientkám, že odstraněním
pohlavních orgánů mizí i jejich šance mít vlastní děti.

Navíc musí
počítat s tím, že po odstranění vaječníků dochází k markantnímu
poklesu pohlavních hormonů (estrogenů), což způsobuje nástup
menopauzy (projevující se např. návaly horka, pocením) a
dřívější nástup řídnutí kostí a onemocnění srdce a cév.

Při tzv.
substituční (náhradní) hormonální léčbě jsou pacientce
tyto hormony dodávány a tak se příznaky spojené s menopauzou zmírní.

Chemoterapie je faktorem, který způsobuje těžké komplikace. Cytostatika
totiž neumí moc dobře rozlišovat mezi rapidně se množící nádorovou
buňkou a rychle se dělící buňkou zdravé tkáně.

Mezi zdravé buňky,
které procházejí rychlým dělením, můžeme řadit buňky vlasových
folikulů, výstelky trávicí trubice a zejména buňky kostní dřeně, které
produkují červené a bílé krvinky nezbytné pro organismus.

Tudíž nejzávažnější problémy způsobují cytostatika tím, že
ničí i zdravé buňky lidského organismu. Tento proces se
projevuje chronickou únavou, nevolností a zvracením, větší náchylností
k infekcím, vypadáváním vlasů atd.

Diskuse

Další názvy: karcinom ovaria, karcinom vaječníku, karcinom ovaria, maligní nádor vaječníku, zhoubný nádor vaječníku

Rakovina vaječníků – příznaky, léčba a prognóza

• Jedním z příznaků rakoviny vaječníků je nepříjemný pocit v břiše. Zdroj: Shutterstock
• Jedním z příznaků je rovněž únava. Zdroj: Shutterstock
• Podle výzkumů snižuje riziko rakoviny vaječníků užívání hormonální antikoncepce. Zdroj: Shutterstock
• Jediná účinná prevence jsou pravidelné návštěvy u gynekologa. Zdroj: Shutterstock
• Kromě chemoterapie a radioterapie se rakovina vaječníků léčí také hormonální či chirurgickou léčbou. Zdroj: Shutterstock
• I po vyléčení musejí pacientky po zbytek života docházet na pravidelné kontroly. Zdroj: Shutterstock

Rakovina vaječníků je šesté nejčastější onkologické onemocnění u žen a v celkovém měřítku představuje zhruba 15 % všech diagnostikovaných nádorů. Nemoc postihuje ženy v kterémkoli věku, nejčastěji se však jedná o pacientky starší 50 let.

Stejně jako u ostatních onkologických nemocí, i zde hraje důležitou roli včasná diagnostika. Ta je ale vzhledem k nenápadným příznakům spíše výjimečná.

Nádory vaječníků a vejcovodů představují zhruba 15 % všech onkologických onemocnění, které jsou ženám diagnostikovány. Jedná se rovněž o šestou nejčastější nemoc rakovinového typu, která toto pohlaví postihuje.

Na základě toho, z jaké struktury nádory vycházejí, je dělíme do dvou velkých skupin, a to na epitelové, tedy karcinomy, a nádory vycházející z jiných struktur – takzvané neepitelové.

Ty obvykle postihují ženy mladšího věku. Objevují se zhruba v 10 % případů a mívají velmi dobrou prognózu.

My se ale budeme zabývat spíše karcinomy, které bývají nejčastěji diagnostikovány ženám po 50. roku života.

Příčina rakoviny vaječníku

Přesné vysvětlení toho, proč nádory vaječníku vznikají, neexistuje. Určitou roli ale odborníci přisuzují vlivu ženských pohlavních hormonů.

Jsou ovšem známy i dědičné formy, kterými jsou ohroženy hlavně ženy s mutací genů BRCA-1 a BRCA-2, které ovlivňují i vznik karcinomu prsu. Tento typ nádorů se nejčastěji týká žen mladších 40 let.

Vyšší výskyt dědičných nádorů vaječníků je zaznamenán také u pacientek, které nemají děti anebo první těhotenství prodělaly před 20. rokem či až po 35. roku života.

Příznaky rakoviny vaječníků

Jak se pozná rakovina vaječníků? Obvykle stěží. Časná diagnostika je totiž většinou ztížená nespecifickými a také velice nenápadnými příznaky, které zejména na počátku onemocnění nemusejí být vůbec patrné.

Uniknout tak mohou i lékaři při běžné gynekologické prohlídce či vyšetření ultrazvukem.

Mezi první znatelné projevy, které ale zpravidla přicházejí až v momentě, kdy je nemoc plně rozvinuta, patří:

• Pocit nepohody v břiše
• Únava
• Pocit plnosti
• Zvětšující se objem břicha

V posledním stádiu onemocnění lze u pacientek pozorovat znatelné zvětšování břicha, což může způsobovat buď samotný nádor anebo jím zaviněná tekutina v dutině břišní.

Mezi další varovné příznaky rakoviny vaječníků patří také pocit tlaku v břiše, nevolnost a zvracení, dýchací obtíže, tlak na močový měchýř a s ním spojené častější močení.

Součástí příznaků může být rovněž hluboká žilní trombóza vzniklá bez zjevné příčiny, hubnutí beze snahy a celková sešlost.

Léčba rakoviny vaječníků

Co se týče léčby rakoviny vaječníků, bývá velmi obtížná. Často je nutné přistoupit k jejím různým kombinacím. Ty mohou zahrnovat:

• Chirurgickou operaci
• Chemoterapii
• Hormonální léčbu
• Ozařování

U pokročilejších stádií onemocnění a také tehdy, pokud se nepodařilo operativně odstranit všechny části nádoru z dutiny břišní, se nemoc často vrací. V takovém případě ji ve většině případů už vyléčit nelze. Díky moderní léčbě lze však růst karcinomu zpomalit a prodloužit tak u pacientek dobu přežití.

Úspěšnou léčbou to nekončí. Pacientky, které prodělaly onkologické onemocnění, musejí doživotně docházet na kontroly.

Prognóza nemoci

Prognóza nemoci záleží na několika faktorech. Kromě rozsahu onemocnění o úspěšnosti léčby rozhoduje také typ nádoru, jeho agresivita a celkový stav nemocné. Jak už bylo naznačeno výše, záleží také na tom, v jakém stádiu je nádor diagnostikován.

Časně odhalené karcinomy, tedy ty, které se nacházejí v I. a II. stádiu, mají dobrou prognózu a vyléčení je u nich téměř pravidlem.

Až 75 % karcinomů je ale bohužel odhaleno ve stádiích III a IV, kdy je léčba o poznání náročnější a výsledky nebývají dobré.

Komplikace v pozdějších stádiích představují rovněž metastáze, které výrazně zhoršují vyhlídky na přežití. Ze všech diagnostikovaných případů tak má pouze 35 % pacientek šanci, že budou žít v horizontu dalších 5 let. Pokud je nemoc naopak rozpoznána včas, stoupá množství pacientek, které mají šancí na úplné vyléčení, až na 90 %.

Prevence rakoviny vaječníků

Jak už tomu tak u onkologických nemocí bývá, stoprocentní prevence neexistuje. Přispět ke zdraví tak ženy mohou jen zdravým životním stylem, který spočívá ve vyvážené stravě, dostatku tekutin a pohybu.

Je také prokázáno, že pozitivní vliv má užívání hormonální antikoncepce, která riziko rakoviny vaječníků snižuje o 30 až 50 %, a to v případě, že ji žena užívá alespoň po dobu 3 let.

Jestli je riziko snížené i po jejím vysazení, zatím není jasné.

Za další formu prevence se pak dá považovat také těhotenství mezi 25. a 35. rokem života a kojení alespoň po dobu jednoho roku. Nejdůležitější a nejúčinnější ochranou jsou ale pravidelné návštěvy u gynekologa s vyšetřením vaječníků pomocí ultrazvukové vaginální sondy.

