Očkování proti tetanu – Vše o zdraví

Ve Fakultní nemocnici Brno leží už několik dní tříletý chlapec nakažený tetanem. Proti nemoci nebyl očkovaný. Potvrdil to mluvčí nemocnice Pavel Žára. Chlapcův stav je podle něj stabilizovaný. Dítě je na klinice dětských infekčních nemocí.

Tetanus je jednou z nemocí, proti kterým se v Česku děti povinně očkují. Hana Pokorná z jihomoravské hygienické stanice řekla, že onemocnění tetanem je výjimečné a raritní, natož u dítěte. Není přenosné z člověka na člověka. Podle statistik Státního zdravotního ústavu jde teprve o třetí případ výskytu tetanu v Česku od roku 2001.

Chlapec by měl být z nejhoršího venku. „Jeho stav je stabilizovaný, nicméně mohou nastat ještě komplikace. Pevně ale doufáme, že bude vše dobré,“ řekl Žára.

Podle dokumentu, který se objevil na sociálních sítích, odmítla očkování dítěte chlapcova matka. Hošík byl v srpnu ošetřen v brněnské nemocnici, protože si zasunul zrezivělou knoflíkovou baterii do nosní dírky. Nikoho z nemocnice prý tehdy nenapadlo, že není očkovaný, nasazená antibiotika mu matka údajně nepodávala. Hospitalizovaný s podezřením na tetanus byl začátkem září.

Pokorná uvedla, že hygienici případ řeší. „Zatím není šetření ukončeno. Nemoc není přenosná z člověka na člověka, proto epidemické šíření nehrozí. Onemocnění tetanem je ale zcela výjimečné a raritní, natož u dítěte.

Žádný takový případ nepamatuji,“ uvedla Pokorná, která je ředitelkou sekce ochrany a podpory veřejného zdraví. Podle ní hygienici zjišťují, co se stalo. Dítě mělo být očkované, a nebylo, rodičům hrozí pokuta. Hygienici se také zabývají tím, že se na internetu objevila jejich dokumentace.

Podle Pokorné by se to nemělo stát. „Situaci prověřujeme,“ dodala.

Související

Nemocných spalničkami v Česku bylo od začátku roku do minulého pátku 424, což je více než dvojnásobek proti celému loňskému roku. V posledních…

Tetanus neboli strnutí šíje způsobují bakterie Clostridium tetani. Bez lékařské pomoci může skončit smrtí. V České republice se proti nemoci aplikuje celoplošné očkování.

Od roku 2001, kdy se vyskytly v Česku tři případy nakažení tetanem, nebyl v ČR více než jeden případ ročně. Po většinu období pak lékaři nezaznamenali žádný, vyplývá ze statistik Státního zdravotního ústavu (SZÚ). V roce 2015 podlehl tetanu neočkovaný muž.

„V 60. letech 20. století bylo u nás hlášeno 60 až 90 případů onemocnění tetanem ročně.

V letech 1974 až 1976 proběhlo celonárodní očkování všech dospělých osob, opakovalo se opět za deset let, což vedlo k významnému poklesu,“ uvádí k výskytu tetanu SZÚ.

Pro zachování imunity je nutné přeočkování ve 14 letech a v dospělosti po deseti až 15 letech. Doporučuje se také při úrazech a poraněních.

Inkubační doba nemoci je tři až 21 dní. Bakterie je běžně přítomná v půdě kontaminované lidskými nebo zvířecími výkaly. Člověk se obvykle nakazí při poranění a zanesení spor do rány.

Příznakem nemoci jsou křeče a ztráta koordinace pohybů svalů. Na počátku se objeví bolest při otevírání úst, postupně se napětí přenese na krk a objevují se celotělové křeče. Polovina pacientů s těžší formou nemoci podlehne.

Očkování proti tetanu je povinné, je součástí společné vakcíny proti záškrtu, černému kašli a tetanu nebo takzvané hexavakcíny, v níž jsou látky proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence typu B a onemocnění způsobenému původcem Haemophillus Influenzae b. Hexavakcín lékaři aplikují asi 400 000 dávek ročně. Povinně se očkuje v devátém týdnu, čtvrtém měsíci a mezi jedenáctým a patnáctým měsícem věku dítěte.

V Česku ale roste počet rodičů, kteří děti očkovat nenechávají nebo očkování odkládají do vyššího věku, protože je považují za nebezpečné. Závažné nežádoucí účinky však podle lékařů nejsou prokázány. Odpůrci argumentují případy nervového poškození či narušením vývoje dítěte.

Rodičům, kteří děti očkovat odmítnou, hrozí pokuta až 10 000 korun. Neočkované děti také nepřijímají školky ani školy v přírodě.

Problematikou se už zabýval i Ústavní soud, který se zastal rodičů, kteří odmítli dítě hexavakcínou naočkovat. V mimořádných případech, například pokud na očkování negativně reagovalo jejich starší dítě, mohou očkování odmítnout z důvodů „svobody svědomí“. Několik kauz čeká i na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Vakcíny obsahující látku proti tetanu patří mezi nejčastější očkování, u nichž dětští lékaři hlásí nežádoucí účinky.

Naprostou většinu ale podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv tvoří očekávané reakce, jako jsou zvýšená teplota a horečka, zarudnutí nebo otok místa vpichu, u hexavakcíny bolest břicha, zácpa, zvracení, podráždění, rýma, kašel, angína nebo neklidný spánek a nespavost.

Tyto příznaky jsou uvedeny v příbalových informacích ke každé vakcíně. Rodiče odmítající vakcinaci argumentují tím, že šetrnější k dětem by byly vakcíny proti nemocem jednotlivě, navíc by si mohli vybrat jen některé.

Mýty a fakta o očkování

Vytvořeno: 8. 4. 2019 Poslední aktualizace: 8. 4. 2019

Mýtus: Očkování způsobuje autismus u dětí 

Fakt: Vědecké důkazy o tom, že by vakcíny způsobovaly autismus u dětí, neexistují. Původ tvrzení o souvislosti mezi očkováním a autismem pochází ze studie Andrew Wakefielda publikované v roce 1998 v britském časopisu Lancet. Studie byla tři roky prošetřována britskou lékařskou komorou (General Medical Council).

Po třech letech důkladných nezávislých výzkumů bylo prokázáno, že studie byla záměrně klamavá, zavádějící a byla z Lancetu stažena. Následně byl Wakefield vyškrtnut z registru lékařů a byla mu odejmuta lékařská licence. S následky lživé studie se potýkáme dodnes.

Mnozí rodiče se pod vlivem této studie rozhodli svým dětem nepodat očkovací látky proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR vakcína).

Mýtus: Očkování proti spalničkám způsobuje nejrůznější onemocnění – zánět středního ucha, zápal plic či encefalitidu.

Fakt: Očkovací látky proti spalničkám obsahují sice oslabený, nicméně živý virus spalniček. To může vyvolat spalničkám podobnou vyrážku u asi 5 % očkovaných dětí.

Vakcíny ale nezpůsobují zánět středního ucha či zápal plic, které často doprovázejí skutečné onemocnění spalničkami. Zánět mozku (encefalitida) je po očkování extrémně vzácný – menší než 1 na 10 milionů dávek vakcíny.

Riziko vzniku encefalitidy způsobené infekcí přírodními viry spalniček je mnohem častější – 1 na 1 000 až 2 000 případů.

Mýtus: Očkování vyvolává astma či alergie

Fakt: Neexistují vědecké důkazy o tom, že by očkování způsobovalo nebo zhoršovalo alergická onemocnění. Pro řadu pacientů s astmatem nebo atopickým ekzémem je očkování proti různým onemocněním doporučováno, protože pacienti mohou mít vyšší riziko nákazy, těžkého průběhu některých chorob nebo i zhoršení jejich základního onemocnění.

Ve velmi vzácných případech se mohou objevit alergické reakce (např. kopřivka nebo obtíže s dýcháním). Závažné alergické reakce (např. anafylaktický šok) se mohou objevit v méně než 1 případu z milionu podaných dávek očkování.

Vedlejší příznaky očkování ale rozhodně nejsou srovnatelné s potížemi doprovázejícími prodělání nemoci, proti které se očkuje.

Mýtus: Je třeba omezit povinné očkování dětí – očkování dětí by mělo být pouze dobrovolné

Fakt: Povinné očkování má pro prevenci onemocnění, proti kterým je namířeno, zcela zásadní význam. Proto je očkování povinné. Pokud by povinné nebylo, došlo by pravděpodobně k poklesu proočkovanosti s rizikem vzestupu nemocnosti. Jako to bohužel nyní vidíme právě v případě spalniček.

Mýtus: Nežádoucí účinky očkování jsou bagatelizovány a nekorektně hlášeny

Fakt: všichni zdravotničtí odborníci jsou v souladu se zákonem povinni hlásit veškeré závažné nebo neočekávané nežádoucí účinky očkování, se kterými se ve své praxi setkají. Data v České republice shromažďuje Státní ústav pro kontrolu léčiv. Tuto povinnost mají také farmaceutické společnosti.

Hlásit podezření na nežádoucí účinky může kdokoliv, kdo se o podezření na nežádoucí účinek dozví. A to prostřednictvím on-line formuláře na stránkách www.olecich.cz. Podle údajů SÚKLu je u povinných dávek očkovacích vakcín hlášeno přibližně 0,1 % podezření na nežádoucí účinky po očkování.

        

Mýtus: Účinnost očkování není tak vysoká, jak se tvrdí

Fakt: Účinnost očkování je dokazována v rámci velmi přísného preklinického a klinického hodnocení. Předtím, než se vakcína dostane k pacientům, absolvuje čtyři fáze testování. Během nich je testována nejen její účinnost, ale také bezpečnost, kvalita i dávkování.

Vše probíhá pod kontrolou odborníků a lékařů. Účinnost vakcín lze dokladovat – v České republice došlo ke dramatickému snížení výskytu či úplnému vymizení onemocnění, proti kterým se očkuje – např.

dětské infekční obrny, záškrtu, tetanu, pravých neštovic, invazivních Hib infekcí a dalších.

Mýtus: Očkování proti rakovině děložního čípku není účinné

Fakt: Očkování proti rakovině děložního čípku doporučují zdravotnické organizace po celém světě. Účinnost očkování proti rakovině děložního čípku potvrzují data řady státních agentur. Jen ve Spojených státech se od roku 2006 podařilo snížit počet nákaz u dívek a mladých žen o více než polovinu.

• Mýtus: Vakcíny obsahují životu nebezpečnou rtuť
• Fakt: Ve složení vakcín zahrnutých do skupiny „povinné očkování v ČR“ rtuť není.
• Mýtus: Vakcíny obsahují hliník, který je nebezpečný pro lidský organismus

Fakt: Ano, některé vakcíny obsahují hliník. Stejně jako voda, vzduch, mateřské mléko nebo například dětské příkrmy. Hliník je totiž všude kolem nás. Denní dávka hliníku až do množství  2 mg/kg hmotnosti na den je dle vědeckých studií považována za minimálně rizikovou.  Příspěvek hliníku z jakékoli vakcíny se nikdy této hranici ani zdaleka nepřibližuje.

K obsahu hliníku ve vakcínách je navíc nutné dodat, že skutečně neexistují žádné relevantní vědecké důkazy, ze kterých by vyplývalo, že by hliník ve vakcínách oslaboval imunitní systém. Obdobně nejsou vědecké důkazy ani o tom, že by hliník způsoboval astma, alergie či autismus.

Mýtus: Vakcíny obsahují zdraví škodlivé zbytkové látky z výroby např. formaldehyd

Fakt: Složení vakcín může v některých případech obsahovat minimální zbytkové množství formaldehydu, který se používá při výrobě očkovacích látek k potlačení aktivity mikroorganismů a jejich toxinů, nebo k zabránění mikrobiální kontaminace. Jedná se např. o očkování proti dětské obrně, proti žloutence typu A nebo proti tetanu.

Vakcíny mohou obsahovat formaldehyd ve stopových množstvích. Ovšem formaldehyd není lidskému organismu cizí. Ba naopak – je důležitou součástí lidského metabolismu. Formaldehyd obsažený ve vakcínách je považován za nerizikový, nezpůsobující žádné nežádoucí účinky očkování.

Mýtus: Vakcíny obsahují zdraví škodlivé zbytkové látky z výroby – např. antibiotika

Fakt: Při výrobě některých vakcín mohou být použita antibiotika, které zabrání jejich bakteriální kontaminaci. Jejich stopové množství se může objevit ve vakcínách. Vědecké studie avšak jasně dokazují, že tak malé množství nezpůsobuje nežádoucí účinky.

Mýtus: Některé očkovací látky mohou vyvolat nemoc, proti které mají chránit

Fakt: Většina z vakcín se skládá z usmrcených patogenů či pouze určitých částí viru nebo bakterie. Pouze některé očkovací látky obsahují oslabené, živé patogeny. Očkování někdy může doprovázet horečka, nevolnost, ospalost či lokální reakce jako je otok nebo zarudnutí v místě očkování.

Tyto vedlejší účinky očkování jsou obecnou reakcí organismu na očkování a obvykle rychle ustupují. Nemají nic společného s onemocněním, proti kterému je vakcinace namířena. Živé vakcíny mohou opravdu vyvolat mírné příznaky připomínající danou chorobu. Omezené množství očkovacích látek obsahuje oslabené, živé patogeny. Jde např.

o vakcínu proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. U živých vakcín může vzácně ve specifických případech k onemocnění dojít, obvykle s lehkým průběhem. U osob s významnou poruchou imunity by po očkování živými vakcínami mohlo dojít i k rozvoji těžkého onemocnění.

Možnost podání živých vakcín u takovýchto pacientů se proto řídí přísnými pravidly a je pečlivě zvažována lékařem, zpravidla je kontraindikována.

Mýtus: Rodiče záměrně nejsou informováni a neznají skutečná rizika očkování dětí

Fakt: Možné nežádoucí účinky očkování včetně frekvence jejich výskytu jsou povinně uváděny v příbalových letácích vakcín, které jsou rodičům dostupné. K jejich prostudování před použitím jsou rodiče lékařem vždy vyzýváni.

Mýtus: Očkovací látky pro děti jsou stejné jako pro dospělé, děti tudíž více zatěžují

Fakt: Jsou očkovací látky, které jsou určené jen pro děti, jiné pro děti i dospělé, existují i očkovací látky pouze pro dospělé. Často se též liší schéma podání u dětí podle věku a u dospělých. Ovšem neplatí, a odborné studie to opakovaně vyvrací, že očkovací látky příliš zatěžují dětský organismus.

Tetanus – na prevenci onemocnění se zapomíná

Tetanus je infekční onemocnění způsobené bakterií Clostridium tetani, jejíž spóry se běžně vyskytují v půdě. Pak stačí i malá ranka a poranění společně s kontaminací rány půdou může znamenat problém.

Tetanové spóry jsou hojně přítomny ve střevech hospodářských i domácích zvířat, a mohou se tak dostat do půdy, zejména hnojenou jejich výkaly. V půdě pak přežívají řadu let.

V ráně může ze spóry vzniknout aktivní forma bakterie.

Onemocnění tetanem není dnes v našich podmínkách časté. To je ovšem zásluha plošného povinného očkování – dříve se na tetanus umíralo často. V roce 1951, rok před zavedením očkování, zemřelo v ČR na tetanus 140 osob. Očkování proti tetanu se v bývalém Československu zavádělo postupně, první byly na řadě dětské kolektivy, celonárodní očkování dospělých začalo v letech 1974–75.

Ale ani dnes není nebezpečí nulové. Většinou jsme byli již v dětství a dospívání očkováni, ale protilátky po očkování nás nechrání navěky – jejich hladiny zvolna klesají, a ochranná funkce tak může vymizet. A to je příležitost pro bakterii Clostridium tetani. Onemocnět tedy lze i v našich podmínkách.

 „Z dat Státního zdravotního ústavu (ISIN) vyplývá, že v České republice byly zaznamenány od roku 2015 tři případy. Onemocnění probíhala jako poměrně závažná, jeden pacient bohužel zemřel,“ udává MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.

Na tetanus ve světě stále umírá přes milion lidí ročně, z toho 80 % v rozvojových zemích.

Jaké má tetanus příznaky?

Inkubační doba, tedy doba, kdy se po nákaze objeví první příznaky nemoci, se u tetanu pohybuje mezi 3 a 30 dny. Bakterie produkuje toxin, který se šíří nervovými vlákny do mozku, proto je u periferních poranění inkubační doba delší.

Onemocnění se může projevit jen stahem svalů v určité oblasti, jako místní, lokalizovaný tetanus.

Ten může předcházet pozdější generalizovanou formu tetanu, která se zpočátku projevuje nejčastěji jako bolest při otevírání úst a křečí obličejových svalů, postupně se bolest a napětí šíří na krk, křeče hlasivek způsobují, že nemocný nemůže mluvit.

 Objevuje se strnulost a křeče svalů břicha a lýtek. Postupně dojde k rozvoji celkových křečí, trvají několik minut a tělo je při nich prohnuto do charakteristické podoby napnutého luku, dochází ke ztrátě koordinovaných svalových pohybů.

Právě generalizovaná forma onemocnění je u tetanu nejčastější.

 Před zavedením očkování proti tetanu býval častý i novorozenecký tetanus, který stále ještě tvoří významné procento novorozeneckých úmrtí v rozvojových zemích.

Pokud matka nebyla očkována, nemají novorozenci pasivní imunitu proti tetanu, porod probíhá často v hygienicky nepříznivých podmínkách a možnost infekce, zejména kontaminace pupečního pahýlu, je zde značná.

Léčba tetanu

Pokud je léčba poskytnuta včas, lze tetanus léčit. Úplné uzdravení i při dobré lékařské péči je zdlouhavé. Onemocnění se vždy považuje za velmi závažné. V pokročilém stádiu i přes cílenou terapii může vést až ke smrti.

Nejprve je nutné řádné vyčištění rány a chirurgické odstranění odumřelé a infikované tkáně. Po úrazu je také co nejdříve podán protitetanový lidský imunoglobulin. Tím se navodí u nemocného pasivní imunita, která zabraňuje rozvoji nemoci. Dále jsou podávána i antibiotika.

Bakterie je citlivá na penicilin, vzhledem k vyššímu riziku křečí je ale spíše podáván Metronidazol, který má též dobrý průnik do tkání. Vážnější případy jsou léčeny na jednotkách intenzivní péče, které poskytnou podpůrnou léčbu dýchání a krevního oběhu. Bolesti jsou tlumeny analgetiky, uklidňujícími léky pomáhajícími s tlumením dalších příznaků, zejména křečí.

Při onemocnění nedochází ke vzniku ochranných protilátek proti tetanu, proto je nutné zahájit i aktivní imunizaci tetanickým anatoxinem.

Jak se vyznat „ve všech těch injekcích“

U čerstvých poranění (např. úrazy, popáleniny), které by mohly být kontaminovány bakterií Clostridium tetani, ale také pokud také pacient nebyl v posledních deseti letech očkován nebo stav očkování neznáme, se snažíme dodat pacientovi protilátky proti tetanu přímo (protitetanický imunoglobulin).

Jedná se tedy o pasivní imunizaci, rychlé dodání protilátek do krevního oběhu pacienta, které brání šíření nemoci. Tyto protilátky ale v organismu poměrně rychle vymizí, proto je nutné vytvořit imunitu dlouhodobou. Ta je získána aktivní imunizací tetanickým anatoxinem – očkováním vakcínou.

Poté organismus sám vytvoří ochranné protilátky proti tetanu, které přetrvají řadu let.

Lidové termíny „tetanovka, protitetanovka“ jsou používány hovorově pro pasivní i aktivní imunizaci.

Povinné očkování proti tetanu hradí stát. Foto: CDC, Pexels

Očkování proti tetanu

Očkování proti tetanu je v ČR součástí povinného očkování, hradí jej stát. Od ledna 2018 se očkuje třemi dávkami hexavakcíny (chrání proti záškrtu, tetanu, dětské obrně, dávivému – černému – kašli, hemofilovým infekcím a žloutence typu B). První očkování se provede od započatého 9.

týdne dvěma dávkami v průběhu prvního roku života dítěte, třetí dávka vakcíny je pak podána mezi 11.–13. měsícem věku dítěte. U nedonošených dětí je schéma upraveno a obsahuje i čtvrtou dávku vakcíny. Dále mezi 5.–6.

rokem se provádí přeočkování proti tetanu, záškrtu a dávivému kašli, a následně ještě v 10.–11. roce. Další přeočkování proti tetanu má následovat vždy po každých 10–15 letech.

V dospělosti si už na nutnost pravidelného přeočkování musíme myslet sami – a vzhledem k dlouhým intervalům mezi přeočkováním (běžně 15 let, u osob nad 60 let 10 let) není snadné si na potřebu přeočkování vzpomenout.

O případných kontraindikacích očkování je potřebné se poradit s lékařem. Mezi obecné kontraindikace patří horečnaté onemocnění, některá chronická onemocnění nebo alergické reakce.

Nežádoucí reakce po očkování: V místě podání se může objevit lokální reakce, která obvykle zmizí bez nutnosti terapie. U některých lidí se může objevit teplota, bolesti hlavy či svalů nebo únava. Závažnější reakce jsou podle vakcinologické společnosti vzácné.

Jak zjistit, jak jsem na tom s ochranou proti tetanu?

„Nejjednodušší je zjištění úrovně hladiny ochranných protilátek v laboratoři, kde je z výsledku zřejmé, zda je ochrana proti infekci ještě dostatečná, nebo je doporučeno přeočkování po určité době, případně je ochrana nedostatečná,“ uvádí MUDr. Petr Podroužek, CSc.

, odborný ředitel EUC Laboratoří. „Dnes je možné vyšetření provést i bez doporučení lékaře, za přímou úhradu. Stačí si dojít – i bez objednání, na odběrové místo laboratoře. Kupříkladu u nás v EUC Laboratořích stojí toto vyšetření 396 Kč + cena odběru (dospělí) 46 Kč,“ doplňuje MUDr.

Podroužek.

Jak se připravit na vyšetření protilátek v laboratoři

Pokud máte o vyšetření zájem, přijďte nalačno do odběrové místnosti, nejezte cca 12 hodin předem a nekuřte. Je vhodné vypít 250 ml vody či neslazeného čaje. Pacient samoplátce si při odběru vybere způsob doručení výsledku – zabezpečenou cestou formou e-mailu (heslo mobilním telefonem), doporučeným dopisem, nebo si jej vyzvedne přímo na odběrovém místě laboratoří.

Další informace k odběrům krve a k vyšetřením naleznete na webu www.euclaboratore.cz.

EUC Laboratoře

Časté dotazy

• Ordinuje u Vás více lékařů. Mohu se léčit jen u jednoho, který mi nejvíce vyhovuje?

Naši lékaři mají pevně vypsanou ordinační dobu, kterou měníme jen v případě nemoci, nebo dovolených.
Vyberte si lékaře, u kterého se cítíte nejlépe a navštěvujte ho v jeho ordinační době.

Pokud se chcete vyhnout čekání, můžete se v rámci nadstandartní péče objednat mimo ordinační dobu (podléhá poplatku – léčba je na pojišťovnu)

• Jak často mám nárok na preventivní prohlídku, co mi bude v rámci této prohlídky vyšetřeno?

• Zdravotní pojišťovna Vám hradní preventivní prohlídku 1x za 2 roky.
• Obsahuje interní vyšetření – vyšetření poslechem, pohmatem, výška, váha, TK, BMI, orientační zkouška zraku, nad 40 let EKG,
  dále laboratorní vyšetření krve a moči dle věku
• Podrobnější informace o preventivních prohlídkách najdete na našem webu ZDE

• Nevím, kdy jsem byl naposledy očkován proti tetanu, jak zjistím datum, kdy je čas na přeočkování ?

Přeočkování proti tetanu se provádí 1x za 15 let, od 60 let 1x za 10 let a dále pokud dojde k úrazu s potenciálním znečištěním poranění, provádí se přeočkování pokud je předešlé očkování starší 5 let.

Při pravidelném očkování doporučujeme přeočkování kombinovanou vakcínou, která Vás ochrání zároveň proti černému kašli a záškrtu. Očkování pouze proti tetanu je plně hrazené zdravotní pojišťovnou.

Pokud je možné, že očkování proběhlo v doporučeném intervalu, ale není k dispozici písemný  záznam a pacient si přesné datum nepamatuje, nabízíme odběr protilátek proti tetanu (zdravotní pojišťovny z této indikace vyšetření nehradí). Dle výsledku je zcela jasné, zda je nutné očkovat – v jakém termínu a kolika dávkami.

Informace o očkování, které nabízíme v naší ordinaci najdete ZDE

• Slyšel jsem o opakujících se epidemiích černého kašle u nás, četl jsem o úmrtí malých dětí, které ještě neměly protilátky. Jak se mohu chránit proti černému kašli? Proč dospělí, kteří byli v dětství očkovaní tuto nemoc dostanou?

1. Vzhledem k opakovaným výskytům černého kašle (pertusse) v ČR a v okolních zemích, kde není povinné očkování dětí, se zjistilo, že dospělí nad 30 let nemají dostatek protilátek, byť byli v dětství očkovaní.
2. K dispozici je kombinovaná vakcína, která současně doplní protilátky proti tetanu, černému kašli a záškrtu.
3. Ochrana proti černému kašli a záškrtu má být doživotní, ochrana proti tetanu bude platná na 10, nebo 15 let (dle věku očkovaného).
4. Informace o očkování, které nabízíme v naší ordinaci najdete ZDE, blíže o Černém kašli ZDE

• Potřebuji vystavit zdravotní průkaz pracovníka v potravinářství „Zdravotní průkaz“, bude mi průkaz vystaven na počkání?

Vystavení průkazu předchází interní vyšetření lékařem – pokud lékař shledá, že není námitek k vystavení zdravotního průkazu pracovníka v potravinářství, vystavuje se obvykle průkaz na dobu neurčitou již v den vyšetření.

Lékař si však může vyžádat doplňující laboratorní, ev. jiná vyšetření a pak průkaz na počkání nemůže být vystaven. Tento dokument vydáváme pouze pacientům u nás registrovaných s dostupnou dokumentací.

• Jaká očkování jsou doporučena pro dospělého člověka?

Pravidelné očkování proti tetanu (hradí jako jediné zdravotní pojišťovna) toto se však doporučuje kombinovanou vakcínou, která zároveň ochrání proti záškrtu a černému kašli (tato vakcína není hrazena z veřejného zdravotního pojištění).

Dalším očkováním doporučeným pro dospělé je očkování proti klíšťové meningoencefalitidě, proti pneumokokové infekci a dále jistě proti žloutence A + B. Jedná se o očkování nehrazená ze zdravotního pojištění, zdravotní pojišťovna poskytuje různé finanční příspěvky.

Informace o očkování, které nabízíme v naší ordinaci najdete ZDE. Informace o černém kašli v dospělém věku ZDE

• Jedu do zahraničí, co si mám vzít s sebou za léky, je třeba se nechat proti nějaké nemoci očkovat?

Doporučení očkování je třeba probrat osobně s lékařem.

Obecně platí, že je vždy třeba platné očkování proti tetanu a doporučené očkování proti žloutence A + B. Další očkování jsou podle destinace do které se chystáte zavítat. Informace o očkování, které nabízíme v naší ordinaci najdete ZDE.

S vybavením cestovní lékárničky a zejména s léky, které je dobré mít s sebou, Vám rád poradí náš lékař. Obecně jistě léky proti horečce, průjmu, bolesti, proti alergii, proti žaludeční nevolnosti, dále léky, které dlouhodobě užíváte. Jistě se hodí i náplasti různé velikosti, sterilní obvazy a čtverce, nůžky.

• Nastupuji do nového zaměstnání a potřebuji výpis z dokumentace pro závodního lékaře, dělá se tato služba na počkání, nebo je třeba si výpis dopředu objednat?

Výpis ze zdrav. dokumentace je třeba si u nás objednat nejméně 2-3 dny dopředu.

Tuto službu neprovádíme na počkání z toho důvodu, že na zpracování výpisu potřebuje lékař jistý čas – musí probrat celou Vaší papírovou dokumentaci, zpracovat kompletní výpis, event.. zhotovit fotokopie lékařských zpráv apod.

• Nastupuji do nového zaměstnání a můj zaměstnavatel žádá posudek, že mohu vykonávat danou pracovní pozici. Jak prohlídka probíhá? Co si vzít s sebou k vyšetření?

• Pro tento typ vyšetření budete potřebovat žádost o provedení prohlídky pracovně lékařské péče – vzor dokumentu je ke stažení na našich webových stránkách ZDE
• Žádost musí být kompletně vyplněná – musí obsahovat název pracovní pozice, kategorii práce, název, sídlo a IČ zaměstnavatele a razítko a podpis zaměstnavatele.
• Bez kompletně vyplněné žádosti bohužel nelze prohlídku provést a posudek o zdravotní způsobilosti vystavit.

Upozorňujeme, že se jedná o výkon, který není hrazen ze zdravotního pojištění. Sestra Vám při převzetí platby vydá daňový doklad, který Vám zaměstnavatel obvykle proplatí.

• Chci zlepšit péči o své zdraví, měl bych zájem absolvovat u vás rozšířené preventivní vyšetření. Nabízíte takovou službu? Co je možné v rámci nadstandardní prevence absolvovat za vyšetření?

Péče o Vaše zdraví je jistě důležitá, proto nabízíme i možnost placené rozířené prevence – jedná se hlavně o laboratorní vyšetření dle uvážení lékaře nebo na Vaše přání – např. vyšetření na infekční choroby, tumorové markery apod. Dále jsme schopni Vám zajistit provedení zobrazovacích metod – např. sono prsu, RTG plic apod.

Bližší informace najdete na našem webu ZDE

• Mám doma vakcínu proti klíšťové encefalitidě. Vakcínu jsem si vyzvedl před týdnem v lékárně. Potřebuji jí aplikovat, mohu přijít k Vám?

Vakcínu, kterou přinese klient nemůžeme bohužel dle platné zákonné normy aplikovat. Musíme totiž garantovat správné skladování vakcíny – tedy dodržení rozmezí skladovacích teplot.

Pokud by totiž došlo k porušení chladového řetězce, vakcína by se znehodnotila. V tomto případě hrozí poškození pacienta – např. vyvolání závažné reakce po očkování, nebo nefunkčnost očkování.

Vakcíny, které pacientům aplikujeme, dostáváme s dokladem o kontinuálním měření teploty přepravního boxu, u nás teplotu hlídáme minimomaximálním teploměrem.

V případě porušení skladovacích podmínek (např. delší výpadek elektřiny, poruchu lednic..), vakcíny likvidujeme – platíme si jejich pojištění.

• Můžete mi poradit, co má obsahovat má domácí lékárnička?

S vybavením Vaší domácí lékárničky Vám rád poradí náš lékař. Obecně byste měli mít doma léky proti teplotě, průjmu, žaludeční nevolnosti, proti zácpě, proti bolesti, event.. oční kapky, léky proti alergii, sterilní obvazový materiál, různé velikosti náplastí, nůžky, pinzetu.

• Jak mám efektivně snížit horečku? Mohu kombinovat různé léky proti horečce? Jak často je mohu užívat?

1. Doporučuje se začít s užíváním léků obsahujících paracetamol (v dávce, která odpovídá Vaší tělesné hmotnosti a věku).
2. Pokud je tato léčba neúčinná, může se zkombinovat užitím ibuprofenu) opět v doporučené dávce –dle věku a hmotnosti).
3. Léky je třeba užívat v doporučených časových intervalech – rozestup mezi jednotlivými dávkami je třeba dodržet, jinak hrozí poškození zdraví.

• Nedávno jsem byl na procházce v lese, po příchodu domů jsem zjistil, že mám klíště. Nyní se mi v místě zakousnutí objevila červená skvrna – bojím se boreliózy. Můžete mi udělat krevní testy?

Je třeba, aby Vás vyšetřil lékař. Pokud bude mít podezření, že by se u Vás mohlo jednat o boreliózu, tak Vás pošle na krevní testy, event.. nasadí léčbu.

Radu, jak správně vytáhnout klíště, najdete na našich stránkách ZDE

• Poslední dobou se cítím strašně unaven, chci nabrat krev na chlamydie, protože jsem určitě touto infekcí nakažen.

Doporučujeme osobní konzultaci s lékařem – ten s ohledem na Vaše obtíže doporučí vhodná laboratorní a jiná vyšetření.

• Mám na obličeji akné, hodila by se pro mě léčba pomocí laseru, který máte v ordinaci?

Jistě, akné je jedna s diagnóz, které jdou pomocí biostimulčního laseru vhodně ovlivnit. Rádi Vás objednáme ke vstupní konzultaci – lékař Vás vyšetří a určí, který z programů laseru pro vás bude nejvhodnější a jaká bude doporučená frekvence návštěv.

Bližší informace o léčbě laserem v naší ordinaci najdete ZDE

• Mé nohy otékají, cítím v nich tíhu. Pomohla by mi lymfodrenáž Vaším přístrojem? Jak často bych měla chodit na ošetření?

Lymfodrenáž je pro tento druh obtíží jistě vhodná, je ale třeba navštívit našeho lékaře a ten po vyšetření vyloučí kontraindikace podání tohoto druhu léčby a navrhne doporučený způsob aplikace a frekvence lymfodrenážního ošetření.

Bližší informace o léčbě lékařským lymfodrenážním přístrojem v naší ordinaci najdete ZDE

• Chodím na kardiologii na kontrolu každé 3 měsíce, další kontrolu mám za měsíc. Došel mi jeden z léků, který mi kardiolog píše, mohli byste mi tento lék předepsat? Ke kardiologovi to mám daleko a on říkal, že léky mi musí napsat i na obvodě.

Léky, které Vám předepsal Váš ambulantní specialista (kardiolog, urolog, endokrinolog apod.) a který si Vás zve k pravidelným kontrolám, musí také předepisovat, protože lékař, který Vás pro danou diagnosu léčí, je za Vaší léčbu plně zodpovědný a také dle smlouvy se zdravotními pojišťovnami povinen zajistit.

• Včera jsem si zlomil nohu, ošetřili mě v nemocnici na chirurgické ambulanci, na další kontrolu jdu do stejného zařízení za týden, léčba bude trvat dle chirurga asi 6 týdnů. Potřebuji u vás vystavit jen neschopenku.

Pracovní neschopnost vede vždy lékař, který je v danou chvíli Váš ošetřující lékař pro danou diagnozu, která opodstatňuje pracovní neschopnost.

Pokud tedy chodíte na kontrolu do chirurgické ambulance, musí Vám pracovní neschopnost vystavit a vést chirurg.

Pokud toto neučiní, porušuje své povinnosti a je pod finanční pokutou. Pokud bychom vystavili pracovní neschopnost na diagnosu, kterou neléčíme u nás, porušujeme zákon, kromě pokuty 50 tisíc nám může být také zrušena smlouva se správou sociálního zabezpečení.

Pacientům důrazně doporučujeme trvat na svých právech a požadovat od ošetřujícího lékaře kromě léčby také všechny administrativní úkony, které platba pojišťovny zahrnuje.

Ryze praktická otázka zní, proč by se měl pacient pohybovat v trojúhelníku domov/pracoviště, kde ho léčí/ordinace praktika, kde by měli vést administrativní agendu jinému lékaři. Kromě nesmyslné námahy a časové ztráty se takto pacient může dostat do infekčního prostředí čekárny praktika a zkomplikovat si léčbu.

• Jsem objednán k odběrům krve. Vím, že nemám nic jíst, ale nevím jak dlouho. Mohu se před odběrem napít?

Optimální je sníst poslední večerní jídlo s obsahem tuku nejpozději 12 hodin před odběrem. Pokud není plánován odběr cholesterolu, tak stačí být nalačno 8 hodin.

Ráno již nejezte, vypijte ale min. 200-300ml nesladké tekutiny (neslazený čaj, voda, NE minerálka)

Vezměte si sebou lahev s vodou a něco k jídlu po odběru (sušenku, banán, nebo celou snídani..)

Pokud máte špatnou zkušenost – bojíte se, dělá se Vám slabo, již jste omdleli..-včas upozorněte sestřičku, odběr provede vleže

• Jak mám odebrat vzorek moče?

Odběr moče proveďte do zkumavky od nás po omytí, nejlépe ve sprše (zamezíte sekundárnímu znečištění a klamavému výsledku).

• Co to znamená, že budu mít výtěr z krku?

Lékař někdy požaduje stěr ze sliznice krku. Stěr se provádí sterilním tamponem do přepravné kultivační půdy. Výsledek z laboratoře lze očekávat do 3 dnů. Pokud se zjistí bakteriální nález, tak získáme také citlivost na antibiotickou léčbu.

Důležité je říct, že pozitivita je cca 60%, jedná se o pomocnou – doplňující diagnostickou metodu. Tedy negativní nález neznamená, že pacient není nemocen. Závěrečná diagnosa je v rukou lékaře.

Před plánovaným výtěrem z krku platí heslo  – „nejíst, nepít, nekouřit, nečistit zuby“

OČKOVÁNÍ proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli

Obsah:

Promeškaný termín očkováníZdravotně stigmatizované osobyDoba použitelnosti a skladování

Zdrojem záškrtu se stává bacilonosič nebo nemocný člověk a šíří se nejen vzdušnou cestou, ale i kontaminovanými předměty, neboť jeho původce, bakterie Corynebacterium diphteriae, může přežívat několik týdnů v prachu nebo zaschlém hlenu.

Onemocnění se s obvykle krátkou 2-5denní inkubací klinicky projevuje těžkou povlakovou angínou, postihující nejen mandle, ale i sliznici hrtanu a patra. Může dojít ke zduření krku, což v případě neléčení může vést až k udušení. Komplikacemi záškrtu bývá zánět srdečního svalu a obrny s fatálními následky.

Bakterie Clostridium tetani, původce tetanu, bývají součástí normální flóry jak lidského, tak zvířecího zažívacího traktu. Výkaly se dostává do půdy, kde může přežívat i několik desítek let. Lidé se infikují ranou, která je obvykle hluboká a často i nepatrná, způsobená hřebíkem, třískou nebo jinými řeznými předměty kontaminovanými touto bakterií.

V infikované ráně začne bakterie produkovat toxin, který se pevně naváže na nervovou tkáň. Výsledkem je zvýšené napětí ve svalech, které po čase vyústí v celkové křeče. Bakteriální toxin může zasáhnout i srdce. Inkubační doba je zpravidla 3-30 dní.

Po jejím uplynutí si začne nemocný stěžovat na potíže při otvírání úst, které jsou vyvolány právě zvýšeným napětím žvýkacích svalů. V této fázi nemocný člověk obvykle nemívá žádné jiné obtíže ani teplotu. Postupně se ale zvýšené napětí rozšiřuje i na ostatní svaly a dochází k rozvoji celkových křečí, při kterých se může nemocný udusit.

Dávivý (někdy též černý) kašel je akutním, vysoce nakažlivým onemocněním způsobeným bakterií Bordetella pertussis. Jejím zdrojem je výhradně nakažený člověk. Přenáší se kapénkovým způsobem a nejnebezpečnější je u dětí předškolního věku. Onemocnění se manifestuje jako těžký zánět postihující sliznice dýchacích cest, hlavně průdušnic a průdušek.

V komplikovaných případech se přidružuje také postižení plicních sklípků, které končí jejich roztržením a rozedmou. Po inkubační době, která trvá obvykle 1-2 týdny, probíhá onemocnění ve dvou fázích. Zpočátku se neliší od běžných katarů horních cest dýchacích. Obvykle ho doprovází mírně zvýšená teplota, rýma, nechutenství a pokašlávání.

Postupně se mohou dostavit záchvaty typického dráždivého kašle se zajíkáním, obvykle bez teplot, při nichž se dítě dusí, modrá a zvrací. Při závažném průběhu se záchvaty objevují téměř nepřetržitě, s vysokou noční četností. Celý stav vede k těžkému vyčerpání a k dehydrataci pacienta. U těžkých forem se objevuje také krvácení do mozku. K nejzávažnějším komplikacím patří zánět mozku, křeče a těžké zápaly plic, které bývají zpravidla doprovázeny vysokou horečkou.

V bývalém Československu se nejprve zahájilo plošné očkování proti záškrtu v roce 1946, zatímco očkování proti tetanu až o několik let později v roce 1952.

V letech 1958-2000 se malé děti očkovaly kombinovanou vakcínou proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli (vakcína Alditepera). Od roku 2001 se původní kombinace nahradila nejdříve čtyřvalentní a posléze šestivalentní.

Celobuněčná pertusová složka kombinované vakcíny byla zaměněna za acelulární v roce 2007.

Výskyt (absolutní počet) v České republice

Očkovací látky obsah

 

Název komerční vakcíny	1)	2)	3)	4)	5)	Poznámka
ADACEL	Tdap	20.2.2019	R	jen pro dospělé osoby a děti starší 4 let
ADACEL POLIO	Tdap-IPV

„Prošvihli“ jste tetanovku?

Zpravidla marně tápeme v paměti, kdy jsme byli naposledy očkováni proti tetanu. Často se nám stane, že daný termín zmeškáme – o rok, dva roky i více.

Jak moc to vadí? Při promeškání termínu přeočkování je možné očkovat posilující dávkou i po dvaceti letech. Protilátky je možno laboratorně běžně stanovit, a tak potvrdit, zdali je osoba chráněna či nikoli.

Očkovat je možno také těhotné a kojící ženy.

Tetanus ze světa nezmizel. To, že na něj dnes lidé neumírají, jako tomu bylo dříve, je zásluhou plošného očkování a také toho, že dnes nepřicházíme tak často k vážným bodným poraněním.

Proti tetanu se očkují už děti ve věku dvou měsíců v rámci hexavakcíny, druhá a třetí dávka je aplikována v měsíčních odstupech a první přeočkování mezi dvanáctým a patnáctým měsícem.

Pátá dávka je podána mezi pátým a šestým rokem života, šestá mezi desátým a jedenáctým rokem, následuje přeočkování mezi dvacátým pátým a dvacátým šestým rokem života. Poté se očkuje pravidelně s odstupem deseti až patnácti let.

U jedinců nad šedesát let a u osob s oslabenou imunitou se přeočkovává po deseti letech. Pokud dojde k rizikovému poranění a pacient byl v posledních letech očkován, akutně se nepřeočkovává. Pokud však uplynulo více než pět let od očkování, aplikuje se jedna dávka vakcíny a u neočkovaných se přidává i dávka protitetanového globulinu.

Mnohdy mají zejména alergici na očkování nepříznivé reakce. Reakce po očkování proti tetanu jsou běžné, závažné se vyskytují zcela zřídka. Pokud se z nějakých důvodů přeočkovává častěji, může se projevit lokální reakce (otok, zarudnutí) daná nadbytečným množstvím tetanického anatoxinu.

Původci tetanu

Které bakterie vyvolávají tetanus? Jedná se o bakterii Clostridium tetani, která má tvar tyčinky, její charakteristickou známkou je růst bez přítomnosti kyslíku, což představuje riziko právě u hlubokých bodných ran, kde je přístup kyslíku omezen.

Zatímco vlastní bakterie je poměrně citlivá na vnější vlivy, její spory jsou velmi rezistentní a často se vyskytují v půdě bohaté na organický materiál. Nakazit se můžeme zejména ostrým bodným nástrojem, který je kontaminován půdou nebo chlévskou mrvou.

V trusu domácích zvířat se tato bakterie vyskytuje velmi často.

V dnešní době jsou pro nás rizikové spíše rány způsobené rezavým hřebíkem, ale také od obyčejné třísky nebo píchnutí trnem. Nebezpečné jsou také otevřené zlomeniny a popáleniny, do kterých je infekce následně zavlečena. V ráně se spory bakterie začnou množit a vylučovat neurotoxiny, jedovaté látky, které pronikají do okolních nervových zakončení a šíří se jejich vlákny.

Průběh nemoci

Inkubační doba tetanu se pohybuje od tří do třiceti dnů, přičemž první projevy u většiny případů nastoupí obvykle za jeden až dva týdny. Onemocnění začíná křečemi žvýkacích svalů. Nemocný má bolestivě stažená ústa a těžko polyká.

Obtíže postupně přecházejí i na mimické svaly, výraz obličeje může připomínat křečovitý smích. Napětí a křeče se dále rozšiřují na kosterní svaly, na šíji, svaly v okolí páteře, na trup a končetiny.

Křeče se zpočátku objevují v občasných záchvatech, později se jejich frekvence zvyšuje. Typické je strnutí šíje.

Kromě nejzávažnějšího, tzv. generalizovaného tetanu, který tvoří 80 %všech onemocnění, je další formou tzv. místní tetanus (lokalizovaný).

Jde o málo častou formu onemocnění, při kterém mají postižení stálý stah svalů v oblasti zranění. Stahy mohou přetrvat mnoho týdnů, než postupně vymizí.

Místní tetanus bývá mírnější, pouze kolem jednoho procenta případů je smrtelných, ale může předcházet nástupu tetanu generalizovaného.

Závažnost projevů závisí na druhu poranění a následném množství vyprodukovaného neurotoxinu v ráně a také na vzdálenosti místa poranění od centrálního nervového systému.