Magazín o zdraví a prevenci Dlouhodobě neléčená štítná žláza však může způsobit vážné zdravotní problémy a silnou hormonální nerovnováhu. Otestujte se s pomocí nového domácího testu Veroval® Štítná žláza, zda za vašimi obtížemi nestojí právě ona.
Štítná žláza je životně důležitý orgán ve tvaru motýlka, který najdete v oblasti hrtanu. Vylučuje 2, pro naše zdraví zásadní, hormony – tyroxin a trijodtyronin – které jsou v našem těle nezbytné pro správnou látkovou přeměnu a regulaci celé řady tělesných funkcí – u lidského plodu jsou zodpovědné za prenatálního vývoj mozku a v průběhu našeho života upravují metabolismus tuků, cukrů, bílkovin a kostí. Závažný je také jejich vliv na oběhovou soustavu člověka.
Nákres štítné žlázy a jejího umístění
S poruchou činnosti štítné žlázy se za svůj život setká 5-10 % populace.
Poruchou činnosti štítné žlázy (tyreopatií) trpí častěji ženy v poměru 6 : 1 a pravděpodobnost onemocnění roste s věkem.
Co je hypotyreóza?
Hypotyreóza je odborný název onemocnění, které je způsobeno sníženou funkcí štítné žlázy a nedostatečnou produkcí tyroxinu a trijodtyroninu.
Žláza neprodukuje dostatek těchto hormonů a dostavují se typické příznaky, jako je únava, zimomřivost, zácpa, svalové křeče nebo zvýšení tělesné hmotnosti (i když tento příznak je často způsobem souběhem více vlivů).
Dlouhodobě neléčená hypotyreóza pak může způsobit trvalé poškození organismu, chronické obtíže nebo dokonce smrt.
Zvětšení štítné žlázy se říká struma a může indikovat poruchu její činnosti.
Příznaky snížené činnosti štítné žlázy
Pro správnou tvorbu obou hormonů štítné žlázy potřebujeme z potravy přijímat dostatek selenu – vhodné je maso obecně, vnitřnosti, mořské ryby, česnek nebo ořechy. Pro zdravou štítnou žlázu je obecně doporučena konzumace jódu skrze mořské ryby.
3 kroky k jistotě a zdravé štítné žláze
Máte-li podezření, že se vaše příznaky nápadně podobají výše zmíněným neduhům, je možné, že za nimi stojí nedostatečná činnost štítné žlázy.
Na základě množství výše zmíněných hormonů v krvi zjistí nový domácí test Veroval Štítná žláza z naší dílny, zda štítná žláza funguje správně, a vy se tak můžete otestovat v pohodlí domova dříve, než vyrazíte se svými obavami k lékaři.
Stačí projít 3 jednoduchými kroky:
- Kapku své krve promícháte s ředícím roztokem v testovací nádobce.
- Směs nalijete do testovací kazety a počkáte 10 minut na odečtení výsledku.
- Prokáže-li test problémy se štítnou žlázou, navštivte svého lékaře a zahajte optimální léčbu.
Pokud test problémy v oblasti štítné žlázy vyloučil, na vině mohou být další příčiny.
Přesnost testu je vyšší než 95 % a otestovat se zvládne opravdu každý – nejen že k testu dostanete podrobné instrukce, které vás provedou testováním krok za krokem.
Upozornění!
Prodej domácího testu Veroval – Štítná žláza byl ukončen, můžete se podívat na další nabídku domácích testů Veroval.
Pokud se cítíte na vrcholu sil, nebo naopak na úplném dně, může to mít na svědomí příjem železa. Podívejte se na překvapivé příznaky upozorňující na jeho…
Trpíte stresem a vysokým krevním tlakem? Objevte, jak relaxace a cvičení mohou změnit váš tlak.
Většina bolístek není příznakem ničeho závažného. Existují ovšem příznaky, které byste rozhodně neměli brát na lehkou váhu.
Rezistence bakterií na antibiotika je celosvětový problém. I když se počet rezistentních nákaz každoročně zvyšuje a má za následek mnoho zbytečných úmrtí…
Onemocnění štítné žlázy
Štítná žláza je malá žláza motýlovitého tvaru, lokalizovaná na přední straně krku pod štítnou chrupavkou. Žláza má neobyčejně důležitou úlohu při řízení tělesného metabolismu, tj. řídí způsob, jak organismus zužitkovává energii.
Slouží k tomu hormony, které štítná žláza vytváří – tyroxin (T4) a trijodtyronin (T3), které jsou krevním oběhem roznášeny po celém organismu. Pod vlivem těchto hormonů dostávají buňky informaci, jak rychle zužitkovávat energii (metabolizovat tuky a cukry) a vytvářet bílkoviny.
Štítná žláza tvoří také kalcitonin – hormon, který napomáhá řízení krevních hladin kalcia tím, že brzdí uvolňování kalcia z kostí a zvyšuje vylučování kalcia ledvinami.
Množství T4 a T3 v krvi je řízeno zpětnovazebním mechanismem. Když jejich hladiny v krvi klesají, pak hypotalamus uvolňuje tyreotropin uvolňující hormon (TRH), který stimuluje z hypofýzy tyreoideu stimulující hormon (TSH). TSH pak ve štítné žláze stimuluje tvorbu a sekreci zmíněných hormonů. V případě, kdy je v krvi dostatek hormonů štítné žlázy, množství vylučovaného TRH a TSH klesá.
Ve štítné žláze se vytvořené T4 a T3 uskladňují ve vazbě na protein nazývaný tyreoglobulin. Vytvoří-li se v organismu potřeba, může štítná žláza ihned uvolnit hormony z této zásobárny do cirkulace.
V cirkulaci je většina T4 a T3 vázána na vazebný protein pro tyreoidální hormony (TBG), a tím je do svého uvolnění z této vazby inaktivní. Vlastním hormonem, který působí na tkáně je T3.
T4 se musí nejprve ve tkáních na T3 konvertovat pomocí enzymů (dejodáz).
K onemocněním organismu vedou změny v sekreci hormonů štítné žlázy, ať ve smyslu nedostatečné či zvýšené sekrece. Snížená tvorba vede k hypotyreóze.
Při ní dochází ke zpomalování tělesných funkcí, což vede k přírůstku na váze, suché kůži, zácpě, intoleranci zimy, oteklé kůži, vypadávání vlasů, únavě a menstruačním nepravidelnostem u žen.
Těžká neléčená hypotyreóza, která je nyní již vzácná a nazývá se myxedém, může vést k srdečnímu selhání a k ztrátě vědomí (myxedémové koma), event. k úmrtí. U dětí hypotyreóza způsobuje zpomalený růst a opoždění pohlavního vývoje. U malých dětí způsobuje mentální retardaci.
Pokud je onemocnění včas rozpoznáno a léčeno, mohou se tato postižení minimalizovat. Proto se provádí u všech novorozenců screening na vrozenou hypotyreózu, který dovede sníženou funkci štítné žlázy včas odhalit a prosazuje se i vyšetřování funkce štítné žlázy těhotných.
Stav, kdy štítná žláza vytváří nadbytečná množství hormonů štítné žlázy, se nazývá hypertyreóza.
Způsobuje příznaky jako urychlená srdeční činnost, úzkost, hmotnostní úbytek, poruchy spánku, nadměrné pocení, třes rukou, slabost a někdy průjem.
Mohou být otoky kolem očí, nemocní si stěžují na suchost a pálení očí, a v některých případech dochází k protrusi očních bulbů – exoftalmu. Může být přítomna omezena oční pohyblivost s dvojitým viděním (diplopie).
Zvýšené hladiny kalcitoninu jsou spojeny s dvěma vzácnými onemocněními: medulární karcinom štítné žlázy a benigní hyperplasie C buněk štítné žlázy. Při excesivní tvorbě kalcitoninu u pokročilého medulárního karcinomu si nemocní mohou stěžovat na chronické průjmy.
Poruchy funkce štítné žlázy způsobují často zvětšení štítné žlázy nebo mohou způsobit růst jednoho nebo více uzlů štítné žlázy. Viditelné zvětšení štítné žlázy se nazývá struma. Toto zvětšení může být někdy bolestivé, může způsobovat pocit cizího tělesa v krku nebo může mít za následek potíže při polykání.
Onemocnění štítné žlázy trápí v drtivé většině ženy. Rizikové je zejména období přechodu
„Doba covidová loni vyprázdnila naši čekárnu asi z 20 procent. Postupně se účast na kontrolách zlepšila, ale stále zůstává asi 10 až 15 procent pacientů, kteří nechodí.
Zavolají, že mají přijít zítra, ale nepřijdou, dostaví se, až to všecko skončí… Nikdo ale neví, kdy to všechno skončí. A nemocná štítná žláza nečeká.
Není-li léčená, může být velkým rizikem,“ říká českobudějovický endokrinolog Milan Míček.
Co nám hrozí
Jak velké to riziko je? „ Záleží na tom, jaké onemocnění štítné žlázy pacient má, jaké bere léky a zda vůbec.
Jestliže u snížené funkce štítné žlázy vysadí levothyroxin (náhradu hormonu štítné žlázy), tak se žláza postupně vrátí ke své nedostatečné funkci a projeví se únava, nevýkonnost, tloustnutí, poruchy menstruačního cyklu, zkrátka sníží se metabolismus všech orgánů těla. Tělo nemá „benzin“, nejede,“ popisuje endokrinolog.
V případě zvýšené funkce štítné žlázy je tomu opačně. „Pacient je nabuzený, excitovaný, třese se, buší mu srdce, mohou mu lidově řečeno lézt oči z důlků.
Neléčení takového onemocnění může vést k závažnému stavu, kdy člověk může trpět tachykardií, tedy má zrychlený tep, potí se, lesknou se mu oči, výrazně hubne (i 10 až 12 kilogramů za čtvrt roku), může mít potíže se srdcem, jeho stav může vyžadovat hospitalizaci, dokonce může skončit smrtí. Je to, jako když šlápnete na plynový pedál, organismus jede na plný výkon a nevydrží,“ vysvětluje Milan Míček.
Třetí komplikací podle něj může být morfologická změna, na kterou se přijde jedině ultrazvukem. „Pacient má například v lalocích štítné žlázy uzly, které jsou nezhoubné.
Časem se ale může stát, že se jejich povaha změní a vznikne rakovinný nádor. Zrovna teď mám pacientku, která se objevila po čtyřech letech a její dříve benigní, nezhoubný uzel se změnil na zhoubný, maligní.
Takové nebezpečí z prodlení může být fatální,“ uvádí.
Kdy se to stane
Kolik času neléčený člověk má? „Nástup potíží je individuální. Jedenkrát za rok by se měl ukázat každý pacient. Jsou lidé, u kterých to stačí, samozřejmě berou-li pravidelně své léky.
A pak jsou lidé, kteří by měli přijít na kontrolu přibližně jednou za šest až osm měsíců, protože je potřebujeme vidět a vyšetřit. Toto doporučení od nás mají.
Otázka je, zda ho dodrží,“ mluví ze zkušenosti endokrinolog.
Pokud pacient s nemocnou štítnou žlázou vysadí léky, projeví se podle Milana Míčka první příznaky zhruba po třech měsících. „Během nich se hormon štítné žlázy z tkání vyplaví a hladina významně klesne. Někdo to na sobě nepozná třeba rok. Ale lékař to odhalí spolehlivě – z odběru krve,“ připomíná.
Jak to vypadá
Zanedbaná štítná žláza sama o sobě se může projevit zvětšením, člověk pozoruje na krku nebo pod ním to, čemu říká „boule“. Může cítit i určitý tlak, většinou ale nejde o bolest. Jsou ovšem i atrofické stavy, kdy je štítná žláza naopak malinká. „Obojí může znamenat jak zvýšenou, tak sníženou funkci, ty kombinace jsou různé a odhalit je může jedině lékař,“ upozorňuje Milan Míček.
„Měl jsem pacienta, jehož hlavním příznakem byly psychické problémy. Dostal se k nám z psychiatrie. Po zaléčení štítné žlázy se jeho stav prudce zlepšil, včetně toho psychického. U dětí to zase nebývá vůbec patrné, přestože výsledky klinického vyšetření mohou být alarmující. Proto se děti vyšetřují už v porodnici, snížená funkce by znamenala chybný vývoj mozku,“ doplňuje.
V průběhu dětství hlídá zdravotní stav pediatr. Horší je to s dospělými, kteří na „dvouleté“ preventivní prohlídky mohou chodit též, ale někteří to neudělají celá léta.
Takové zanedbání vede někdy k extrémním stavům. „Jeden muž ve věku kolem padesáti šedesáti let se dostavil se zvětšenou štítnou žlázou, která byla spadlá do oblasti horního hrudníku.
Vypadal naprosto normálně, jakmile si ale rozepnul horní knoflík u košile, vyvalila se koule o velikosti hrnku na čaj.
Než něco takového naroste, trvá to měsíce až roky, takže buďto nechodil na preventivní prohlídky, protože to by ho k nám praktik určitě poslal, anebo ho poslal a on nepřišel,“ vypráví lékař.
Ženy, zbystřete!
Devadesát procent pacientů endokrinologických ambulancí ovšem tvoří ženy. A ty by si měly ohlídat zejména období přechodu. „To je riziková doba, kdy štítná žláza i u jinak zdravého jedince začne dělat neplechu a většinou snižovat svoji funkci. Samozřejmě problémy se mohou vyskytnout i u mužů, ale v mnohem menším měřítku,“ uvádí Milan Míček.
A malé shrnutí na závěr: Neléčená štítná žláza není legrace. Je to orgán, jehož hormon potřebuje každá buňka v lidském těle. A to tak, že ani málo, ani moc. Přesnou diagnózu i dávkování léků může určit jedině specializovaný lékař – endokrinolog. A pokud si za tím nejdeme, riskujeme nemoc, operaci i svůj život.
MUDr. Olga Magnová: Počet incidencí štítné žlázy stále stoupá
Jen nepatrná část obézních pacientů má takovou hormonální poruchu, která vede k velkým přírůstkům na hmotnosti, prakticky se jedná o těžké poruchy funkce štítné žlázy, říká v rozhovoru dětská endokrinoložka MUDr. Olga Magnová z Pediatrické kliniky FN Brno.
Jaká jsou v populaci nejčastější endokrinní onemocnění?
Rozhodně nejčastějším endokrinním onemocněním jak v dětské, tak v dospělé populaci je onemocnění štítné žlázy. Obezita jako taková bývá zřídka způsobena jen izolovanou hormonální poruchou. Dalším častým důvodem endokrinologického vyšetření u dětí je porucha růstu.
Přibývá takto nemocných pacientů? Čím to je – vyšší nemocnost či lepší diagnostika?
Pacientů s onemocněním štítné žlázy přibývá velmi rychle. Je to dáno jednak samotným zvýšením incidence autoimunitních onemocnění v populaci, tak i zlepšením a dostupností diagnostiky.
Laboratorní stanovení hladin hormonů štítné žlázy patří dnes mezi základní a běžně dostupné vyšetření i v ambulancích praktických lékařů. Velká část pacientů s onemocněním štítné žlázy je zachycena v rámci jiných vyšetření, nikoliv pro potíže spojené se štítnou žlázou.
U dětí se často jedná o imunologické vyšetření z důvodu opakovaných onemocnění dýchacích cest, u dospělých se nález na štítné žláze zjistí při ultrazvukovém vyšetření cév na krku.
Jaká je příčina endokrinních nemocí?
Příčina endokrinních onemocnění je široká a pestrá. Pokud mluvíme o onemocnění štítné žlázy, je nejčastější příčinou autoimunitní proces, který poškozuje štítnou žlázu a ve svém důsledku může, ale nemusí, vést k poruše funkce štítné žlázy, ke změně její velikosti nebo struktury (uzly).
Proč tolik narůstá počet autoimunitních onemocnění včetně postižení endokrinních žláz, je další a komplikovaná otázka. V minulosti častá snížená funkce štítné žlázy z důvodu nedostatku jódu je v dnešní době celoplošné jodizace soli onemocněním vzácným a spíše se jedná jen o lehčí poruchy u osob s veganským stravováním nebo u kojících žen.
I potraviny s vysokým obsahem strumigenů (zelí, košťáloviny) ve velkém množství mohou vést ke snížené funkci štítné žlázy.
Ozáření štítné žlázy radioaktivním zářením (zevně nebo radiojód) je jednoznačně rizikovým faktorem pro vznik jak snížené funkce štítné žlázy, tak i nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik zhoubných nádorů štítné žlázy (ozáření krku pro zhoubné nádory).
Některá nádorová onemocnění endokrinních žláz mají jednoznačnou geneticky podmíněnou souvislost (mnohočetná endokrinní neplasie MEN) nebo některá vrozená onemocnění nadledvinek (kongenitální adrenální hyperplasie). I chemické látky v našem životním prostředí ovlivňují endokrinní procesy v lidském těle (lithium, ftaláty). O příčině mnoha dalších endokrinních onemocnění dosud příliš nevíme.
Jsou tato onemocnění plně léčitelná? Nakolik trvalá léčba omezuje běžný každodenní život pacientů?
Otázka léčitelnosti endokrinních poruch je dána podstatou onemocnění. Pokud hormony v těle chybí, umíme dnes dodávat do těla hormony štítné žlázy a nadlevinek, růstový hormon či pohlavní hormony v podobě tablet či injekcí. Doba podávání této substituční léčby se řídí nejen charakterem onemocnění, ale například i věkem pacienta.
Některé poruchy mohou být přechodné, a potom je doba léčby omezená, jiné poruchy jsou celoživotní a pacient je trvale závislý na dodávce hormonů do těla zvenčí. Některé poruchy léčíme jen v určitém věkovém období (pohlavní hormony nepodáváme před věkem puberty a v pozdním stáří).
Léčení poruch se zvýšenou funkcí endokrinních žláz je komplexní, příčinou je totiž často nádor produkující hormon v nadbytku. Řešením může být operační zákrok, radiojód, zevní radioterapie nebo např. ozáření Leksellovým gama nožem u nádorů hypofýzy.
Někdy také můžeme podávat léky, které dovedou snížit nadměrnou tvorbu hormonů v postižené tkáni (tyreostatika při zvýšené činnosti štítné žlázy).
Jak se nemoci štítné žlázy projevují?
Onemocnění štítné žlázy se mohou projevovat jak poruchou její funkce, změnou velikosti nebo struktury. Co se týče poruchy funkce, nejčastější poruchou je snížená funkce – hypotyreosa. Hormony štítné žlázy jsou nezbytné k udržení základních metabolických procesů v organismu. Nástup poruchy je pomalý, plíživý, nenápadný, často trvá i několik let, než dojde k diagnóze.
Potíže jsou zcela nespecifické jako únava, ospalost, zimomřivost, suchá kůže a vlasy, snížená fyzická a psychická výkonnost, přibývání na hmotnosti, poruchy reprodukčních a sexuálních funkcí, snížený krevní tlak, zpomalené srdeční akce, u dětí se přidává zpomalení růstu a poruchy průběhu puberty.
Naopak u zvýšené činnosti štítné žlázy trvá pouze v řádu týdnů, než pacienta přivede toto onemocnění k lékaři, nejde jej totiž dlouho přehlížet. Nejčastější potíže jsou neklid, nervozita, nespavost, pocení, vysoký krevní tlak, bušení srdce, snížená fyzická výkonnost a úbytek na váze i při velké chuti k jídlu. Někdy bývá spojena i s očním postižením (endokrinní oftalmopatie).
Nadměrně zvětšená štítná žláza (struma) může vést k polykacím a dechovým potížím z útlaku velkou masou. Uzly – změny ve struktuře žlázy – mohou být na krku i hmatné, ale pokud jsou malé, jsou zřetelné jen při sonografii. Ty malé obvykle subjektivní potíže vůbec nedělají a nebývají ani bolestivé.
Etiologicky to mohou být zcela nezávažné koloidně cystické uzly stejně jako zhoubné či nezhoubné nádory. Diagnostickým výkonem je tenkojehlová biopsie a následné cytologické vyšetření buněčného nátěru.
Proč je porucha štítné žlázy nejčastější onemocnění?
Jsou rodiny, kde se vyskytuje autoimunitní onemocnění štítné žlázy ve více generacích a častěji než v jiných rodinách, může se jednat i o kombinovaný výskyt jiných autoimunitních chorob jako celiakie nebo artritida apod. Existuje tedy určitá genetická predispozice k onemocnění, se kterou se rodíme.
U štítné žlázy však dosud nemáme dostupné vyšetření, které by zjistilo, zda tuto dispozici neseme. Ženy jsou náchylnější k onemocnění štítnice 3 až 5x častěji než muži.
Nicméně, i pokud máme tuto vrozenou predispozici, potřebujeme ještě spouštěč onemocnění – to může být viroinfekce, stres, radioaktivní záření, některé léky apod.
Co se stane, pokud se porucha růstu u dětí včas nezachytí a neléčí? Proč musí pacient brát léky trvale, přestože jeho výška je optimální?
Porucha růstu u dětí je opět velmi široká otázka. Patří sem jak děti s malým růstem, tak děti s vysokým růstem a také ty, které rostou nepřiměřeně vůči výšce svých rodičů. Hranice malých a velkých dětí je stanovena na základě populačních měření. V České republice bylo naposledy v roce 2001.
Statisticky normální výšku má 95 % populace, 2,5 % je malých a 2,5 % nepřiměřeně vysokých. Příčiny malého vzrůstu jsou velmi pestré a ne vždy se jedná o léčebně ovlivnitelný stav. Jen malé procento malých dětí má léčitelnou poruchu růstu. Celkem se léčí v České republice kolem 1500 dětí růstovým hormonem, polovina z nich pro jeho nedostatek, ostatní pro jiné diagnózy.
Malý vzrůst může být způsoben i například sníženou funkcí štítné žlázy a celiakií. V dospělosti pak léčíme ty pacienty, u nichž porucha přetrvává a neléčený stav by zhoršoval jejich zdravotní stav. Co se týká růstového hormonu, v dospělosti se léčí pacienti s významně těžším nedostatkem růstového hormonu než v dětském věku.
Důvodem je metabolický účinek růstového hormonu na kardiovaskulární aparát, tukový metabolismus, skelet, svalstvo, fyzickou i psychickou výkonnost jedince.
Samozřejmě že malý vzrůst nemusí být jen zdravotní problém, je to problém i psychosociální. Okolí se k dětem chová dle jejich předpokládaného věku vzhledem k jejich výšce, takže když jsou děti výškou malé, chovají se k nim dospělí i jejich vrstevníci jako k dětem mladším, mají na ně nižší nároky, což pak vede k jejich další společenské izolaci.
Nakolik je obezita způsobena poruchou činnosti žláz a nakolik nekázní v životním stylu? Dala by se vyřešit úpravou stravy/pohybu?
Jen nepatrná část obézních pacientů má takovou hormonální poruchu, která vede k velkým přírůstkům na hmotnosti, prakticky se jedná o těžké poruchy funkce štítné žlázy a zvýšenou produkci nadledvinkového kortisolu. Část obézní populace nese mutaci některého genu vedoucího k obezitě.
Tito pacienti jsou obézní již od časného dětství, vyšetření však není dostupné v běžné praxi. Nejčastěji se jedná o kombinaci polygenní dispozice a charakteru životního stylu. Můžeme diskutovat, nakolik svou roli hraje i životní styl (ať už strava, pohyb, stres) předávaný v rodině z pokolení na pokolení.
Přibývání na váze může být i nežádoucím účinkem mnoha medikamentů (psychofarmaka, antiepileptika, kortikoidy). Prvním předpokladem k dlouhodobé, často celoživotní úpravě životního stylu je určitě pozitivní psychické nastavení, snaha, pevná vůle a optimismus.
U dětí není schválena k používání žádná medikamentózní terapie obezity.
Jaká je nejlepší prevence?
I v endokrinologii platí stejně jako v jiných oblastech medicíny: to jediné a nejdůležitější, co můžeme pro sebe udělat, je zdravý životní styl v celém svém obsahu. Nejzásadnější preventivní opatření v oblasti onemocnění štítné žlázy je jodizace kuchyňské soli, díky které došlo k vymizení nedostatku jódu v naší populaci a s tím i k vymizení onemocnění s nedostatkem jódu spojených.
Dvě závažné endokrinopatie jsou vyšetřovány v povinném novorozeneckém screeningu a časný záchyt nemocných dětí a jejich léčba zabrání rozvoji těžkého psychomotorického postižení, kretenismu, a může vést i k záchraně jejich života. Část tohoto vyšetření se provádí právě ve FN Brno.
Je endokrinologie atraktivním oborem? Je dostatek endokrinologů?
Endokrinologie není u nás stejně jako jinde ve světě zrovna populární či lukrativní obor a nedostatek endokrinologů je v celé republice.
Každý to zjistí bohužel velmi rychle, když se pokusí objednat k endokrinologovi, čekací doby jsou často několik měsíců. Co se týče dětské endokrinologie, tak v Brně jsme pouze dvě lékařky v oboru dětské endokrinologie (druhou je MUDr. Novotná, Ph.D.
) a zabezpečujeme péči o dětské pacienty z Brna i okolí a současně také vysoce specializovanou péči pro celý Jihomoravský kraj.
Únava i zadýchávání. Snížená funkce štítné žlázy je riziko, mnoho lidí o ní neví
„Je pravda, že jsem tehdy byla hodně hubená, hlavně v porovnání s tím, kolik jsem toho snědla. Měla jsem spíš chlapeckou postavu, i menstruovat jsem začala později než mé vrstevnice. Vůbec by mě ale nenapadlo, že mohu být nemocná,“ popisuje 30letá Markéta, která žije v Praze.
Po vyšetřeních na endokrinologii, kde jí diagnostikovali sníženou funkci štítné žlázy, začala brát pravidelně léky, díky kterým se podařilo upravit hladinu hormonů.
„Vzpomněla jsem si, že jsem měla problémy se štítnou žlázou, a šla jsem na kontrolu. Lékařka se tehdy zděsila, hodnoty byly šílené a hodně se mi zvětšil krk. Dostala jsem hned dvojitou dávku léků,“ říká Markéta.
Přečíst článek ›
Prášky nyní bere pravidelně a stav štítné žlázy si hlídá, a to i kvůli plánovanému mateřství. Právě pro těhotné ženy může být neléčená porucha štítné žlázy velmi nebezpečná. Hormony, které orgán produkuje, jsou totiž velmi důležité v prvních třech měsících vývoje plodu, zejména při tvorbě nervové soustavy.
S pubertou ale přišla vzpoura a Markéta léky vysadila. „Bylo mi to tehdy jedno. Když jsem je přestala brát, nepoznala jsem rozdíl, neměla jsem žádné potíže. Upřímně jsem na to, že mám nějaké problémy se štítnou žlázou, úplně zapomněla.
To, že se mi vysazením léků rozhodily hormony, jsem zjistila až zpětně,“ říká Markéta. Vzpomíná, že tehdy pociťovala výkyvy nálad a natékaly jí končetiny, což připisovala vedlejším účinkům hormonální antikoncepce.
Na endokrinologii se vydala až po třech letech.
„Moje endokrinoložka mě opakovaně upozorňovala, že jí těhotenství musím hned oznámit a přizpůsobíme tomu léčbu,“ pokračuje Markéta.
K pravidelným návštěvám u lékaře a hlídání hladiny hormonů ji nabádá i gynekoložka. „Obává se možných komplikací s početím a radí mi těhotenství příliš neodkládat.
Myslím si, že řada žen poruchu štítné žlázy podceňuje. V těle to přitom může napáchat spoustu škod.“
Názor lékaře
„Odhadujeme, že desítky tisíc lidí o své nemoci vůbec neví. Částečně k tomu přispívá i to, že kvůli jodování jedlé soli už tak často nevídáme strumu, lidově ‚vole‘, které na potíže se štítnou žlázou viditelně upozorňovalo,“ říká předseda České endokrinologické společnosti prof. MUDr. Michal Kršek.
Přečíst článek ›
Zatímco zvýšená činnost štítné žlázy podle něj nemocného obtěžuje – provází ji například vyšší srdeční činnost, vysoký krevní tlak, únava, hubnutí a psychické změny, snížená činnost tak alarmující není.
Projevuje se únavou, zimomřivostí, otoky, zadýcháváním, apatií a zácpou, občas bolestmi kloubů. Třeba těhotné ženy si tyto projevy snadno zamění za obtíže spojené se svým stavem a k lékaři vůbec nejdou.
Tipy pro zdravíPokud máte sníženou funkci štítné žlázy, neuškodí, když kromě léků (jestliže je berete) upravíte i svou stravu.
Často se lidé s touto nemocí cítí unavení, bez energie a začnou přibývat na váze.
I z tohoto důvodu je vhodné do stravy zařadit potraviny, jako jsou mořské plody, ryby, řasy (například chlorella), a jodidovanou sů, které obsahují jód nezbytný pro činnost hormonů štítné žlázy.
Dýňová semínka, hovězí maso, vejce, banány nebo mandle zase obsahují aminokyselinu tyrosin, která rovněž podporuje správnou funkci štítné žlázy.