Obtíže vaječníků

Coprinus je v Evropě běžnou houbou, která se využívá k přípravě pokrmů, ale důležitější je, že má na zdraví pozitivní účinky. Tyto jsou pomocí nejmodernějších metod ověřovány. 

Podle tradiční čínské medicíny

• Má imumomodulační účinky
• Přispívá k optimalizaci hladiny krevního cukru
• Je významným antioxidantem
• Pozitivní efekt při nesprávném buněčném dělení …

Co je rakovina vaječníků

Nádory vaječníků (karcinomy ovaria) a vejcovodů představují asi 15 % všech zhoubných nádorů u žen. Karcinom ovaria představuje nejzhoubnější gynekologický nádor s kontroverzním původem. Známé genetické predispozice (mutace genů BRCA1/2) vysvětlují pouze malé procento případů a ani epidemiologické faktory zvyšující riziko se dosud nepodařilo vysvětlit. 

Jsou rozděleny na:

• Epitelové karcinomy Příčina se přisuzuje pohlavním hormonům, estrogenů a jejich vliv na ovulaci. Patří zde i dědičné formy (mutace genů BRCA-1, BRCA-2), které spolupůsobí na vzniku karcinomu prsu. Nejčastěji jsou ohroženy ženy ve věku mezi 50 a 75 lety. Rakovina dělohy a vaječníků spolu obvykle nesouvisí.
• Neepitelové  Vycházející z jiných struktur vaječníků a postihují ženy mladšího věku

Základem prevence nejen proti rakovině vaječníků je aktivní pohyb, zdravá strava s vyváženým podílem plhodnotných živin bohatá i na „nechemizovanou“ zeleninu, aktivní imunitní systém a příslušný potravinový doplněk. Avšak nejdůležitější v rámci prevence jsou pravidelné kontroly u gynekologa s vyšetřením vaječníků ultrazvukem (UZ) vaginální sondou. Každá cysta, myom, útvar na vaječníku by měl být pravidelně kontrolován!

Příznaky

Nádor vaječníků nemusí mít zpočátku žádné projevy, či nejsou jednoznačné.

• Únava
• Pocit nepohody v břiše a plnosti
• Zvětšení objemu břicha (rostoucí nádor, nebo tekutina v dutině břišní)
• Metastázování v plicích (dušnost) a mízních cestách

Veškeré další informace a klinické studie byly odstraněny na základě Nařízení EU …

Informace uvedené na těchto webových stránkách jsou poskytovány pouze pro informační účely a nejsou určeny k nahrazení léčení od kvalifikovaného lékaře. Pro informace o zdravotním stavu se poraďte s Vašim lékařem …

Nádory vaječníků

Vaječník (ovarium) je párový orgán, uložený v malé pánvi ženy po obou stranách dělohy. U mladších žen dosahuje přibližně velikosti švestky, u žen po přechodu je o něco menší. Ve správné poloze je udržován prostřednictvím vazů, které jej upevňují k děloze a ke stěně pánevní.

Má dvě hlavní funkce. První je produkce ženských pohlavních hormonů (estrogenů, gestagenů), které ovlivňují menstruační cyklus, reprodukční funkce a vlastně i celý ženský organismus.Druhou je „uskladnění“ ženských pohlavních buněk – vajíček.

Ta se nacházejí v drobných kulovitých útvarech, které nazýváme folikuly. V průběhu každého menstruačního cyklu dochází ke zrání a růstu několika folikulů, až nakonec (asi uprostřed cyklu) největší z nich praskne (ovulace) a vajíčko je vyplaveno do vejcovodu.

Zde může dojít k oplodnění vajíčka spermií, z oplodněného vajíčka z jediné buňky (zygota ) se vyvine zralý plod.

CO JSOU NÁDORY VAJEČNÍKŮ?

Obecně nádory dělíme na nezhoubné (benigní ) a zhoubné (maligní). Oba typy vznikají, pokud se některá z buněk lidského těla začne samovolně množit, aniž by podléhala mechanismům, které za normálních okolností dělení buněk regulují podle potřeb organismu. V dalším chování těchto dvou skupin nádorů však jsou již značné rozdíly.

Benigní nádor roste většinou pomaleji a nemá snahu prorůstat do okolních tkání, které spíše odtlačuje. Tyto nádory se na vaječnících tvoří poměrně často a většinou se jedná o tzv. kystomy.

Jsou to nádory někdy značné velikosti (20-30 cm v průměru), tvořené tenkou slupkou a obsahující tekutinu či hlen. Vzhledem ke své velikosti mohou působit obtíže ve smyslu útlaku okolních tkání (střevo, močové cesty, krevní cévy). Proto je nutné je operativně odstranit.

Tyto nádory se nešíří do okolí a operačním výkonem léčba končí, nejedná se o „rakovinu“. Od rakoviny je také nutno odlišit tzv. ovariální cysty. Jsou to útvary, které vzniknou, nedojde li v průběhu menstruačnío cyklu k ovulaci a folikul vyplněný tekutinou pokračuje v růstu.

Mohou dosáhnout velikosti až 10-12 cm. Na rozdíl od kystomů není většinou zapotřebí operačního řešení neboť po určité době ( týdny až měsíce) cysty samy zmizí.

Nádor zhoubný má naproti tomu snahu prorůstat do okolních tkání a také zakládat druhotná ložiska – tzv. metastázy, k jejichž šíření dochází nejčastěji krevními či mízními cévami.

Pro zhoubný nádor vaječníků je navíc typické odštěpování drobných částeček z jeho povrchu, které se mohou uchytit na děloze, vejcovodech, kličkách střevních, pobřišnici, v předstěře břišní ( omentum ),tj. „zástěra“ tvořená tukovou tkání uložená před kličkami střevními), na povrchu jater apod.

Krevními cévami se rakovina vaječníků šíří méně často, pokud ano, tak nejčastěji do jater. Naopak mízními (lymfatickými) cévami nádor nezřídka metastazuje do mízních uzlin dutiny břišní.

Zhoubné nádory se obecně označují názvem „rakovina“. Je však nutno si uvědomit, že tento pojem v sobě zahrnuje mnoho naprosto odlišných onemocnění s rozdílnými příznaky, léčbou i šancí na vyléčení.

Pacientce, postižené nádorovým onemocněním, by tedy neměla stačit informace „mám rakovinu“ ale měla by vědět, o jaký druh nádorového onemocnění se jedná a jaký typ léčby může očekávat. Zhoubné nádory vaječníků tvoří velmi různorodou skupinu. Zdaleka nejčastějším typem je však tzv.

epiteliální karcinom, který vychází z buněk vystýlajících povrch vaječníku. Ostatní typy jsou vzácné.

JAKÉ JSOU PŘÍZNAKY NÁDORŮ VAJEČNÍKŮ?

Na rozdíl od mnoha dalších zhoubných nádorů bývá rakovina vaječníků jen vzácně objevena v počátečním stadiu. Nádor totiž dlouhou dobu nevyvolává žádné příznaky, které by pacientku přiměly vyhledat lékaře, a dokonce ani při běžné gynekologické prohlídce nemusí být objeven.

U pokročilejších nádorů nastupují neurčité příznaky, jako pocit pobolívání břicha, nadýmání, pálení žáhy. Pacientka trpící těmito obtížemi je pak nezřídka bezvýsledně vyšetřována lékaři různých oborů.

Jak nádor roste, jeho malé části se z něj uvolňují a zakládají druhotná ložiska – metastázy – na povrchu střevních kliček, pobřišnici, povrchu jater a předstěře břišní.

Tato ložiska často produkují tekutinu, která se hromadí v břišní dutině – tzv. ascites. Nádorové buňky mohou projít i přes bránici a usadit se v pohrudniční dutině (prostor mezi plící a stěnou hrudníku), kde může též docházet k produkci tekutiny – vzniká tzv.

pleurální výpotek.

