Neutrofily zvýšené – Vše o zdraví

Celkový objem kolující krve v lidském těle je asi 70 ml na kilogram hmotnosti; za určitých okolností dochází k jeho zvýšení, nebo snížení. V krvi samotné kromě toho může být normální, zvýšený nebo snížený počet krevních elementů (erytrocytů), což vede ke změnám v poměru mezi erytrocyty a plazmou a obojí tak v kombinacích způsobuje různé poruchy složení krve. Ty v dnešní praxi zjišťujeme poměrně přesně různými typy analyzátorů – elektronických počítačů krvinek. Celkový objem erytromasy můžeme stanovit pomocí izotopů (Cr51).

__

Červený krevní obraz – červené krvinky

Hodnota hemoglobinu (Hb), resp. hematokritu (Hct) je základní pro stanovení diagnózy anémie a informuje též o jejím stupni. Distribuční šíře erytrocytů podává přehled o variabilitě ve velikosti červených krvinek (anizocytóze).

Zvýšený hemoglobin, Hb – příčina:

polycytemie, pobyt ve výškách, stavy spojené s hypoxií, nádory produkující erytropoetin (např. karcinom ledviny), stresové stavy, kuřáci, dehydratace.

Snížený hemoglobin, Hb – příčina:

anémie, hemolýza, ledvinová insuficience, krevní ztráty, aplázie dřeně, léky (chloramfenikol, zlato), gravidita (převládá hemodiluce nad pouze mírným vzestupem erytromasy). Anémii hodnotíme jako těžkou při hodnotách Hb < 100 g/l.

Erytromasa

Zvýšená erytromasa – příčina:

pravá polycytemie, hypoxie (pobyt ve výškách, cor pulmonale, kardiovaskulární onemocnění, kuřáci), hemoglobinopatie s vyšší afinitou ke kyslíku, nádory produkující erytropoetin.

Snížená erytromasa – příčina:

ztráty krve, chronická onemocnění, insuficience dřeně, anémie, hemolýza.

Erytrocyty, červené krvinky

Zvýšené erytrocyty – příčina:

polycytemie, pobyt ve výškách, srdeční onemocnění, nádory produkující erytropoetin, stres, kuřáci, hemokoncentrace.

Snížené erytrocyty – příčina:

anémie, hemolytické stavy, insuficience ledvin, krevní ztráty, aplázie dřeně, toxické látky (benzol), léky (chloramfenikol).

MCV, makrocyty

Zvýšené makrocyty, MCV, makrocytóza, příčina makrocytózy – příčina:

nedostatek vitamínu B12 (perniciózní anémie), nedostatek listové kyseliny, jaterní onemocnění, abúzus alkoholu, myxedém, aplázie dřeně, retikulocytóza (mladé formy erytrocytů jsou větší), myelofibróza (zde v nátěrech typické slzičkové erytrocyty – dakryocyty), léky (antikonvulziva).

Snížené makrocyty, MCV, příčina mikrocytózy – příčina:

nedostatek železa, hemoglobinopatie (talasemie), anémie chronických onemocnění, sideroblastické anémie, otrava olovem.

Erytrocyty + makrocyty (makrocytóza) – vyhodnocení zvýšené a snížené hodnoty obou parametrů najednou

Zvýšená erytrocytoza + vysoká makrocytóza – příčina:

karence vitaminu B12 nebo kyseliny listové, jaterní onemocnění, imunohemolytické anémie, nemoc z chladových aglutininů.

Zvýšená erytrocytóza + nízká makrocytóza – příčina:

sideropenie, DIC (diseminovaná intravaskulární koagulace), konsumpční koagulopatie a stavy spojené s fragmentací erytrocytů (schistocyty), hemoglobinopatie.

Retikulocyty (nejmladší erytrocyty)

Zvýšené retikulocyty – příčina:

hemolytické anémie, akutní krevní ztráty, anémie v průběhu terapie.

Snížené retikulocyty – příčina:

aplastické anémie, anémie s poruchou vyzrávání červené řady, jaterní onemocnění, posttransfuzní stavy, stavy po chemoterapii.

Morfologické zhodnocení červených krvinek – dakryocyty, sférocyty, stomatocyty, schistocyty, echinocyty:

Počítačové hodnoty periferní krve doplňujeme prohlédnutím obarveného krevního nátěru.

