Nemoc ledvin – Vše o zdraví

V lidovém léčitelství je období zimy spojeno s péčí o ledviny –⁠ párový orgán fazolovitého tvaru zodpovídá nejen za regulaci vody, ale i celkovou detoxikaci organizmu. Víte, jak jej podpořit?

Proč jsou ledviny důležité?

Funkce ledvin spočívá především v udržení rovnováhy organizmu – odstraňují odpadní látky, regulují objem vody v těle, rovnováhu kyselých a zásaditých látek v krvi a také kontrolují množství minerálů v krvi.

Navíc produkují aktivní formu vitamínu D, který je důležitý pro zdravý růst kostí a hormon erytropoetin, který řídí tvorbu červených krvinek.

Ledviny tedy zodpovídají za mnoho důležitých funkcí, které ovlivňují celkové zdraví lidského těla.

Je všechno v pořádku?

Nevýhodou a také nebezpečím v krizových případech je, že onemocnění ledvin nebolí. Mnoho lidí proto častokrát netuší, že má nějaký problém. O oslabené funkci ledvin vám ale mohou napovědět některé z následujících příznaků:

• časté nebo naopak méně časté močení
• neobvyklé zbarvení moči
• bolest v oblasti beder
• otoky způsobené zadržením vody v těle
• únava
• slabé vlasy a kosti
• psychické napětí a stres

Pokud u sebe pozorujete některý z těchto příznaků, určitě nepanikařte, ale v blízké době vyhledejte lékaře a pro jistotu si ověřte, jak jste na tom se zdravím.

Ledviny jsou párový orgán a sídlí podél páteře.

Co ledvinám pomůže?

Správné fungování ledvin můžete vždy podpořit, a to i v případě, že na sobě nevidíte žádné příznaky jejich oslabení. Jak na to?

Vyvážená strava

Platí, že jsme to, co jíme a při nerovnováze organismu se to rychle projeví. Pro podporu funkce ledvin se proto zaměřte hlavně na teplé zeleninové pokrmy a čerstvé ovoce. Zkuste se aspoň pár dní v týdnu vyhnout masovým jídlům a všeobecně bílkovinovým potravinám.

Kromě toho omezte množství soli a vyhněte se taky jednoduchým rychlým cukrům. Namísto toho zařaďte do jídelníčku suroviny jako jsou fazole, borůvky, brusinky, kvašená zelenina a kvalitní obilniny jako oves nebo pohanka.

Dávejte si pozor na jídla s velkým obsahem draslíku, které ledvinám neprospívají –⁠ omezte banány, ořechy a sušené ovoce.

Pohyb

Máte sedavé zaměstnání a na cvičení není čas? Zkuste si ho najít. Už jen krátká procházka každý den vašemu zdraví velice prospěje. Časem zkuste přidat na tempu chůze a délce trasy, čímž prokrvíte celé tělo a pomůžete iledvinám. Pravidelný pohyb je přece základním pilířem celkového zdraví.

Doplňky stravy

Pokud chcete svoje ledviny opravdu nastartovat, doplňte vitamíny skupiny B a pro celkové posílení imunity vitamíny D a C.

Sáhnout můžete taky po bylinkách –⁠ v lidovém léčitelství se při onemocněních ledvin využívá například celík zlatobýl, který má močopudné a protizánětlivé účinky.

Celkovou detoxikaci organismu naopak podpoří jalovec obecný, který má pozitivní vliv i na zažívání.

Upozornění: Pokud berete léky nebo máte vážný zdravotní problém, užívání doplňků stravy vždy konzultujte se svým lékařem.

Onemocnění ledvin a jak je léčit

Ledviny jsou párovým pro život zcela nezbytným orgánem. Ač v organismu vykonávají celou řadu funkcí, i jedna ledvina na všechny z nich stačí.

Co je to nefron?

Základní stavební a funkční jednotkou ledviny je nefron. Zdravá ledvina jich obsahuje asi milion. Každý nefron je tvořen Bowmanovým pouzdrem obalujícím klubíčko kapilár (glomerulus), v němž se filtruje krev za vzniku tzv. primární moči. Té denně vznikne asi 170 litrů.

Na glomerulus navazuje systém ledvinných kanálků (tubulů), v němž se z primární moči vstřebává zpět do krve převážná část vody, minerálů a dalších látek, jež nemají být z organismu vyloučeny. Definitivní moč je tak mnohonásobně zahuštěna na denní množství asi 1,7 litru.

Z tubulů moč odchází ledvinnou pánvičkou a močovody do močového měchýře.

Funkce ledvin v organismu

Ledviny vylučují z organismu odpadní látky – zplodiny metabolismu (např. ureu – močovinu, kreatinin), cizorodé látky (např. léky) a přebytečnou vodu a minerály (např.

sodík, draslík), čímž se významně podílí na udržování stálosti vnitřního prostředí.

Méně známé je, že ledviny produkují hormony renin (účastní se regulace krevního tlaku) a erytropoetin (stimuluje tvorbu červených krvinek v kostní dřeni) a účastní se aktivace vitaminu D. Ledviny mají zásadní význam pro regulaci tlaku krve (TK).

Projevy onemocnění ledvin

Z výše uvedeného lze částečně odvodit obecné projevy ledvinných onemocnění, i když samozřejmě v závislosti na příčině a tíži konkrétního postižení je jejich obraz značně variabilní.

Pacient s onemocněním ledvin může pozorovat změny v množství a charakteru moči (např. změna barvy, pěnění), bolesti v oblasti beder (často zaměňováno s bolestí zad!), přibírání na hmotnosti a otoky (např. dolních končetin, obličeje).

V těžších stadiích onemocnění, kdy již dochází k významnému hromadění odpadních produktů, které jsou normálně ledvinami vylučovány, trpí pacient únavou, nechutenstvím, zažívacími potížemi (např.

zvracení, průjem), svalovými křečemi, poruchami srdečního rytmu a dýchání a dochází u něj ke změnám barvy kůže či svědění. Nárůst TK a chudokrevnost bývají u chronických ledvinných onemocnění pravidlem.

Někdy však ani u pokročilého onemocnění ledvin nemusí pacient žádné potíže pozorovat a přítomný problém odhalí např. vyšetření krve provedené původně z jiného důvodu. I proto jsou zcela na místě pravidelné preventivní prohlídky zahrnující také kontrolu ledvinných funkcí.

Ledvinná onemocnění

Nejzávažnějším patologickým stavem souvisejícím s ledvinami je jejich selhání. To může vzniknout náhle (akutní selhání ledvin) jako následek např.

sníženého prokrvení ledvin především při šokových stavech spojených s významnými ztrátami krve a tekutin nebo při obstrukci některé z částí nefronu či odvodných močových cest.

Chronické selhání ledvin se naopak rozvíjí postupně na základě dlouhodobě snížené funkce ledvin (chronická ledvinná nedostatečnost) vyvolané vleklým postižením ledvin (např.

záněty ledvin, dědičné choroby ledvin) nebo celkovým onemocněním, které kromě ledvin postihuje i další struktury organismu (např. vysoký TK, cukrovka). Selhání ledvin mohou vyvolat i některé toxické látky (např. těžké kovy) nebo léky (např. některá antibiotika, analgetika).

Z výše zmíněných zánětů ledvin se může jednat o záněty infekční, vyvolané např. bakteriemi, a neinfekční, vznikající nejčastěji vlivem nesprávného fungování imunitního systému. Zánětem mohou být postiženy různé části ledviny – glomeruly (zánětlivé postižení je označováno jako glomerulonefritida) nebo zbylá tkáň ledviny (zánětlivé postižení je označováno jako tubulointersticiální nefritida).

Při nadbytku látek schopných krystalizovat v moči (např. šťavelany, vápník, kyselina močová) vznikají ledvinné kameny (nefrolitiáza). Ty mohou spontánně odcházet vývodnými močovými cestami nebo se v jejich průběhu či ještě v ledvinné pánvičce zaklínit a způsobit závažné komplikace.

Nejčastější dědičnou chorobu ledvin v dospělém věku je polycystóza ledvin charakterizovaná tvorbou četných cyst v ledvinách, které jsou jimi deformovány a zvětšovány, čímž je významně narušována jejich funkce. Ledviny a vývodné močové cesty mohou být postiženy také nádory.

Léčba onemocnění ledvin

Při léčbě ledvinných chorob je snahou ovlivnit vyvolávající příčinu. Záněty ledvin se tak podle původu léčí např. antibiotiky či imunosupresivy (léky potlačující funkci imunitního systému). U pacientů např.

s vysokým TK nebo cukrovkou je nezbytné dosáhnout co nejlepší kontroly primárního onemocnění pomocí příslušných léčiv a úpravy životního stylu. Větší ledvinné kameny mohou být odstraněny operativně nebo tzv. litotripsí (drcením), např. rázovou vlnou nebo laserem.

V jejich prevenci se podle převažující složky kamene uplatňuje vhodná dieta nebo ovlivnění složení moči podáváním některých léčiv, důležitý je také dostatečný příjem tekutin.

Při nižších stadiích nedostatečnosti ledvin je třeba medikamentózně a režimovými opatřeními (např. dieta s omezením soli a bílkovin) řešit doprovodné komplikace (např. nedostatek aktivní formy vitaminu D, zvýšené odbourávání vápníku z kostí, chudokrevnost).

Poškození ledvin při jejich akutním selhání může být v některých případech přechodné. Jindy je třeba, podobně jako v konečném stadiu chronické ledvinné nedostatečnosti, zahájit dialyzační léčbu nebo, je-li to možné, ledvinu transplantovat. I potom je však třeba užívat léky a dodržovat vhodnou životosprávu, protože jedině zdravá ledvina je schopná plnit veškeré své funkce na 100 %.

Vše, co nezdravě nebo nadměrně zatěžuje organismus, se projeví v ledvinách, varuje lékař

Prevence je podle něj na prvním místě. „Bude-li člověk zdravě žít, vystříhá se většině civilizačních nemocí. Postižení ledvin je velmi vážné onemocnění, které často začíná zcela nenápadně a je spojeno s civilizačními zlozvyky: zdraví lidé si užívají života víc, než by měli, a tím riskují mimo jiné i zdraví svých ledvin,“ říká.

Ledviny jsou párový orgán, v němž se soustřeďuje většina metabolismu a právě tady dochází k odstraňování škodlivin z těla. Takže vše, co nezdravě nebo nadměrně zatěžuje organismus, se v ledvinách projeví. Může to být nezdravá výživa, nesprávný příjem tekutin, alkohol, kouření, málo pohybu, obezita, ale i obyčejné nachlazení a přecházení viróz či nedoléčení vážných onemocnění.

Neznamená to, že každý, kdo dlouhodobě nedodržuje zásady zdravého životního stylu, onemocní, ale pravděpodobnost, že se tak stane, je větší. „A jsou to nejenom onemocnění ledvin, ale i další civilizační choroby jako cukrovka druhého typu a vysoký krevní tlak. Ty mají navíc přímou souvislost se selháním ledvin. Jsou dokonce jeho nejčastějšími příčinami,“ zdůrazňuje Zdeněk Hobzek.

Časná stádia člověk nemusí poznat

Než dojde až k selhání, probíhá destrukce bohužel dost bezpříznakově. Cukrovka postupně poškozuje orgány jako oční sítnice, malé a velké cévy, ledviny či srdce. Problém se projeví až asi po deseti letech.

„To už v ledvinách dochází k takzvané hyperfiltraci – nadměrné filtraci krve, přičemž krev musí protéct klubíčky. Nadměrná zátěž poškozuje ta klubíčka, a to nejenom jejich buňky, ale především membrány těchto buněk. A ony pak propouštějí do moče bílkovinu. A to je zásadní příznak problémů s ledvinami,“ popisuje lékař.

Časná stádia člověk nemusí poznat. Ve chvíli, kdy už klubíčka vylučují bílkovinu do moče, lidé pociťují zadržování vody – otoky nohou, očních víček, nemusejí mít ale močové potíže.

Druhou velkou skupinou ledvinných onemocnění jsou záněty a koliky, tady jsou naopak močové potíže tak výrazné (pálení, bolest), že pacienta k lékaři dovedou.