Teprve toto pokročilé onemocnění má příznaky charakterističtější: zvětšování objemu břicha a bolest z napětí břišní stěny, obtíže pramenící z tlaku na močový měchýř (časté močení ) či konečník ( zácpa), dále nechutenství, zvracení a často i dýchací obtíže.

JAK SE STANOVÍ DIAGNÓZA NÁDORŮ VAJEČNÍKU?

Pokud je u pacientky vyjádřeno podezření na rakovinu vaječníků, je nutno provést soubor vyšetření, která diagnózu upřesní a pomohou stanovit rozsah onemocnění.

1. Základem je anamnéza (zjištění údajů o subjektivním stavu pacientky, jejích dalších onemocněních apod.) a klinické vyšetření (plíce, srdce, břicho, mízní uzliny, součástí je i vyšetření gynekologické).
2. Vyšetření ultrazvukem – většinou se kombinuje břišní (abdominální) přístup, který poskytne přehled o situaci v celé dutině břišní s přístupem poševním (vaginálním), který daleko přesněji přehlédne pohlavní orgány a další struktury v pánvi.
3. CT vyšetření využívá počítačově zpracovaných rentgenových paprsků k ozřejmění situace uvnitř lidského těla, může nahradit či doplnit vyšetření ultrazvukem.
4. IVU (intravenózní urografie) – po aplikaci kontrastní látky nitrožilně se provede série RTG snímků ledvina a vývodných cest močových, neboť tyto mohou být růstem nádoru negativně ovlivněny.
5. RIN (radioizotopová nefrografie) – vyšetření funkce ledvin a vývodných cest močových pomocí minimálního množství nitrožilně radioaktivní látky, jejíž vylučování ledvinami a močovody je snímáno speciální kamerou.
6. Rentgenové vyšetření srdce a plic k vyloučení či potvrzení šíření nádoru do hrudní dutiny.
7. Odběr krve na tzv. nádorový marker Ca 125. Jedná se o látku, která je karcinomem vaječníků často produkována a výše její hladiny v krvi může též přispět ke stanovení diagnózy. Problémem však je, že ne u všech žen s rakovinou vaječníků je hodnota zvýšená a naopak zvýšená může být u pacientek s řadou onemocnění nezhoubných.
8. Histologie – Výše uvedené neinvazivní (bez nutnosti operačního vstupu do těla pacientky) vyšetřovací metody mohou pouze vyjádřit podezření na rakovinu vaječníků. Jistotu však přinese až odběr vzorku tkáně na histologické vyšetření, při němž lékař specialista (patolog) prohlédne pod mikroskopem vzorek tkáně a určí, o jaký typ nádoru se jedná. Vzorek je možno získat dvěma základními způsoby:

       8.1. Pokud je zhoubný nádor vaječníků vysoce pravděpodobný, provede operatér tzv. laparotomii – řez vedoucí od spony stydké až k pupku, který umožní v případě potvrzení diagnózy řez rozšířit až nad pupek a provést odpovídající operaci (viz kapitola léčba).

       8.2. Pokud se očekává spíše nezhoubné onemocnění, je možno provést tzv. laparoskopii – do dutiny břišní se z malých řezů zavede několik trubiček s optikou a nástroji, umožňujícími odběr vzorku na vyšetření.

Někdy je možno onemocnění potvrdit na základě cytologického vyšetření. Pacientce, u které nádor produkuje tekutinu, je tato z dutiny břišní odebrána a patolog diagnózu potvrdí podle charakteru buněk v ní obsažených.

JAK SE NÁDORY VAJEČNÍKŮ LÉČÍ?

Léčba karcinomu vaječníků by měla být vždy vedena na pracovišti s odpovídajícími zkušenostmi a zázemím, nejlépe v onkogynekologickém centru. Spočívá v kombinaci dvou základních metod – operační léčbě a následné chemoterapii.

OPERACE

Operace má za úkol splnit dva základní cíle:

• odstranit maximálně možné množství nádoru (v ideálním případě veškerý viditelný nádor) – tzv debulking a stanovit přesný rozsah onemocnění (což má velký význam pro následující léčbu) – tzv. staging.