Z typických morfologických změn červených krvinek je nutno uvést kromě výše zmíněných dakryocytů  ještě  alespoň  sférocyty  (kulovitý  tvar)  u  hemolytických  anémií,  stomatocyty  (centrální  štěrbinovité  projasnění)  u  alkoholiků,  fragmentované  erytrocyty  (schistocyty)  u mikroangiopatických nebo traumaticky podmíněných hemolýz a konečně echinocyty (s hrotnatými výběžky na povrchu) u urémií – následkem poškození glomerulů a u stavů po splenektomiích (zde též Howellova-Jollyho inkluzní tělíska uvnitř erytrocytů).

Neutrofily

Zvýšené neutrofily – příčina:

akutní bakteriální infekce, akutní a chronické myeloidní leukemie, myeloproliferace, generalizovaná maligní onemocnění, streso vé stavy – bolest, chlad, teplo (zde jde většinou o tzv. distribuční leukocytózu s přesunem leukocytů z tzv.

marginálního do cirkulujícího poolu), nekrózy tkáně (infarkt myokardu), vaskulitidy, dekompenzace diabetu s acidózou. Z léků vyvolávají neutrofilii G- a GM-CSF, lithium, kortikoidy, adrenalin (faktory stimulující kolonie granulocytů, resp. granulocytů a makrofágů).

Zvláštní formou je leukemoidní reakce (nad 30 000 segmentovaných i mladších granulocytů) u sepsí, endokarditid, miliární tbc a metastáz nádorů.

Snížené neutrofily – příčina:

virové infekce, aplastické anémie, rtg záření, agranulocytóza, imunosuprese, léky (antibiotika, chemoterapeutika, tyreostatika, analgetika, psychofarmaka), lymfatické a monocytové leukémie.

Při hodnocení neutropenií je podstatný pokles jejich absolutního počtu, relativní hodnoty mohou být zavádějící.

V urologii představují neutropenie značné riziko slizničních a kožních infekcí; v kombinaci s monocytopenií je toto nebezpečí zvláště vysoké.

Leukocyty – bílé krvinky, bílá krevní řada

Lymfocyty

Zvýšená hodnota bílých krvinek, zvýšené lymfocyty – příčina:

chronické infekce, tuberkulóza, chronická lymfadenóza, infekční mononukleóza, další virózy, chronická lymfadenóza, Hodgkinova choroba, hypokortikalizmus, idiopatická proktokolitis, idiopatická trombocytopenická purpura.

Snížená hodnota bílých krvinek, snížené lymfocyty – příčina:

AIDS  a  přidružená  onemocnění,  poškození  dřeně  po  chemoterapii a  radioterapii,  terapie  steroidy,  hyperkortikalizmus,  aplastická  anémie,  neurologická  onemocnění – roztroušená skleróza mozkomíšní (RS).

Absolutní počet T-lymfocytů:

Důležitým údajem je i absolutní počet T-lymfocytů, který se pohybuje mezi 800–2600×10 9/l; z toho lymfocytů CD 4 (pomáhajících) je 600–1500, CD 8 (potlačujících) pak 200–800×10 9/l. Jejich vzájemný poměr je 2,0.

Monocyty

Zvýšené monocyty – příčina:

virové, protozoární a parazitární infekce, granulomatózní choroby (sarkoidóza, Crohnova choroba), nádory (maligní lymfomy, monocytová leukemie).

Snížené monocyty – příčina:

aplastické anémie, chronická lymfadenóza, terapie glukokortikoidy.

Eozinofily

Zvýšené eozinofily – příčina:

Zvýšení počtu eozinofilů provází obecně alergická onemocnění, bronchiální astma, infestace parazity (u nás běžně toxokarózu, trichinelózu a střevní helmintózy), lékové alergie, kolagenózy, angioneurotický edém, Hodgkinovu chorobu a další generalizované malignity, kožní choroby (urticaria, pemphigus).

Bazofily

Zvýšené bazofily – příčina:

zjišťujeme nejčastěji u chronické myeloidní leukemie, hypotyreózy, mastocytomu event. systémové mastocytózy.

Trombocyty

Zvýšené trombocyty, trombocytóza:

maligní onemocnění (zvl. oblast GIT), zánětlivá střevní onemocnění, stavy po splenektomii, myeloproliferativní onemocnění (trombocytemie, polycythemia vera), infekce, po ztrátách krve, sideropenie, pankreatitidy.

Snížené trombocyty (trombocytopenie):

hypersplenizmus (zvl. při cirhóze jater), poškození dřeně, alkohol, imunitní poruchy (nejčastěji polékové), infekce (např. Helicobacter pylori), kolagenózy, DIC (diseminovaná intravaskulární koagulopatie) a jiné konsumpční koagulopatie, septické stavy. Spontánní hemoragie se objevují při poklesu pod 30×10 9/l.

Nález trombocytopenie v počítači je nutno ještě zkontrolovat v nátěru, neboť ve skutečnosti může jít o tvorbu agregátů destiček, které pak počítač nesprávně vyhodnotí jako leukocyty.

Zvýšený střední objem trombocytů – příčina:

Vzrůstá při větším výskytu jejich mladých forem v periferii a u některých vrozených abnormalit.

Zdroj: prof. MUDr. Ivo Krč, DrSc., II. interní klinika LFUP a FN

Krevní obraz a zánětlivé markery (II.)

Minule jsme si povídali o tom, co může napovědět krevní rozbor, seznámili jsme se s částí, která se týkala červených krvinek, a dnes budeme pokračovat povídáním o ukazatelích, které mohou signalizovat přítomnost zánětu.

Leukocyty (leu) – bílé krvinky

Norma: 4 – 10 x 109/l Dynamika: zvýšení v zánětu hodiny až dny, jiné změny v týdnech

Abnormálně zvýšený, nebo snížený počet bílých krvinek vypovídá o nemoci. Bílé krvinky jsou produkovány kostní dření a chrání organismus před útokem infekce, nebo napomáhají vytvářet imunitní odpověď. Bílé krvinky napadají a ničí původce infekce (bakterie, plísně a viry).

Zvýšený počet bílých krvinek (leukocytóza) ukazuje na postižení organismu bakteriální infekcí (u virové nedochází k výraznějšímu zvýšení), zánětem, leukémií, traumatem, ale může být způsobeno i intenzivní fyzickou zátěží, stresem nebo kouřením. Únavové stavy, ke kterým patří i přetrénování, mohou být provázeny dlouhodobým mírným zvýšením, ale i snížením hodnot.

Snížený počet bílých krvinek (leukopenie) může být následkem virové infekce, může doprovázet řadu stavů, jako je cytostatická léčba, stav po radioterapii, nebo jde o projev onemocnění imunitního systému. Obvykle se projeví zvýšenou náchylností k infekcím s jejich závažným průběhem, protože tělo s nedostatkem leukocytů se infekci neumí účinně bránit.

Postupné zvyšování, nebo snižování počtu bílých krvinek směrem k abnormálním hodnotám ukazuje na zhoršující se stav. Jestliže se počet bílých krvinek vrací k normálu, znamená to uzdravování organismu.

Diferenciální rozpočet leukocytů

Zjišťuje přesné zastoupení jednotlivých typů leukocytů v krvi. Rozlišujeme pět typů bílých krvinek – neutrofily (60 %), lymfocyty (30 %), monocyty (5 %), eozinofily (5 %) a bazofily (do 1 %) – každý z nich má jinou funkci. V případě, že tyto buňky nejsou v normálním poměru, tj.

je-li jeden typ buňky zastoupen více, či méně, popřípadě jsou přítomny nezralé formy, může tato informace napomoci při diagnostice nemocí imunitního systému a krve. Jednotlivé typy bílých krvinek mají rozdílnou schopnost reagovat a potlačovat různé typy infekcí v těle.

Lze tak diagnostikovat závažnost alergických a polékových reakcí a odpověď na parazitické a jiné typy infekcí, lze získat informace o reakci na virovou infekci, chemoterapii a identifikovat různé typy leukémií (např.

eozinofily se zvyšují při alergických reakcích a parazitárních infekcích, neutrofily při bakteriální a lymfocyty při virové infekci). Změny v diferenciálním rozpočtu provází rovněž únavové stavy či užívání steroidů.

Trombocyty (PLT) – krevní destičky

Norma: 150 – 400 x 109/l krve

Krevní destičky (trombocyty) vznikají v kostní dřeni z buněk zvaných megakaryocyty odštěpením jejich cytoplazmy. Tyto fragmenty jsou uvolňovány z kostní dřeně do krevního oběhu. Trombocyty jsou nezbytnou složkou první fáze procesu koagulace (srážení krve). Vzhledem ke své „lepivosti“ jsou základem tvorby krevní sraženiny, která uzavře poraněné místo a zabrání tak větším krevním ztrátám.

Pokles počtu krevních destiček pod 20 x 109/l, se může projevit spontánním (až život ohrožujícím) krvácením.

Pacienti s onemocněním kostní dřeně, jako je leukémie nebo jiná rakovinná onemocnění postihující kostní dřeň, mají časté krvácivé projevy z důvodu sníženého počtu krevních destiček (trombocytopenie).

Důvodem je vytlačení normálních buněk kostní dřeně nádorovými buňkami v kostní dřeni, což má za následek nižší produkci krvinek, včetně destiček.

Snížený počet krevních destiček bývá pozorován u pacientů s chronickým krvácením, např. u dlouhodobě krvácejících žaludečních vředů.

Destičky mohou být ničeny protilátkami vlastního těla při autoimunitních onemocněních (např. SLE – systémový lupus erythematodes).

Trombocytopenie provází rovněž pacienty podstupující chemoterapii nebo ozařování. S poklesem krevních destiček má zkušenost více než 5 % těhotných.

U přibližně 1 % populace se vyskytují krvácivé projevy z důvodu vrozené von Willebrandovy choroby. Přestože je v krvi dostatečný počet destiček, jejich schopnost „slepování se“ dohromady je snížena z důvodu nedostatku von Willebrandova faktoru, potřebného k zahájení koagulačního procesu.

Zvýšený počet krevních destiček (trombocytóza) nemusí vyvolávat u pacientů žádné klinické příznaky, jiní však mohou mít významné projevy tzv. myeloproliferativního onemocnění.

Někteří pacienti se zvýšeným počtem destiček mohou přesto trpět zvýšenou krvácivostí z důvodu chybějící „lepivosti“ destiček (dysfunkce).

Jiní pacienti se zvýšeným počtem destiček mají však „lepivost“ normální a pak vzhledem k jejich výrazně zvýšenému počtu v krvi a tendenci lepit se jedna na druhou mohou vytvořit shluky a způsobit neprůchodnost cév, v krajním případě až smrt.

Zvýšený počet destiček může způsobit i pobyt ve vyšších nadmořských výškách, usilovné cvičení, stres, či užívání hormonální antikoncepce. Na krevní destičky je také možno nahlížet jako na reaktant akutní fáze (jako CRP, viz níže), jejich počet může stoupnout při bakteriální infekci i přes 1000 x 109/l.

2. Zánětlivé markery

Sedimentace (FW) a C-reaktivní protein (CRP) jsou ukazatelé zánětlivých onemocnění, prokazují přítomnost a průběh zánětu v organismu a pomáhají kontrolovat účinnost léčby. Obecně platí, že CRP reaguje rychleji a není tolik ovlivňováno jinými faktory jako FW a poskytuje proto lepší informaci o zánětu a efektu léčby.

Sedimentace erytrocytů (FW)

Norma: muži 2 – 10 mm/1 hod., ženy 3 – 21 mm/1 hod., muži 4 – 27 mm/2 hod., ženy 7 – 48 mm/2 hod.

Patří k nejběžnějším z krevních vyšetření. Měří aktuální množství klesajících (sedimentujících) červených krvinek ve vzorku nesrážlivé krve ve vysoké tenké kalibrované sedimentační pipetě. Výsledek je dán počtem milimetrů čisté plazmy nad sloupcem sedimentovaných erytrocytů po jedné hodině.

Za normálních okolností klesají červené krvinky pomalu a nad nimi zůstává pouze malé množství plazmy. Některé proteiny, jako je fibrinogen a imunoglobuliny, které jsou zvýšeny při zánětech, způsobí rychlejší pokles červených krvinek a tím zvýšenou sedimentaci. FW se používá k určení úrovně závažnosti zánětu v těle.

Je to jednoduché, nenákladné, nespecifické (tzn.

neurčí přesnou příčinu zánětu, jeho lokalizaci nebo další stavy působící současně se zánětem, ale je vodítkem při mapování probíhajícího procesu v těle) vyšetření, které je používáno řadu let k diagnostikování stavů spojených s akutním nebo chronickým zánětem, včetně infekcí (zejména bakteriálních), nádorových a autoimunitních onemocnění.

Lehké zvýšení může být způsobeno i vyčerpáním a dehydratací po závodě. Zvýšení může být ale způsobeno třeba i anémií, užíváním penicilinu, hormonální antikoncepce nebo těhotenstvím, pro její nespecifičnost je nutno tuto metodu kombinovat s dalšími testy.

C-reaktivní protein (CRP)

Norma: 0 – 9 mg/l

C-reaktivní protein (CRP) je tzv. reaktant akutní fáze, je tvořen v játrech a vylučován do krevního oběhu (na „objednávku“ fagocytů, které v těle objeví cizí nebo poškozené vlastní buňky), váže se na biomembrány a jaderné složky nekrotických buněk-bakterií, ale i vlastních, poškozených bakteriální infekcí, ischémií nebo nádorem, tím je „označí“ a pomůže je tak fagocytům „najít a odklidit“. Koncentrace CRP významně roste během několika hodin po vypuknutí infekce. Při bakteriální infekci dosahuje během 24 – 48 hodin hodnot 200 – 300 mg/l i více, při nekomplikovaném průběhu a úspěšné terapii antibiotiky (ATB) dochází k návratu k normálním hodnotám během 4 dnů. Virová infekce oproti tomu nebývá provázena výrazným zvýšením CRP (hodnoty do 40 mg/l), což má význam při rozhodování o léčbě antibiotiky (která jsou u virové infekce zbytečná).

(Chronicky vyšší hladiny CRP značí riziko vzniku a rozvoje aterosklerózy a vyšší hladinu CRP zaznamenáme i při infarktu myokardu.)

Zdroje: Zima, Tomáš, et al. Laboratorní diagnostika. 2. vydání. Praha: Galén a Karolinum, 2007 Klener, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 1. vydání. Praha: Galén a Karolinum, 2006 Duchoň, Jiří, et al. Lékařská chemie. 1. vydání. Praha: 2.

LF UK, 1998 Trojan, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 2. vydání. Praha: Grada, 1996 Ganong, William. Přehled lékařské fyziologie. Praha: Galén, 2005 Konrádová, Václava, et al. Histologie. Praha: 2. LF UK, 1995 www.labtestonline.

cz

www.ondrej-vojtechovsky.cz

Jak zvýšit počet bílých krvinek v těle?

Za optimální počet považujeme 4500 až 10 000 bílých krvinek na mikrolitr krve.

Bílé krvinky, nebo i leukocyty, se tvoří v kostní dřeni a představit si je můžete jako agenty imunitního systému, kteří nastupují do akce vždy, když onemocníte. Za předpokladu, že je organismus zdravý, má tělo dostatek bílých krvinek na to, aby dokázaly bojovat s jakoukoli nemocí.

Za optimální počet považujeme 4500 až 10 000 bílých krvinek na mikrolitr krve. Když však počet leukocytů klesne pod 4500, něco s vaším tělem není v pořádku.

Když je málo bílých krvinek

Tento stav se nazývá leukopenie. Mezi příčiny jejího vzniku řadíme akutní virové infekce jako je rýma nebo chřipka, nedostatek mědi a zinku v organismu, tyfus, horečku dengue, malárii či tuberkulózu.

Ohroženi jsou však i lidé trpící rakovinou kostí, při které dochází k poškození kostní dřeně a tedy i omezení produkce bílých krvinek.

Chemoterapie a radioterapie také narušuje aktivitu kostní dřeně, proto jsou onkologičtí pacienti náchylnější na různé nemoci, protože touto léčbou je jejich imunitní systém poškozen.

Nedostatek bílých krvinek oslabuje imunitní systém, takže organismus se těžší brání různým různým bakteriím a virům. Pokud nedostatek leukocytů není včas léčen, dochází k posílení symptomů nemocí, se kterými později už tělo nedokáže adekvátně bojovat.

Možná vám chybí měď

Zdravý dospělý člověk má v krvi od 50 do 80 mg mědi. Její deficit vede k množství zdravotních potíží, včetně leukopenie. Lékaři upozorňují, že toto onemocnění je často nesprávně diagnostikováno. Obvykle si ho zaměňují s myelodysplastickým syndromem, který nesouvisí s nedostatkem mědi, a tedy ani není léčen jejím doplněním. Podle Thomase P.

Stossela, významného lékaře a odborníka zabývajícího se hematologií, by však pacienti s leukopenií měly být v první řadě testování na obsah mědi v těle, protože právě její nedostatek je v mnoha případech hlavní příčinou onemocnění.

K potravinám bohatým na měď patří mořské plody (ústřice, humři, krabi), houby, lněné a dýňová semena, vlašské ořechy, pistácie, luštěniny, sušené ovoce a avokádo.

Kočičí dráp zvýší tvorbu bílých krvinek

Kočičí dráp (Uncaria tomentosa) je rostlina rostoucí v amazonských deštných pralesích a podle odborníků představuje značné výhody při posílení imunitního systému. Odborníci ze Švédského medicínského institutu, kteří zkoumají účinky vzácných rostlin, provedli test, během kterého dospělým lidem dvanáct týdnů podávali extrakt z kočičího drápu.

Po této době zjistili, že u pacientů došlo ke zvýšení tvorby bílých krvinek. Pacienti s rakovinou by se však o užívání přípravků s výtažkem z této exotické rostliny měli poradit se svým lékařem, protože bylo zjištěno, že v laboratorních podmínkách zároveň podporuje přežití leukemických buněk.

Stejně se nedoporučuje pacientům, kteří užívají léky na ředění krve, protože v kombinaci s nimi může dojít ke krvácení.

Echinacea stimuluje aktivitu leukocytů

Na rozdíl od vakcín, které se zaměřují na konkrétní onemocnění a antibiotik, které přímo útočí na bakterie, echinacea stimuluje aktivitu bílých krvinek, které bojují proti nemocem prostřednictvím procesu nazývaného fagocytóza.

Při pravidelné konzumaci přípravků z této byliny dochází k nárůstu celkového počtu bílých krvinek a stimulaci jejich aktivity. Nedoporučuje se však pacientům, kteří trpí onemocněním jater nebo diabetem.

Rovněž se nesmí užívat zároveň s tabletami na ředění krve.

Zvyšte příjem omega-3 mastných kyselin

Ty totiž v těle zvyšují produkci fagocytů, což je druh bílých krvinek, které pohlcují škodlivé látky jako například bakterie. Konzumací ryb, lněného oleje, rybího tuku, chia semínek, ořechů, špenátu nebo sóji dochází ke zvýšení hladiny bílých krvinek a podpoře činnosti tzv. B-buněk, zvláštního druhu leukocytů.

Zinek

Zinek totiž patří k látkám, které vydatným způsobem posilují imunitní systém.

Japonští vědci v roce 2009 vydali publikaci s názvem Journal of Nutritional Science and vitaminology, podle které provedli několik testů, při kterých zjistili, že konzumace potravin s nedostatkem zinku způsobuje snížení hladiny monocytů a granulocytů v krvi.

Nedostatek zinku je přímo spojen s řadou poruch imunitního systému, včetně rakoviny. K potravinám s vysokým obsahem zinku patří mouka, chléb, luštěniny, ryby, jehněčí maso, hovězí játra, arašídy, vlašské ořechy, hořká čokoláda, dýňová semena, pšeničné klíčky, semena melounů.

Zelenina pro zdravou krev

Zelenina je univerzální potravina, protože obsahuje vitamíny, jakož i další živiny ve prospěch bílých krvinek. Například vitamin A je důležitý pro kmenové buňky nalezené v kostní dřeni.

Podporuje vývoj a zrání funkčních bílých krvinek.

Konzumujte řada zeleniny pro zdravou výživu, která obsahuje na vitamíny bohatou mrkev, dýni, sladké brambory i špenát a pomůžete tak vybudovat si zdravou krev.

Ořechy

Ořechy jsou zásadní potravina, která pomáhá zvýšit množství funkčních bílých krvinek. Mnoho druhů, včetně arašídů, mandlí a lískových oříšků, jsou zdrojem vitaminu E. Dostatek vitamínu E v těle je důležitý pro zdravé krevní buňky, reguluje pohyb bílých krvinek a jejich čas dostat se rychle k zánětu v těle.

Nedostatečná hladina bílých krvinek otevírá možnosti onemocnění

Bílé krvinky jsou důležitou součástí imunitního systému, protože nám pomáhají bojovat s infekcí. Lidé, jejichž imunita je ohrožena, a to prostřednictvím nemocí, jako je rakovina nebo hepatitida, mohou mít nízký počet bílých krvinek.

Nedostatečná hladina bílých krvinek otevírá možnosti onemocnění na řadu infekcí, které mohou být smrtelně nebezpečné. Léky, ale zejména bohatá strava mohou pomoci zvýšit počet bílých krvinek u většiny, už i nemocných lidí.

VIDEO: Jak útočí bílá krvinka

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Zvýšené neutrofilů v těhotenství: možné příčiny

Během těhotenství nastávající matky musí mít hodně klinických testů.

Tato opatření mají zásadní význam pro gynekologa byl schopen odhalit rozdíly v plodném a pokud existuje riziko pro zdraví matky a dítěte, trávit hospitalizaci nezbytné.

Jedním z nejdůležitějších zkoušek je považována za krevní testy, například zvýšený počet neutrofilů v těhotenství mohou být doprovázeny vážnou nemocí.

Co znamená zvýšení počtu neutrofilů v krvi?

Těhotná žena je velmi důležité, aby počet členů v buňkách a krevních buněk, zejména neutrofilů, by měly převažovat mezi různými typy leukocytů. I nepatrný odchylka v krvi může ukazovat na patologii.

Neutrofily jsou odpovědné za stav imunity ženy a jejich záznam může zabránit rozvoji zánětu v těle. V těhotenství, počet členů se mohou mírně lišit.

Nehovoří o nemoci, takže lékaři mohou předepsat další testy pro přesné diagnózy:

1. Biochemická analýza.
2. Zkontrolovat hustotu krve.
3. STI provedena během těhotenství.

diagnostikování neutrofilii

Naučte neutrofilů vzrostl v těhotenství, nebo ne, je to možné pouze pomocí rutinního vyšetření krve. Tento postup je známo všem, že je prakticky bezbolestná a rychlá, provádět v jakémkoli klinické laboratoři. Pacient je povinen darovat krev z žíly, je žádoucí, aby všechno došlo na lačný žaludek. Laboranti pod speciálním mikroskopem zjistit počet orgánů a buněk.

Darování analýza by měla být v pořádku, takže pár dní neměli jíst mastný a kořeněná jídla, a nelze brát žádné léky, alkohol a zapojit se do fyzické aktivity.

Pokud neutrofily jsou silně zvýšené v krvi, lékař předepsal těhotná žena s řadou dalších klinických studiích, mezi ně patří: pánevní ultrazvuk, bakteriální setí, moči a stolice analýza, stejně jako stíráním převzaty z mandlí.

Na základě výsledků, může lékař předepsat léčbu. Pro ženy v poloze, se bude lišit od konvenční léčby pacienta. Typicky, neutrofily přímo souvisí s zánětlivý proces v těle, takže postup uvedený antibiotika zaměřen na zabíjení škodlivé bakterie.

Předepsané lékařem těhotné ženy mohou být předepsané imunostimulanty, které přispějí k posílení ochranné funkce organismu. Ve složitých případech, mohou být podávány kortikosteroidy jsou považovány za hormony a mají protizánětlivý účinek. Všechny léky by měla být předepsána lékařem s přihlédnutím k tomu, že je žena těhotná.

Chcete-li sám si naordinovat léčbu v žádném případě není dovoleno, protože by to mohlo poškodit nejen zdraví těhotné ženy, ale zdravotní stav dítěte.

Co je podstatou neutrofilie?

Pokud jsou neutrofily zvýšeny v těhotenství, to znamená, že neutrofily. Tato podmínka je považováno za normální pro ženu, v případě, že odchylka není příliš od normy.

Organismus, který se vyvíjí v děloze, je ze své podstaty cizí, v tomto případě, že imunitní systém začne produkovat aktivně zabíječi – bílé krvinky – obrovské množství. Tento proces by měl být regulován speciálním hormonem – prolaktin.

Lest předčasné narození nebo ztrátu plodu, žena musí neustále sledovat jejich zdraví a být pod přísným dohledem odborníků.

neutrofilní funkce v těle

Neutrofily – je důležitou složkou v krvi, může to znamenat, stav ženského imunitního systému, což výrazně zvyšuje bodných neutrofilů v těhotenství znamená, že matka je zánět. Jestliže analýza může být viděn v krvi, ke kterému dochází, je zánět, to není nutně mluvit o infekčních nemocech. Zpravidla může žena necítí žádné příznaky, ostatní ukazatele mohou být i normální.

Když žena segmentované neutrofily během těhotenství zvýšily, pak je to v pořádku, protože to všechny buňky stanou zralé.

Nebezpečí abnormality v krvi

V případě významné změny jsou vidět v krvi svědectví, může to znamenat zdravotní problém. Pro těhotné ženy, to vše může vést k těžkým zánětem, nádorem, srdečním selháním nebo mrtvice a dokonce i otravu, ale nejhorší na tom je, že nastávající matka může ztratit dítě.

Pokud neutrofily abs. zvýšila během těhotenství, může předcházet možnosti potratu. Často to bude reálné, když spousta toxinů do krevního oběhu žen, což je důvod, proč tam je hormonální havárie a ženino tělo začne nezávisle snaží vyrovnat s problémem, který představuje ohrožení života nastávající matky.

Jaká je míra neutrofilů v těhotenství?

Zvýšené neutrofilů v krvi v průběhu těhotenství může být považována ve dvou provedeních, například, výsledek může být absolutní nebo relativní. Zpravidla je počet buněk se měří za litr. V konvenční medicíně, je podíl z celkového počtu leukocytů a proto může být považováno za normou s 1 až 5% neutrofilů.

Sazba pro těhotné ženy může být přirovnáván k indexu před těhotenstvím, ale v době těhotenství, toto pravidlo se může mírně zvýšit. Například počet neutrofilů je schopen stoupat v důsledku stresu nebo těžké fyzické námaze u normálního člověka.

Žena v pozici normy je považován mezi 40 a 75% segmentovaných buňky jsou zralé a nezralé 6%.

Primární důvody pro zvýšení krevních neutrofilů v těhotenství

Pokud neutrofily jsou zvýšené v průběhu těhotenství se zvyšuje na úroveň 10H10⁹ / litr, to je standard. Když je toto číslo vyšší, než je obvyklé a 20H10⁹ / litr, s největší pravděpodobností v ženském těle má těžký zánět, tím více neutrofilů v krvi, onemocnění může být mnohem nebezpečnější. Za hlavní důvody zvýšení neutrofilů v těhotenství:

1. Použití ochrany, který byl nepoužitelný.
2. Bakteriální zánět postihující dýchací ústrojí. Například takové nemoci patří angina pectoris, nefritida, tuberkulóza, zánět slepého střeva.
3. Nedávné očkování.
4. Nekróza různých druhů.
5. Opojení organismu pod vlivem alkoholu nebo těžkých kovů.
6. Zničení nádoru.
7. Nemoc je způsobena infekcí.

Když Neutrofily jsou normou pro těhotné ženy

Zvýšené neutrofilů v těhotenství v různých fázích může být normou.

V počátečních stádiích růstu těhotenství je považováno za nejnebezpečnější, protože ženské tělo vnímá plod jako cizí těleso a spustí režim automaticky generovat obrovské množství bílých krvinek a neutrofilů.

Když začne plod růst a rozvíjet se v krevním oběhu dostane hodně ze svých odpadních produktů, takže hladina pásových buněk se zvýšila ještě více.

Prevence rostoucí neutrofilů

Když jsou neutrofily zvýšeny během těhotenství v krvi, je třeba okamžitě s výsledkem analýzy kontaktujte svého lékaře, který vám předepíše další testy a bude diagnostikovat celé tělo, odhalit skutečný důvod pro takové odchylky. Během těhotenství, je důležité provést správný způsob života, například, aby se pokusili omezit fyzickou zátěž, aby se zabránilo podchlazení a nebrat žádné léky, které jsou dostupné bez lékařského předpisu ošetřujícím lékařem.

Zvýšený počet neutrofilů v těhotenství může způsobit toto onemocnění způsobené infekcí, takže žena by měla během vegetačního vrcholu výskytu ARI nebo ARI se snaží vyhnout přeplněných míst, protože infekční choroba může negativně ovlivnit vývoj plodu, ale lék nemůže být přijata, protože jejich kontraindikaci pro těhotné ženy , Nastávající matka musí být vždy dodržovány lékařem, aby bylo možné sledovat hladinu neutrofilů v krvi a reagovat na jejich růst nebo klesat.

Je důležité si uvědomit, že k mírnému nárůstu počtu krevních neutrofilů v těhotenství – není patologie, nebezpečí by bylo, kdyby se rychle objevit toto zvýšení ceny, takže byste měli neustále projít testy a sledovat jejich zdraví a zdraví svého nenarozeného dítěte.