Nedonošený novorozenec – Vše o zdraví

Předčasně narozené děti (také předčasňátka, nedonošené děti, nezralí novorozenec) se narodily před ukončeným 37. týdnem těhotenství29. Donošené dítě se narodí v 38. až 42. týdnu těhotenství.

Nedonošené miminko není obvykle plně připraveno na svět mimo mámina bříška. Některé jeho životně důležité orgány jsou nezralé a nefungují optimálně. Některé nemusejí být připraveny na svou činnost vůbec.

Děťátko je potřeba na předčasný porod připravit už v děloze a pokud je to možné, alespoň částečně urychlit zrání jeho orgánů a to především plic.

Video: Předčasně narozené děti: Jejich záchrana musí mít smysl

Rozhovor se zástupkyní přednosty neonatologické kliniky UN Martin, Doc. MUDr. Katarínou Maťašovou, PhD.

V rozhovoru se zástupkyní přednosty neonatologické kliniky UN Martin, Doc. MUDr. Katarínou Maťašovou, PhD. najdete odpovědi na tyto otázky:

  • 00:00 Úvod a představení hosta.
  • 0:50 Jaké děti považujeme za předčasně narozené?
  • 1:12 Příprava na předčasný porod.
  • 2:22 Péče o předčasně narozené děti těsně po porodu.
  • 3:18 Další péče o předčasňátka – novorozenecká JIPka.
  • 5:13 Jakým tempem postupuje vývoj předčasně narozených dětí? Důležitá je hlavně trpělivost.
  • 6:38 Výživa předčasně narozených dětí
  • 9:46 Kdy může jít předčasně narozené děťátko z nemocnice domů?
  • 11:18 Prognóza předčasně narozených dětí. Jaká bývala v minulosti a jaká je dnes?
  • 12:04 OZ Malíček – organizace na podporu rodičů předčasně narozených dětí.
  • 13:41 Rady a doporučení na závěr.

Pokud je předčasný porod nezbytný, měla by být rodička1 převezena do perinatologického centra. Po porodu a stabilizaci v porodním sále jsou děti přijaty na novorozeneckou JIP, kde je o ně postaráno specializovaným týmem lékařů a sester.

Důležité je, aby se děťátko narodilo ve specializovaném centru, které má personální obsazení i přístrojové vybavení a podmínky na to, aby dokázalo dítěti poskytnout nejlepší možnou péči.

Existují údaje, které uvádějí, že prognóza nedonošených dětiček, které jsou extrémně nezralé, je mnohem lepší, pokud se narodily ve specializovaném centru, v porovnání s těmi, které tam byly převezeny po porodu.

Po narození v centru se o dítě stará specializovaný tým a navíc, převoz děťátka v děloze maminky je mnohem šetrnější, než převezení dítěte v transportním inkubátoru v sanitce po narození.

Šance a rizika předčasně narozených dětí

Pokud se Vám narodilo předčasňátko, věřte, že nejste sami. Každý rok se na světě narodí asi 12 900 000 předčasňátek, což představuje 10 % ze všech narozených dětí. Nejvíce předčasných porodů je v Africe – 11,9 %. Evropa se naopak drží na nejnižší příčce, kdy se předčasně narodí jen 6,2%.

Nedonošený novorozenec - Vše o zdraví

Od 24. týdne těhotenství26 má dnes dítě velkou šanci na přežití a to hlavně díky intenzivní lékařské péči. 24. týden je považován za hranici přežití, kdy má dítě šanci na plnohodnotný život. Od 28. týdne jsou šance na přežití až 95 %. Čím dříve se dítě narodí, tím vyšší je riziko trvalých následků, které si ponese. Z většiny předčasně narozených dětí ale vyrostou zdraví jedinci.

Děti, které se narodily mezi 32.27 a 37. týdnem těhotenství, doběhnou velmi rychle donošené děti a brzy se od nich neliší. Děti, které přišly na svět mezi 28. a 31. týdnem těhotenství jsou ve vývinu často pozadu oproti donošeným dětem, ale nakonec je ve většině případů doběhnou. Extrémně nedonošené děti se v optimálním případě vyrovnají svým vrstevníkům do dvou let.

