Nedomykavost chlopně – Vše o zdraví

Tento stav většinou nevyžaduje léčbu ani úpravu životního stylu, někdy o nesprávné funkci chlopně člověk ani neví. Já jsem jasně cítila, jak mi bije srdce, někdy jsem měla pocity staženého hrdla a zrychlený tep.

Původem špatné funkce mitrální chlopně může být i nenadálá bolest na hrudi. Projevy a jejich intenzita jsou individuální a nejlepší cestou je cesta do ordinace lékaře, který jasně rozpozná, o jaký problém se jedná.

Strach je na místě, ale…

Cítíme-li se jinak, než obvykle, přichází přirozený strach a panika. Jedním z důvodů může být špatná funkce chlopně, na kterou mnoho z nás vůbec nepomyslí. Zprvu zkoušíme klidový režim, zvýšíme příjem vitaminů, snažíme se víc spát a méně pracovat.

Stav se na chvilku zlepší, ale potom se pocit staženého hrdla nebo roztřesenost dostaví znovu. To nás žene nejprve k lékaři. Dnes už dost ordinací praktiků disponuje elektrokardiografem a natočit EKG bývá první krok, který pečlivý lékař udělá.

Jistě uvidí, že srdeční křivka není pravidelná. Může se ale stát, že pravidelná bude. Já ji měla nepravidelnou až na třetí pokus. To je svízel u nedomykavosti, která způsobuje srdeční arytmii.

Stahy přicházející mimo pravidelný srdeční rytmus, takzvané extrasystoly, se na grafu někdy ukážou, někdy ne. Není ale důvod ke strachu.

Co se uvnitř srdíčka děje?

Mitrální chlopeň se skládá ze dvou cípů tvaru trojúhelníku. U zdravého srdce se během stahu dovírá úplně a tím brání zpětnému toku krve z levé komory do levé síně. Při prolapsu se cípy vydouvají směrem do pravé síně, tedy opačně, což může způsobit zpětný tok krve do pravé síně.

Tento jev se nazývá mitrální regurgitace. Pokud je malá, nemusí se nijak projevit. Je-li zpětný tok krve silnější, dostavují se nepříjemné pocity, které jsem zmínila výše.

Nedomykavost je dobře slyšitelná fonendoskopem, lékař to slyší jako ťuknutí, kdy se cípy vzdouvají, slyší i zpětný tok krve, která se vrací do levé síně. Pokud někdo řekne, že má šelest na srdci, znamená to, že mu chlopeň nedoléhá a vydává šelestivý zvuk.

Většina lidí nemá ale žádné projevy, proto bývá nedomykavost často diagnostikována náhodou, a pro pacienta je to opravdu překvapení, včetně faktu, že nás může provázet celý život. Mně na ni přišli vlastně taky náhodou. Měsíc po pohřbu mojí babičky jsem začala stavy podobné závratím.

„Táhlo“ mě to doleva, točila se mi hlava a byla jsem unavená, jako nikdy předtím. Nepravidelný srdeční rytmus odhalilo až třetí EKG. Tehdy lékařka v Jičíně řekla, že je to nejspíš vrozené, nastartoval to stres a budu se s tím potýkat celý život.

A co dál, doktore?

Většina pacientů s prolapsem nevyžaduje léčbu, protože se nijak výrazně neprojevuje. Potvrdit diagnózu lékaři pomůže echokardiogram, lidově echo, které vykreslí jeho strukturu i s chlopněmi, změří průtok krve, jeho směr a rychlost.

Z dalších vyšetření je to EKG Holter. Na čtyřiadvacet hodin mi připnuli malý přístroj, který zaznamenává srdeční činnost, tepovou frekvenci a krevní tlak.

Poslední nutností je zátěžový EKG test, kdy lékař sleduje srdeční činnost pacienta, který šlape na rotopedu.

Jediná nepříjemnost, ale dá se vydržet, je jícnová echokardiografie. Absolvovala jsem ji dvakrát. Zavedli mi ohebnou sondu do jícnu, odkud je mitrální chlopeň dobře viditelná.

Tato metoda se většinou používá při rozhodování o léčebném postupu a není tak častá.

Pokud se nedomykavost projevuje a zdravotní stav se zhoršuje, je nutné přistoupit k léčbě, buď farmakologické, nebo chirurgické, kdy lékař rozhodne o opravě nebo výměně chlopně. A to mě podle lékaře čeká přibližně za pět až deset let.

Na co dát pozor?

Lidé s nedomykavou chlopní nemívají žádná fyzická ani stravovací omezení, nicméně je vhodné vše konzultovat s lékařem. Ten by měl pacientovi vystavit průkaz nemocného ohroženého infekční endokarditidou, který musí nosit neustále u sebe a v případě chirurgického zákroku ji musí předložit. Obsahuje důležité informace pro další ošetřující personál.

Při každém zákroku, třeba trhání zubu, musím být pokrytá antibiotiky. Srdíčko se skládá ze dvou síní a dvou komor, které jsou vystlány tkání, zvanou endokard.

Endokarditida je zánět, který postihuje právě tuto tkáň, je nebezpečná a léčba vyžaduje až dvouměsíční hospitalizaci na infekčním oddělení a silná antibiotika do žíly. I to jsem si vyzkoušela. Proti prolapsu mitrální chlopně neexistuje žádná prevence.