Z těchto důvodů je nutno provést řez od spony stydké k pupku, podle potřeby i nad pupek (a nikoli kosmetický příčný řez nad sponou stydkou – Pfanenstielův), který umožní přehled a operování v celé dutině břišní.

Standardně se provádí odstranění obou vaječníků a vejcovodů (adnexektomie), dělohy (hysterektomie), slepého střeva (appendectomie), předstěry břišní (omentektomie) a odběr vzorků mízních uzlin (lymfadenektomie).

Někdy je třeba vzhledem k rozsahu onemocnění provést další výkon, jako je odstranění sleziny či postižené části střeva. Vyjímečně při hrozícím uzávěru trávicí trubice nádorem je nutno vytvořit střevní vývod – tzv. stomii. Ne vždy však nádor lze takto radikálně operovat.

Často se stává, že vzhledem ke vztahu nádoru k životně důležitým orgánům jej nelze odstranit bez jejich poškození – nádor je inoperabilní. V těchto případech se operatér pokusí odstranit tolik nádorové tkáně, kolik je možné bez ohrožení života pacientky.

CHEMOTERAPIE

Při léčbě chemoterapií jsou pacientce podávány léky zvané cytostatika většinou nitrožilně, některé lze podávat i ve formě tablet. Jedná se o látky, které mají schopnost ničit rychle se množící buňky nacházející se v nádorové tkáni. Ovariální karcinom patří mezi nádory, které jsou na chemoterapii vysoce citlivé.

Chemoterapie působí systémově – tzn. může postihnout nádorová ložiska kdekoliv v organismu vyšetřeními nezjistitelná.

Jak již bylo uvedeno, rakovina vaječníků je většinou zjištěna v pokročilém stadiu, a i když je operační léčba úspěšná a není možno zjistit žádná zbývající ložiska nádoru, můžeme téměř jistě předpokládat existenci mikroskopických ( tzv. subklinických) ložisek, ze kterých by nádor mohl rychle opět vyrůst.

Proto jen u velmi malé části pacientek s karcinomem vaječníků – radikálně operovaných s onemocněním zcela v počátečním stádiu – se po operaci můžeme bez této systémové léčby obejít.

Pro léčbu ovariálního karcinomu se většinou užívá kombinace cytostatik. Jejich výběr se provádí na základě typu onemocnění, jeho rozšíření, celkového stavu pacientky a dalších faktorů.

Obecně je možno říci, že v současnosti tvoří základ chemoterapie cytostatika založená na sloučeninách platiny (karboplatina, cisplatina) ve dvoj až trojkombinaci s dalšími cytostatiky (paklitaxel, adriamycin, etoposid apod.

) Cytostatika jsou podávána v různých režimech jedno i vícedenních, některá je možno podat ambulantně, jiná pouze za sledování při hospitalizaci. Podání léčby se opakuje v přibližně 4 týdenních intervalech ( hovoříme o sériích chemoterapie).

Pro pooperační léčbu karcinomu vaječníků se většinou užívá 6 sérií chemoterapie, odchylky jsou samozřejmě možné podle průběhu onemocnění a aktuálního stavu pacientky.

Výše uvedené schéma léčby ( operace s následnou chemoterapií) nemusí platit vždy. Pokud je předpoklad, že onemocnění je zcela neoperovatelné, či prvotní operace není úspěšná, je možné vřadit do léčebného schématu operaci až po absolvování několika sérií chemoterapie. Chemoterapie většinou způsobí zmenšení a uvolnění nádoru a pravděpodobnost úspěšné operace se může zvýšit.

CO JE TO KLINICKÉ HODNOCENÍ?

Někteří pacienti mohou být léčeni v rámci klinických studií.Prvním krokem před zařazením do studie je pohovor s Vaším lékařem, který Vám objasní potřebné detaily a umožní Vám prostudovat si tzv.

informovaný souhlas.Rozhodnete-li se studie účastnit, je nezbytné tento informovaný souhlas podepsat.Ze studie můžete kdykoliv vystoupit, aniž by to mělo nějaké důsledky na další léčbu Vašeho onemocnění.

JAKÉ JSOU VEDLEJŠÍ ÚČINKY PROTINÁDOROVÉ LÉČBY?

OPERAČNÍ LÉČBA

Před operací je nutno pacientku řádně připravit, a to hlavně pročištěním trávicí trubice pomocí projímadel či nálevů. Po vlastním výkonu, který je většinou náročný a rozsáhlý, pacientka vyžaduje odpovídající pooperační péči včetně tlumení bolestí silnými léky – analgetiky.

Je nutná infúzní výživa, neboť funkce trávicího ústrojí se obnovuje pozvolna až do několika dní po operaci. Proto může být zatěžováno stravou jen postupně – zpočátku pacientka přijímá pouze tekutiny, poté řídkou tekutou až kašovitou stravu. Běžnou dietu může pacientka očekávat až za 2-4 dny po operaci.

Nepříjemnou komplikací, naštěstí dnes již vzácnou, je pooperační zánět dutiny břišní. Častější bývá povrchové zanícení rány, které však bývá snadno zvládnutelné místním ošetřováním a v případě nutnosti i léčbou antibiotky.

Pro mladší pacientky je nutno zdůraznit, že odstraněním pohlavních orgánů ztrácejí schopnost mít děti Navíc po odstranění vaječníků dojde k prudkému poklesu hladiny ženských pohlavních hormonů – estrogenů s rychlým nástupem příznaků klimakteria (návaly, pocení, apod.

) a pozdějším zvýšeným rizikem dalších problémů, jako je řídnutí kostí či onemocnění srdce a cév. Velká většina nádorů vaječníku neznemožňuje užívání tzv. substituční (náhradní) léčby, při které jsou pacientce chybějící hormony dodávány. Proto by lékař pacientce měl tuto možnost nabídnout.

CHEMOTERPIE

Současná cytostatika neumí příliš rozlišovat mezi rychle se množící nádorovou buňkou a rychle se dělící buňkou zdravé tkáně. Mezi zdravé rychle se dělící buňky patří: buňky vlasových foliklů, výstelky trávicí trubice a zvláště buňky kostní dřeně, která tvoří červené a bílé krvinky.

Proto obecné nežádoucí účinky chemoterapie pramení z jejich poškození. Patří mezi ně: únava, nevolnost až zvracení, větší náchylnost k infekcím, vypadávání vlasů a podobně. Některé režimy chemoterapie mají své specifické účinky.

Například při léčbě rakoviny vaječníků velmi často užívaná cis-platina při koncentrovaném podání může těžce poškodit ledviny, proto je třeba ji podávat naředěnou v dostatečném množství tekutin.

Na tomto místě nelze všechny nežádoucí účinky podrobně rozebrat, proto je vhodné zeptat se ošetřujícího lékaře na druh podávané chemoterapie, její vedlejší účinky a možnosti jejich ovlivnění.

JAK PROBÍHÁ DALŠÍ SLEDOVÁNÍ PACIENTKY PO LÉČBĚ?

Pokud léčbou dosáhneme odstranění zhoubného nádoru (klinická remise), je pacientka zařazena do programu sledování (dispenzarizace) nejlépe na pracovišti, které provádělo léčbu. Zpočátku je zvána ke kontrole častěji ( po 1, 2 či 3 měsících) a postupně se intervaly prodlužují.

Kontroly zahrnují vždy gynekologické vyšetření včetně vyšetření mízních uzlin, stanovení markeru Ca 125 z krve, dle zvážení lékaře ultrazvukové vyšetření malé pánve, RTG plic, mammografii (RTG vyšetření prsou). V případě podezření na recidivu nádoru lékař ordinuje další vyšetření.

Převzato z webových stránek Masarykova onkologického ústavu.

Jaké je riziko vzniku nádorového onemocnění ve vaší věkové skupině ? Co můžete udělat pro prevenci? Navštivte unikátní stránky Prevence nádorů.cz.