Poškození ledvin se nedá zcela vyléčit, můžeme ho ale zastavit. A to právě změnou životních a stravovacích návyků, správným pitným režimem, zaléčením cukrovky či vysokého krevního tlaku. Například pro diabetika s vysokým krevním tlakem je zásadní snížit tlak pod 135/80. Pokud se to nepodaří, onemocnění bude dál postupovat. A dojde pravděpodobně až k selhání ledvin a dialýze.

Vlastní selhání ledvin se pak projeví celým souborem obtíží: člověk je slabý, chudokrevný, nevýkonný, trápí ho nadýmání a průjmy, vylučování moči spíše nefunguje, netvoří se jí dostatečné množství, pacient není schopen odstranit všechnu vodu z organismu, proto jsou lidé v takovém případě prosáklí, většinou se přidá i vysoký krevní tlak.

Jak předejít onemocnění ledvin

Je tedy třeba zachytit onemocnění včas, proto by lidé měli chodit na preventivní prohlídky. Především je ale potřeba dbát na prevenci. Co k tomu patří?

• pít alespoň 1,5 litru tekutin denně, pokud chybí žízeň nebo návyk pít, vytvořit si ho
• nekouřit
• jíst zdravě
• hýbat se
• chodit občas k lékaři (lidé, kteří se chlubí, že 70 let nebyli u doktora, vlastně „kašlali“ na prevenci)

Také dlouhodobé užívání nevhodných léků je pátou nejčastější příčinou selhání ledvin. Nevhodné léky jsou převážně analgetika. Lidé, kteří mají bolesti hlavy, zad, revmatické bolesti, si často berou, co je napadne. Oblíbené růžové pilulky ale patří mezi rizikové. Jedna tableta týdně budiž, ale větším množství opatrně.

Onemocnění ledvin nebolí. Jaké jsou příznaky toho, že nefungují správně?

04. 07. 2020 | Doba čtení 10 minut

Podle tradiční čínské medicíny jsou ledviny sídlem naší prazákladní životní energie, a proto si zaslouží velkou pozornost a péči. Ať už tomu věříme, nebo ne, o své ledviny bychom se rozhodně měli správně starat.

V lidském organismu hrají ledviny nezastupitelnou úlohu, přitom výskyt jejich onemocnění celosvětově narůstá. Podle odborných odhadů téměř každý desátý obyvatel České republiky trpí onemocněním ledvin, většina z nich o tom však neví. Onemocnění ledvin totiž nebolí a mnoho pacientů se svou diagnózu dozví až tehdy, když už se projeví nezvratné selhávání jejich funkce.

ledviny Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Téměř u třetiny postižených se vyvine trvalá porucha, jež se může časem prohlubovat, u desetiny z nich je pak nutné nasadit léčbu dialýzou. Ročně přitom na selhání ledvin na celém světě zemřou téměř tři miliony pacientů. Na druhou stranu při včasném rozpoznání nemoci ledvin a správné léčbě existuje velmi dobrá naděje na úplné zotavení.

Ledviny jsou párové orgány, na rozdíl od běžných laických představ jsou docela malé (mají tvar fazolí dlouhých 10—12 cm) a jsou umístěny v oblasti beder. Před nárazy, prochladnutím apod. je chrání vrstva svalů a především speciální tukové pouzdro.

Přes jejich malou hmotnost do nich proudí celá čtvrtina krve, kterou srdce pumpuje do celého těla — ledviny totiž čistí krev (vylučují z ní přebytečnou vodu, nadměrné množství minerálů a dalších látek) a k tomu potřebují její dostatečný průtok.

Pokud se tento průtok sníží například kvůli poklesu výkonnosti srdce, dostane se do ledvin méně krve a velmi často se následně sníží i funkce ledvin. V našem organismu zkrátka všechno souvisí se vším.

• Abychom si zachovali zdravé ledviny, je nutné udržet si i zdravé srdce a cévy.
• A naopak: Onemocnění ledvin doprovázené ledvinnou nedostatečností mnohonásobně zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév (změny přeměny látkové při ledvinné nedostatečnosti vedou k vysokému krevnímu tlaku a urychlenému kornatění tepen).

kornatění tepen Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Jak zjistit onemocnění ledvin

Vyšetření můžeme absolvovat u praktického lékaře, který zjistí rodinnou anamnézu, změří krevní tlak a doporučí na vyšetření krve a moči. Pokud zjistí odchylky od normálu, měl by nás odeslat ke specialistovi — nefrologovi.

Těžká práce ledvin

Ledviny mají v těle ještě spoustu dalších úkolů:

• Vylučují zplodiny, které tělo už dále neumí využít (např. močovinu, kreatinin, kyselinu močovou a další).
• Ovlivňují množství vody, sodíku, draslíku, vápníku, fosforu, hořčíku a dalších minerálů v těle, řídí kyselost (pH) vnitřního prostředí těla (proto bývá při nemocech ledvin častý sklon k otokům, nadbytku draslíku, fosforu a hořčíku — někdy však i jejich nedostatku a zvýšené kyselosti krve).
• Ledviny dále řídí krevní tlak (prostřednictvím množství tekutin a solí v těle a také hormonálně) a krvetvorbu (vytvářejí hormon nezbytný pro tvorbu červených krvinek. Proto bývá při onemocnění ledvin sklon k chudokrevnosti).
• Umožňují vylučování celé řady cizorodých látek (například z léků).
• Aktivují vitamin D vznikající v pokožce působením slunečního záření a odbourávají hormony a jiné látky vznikající v těle. Například inzulín. (Proto se při nemocech ledvin při cukrovce léčené inzulínem může stát, že postupně spotřeba inzulínu klesá. Dodaný inzulín totiž v těle déle vydrží.)

při potížích s ledvinami klesá u cukrovkářů spotřeba inzulinu Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Onemocnění ledvin

Každý den v našem těle vzniknou 1—2 litry moče. Když se naplní močový měchýř na zhruba 300 ml, pocítíme nutkání na močení a moč odchází močovou trubicí ven.

Vstup močovodů do měchýře je uzpůsoben tak, aby se moč z močového měchýře nedostávala zpět do močovodů, případně do ledvin. Pokud tento „ventil“ nefunguje, jak má, dochází k návratu moče do močovodů, což s sebou nese zvýšené riziko močové infekce a po delší době vede k poškození ledvin.

Někdy se močový měchýř dostatečně nevyprázdní (například při zvětšené prostatě) a opět se zvyšuje riziko močové infekce. Pokud chodíme často močit (třeba každou hodinu), je na vině nejspíš infekce močových cest nebo tzv. hyperaktivní měchýř.

Infekce močových cest může vyústit až v zánět ledvin, který je velmi bolestivý a může oslabit správnou funkci ledvin.  

Velkým strašákem bývá močová inkontinence — nechtěný únik moči, která hrozí např. ženám po přechodu. Tento problém je ale dnes dobře řešitelný chirurgickou cestou, při občasných drobných problémech pomohou tzv. urologické vložky.

močová inkontinence Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Obávaným problémem jsou ledvinné kamínky, které někdy vyvolají obávanou ledvinnou koliku.

Kamínky obvykle vznikají při přílišném městnání či zahuštění moči (např. při nedostatečném příjmu tekutin) nebo zvýšeném množství kamenotvorných látek (např. vápníku nebo kyseliny močové, tento stav může nastat i při nevhodné dietě).

Možná právě diety a nezdravý životní styl jsou příčinou toho, že neustále vzrůstá především počet žen, trpících tvorbou ledvinných kamínků.

Nejzávažnějším onemocněním je rakovina ledvin (renální karcinom), nádor, který vyrůstá z buněk výstelky ledvinných kanálků.

Objevuje se nejčastěji u lidí starších 60 let, muže postihuje dvakrát častěji než ženy, jeho výskyt ovšem v poslední době stoupá u obou pohlaví.

Ke zvýšenému riziku jeho vzniku přispívá kouření, obezita, vysoký krevní tlak, dlouhodobá dialýza či působení toxických látek.

Obvykle se projevuje obecnými potížemi, které mohou doprovázet i jiné choroby. Nejčastějšími příznaky nádoru ledvin jsou

• krev v moči, stálá bolest v oblasti boku či zad, hmatatelné zvětšení ledviny, horečka, úbytek váhy, únava, nechutenství, slabost, noční pocení.

stálá bolest v oblasti boku či zad Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Léčba nádoru ledvin ve většině případů spočívá v chirurgickém odstranění postižené ledviny, případně v následné biologické léčbě. Ozařování ani chemoterapie při tomto typu nádoru příliš nezabírají.

Omezení funkce ledvin člověk z počátku vůbec nepociťuje. Neléčené selhávání však může vést až k městnavému selhávání srdce, otoku plic, poruchám srdečního rytmu, změnám chování, křečím či bezvědomí.  

Pozor při cukrovce!

Při špatné kompenzaci cukrovky a genetických dispozicích k vysokému krevnímu tlaku se může objevit tzv. diabetická nefropatie, při níž se zhoršuje filtrační schopnost ledvin. V moči se nejprve objeví bílkovina albumin, později se přidávají všechny typy bílkovin a postupně dochází k poruše funkce až k selhání ledvin.

Odhalit poruchu ledvin může tzv. mikroalbuminurie. Při tomto vyšetření zjišťuje diabetolog nebo praktický lékař hladinu bílkoviny v moči, což je první signál možného poškození ledvin. Musí se však provádět pravidelně, aby bylo možné zjistit, zda hladina bílkoviny stoupá.

Jak pomoci svým ledvinám

• Zvýšíme denní příjem tekutin na 2 l, ideálně čisté vody.
• Omezíme příjem alkoholu a pokud možno přestaneme kouřit.
• V chladném počasí udržujeme ledviny v teple.
• Čas od času dopřejeme ledvinám oddech — pitím pročišťujících bylinných čajů.
• V létě můžeme držet oblíbenou melounovou kúru (tři dny až týden jíme pouze vodní melouny a celozrnný chléb). 
• V rámci preventivní prohlídky si u lékaře necháme vyšetřit obsah kreatininu v krvi a obsah bílkovin v moči (zvýšené či zvyšující se hodnoty obojího mohou signalizovat onemocnění ledvin).

(Zdroje: nefrologie.eu)

Co jsou vlastně ledviny a jak fungují

Co jsou vlastně ledviny a jak fungují? „Ledviny jsou párový orgán velikosti jedné sevřené pěsti uložený po stranách páteře v břišní dutině.  Odstraňují různé odpadní látky, které se v těle tvoří při zpracovávání potravy nebo při práci svalů, odstraňují přebytečnou vodu, kterou přefiltrují do moči.

Ledviny mají také další významné funkce – regulaci krevního tlaku a udržování minerálů v rovnováze, např. draslík a sodík. Dále regulují rovnováhu kyselých a zásaditých látek v krvi a produkují hormon erytropoetin, který vyvolává tvorbu červených krvinek. Ledviny také produkují vitamin D v aktivní podobě, který je důležitý pro zdravé a silné kosti.

 Ledviny jsou pro člověka stejně nezbytné jako srdce či plíce.“

Jak se projevuje onemocnění ledvin a může i laik toto onemocnění rozpoznat?

“Člověk může žít plnohodnotný život i s jedinou ledvinou. Jsou lidé, kteří se narodí pouze s jednou ledvinou a celý život nemají problém. Nicméně, jestliže výkonnost ledvin klesne pod 10−20 % původní kapacity, přestává to pro správné fungovaní organismu postačovat. Pokud ledviny selhávají, hromadí se v krvi odpadní látky.  To se může projevovat zhoršováním celkového zdravotního stavu − nevolností, zvracením, nechutenstvím nebo poruchami spánku. Tvoří  se méně moči a tekutina nashromážděná v těle způsobuje otoky tkání − např. dolních končetin, zejména v oblasti kotníků, či očních víček. U nemocných se objevuje dušnost a přibývání na váze. Tělo není schopno produkovat červené krvinky. Tento projev nemoci se nazývá anémie a je obvykle provázen únavou a celkovou slabostí. Nashromáždění škodlivin v těle může také vyvolávat svědění kůže. Zrádné na onemocnění ledvin je, že v počátečním stadiu je na sobě obvykle nepoznáte, ale přesto již může zvyšovat riziko dalších onemocnění, například infarktu myokardu. U většiny nemocných probíhá onemocnění pozvolna, pacienty NIC nebolí, nemají žádné zvláštní potíže. Není výjimkou, že od stanovení diagnosy onemocnění ledvin uplynou desetiletí, než ledviny přestanou zcela pracovat a pak potřebují pomoc ledviny umělé.“ 

Co je nejčastější příčinou onemocnění ledvin?

„Co způsobuje nejčastěji selhání ledvin?  Především cukrovka (diabetes mellitus), vysoký krevní tlak (hypertenze), opakované záněty močových cest, dále různá vrozená onemocnění – z nich nejčastěji tzv.  polycystická choroba ledvin.

 Nemoci ledvin postihují poměrně velký počet lidí − podle odhadů trpí některou formou onemocnění ledvin každý desátý člověk.

Ne všichni však o skrytém onemocnění vědí, proto je důležité se na případná onemocnění ledvin zaměřit při preventivních kontrolách u svého praktického lékaře.

Pokud nevíte do jaké míry se vás či vašich blízkých onemocnění ledvin dotýká, tak si zkuste odpovědět na pár následujících otázek: Máte vysoký krevní tlak? Máte cukrovku? Má někdo ve vaší rodině (pokrevní příbuzní) onemocnění ledvin? Kouříte?

• Bylo vám již 50 let?
• A jestli jste alespoň jedenkrát odpověděli kladně, pak byste měli podstoupit jednouché vyšetření krve  (stanovení hladiny sérového kreatininu) a vyšetření moči u vašeho praktického lékaře, které napoví, zdali vaše ledviny pracují tak jak mají.“ 
• Jaké jsou šance na uzdravení, pokud se některé z  onemocnění ledvin projeví?

„Podchycení onemocnění ledvin v jeho počátku je velmi, velmi důležité – jednou zničená ledvinová tkáň již nejde vyléčit. Čím méně funkční tkáně je zničeno, tím větší je naděje, že ledviny budou moci dále fungovat.

Zdravé ledviny mají velkou rezervní kapacitu, ani úplná ztráta celé jedné ledviny nemusí být pro organismus problém. Existují však některá onemocnění nebo jejich určitá stádia, jež vedou téměř vždy k nezvratnému selhání funkce ledvin.

V každém případě, i tehdy, kdy příčinu odstranit nelze, nebo není známa, je potřebné chránit zbytkovou funkci ledvin po co nejdelší dobu. Specialista – nefrolog v takových případech předepíše speciální dietu a léky, které zpomalují další zhoršování funkce ledvin.

Pokud ani to nepomůže, je nutné začít s léčbou, která alespoň částečně ztracenou funkci nahradí – dialýzou (peritoneální či hemodialýzou) nebo transplantací.“

Zdravé ledviny

Jedná se o nejčastější formu transplantace v České Republice. Průměrná doba funkce kadaverózní ledviny bývá kolem 10ti let. Pacient jako potencionální příjemce ledviny musí být nejdříve evidován (zařazen) do tzv. čekací listiny. Toto zařazení provádí lékař transplantačního centra na základě reference pacienta jeho ošetřujícímnefrologem.

Jaký je postup při zařazování pacienta do čekací listiny k transplantaci ledviny?

Pacient je nejprve důkladně vyšetřen na přítomnost onemocnění, která by představovala příliš vysoké riziko při a po transplantaci. 

Žádost k zařazení pacienta na čekací listinu zasílá do transplantačního centra ošetřující nefrolog. Na jejím základě je pacient ambulantně vyšetřen v transplantačním centru, které pak rozhoduje o zařazení či nezařazení pacienta do čekací listiny.

Co pacienta čeká po zařazení do čekací listiny k transplantaci ledviny?

Po zařazení do čekací listiny pacient dále dochází ke svému ošetřujícímu nefrologovi. V případě, že je pro něj k dipozici vhodný dárce, je neprodleně telefonicky kontaktován transplantačním centrem. Průměrná doba čekání se pohybuje kolem 12 měsíců. 

U aktivních čekatelů se 1x ročně opakují některá předtransplantační vyšetření. V případě akutního onemocnění či změně klinického stavu se pacient dočasně z čekací listiny vyřazuje a pokud je problém vyřešen, je možné jej do čekací listiny znovuzařadit. O znovuzařazení do čekací listiny rozhoduje specialista transplantačního centra.

Jak transplantace probíhá?

Pokud je k dispozici vhodný dárce, pacient je telefonicky vyzván, aby se dostavil do příslušného transplantačního centra. Po příjezdu je mu odebrána krev, moč, natočeno EKG a posouzen jeho aktuální zdravotní stav.  Pokud není shledána překážka, pacient podstoupí operační výkon v celkové anestezii co nejdříve, zpravidla v horizontu několika hodin od příjezdu do transplantačního centra.

Vlastní operace se provádí v celkové anestezii a zpravidla trvá dvě až tři hodiny. Nová ledvina se umísťuje do pravé, popř. levé jámy kyčelní, vlastní ledviny se ponechávají na svém místě. K operačnímu výkonu je pacient zajištěn centrálním žilním katetrem (nejčastěji na krku) a močovým katetrem (cévkou).

Jak dlouho pacient zůstává v nemocnici?

Při nekomplikovaném průběhu se délka pobytu v nemocnici pohybuje okolo 14ti dnů. Poté pacient dochází na pravidelné ambulantní kontroly v příslušném transplantačním centru. Spolupráce pacienta je nezbytnou podmínkou pro úspěšný průběh transplantace.

Transplantace od zemřelého dárce se nedá naplánovat, proto je důležité být připraven na možnost výzvy k transplantaci ve kteroukoliv dobu a být trvale telefonicky dosažitelný!

Polycystická onemocnění ledvin

Autor: Doc.MUDr.Tomáš Seeman,CSc.

1. Co to jsou polycystická onemocnění ledvin?

   Polycystická onemocnění ledvin jsou dědičné choroby postihující ledviny a projevující se tvorbou cyst v ledvinné tkáni.

   Cysty jsou kulovité dutinky v tkáni ledvin vyplněné tekutinou, která je svým složením podobná moči.

   Počet cyst v ledvinách postupně přibývá a tak cysty postupně nahrazují zdravou ledvinnou tkáň a tím poškozují funkci ledvin.

2. Jak se polycystická onemocnění ledvin dědí?

   Polycystická onemocnění ledvin se dědí ve 2 různě dědičných formách:

   1) autozomálně dominantní formě (AD, dříve také tzv. „dospělá“ forma polycystózy)2) autozomálně recesivní formě (AR, dříve také tzv. „dětská“ forma).

   1. Autozomálně dominantní forma znamená, že polycystické onemocnění ledvin se dědí z generace na generaci bez ohledu na pohlaví jedinců (tedy např. z babičky na otce, z otce na syna) a to s 50% pravděpodobností přenosu z postiženého rodiče na dítě. Toto onemocnění patří mezi vůbec nejčastější dědičná onemocnění – výskyt v populaci je cca 1:1000 osob.
   2. Autozomálně recesivní forma znamená, že polycystické onemocnění ledvin se projeví jen u jedné generace, a to u 25% dětí těch dvou rodičů, kteří jsou oba nositeli jedné dědičné vlohy pro autozomálně recesivní formu polycystózy ledvin, přičemž jsou oba tito rodiče zcela zdrávi! Důvodem toho, že zcela zdraví rodiče mohou mít 25% dětí postižených polycystózou ledvin je to, že k projevům onemocnění je třeba být nositelem dvou dědičných vloh (= 25% dětí), naopak nositelé pouze jedné dědičné vlohy (= rodiče) jsou zcela zdrávi. V populaci se vyskytuje výrazně méně často než autozomálně dominantní forma, výskyt je přibližně 1 postižený na 40 000 osob.

   Tyto 2 formy se svým průběhem i prognózou výrazně liší, přičemž tzv.„dětská“ forma (autozomálně recesivní) postihuje svými nejzávažnějšími projevy prakticky výhradně děti včetně kojenců a novorozenců a tzv. „dospělá“ forma (autozomálně dominantní) se svými nejzávažnějšími komplikacemi projevuje až v dospělosti, avšak již i v dětském věku se může projevovat některými komplikacemi, které je nutné léčit a proto je vhodné sledovat již i děti s touto „dospělou“ formou.

3. Čím se polycystická onemocnění ledvin projevují?

   Autozomálně recesivní (AR) forma polycystózy ledvin se projevuje zejména příznaky poškození ledvin jako jsou:

   • drobné mnohočetné cysty v ledvinách
   • zvětšení ledvin (někdy až do extrémních rozměrů, kdy zvětšené ledviny vyplňují prakticky celou dutinu břišní a vyklenutí výrazně bříško)
   • infekce močových cest, včetně zánětu ledvin
   • bílkovina v moči
   • krev v moči
   • zvýšený krevní tlak (krevní tlak dosahuje často extrémních hodnot, které můžou poškodit srdce a cévy)
   • rozvoj chronického selhání ledvin s nutností léčby dialýzou a transplantací (nejzávažnější příznak onemocnění!, dochází k němu u 20-50 % pacientů ještě v dětském věku).

   Některé děti dokonce umírají těsně po porodu či v časném kojeneckém věku, přičemž nejčastější příčinou úmrtí je vrozené poškození plic.

   • Dalším projevem autozomálně recesivní formy polycystózy ledvin jevrozená jaterní fibróza (= náhrada jaterní tkáně vazivem), která vede ke zhoršení průtoku krve játry s následným zvětšením sleziny.
   • Jak je vidět, autozomálně recesivní forma polycystózy ledvin je choroba, která nepostihuje pouze ledviny, ale postihuje více orgánů celého těla.
   • Autozomálně dominantní (AD, starší název „dospělá“) formapolycystózy ledvin, jak již napovídá název „dospělá“ forma, se začíná projevovat subjektivními obtížemi (bolesti v zádech, bolesti břicha, hlavy, infekce močových cest, ledvinné koliky při ledvinných kamenech) většinou až v dospělosti, avšak většina jedinců má projevy onemocnění již v dětském věku, i když v dětství tyto projevy většinou nezpůsobují žádné subjektivní obtíže. Mezi tyto projevy patří:
   • větší vícečetné cysty v ledvinách
   • zvětšení ledvin (většinou menšího či středního rozsahu)
   • infekce močových cest, ledvinných cyst, zánět ledvin
   • bílkovina v moči
   • krev v moči
   • zvýšený krevní tlak (krevní tlak je většinou zvýšen jen mírně, může však již i u dětí také poškodit srdce a cévy)
   • rozvoj chronického selhání ledvin (opět nejzávažnější příznak onemocnění, který se však u dětí objevuje velmi vzácně a postihuje většinou až dospělé pacienty v průměru ve věku 50-60 let).

   Stejně jako „dětská“ forma je i „dospělá“ – autozomálně dominantní forma polycystózy ledvin choroba, která nepostihuje pouze ledviny, ale více orgánů a to především:

   • játra, slezinu, slinivku břišní, vaječníky (ve všech orgánech se mohou objevit cysty)
   • srdce (vady srdečních chlopní, následky zvýšeného krevního tlaku)
   • mozkové tepny (tvorba výdutí = aneuryzmat).
4. Jakým způsobem lze polycystické onemocnění ledvin zjistit?

   Nejlepší metodou ke zjištění polycystózy ledvin zjistit je ultrazvuk = sonografie = ultrasonografie. Ultrazvukové vyšetření velmi spolehlivě odhalí přítomnost cyst v ledvinné tkáni. Cysty však nemusejí být u AD – „dospělé formy“ v časném dětském věku ještě sonograficky zjistitelné, proto se musí často sonografické vyšetření opakovat.

   V případě, že je v rodině alespoň 1 postižený polycystózou ledvin (lépe však 2 a více postižených), je možné provést molekulárně-genetické vyšetření, ke kterému je třeba odebrat krev od všech členů rodiny a to i od zdravých jedinců.

   Výsledek tohoto molekulárně- genetického vyšetření nám za určitých podmínek může říci s 99-100% pravděpodobností, zda-li daný jedinec zdědil či nezdědil vlohu (postižený gen) pro polycystózu a tudíž se u něho v určitém věku onemocnění projeví. Autozomálně dominantní polycystóza ledvin je způsobena mutacemi 2 genů.

   Pacienti s mutacemi druhého genu mají lepší dlouhodobou prognózu onemocnění než pacienti s mutacemi prvního genu a tak má molekulárně-genetické vyšetření význam nejen při stanovení diagnózy (určení, zde je pacient postižený polycystózou ledvin nebo nikoliv), ale také význam prognostický.

   Autozomálně recesivní polycystóza ledvin je způsobena mutacemi jednoho jediného genu, molekulárně-genetické vyšetření tohoto genu se zatím v ČR neprovádí.

   V současné době je možná i prenatální diagnostika (vyšetření před narozením dítěte) molekulárně-genetickým vyšetřením, což znamená, že lzejiž v průběhu těhotenství (prenatálně) s 99-100% jistotou říci, jestli je plod postižen polycystickým onemocněním ledvin a v případě pozitivního nálezu a přání rodiny lze toto těhotenství uměle přerušit a tím zabránit narození jedince postiženého tímto závažným onemocněním.

5. Lze polycystická onemocnění ledvin léčit, resp. vyléčit?

   Neboť jsou polycystická onemocnění ledvin daná poškozením genetické – dědičné výbavy jedince, kterou zatím nedovedeme „opravit“, nelze je tedy vyléčit (tzn.

   zabránit rozvoji onemocnění), lze však léčit jeho projevy a komplikace jako jsou např. infekce močových cest, zvýšený krevní tlak, proteinurie a zejména chronické selhání ledvin.

   Chronické selhání ledvin je nejzávažnějším projevem onemocnění a léčí se ve svém konečném stádiu dialýzou („umělou ledvinou“) a transplantací ledviny.

   Včasným odhalením těchto léčitelných projevů a komplikací onemocnění a jejich včasnou a důslednou léčbou je možné zmírnit průběh polycystického onemocnění ledvin a tedy zlepšit dlouhodobou nepříznivou prognózu pacientů s tímto onemocněním. Proto jsou velmi důležité pravidelné kontroly v dětské nefrologické poradně (= poradna pro choroby ledvin), které se zaměřují na včasné odhalení projevů onemocnění a jejich léčbu.

   Naše Pediatrická (dříve I.dětská) klinika Fakultní nemocnice v Praze – Motole se systematicky zabývá sledováním pacientů s oběma formami polycystického onemocnění ledvin.

   V současnosti má ve spolupráci s mnoha dětskými nefrology z celé České republiky ve sledování přes 200 dětí s polycystózou ledvin a poskytuje pro tyto dětské pacienty kompletní zdravotnické služby od nefrologické poradny přes lůžkové nefrologické oddělení, genetické a ultrazvukové vyšetření až po dialyzační a transplantační program pro ty děti, které dospějí do chronického selhání ledvin.

Další informace pro pacienty a rodiče pacientů s polycystickými onemocněními ledvin jsou v anglickém jazyce přístupné na internetových stránkách různých nefrologických společností, např. na:

Ledviny a jejich funkce, poruchy a nemoci močového ústrojí

Hlavní rizikové faktory onemocnění ledvin jsou:

• Diabetes mellitus: přetrvávající vysoká hladina glukózy v krvi (glykémie) u špatně kontrolovaného diabetu může postupně poškozovat nefrony v ledvině. Lidé s diabetem mohou snížit riziko postižení ledvin dobrou kontrolou onemocnění (glykémie).
• Vysoký krevní tlak (hypertenze): může vést k poškození cév v ledvinách. Dobrá kontrola krevního tlaku snižuje riziko postižení ledvin i dalších komplikací.
• Věk: onemocnění ledvin může vzniknout v kterémkoli věku, častěji však u osob nad 60 let.
• Onemocnění ledvin v rodině: např. polycystická choroba ledvin je dědičné onemocnění.
• Onemocnění srdce rovněž zvyšuje riziko postižení ledvin.

Příznaky onemocnění ledvin

Chronické onemocnění ledvin může probíhat bez příznaků roky, jindy jsou potíže příliš obecné, aby byly přikládány onemocnění ledvin.  Běžné laboratorní testy, provedené během zdravotní prohlídky mohou odhalit časné varovné známky onemocnění ledvin, jako např.:

• Krev v moči (hematurie) a/nebo bílkovina v moči (proteinurie)
• Snížení odhadnuté glomerulární filtrace (eGFR) a vzestup hladiny kreatininu a močoviny v krevním séru, což je prvou známkou poruchy funkce ledvin.

Ostatní příznaky mohou zahrnovat:

• Otoky, zejména kolem očí a v obličeji, zápěstí, břicha, stehen a kolem kotníků
• Moč je zpěněná, krvavá nebo barvy kávy
• Markantní snížení množství moči
• Problémy s močením, jako např. pálení při močení nebo změna frekvence močení, zejména v noci
• Bolest v bederní krajině, pod žebry v místě, kde jsou umístěny ledviny
• Vysoký krevní tlak (hypertenze)

Jak choroba ledvin pokračuje, objevují se další potíže:

• Svědění kůže
• Únava, ztráta koncentrace
• Nechutenství, nevolnost a/nebo zvracení
• Porucha citlivosti rukou a nohou
• Tmavší zbarvení kůže
• Křeče ve svalech
• Dna

Akutní poškození ledvin vede k náhlé ztrátě funkce ledvin a může být fatální. Vyžaduje okamžitou léčbu. Příznaky mohou zahrnovat:

• Méně časté močení
• Zadržení tekutin, vedoucí k otokům dolních končetin, kolem kotníků
• Malátnost, únava
• Horší dech
• Nevolnost
• Zmatenost
• Křeče nebo porucha vědomí
• Bolest na hrudi

Vyšetření pro screening a diagnostiku onemocnění ledvin

Doporučuje se, aby osoby ve zvýšeném riziku byly podrobeny screeningu na onemocnění ledvin. U dětí s diabetem 1. typu by se s vyšetřením mělo začít 5 let po stanovení diagnózy, osoby s diabetem 2. typu by měly být vyšetřeny co nejdříve po stanovení diagnózy. Všichni by pak měli být vyšetřeni 1x ročně.

V současnosti není shoda na tom, zda screeningu podrobit osoby, které nemají žádný rizikový faktor ani potíže. V České republice se vyšetřuje moč chemicky při každé preventivní prohlídce počínaje 18. rokem věku a funkce ledvin je testována u pacientů trpících diabetem, hypertenzí nebo kardiovaskulárními komplikacemi 1x za čtyři roky od 50 roku věku – viz screening u dospělých.

Kromě vyšetření krevního tlaku se doporučuje vyšetřit:

• Albumin v moči, nejlépe jako poměr albumin/kreatinin (ACR, albumin/creatinine ratio) velmi citlivou metodou, která prokáže i mírně zvýšené vylučování albuminu do moči, někdy též zvané mikroalbuminurie.
• Rutinní chemické vyšetření moči, které prokáže bílkovinu, červené a bílé krvinky v moči. Jejich nález v moči může ukazovat na onemocnění ledvin.
• Kvantitativní vyšetření bílkoviny v moči nebo ještě lépe poměr protein/kreatinin; detekuje nejen albumin, ale i jiné bílkoviny, které se mohou najít v moči.  
• Odhadnutou glomerulární filtraci (eGFR) podle vzorce, založeného na koncentraci kreatininu nebo cystatinu C v krevním séru spolu s dalšími parametry, jako je věk, pohlaví a rasa.

Glomerulární filtrace představuje množství krve, které je přefiltrováno v glomerulech za sekundu. S poklesem funkce ledvin klesá i glomerulární filtrace.

Běžná vyšetření funkce ledvin a jejich onemocnění

Ledvinový soubor je skupina laboratorních vyšetření, které se užívají k posouzení funkce ledvin a/nebo pro screening, diagnostiku či sledování průběhu onemocnění ledvin. Typicky zahrnuje:

• Elektrolyty: sodík, draslík, chloridy
• Močovinu (ureu)
• Kreatinin
• Anorganický fosfor
• Vápník (kalcium)
• Albumin
• Glukózu
• Parametry odvozené výpočtem mohou zahrnovat odhad glomerulární filtrace (eGFR) a poměr urea/kreatinin

K dalším laboratorním vyšetřením patří:

• Clearance kreatininu – při tomto vyšetření se měří hladina kreatininu v krvi a v moči, sbírané po dobu 24 hodin. Pokles clearance kreatininu ukazuje poruchu funkce ledvin a přibližně odpovídá glomerulární filtraci.
• Parathormon (PTH), hormon příštítných tělísek, který kontroluje hladinu vápníku v krvi, je často u pacientů s onemocněním ledvin zvýšen
• Hemoglobin (jako součást kompletního krevního obrazu) může ukázat anémii. Ledviny totiž produkují hormon erytropoetin, který řídí tvorbu červených krvinek (erytrocytů); i hladinu erytropoetinu lze měřit, i když to nepatří k běžným testům.
• Beta2-mikroglobulin (B2M) může být ordinován spolu s dalšími testy s cílem rozlišit postižení glomerulů a tubulů ledvin.
• Kyselina močová je z organismu vylučována ledvinami a u nemocných s chronickým onemocněním ledvin je její hladina v krevním séru často zvýšená.
• Hladina vitamínu D je často snížena; vitamín D je nezbytný pro správný metabolismus vápníku, hořčíku a fosfátů, hraje však roli při správné funkce buněk ledvin, srdce a imunitního systému.  

Speciální testy

Na základě zhodnocení anamnézy každého pacienta, fyzikálního vyšetření a běžných laboratorních testů mohou být ordinovány některé speciální testy, např.:

• Kultivační vyšetření moči s cílem odhalit močovou infekci a posoudit, které antibiotikum bude vhodné pro její léčbu
• Kultivační vyšetření krve může být ordinováno při podezření na sepsi, která může být příčinou poškození ledvin 
• Sérologické vyšetření na hepatitidu B nebo C k odhalení přidružené virové infekce  
• Antinukleární protilátky (ANA) and anti-dsDNA protilátky s cílem identifikovat autoimunitní onemocnění jako lupus, který může rovněž postihnout ledviny
• Soubor testů pro odhalení zvýšeného rizika tvorby močových kamenů s cílem jejich prevence či sledování léčby
• Analýza složení močových kamenů, které vyšly spontánně nebo byly odstraněny, pomůže odhalit příčinu jejich tvorby a přijmout opatření k prevenci recidivy onemocnění
• Vyšetření komplementu, obvykle jeho složek C3 a C4, může týt užitečné při sledování nemocných s glomerulonefritidou
• Elektroforéza močových proteinů pomůže zjistit zdroj bílkoviny v moči
• Myoglobin může být prokázán v moči u osob s poškozením kosterních svalů (rabdomyolýza). U těžkého poškození svalů roste koncentrace myoglobinu v krvi i moči velmi rychle.

• Zobrazovací metody
• Je-li předpokládána změna struktury nebo uzávěr močových cest, mohou pomoci zobrazovací metody, jako je vyšetření ultrazvukem, výpočetní tomografie (CT, computer tomography), izotopové vyšetření a další.
• Biopsie ledvin

Biopsie někdy pomůže rozpoznat podstatu a rozsah strukturního poškození ledvin. Vyšetření malého kousku tkáně ledvin, získaného bioptickou jehlou za kontroly zobrazovacích technik může být užitečné, je-li podezření na onemocnění glomerulů (a někdy i tubulů ledvin).

Laboratorní vyšetření při akutním poškození ledvin (AKI)

Několik laboratorních testů je sledováno s cílem včas odhalit akutní poškození ledvin.

Předpokládá se, že vhodné testy v krvi či moči odhalí akutní poškození ledvin dříve než v současnosti užívané testy ukazující poruchu funkce ledvin, jako např. sérový kreatinin.

 Včasné rozpoznání AKI je velmi důležité, protože se může rozvinout během hodin až dnů. Ukazatele AKI jsou zatím ve stadiu výzkumu a nejsou užívány v rutinní praxi.

Přestože AKI je závažný stav, laboratorní markery, které jsou k dispozici, nepomáhají zlepšit osud nemocných. Je-li diagnostikováno akutní poškození ledvin, jsou indikovány zobrazovací techniky k vyloučení uzávěru močových cest.

Doporučuje se nespecifická podpůrná léčba, jako např. doplnění krevního objemu infuzemi či krevní transfuzí, aby byl zachován průtok krve ledvinami. Léky udržující krevní tlak a podporující činnost srdce mohou být užity, je-li pacient v šokovém stavu.

Jestliže se neupraví funkce ledvin, je indikována dialyzační léčba.

Příklady nadějných testů na AKI: