Nádor varlete – Vše o zdraví

Nádor varlete - Vše o zdraví

Co je to rakovina varlat?

Rakovina varlat začíná jako abnormální růst nebo nádor, který roste v jednom nebo obou varlatech. Varlata jsou součástí mužského reprodukčního systému a jsou zodpovědné za produkci mužských hormonů (nejvíce testosteronu) a spermatu.

Rakovina varlat často vypadá jako malé tvrdé bulky s otokem nebo jako změna v konzistenci varlete. Někteří muži také zažívají tupou bolest uvnitř varlete nebo v podbříšku. Ve většině případů je postiženo jenom jedno varle.

Muži by okamžitě, nehledě na věk, měli jít za lékařem, pokud nějakou takovou abnormalitu najdou.

Existují různé druhy rakoviny varlat?

Rakoviny varlat jsou pojmenovány podle typu buňky, ve které se vyvinou. Rakovinu varlat můžeme rozdělit do tří odlišných typů:

  • Nádor ze zárodečných buněk.
  • Stromální nádory.
  • Sekundární nádory varlat.

Více než 90% rakoviny varlat se vyvine ze zárodečných buněk, které jsou zodpovědné za tvorbu spermatu. Existují dva hlavní typy rakoviny ze zárodečných buněk; seminomas a non-seminomas. Rakovina varlat může obsahovat směs seminoma a non-seminoma buněk nebo kombinaci různých typů non-seminoma.

Malý počet testikulárních nádorů začne v buňkách, které tvoří podpůrný (strukturální) hormon produkující tkáně varlat. Ty se nazývají stromální tumory. Sekundární testikulární nádory jsou způsobeny tím, že se rakovinové buňky rozšířily do varlat z jiných částí těla.

Tyto nádory jsou mnohem vzácnější, než předchozí formy rakoviny varlat

Jaké jsou rizikové faktory?

Mladí muži mezi 18 a 20 rokem věku a čtyřicátníci jsou nejrizikovější skupinou pro rozvinutí rakoviny varlat. Příčiny rakoviny varlat jsou neznámé, ale mezi možné faktory, které mohou zvyšovat mužskou riziko, patří:

  • Nesestouplá varlata při narození.
  • Rodinná anamnéza (otec nebo bratr s rakovinou varlat).
  • Předchozí výskyt rakoviny varlat (přibližně jeden z 25 mužů, kteří měli rakovinu v jednom varleti, má vyšší pravděpodobnost rozvoje rakoviny v druhém varleti v určité fázi).
  • Downův syndrom může také zvyšovat riziko.
  • Neexistuje žádná známá souvislost mezi rakovinou varlat a poranění varlat, sportováním, horkou koupelí nebo nošením těsného oblečení. 
  • Jaké jsou příznaky?

Muži mohou zažívat některé nebo žádné příznaky rakoviny varlat. Důležité je sledovat tyto sympomy, které zahrnují:

  • Otok nebo boule v jednom varleti (obvykle nebolestivé).
  • Pocit tíhy v šourku.
  • Změna velikosti a tvaru varlat.
  • Bolesti v podbřišku nebo bolesti v tříslech.
  • Náhlé nahromadění tekutiny v šourku.
  • Bolest nebo nepříjemný pocit ve varleti nebo v šourku.

Co je to testikulární sebe-examinace (TSE)?Pravidelné samovyšetřování varlat je důležité pro mladé muže, zejména pro ty, kteří jsou v rizikové skupině rakoviny varlat.

Být obeznámen s velikostí, tvarem a obvyklé úrovni kusovosti vám pomůže určit, zda něco není úplně v pořádku. Samovyšetření varlat může pomoci muži najít jakékoli změny varlat na začátku.

 Pokud je léčba nutná, může začít co nejdříve.

Více informací naleznete na https://cz.movember.com/mens-health/testicular-cancer.

Zdroj: Movember Česká republika na https://cz.movember.com/

Projekt „Zdraví jako vášeň“ Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra České republiky:

Extra prevence – Exkluzivně komplexní onkologické vyšetření zdarma

Projekt „Zdraví jako Vášeň“ od roku 2011 nabízí (pro pojištěnce ZPMV) vyšetření na onkologická onemocnění. Komplexní preventivní onkologická prohlídka je prováděna v nejmodernějším pracovišti svého druhu v České republice – Masarykově onkologickém ústavu v Brně. 

Více naleznete na http://www.zdravijakovasen.cz/exkluzivne-komplexni-onkologicke-vysetreni-zdarma 

Nádory varlat: příznaky, léčba (tumor varlat)

Termín rakovina by měl být vyhrazen pouze pro
maligní nádory
z epitelových buněk – karcinomy. Široká
veřejnost chápe rakovinu jako veškerá onemocnění nádorového původu.

Obecně lze říci, že varlata mohou být postiženy celou řadou nádorů,
které se liší od sebe původem ( z jakých buněk vznikly), stupněm
diferenciace, biologickým chováním atd.

Obdobný problém nacházíme
i u problematiky nádorů vaječníků.

Velkou skupinou nádorů varlat tvoří nádory ze zárodečních
buněk
– tzv. germinální nádory. Každý rok je
v České republice diagnostikováno okolo 400 případů onemocnění
germinálními nádory.

Světová zdravotnická organizace ( WHO) dělí nádory na několik skupin:
hlavní skupiny jsou už zmíněné germinální nádory, dále
gonadostromální nádory, dále různé nádory (
karcinoid)
, lymfomy a plazmocytom
varlete
 atd.

Rizikové faktory nádorů varlat

Hlavním rizikovým faktorem je nesestouplé varle. Varle
zůstává v dutině břišní a nesestupuje do šourku. Tomuto jevu se říká
kryptorchismus.

Při diagnóze testikulárního ( testis – varle) nádoru se u 1-2%
mužů objeví nádor na druhé straně. Toto číslo reprezentuje
500 násobný vzestup incidence ve srovnání se zdravou mužskou
populací.