Péče o předčasně narozené děti

Péče v porodním sále

Péče o předčasně narozené dítě po narození začíná hned v porodním sále. Tam je hlavním úkolem lékařů děťátko stabilizovat, vytvořit mu ideální podmínky na adaptaci po narození. Pomáhají mu při dýchání, případně podpoří krevní oběh .. Musí to udělat maximálně šetrně, aby dětem neublížili. Šetrnou stabilizací jim vytvářejí optimální podmínky pro další vývoj a růst.

Péče na novorozenecké JIP-ce

Péče pak pokračuje na jednotce intenzivní péče, kde kromě toho, že má dítě inkubátor, přístroje, infúzní hadičky, kterými dostává výživu, potřebuje především vyškolený personál.

Neonatologická sestra zajišťuje ošetřovatelskou péči o novorozence, včetně polohování, podávání léků, udržování ventilačních okruhů. Má na starosti velké množství nezbytných detailních úkonů.

Lékař, neonatolog, řídí průběh léčby, indikuje léky, připravuje rozpis infuzní výživy, přizpůsobuje nastavení umělé plicní ventilace zdravotnímu stavu dítěte, provádí potřebné diagnostické nebo léčebné výkony.

Velkou oporou pro předčasně narozené děťátko jsou samozřejmě rodiče. Respektuje se koncept tzv. bazální stimulace, kdy se lékaři a sestry snaží dítěti nahradit všechny podmínky, o které předčasným narozením přišlo.

Děti jsou zabalené, jsou uhnízděné, aby si udržovaly takovou polohu, než měli v děloze.

Je přítomna snaha nahradit dětem i jiné podněty, které měly, takže se využívá klokánkování, které je velmi oblíbené dětičkami, tak i maminkami či tatínky.

Při komplexní péči není cílem jen záchrana života dítěte, ale i to, aby ta záchrana měla smysl, aby děťátko dokázalo v budoucnu žít plnohodnotný život.

Pokroky předčasně narozeného dítěte

Nedonošené dítě se na své životní cestě může setkat s velkým množstvím komplikací. Náhlé změny v životě předčasně narozených dětiček bývají obvykle negativní. Rodiče se musí připravit na to, že to bude dlouhá cesta, na níž se dá dosáhnout jen velmi pomalými kroky.

Postupně se dá například snižovat úroveň pomoci při dýchání, děťátko dostane dostatečný objem mléčné výživy, že lékaři mohou ukončit výživu infuzní, a podobně. Rodiče musí být velmi trpěliví, nic není možné uspěchat. Když byl jednou vývoj v děloze naprogramován na 40 týdnů a dítě se narodí v 24.

týdnu, doba do propuštění bude minimálně 14 – 15 týdnů.

Výživa předčasně narozeného dítěte

Výživa předčasně narozených dětí je nesmírně důležitá. Obsahuje všechny hlavní substráty a živiny na to, aby děťátko mohlo růst a správně se vyvíjet.

Lékaři se snaží výživu zajistit tak, aby děťátko po narození rostlo přibližně stejným způsobem jako by rostlo v děloze. Je známo, že dítě v II. třetině těhotenství roste rychle.

Proto v tomto období potřebuje velké množství živin, především bílkovin, které jsou podstatné i pro normální růst mozku.

Výživa pomocí infuzí

Hned po narození se výživa podává pomocí infuzí, prostřednictvím kterých děťátko dostává směs všech živin, které potřebuje.

Mléčná výživa

Zároveň vedle infuzí lékaři bezprostředně po narození začínají výživu mlékem, nejlépe mateřským. Nezralé děťátko pro nezralost mozku ještě nemá vyvinutý sací reflex, nedokáže zkombinovat sání s polykáním, děťátko tedy dostává mlíčko sondou do žaludku.

Samozřejmě je upřednostňováno mléko vlastní matky. Nejlepší a optimální výživou je nepasterizované, nativní, mateřské mléko. Druhá alternativa, kterou doporučuje literatura, je dárované ženské mléko z mléčné banky.

Třetí alternativou je mléko se speciální formulí připravenou pro nedonošené děti.

Objem mlíčka se postupně zvyšuje, zároveň, úměrně tomu se snižuje objem podávaných infuzních roztoků.

Potřeba živin u velmi nezralého děťátka je vysoká, objem mateřského mléka, které dítě vypije nedokáže tuto vysokou potřebu živin pokrýt, proto je potřeba mateřské mléko speciálně upravovat.

Existují speciální přípravky, kterými se mateřské mléko obohatí především o bílkoviny, velmi potřebný vápník, či fosfor. Infuzní výživa se ukončuje když celkový objem mléčné výživy, kterou děťátko dostává, je okolo 120 ml na 1 kg jeho váhy.

Zajímavé:  Dysplázie - vše o zdraví

Nedonošený novorozenec - Vše o zdraví

Kdy je dítě propuštěno z nemocnice domů?

Otázka, kdy bude děťátko propuštěno domů je velmi častá. Rodiče často vnímají své děťátko jen jako zmenšeninu donošeného děťátka a myslí si, že dítě potřebuje jen narůst a přibrat na hmotnosti. Dítě však potřebuje spíše dozrát.

Potřebuje se připravit na to, aby dokázalo zvládat svůj život bez problémů v prostředí mimo dělohu. Obvykle to nestihne dříve, než byl plánovaný termín porodu. A tak děti obvykle odcházejí z nemocnice v tom období, jak se měly narodit.

To je moment, kdy si miminko dokáže udržet tělesnou teplotu v postýlce, aniž by potřebovalo nějaký další zdroj tepla, dítě dokáže zkoordinovat sání s polykáním, dokáže se najíst.

Jaké jsou prognózy předčasně narozených dětí?

Prognóza předčasně narozených dětí závisí především na jejich gestačního věku, tedy od týdne těhotenství, ve kterém se narodily. V prognóze předčasně narozených dětí se zaznamenal v neonatologii obrovský pokrok.

Před 50 lety se uvádělo, že 90 % z dětí s porodní váhou do 1 500 g umíralo. V současnosti je tento poměr opačný. Více než 90 % dětí s váhou do 1 500 g přežívá a velká většina z nich bez vážnějších trvalých následků.

Nedonošený novorozenec - Vše o zdraví

Podpora pro rodiny předčasně narozených dětí

Vzájemná pomoc rodičů předčasně narozených dětí je pro rodiny velmi důležitá. Předčasný porod přináší pro rodiny velmi stresující situaci.

Radost, která je obvykle spojována s narozením děťátka se rázem změní na obrovský stres, strach a nejistotu z každého dalšího dne, z toho, co bude následovat.

Existují organizace rodičů předčasně narozených dětí, které mají za úkol zajistit podporu pro takové rodiny. Na Slovensku je to OZ Malíček.

Klasifikace předčasně narozených dětí

Předčasně narozené děti můžeme rozdělit podle týdne těhotenství. Má významnou vypovídací hodnotu o jejich prognóze. Mluví o stupni nezralosti jednotlivých orgánů dítěte a tedy i o pravděpodobnosti typu potřebné péče.

Předčasně narozené děti podle týdne těhotenství

Stupeň nezralosti Dosažený gestační týden
Lehká nezralost 36.-37. týden těhotenství
Střední nezralost 32.-35. týden těhotenství
Těžká nezralost 28.-31. týden těhotenství
Extrémní nezralost pod 28. týden těhotenství

Problémy nedonošených dětí

Nedonošený novorozenec - Vše o zdraví

  • Problémy s dýcháním – kvůli nedostatečnému vývinu plic postihuje výrazněji velmi nezralé novorozence7 do 28. týdne, kteří dýchají pomocí přístrojů.
  • Problémy s udržením tělesné teploty – k jejímu udržení pomáhají dítěti inkubátory nebo metoda klokánkování3. Délka pobytu dítěte v inkubátoru je závislá na několika faktorech. Vyhřívané lůžko tvoří přechodnou stanici mezi inkubátorem a dětskou postýlkou22.
  • Problémy s výživou a kojením70 – děti jsou zpočátku živeny hlavně infuzí do žíly, později se přechází na krmení mateřským mlékem7 alternativními metodami a na kojení z prsu – více v článku kojení předčasně narozených dětí10.
  • Nízká ochrana před infekcemi – na posílení imunitního systému dítěte je dobré ho krmit mateřským mlékem7 a dbát na zvýšenou, až úzkostlivou hygienu.

Nedonošené děti je možné dát matce do náruče – tzv. klokánkování3.

Nedonošené děti a lékaři

Předčasně narozené děti vyžadují po propuštění z nemocnice pravidelné kontroly a podrobné sledování jejich vývoje. Časem se většina předčasně narozených dětí vyrovná svým vrstevníkům. Děti během prvního roku svého života navštěvují pravidelně neurologa, cvičí a rehabilitují. U některých dětí je nutná i pravidelná kontrola zraku a sluchu.

Korigovaný věk

Korigovaný věk dítěte se hodnotí podle původního termínu porodu74 a ne podle data narození předčasně narozeného dítěte (například když se dítě narodí o 2 měsíce dříve, je v 4 měsících života hodnoceno korigovaným věkem jako by mělo jen 2 měsíce).

Oblečení pro nedonošené děti

Oblečení pro nedonošené děti je možné koupit ve specializovaných obchodech už od velikosti 38. Běžně už bývá velikost 50 a výše.

Kojení nedonošených dětí

Viz. samostatný článek: Kojení předčasně narozených dětí10

Umělá mléka pro předčasně narozené děti

Video: Jakub a Ondřej – jejich první rok

Text po odborné stránce zkontrolovala:MUDr. Katarína Maťašová, PhD.zástupkyně prednosty Neonatologickej kliniky UNM Martin

Více o nedonošených dětech na modrykonik.cz

Použité zdroje

Nedonošené miminko: Kdy dožene předčasný start?

Strach a úzkost, které si podávají ruku s pocity viny, maminky nedonošence asi nikdy neopustí. Možná až tehdy, až jejich dítě dožene své vrstevníky, což bývá tak za dva až tři roky. Záleží samozřejmě na tom, jak moc předčasně se dítě narodilo (v kterém gestačním týdnu), s jakou hmotností a jak si vedlo od svého předčasného startu.

Nedonošené děti se rodí nezralé, jejich orgány ještě nejsou plně funkční, a tak jsou ve vývoji opožděné za svými vrstevníky narozenými ve správném čase. Proto se u předčasně narozených zavádí termín korigovaný věk, tedy věk, který by měli, pokud by se narodili v řádném termínu. Korekce věku se u nedonošených dětí používá dva až tři roky.

V čem všem je nedonošenec jiný

Malinkatý tvoreček po pár měsících povyrostl, takže se rodiče už tolik nebojí na něj sáhnout. Zároveň mohou pozorovat, co mu dělá potíže.

V prvních šesti měsících po porodu jsou to odchylky v oblasti svalového napětí, problémy při přetáčení na bříško, později i se sezením a chůzí. Během třetího roku se opoždění v neuromotorickém vývoji vyrovnává, stejně tak nedonošenec dožene potíže v řeči.

U předčasně narozených dětí dochází občas také k nervovým postižením, jako je například lehká mozková dysfunkce nebo mozková obrna. Pak jsou tu ještě méně závažné problémy, které se zpravidla po prvním roce dítěte vytratí. Patří k nim větší potíže s adaptací, miminka bývají dráždivější, není snadné je uklidnit.

Rodiče trápívá i to, že dítě často nepřibývá na váze a vinou náchylností k infekcím a tedy i k častým zdravotním komplikacím pracně nabyté přírůstky rychle ztrácí.

V podstatě do prvních narozenin dítěte neustále trnou, jestli bude v pořádku a neponese za předčasný příchod na svět celoživotní následky.

Od doktora k doktorovi je žene hrozba nemocí

Pediatrie, neurologie, oční, ušní, rehabilitace a možná i psycholog. Diář rodičů novorozence je zaplněný lékařskými prohlídkami, mnohdy preventivními, jindy bohužel kvůli potížím, které si přineslo do vínku vinou původní nezralosti.

Patří k nim i bronchopulmonální dysplazie, tedy chronická plicní nemoc, která souvisí s tím, že předčasně narozený novorozenec musí být napojený na umělou plicní ventilaci, protože jeho plíce ještě nejsou dostatečně zralé. Rodiče takto postiženého dítěte se musí vyrovnat s tím, že hlavně v kojeneckém a batolecím věku jejich ratolesti z onemocnění dýchacích cest prakticky nevyjdou.

Dítě, které přišlo na svět dřív, může také trpět závažnými očními problémy. Jeho sítnice neměla dost času se správně vyvinout a dochází k retinopatii, tedy k abnormálnímu vývoji cév sítnice. Pokud by nebyl včas zastavený, mohlo by dítě dokonce oslepnout. Proto s nimi musí rodiče chodit hlavně do jednoho roku na opakované oční kontroly.

Učení a mučení podle Vojty

Pohybové „propadáky“ bývají u miminka mnohem lépe rozpoznatelné než třeba psychické. Každý si všimne, že dítě otáčí hlavu pouze na jednu stranu. Naštěstí lze psychomotorický vývoj nedonošeného dítěte rehabilitačním cvičením správně nasměrovat.

Zajímavé:  Karin a Richard Krajčovi: život je krásný – vše o zdraví

U nás se používá převážně tzv. Vojtova metoda založená na stlačování reflexních bodů při určité poloze miminka, čímž se tělo stimuluje. MUDr.

Václav Vojta doporučoval cvičit s dítětem 5 až 15 minut čistého času čtyřikrát denně, začít s rehabilitací co nejdřív a vytrvat, což je pro matku velice náročné.

Pokrok totiž není dlouho vidět, naopak dítě při cvičení často pláče, protože se mu nelíbí, a matka se bojí, že svému drobečkovi ubližuje a narušuje tím citovou vazbu. Zatím žádné výzkumy neprokázaly, zda tomu tak je či ne.

Čtěte také:

Kojení je zkouškou trpělivosti

Mateřské mléko, byť zpočátku třeba v minidávce, je zvláště pro nedonošené dítě nenahraditelným darem, a to po všech stránkách. Ovšem vpravit ho do dítěte je fuška.

Miminko se musí krmit v menších dávkách a často, v co nejsvislejší poloze, nesmí polykat příliš mnoho vzduchu a po krmení se musí hlídat, aby si řádně odříhlo.

Pak potřebuje být v klidu a aspoň hodinu by se s ním nemělo cvičit. Dětem je potřeba při kojení dopřát dost času, ovšem miminko často klame tělem, tedy pokračuje v sání, aniž by pilo mléko.

To ho vyčerpává, takže je dobré počítat s přestávkami v kojení.

Nedonošenci bývají pořádní spáči, a tak je potřeba je k jídlu budit – držet je ve vzpřímené poloze, pohybovat s nimi, otřít obličej vlhkou žínkou, kroužit prstem kolem pusinky.

A pokud jim kojení nestačí, potřebují dostat „nášup“, pokud možno odstříkaným mlékem, nejlépe alternativním způsobem (např. lžičkou, kapátkem nebo stříkačkou, krmením po prstu, z hrnečku), ne z lahve.

Jak poznáme, že kojení nestačí a je třeba dokrmovat

  • miminko je podezřele spavé, nehlásí se o kojení
  • stolice je méně než 2 až 5x denně
  • nemá 6 až 8 plen denně dostatečně nasáklých močí
  • nepřibývá na váze

Na příkrmu si pochutnají později

Od kdy přikrmovat? Ani na to neexistuje jednoznačná odpověď. Záleží na celkovém stavu dítěte, na pokynech lékaře. Obecně se u nás doporučuje přikrmovat děti narozené po 35. dokončeném týdnu těhotenství jako děti donošené, tedy ne před ukončeným čtvrtého měsícem a nejpozději po šestém měsíci věku dítěte.

U dětí narozených dříve by se mělo s přikrmováním začít pět až osm měsíců od data jejich narození, ne však dříve než po ukončeném 13. týdnu korigovaného věku dítěte.

Očkovat ano, ale kdy?

„Nedonošené děti očkujeme víceméně podle běžného očkovacího kalendáře podle chronologického věku,“ uvádí se v učebnicích pediatrie. Mnozí dětští lékaři se na to odvolávají navíc s odkazem na obdobnou praxi v jiných evropských státech.

Jiní doporučují změnit klasický očkovací kalendář a pro nedonošené děti, zvláště pro ty s hmotností pod 1500 gramů, ho pro první dva roky života upravit. Pro očkování nedonošených miminek do prvního roku věku to znamená očkování čtyřkombinace ve 3. až 6. měsíci korigovaného věku, 2. a 3. dávka čtyřkombinace plus pneumokok se aplikují v měsíčních odstupech.

Očkování nedonošenců může být riskantní, protože při něm dochází k silné stimulaci nezralého imunitního systému. Proto je víc než nutné dbát na to, aby dítě nebylo očkované krátce po prodělaném infekčním onemocnění, po očkování pak nepodceňovat, pokud dítě dlouho pláče, anebo je naopak nezvykle netečné.

Předčasně narozené dítě potřebuje zvláštní péči celá léta, říká

Poradnu pro rizikové novorozence (ambulance vývojové péče) provozuje dětské oddělení nemocnice v Havlíčkově Brodě. V poradně jsou sledovány děti do 2 (a více) let věku, u kterých se vyskytly závažné problémy v novorozeneckém věku, nebo jejich porodní hmotnost byla pod 2,5 kg.

„Za nedonošené se považuje dítě, které přišlo na svět pod hranicí 37 týdnů těhotenství, s porodní váhou pod 2,5 kilo,“ vysvětluje primářka oddělení Magdalena Chvílová Weberová. Dětí, které se narodí předčasně není málo.

Někdy se jim říká děti do dlaně, protože mnohé z nich jsou tak malé, že se do dlaně opravdu vejdou. Byly doby, kdy jich dokonce přibývalo. Dnes statistiky udávají, že se narodí ročně tak asi 8,3 procenta nedonošených dětí. „Důvody jsou různé.

Rodí ženy ve vyšším věku, vliv má vyšší nemocnost populace i životní styl,“ říká primářka Weberová.

Od 24. týdne těhotenství má dnes dítě velkou šanci na přežití a to hlavně díky intenzivní lékařské péči. 24.

týden je dohodou odborné společnosti považován za hranici přežití (hranice životaschopnosti – viability). S týdny těhotenství se šance na život bez závažných problémů zvyšuje. Od 28.

týdne jsou šance na přežití až 95%. Čím dříve se dítě narodí, tím vyšší je riziko trvalých následků, které si ponese.

Přečíst článek ›

V havlíčkobrodské nemocnici o takové děti pečuje perinatologické centrum, ale některé děti potřebují vysoce odbornou péči na specializované klinice. „Minulý rok se u nás narodila dvojčata o váze 900 gramů. V ČR se velká centra starají i o děti výrazně menší. Není výjimkou hmotnost kolem 500 g.

Smutná pravda je, že ne všechny nedonošené děti přežijí,“ říká primářka. To, že se dítě narodí s nízkou porodní váhou, není podle primářky jediný problém. Nedonošené dítě není dostatečně připraveno na svět mimo matčinu dělohu. Organismus jako celek nemusí fungovat na optimální úrovni.

Některé orgánové systém nejsou vyzrálé vůbec.

Úděl nedonošence může dítě provázet celé dětství a může poznamenat jeho životní dráhu. Předčasný porod a situace „mininka do dlaně“ ovlivňuje celou rodinu. „Tyto děti jsou ohroženy ve vývoji do budoucna.

Předčasné narození má vliv na vývoj některých funkcí mozku, děti mívají narušenou pozornost, „výdrž“ a orientaci, bývají hyperaktivní a méně soustředěné. Některé děti mohou mít mírnou dechovou nedostatečnost, některé jsou jenom trochu „méně šikovné“ po stránce pohybu a to i po stránce jemných pohybů.

Jemnost pohybů rukou pak rozhoduje o úspěších při výuce psaní a dalších dovednostech. Učitelé si na ně ve škole stěžují, považují je za nezvladatelné.

Přečíst článek ›

Nedonošené děti již nejsou těžce hendikepované, ale mívají častější zdravotní problémy. Mohou mít opožděný růst a problematické prospívání na váze. Mají častější výskyt drobných smyslových vad. Celosvětově je pro tyto děti známý termín„křehkého nedonošené dítě,“ popisuje primářka ve zkratce problémy, které nedonošené děti v životě provázejí.

Trauma pro celou rodinu

Narození nedonošeného dítěte poznamenává i rodinu. Předčasný porod je trauma, bolest, strach. Matky podle primářky Weberové trpí pocitem selhání. Trápí se, mají deprese, pohled na dítě upoutané v inkubátoru ke složité soustavě hadiček je pro ně šok.

Někdy si těžce si k dítěti budují vztah, mají strach si ho zamilovat, protože se bojí, že zemře. Někteří otcové se s narozením takového dítěte těžce smiřují, a pokud se ukáže do budoucna, že dítě je navíc ještě nějak postižené, častěji rodinu opouští.

„Pro další vývoj nedonošeného dítěte je nutný potřeba časný a častý kontakt s rodiči. Snažíme se rodičům umožnit intenzivní kontakt s dítětem, aby se s ním mohli pomazlit a to nejen matka, ale i otec. Jednou z metod je takzvané klokánkování, pokládání dítěte do náruče matky. Velkou roli hraje kojení.

Mateřské mléko obsahuje látky, které mají možnost nedonošené dítě chránit,“ zdůrazňuje primářka Weberová.

Zajímavé:  Aurecon Ring stop tbl.30 - Fytofontána – vše o zdraví

Přečíst článek ›

Jenže to nestačí, nedonošené dítě potřebuje zvláštní péči celá léta. Proto havlíčkobrodská nemocnice na dětském oddělení otevřela poradnu pro rizikové novorozence, kde pečuje o děti do dvou let, ale co dál? Nedonošené dítě by podle primářky Weberové rozhodně nemělo skončit v jeslích. V mateřské školce by některé potřebovaly podporu asistenta.

Na základní škole je vhodný speciální přístup odborného pedagoga. Jenže zvláštní péče o nedonošené děti u nás selhává. Není dostatek odborníků, speciálních pedagogů, kteří by s takovými dětmi uměli komunikovat, někteří učitelé totiž problematické chování nedonošených dětí považují za projev drzosti, trestají dítě poznámkami, čímž jeho trauma jen prohlubují.

I pro pediatry jsou takové děti někdy velká neznámá.

Podpora rané péče

„V Havlíčkově Brodě existuje Středisko rané péče při Oblastní charitě, které se stará o nedonošené děti a děti s postižením do sedmi let věku a orientuje se i na jejich rodiny.

Raná péče má začínat porodem rizikového dítěte, nebo zjištěním ohrožení nebo postižení dítěte. Končí dosažením 7 let věku dítěte nebo tím, že se vývoj normalizuje.

Jenže takových středisek je málo a mívají často finanční potíže, nedostává se jim peněz na provoz,“ konstatuje primářka.

Ideálním řešením by bylo podle primářka Webrové podpořit ranou péči, zajistit lepší vzdělání pedagogů aby uměli s nedonošenými dětmi komunikovat, vzdělávat pediatry. Konkrétně na zvyšování odbornosti lékařů havlíčkobrodská nemocnice pracuje. Nabízí pediatrům možnost seznámit se s problematikou nedonošených dětí a naučit se s nimi pracovat.

Strach a úzkost, které si podávají ruku s pocity viny, maminky nedonošence asi nikdy neopustí. Možná až tehdy, až jejich dítě dožene své vrstevníky, což někdy trvá léta. Záleží samozřejmě na tom, jak moc předčasně se dítě narodilo (v kterém gestačním týdnu), s jakou hmotností a jak si vedlo od svého předčasného startu.

Přečíst článek ›

Bohoslužba za děti do dlaně

Bohoslužba za nedonošené děti, jejich rodiny a zdravotníky

v sobotu 17. 11. 2018 ve 14:30

  • Kapličce Ke cti Panny Mariev Antonínově Dole.
  • „Na světě není nic tak velkého, jako povolání člověka k životu“
  • (Leclercq)

Narození dítěte je zázrak, dar a naděje vtělená do přicházejícího človíčka. Od pradávna doprovázely zrod života rituály uvítání a příchod dítěte byl oslavován. Vedle narození zdravého dítěte, vedle radosti ale tisíce let stála bolest a prázdnota po dítěti, které při porodu zemřelo.

Medicína současnosti umí za pomoci dokonalé techniky pomoci i dětem, které by před pár desítkami let byly odsouzené k úmrtí. Péče o nedonošené děti a nemocné novorozence je čím dál dokonalejší.

Mez, kdy je schopen nezralý človíček přežít a žít dále se nazývá hranice životaschopnosti – viability. Tato hranice je posouvána stále do nižších týdnů těhotenství. Ne vždy je dopřáno malému nezralému miminku přežít.

Míra nezralosti v komplexu fungování tělíčka může být tak velká, že při nejlepší snaze a pomoci úžasně dokonalého přístrojového vybavení malé miminko umírá.

Hranice schopnosti přežít je v současnosti v ČR 24 týdnů. Tak jak se zlepšují možnosti léčebné péče, zlepšuje se i vyhlídka na život bez omezení a handicapů.

V souvislosti s tím se objevuje množství etických otazníků a nejistoty. Kam až lze pomocí techniky a medicínského umu jít.

Odkdy je „dobré“ zachraňovat extrémně nevyzrálé děti?“ V současné době miminka, která se vejdou „do dlaně“ většinou přežívají.

Předčasný porod a nemoc novorozence provází velký strach o toto dítě. Místo radosti a uvítání, která k porodu patří, prožívají rodiče nedonošeného nebo nemocného dítěte šok v rovině těla i duše. Prožívají reálný pocit selhání, viny, strach a zoufalství.

Není to jen jednorázový děj- péče o těžce nezralé nebo závažně nemocné dítě je péči intenzivní a dlouhodobou. Rodiče jsou nastaveni od přírody k ochraně dítěte- intenzivní péče dítě odděluje od rodičů, vytrhává je z náruče mámy proto, aby mohla zachránit.

Touha maminky chránit je opakovaně zraňována léčebnými zásahy nutnými pro přežití. Zásadně nutná vazba mezi matkou a dítětem, která víceméně automaticky vzniká při porodu, je narušena ve své podstatě. Maminka i táta se vztahu k dítěti musí učit.

Z toho může pramenit dlouhodobá nejistota v péči o dítě, neadekvátní strach a obrovská touha stále chránit.

To že miminko vyzrává několik týdnů mimo tělo maminky, se promítá do celého jeho organismu i do vyzrávání jemných nervových struktur a propojení mezi nimi. Z toho mohou (nemusí) pramenit obtíže v dalším vývoji. Orgánové systémy mohou být ve svém vývoji trochu jinak nastaveny a dítě může mít více zdravotních obtíží. Nad vývojem dítěte těžce nezralého nebo nemocného tak visí množství otazníků

Poslední tři desítky let se krystalizuje skupina rodin, která vychovává dítě, jež se narodilo s nízkou porodní hmotností (pod 2500 g). Tyto děti měly různý stupeň nezralosti a s tím souvisejících možných obtíží. Jde o skupinu malých pacientů, bývalých dětí nedonošených, která má své specifické zdravotní, psychické a i výchovné problémy.

Péče o tyto děti a rodiny se stává stále náročnější objemem i nároky na kvalitu a komplexnost.

Následná péče by měla zahrnovat péči o fyzické zdraví, včasnou rehabilitaci hybnosti a smyslů je-li třeba.

Musí zahrnovat péči o rodiče, kteří předčasným porodem a bojem o život dítěte, utrpěli různě hluboké trauma. Má zahrnovat další péči o zdravý psychosociální vývoj dítka v kontextu rodiny a školy

Pacientská skupina nedonošených dětí a zachráněných těžce nemocných novorozenců se vyčlenila zponenáhlu i tak, jak počet přežívajících miminek roste. (V současnosti jde téměř o více než 8 % dětí nízké porodní hmotnosti – asi 10 000 rodin ročně.

) Na světě se ročně narodí cca 16 milionů nedonošených dětí. Proto byl 17. listopad vyhlášen dnem předčasně narozených dětí. V rámci připomínky palčivosti péče o tyto děti a jejich rodiče se uskutečňuje tradiční řetěz akcí v ČR. Jednou z akcí je i bohoslužba za „děti do dlaně“.

Je prosbou za nedonošené děti,jejich rodiče a ty, kdo se o ně po porodu a celé následné roky starají. Novorozené dítě vstupuje do vztahů k rodině a okolí, dozrává do vztahu k sobě a hodnotám univerzálně lidským a člověka přesahujícím.

Člověk je nejen bytostí tělesnou a rozumovou, ale veškerý jeho život se odehrává i v dalších rozměrech.

Bohoslužba, věnovaná nedonošeným dětem a jejich rodičům je připomínkou všech rozměrů života člověka.

Protože bez síly vzájemné mezilidské pomoci a někdy i pomoci osudu péče dlouhodobě vyčerpává, vede k slzám, narušeným vztahům a bolesti. Má být výrazem naděje, prosbou a poděkováním.

Je věnována všem, kteří provázejí dítě od okamžiku předčasného porodu až po roky dalšího vývoje a jsou průvodci rodičů na jejich cestě nejistoty, obav i radosti. 

  1. Je prosbou za sestry a lékaře, aby měli moudrost v rozhodování nad postýlkami maličkých.
  2. Je prosbou za rodiče, kteří přijali dítě v jeho nemoci a vedou jej životem.
  3. Je díkem za každé zachráněné dítě a za dar života, i když někdy znamená velkou tíži.
  4. Je věnována i dětem, které zdravé být nemohou.
  5. Je vzpomínkou na děti, které při porodu a po porodu zemřely a jejich rodičům.
  6. Je díkem za děti, které běží dál životem ve zdraví.
  7. Srdečně zve Nemocnice Havlíčkův Brod a Oblastní charita Havlíčkův Brod

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *