Každý potrat může být traumatickým zážitkem. Ať ho podstoupíme dobrovolně, nebo potratíme spontánně. Takzvaně zamlklý potrat je ale v něčem možná ještě náročnější. Embryo se v děloze přestane vyvíjet; přestane mu bít srdce, přestane růst. Zbytek těla si toho ale nevšimne. Dál produkuje těhotenský hormon a žena se cítí těhotně. A pak přijde šok.
„Byla jsem pracovně jako produkční na galavečeru v Národním divadle. Bylo mi zle, typické nevolnosti prvního trimestru, dráždily mě pachy, koberec se mi houpal pod nohama. Lidi se na mě pořád s něčím obraceli, ať poradím, zařídím, zavolám a já jen myslela na to, že mám v břiše mrtvé dítě. Zjistila jsem to pár hodin předtím a ničemu z toho jsem pořád nemohla uvěřit.“
Erika prodělala zamlklý potrat třikrát. Vždycky se o něm dozvěděla od někoho jiného než od svého těla. „Nepřišla žádná krev, nevytratily se těhotenské příznaky, nic. Šlo o rutinní kontroly u gynekologa.
Když se to stalo potřetí, ani mi o tom neřekl. Zamumlal něco o tom, že je embryo menší, než by mělo být, doporučil mi, ať o těhotenství v práci ještě nemluvím, a pak mě jako zdravou poslal domů.
Myslím, že doufal, že se to nějak vyřeší za něj,“ vzpomíná Erika.
Všechno, nebo nic
Odborná literatura uvádí, že 75–80 % těhotenství končí potratem, často ještě v době, kdy o jiném stavu žena ani neví. U zamlklých potratů (missed abortion) se jejich příčina většinou nezjistí.
Gynekoložka Michaela Mikešová mluví o celé řadě možných důvodů: „Jsou genetické, hematologické, imunologické, bakteriální a virové nebo i strukturální – když je například chybně uložené plodové vejce.
Zrcadlit mohou i poruchu štítné žlázy,“ jmenuje.
Na druhou stranu se ale poměrně přesně ví, čeho by se měla těhotná žena vyvarovat, aby potratu předešla.
„Je to například kontakt s toxickými látkami, nedostatky ve výživě kvůli různým dietám a potravinovým alergiím, alkohol a drogy, zejména ty stimulační,“ vypočítává gynekoložka seznam, který bývá zpravidla ženám dobře známý. Přidává ale pozorování ze své praxe.
„Setkávám se taky s potraty při neúměrné euforii, neúměrném očekávání a při nadřazování těhotenství nade všechno ještě v nízkém týdnu. Jako by embryo neuneslo tu euforickou zátěž,“ říká Michaela Mikešová a dodává, že totéž platí i v případech, kdy žena naopak očekávané dítě nechce.
Odmítala jsem tomu uvěřit a vkládala jsem velkou naději do kontrolního ultrazvuku. Že se něco stane, že budou mít lepší přístroj, že řeknou, že to srdce vidí.
„Moudrostí přírody platí zákon všechno, nebo nic. Pokud je embryo poškozeno do svých prvních tří týdnů života, kmenové buňky nového těhotenství chybu opraví. Když je poškození výrazné, těhotenství skončí.
Proto ženy často upozorňuju, že nejjistější diagnostika těhotenství je v ordinaci gynekologa v šestém týdnu, tedy dva týdny po vynechání menstruace.
Předejdeme tak zklamání ze ztráty těhotenství, které je zatím spíš těhotenstvím biochemickým, zjištěným jen rychlotestem,“ dodává gynekoložka.
Malá velká medicína
Erika si vzpomíná, že ji sdělení lékařů, že embryo v její děloze nežije, šokovalo – poprvé, podruhé i potřetí. „Neexistovaly žádné varovné signály. Věděla jsem, jak má těhotenství probíhat, a všechno do sebe zapadalo.
Šla jsem na rutinní kontrolu ve dvanáctém týdnu a odcházela jsem v slzách, s termínem ultrazvuku v nemocnici, na kterém se měl potvrdit zamlklý potrat. Vzpomínám, že jsem lékaři odmítala uvěřit a vkládala jsem velkou naději do onoho kontrolního termínu. Že se něco stane, že budou mít lepší přístroj, že řeknou, že to srdce vidí.
A já budu dál žít v radostném očekávání, počítání týdnů a spokojeném nabírání kil. Byla to úplná noční můra,“ říká dnes čtyřicetiletá žena.
Heroine má newsletter!
Chcete pravidelně dostávat tipy na chytré čtení? Přihlaste se k odběru newsletteru Heroine! Naše šéfredaktorka Anna Urbanová do něj každý týden vybírá zajímavé články, analýzy, postřehy i kulturní tipy nejen z našeho webu, ale i spousty dalších českých a zahraničních médií.
„Osobně diagnózu zamlklého potratu opravdu nesnáším,“ říká Michaela Mikešová, která pracuje od roku 1996 na Gynekologicko-porodnické klinice U Apolináře v Praze a ordinuje i v soukromé gynekologické ambulanci.
„Pro všechny, tedy i pro diagnostikujícího gynekologa, je tahle situace velmi nepříjemná až šokující. S těhotnou mluvím otevřeně, ale citlivě.
Rozhodně nemluvím o miminku, ale o malém embryu, které po odloučení od matky není životaschopné,“ dodává lékařka.
Erika je přesvědčená, že její gynekolog jí smutnou diagnózu neřekl, protože prostě nechtěl. „Určitě to i pro něho bylo krajně nepříjemné, ale od profesionála bych čekala něco jiného.
Netlačila jsem na něj, navíc o mně musel vědět, že nebudu dělat žádná dramata. Přesto mi řekl, ať nemám obavy, ale o těhotenství ať se nikde nezmiňuju.
Už jsem se k němu nikdy nevrátila,“ říká žena, která na čtvrtý pokus donosila a porodila zdravého syna.
Gynekoložka Mikešová tenhle konkrétní případ nechce komentovat, necítí se být kompetentní hodnotit komunikační dovednosti českých gynekologů.
Přidává ale svůj pohled: „Znám případy, kdy lékař hodnotí stav jako housku na krámě, bez emocí, zamlklý potrat je pro něj prostě jen další diagnóza. Nebo jdou lékaři zase cestou ‚Umřelo vám miminko…‘. Obojí je podle mě extrém a ani jedno není správná cesta.
Gynekologie a porodnictví je velká medicína v malém a je nutné se zabývat i psychikou pacientky. Jinak v budoucnu máte co do činění s psychosomatickým problémem,“ upozorňuje.
Navždycky v hlavě
Podle porodní báby Alžběty Samkové je každý potrat zásadní událostí, která je pro ženu mimořádně náročná. „Jakmile žena přijme fakt, že je těhotná a že bude mít dítě, stává se matkou. A přichází tedy o dítě, ne o embryo.
Ta láska je stejná, ať je těhotenství úplně na začátku, nebo na samém konci,“ říká uznávaná porodní asistentka v rozhovoru pro Český rozhlas. „V hlavě bude mít svoje dítě už navždycky.
Drtivá většina žen ví, kolik by teď bylo jejich dětem let,“ dodává Samková.
Co se děje po diagnóze zamlklého potratu? Lékařka i porodní bába se shodují, že většinou není kam spěchat a žena by měla mít možnost o dalším postupu rozhodnout. „Pamatuji si dobu, kdy se po potvrzení diagnózy okamžitě odesílalo k instrumentální revizi dělohy.
V současné době máme liberálnější přístup a záleží velmi na společné domluvě a přání těhotné, která by měla být zároveň poučená o všech rizicích,“ říká gynekoložka. Existuje podle ní dost způsobů, jak dělohu bezpečně vyprázdnit – pilulky, injekce nebo všemocný čas.
Žena by pak ale měla vždy absolvovat ještě kontrolní ultrazvuk, který potvrdí, že je děloha čistá a nehrozí zánět.
Moje nenarozené děti jsou mojí součástí. Vím, že se nenarodily, protože nebyly zdravé, a jsem ráda, že volbu nemít dítě, nebo porodit těžce postižené, někdo udělal za mě.
Pokud se potraty opakují, lékaři doporučují pátrat po příčině. Odborná literatura mluví o třech zamlklých potratech, Mikešová doporučuje hledat pomoc už po dvou.
Dělat se toho podle ní dá spousta – genetické konzultace, vyšetření potracené tkáně, kontrola na hematologii nebo testy imunitního systému, který někdy těhotenství brání jako cizímu vetřelci. „S velkou pravděpodobností žena skončí na některé z reprodukčních klinik, kde se provádí genetický screening.
Jde určitě o závažný stav plodnosti, který je potřeba řešit. Platí ale, že u poloviny všech zamlklých potratů stále neznáme jejich příčinu,“ dodává.
Na tenkém ledě
„Moje nenarozené děti jsou mojí součástí. Vím, že se nenarodily, protože nebyly zdravé, a jsem ráda, že volbu nemít dítě, nebo porodit těžce postižené, někdo udělal za mě,“ říká Erika. „Zároveň to byly jedny z nejtěžších chvil mého života, náročné na sebekontrolu, na to, abych se udržela pohromadě.
Je velmi frustrující, když se vám něco takového děje a lékaři nevědí proč. Mým nejdůležitějším úkolem v té době bylo, aby se můj život neproměnil ve zběsilou honbu za dítětem, počítání plodných dnů, řízeného pohlavního styku. Cítila jsem, že kráčím po tenkém ledě a už se někdy málem propadám.
Ale zvládli jsme to, jde to.“
Zamlklé potraty nemají svoje vlastní statistiky. Těžko tedy říct, kolik jich doopravdy bylo, kdy se nejčastěji dějí a co se podařilo zjistit o jejich příčinách.
Jsou určitě „tenkým ledem“ v už tak temném a tabuizovaným světě potratů jako takových. Jak ale upozorňuje gynekoložka Mikešová, ukrývá se v nich i pozitivní poselství – že žena otěhotnět může.
A že potom, co zamlklý potrat psychicky i fyzicky přestojí, není důvod, aby se jí nepovedlo otěhotnět znovu.
Novinářka a konzultantka neziskových organizací. Věnuje se především sociální problematice, tématům z oblasti rodičovství a kultuře. Pracuje v Radiu Wave a spolupracuje s Impact Hub Prague a neziskovkami, které pomáhají dětem.
Příspěvek, který se vám nejvíc líbí
Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí
POETIKO ORGANIC, Pleťový krém pro unavenou pleť
540,00 Kč
DIPTYQUE KYOTO, Eau de Toilette
3 900,00 Kč
WELLECO, The Super Elixir
1 900,00 Kč
OOLABOO, Energizing vitality hair bath
1 160,00 Kč
WILKINSON, Xtreme3 Beauty Eco-Green dámská holítka
79,90 Kč
Snažíte se otěhotnět po potratu? Tohle musíte vědět
Datum publikace: 22.10.2018
Otěhotnění po potratu se může zdát jako velký oříšek. Ovšem podle odborníků není potřeba propadat panice. Pokud se žena bude držet doporučení lékařů, může se beze všeho pokoušet o další otěhotnění. Problémy nastávají až při vícečetných potratech. To už se žena ale dostává do speciální péče lékařů.
Potratem končí asi 10 až 20 procent těhotenství. Podle statistiků je však možné, že číslo může být i vyšší, neboť často skončí těhotenství potratem ještě dříve, než žena zjistí, že je těhotná. Dva potraty po sobě zažije minimálně 5 procent žen.
Statistiky dále uvádějí, že po první ztrátě je šance na otěhotnění asi 80 procentní, po dvou 70 procentní a po třech asi 60 procentní. Podle odborníků není třeba klesat na mysli. Po potratu se žena může znovu v klidu pokoušet o otěhotnění. Je však lepší chvíli počkat.
Eliminujte riziko rozvoje poruch autistického spektra u svého dítěte. Vitamíny již před samotným početím
K tématu jsme vyzpovídali gynekologa a porodníka, profesora Pavla Caldu z gynekologicko-porodnické kliniky u Apolináře. Položili jsme mu otázky, na které se ptáte nejčastěji.
- Nese s sebou otěhotnění po potratu nějaká rizika?
- Pokud se jednalo o první neúspěch a navíc v prvních třech měsících, tak si není třeba dělat starosti.
- Kdy může žena začít s plánováním otěhotnění po potratu, kdy je to optimální?
Jak dlouhá by měla být pauza, není úplně jasné. Nicméně obvykle se po neúspěchu doporučuje třikrát odmenstruovat, což by mělo stačit k zotavení organizmu.
Má takové otěhotnění a následné těhotenství nějaká speciální pravidla?
Pokud se jednalo o první neúspěšné těhotenství a skončilo v prvním trimestru, tak není třeba žádných speciálních opatření. Obecně se doporučuje před graviditou začít užívat, asi 2 měsíce před početím, kyselinu listovou.
Fotogalerie (3)
- Zdroj: Shutterstock.com
- Je u takových těhotenství vyšší pravděpodobnost, že bude rizikové?
Ne není. Většinou proběhne už normálně. Tam kde tomu tak není, a žena potrácí opakovaně, vyžaduje speciální péči. Obvykle po druhém potratu se doporučuje genetické vyšetření obou partnerů. Také se provádí vyšetření ženy, které by mohlo objasnit příčinu neúspěchu.
Jistě je také dobré vědět, že jestli vás opakované samovolné potraty trápí, můžete propadat duševnímu neklidu a chmurám. o svém trápení si povídejte nejen s gynekologem, ale také s psychologem, který vám pomůže najít životní rovnováhu. jakmile se totiž zklidní vaše psychika, šance na další těhotenství, tentokrát pohodové, se významně zvyšuje. Hodně štěstí.
Autor: Zuzana Zelenková
SAMOVOLNÉ POTRATY A ZAMLKLÉ TĚHOTENSTVÍ: PROČ K NIM DOCHÁZÍ?
Není nic smutnějšího, než když ženu, která očekává miminko, postihne samovolný potrat či zamlklé těhotenství. Bolestivý okamžik pak vyvolá řadu emocí, strachu a také otázek, jak a proč k něčemu takovému mohlo dojít.
Nepříznivou zprávou je, že počet samovolných potratů se rok od roku dramaticky zvyšuje. Podle posledních statistik se samovolné potraty týkají 50-70 % časných a lékařem nepotvrzených gravidit, které jsou ukončeny opožděnou a silnou menstruací. U diagnostikovaných těhotenství se jedná o 12-15 % potratů.
Co je jejich hlavní příčinou a jak pomoci svému tělu, aby se snížila pravděpodobnost samovolných potratů?
Samovolné potraty a jejich problematika
Bohužel ne každá žena má to štěstí, že donosí své miminko hned na poprvé, což však neznamená, že by mateřství bylo zcela vyloučené.
Lidská reprodukce je velmi zranitelná, proto není neobvyklé, že ve chvíli, kdy je tělo ženy poněkud oslabené, dojde k samovolnému potratu či zamlklému těhotenství.
Samovolné potraty představují stav, kdy se plod v děloze přestává vyvíjet a odumírá. Plod pak může být vyloučen silnou menstruací, v některých případech je pak nutné vyčistění nebo-li kyretáž.
Samovolné potraty mají své jasné příčiny
Samotní odborníci vnímají jeden až dva potraty u žen, které předtím samovolné potraty neprodělaly, jako náhodný jev.
Čím častěji se ale samovolné potraty opakují, tím více se snižuje šance na úspěšné těhotenství a právě to je zapotřebí spolu s odborníky řešit.
I po několika potratech ovšem není zdravě probíhající těhotenství vyloučené, jen je potřeba diagnostikovat hlavní příčiny a najít cestu, která vás k mateřství dovede.
Obecně se dá říci, že mezi příčinami, které mohou způsobit samovolné potraty, je nejen vyšší věk rodiček, ale i řada dalších faktorů, mezi které jednoznačně řadíme nezdravý životní styl.
Pokud však půjdeme do celé problematiky trochu hlouběji, zjistíme, že největším problémem jsou genetické abnormality, hematologické a imunologické příčiny, neléčené choroby štítné žlázy, cukrovka, ale také nerovnováha v oblasti pohlavních hormonů, stejně tak i infekční choroby.
Genetické poruchy bývají původcem až 70 % spontánních potratů, ve 30 % se pak jedná o zbylé uvedené příčiny. Neobvyklé nejsou ani vrozené vady dělohy. Ty se však objevují pouze u 0,1 % žen.
Ačkoli možné důvody potratů jsou známé, někdy se může stát, že k osvětlení přesné příčiny nedojde, to proto, že identifikace konkrétního problému bývá často velmi obtížná.
Nejčastější důvody časných potratů:
- Genetická onemocnění či poruchy
- Hematologická onemocnění (poruchy srážlivosti, trombofilní mutace)
- Infekční onemocnění (zejména chlamydie, toxoplazmósa, zarděnky i listerie)
- Onemocnění žláz s vnitřní sekrecí
- Poruchy imunitního systému
- Nestabilita pohlavních hormonů (například nedostatek progesteronu)
- Chromozomální abnormality (přemíra či nedostatek chromozomů)
- Děložní anomálie
Pro podporu přirozeného početí a úspěšného těhotenství je dobré tělu poskytnout vyvážený přísun potřebných vitamínů a dalších účinných látek na podporu ženské plodnosti. Například ve formě tříměsíční kúry, kterou je vhodné zahájit již před plánovaným otěhotněním. CONCEIVE PLUS WOMEN´S je kombinace speciálních vitamínů, antioxidantů a minerálů v podobě kapslí, které obsahují Zinek napomáhající k normální plodnosti a reprodukci. Dále Vitamín B12, který se podíí na procesu dělení buněk, podporuje funkci imunitního systému, snižuje únavu a vyčerpání, napomáhá ke správné funkci psychické činnosti a nervové soustavy.
Problematika neplodnosti či neschopnost ženy donosit plod se stává aktuálním tématem nejen u starších párů, ale i u mladších partnerů. Reprodukční biologie je velmi složitá a neúspěch může mít mnoho příčin.
Pro podporu plodnosti párů a snazší cestu za vytouženým miminkem je vhodné poohlédnout se po doplňcích stravy, které byly stvořeny ke zlepšení a stimulaci reprodukční schopnosti.
Energy balíček obsahuje sadu potravinových doplňků pro ženu a muže, jenž některé složky mohou pozitivně působit na hladinu hormonů, posílení imunity a doplní tělu důležité vitamíny i minerály.
Jak poznat probíhající samovolný potrat?
Pokud se jedná o spontánní potrat ve vyšším stupni těhotenství, vždy bývá doprovázeno krvácením a bolestí břicha. Takový stav pak musí být neprodleně vyšetřený gynekologem. Někdy se ale stává, že samovolné potraty získají podobu velmi silné a opožděné menstruace.
Pokud si žena předtím neudělala těhotenský test, ani nemusí vědět, že se jedná o probíhající časný potrat. Plod je v takovém případě v podstatě nenápadně vyloučený prostřednictvím menstruace.
Pokud jste však provedla těhotenský test, který byl pozitivní, a zároveň jste objevila náznaky krvácení či špinění, rozhodně se co nejdříve nechte vyšetřit odborným lékařem.
Jak se vyrovnat se samovolným potratem?
V těžkých a složitých životních situacích se mnohdy spoléháme na podporu rodiny a svých nejbližších. Pokud se žena musí potýkat se smutnou událostí jakou bezesporu samovolný potrat je, rozhodně by neměla být na své pocity a emoce sama.
Blízkost partnera či účast kamarádky, sestry nebo někoho jiného z rodiny sice její bolest z prožívaného neštěstí neutiší, ale alespoň z části ji to pomůže nastalou situaci překonat. Mnohdy totiž ženu, která prodělala samovolný potrat trápí pocit viny.
I když pravděpodobně zcela neopodstatněný, může tento psychický otřes vést až k depresím. Je tedy více než vhodné, aby si žena promluvila s gynekologem a získala tak od něj odpovědi na vyvstalé otázky, což může dopomoci k vyrovnání se s celou situací.
Rovněž je vhodné, aby oba partneři vyhledali terapeuta či poradce, který jim oběma pomůže opět získat nadhled, víru a naději na šťastný a spokojený život spolu s vlastním miminkem.
ZDROJ:
https://www.healthline.com/health/pregnancy/missed-abortion
Potrat a potrácení
Existují dva základní druhy potratů – samovolný potrat (abortus) a umělý medicínský (interrupce). Samovolné potrácení je charakterizováno 3 a více ztrátami plodu. V současné době hovoříme o dysfertilitě již po 2 samovolných potratech a aktivně přistupujeme k hledání příčiny.
Existují dva základní druhy potratů – samovolný a medicínský (umělý)
Samovolný potrat (abortus) = ukončení těhotenství a vypuzení plodu z dělohy, a to v prvních 12 týdnech jeho trvání
- spontánním (samovolným) potratem končí 25 až 40 % těhotenství. Potratovost je velmi závislá na věku matky
- jeden samovolný potrat do 12. týdne těhotenství je poměrně častý u řady žen a většinou to neznamená nemožnost mít další normální těhotenství a porodit zdravé dítě
- v případě opakovaného potratu (3 a více) je naopak nutné najít a odstranit příčinu již před dalším otěhotněním a tím zlepšit ženě šanci donosit a porodit zdravé dítě
- ženám, které samovolný potrat prodělaly, doporučují lékaři před dalším těhotenstvím a zejména pak po otěhotnění užívat vitaminové doplňky a také zvýšený přívod kyseliny listové (Acidum folicum). Ke zvážení je také případná podpora funkce žlutého tělíska (dočasná žláza s vnitřním vylučováním, nachází se v kůře vaječníku) dodáváním přirozených gestagenů (tablety nebo injekce)
Příznaky potratu
- vaginální krvácení či špinění: na začátku těhotenství krvácí či špiní mnoho žen a jen zhruba v polovině případů končí takové těhotenství potratem
- bolesti v podbřišku a pánevní oblasti: varovným příznakem je, pokud se ke krvácení či špinění přidají křečovité bolesti v pánevní oblasti. Děloha se při potratu stahuje ve snaze vypudit plodové vejce
- pokud se u vás takovéto příznaky objeví, neprodleně vyhledejte lékaře! Při včasném léčení může být naděje na vyléčení a donošení plodu
- pokud již nelze potratu zabránit a je nutné (zejména při probíhajícím potratu, event. zjištěném odumřelém, nevyvíjejícím se těhotenství) provést revizi dutiny děložní. Jedná se o výkon prováděný v nemocničním zařízení, v celkové anestezii (viz Ukončení těhotenství z medicínského důvodu)
Příčiny potratů
- ve většině případů bývají na straně plodu, v mnohem menší míře se jedná o problém na straně matky
- příčiny ze strany plodu:
- chromozomální porucha
- genetická porucha
- příčiny ze strany matky:
- anomálie dělohy
- interní onemocnění matky
- infekce matky
- úraz
Umělé přerušení těhotenství (interrupce a přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů i v pozdějším stádiu)
- operační výkon, při němž dochází záměrně k přerušení těhotenství. Důvody k provedení potratu mohou být různé, od nechtěného těhotenství až po zdravotní příčiny na straně matky či plodu
Formy umělého přerušení dle stádia těhotenství Pokud není umělé přerušení těhotenství zdravotně indikováno a žena se pro něj rozhodne sama, z vlastní vůle, není tento zákrok hrazen pojišťovnou! Cena výkonu se pohybuje od 2 000 do 5 000 Kč.
Typy interrupce
Miniinterrupce – šetrnější způsob, není potřeba velkého roztažení děložního hrdla. Provádí se ambulantně v celkové anestezii do ukončeného 6. týdne těhotenství u ženy, která ještě nerodila a do ukončeného 8. týdne u ženy, která již rodila vaginální cestou. Jedná se o odsátí děložní sliznice. Nenastanou-li komplikace, odchází žena ještě týž den domů.
Klasická interrupce (kyretáž) – provádí se od ukončeného 6. (8.) týdne těhotenství do ukončeného 12. týdne těhotenství.
Při tomto výkonu gynekolog rozšíří děložní čípek a seškrabuje vnitřní vrstvu dělohy (endometrium) pomocí štíhlé kovové lžíce zvané kyreta. Výkon se provádí v narkóze při jednodenní hospitalizaci.
Odpoledne po provedení výkonu jde většinou žena domů, ale několik dnů by měla zůstat v klidu na lůžku.
Ukončení těhotenství z medicínského důvodu – až do 24. týdne těhotenství v případě, že je prokázána genetická nebo anatomická vada plodu (Downův syndrom, vrozené vady mozku, srdce, ledvin, rozštěp rtu atd.) Tento zákrok se provádí v celkové anestezii. Za dva týdny po zákroku se žena musí dostavit na kontrolu ke svému gynekologovi.
Zdravotní rizika interrupce
- Během interrupce – komplikace mohou nastat například v případě, kdy nedojde k úplnému odstranění tkáně z dělohy. Velice vzácně může dojít k poranění dělohy, v krajním případě až protržení děložní stěny
- Po interrupci – v několika procentech případů stále hrozí, že žena po interrupcích bude mít problém znovu otěhotnět či těhotenství udržet
- Infekce po potratu – nebezpečí děložního jizvení, které je třeba léčit, protože může vést až k neplodnosti
Potrácení – děložní faktor
Samovolné potrácení je charakterizováno 3 a více ztrátami plodu. V současné době hovoříme o dysfertilitě již po 2 samovolných potratech a aktivně přistupujeme k hledání příčiny.
Etiologie potrácení je různorodá. Jedná se o příčiny na straně matky i plodu. Nejčastější příčina těhotenských ztrát ze strany plodu je genetická, kdy se jedná o chromozomální abnormalitu. Zjednodušeně bychom mohli říci, že příroda si sama poradí s plody, které by neměly naději na přežití.
Ze strany matky nacházíme příčiny na jedné straně matkou ovlivnitelné (abusus drog, kouření, abusus alkoholu, teratogenní látky, expozice chemickým činidlům) a na druhé straně matkou neovlivnitelné (genetické odchylky, imunologický faktor, odchylky dělohy, hormonální poruchy, těžké onemocnění matky).
V případě děložního faktoru – odchylek dělohy – se u dysfertility / opakovaného potrácení projevují různé abnormality, které mají podobný důsledek, a sice, že oplodněné vejce se nedokáže nidovat (uhnízdit) v děloze. Jedná se o vývojové poruchy dělohy, které vedou k odlišnému tvaru dělohy (vytvoření přepážky, zbytkového rohu dělohy, zdvojení dělohy, atd.).
Dále se jedná o poruchy krevního zásobení v děloze. Ty jsou důsledkem děložních nepravidelností jako je polyp, myom, srůsty, nebo Aschermanův syndrom ( – tento syndrom je charakterizován četnými nitroděložními srůsty, které vznikají nejčastěji jako důsledek zákroku na děloze, nebo zánětu).
Příčinou potrácení můžou být také poruchy hrdla děložního, které nedokonale plní svou funkci „uzávěru“.
Děložní faktor potrácení je diagnóza do určité míry dobře léčitelná.
Léčebný postup závisí samozřejmě na konkrétní diagnóze, ale díky rozvoji hysteroskopické techniky se mnohé nepravidelnosti dají vyřešit jednoduchým zákrokem.
Dokonce některé menší děložní abnormality, (jako je děložní přepážka, či drobný polyp) se dají vyřešit pouze ambulantní cestou, tedy bez nutnosti hospitalizace v nemocnici.
Potrácení a infertilita je ovšem svízelná v tom, že se mnohdy na opakovaných těhotenských ztrátách nepodílí pouze jeden faktor a je nutné hledat a řešit více obtíží.
Potrácení – vejcovodný faktor
Opakované potrácení postihuje asi 1% žen v reprodukčním věku. Je charakterizováno 3 a více těhotenskými ztrátami. Při pátrání po příčině těhotenských ztrát se zaměřujeme také na abnormality vejcovodu.
Abnormality vejcovodu nejsou častou příčinou neplodnosti, nebo potrácení, přesto mohou významně reprodukci ovlivnit. Správná činnost vejcovodu je pro oplodnění vejce a jeho transport do dělohy nezbytná. Již v ranném vývoji pohlavní soustavy může dojít k různým abnormalitám, které vedou k odlišnému tvaru dělohy a napojení vejcovodů.
Dojde – li ke srůstům (ať už uvnitř vejcovodu, nebo vně), nebo je – li vejcovod naplněn tekutinou (hydrosalpinx, pyosalpinx) nemůže tento orgán svou funkci správně provádět. Navíc často vysílá do dělohy působky, které zabraňují úspěšnému uchycení vyvíjejícího se embrya.
Některé abnormality vejcovodu vedou k mimoděložnímu těhotenství a časné těhotenské ztrátě, a bohužel, při řešení život ohrožující situace, i ke ztrátě vejcovodu.
Diagnostika vejcovodového faktoru potrácení je nejčastěji ultrazvuková. Ultrazvukem se zaměříme na tvar vejcovodu a jeho možné odchylky, pomocí HyFoSy (Hysterosalpingo Foam Sonografie) pak můžeme i v ambulanci prověřit průchodnost vejcovodu. Tato metoda nahrazuje dříve hojně užívanou hysterosalpingografii, která ke zobrazení využívá rentgenové záření.
Jedinou možnou léčebnou modalitou je bohužel v mnohých případech operační léčba, mnohdy s odstraněním vejcovodu. To se provádí nejčastěji laparoskopicky.
Nebezpečné potraty
Každých 23 minut zemře jedna dívka či žena proto, že podstoupila nebezpečný potrat. Jde o jednu z hlavních příčin úmrtí těhotných žen.
Každoročně se podle odhadů provede po celém světě zhruba 25 milionů nebezpečných potratů – z toho 97 % v rozvojových zemích – což vede k nejméně 22 800 úmrtí a milionům vážných komplikací.
Potraty ukazují sociální nespravedlnost a nerovnost v plném světle. Chudé ženy, ženy tmavší barvy kůže a ženy žijící v odlehlých oblastech jsou častěji odříznuté od bezpečných způsobů ukončení těhotenství. Ženy a dívky v oblastech trpících válkou, krizí a konflikty mnohdy čelí dalším překážkám v přístupu k potratům.
V našich projektech hledáme způsoby, jak tomuto nebezpečí předcházet.
Fakta o nebezpečných potratech
- 1 ze 4 těhotenství na celém světě končí vyvolaným potratem
- 7 milionů žen každý rok skončí v nemocnici kvůli komplikacím spojeným s nebezpečným potratem
- každých 23 minut zemře žena nebo dívka v souvislosti s nebezpečným potratem
Interrupce se považuje za bezpečnou, pokud se provádí metodou doporučenou Světovou zdravotnickou organizací (WHO), je přiměřená délce těhotenství a pokud je osoba, která potrat poskytuje nebo s ním pomáhá, proškolená. Ostatní umělá přerušení těhotenství jsou považována za nebezpečná.
Rozlišujeme dvě hlavní kategorie nebezpečných potratů: „méně bezpečné“ a „nejméně bezpečné“. Méně bezpečné potraty zahrnují buď zastaralou metodu, nebo nedostatečný přístup ke správným informacím. U nejméně bezpečných potratů dochází k obojímu.
Vkládání předmětů do dělohy, požití škodlivých látek a použití vnější síly jsou všechno nebezpečné způsoby přerušení těhotenství.
Co znamená bezpečný potrat?
Bezpečný potrat lze zajistit buď léky nebo ambulantním zákrokem.
Léky vyvolaný potrat využívající tablety, které způsobí přerušení těhotenství, zahrnuje dva léky: mifepriston a misoprostol.
Mifepriston blokuje progesteron, jeden z hlavních hormonů produkovaných v těhotenství, zatímco misoprostol způsobuje kontrakci dělohy a ukončuje těhotenství podobným způsobem jako samovolný potrat. Pokud mifepriston není k dispozici, lze k vyvolání potratu použít také samotný misoprostol.
Misoprostol je široce dostupný po celém světě, protože se také používá k léčbě dalších komplikací těhotenství, včetně spontánního potratu a poporodního krvácení.
Léky vyvolaná interrupce je účinná z více než 95 % a je extrémně bezpečná. Pravděpodobnost komplikací je nižší než 1 %.
Ruční vakuová aspirace (Manual vacuum aspiration = MVA) je jednoduchý ambulantní postup, který zahrnuje zavedení úzké plastové trubice do dělohy a bezpečné odstranění jejího obsahu pomocí sání. Tuto metodu lze také použít k léčbě komplikací souvisejících s potraty, jako je například neúplný potrat.
Jaké jsou zdravotní důsledky nebezpečného potratu?
Pokud ženy a dívky nemají přístup k bezpečným potratům, uchylují se k nebezpečným metodám ukončení těhotenství, a to bez ohledu na zdravotní či legální problémy, které jim můžou způsobit.
Mezi hlavní komplikace ohrožující život patří silné a nekontrolované krvácení, infekce a sepse (život ohrožující orgánová dysfunkce způsobená dysregulovanou odpovědí organismu na přítomnost infekce), perforace dělohy a poranění pohlavních orgánů nebo jiných vnitřních orgánů. Ženám po nebezpečném potratu také hrozí dlouhodobé zdravotní následky, jako je neplodnost, chronická bolest a emoční a psychické trauma.
Ženy, které shánějí potratové léky na černém trhu, mohou také trpět komplikacemi kvůli špatné kvalitě těchto medikamentů, nesprávnému dávkování nebo nedostatečným informacím.
Jak se léčí důsledky nebezpečných potratů?
Velká část úmrtí spojených s nebezpečnými potraty je způsobena odkládanou léčbou. V tomto prodlení hraje mnohdy velkou roli stigma související s potraty: ženy s komplikacemi se bojí vyhledat péči, protože se obávají, že je nahlásí úřadům, že s nimi budou zdravotníci zacházet špatně nebo že je uvidí někdo, koho znají.
Ženy, které podstoupily nebezpečné potraty, potřebují krevní transfuze kvůli těžké ztrátě krve, antibiotika k léčbě infekce a sepse, velkou reparativní operaci vnitřních orgánů nebo dokonce hysterektomii (odstranění dělohy).
Jaké jsou překážky v přístupu k bezpečným potratům?
Potrat je stále v mnoha zemích kriminalizován, ačkoli téměř všechny země mají stanovené výjimky pro záchranu života ženy. Právní rámce týkající se potratů jsou složité a pro pacienty a poskytovatele lékařské péče může být obtížné se v nich zorientovat.
Zákonná omezení jsou znepokojující zejména proto, že existují jasné důkazy, že nesnižují počet potratů, ale naopak zvyšují pravděpodobnost nebezpečných potratů.
Vzhledem k stále většímu množství důkazů mnoho zemí v posledních letech revidovalo své zákony tak, aby byl potrat možný ve více případech. Díky tomu se úmrtnost těhotných žen snížila.
Například poté, co vláda Jihoafrické republiky přijala v roce 1996 zákon umožňující ukončit těhotenství, počet úmrtí v důsledku nebezpečných potratů klesl o 91 %.
Kromě zákonných překážek zažívá mnoho žen stud, sociální stigma a negativní postoje k okolnostem, které vedly k jejich nechtěnému těhotenství nebo k samotnému potratu – což může vytvářet překážky v přístupu k péči.
Mezi běžné překážky patří verbální týrání nebo společenské odmítnutí ze strany rodiny a přátel, zkreslování nebo nedostatek informací o zákonech týkajících se potratů a odmítnutí, stigma a neznalost ve zdravotnictví.
Co dělají Lékaři bez hranic
Lékaři bez hranic považují přístup k bezpečnému ukončení těhotenství za kritickou a život zachraňující součást komplexní péče o reprodukční zdraví, která snižuje úmrtnost a utrpení žen v nechtěném těhotenství. Vycházíme ze zkušeností z našich projektů, kde každý den vidíme utrpení a smrt způsobenou neúmyslným těhotenstvím a nebezpečnými potraty.
V roce 2016 jsme založili „Pracovní skupinu pro bezpečné potraty“, která nám pomohla určit naše vnitřní bariéry a přijít se strategiemi pro lepší dostupnost bezpečných potratů pro naše pacientky. Od té doby jsme vyvinuli nový balíček komplexních programů, jejichž cílem je zpřístupnit bezpečné potraty, péči po potratu a antikoncepci.
Od roku 2018 poskytujeme bezpečné potraty v 90 projektech ve více než 25 zemích. Rovněž veřejně vystupujeme proti škodlivým vládním nařízením a poskytujeme informace a školení o bezpečných potratech dalším humanitárním aktérům. V neposlední řadě provádíme výzkum zkoumající závažnost komplikací v důsledku nebezpečných potratů a jejich léčbu v prostředí zasaženém konflikty.
Těhotenství po potratu / Rozhovory, články
Zamlklý potrat je typ spontánního potratu, při kterém není plod volně vyloučen z dělohy. Často maminka nic nepozná, vše se může zdát tak, jako dříve. Ikdyž znakem zamlklého potratu bývát vymizení těhotenských příznaků (nevolnost, zvláštní chutě, citlivost prsou), špinění či krvácení.
Potrat. A co dál?
Pokud jste potratila, neznamená to, že nejste schopna donosit zdravé dítě. Zamlklý nebo spontánní potrat je u zdravé ženy a muže ojedinělou záležitostí. Nejčastější příčinou potratu je v 70% tzv. abnormálně založena gravidita. Jde o abnormality, kdy se při procesu reprodukce špatně namixují chromozomy obou rodičů.
Jednoduše řečeno jde buď o nadměrné množství chromozomů, nebo jejich malé množství. Zbývajících 30% potratů je způsobeno nechromozomálními příčinami. Jde například o neléčenou cukrovku, choroby štítné žlázy, infekční choroby, toxoplazmózu, zarděnky, lysterie nebo chlamydie. Příčinou také bývá obyčejné nachlazení.
Více se dočtete v článku Zamlklé těhotenství a revize dělohy.
Gynekologové zkoumají příčinu zamlklého či samovolného potratu při druhém nebo až třetím nezdaru. Tam už je na místě zjistit jaký problém žena či muž mají – nutné je genetické vyšetření matky, potraceného plodu, imunologické vyšetření nebo provedení hysteroskopie k vyloučení nitroděložních anomálií.
Pravděpodobnost, že prožijete druhý zamlklý potrat, je minimální. Téměř 90% žen další dítě bez problému donosí.
Za jak dlouho můžu znovu otěhotnět?
Léčba zamlklého potratu probíhá buď farmakologicky (podáním léků) nebo revizí dělohy. Pokud žena nepodstoupila revizi dělohy, může se s partnerem snažit o miminko v podstatě ihned.
U ženy po kyretáži dělohy je však doporučen odstup alespoň 2-3 měsíců, někteří lékaři však doporučují počkat 3-6 měsíců a to ze dvou důvodů. Jednak aby se tělo uzdravilo, ale co je u ženy hlavní, aby se stihla vyrovnat se ztrátou. Psychika totiž u dalšího otěhotnění hraje velmi důležitou roli.
Žena potřebuje být v klidu, nestresovat se otázkou, že se těhotenství nezdaří a co je hlavní sex se nesmí stát rutinou, povinností ke zplození dítěte.
Potrat je velmi stresová situace, nejen pro ženu, ale i pro muže. Psychicky náročný je jakýkoliv potrat. Pokud si myslíte, že nedokážete myslet na nic jiného, ovlivňuje to nadále váš osobní či partnerský život, neváhejte se obrátit na psychoterapeuta. Velkou oporou by vám měl být i partner.
Nejen psychickou oporou, ale měl by vám poskytnout i prostor na odpočinek a dostatečnou péči, aby vás ujistil, že jste stále jeho milovanou, krásnou ženou. Pokud tomu tak není, nebo je tomu dokonce naopak, promluvte si s ním.
Svěřte se mu nebo si popovídejte s kamarádkou nebo třeba maminkou, už tím se vám uleví.
Ztráta očekávaného miminka je silná bolest, ale jde s ní pracovat a žít dál. Nepotlačujte smutek či zklamání a klidně se vyplačte, “jeďte” dokud budete potřebovat ve sníženém režimu a neřešte jen vaření a domácnost.
Spěte, choďte na procházky, dělejte co vás baví a přináší vám radost. Výborné jsou všechny činnosti, které vám pomůžou s vaší sebedůvěrou a sebeláskou, například meditace nebo jóga.
Jiná žena si zase ráda pustí hudbu, vezme knížku nebo pastelky či vyrazí do společnosti.
Co vám nepomůže?
Na žádný potrat, tedy ani na zamlklý, nemůže být žena nikdy připravena. Prostě přijde a zasáhne vám do života. Zjednodušeně řečeno se to zkrátka stává a není všem dnům konec, naděje na vytoužené miminko je veliká.
Sklenka vína nebo kousek čokolády vám pomůže se uvolnit, ale nemělo by se to stát pravidlem, není dobré jakoukoliv bolest řešit náplastmi ve formě návykových látek (ani léků), alkoholu, jídlem či čímkoliv jiným.
Projděte si vaším trápením, uvolněte se, radujte se dál ze života a prožívejte to vše s partnerem.
O další miminko se snažte až se na to budete cítit. Příliš se neutápějte v bolesti, to může mít za následek somatické potíže. Rozhodně se ani neupínejte na miminko, jako by nic jiného na světě neexistovalo a jako by jen ono mohlo vyléčit vaše utrpení.
Miminko má být radost, ne řešení na cokoliv – ani náplast na předchozí potrat, ani lék na nefungující vztah.
Pamatujte na to, že psychická nepohoda vám v dalším těhotenství příliš nepomohou, podobně jako špatný životní styl, ale to už víte z jiných našich článků.
Ztráta dítěte je pro ženu těžkou životní zkouškou. Žena se u druhého otěhotnění setká se strachem a pochybnostmi, zda další dítě vůbec donosí. Jak zvládnout „druhé“ těhotenství bez strachu?
Co když se potraty opakují?
Bude vám odebrána krev a bude se zjišťovat, zda netrpíte hormonální poruchou. Později vás lékař odešle na genetiku, kde zjistí, zda jsou nějaké abnormality ve vašich a partnerových chromozomech. Dobré je také navštívit infekční oddělení, aby se zjistilo, zda netrpíte toxoplazmózou, chlamydiemi či jiným infekčním onemocněním.
Došlo-li u vás k potratu, doporučuje se zaměřit se na zdravý životní styl. Je všeobecně známo, že žena by neměla kouřit, pít alkohol a naopak by měla jíst zdravě. PO proděláném potrati se také doporučuje užívat kyselinu listovou už v době, kdy se o dítě pokoušíte. Jen tak se můžete co nejlépe připravit na další těhotenství.
Emociální bouře
U každé ženy se v průběhu těhotenství projeví mnoho pocitů. Od naprosté euforie až po strach. Se zvýšenou hladinou hormonů tyto pocity většinou bývají velmi zesílené. Žena je přecitlivělá na cokoliv, co by mohlo způsobit potrat.
Úzkostlivě se vyhýbá byť jen kapce vína, už jen pohled na kočku v ní vyvolává obavy a strach. Žena po prvním nezdaru většinou druhé těhotenství oznámí až po 3 měsíci. To je doba, kdy výrazně klesá pravděpodobnost, že se potrat zopakuje.
Svěřte se svým blízkým, poproste je o podporu a pochopení. Pokud máte pocit, že jste sama a nepochopená, vyhledejte odborníka. Pamatujte na své miminko a buďte co nejvíce v pohodě. Snažte se vyhýbat myšlenkám, že se opět něco nezdaří. Pochopení najdete určitě i mezi maminkami tady. V diskuzích se můžete svěřit se svým trápením, či nějakou pochybností ohledně vašeho těhotenství.
Po potratu je vždy nejlepší otěhotnět co nejdříve
V životě ženy představuje potrat bezesporu velmi smutnou událost, nicméně naděje na další otěhotnění tu určitě je. Mnohé si ovšem kladou otázku: Kdy je nejvhodnější čas znovu otěhotnět? Nová studie přinesla poměrně pozoruhodné poznatky.
Jak získat vápník: Jaké zdroje jsou pro nás opravdu nejpřínosnější?
Není nic tak ojedinelého
Hovoří se o tom jen zřídka, ale potrat bohužel není v dnešní době už ničím, nad čím by se někdo nějak delší dobu pozastavoval. Asi třicet procent všech žen, takže vlastně každá třetí, někdy v průběhu svého života zažila minimálně jeden potrat, některé dokonce potratily i opakovaně.
Jedno je ale jisté, tužba po dítěti zůstává i v případě, že žena přišla o nenarozené dítě a potrat pro ni představovat silný traumatický zážitek.
Už při budoucí ovulaci
Doporučení a rady, kdy se po potratu znovu pokusit o těhotenství, jsou poměrně různorodé. Například Světová zdravotnická organizace WHO doporučuje počkat minimálně šest měsíců, jednotliví lékaři zase hovoří spíše o třech měsících.
Potrat, někdy také uváděný jako aborce, je ukončení těhotenství zánikem embrya nebo plodu před porodem.
Pokud se budeme bavit o tomto tématu čistě biologicky, pak je nové těhotenství možné klidně již během následující ovulace. Fyzicky na novém pokusu bezesporu není nic zlého, ovšem zážitek je zpravidla zpracovat především psychicky.
Kolik času na to žena potřebuje, je už jen a jen na jejím osobním rozhodnutí. Dnes by ale již jedna nově publikovaná studie mohla doporučení Světové zdravotnické organizace razantně změnit. Výzkum probíhal s více jak milionem žen z Latinské a Jižní Ameriky a ukázal, že ženy, které potratily a do šesti měsiců znovu otěhotněly, měly nižší riziko, že znovu potratí, než ty, které čekaly déle.
Trocha alkoholu pro zdraví? Ani náhodou!
Méně potratí při rychlém otěhotnění
Výsledky studie ukazují, že šance, že se narodí zdravé dítě ženě, která znovu otěhotní do šesti měsíců po potratu, je až o 40 % větší než u té, co otěhotní až po šesti měsících. Pokud ženy po potratu do šesti měsíců znovu otěhotněly, šance, že donosí a porodí zdraví dítě, byla 79procentní.
K samovolným potratům dochází relativně často, nicméně v nejranějších stadiích těhotenství (několik prvních týdnů) často není potrat rozpoznán a žena jej pokládá za opožděnou menstruaci.
Na druhé straně u žen, které otěhotněly od potratu až po uplynutí dvanácti měsíců, se tato možnost snížila na 72 %. Výsledky rovněž ukázaly, že takto rychlé těhotenství provázelo méně komplikací a jen málokdy docházelo k předčasným porodům.
Každá třetí žena
Celkový počet těhotenství, které skončily potratem, se nedá určit, protože k mnoha časným potratům dochází dříve, než se to vlastně dokáže identifikovat. Všeobecně ale platí, že 15 % těhotenství skončí smutně, tudíž potratem.
Studie zdokumentovaly velkou část žen, které se po potratu znovu pokoušely otěhotnět, přičemž se obzvláště velký důraz kladl především na životní styl, který jednoznačně dokázal zlepšit podmínky pro pozitivní vliv těhotenství.