Pokud chodíme na pravidelné kontroly na kardiologii, nemůže nás zhoršení stavu zaskočit.

Kardiologové z olomoucké nemocnice léčí nedomykavost chlopně nejmodernější metodou, zavedením MitraClipu

neděle, 5. srpna 2018, 18:30

Nedomykavost mitrální chlopně je druhou nejčastější chlopenní vadou. Podle statistik postihuje až deset procent starší populace.

Donedávna existovaly jen dvě možnosti léčby tohoto onemocnění: u méně závažných pacientů to byly léky, v akutních případech pak kardiochirurgická operace, tedy plastika chlopně nebo její náhrada.

Současná medicína už ale nabízí i jiné a z hlediska výsledků velmi efektivní řešení: zavedení tzv. MitraClipu, tedy sponek, které zabrání nadměrnému zpětnému toku krve z levé srdeční komory do levé síně.

Mezi vybraná centra zdravotní péče v České republice, která specializovaný výkon provádějí, se zařadila i Fakultní nemocnice Olomouc. „Do konce roku bychom chtěli provést patnáct těchto intervencí,“ řekl přednosta I. interní kliniky – kardiologické Miloš Táborský.

Výkon je určen pro pacienty, kteří trpí závažnou nedomykavostí mitrální chlopně, ať už v důsledku vrozeného poškození nebo následkem srdečního onemocnění.

„Nejčastěji jsou to pacienti po infarktu myokardu, u nichž dochází k rozšíření levé srdeční komory. Dva cípy chlopně následně k sobě nedoléhají dostatečně a velký objem krve se tak vrací z levé komory do levé síně.

To vede k přetížení celkového krevního oběhu,“ vysvětlil Táborský.

Úkolem lékařů při implantaci MitraClipu je dopravit díky sofistikovanému zařízení katetrem do levé síně speciální sponky o délce 8 mm a šířce 4 mm, které pomohou zachytit oba cípy mitrální chlopně. „Instrumentárium má dvě části.

První je poměrně silná hadička, přístupová cesta do levé síně, která má flexibilní, tedy řiditelnou část. To nám pomáhá ve správné navigaci vodícího katetru, na kterém je uchycená samotná sponka.

Části instrumentária jsou navzájem pohyblivé, ať už ve směru dopředu dozadu nebo ve směru rotačním.

A oba katetry, zaváděcí i vodící, jsou navíc aktivně navigovatelné ve všech směrech, takže jsme schopni se v levé síni pohybovat kterýmkoliv směrem,“ popsal speciální zařízení MUDr. Martin Sluka z I. interní kliniky – kardiologické, který na začátku července provedl druhou implantaci MitraClipu ve FN Olomouc.

Náročný výkon trvá dvě hodiny i více. Sponky je totiž nutné umístit s milimetrovou přesností. „Intervence probíhá pod permanentním ultrazvukovým i rentgenovým dohledem. Jen výjimečně přitom stačí jediná sponka, nejčastější jsou dvě, ale někdy lze použít tři, čtyři a raritně i pět.

Před uvolněním klipu z vodícího katetru kontrolujeme, jaký efekt má na nedomykavost, ale také, jak ovlivňuje dopředný, tedy správný tok krve,“ vysvětlil Sluka. Je však nutné sledovat i opačný efekt.

„Pokud by totiž další dodaná sponka omezovala dopředný tok, nemůžeme dál pokračovat, protože z chlopně nedomykavé bychom vytvořili chlopeň příliš zúženou,“ dodal.

První MitraClip ve FN Olomouc zavedli pacientovi na sklonku loňského roku, druhou intervenci provedli na začátku léta. Podle profesora Táborského je to dáno tím, že technologie je relativně nová a finančně náročná. „Vedli jsme také jednání s pojišťovnami, abychom v tomto programu mohli pokračovat.

A v tuto chvíli můžeme garantovat, že jsme schopni ošetřit určitý počet pacientů s tím, že výkony jsou hrazeny ze zdravotního pojištění,“ doplnil přednosta olomoucké kardiologie, podle nějž dosavadní výsledky naznačují, že implantace MitraClipu je velmi efektivní léčebnou metodou. „Výrazně snižuje potíže pacientů, snižuje tím pádem také potřebu jejich pobytu v nemocnici.

V současné době probíhají další studie, jejichž výsledky by měly tyto domněnky potvrdit,“ dodal.

Kardiologická klinika FN Olomouc je tak jedním z mála zdravotnických pracovišť v ČR, která tento typ intervence provádějí. „Na Moravě tento výkon provádí ještě další dvě nemocnice. V celé republice se vloni uskutečnilo zhruba jen padesát intervencí.

Je to dáno finanční náročností výkonu a poměrně komplikovaným výběrem pacientů, kteří jsou pro výkon vhodní,“ doplnil Táborský s tím, že v Olomouci letos plánují celkem patnáct implantací MicroClipu. „To je z hlediska přípravy pacientů náš současný limit.

Uvidíme, jak bude trend pokračovat v dalších letech,“ uzavřel profesor Táborský.

Pozor na problémy s dechem. Neléčená nemoc může do 24 hodin skončit smrtí

Byl jsem vytrvalostní běžec, který pravidelně trénoval a neexistovalo, že bych jedl nezdravě. Ve formě jsem byl opravdu dlouho. Pravidelně jsem chodil na vyšetření, které vždy proběhlo s normálními nálezy. Jednoduše řečeno – byl jsem zdravý a fit. Ale to se mělo brzy změnit.

Přečíst článek ›

Chystal jsem se na jeden důležitý závod. Jednalo se o maratónský běh a bylo pro mě naprosto zásadní, abych dopadl co nejlépe. Měl jsem daný čas, pod který jsem chtěl doběhnout a nic jiného mě nezajímalo. A zvládnul jsem to.

Dokonce o dvě minuty lépe, než jsem plánoval. Ale už ve chvíli, kdy mi ostatní gratulovali, jsem najednou nemohl popadnout dech.

Kamarád, který doběhl chvíli po mně, mě přesvědčil, že to v našem věku už není sranda a neměl bych problémy s dušností podceňovat, proto mě odvezl do nemocnice.

Za jaké problémy může srdce? Podívejte se do galerie

Problémy s dechem

POČTY– Pokud se nemoc neléčí, umírá během prvních 24 hodin po vzniku až 75 % pacientů.- Mitrální regurgitace je druhou nejčastější operovanou chlopenní vadou po aortální stenóze.

– Nad 75 let přibývá vad srdečních chlopní. Trpí jimi až 12 % populace.

Tam se po všech vyšetřeních potvrdilo podezření na akutně vzniknou mitrální regurgitaci, což znamená nedomykavost mitrální chlopně. Asi třikrát mi musel lékař název nemoci zopakovat.

Konkrétně to znamenalo, že při srdečním stahu je část krve z levé komory vypuzena správně do aorty, ale druhá část se před nedomykavou chlopeň vrací zpět do levé síně.

Kvůli tomu je levá síň stále přeplněna, zvětšuje a tlačí na plíce, což způsobuje problém s dechem.

Po echokardiografii mi lékaři v nemocnici sdělili, že je potřeba provést chirurgickou revizi mitrální chlopně. Naštěstí se jim podařilo zachovat chlopeň a udělali její plastiku. Po čtrnácti dnech mě pak pustili z nemocnice do domácího léčení, ale vytrvalostní běhy mi byly zakázány. Zatím si netroufám odhadnout, jestli se ještě někdy na trať postavím.

Přečíst článek ›

NÁZOR LÉKAŘE prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc. (přednosta Kliniky kardiologie IKEM)Na většinu významných chlopenních vad lze vyslovit podezření z fyzikálního vyšetření, především z poslechu srdce fonendoskopem. Jak zúžení, tak nedomykavost chlopní totiž způsobují šelesty. Hlavním diagnostickým nástrojem je v současnosti echokardiografie.

Ta dovoluje přímé znázornění jednotlivých chlopní a jejich pohyblivosti. Kromě toho umožňuje změřit rychlost proudění přes chlopeň a spočítat plochu chlopenního ústí. U nedomykavosti lze znázornit rozsah zpětného toku krve a jeho významnost.

V nejasných případech lze ověřit významnost chlopenních vad srdeční katetrizací, kdy se zavedou do srdce tenké trubičky – katetry, které dovolují měření krevního tlaku před a za postiženou chlopní. Pomocí katetrů je možné provést i nástřik kontrastní látky do srdce, a tak znázornit stupeň nedomykavosti.

 U pokročilých a závažných chlopenních vad se provádí i srdeční katetrizace, která umožňuje přímo zobrazit srdeční cévy a posoudit významnost insuficience mitrální chlopně. V případech, kdy anatomie chlopně dovoluje její opravení, se provádí plastika chlopně.

Příkladem je mitrální nebo trikuspidální nedomykavost, kdy lze nadbytečnou část chlopně vytnout a upravit délku šlašinek tak, aby se chlopeň stala domykavou.

Přečíst článek ›

Informace o nemoci

*Zdravá mitrální chlopeň (chlopeň mezi levou síní a levou komorou) umožňuje volný průtok krve z levé síně do levé komory. Při srdečním stavu se zdravá chlopeň uzavře a tím je krev z levé srdeční komory vypuzena do aorty a dále do velkého oběhu. *Mitrální regurgitace označuje nedomykavost dvojcípé chlopně.

Ta bývá buď důsledkem onemocnění cípů chlopně nebo vzniká druhotně při roztažení levé komory při srdečním selhání. *Může být akutní nebo chronická. K akutní nedomykavosti vede nejčastěji zánět chlopně (endokarditida) nebo infarkt myokardu, její příčinou může být i velká fyzická zátěž.

*Vady srdečních chlopní se neobjevují tak často jako ischemická choroba srdeční či arytmie. Nicméně s věkem člověka přibývá jejich výskyt.

• *Příznaky mitrální regurgitace se nejčastěji objevují postupně, pozvolna a souvisí s objemovým přetěžováním levé komory srdeční.
• *Onemocnění může probíhat řadu let zcela bez příznaků.
• *Mezi nejčastější příznaky patří dušnost, zejména při námaze, únava, kašel, rychlý nebo nepravidelný puls, pocit bušení srdce a otoky kotníků.

Přečíst článek ›

Recept pro zdraví

1. Kaštanová polévka
2. Zdroj: Shutterstock
3. Na podzim je ideální hustá polévka, která zahřeje a potěší.
4. Ingredience:

• 300 g jedlých kaštanů
• 2 cibule
• 100 g bílých fazolí v plechovce
• 5 lžic másla
• čtvrtka kapusty
• 200 ml 12% smetany
• sůl, pepř
• 3 stroužky česneku
• nové koření
• lžíce hladké mouky

Postup:

V hrnci rozpusťte máslo s olejem a osmahněte na nich nakrájenou cibuli. Jakmile chytá zlatou barvu, zalijte ji přibližně 2,5 litry vody, přidejte kaštany a fazole z plechovky, směs osolte a vařte asi dvacet minut.

Během té doby si spařte nakrájenou kapustu a poté propláchněte pod studenou vodou. Díky tomu zůstane hezky zelená.Uvařenou směs rozmixujte a dejte znovu vařit. Nalijte do ní smetanu smíchanou s moukou a novým kořením a vařte dalších dvacet minut, dokud nebude polévka hustá.

Na závěr do polévky přidejte spařenou kapustu.

Přečíst článek ›

TIPY PRO ZDRAVÉ SRDCE

Ve zdravém těle, zdravý duch. Než nastoupí mrazy a zachumláte se do zimních kabátů, je potřeba ještě udělat něco pro vaši fyzičku. Zvládnete vyjít schody, aniž byste se zadýchali? Pokud ne, je potřeba začít trénovat. Ideální je jednoduché kardio cvičení, stačí obyčejná chůze, chůze do schodů, plavání, plavání nebo tanec.

Tento pohyb je pro vás důležitý, protože pomáhá zmírnit únavu a dušnost, pokud jej budete pravidelně opakovat.

Navíc díky tomu zvýší vaši nezávislost tím, že budete mít větší výdrž v každodenních činnostech jako je chůze, úklid domácnosti nebo Víte, co se počítá mezi posilování? Nošení těžkých tašek s nákupem! Takže popadněte tašku, pěšky dojděte do obchodu a udělejte si zásoby na celý týden. Týdenní cvičební plán budete mít splněný.

Chlopenní vady: příčiny a příznaky

Při chlopenních vadách
je narušena funkce jedné nebo více srdečních chlopní
, čímž dochází k trvalým změnám v průtoku krve srdcem a v důsledku toho i celým oběhovým systémem
. Příznaky se mnohdy objeví až dlouho po vzniku chlopenní vady, protože srdce obvykle dokáže poruchy po dlouhou dobu kompenzovat. Vznik chlopenní vady může mít různé příčiny.

Mezi příčiny chlopenních vad
se řadí:

• dědičnost – některé vzácné formy chlopenních vad musí být léčeny již v kojeneckém věku; u jiných se však rozpoznatelné projevy onemocnění ukážou až v dospělosti;
• akutní
  revmatická horečka;
• infekce – např. bakteriální
  zánět
  srdečních chlopní
  (nejčastěji způsobený streptokoky
  nebo stafylokoky);
• některá onemocnění srdce, jako např. infarkt
  myokardu;
• zranění v oblasti hrudního koše;
• věkem podmíněné opotřebení a kalcifikace (ukládání vápníku) na chlopních.

Chlopenní vady mohou být různorodé. Může se jednat o:

• zúžení (stenózu), kdy se chlopeň dostatečně neotevírá, důsledkem čehož je nedostatečný průtok krve daným místem,
• netěsnost (nedomykavost, insuficience), kdy se chlopeň dostatečně neuzavírá a v důsledku netěsnosti krev proniká zpátky do předchozího prostoru (teče tedy opačným směrem a dochází k tzv. regurgitaci),
• kombinované chlopenní vady, při nichž je chlopeň zároveň zúžená a netěsná,
• nádory na chlopních, které však jsou velmi vzácné.

Nejčastějšími vadami jsou u starších lidí stenóza aortální chlopně
a bez ohledu na věk pak netěsnost (nedomykavost) mitrální chlopně
.

Jaké mohou být příznaky chlopenních vad?

Chlopenní vady často po dlouhou dobu nezpůsobují žádné znatelné problémy. Příznaky se obvykle objevují až tehdy, když v srdci již nastaly výrazné změny a je oslabeno. Mohou se lišit v závislosti na typu poruchy.

Typickými příznaky jsou pokles fyzické výkonnosti, srdeční arytmie
, dušnost
, závratě
, krátké mdloby
(synkopy) a bolesti na hrudi
(zejména při fyzické námaze).

V rozšířených srdečních dutinách
, kde může krev po delší dobu stagnovat
(při srdečním stahu je v důsledku poruchy vypuzena jen část krve), může docházet k tvorbě krevních sraženin
(trombů), které mohou být krví unášeny dále a způsobit např. cévní mozkovou příhodu.

Stenóza srdečních chlopní

Při stenóze
(zúžení) se srdeční chlopeň nemůže dostatečně otevřít. Krev se hromadí před zúžením a dlouhodobým tlakem se tak postupně rozšiřuje postižená srdeční dutina (síně nebo komora) před chlopní. Jedná se o rozšíření trvalé.

• Stenóza aortální chlopně
  : Zúžena je chlopeň mezi levou komorou
  a aortou
  , což často nastává kvůli kalcifikaci
  (usazování materiálu podobného aterosklerotickému
  plaku). K tomuto procesu tedy dochází nejčastěji u starších lidí. Jeho důsledkem je, že srdce do tělního oběhu nedokáže přes zúžené místo vhánět dostatek krve. Musí proto vykonávat namáhavější práci, díky tomu jeho stěny zesílí a po mnoho let tak dokážou stenózu aortální chlopně vyrovnávat. Pokud však již kompenzace není dostatečná (například vlivem slábnutí srdce) a rychlost průtoku klesne na přibližně čtvrtinu normálního objemu krve, mohou se objevit některé z následujících příznaků: pocit tlaku na hrudi nebo bolest na hrudi (angina pectoris), dušnost při fyzické námaze, snadná únava, závratě či náhlá ztráta vědomí
  (zejména při námaze), případně dokonce embolie (např. vlivem utržení části kalcifikovaného plátu, který se usadil na chlopni).
• Stenóza mitrální chlopně
  : Zúžena je chlopeň mezi levou síní
  a levou komorou, obvykle v důsledku dříve prodělané streptokokové infekce
  nebo revmatické horečky
  . Čerpací kapacita srdce je snížená a krev teče zpět do plic
  (když se levá síň stáhne, za normálních okolností by všechnu krev vehnala do levé komory; pokud však přes zúžení projde jen část, zbytek je vytlačen zpět směrem k plicím). To zpočátku vede k dušnosti při fyzické námaze nebo při ležení na rovné podložce a ke kašli v noci. Postižení mají často zarudlé tváře a namodralé či bledé rty. Levá síň je přetížena, což vede k srdečním arytmiím (extrasystoly
  , případně rychlé bušení srdce nebo zcela nepravidelný srdeční rytmus), později často vzniká i trvalá fibrilace síní
  .

Nedomykavost srdečních chlopní

Chlopeň se dostatečně neuzavírá a krev tak skrze ni může téci zpátky do síně nebo komory, z níž byla krátce předtím vypuzena. Srdeční dutina, do které krev zpětně proniká, je proto přetěžována.

Srdce se nejprve snaží toto dodatečné zatížení kompenzovat, často se mu to po dlouhou dobu i daří. Jakmile to však již není možné, nastává srdeční selhání.

To se často projevuje dušností při námaze, snadnou unavitelností, sníženým výkonem a pocitem tlaku na hrudi či bolestí na hrudi (angina pectoris).

• Nedomykavost mitrální chlopně: Při této vadě netěsní chlopeň mezi levou síní a levou komorou. Mezi možné příčiny patří infekce, prasklinky přídržného aparátu chlopně (šlašinky), infarkt nebo výrazný prolaps
  mitrální chlopně (chlopeň je prověšená a již se řádně neuzavírá).
• Nedomykavost aortální chlopně: Netěsnost vzniká na chlopni mezi levou komorou, která vhání krev do těla, a aortou. Nejčastěji je tato vada následkem dříve prodělané revmatické horečky
  nebo infekce streptokoky. Může však v případě infekce (nejčastěji stafylokokové) vzniknout rychle a během několika dnů až týdnů přímo vyústit v život ohrožující poškození chlopně. V takových případech bývá nutný okamžitý chirurgický zákrok.

Související odkazy

1. Chlopenní srdeční vady (odkaz vede na web ikem.cz)

Pošlete nám názor na článek

Aortální insuficience, regurgitace (nedomykavost aortální chlopně)

Definice

Aortální chlopeň uzavírá výtok z levé srdeční komory do aorty (tepny, která odvádí krev ze srdce). Působí zde jako ventil, který usměrňuje tok krve jedním směrem (ze srdce do velkého oběhu).

Nedomykavost aortální chlopně je onemocnění srdce, při kterém cípy aortální chlopně nedovírají dostatečně těsně a propouští tak krev z aorty opačným směrem zpět do srdce. Návrat určitého objemu krve zpět do srdce způsobuje jeho dlouhodobé objemové zatížení a může postupně vést k jeho selhávání.

Pokud je nedomykavost aortální chlopně pokročilá, může si vyžádat náhradu poškozené chlopně nebo i části aorty.

Příčiny

Nedomykavost aortální chlopně může být:

• vrozená či získaná
• akutní či chronická

Nejčastější příčinou je rozšíření aorty a tím zároveň i obvodu aortální chlopně, které způsobí nedomykavost jednotlivých jejích cípů. Aorta se může rozšiřovat v důsledku vrozené méněcennosti pojivové tkáně (anuloaortální ektázie, Marfanův syndrom) nebo v důsledku stárnutí či hypertenze (vysoký krevní tlak).

Další příčinou nedomykavosti aortální chlopně může být poškození samotné chlopně, ať už v důsledku infekčního nebo revmatického onemocnění chlopně nebo u pacientů s vrozeně dvojcípou chlopní.

Z příčin akutních aortálních nedomykavostí dominuje infekční endokarditida a disekce vzestupné aorty

Příznaky

Příznaky aortální regurgitace se nejčastěji objevují postupně a pozvolna. Toto onemocnění může probíhat řadu let zcela bez příznaků a nemusí být v té době rozpoznáno. Mezi nejčastější příznaky patří:

• únava, zejména při námaze
• dušnost, zpočátku hlavně při námaze, v pozdějších stádiích i v klidu a v noci
• bolest na hrudi, zejména při zátěži
• poruchy vědomí
• rychlý nebo nepravidelný puls, pocit bušení srdce
• otoky kotníků

Vyšetření

Je důležité rozpoznat nedomykavost aortální chlopně včas, protože toto onemocnění se může v průběhu let zhoršovat a může vést až k selhání srdce. U závažných vad je důležité správné a včasné načasování chirurgického řešení chlopenní vady.

• Podezření na aortální regurgitaci může vzniknout při běžném poslechu srdce při preventivním vyšetřením, kdy je na srdci slyšitelný srdeční šelest. Lékař dále pátrá po příznacích onemocnění, zajímá se o další přidružená onemocnění, užívání léků a rodinnou anamnézu srdečních chorob. Běžná vyšetření jako EKG a rentgen hrudníku mohou upozornit na některé abnormality spojené s aortální regurgitací jako je zvětšení srdečních oddílů.
• Zlatým standardem v diagnostice nedomykavosti aortální chlopně je echokardiografické vyšetření (ultrazvuk srdce). Toto vyšetření nám poskytne většinu informací, které potřebujeme o srdečních oddílech, chlopních a velkých cévách vědět. U části pacientů je nutné provést tzv.jícnové echokardiografické vyšetření, které je ještě přesnější než běžné transthorakální vyšetření (přes hrudní stěnu). Při jícnovém vyšetření je nutné zavést ultrazvukovou sondu do jícnu, protože při pohledu z jícnu, který naléhá těsně na srdce, jsou srdeční struktury zobrazeny přesněji a jasněji než přes hrudní stěnu.
• U pokročilých a závažných chlopenních vad někdy provádíme i srdeční katetrizaci, zobrazující především srdeční cévy a samotnou aortu s aortální chlopní.

Léčba

Závisí na celkovém klinickém stavu pacienta a nálezů provedených vyšetření.

• U pacientů, u kterých byla rozpoznána nedomykavost aortální chlopně, je především nezbytné pravidelné klinické a echokardiografické sledování, s cílem sledovat vývoj onemocnění a správně načasovat chirurgické řešení. Nemocní s významnější aortální regurgitací by měli rovněž dodržovat zásady prevence infekční endokarditidy. Jejich poškozená chlopeň je náchylná k infekci a proto je nutné některé invazivní lékařské zákroky pokrýt clonou antibiotik. Každý nemocný s onemocněním chlopně by měl vždy svého ošetřující lékaře informovat, že trpí tímto onemocněním, aby lékař mohl podat správnou antibiotickou profylaxi. Nemocný by sám měl dbát na včasnou léčbu infekčních onemocnění (ošetření zubů, zánětů dutin, hnisavých ran, apod.), aby předešel vzniku infekčního zánětu chlopně, který představuje závažnou a život ohrožující komplikaci tohoto onemocnění.
• Pokud je nedomykavost aortální chlopně tak závažná, že vede k významným symptomům nebo známkám zatížení a selhávání srdce, je nutné provést náhradu chlopně protézou (mechanickou či biologickou), příp. i náhradu počáteční části aorty.

Vady srdečních chlopní: příčiny, diagnostika a léčba

Srdeční chlopně jsou důležitým srdečním aparátem, který umožňuje jednostranný tok krve v srdci, zároveň jsou nevodivé a pomáhají tak k správnému šíření elektrického vzruchu, který vzniká samovolně v srdci. Jejich vady jsou různého druhu, vzniku a tedy i s různými následky.

Vady srdečních chlopní jsou méně časté v porovnání s ischemickou chorobou srdeční nebo arytmiemi. Nicméně s věkem člověka přibývá jejich výskyt a nad 75 let je postiženo až 12% populace. Samotná přítomnost chlopenní vady pak zvyšuje riziko úmrtí až 1,5 krát.

Poruchy srdečních chlopní mohou být vrozené nebo vznikají degenerativními změnami chlopní vlivem různých chorob. Každá chlopeň pak může být postižena nedomykavostí nebo zúžením. Nedomykavost se projevuje zpětným tokem krve při zavřené chlopni a zúžení naopak zabraňuje průtoku krve při otevřené chlopni. Takto postižené chlopně narušují čerpací schopnost srdce.

Existuje mnoho druhů vad srdečních chlopní, proto si vyjmenujeme jenom ty nejdůležitější. Nejčastější poruchou v dospělosti, až u 2% populace, je aortální stenóza. Zúžení aortální chlopně je typickou degenerativní chorobou, kdy cípy chlopně zvápenatí, a tím ztrácí svou pružnost.

Degenerace je o to rychlejší, pokud jedinec má již od narození chlopeň dvoucípou, nikoliv trojcípou. Dvoucípá chlopeň je více namáhána a rychleji tedy zvápenatí. Nedomykavost aortální chlopně se označuje jako aortální regurgitace a vyskytuje se s podobnou frekvencí jako aortální stenóza. Je častým důsledkem infekční endokarditidy, revmatické horečky a dalších onemocnění.

Krev z aorty se vrací zpět do levé komory, která je tak přetěžována a roztahuje se.

Mitrální stenóza je onemocnění mitrální chlopně (mezi levou síní a levou komorou) a v současnosti se vyskytuje pouze vzácně. Krev se při ní hromadí v levé síni, tím se zvyšuje tlak, který se přenáší na plicní cévy.

Nejvzácnější vadou je postižení plicnicové chlopně, kdy například plicnicová stenóza je obvykle vrozenou poruchou.

Příznaky vad srdečních chlopní

Poruchy aortální chlopně mívají podobné příznaky. Při nedostatečnosti chlopně je levá komora přetěžována, a proto pacienti trpí dušností, bolestmi na prsou a při zátěži mohou i omdlít. Děje se tak kvůli zpětnému toku krve do levé komory (při nedomykavosti), nebo při nemožnosti vypudit všechnu krev z komory do aorty (při zúžení).

Hlavním příznakem vady mitrální chlopně je dušnost. Levá síň se přeplňuje krví, a tím se uvnitř zvyšuje tlak, který je přenášen na plicní cévy. Zpočátku dušnost pacienti pociťují pouze při zátěži, později již při sebemenším pohybu. Dalším příznakem pak může být i fibrilace síní.

Diagnostika vad srdečních chlopní

Prvotní diagnóza může být vyřčena již při běžném fyzikálním vyšetření, kdy pomocí fonendoskopu lze slyšet srdeční šelesty způsobené jak nedomykavostí, tak stenózou.

Stěžejním diagnostickým nástrojem je však echokardiografie. Pomocí ultrazvuku lze přesně rozpoznat typ vady díky přesnému zobrazení každé chlopně a její pohyblivosti. Umožňujetaké měřit rychlost průtoku krve chlopněmi nebo spočítat plochu chlopenního ústí.

Při jakýchkoliv nejasnostech lze vyšetření doplnit o srdeční katetrizaci, kdy se zavádějí katetry (pohyblivé tenké trubičky) přes tříselné cévy až do srdce, kde se vstříkne kontrastní látka.

Její rozložení v srdci potom pomáhá určit druh a míru poškození chlopně. Často se provádí i koronární angiografie, kdy se kontroluje průchodnost srdečních cév, aby se při případné operaci provedli rovnou i aortokoronární bypassy.

Katetry také dovolují měřit krevní tlak před a za chlopní. 

Léčba vad srdečních chlopní

V případech, kdy chlopenní vada není příliš významná, existuje léčba ve formě podávání léků, které zpomalují růst postižených síní nebo komor. Vážné vady se však léčí pouze chirurgicky. Postižená chlopeň se nahradí umělou chlopní – protézou. Existují dva druhy – mechanická a bioprotéza. Mechanická je čistě uměle vyrobeným ventilem.

Bioprotéza mívá kovovou kostru, ve které je natažena nejčastěji prasečí chlopeň. Modernější bioprotézy už nemají ani kovovou kostru a více se podobají normálním srdečním chlopním. Pokud anatomie chlopně dovoluje její reparaci, přistupuje se k plastice chlopně.

Je tomu tak například při mitrální regurgitaci, kdy lze část chlopně vytnout a zbytek poupravit.

Příznaky nemocí srdečních chlopní lidé přehlížejí

Moderním trendem současné medicíny jsou šetrné postupy. Zejména v kardiologii.
Foto: Profimedia.cz

Počet lidí, které tato choroba srdce trápí, stoupá, protože populace stárne. Navíc ne každý postižený člověk přijde za lékařem včas. A ne každý se zajímá o svůj krevní tlak i cholesterol a nechá si udělat echografické vyšetření srdce, které nedomykavost chlopní odhalí.

Chovají se bezstarostně. Spousta ohrožených lidí neví ani to, jak se tato nemoc projevuje.

• Postižený člověk se snadno zadýchává, je nevýkonný a unavený.
• Trápí ho otoky. 
• Občas se u něj objevují stavy na omdlení nebo i krátkodobá ztráta vědomí. 
• Někdy mu komplikuje život bušení srdce, případě další potíže.

Podstatné je to, že se nemoc dá léčit pomocí operací nebo katetrizačních zákroků. Léky u ní nemají zásadní význam pro dlouhodobou dobrou prognózu pacienta. I proto bývá důležité, aby přišel včas. Jak špatná je situace, pokud jde o včasný záchyt problémů se srdečními chlopněmi, o tom svědčí statistika.

„Až 30 % pacientů s aortální stenózou není vyšetřených ani léčených,“ upozorňuje prof. Miloš Táborský, přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci.

„Stává se také to, že lékař diagnostikuje pacientovi tuto chorobu, ale ten se neléčí nebo se léčí špatně. To není moc chytré. Průměrná doba jeho přežití pak bývá 2 až 5 let. Ovšem funguje to i naopak.

Katetrizační zákrok, který zlepšuje funkci srdeční chlopně, udělali lékaři skupině osmdesátníků. Prodloužil jim život v průměru o 4 roky v porovnání s lidmi, kteří se léčili konzervativně, tedy pouze pomocí léků. Jejich život však nebyl jen delší, byl podstatně kvalitnější.“

Nová chlopeň může prodloužit život i starším pacientům, má ji i Mick Jagger

Moderním trendem současné medicíny jsou šetrné postupy. Zejména v kardiologii. Umožňují lékařům to, aby klasické operace nahrazovali méně invazívními zákroky. Katetrizace jsou jedním z nich. Představují pro organismus mnohem menší zátěž a rychlejší návrat do normálního života.

To platí i pro nový katetrizační výkon, při kterém lékař nahradí aortální chlopeň. Nedávno ho podstoupil také Mick Jagger, zpěvák a lídr skupiny Rolling Stones.

Operatér při něm nasadí na kovový vodič stent s umělou chlopní, který je svinutý do malé trubičky. Skrz tříselnou tepnu ho dopraví až do srdce na úroveň aortální chlopně. Tam ho přesně usadí, aby nová chlopeň správně plnila svou funkci. Celou dobu ho sleduje pomocí rentgenu a ultrazvuku.

Stent s umělou chlopní uvnitř je možné svinout do malé trubičky a pomocí katetru, tedy vodiče, ho díky vpichu v třísle dopravit skrze cévy až do srdce. Šetrných katetrizačních výkonů stále přibývá.

Foto: archiv Medtronicu

Při klasické operaci musí lékaři napojit pacienta na přístroje, které zajišťují mimotělní krevní oběh, otevřít mu hrudník a dostat se do srdce, které přestalo bít. Poškozenou chlopeň opraví nebo vymění.

Zhruba pětihodinová operace, která se dělá v celkové anestezii, vyžaduje delší pobyt v nemocnici a několik týdnů rekonvalescence. Rána na hrudníku se hojí dlouho, často pobolívá. Tato operace je velkým zásahem do organismu a představuje pro něj značnou zátěž.

Při katetrizačních výkonech všechno výše zmíněné odpadá. Proto jsou rychlejší a pro pacienta šetrnější. „Staly se součástí moderních zákroků, takzvaných nekoronárních intervencí,“ říká profesor Táborský.

„Jejich spektrum se významně rozšiřuje. Všechny šetrné postupy představují cestu, kterou se moderní medicína ubírá stále častěji. Třeba u aortální stenózy používají zkušená pracoviště katetrizační náhradu chlopně až ve 20 procentech případů, a číslo pořád roste. Ale méně invazivní postupy mají i své limity. Není je možné využít vždycky a u všech pacientů.“

Nová katetrizační metoda, která nahrazuje aortální chlopeň, představuje zajímavé, ale určitě ne univerzální řešení. Chlopně máme v srdci čtyři. A potíže s tím, že správně netěsní, se dají řešit různými způsoby. Léky, opravou nebo náhradou. Náhrady jsou buď kovové, nebo biologické. Každé řešení má své výhody a nevýhody.

Někdy operatéři kombinují katetrizační metody s kardiochirurgickými, pokud to je přínosné. Medicína a lékaři dělají zkrátka všechno, co mohou, protože po úspěšné operaci se stav pacienta obvykle výrazně zlepší. Okamžitě. Někdy má dokonce pocit, jako kdyby začal žít nový život.

Zástava srdce je nekompromisní, rozhodují vteřiny

Na nemoci srdce a krevního oběhu umírá víc než polovina populace v ČR. Přesto se lidé často nevyznají v srdečních chorobách a nevědí, jakými příznaky se hlásí.

• Náhlá bolest za hrudní kostí, která může vystřelovat do různých míst těla, nejčastěji do levé ruky, nebo do krku, mezi lopatky a do břicha. To jsou signály infarktu myokardu, který obvykle ucpe tepny utrženým aterosklerotickým plátem nebo krevní sraženinou.
• Pokud se podobné potíže objeví jen při námaze, ale v klidu zmizí nebo ustoupí, jedná se s velkou pravděpodobností o ischemickou chorobu srdeční (ICHS), tedy špatné prokrvení srdečního svalu kvůli zúženým, obvykle zkornatělým cévám. 
• Bušení srdce, které může být pravidelné nebo nepravidelné, zrychlené anebo zpomalené, bývá obvykle projevem arytmie. Postiženého trápí v některých případech také stavy závratí a nestability nebo synkopa, tedy ztráta vědomí. 
• Dušnost, která se objeví při námaze a později i v klidu, zejména v noci, kdy pacienta vzbudí po 2 až 3 hodinách spánku, je častým signálem srdeční nedostatečnosti, tedy nevýkonného srdce. Dalším příznakem bývají otoky nohou, ale i jiných částí těla.
• Pokud se člověk snadno zadýchává, je nevýkonný a unavený, mohou mu špatně fungovat srdeční chlopně.

Účinná prevence proti nemocem srdce je jednoduchá. Nekouřit, netloustnout, dobře čelit stresu, a hlavně se dostatečně hýbat. Pohyb bývá skvělou prevencí. A dokonce i po infarktu se díky němu můžete dostat do lepší kondice, než jste měli před ním.

Může se vám hodit na Firmy.cz:

Kardiologické ordinace a pracoviště

Hlavní zprávy