Prevence nádorů varlat

Žádná specifická prevence neexistuje.

Příznaky a projevy nádorů varlat

Testikulární nádory se projevují tak, že dochází ke vzniku
tuhého zduření varlete. To je základní příznak.

  • Při postižení pobřišnice dochází k silné bolesti
    v bedrech
    .
  • Dále jsou to poruchy vylučování ( při útisku
    močovodů dochází ke sníženému množství moči – oligourie) nebo
    poruchy střevní pasáže.
  • Při postižení v dutině hrudní to může být kašel,
    dušnost apod.
  • Může dojít ke vzniku gynekomastie, což je nárůst prsou
    u mužů, protože nádorové buňky mohou produkovat beta-podjednotky
    lidského chóriového gonadotropinu,který růst prsou stimuluje.

Popis jednotlivých typů nádorů varlat

Těžiště onkologické problematiky spočívá ve studiu a léčbě
germinálních nádorů. Důvodem je fakt, že germinální
nádory tvoří 90% všech nádorů varlat. Druhým důvodem
je, že většina germinálních nádorů jsou nádory
maligní.

Nejčastějším typem germinálního nádoru je tzv.
seminom. Seminom varlete představuje zhruba 50% všech
germinálních nádorů. Zjistilo se, že germinální nádory mají společný
prekurzor ( tedy buňky, ze kterých vycházejí). Tímto prekurzorem je tzv.
IGCNU ( intratubulární germinální neoplazie neklasifikovaného typu –
intratubular germ cell neoplasia unclassified type).

Základní formou seminomu je seminom klasický. Klasický
seminom může mít dvě varianty : seminom s vysokým mitotickým obratem a
trofoblastový seminom.

Seminom se vyskytuje téměř výhradně
v dospělosti, kdy největší výskyt je u mužů ve věku
okolo 40-ti let. Další faktem je to, že jeho incidence neustále stoupá.
Nádor se projevuje především zvětšením varlete. Varle
může být až mnohonásobně větší.

Nádor postihuje celé varle, dlouho
roste pouze v něm, až později prorůstá do nadvarlete a
šourku
.

Spermatocytární seminom je samostatnou jednotkou, protože
se mnoha vlastnostmi liší od klasického seminomu. Nikdy se
nevyskytuje mimo varle
. U tohoto nádoru není prekurzorem IGCNU.
Dalším specifikem spermatocytárního seminomu je to, že může postihovat
i druhé varle. Tento seminom postihuje až starší muže
(okolo 55-ti let).

Neseminomová skupina germinálních nádorů je tvořena především
embryonálním karcinomem, nádorem ze žloutkového
váčku
( yolk sac tumor), choriokarcinomem a skupinou
tzv. teratomů.

Léčba nádorů varlat

Velký význam při léčbě testikulárních nádorů s maligním
chováním je chirurgická léčba. Provádí se odstranění
varlete ( tzv. orchiektomie), která se provádí ingvinálním
přístupem.

Tento výkon má jak diagnostickou, tak léčebnou hodnotu.
Používá se ve všech stádiích testikulárních nádorů.

Vyjmuté varle se
stane zdrojem preparátů pro histopatologické vyšetření, které významně
zpřesní a uzavře konečnou diagnózu.

Odstraňování ( disekce) uzlin za břišní dutinou je
jednou z variant léčby u časným neseminomových nádorů. Problém je, že
tato léčba je zatížena vznikem komplikací jako poruchy erekce a
ejakulace
. Z těchto důvodů se od této léčby opouští a je
nahrazována chemoterapií či taktikou intenzivního
sledování.

Radioterapie ( ozařování) se používá u seminomu jako
pooperační ozáření pánevních uzlin a uzlin okolo aorty. Maximální
dávka je 25 Gy. Pokud se najdou zvětšené uzliny za břišní dutinou (
retroperitoneum), zvyšuje se celková dávka na 35 Gy.

Chemoterapie, která se zavedla do léčby seminomů,
znamenala velký průlom. Používá se léčba cisplatinou apod.

Prognóza onemocnění se výrazně
zlepšila zavedením cisplatiny do léčebné praxe.
I u forem, které se rozšířili do těla, je šance trvalého vyléčení
až u 75% pacientů. Šance přežít se snižuje při přítomnosti
nepříznivých prognostických faktorů, kterými jsou málo diferencované
nádory ( horší prognózou je přítomnost embryonálnímu karcinomu).

Jak si mohu pomoci sám

Onkologické onemocnění je svépomocí prakticky neovlivnitelné. Obecně
lze držet zásady chování nemocného ( klid na lůžku, žádný stres apod.)
Zde se jedná o pocit subjektivní úlevy, nikoliv přímého
ovlivnění nemoci.

Diskuse

Další názvy: tumor varlat, karcinom varlat, rakovina varlat, benigní nádor varlat, maligní nádor varlat, germinální nádory, seminom, embryonální karcinom, nádor ze žloutkového váčku, choriokarcinom, teratom

Muži od padesáti let by v zájmu svého zdraví měli preventivně navštívit urologa

Ano. V průběhu života se s nimi může setkat kterýkoli muž, proto má smysl hovořit i o jejich prevenci a časném záchytu.

Rakovina prostaty je dnes u nás nejčastěji diagnostikovaným nádorem u mužů. Postihuje většinou muže vyššího věku, není však úplnou vzácností i u jedinců mladších, někdy i pod 50 let.

V roce 2016 v Česku nově onemocnělo rakovinou prostaty přes 7000 mužů, z toho téměř tisíc mladších 60 let, a více než 1500 mužů na toto onemocnění zemřelo.

Příčinu vzniku rakoviny neznáme, částečně se zde zřejmě uplatňuje složení stravy, hlavně větší množství živočišných tuků, jistě to však není faktor jediný. Tzv. primární prevence, tedy předcházení samotnému vzniku nádoru, proto bohužel možná není. Velmi důležitá je ale tzv. sekundární prevence, tedy časný záchyt onemocnění ještě v době, kdy je vyléčitelné.

Rakovina prostaty může zcela bez povšimnutí bujet i několik let
Zajímavé:  Projekty Podpory Zdraví 2019?

Obecně lze říci, že onemocnění je vyléčitelné tehdy, když je zatím ohraničené na prostatu a nerozšířilo se do jiných orgánů – v tomto případě hovoříme o tzv. lokalizovaném nádoru.

Typické pro rakovinu prostaty je, že nádor v tuto chvíli ještě nevyvolává žádné příznaky a zachytit jej lze prakticky pouze na základě vyšší hodnoty krevního testu, tzv. PSA, což je prostatický specifický antigen.

Nádor, který se již rozšířil mimo prostatu a vytvořil metastázy v lymfatických uzlinách nebo kostech, je možné léčit, ale už nikoliv úplně vyléčit.

Mužům, kteří dosáhnou věku 50 let a mají zájem se starat o své zdraví, doporučujeme, aby preventivně navštívili urologa. Ten je vyšetří a zváží odběr krve na stanovení PSA.

V případně jeho vyšší hodnoty a podezření na přítomnost nádoru obvykle doporučí provedení biopsie prostaty, tedy odebrání vzorku tkáně přímo z prostaty, která přítomnost nádoru potvrdí, nebo vyloučí.

Moderní šetrné léčby prostaty

Rakovina varlat není tak častá jako rakovina prostaty, jedná se o necelých 500 nových případů v ČR ročně. Důležité ale je, že postihuje nejčastěji mladší muže – maximum výskytu je zhruba mezi 20. a 40. rokem věku, čímž se odlišuje od většiny jiných nádorových onemocnění.

Rizikovým faktorem vzniku nádoru varlete je porucha sestupu varlat do šourku po narození. Rodiče chlapců, kterým nelze v prvních měsících života nahmatat varlata v šourku, by proto měli vždy vyhledat a konzultovat vše u dětského urologa.

Typickým rysem nádorů varlat je jejich velmi rychlý růst. Během několika týdnů se mohou rozšířit z varlete do lymfatických uzlin v dutině břišní i do dalších orgánů.

Je proto velmi důležité, aby byl nádor zachycen a léčen co možná nejdříve. Výhodou je, že varle je dostupné vyšetření pohmatem, tzv. samovyšetření si navíc může provést kterýkoli muž.

Pro nádor je charakteristická jeho tvrdá konzistence – v jinak elastické tkáni varlete se najednou objeví kamenně tvrdé, nerovné ložisko. V případě, že si muž podobné ložisko ve varleti skutečně nahmatá, měl by ihned navštívit urologa.

Nádory varlat velmi dobře reagují na léčbu a jsou vyléčitelné i v relativně pokročilém stadiu. Léčba pokročilých nádorů je však velmi agresivní s opakovaným podáváním cytostatik, časný záchyt však umožní použití léčby s menšími nežádoucími účinky.

Mužům, hlavně těm ve věku zhruba 20 až 40 let, proto doporučujeme, aby si sami varle vyšetřili vždy zhruba v intervalu tří až šesti měsíců. Při jakémkoli podezřelém nálezu by měli ihned vyhledat urologa.

Máte pravdu. Moderní medicína ale dnes dosahuje mnohem lepších výsledků než dříve, podmínkou je však časný záchyt nádoru. Muži by proto měli ke svému zdraví přistupovat zodpovědně, neměli by podceňovat příznaky ani doporučené preventivní kontroly.

Můž se vám hodit na Firmy.cz:
  • Urologické ordinace a pracoviště

Hlavní zprávy

O varlatech a nádorech varlat

Obsah:

Varlata (testes) jsou mužské pohlavní žlázy, jsou umístěné za penisem (pyjem) ve váčku, který se nazývá šourek (skrótum). Varlata produkují a uchovávají mužské pohlavní buňky – sperma.

Varlata produkují rovněž pohlavní hormony, které způsobují mužskou charakteristiku jedince tj. typ postavy a skeletu, typ ochlupení, růst vousů a hlubší mužský hlas.

Kontrolují také rozvoj reprodukčních orgánů a sexuální chování muže (obr. 1).

Co je zhoubný nádor

Zhoubným nádorem (rakovinou) obecně nazýváme onemocnění, za nímž se skrývá skupina více než 100 různých chorob.

Ačkoli každý druh se od jiného liší v mnoha ohledech, všechny mají společný alespoň v určité fázi nekontrolovatelný buněčný růst buněk, které se vymkly kontrolním mechanismům pacientova organismu. Překotně a bez kontroly rostoucí buňky tvoří nádor.

Zhoubné nádory mohou destruovat a ničit okolní tkáně a orgány. Mohou tvořit dceřiná nádorová ložiska v ostatních částech organismu. Zhoubné nádory vyvíjející se ve varleti se nazývají nádory testikulární.

Výskyt testikulárních nádorů

Nádory varlat jsou onemocněním s výrazným rasovým, geografickým a věkovým výskytem.

Z dlouhodobých studií vyplývá, že 90% všech testikulárních nádorů na světě se nachází u rasy bílé, 6,6% se vyskytuje u rasy černé a zbytek připadá na ostatní rasové skupiny.

Největší procento testikulárních nádorů se diagnostikuje v severských státech Evropy, především v Dánsku. V českých zemích se počet těchto onemocnění za posledních 15 až 20 let více než zdvojnásobil.

Příznivou tendencí je současné snížení úmrtnosti. U dětí a starší generace se výskyt těchto nádorových chorob prakticky nemění a ze statistického hlediska je zanedbatelný.

Testikulární nádory jsou u nás nejčastějším nádorovým onemocněním mužů ve věkové kategorii 20 až 40 let. Jejich věkové rozložení je zcela charakteristické. Jsou typickým onemocněním mladé a střední mužské generace.

Nad 50 let věku se vyskytují jen zřídka.

Příčiny vzniku

Příčiny vzniku testikulárních nádorů jsou neznámé. Existují však rizikové faktory, které se dávají do souvislosti s jejich vznikem. K nejdůležitějším patří již zmíněný kryptorchismus (nesestouplé varle).

Zvýšené riziko vzniku zhoubných nádorů varlat existuje i u kryptorchiků, jejichž kryptorchismus byl upraven.

Toto riziko existuje dokonce i u mužů s jednostranným kryptorchismem pro druhostranné, normálně sestouplé varle.

Příznaky

Testikulární nádory se vyskytují nejčastěji mezi patnáctým a čtyřicátým rokem věku. Může jimi však onemocnět muž v kterémkoliv věku a proto by všichni muži měli znát příznaky tohoto nádorového onemocnění.

Většinu testikulárních nádorů by měli odhalit muži sami vzhledem ke zrakové i pohmatové přístupnosti varlat.

Muži, kteří pravidelně provádějí samovyšetřování, velmi dobře vědí, jak vypadá jejich normální varle, a tak lehce zaznamenají jakoukoliv odchylku od této normy.

  1. Jednoznačným pokynem k návštěvě lékaře by měla být:
  2. Každá změna objemu varlete – zvětšení, ale i zmenšení.
  3. Ztvrdnutí varlete.
  4. Výskyt hrbolků či bulek a další odchylky od normálního stavu.
  5. Bolest nebo jakýkoliv pocit nepohody ve varleti nebo ve skrótu.
  6. Tupá bolest v dolní partii břicha nebo v tříslech.
  7. Pocit napětí, citlivost a zvětšení prsních žláz.

Vyjmenované příznaky – symptomy – však nemusejí být známkami zhoubné choroby. Tyto symptomy mohou být způsobeny jakýmikoliv jinými naprosto nezhoubnými onemocněními. V zásadě platí, že lékaře je třeba navštívit, jestliže kterýkoliv z těchto příznaků trvá déle nežli 2 týdny.

Falešný stud, strach nebo i lhostejnost nejsou v tomto případě na místě.

Po prohlídce závodním či obvodním lékařem následuje odborné vyšetření urologem, který spolehlivě rozpozná zánětlivé změny, které provázejí některé méně závažné choroby od počáteční fáze nádorového onemocnění (obr. 3).

Stanovení diagnózy testikulárního nádoru

Jestliže symptomy ukazují, že by mohlo jít o nádorové onemocnění, lékař doplní běžná vyšetření ještě vyšetřeními speciálními, zejména ultrazvukovým. Jde o metodu naprosto nebolestivou, která pomáhá rozpoznat nepatřičné patologické struktury ve varleti. Vyšetření je doplněno rozborem krve a moče.

Jediným možným prvním léčebným výkonem pro zhoubný nádor varlete je operativní odstranění postiženého varlete. Chirurg neoperuje přímo šourkem, ale z tříselného přístupu. Není možno v žádném případě udělat pouze operaci částečnou.

Tkáň odstraněného varlete je potom podrobena mikroskopickému vyšetření tak, aby byl spolehlivě zjištěn typ zhoubného bujení.

Mnoho mužů má strach ze ztráty schopnosti sexuálního styku a eventuálně z neplodnosti. Varlata jsou však párové orgány a ponechané zdravé varle plně postačí pokrýt obě funkce. Odstraněním jednoho varlete se tedy pacient v žádném případě nestává impotentním ani neplodným.

Prevence

Prevence tohoto onemocnění v pravém slova smyslu neexistuje a proto je zatím jediným účinným prostředkem včasného odhalení choroby samovyšetřování.

Pravidelným samovyšetřováním lze dosáhnout včasné diagnózy a tím podstatně zvýšit šanci na úplné vyléčení možného zhoubného nádoru. Jak provádět samovyšetřování u mužů?

  1. Samovyšetřování se provádí nejlépe po vlažné koupeli nebo osprchování vlažnou vodou, kdy dochází k uvolnění a zvláčnění šourku, který je dobře přístupný vyšetření.
  2. Postavte se před zrcadlo a pátrejte po jakýchkoliv změnách na kůži skróta a po změnách jeho objemu.
  3. Hmatem vyšetřujte každé varle zvlášť oběma rukama. Ukazováky a prostředníky obou rukou vsuňte pod varle, palce umístěte na jeho přední stěnu. Velmi jemně vyšetřujte mezi palci a ostatními prsty povrch varlete, všímejte si jakýchkoliv nepravidelností v konzistenci tohoto orgánu. Je normální, že jedno varle může být poněkud větší nežli druhé. Vyšetřujte obě varlata postupně (obr. 4).
  4. Důležitou součástí samovyšetřování je pohmatem rozlišit varle umístěné v přední části šourku od nadvarlete, které je umístěno vzadu a nahoře. Jednoduchým vložením palce a ukazováku mezi obě struktury nemůže dojít k záměně nadvarlete s nepatřičnou formací (obr. 5).

Jestliže najdete jakoukoliv nepravidelnost nebo odchylku od normy, neprodleně kontaktujte svého lékaře.

Pamatujte

  1. Samovyšetřování je velmi důležitým návykem a mělo by se stát zcela běžným zvykem prováděným stejně samozřejmě jako každodenní hygiena.
  2. Samovyšetřování pomáhá včasnému rozpoznání nádorové choroby, ale nikdy nenahradí vyšetření lékařem.

  3. Nádorová onemocnění varlat nejsou sdělnou (infekční) nemocí. Nelze se tedy touto chorobou nakazit od jiné osoby, ani ji není možno přenést na kohokoliv jiného.

  4. Část mužů trpících nádorovým onemocněním varlete udává ve svém předchorobí úraz, úder do varlete, nebo jiné drobnější poranění. Souvislost mezi jednorázovým poraněním a vznikem nádoru varlete nebyla prokázána.

    Šetření prováděná mezi sportovci, profesionálními cyklisty, motocyklisty a jockey rovněž neprokázala žádnou souvislost mezi drobnými častými poraněními a vznikem testikulárních nádorů.

Léčba testikulárních nádorů

Před léčbou prokázaného testikulárního nádoru je třeba provést ještě další vyšetření k ozřejmění rozsahu onemocnění tj. ke zjištění přítomnosti eventuálních dalších dceřiných nádorových ložisek v organismu.

Většina nemocných se podrobuje různým rentgenologickým vyšetřovacím metodám. Je to především computerová (výpočetní) tomografie (CT), která zobrazuje struktury a orgány v určitých zvolených tělních rovinách. Je pro pacienta naprosto nenáročná a nebolestivá.

Vylučovací urografie zobrazuje po nitrožilním podání kontrastní látky vývodný močový systém. Velmi užitečnou a pro nemocného nenáročnou metodou je ultrazvukové vyšetření břicha. Pravidelné rentgenové snímky plic jsou samozřejmostí.

V poslední době nabyla na významu PET (pozitron emisní tomografie).

Veškerý obraz o rozsahu choroby doplňují speciální biochemické krevní testy, které odhalují možnou přítomnost látek produkovaných nádorem v krevním séru (tzn. markery).

Následná léčba se liší právě podle rozsahu onemocnění. Může být chirurgická, radiační (léčba zářením) nebo chemická tj. aplikace léků ve formě injekcí, infusí či tablet. Tyto metody se mohou kombinovat. Čím dříve je choroba rozpoznána, tím jednodušší a kratší může být léčba.

Léčebné metody

1. Chirurgická léčba

Nejobvyklejším prvotním zásahem je odstranění postiženého varlete (orchiektomie). Mikroskopickým vyšetřením (histologie) odebrané tkáně se zjišťuje typ nádorového bujení a jeho vztah k okolí.

Po podrobném vyšetření se zjistí stav spádových lymfatických uzlin, které jsou uloženy v dutině břišní pod zadním listem pobřišnice podél páteře. Lékař může někdy navrhnout odstranění těchto uzlin (retroperitoneální lymfadenektomie). Děje se tak břišní cestou a operaci musí provádět velmi zkušený urolog.

I zde následuje podrobný histologický rozbor odejmuté tkáně. V současné době se dává přednost před tímto výkonem spíše chemoterapii.

2. Radioterapie (léčba zářením)

Radiační léčba si klade za cíl zničení nádorových buněk a znemožnění jejich růstu pomocí vysoce energetického záření.

Zdrojem záření jsou přístroje, které využívají gama záření radioizotopů uzavřených v kontejnerech ve formě „bomb“ (Co60 – kobaltová bomba) nebo vysokoenergetické záření X vyráběné v lineárních urychlovačích (akcelerátorech). Některé urychlovače produkují i záření elektronové.

Radiační léčba je obvykle pooperační a má za cíl zničení předpokládaných zbylých nádorových buněk. Provádí se zpravidla na oblast břicha a je zaměřená na průběh spádových lymfatických uzlin.

Vlastnímu záření předchází podrobný ozařovací plán s výpočtem dávek a perfektním zacílením svazku záření tak, aby zdravé tkáně byly chráněny.

Ponechané druhostranné zdravé varle je vždy mimo svazek záření.

Ozařuje se obvykle denně pět dní v týdnu (tj. v pracovní dny) po 3 – 4 týdny. Vlastní ozáření je nebolestivé a trvá jen několik minut.

3. Chemoterapie (chemická léčba)

Zatímco chirurgická a radiační léčba zasahuje pouze místně, chemická léčba je metodou léčby systémové (celkové). Při chemoterapii se používají léky (cytostatika) s prokázaným protinádorovým účinkem. U nádorů varlat jde zpravidla o kombinaci několika léků.

Cytostatika se užívají buď jako tablety nebo dražé (zřídka) nebo nejčastěji ve formě nitrožilní injekce či infuze. Někdy lze použít aplikace nitrosvalové.

Cytostatika se prostřednictvím krevního oběhu dostávají do celého těla a tak mohou zasáhnout i buňky vycestované z původního nádoru na jiná místa organismu.

Chemoterapie se podává v určitých cyklech tj. určitý počet dní s následnou vícedenní přestávkou.

Chemoterapie se vhodně kombinuje s ostatními léčebnými metodami. Její časové postavení v léčebném schématu závisí na rozsahu a typu zhoubného nádorového onemocnění. Pooperační chemoterapie u místně úspěšně léčeného nádoru je zajišťovací a ničí eventuální uniklé nádorové buňky. Zničení již prokázaných dceřiných nádorových buněk si klade za cíl chemoterapie léčebná.

Chemickou léčbu lze někdy aplikovat ambulantně. O možnosti hospitalizace rozhoduje lékař podle typu použitých cytostatik a podle snášenlivosti léčby.

Vedlejší léčebné účinky

1. Vedlejší účinky po chirurgických zákrocích

Orchiektomie je operace poměrně lehká a rekonvalescence je krátká. Odstranění lymfatických uzlin (retroperitoneální lymfadenektomie) patří k operacím středně těžkým a vyžaduje delší rekonvalescenci.

Většinou dojde ke zhojení bez následků. V některých případech může dojít k tzv. suché ejakulaci – tzn., že ejakulát při zcela normální erekci a sexuální schopnosti neobsahuje spermie. V těchto případech se navrhuje event.

kryoprezervace spermatu (viz. dále).

2. Vedlejší účinky radioterapie

Během radiační léčby bývá častá zvýšená únavnost obzvláště v posledních ozařovacích dnech či týdnech. Zřídka může být i pocit na zvracení. Dostatek odpočinku a procházky na čerstvém vzduchu jsou důležité. Péči o kůži v ozařované oblasti je třeba věnovat zvýšenou pozornost.

Nikdy nekombinujte sluneční svit (opalování) s léčbou radiací. Během záření se kůže může stát suchou a ke konci radiace svědivou či pálivou a naopak vlhnoucí. Někdy, zejména u osob s velmi světlou pletí, může dojít k zarudnutí.

Ozařovaná oblast má být co nejvíce vystavována přístupu vzduchu. Spodní prádlo by mělo být vzdušné a nejlépe bavlněné. Aplikace kosmetických krémů a desodorantů je nevhodná. V případě zvýšené radiační reakce určí nezbytnou léčbu lékař podle povahy reakce a typu pleti.

Po skončení radioterapie se ozařovaná kůže zcela zhojí během dní až týdnů.

3. Vedlejší účinky chemoterapie

Vedlejší účinky chemické léčby závisí zejména na použitých cytostaticích. Jejich vedlejší efekty jsou velmi dobře známé, ale intenzita, stupeň těchto účinků, je individuální a je různý u různých osob.

Většina protirakovinných léků účinkuje především na rychle se dělící buňky.

Z normálních tkání jsou nejcitlivější krevní buňky (především elementy bílé krevní řady a krevní destičky), vlasové folikuly, buňky sliznice zažívacího traktu.

V praxi úbytek krvinek zjišťujeme v krevním obraze, proto pravidelné kontroly krevního obrazu jsou nezbytné. Bílé krvinky hrají nezastupitelnou úlohu v obranyschopnosti organismu. Výsledkem jejich úbytku může být i vyšší vnímavost k infekcím.

V době chemoterapie je vhodné vystříhat se pobytu ve větších kolektivech a v jakémkoliv prostředí, kde by eventuální infekce hrozila. Při úbytku destiček by mohlo dojít ke zvýšené krvácivosti. Poškození sliznic zažívacího traktu se projevuje nejčastěji aftozními záněty v ústní dutině, vzácně mohou nastat průjmy.

Změny v krevním obraze ve smyslu úbytku výše uvedených krvinek umíme účinně léčit.

Nepříjemné pro pacienty, zejména z psychologického hlediska, je ztráta vlasů. Ve vztahu k chorobě i k funkcím organizmu jde o afekci bezvýznamnou. Po skončené chemoterapii vlasy vždy narostou. Během chemoterapie lze období bez vlasů překlenout parukou, která je hrazena pojišťovnou.

Chemoterapie zapříčiňuje zhusta snížení chuti k jídlu, nevolnost až zvracení. Všechny popsané účinky jsou krátkodobé, v době svého vzniku jsou léčitelné (aplikace léků proti zvracení) a po skončení léčby zcela odeznějí.

Dalším nepříznivým vedlejším účinkem chemoterapie je negativní působení na tvorbu semene. Po dlouhodobé intenzivní chemoterapii může dojít k oligospermii až azoospermii. Znamená to, že ejakulát obsahuje buď malý, nebo žádný počet spermií.

U některých nemocných se může stav upravit, u některých je trvalým stavem. Sexuální schopnost je vždy zcela zachována. U nemocných před zamýšlenou lymfadenektomií (viz. výše) nebo chemoterapií se doporučuje odebrání spermatu a uchování ve zmrazeném stavu.

Takto ošetřené semeno může být později po předchozí úpravě použito k oplodnění partnerky.

Péče po skončené léčbě

Léčba testikulárních nádorů v nepokročilé formě bývá skoro vždy úspěšná.

Léčba nádorových onemocnění varlat v pokročilém stadiu je komplikovaná, zdlouhavá a finančně nákladná. Přesto však se větší část nemocných s pokročilou chorobou zcela vyléčí.

Náročnost pro pacienta spočívá v překonání fyzické a psychické zátěže vyplývající z vedlejších účinků v průběhu léčby.

Většina vyléčených nemocných vykonává dále své původní povolání a vrací se do zcela normálního života.

Velmi důležitá jsou kontrolní vyšetření prováděná vesměs ambulantně a to během léčby i po jejím ukončení. Kontrolní vyšetření vyléčených pacientů probíhají v pravidelných intervalech a častá jsou zejména v prvních dvou letech po ukončení léčby. Největší snahou celého zdravotnického týmu je co nejrychlejší návrat pacienta do normálního života.

Rychlost návratu normální aktivity po prodělané léčbě závisí kromě původního rozsahu onemocnění a typu léčby na mnoha individuálních faktorech. Pro rychlý návrat fyzické kondice je důležité cvičení, zejména cviky pro udržení celkové fyzické kondice a pro pevnost břišních svalů (zejména u nemocných po lymfadenektomii). Ve výběru stravy platí obecné zásady zdravé výživy.

Jakékoliv drastické diety jsou nejen nevhodné, ale přímo škodlivé.

U mužů po skončené léčbě, u kterých nejsou žádné známky původního nádorového onemocnění, je možné navrhnout komplexní lázeňskou léčbu. Většina pacientů se vyrovná s nemocí úspěšně a vrací se ke svým původním aktivitám rodinným, pracovním i sportovním.

Závěrem

Testikulární nádory mají v onkologii dospělých zvláštní postavení. Jsou to první nádorové choroby, které bylo možno vyléčit. Během posledních 20 – 25 let došlo ke značnému zvratu v léčebných možnostech a v léčebných výsledcích. Z nádoru kdysi velmi nepříznivého a obávaného se stalo onemocnění vyléčitelné.
Je – li rozpoznáno a léčeno včas.

Rakovina varlat? Prevence je jednoduchá, jen o ní vědět

O rakovině varlat se téměř nemluví. Muži se stydí a mnohdy ani netuší, jak se onemocnění projevuje a že postupuje velmi rychle. Proto vzniknul projekt Zdraví muže třetího tisíciletí. Snaží se veřejnost a hlavně dospívajícím klukům vysvětlit, že pravidelní samovyšetření jim může zachránit život.

Do Radioporadny Českého rozhlasu Pardubice dorazila trojice mužů. Michael Nebeský, který se o projekt stará. Spolu s ním do křesla pro hosty zasedli muži, které rakovina varlete zastihla nepřipravené. Všechno nakonec šťastně zvládli a teď o tom vypráví na přednáškách.

„Jezdíme po základních školách a děláme osvětovou kampaň, aby si mladí kluci uvědomili, že případné potíže je potřeba řešit včas,“ říká Michael Nebeský.

Zajímavé je, že existují masivní kampaně pro ženy, které upozorňují na nebezpečí rakoviny prsu. Ale o rakovině varlete se na veřejnosti mlčí. Když ale jeden z pacientů Michal Štěrba ležel po zákroku v nemocnici, nemohl najít na internetu nikde žádné informace, které by se týkaly právě tohoto problému. To byl jeden z impulzů, proč vůbec projekt Zdraví muže třetího tisíciletí vzniknul.

„Trochu jsme se ze začátku báli reakcí. Ale školáci na druhém stupni se ptají, píší nám dotazy a co je nejdůležitější, někteří z nich si zašli na vyšetření,“ uvádí Michael Nebeský.

Známý hokejista studentům vypráví svůj příběh

Setkání se studenty začíná povídáním urologa Michala Balíka. Potom přichází na řadu osobní příběhy mužů, které nemoc zaskočila nepřipravené a chtějí se o svou zkušenost podělit s ostatními. Jedním z nich je extraligový hokejový obránce týmu Mountfield Hradec Králové Peter Frühauf.

„Když před těmi dětmi stojí někdo, kdo si to reálně prožil, v tu chvíli zpozorní. Šok z toho, že před nimi stojí člověk s rakovinou, je postaví do pozoru,“ vysvětluje Peter Frühauf.

Je lepší přijít k lékaři desetkrát zbytečně, než jednou pozdě. Příznakem je bulka nebo zvětšení nebo bolest varlete.

„Vyšetření na urologické ambulanci trvá asi minutu a hned víte, na čem jste,“ říká Peter Frühauf.

Metastáze vznikají už po čtyřiceti dnech od vytvoření nádoru. Je lepší s návštěvou ordinace neváhat. Není na co čekat.

„Já osobně jsem nejprve nic nenahmatal. Ale měl jsem bolesti. Protože hraju hokej, připisoval jsem to nějakému úderu nebo vadě na výstroji. Nevšímal jsem si toho a byla to chyba,“ vzpomíná Peter Frühauf. Teprve po třech měsících potíží zašel k lékaři. Musel podstoupit chemoterapii a o varle přišel.

Čtěte také

Ročně na rakovinu varlete umřou stovky mladých Čechů, nemoc propuká nejčastěji mezi 18. a 40. rokem.

Většina mužů podle aktuálního průzkumu, který zveřejnila Liga proti rakovině, o nemoci nikdy neslyšela, nečetla ani neprovádí samovyšetření, které se doporučuje dělat každý měsíc. Například při sprchování.

Pokud se zhoubné bujení ve varleti objeví včas, mají pacienti devadesátiprocentní šanci na trvalé vyléčení.

Zasaď strom, postav dům, zploď syna

Protože rakovina varlete postihuje hlavně mladé muže, lékaři jim nabízejí možnost uchování spermatu. Sice se odebírá většinou jen jedno varle, ale ozařování mohou poškodit genetický materiál.

„Zašel jsem si do spermobanky a uložil své sperma,“ říká Peter Frühauf. Stejně tak to udělal i jeho soukmenovec z projektu Zdraví muže třetího tisíciletí Jiří Mašek. Dnes je šťastným otcem krásné a zdravé dcery. Pokud muž na plození nespěchá, stačí počkat dva roky. Poté se genetický materiál obnoví a má opět svoji kvalitu.

autor: PRO

Varle – Wikipedie

Varle

Znázornění mužských varlat

Latinsky

testis

Tepny

a. testicularis

Žíly

vv. testicularis,plexus pampiniformis

Nervy

plexus testicularis

Gray

1236

Varle (latinsky: testis, množné číslo varlata, latinsky: testes) je samčí pohlavní žláza obratlovců, tedy i muže. Ve varleti dochází k vývoji mužské pohlavní buňky – spermie. Varlata jsou také důležitá endokrinní žláza, která produkuje pohlavní hormony (např. testosteron).

Jedná se o párový orgán; zdravý jedinec má dvě varlata, z nichž u člověka je levé většinou větší a sestouplejší.[1] Varlata mají vejčitý (ovoidní) tvar, jsou hladká, ze stran mírně zploštělá a na pohmat mírně citlivá.

Velikost varlat je u člověka proměnlivá, uvádí se délka 4–5 cm, šířka 3–3,5 cm a tloušťka 2,5 cm.[2] Hmotnost jednoho varlete se pohybuje od 15 do 25 gramů.[1] Na jeho zadní a horní straně na něj navazuje nadvarle.

Chámovod spolu s cévami tvoří svazek, který pokračuje do tříselného kanálu a dutiny břišní.

Homologickým orgánem samic jsou vaječníky.

Uložení varlat

Uložení varlat v šourku. Z fotografie je patrné nížeji položené pravé varle (aby se o sebe netřela) a dorůstající ochlupení po oholení genitálií

U muže jsou varlata umístěná za penisem v kožním vaku, který se nazývá šourek (skrotum). Stejně uložená varlata mají také všichni domácí savci. U vačnatců a zajícovců je šourek s varlaty umístěn před penisem. U některých savců (sloni, nosorožci, kytovci) jsou varlata trvale umístěná v dutině břišní.[3]

Varlata se vyvíjejí v břišní dutině a většinou již v průběhu nitroděložního života sestupují tříselným kanálem do šourku.

U chlapců by k sestupu varlat mělo dojít do 3 měsíců věku, u štěňat do 14 dnů po narození. U některých savců dochází k sestupu už prenatálně.

Mezi anomální stavy patří absence jednoho či obou varlat (anorchismus), nadpočetnost varlat (triorchie) a nesestoupení varlat (kryptorchismus).[1] Kryptorchismus se rozlišuje jednostranný (monorchismus) či oboustranný, tj.

zda nesestoupilo jedno či obě varlata, a dále, v závislosti na umístění nesestoupeného varlete, tzv. retinované či ektopické varle.[1] Oboustranný kryptorchismus vede k neplodnosti.[1]

Stavba

Schéma stavby varlete:1. tunica albuginea, 2. septula testis, 3. lalůček varlete, 4. mediastinum testis, 5. tubuli seminiferi contorti, 6. tubuli seminiferi recti, 7. rete testis, 8. vývodné kanálky varlete, 9. kanálek nadvarlete, 10. počáteční část chámovodu

Na povrchu je varle pokryté vazivovým obalem (tunica albuginea), vazivo zasahuje i do parenchymu varlete a rozděluje ho na neúplné lalůčky. Nerozdělená část varlete (mediastinum) přechází v hlavu nadvarlete. Parenchym varlete se skládá z mnohonásobně stočených semenotvorných kanálků (tubuli seminiferi contorti) a řídkého vaziva vyplňujícího prostor mezi nimi. Stěnu semenotvorných kanálků tvoří zárodečný epitel, který je tvořen spermatogoniemi, buňkami, ze kterých mohou vznikat spermie a dalšími nezralými stadii spermatogeneze. Tyto buňky jsou chráněné a vyživované podpůrnými Sertoliho buňkami. Sertoliho buňky obalují jednotlivá stadia vývoje spermie a chrání je před vlivy vnějšího prostředí, tvoří i bariéru mezi nimi a potenciálně škodlivými látkami přítomnými v krvi. Semenotvorné kanálky se spojují a přechází do kanálků nadvarlete.

Během dospělosti jsou v semenotvorných kanálcích neustále produkovány spermie, samčí pohlavní buňky.

Spermie ke svému vývinu potřebují teplotu okolo 34,4 °C, při vyšších teplotách dochází k útlumu spermatogeneze a při dlouhodobém působení vysokých teplot může dojít až k zániku populace spermatogonií a k trvalé neplodnosti.

Teplota varlat je ovladatelná pomocí napětí stěny šourku. Při stažení šourku se varlata přitáhnou blíže k tělu, kde se jejich teplota zvýší. Při povolení stěny šourku naopak teplota uvnitř poklesne.

V řídkém vazivu, které obklopuje semenotvorné kanálky, se nacházejí intersticiální Leydigovy buňky. Ty produkují testosteron – mužský pohlavní hormon.

Díky testosteronu dochází k diferenciaci spermatogonií a k vývoji spermií a rozvoji druhotných pohlavních znaků (mohutnost postavy a kostry, růst vousů, ochlupení, mužský hlas aj.). Sertoliho buňky produkují zase tzv.

antimülleriánský hormon, který způsobuje atrofii a resorbci Müllerova vývodu během embryonálního vývoje pohlavních cest a tak zajišťuje správný vývoj samčích pohlavních orgánů.

Nemoci a vady varlat

Mezi nejčastější vývojové vady patří retence varlat (kryptochorismus). Stav, kdy varle není u novorozence přítomné v šourku, ale nachází se v tříselném kanálu nebo uvnitř břišní dutiny.

Tento stav se vyskytuje u 1 % chlapců ve věku jednoho roku a až u 0,8% dospělých mužů. Stav může být komplikován zaniknutím (atrofizací) tubulů a následně vést až ke sterilitě.

Hypoplastická varlata se mohou nacházet například u Klinefelterova syndromu a dalších vrozených syndromů.

Varle se může vlivem vnější síly obtočit okolo vlastní osy a dochází k torzi varlete. Tento stav je velmi rizikový a vyžaduje akutní péči, neboť vlivem zaškrcení cévního svazku, který varle vyživuje, do několika hodin dochází k hemoragickému infarktu, nekróze a tedy odumření varlete.

Ve varleti se může také nacházet patologický obsah, nebo docházet k zánětu (orchitida). K zánětu často dochází vlivem sexuálně přenosných nákaz, nebo virovými nákazami jako jsou příušnice (parotitida).

U mužů je relativně častý výskyt nádorů ve varlatech a tak se doporučuje pravidelné samovyšetření pohmatem a při podezření na nádor vyhledání lékařské péče. Nádory varlat se dělí dle své histologické povahy. V 90% se jedná o nádory zhoubné povahy.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e WEISS, Petr, a kolektiv. Sexuologie. Praha: Grada, 2010. 744 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-2492-8. S. 45–46. 
  2. ↑ DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie.

    Praha: Grada, 2009. 544 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-3240-4. S. 15. 

  3. Spermatogenesis [online]. University of Wyoming [cit. 2010-09-12]. Dostupné online.

    (anglicky) 

Související články

  • Prehnovo znamení
  • Samovyšetření varlat
  • Kastrace

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu varle na Wikimedia Commons
  • Encyklopedické heslo Varle v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
  • Slovníkové heslo varle ve Wikislovníku

https://web.archive.org/web/20130630221159/http://www.mojepuberta.cz/puberta/co-a-jak-se-meni/ více o růstu varlat a jejich pozici v šourku

Autoritní data

  • BNE: XX534283
  • BNF: cb11976787k (data)
  • GND: 4025306-5
  • LCCN: sh85134157
  • LNB: 000305142
  • MA: 2775930623, 2779066085, 2911075057
  • NDL: 00566150
  • TA98: A09.3.01.001

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Varle&oldid=20186718“

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector