Počet lidí nakažených chřipkou klesl o 9 % – vše o zdraví

Na četné žádosti čtenářů odemykáme následující text. Pokud podobné články oceňujete, chcete je číst pravidelně a podpořit nás v současné situaci, staňte se naším předplatitelem:

S nástupem nouzového stavu logicky sílí i pochybnosti, zdali jsou všechna ta opatření nutná a zda koronavirus raději nehodit za hlavu. Vše zatím nasvědčuje tomu, že to nejde. Proplout pandemií bez následků není možné, a pokud někdo v diskusi nabízí některou z následujících zkratek, je namístě nejvyšší obezřetnost.

1. Covid-19 není horší než chřipka, tak proč ta panika?

Během dekády 2009–2019 umíralo v Česku „v souvislosti s chřipkou“, tedy podle podobné logiky jako u koronaviru, průměrně asi sto lidí ročně. Jde o dokumentovaná úmrtí v nemocnicích, kdy bylo jasné, že pacient opravdu trpěl těžkou chřipkou. Na covid-19 zemřelo letos v Česku již kolem sedmi set lidí.

Pravda je, že na chřipku se oproti koronaviru testuje podstatně méně. Ne každé úmrtí je zaznamenáno, a chceme-li tedy vědět, kolik životů si choroba opravdu vyžádá, musíme spoléhat na matematické modely. Ty ukazují, že ročně může kvůli sezonní chřipce v ČR zemřít zhruba 1500 lidí.

Je ale třeba si uvědomit, kolik je nakažených: loni mohlo mít chřipku až půl milionu lidí, v letech silné chřipkové epidemie se může nakazit i přes milion obyvatel. Co by se stalo, kdyby se během několika měsíců nakazilo milion Čechů koronavirem? V takové situaci by pravděpodobně došlo k zahlcení nemocnic, což je situace, kdy smrtnost stoupá.

Nelze vyloučit, že by zemřelo i deset tisíc obyvatel Česka. *

Proti běžné sezonní chřipce má také – na rozdíl od koronaviru – řada lidí částečnou imunitu. Na koronavirus se zkrátka umírá více, hlavně kvůli tomu, že nemoc má vyšší smrtnost mezi seniory. Chřipka také nepostihuje tolik orgánů v těle a je méně nakažlivá. I když tomu řada Čechů odmítá uvěřit, koronavirus je podstatně zákeřnější soupeř než jeho kolegové z běžných chřipkových kmenů.

Práh kolektivní imunity, která by problém koronaviru vyřešila, zatím neznáme. Aby nemoc začala sama vyhasínat, musí být podle odhadů imunní 40–60 procent populace, a takového stavu Česko ani zdaleka nedosáhlo.

Ve Spojených státech, kde již zemřelo více než dvě stě tisíc lidí, má podle nedávné studie protilátky proti novému koronaviru – a tedy se s ním v minulosti prokazatelně setkalo – jen deset procent obyvatel.

Je pravda, že některé těžce zasažené oblasti se kolektivní imunitě blížit mohou. Průzkum uskutečněný v létě v Bombaji v Indii zjistil, že v tamních nejchudších čtvrtích má protilátky 51–58 procent obyvatel. V chudinských slumech, kde převažují mladší ročníky a neexistuje lékařská péče, je ale přístup k nemoci logicky jiný.

V New Yorku má protilátky více než pětina lidí, některé postižené čtvrti a komunity například v Brooklynu mohou mít toto číslo i vyšší. Cena za to ale byla obrovská – epidemie se tu na jaře vymkla kontrole a lidé umírali i proto, že se jim nedostávalo adekvátní lékařské péče. Přesný obraz ovšem nemáme a odhady jsou velmi ošidné.

Další problém spočívá v tom, že imunita po nákaze koronavirem trvá možná jen několik měsíců, takže „kolektivní obrana“ se může časem rozplynout.

To může být problém i pro vývoj vakcíny, a nelze tedy vyloučit, že se nakonec s covidem opravdu budeme potýkat celé roky.

I tak ale musíme postup epidemie brzdit pomocí nejrůznějších opatření – jinak hrozí nedostatek lůžek, personálu i techniky a následný rychlý růst počtu úmrtí.

3. Proč se nevydat „švédskou cestou“?

Představa Švédska jako země, která nechala šíření koronaviru volný průběh, je mylná. Tamní úřady od začátku epidemie vysvětlují občanům, že boj s virem je běh na dlouhou trať.

Vládní nařízení ohledně rozestupů a roušek dodržuje téměř devadesát procent občanů. Hromadné akce nad padesát lidí jsou od začátku epidemie zakázány – tedy žádné koncerty, promítání ve velkých kinosálech a podobně.

Střední a vysoké školy byly zavřené a zavřené zůstávají, stejně jako bary. Restaurace musí udržovat vzdálenosti mezi stoly.

V disciplinovaném Švédsku se zkrátka po celou dobu koronavirové krize udržují „odspoda“ opatření srovnatelná s těmi nynějšími v Česku.

V létě byla situace ve Švédsku dobrá, nyní počet nakažených opět zvolna roste – ve stejně lidnaté zemi jako Česko se pohybuje ve stovkách nových případů denně a experti se obávají, že se situace s postupem podzimu dále zhorší. V zemi zemřelo skoro šest tisíc lidí, osmkrát víc než v Česku.

I když konečné hodnocení bude možné tamní strategii vystavit až na konci pandemie, zatím stále platí, že kdyby Švédsko na jaře zavedlo načas karanténu, mohl být počet mrtvých výrazně nižší.

4. Na koronavirus už neumírá tolik lidí, tak proč se omezovat?

Horní čára v grafu neustále roste, spodní se plazí kolem nuly.

To všechno komentuje jeden populární zpěvák a výsledkem je hit českého internetu: Janek Ledecký v polovině září natočil po návratu z koncertu video, kde upozorňuje, že denní přírůstky nakažených jsou sice dnes globálně oproti jaru vyšší, ale mrtvých je stále stejně.  Jinými slovy, smrtnost na covid klesá, tak proč se omezovat a odpírat si zábavu?

Vztah mrtvých vůči nakaženým se skutečně vyvíjí v globálním měřítku příznivě. Podle tabulek ourworldindata.com umíralo v dubnu sedm procent nakažených a dnes jsou to procenta jen tři. Výpočet má ale jednu chybu – na jaře se mnohem méně testovalo, proto poměr mrtvých vůči pozitivních vypadal hůř.

Zrádnost těchto úvah je dále v tom, že tříprocentní pravděpodobnost úmrtí je pořád nesmírně velká. Daleko větší než riziko autonehody nebo jiných chorob. Bagatelizovat omezující opatření ze zásady je tedy ošemetná věc – bez nich by počty nakažených rostly a s nimi i riziko pro ohrožené skupiny, u kterých je smrtnost větší.

Variaci na Ledeckého předvedl i vládní Ústav zdravotnických informací a statistiky, donedávna hlavní dodavatel dat a prognóz pro vládu.

Jeho šéf Ladislav Dušek v první polovině září uklidňoval veřejnost, že smrtnost na covid je v Česku nízká, jeho čísla pak opakoval i Andrej Babiš, faul této argumentace ale spočíval v tom, že úmrtí přicházejí po vlně nákazy až zhruba s měsíčním zpožděním.

Další faul spočíval v tom, že nemoc se nejdřív šířila hlavně mezi mladšími ročníky, ale jak sílila, začala víc zasahovat i starší, kteří už se v takové situaci hůře izolují a brání. Výsledek je vidět nyní. Úmrtí v Česku ve druhé polovině září začala stoupat a v přepočtu na hlavu přeskočila globální průměr skoro dvojnásobně. Smrtnost v Česku je naštěstí díky zdravotní péči jen kolem jednoho procenta a klesá, ale riziko smrti na čísle 1 : 100 je pořád moc vysoké na to, aby šlo koronavirus ignorovat.

5. Stejně se jednou všichni nakazíme, tak na co čekat?

Koronavirus není bolavý zub, který je nutné vyvrtat nebo vytrhnout. Stomatologický zákrok nemá smysl oddalovat, ale nakažení ano. Jde to snadno spočítat.

I při dnešní úrovni šíření, která je neúnosně velká, by se za rok v Česku nakazil jen milion lidí.

Pokud vsadíme na to, že do roka bude k dispozici očkování, vyplatí se postupovat obezřetně a nákaze předejít – v devíti z deseti případů to vyjde, a to už za obezřetnost stojí, ne? Nehledě na skutečnost, že covid může mít zatím neznámé následky.

Update: Odhad milion nakažených za rok vychází z dřívějšího přírůstků potvrzených případů pod 3000 denně, z doby na přelomu září a října.

Denní přírůstky se mezitím zvedly, odhad také nepočítá s nakaženými, kteří nejdou na testy a v oficiálních tabulkách se neobjevují.

Z obou důvodů se tedy za rok může při současném tempu nakazit víc než milion lidí, což ale nic nemění na tom, že je rozumné se nákaze zkusit vyhnout.

6. Vážně mají ty roušky nějaký smysl?

Koronavirus si prý lze představit jako cigaretový kouř. Takže ano – roušky nechrání stoprocentně, ale jejich význam je rozhodně větší, než by odpovídalo pořekadlu „lepší něco než nic“.

Když vědci porovnali dopad různých opatření v 41 zemích od ledna do května letošního roku, povinné roušky jim vyšly jako „nejlevnější“ krok – měřeno tím, jak velký je jejich dopad v porovnání s tím, jak malou přítěž pro společnost představují. Jsou otravné, ale žádné velké škody oproti zavírání podniků a škol ve finále nepřinášejí.

Z těchto poznatků vychází i české ministerstvo zdravotnictví. Není tedy pravda, že nová omezení jsou volena nahodile, byť se zdůvodňováním jednotlivých kroků před veřejností si nový ministr příliš hlavu neláme. Kouzlo nového balíku opatření spočívá v tom, že každé samo o sobě má jen malý efekt, ale tyto efekty se sčítají a fungují teprve dohromady.

A tak i když některá opatření vypadají nesnesitelně komicky (kupříkladu povinnost hrát amatérský fotbal jen v deseti anebo sedět u stolu v restauraci maximálně v šesti, a už ne v sedmi), je dobré je brát jako střípky v mozaice, která funguje až jako celek. Je ale samozřejmě možné, že mozaiku šlo poskládat lépe.

Je vidět, že velké zastání měly sportovní svazy, podivně se jeví též otevřené akvaparky či posilovny. Zvlášť když část kulturních akcí dostala šmahem zákaz, byť u nich někdy zdaleka nehrozí tak velké srocování jako u hospodské tabule v šesti lidech.

7. Nevrháme zdravotní kapacity špatným směrem?

České nemocnice už kvůli druhé vlně spustily organizační manévry, jejichž cílem je připravit se na příliv lehčích i těžších případů. K němu už zákonitě dochází. Do nemocnic putují dvě až čtyři procenta nakažených s časovým odstupem jednoho až dvou týdnů. Hlavní nápor, plynoucí ze zářijové vlny nakažených, tedy přichází právě teď.

Zajímavé:  Norethisteron - Vše o zdraví

V nemocnicích se plní jednotky intenzivní péče, personál začíná pracovat na hraně přetížení, omezuje se i takzvaná neakutní péče – tedy třeba plánované operace, jako je výměna kyčelního kloubu, které mohou nějakou dobu počkat.

Nabízí se otázka, zdali by – cynicky řečeno – nebylo rozumnější vrhnout stávající kapacity jiným směrem a neinvestovat zdravotní péči jinam, na jiné choroby, jejichž přehlížení může mít větší škody.

Ve zdravotnické teorii existuje na tyto úvahy myšlenkový koncept známý pod zkratkou QALY, který má plánovačům péče pomoci alokovat zdroje ve zdravotnictví – tak aby při daném rozpočtu zachraňovala pacientům v součtu co nejvíce let „kvalitního“ života. Tato koncepční úvaha však nyní naráží na realitu nemocničních sálů.

Na ně jsou přiváženi konkrétní živí lidé s koronavirem, vážné případy, na které zatím kapacity špitálů stačí a péče o ně se neodehrává na cizí úkor.

Pokud by něco takového hrozilo, půjde o momentální provozní rozhodnutí zdravotníků, čemu se v tu chvíli věnovat, a ne o koncepční debatu o řízení zdravotnictví, přesahující horizont nynějšího dění. Útlum jiné péče má i praktickou rovinu – nemocnice jsou nyní místem, kde se lidé s covidem koncentrují (byť samozřejmě izolovaně na infekčních odděleních) a kde je riziko nákazy zkrátka větší. Nechat odložitelnou operaci na jindy je tedy pragmatické rozhodnutí.

8. Očkování? Díky, nechci

V zářijovém průzkumu agentury STEM/MARK skoro 60 procent respondentů ve věku 18–64 let uvedlo, že o očkování proti koronaviru nebudou mít zájem, i když vakcína bude. Řešení, k němuž se většina světa upíná, by v takovém případě v Česku moc nezafungovalo.

Jednoduše proto, že čím méně lidí s imunitou, tím větší prostor zůstává pro virus. Lze jen doufat, že dnešních postojů se lidé v praxi nebudou tolik držet. Jakmile se potvrdí, že vakcína funguje, lidé se budou chtít vrátit k bezstarostnému životu. Svou roli sehraje i tlak okolí.

V praxi se bude nejspíš dít to, že na očkování budou tlačit firmy, školy můžou nastolit režim, kdy pokašlávající neočkované děti pošlou domů spíš než očkované. Podmínkou kolektivního přijetí vakcíny ale samozřejmě bude její účinek a eliminace rizika vedlejších efektů.

A také jistá míra imunity vůči konspiračním teoriím.

9. Stojí vůbec všechno to úsilí za to?

Únavnost života v pandemii je živnou půdou pro úvahy o tom, zdali všechno to úsilí vůbec stálo za to. Zvlášť v zemích, jako je Česko, kde (i kvůli amatérismu a cynismu politiků) mnozí utrpěli velké ekonomické ztráty a stát se rychle zadlužuje.

Úvaha, zda boj „stál za to“, ale stojí na mylném předpokladu, že by teoreticky šlo obětovat určitý počet lidských životů a za to si koupit ekonomickou prosperitu. Nic takového neplatí. Pokud by se epidemii nechal volný průběh, lidé by utlumili svůj život tak jako tak, aby se nemoci vyhnuli, což by ekonomiku stejně stáhlo dolů.

Důkazem je již zmíněné Švédsko, kde byl přes léto vidět trvalejší ekonomický útlum než v okolních zemích s tvrdšími restrikcemi. Jedna ze studií použila k tomuto měření objemy bezhotovostních transakcí, což ve Skandinávii, kde je placení bankovkami spíš raritou, zafungovalo jako spolehlivý ukazatel.

Podobné studie z USA nebo z Jižní Koreje naznačují totéž: ekonomiku ničí virus, nikoli karanténní opatření.

10. Máme takto žít navěky?

Ne. Vakcína by měla vrátit svět dřív nebo později do normálu. Původní odhad z února, kdy pandemie začínala, zněl, že bude do roka. Teď to spíš vypadá na duben nebo květen 2021, i to je ale horizont, kam už lze dohlédnout.

V konečné fázi klinických testů je aktuálně sedm vakcín, čtyři od západních firem a tři čínské (k ruské vakcíně z virologického ústavu Vektor, kterou se již očkuje veřejnost, se odborníci staví s krajní skepsí).

Naději na prvenství mezi západními vakcínami dosud měla očkovací látka od americké firmy Moderna, teď ale její zkoušky provázejí odklady a v tisku se objevují zprávy o vedlejších účincích, které sice nejsou závažné, ale je třeba je prozkoumat.

Do čela pomyslného pelotonu se tak zřejmě přesouvá vakcína vyvíjená ve spolupráci Oxfordské univerzity a firmy AstraZeneca. Evropská komise již s firmou podepsala kontrakt, podle něhož budou členské státy EU moci zakoupit 300 milionů dávek této vakcíny, jakmile bude schválena. Komise jedná i s dalšími firmami.

Nelze zároveň čekat, že vakcína bude hned po schválení široce k dispozici. Očkovat se budou nejprve zdravotníci a příslušníci rizikových skupin, tedy senioři a chronicky nemocní.

Někteří epidemiologové navrhují očkovat také teenagery a dvacátníky, tedy věkové skupiny, které virus šíří nejvíc. Záleží ale samozřejmě na dostupnosti vakcíny a ochotě veřejnosti očkování podstoupit.

Optimistický scénář nicméně stále říká, že během příštího roku se vakcína výrazně vloží do hry. Existuje reálná naděje, že nakonec pomůže epidemii zkrotit.

* Původní formulace zněla: Pro takovou situaci musíme počítat se smrtností alespoň jedno procento, protože by pravděpodobně došlo k zahlcení nemocnic. Zemřelo by tedy asi deset tisíc obyvatel Česka.

Chřipka letos zůstane ve stínu koronaviru. Její sezona bude mírná, výrazně pomáhají epidemická opatření

Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Zprávy z domova | Související témata: Česko chřipka chřipková sezóna koronavirus koronavirus v Česku Státní zdravotní ústav

Loni bylo kolem poloviny ledna nemocných s akutními infekcemi dýchacích cest asi 1050 na 100 000 obyvatel. V současnosti se ale Česko potýká s epidemií koronaviru.

Epidemie chřipky přichází každoročně, obvykle v lednu nebo na počátku února. Onemocní až deset procent dospělých a pětina dětí.

V současné sezoně zatím nebyl při laboratorních vyšetřeních zaznamenán žádný případ viru chřipky. To ale samozřejmě nemusí znamenat, že se v Česku chřipka vůbec nevyskytuje.

„Chřipkovou aktivitu lze však i vzhledem k obdobné situaci v Evropě odhadnout na minimální,“ napsala Doláková.

Nejhorší na světě jsme kvůli antigenním testům a nedodržování opatření, říká Blatný

Číst článek

Méně nemocných s akutními respiračními infekcemi, které nesouvisí s nákazou novým typem koronaviru, může být i kvůli opatřením, která v zemi v souvislosti s epidemií koronaviru platí.

Podle Dolákové hrají tato opatření, jako je práce z domova, distanční výuka na školách či nošení roušek, nemalou roli, ale nelze na ně zcela spoléhat.

Při nákaze koronavirem a propuknutí nemoci covid-19 může mít člověk příznaky podobné chřipce.

„Pokud bychom odhadovali, jaká bude chřipková sezona na základě zkušeností z jižní polokoule, mohli bychom se opřít o zkušenost, kdy v zemích významně zasažených epidemií covid-19 byla incidence viru chřipky nevýznamná a chřipková sezona mírná,“ dodala Doláková.

U lékaře desetina populace

Česko se do loňského jara potýká s epidemií koronaviru, dosud testy v Česku odhalily přes 800 000 případů této nákazy a k pátečnímu datu zemřelo 12 800 lidí.

Státní zdravotní ústav v minulé sezoně na přelomu let 2019 a 2020 zaznamenal 296 závažných případů chřipkové infekce, kdy museli být pacienti hospitalizováni na jednotce intenzivní péče. Z nich 58 infekci podlehlo. Kvůli chřipce či nachlazení šlo v minulé sezoně k lékaři 1,15 milionu lidí, tedy téměř 11 procent populace.

V sezoně na přelomu let 2018 a 2019 vyhledalo v Česku praktického lékaře s akutní respirační infekcí a chřipkou 996 000 lidí. Z toho 625 muselo být hospitalizováno na jednotce intenzivní péče a 195 z nich zemřelo. Lékaři odhadují, že každoročně s chřipkou souvisí zhruba 1500 až 2000 úmrtí.

Základní informace o koronaviru →

Další články

Nejčtenější

Vrbětice, Koronavirus, Petr Kellner, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Olympijské hry 2020 Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová

Doporučujeme

V Itálii dosáhla epidemie nového maxima, země hlásí 40 tisíc nakažených za den

Ačkoliv v Česku epidemie začíná pomalu brzdit, v Itálii dosahují čísla dosavadního maxima. Ve čtvrtek ohlásily italské úřady 40 tisíc nově nakažených pacientů za jediný den. Celá čtvrtina z nich je z Lombardie, která je aktuálně nejpostiženějším regionem země stejně jako při první vlně epidemie na jaře. Události kolem pandemie v Česku i ve světě sledujeme v on-line reportáži.

Aktualizovat reportáž

Přehled nejdůležitějších událostí:

  • Vývoj epidemie covidu-19 vykazuje zejména v posledním týdnu známky brždění. Počty nově diagnostikovaných jsou ale stále vysoké.
  • Nový protiepidemický systém bude mít název PES a bude se řídit indexem rizika. Index rizika má škálu 0 až 100, je navázán na 5 stupňů opatření. Momentálně je Česko na stupni 4. Index zohledňuje, kolik lidí se nakazilo za posledních 14 dní, kolik z toho bylo seniorů, zjednodušený výpočet reprodukčního čísla a záchyt nakažených. Jeho hodnotu bude od 16. listopadu ministerstvo zdravotnictví denně zveřejňovat. Bude se jím řídit rozvolňování opatření.
  • Na takzvaném cestovatelském semaforu budou od pondělí nově označeny červeně Německo, Švédsko a Kypr. Znamená to nutnost testu na koronavirus při návratu do České republiky i pro přijíždějící cizince.
  • Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) bude žádat o prodloužení nouzového stavu o 30 dní. Některá opatření, zejména ta, která omezují shromažďování, jej vyžadují.
Zajímavé:  Lopinavir a ritonavir – vše o zdraví

23:00

Koronavirus SARS-CoV-2, který způsobil pandemii nemoci covid-19, se objevil i u norků chovaných v Řecku. Informovalo o tom dnes řecké ministerstvo zemědělství. Nákaza u těchto kožešinových zvířat se pečlivě sleduje kvůli mutaci koronaviru, která se objevila na dánských farmách a kterou se pak zpětně od těchto šelem nakazili lidé.

Koronavirus se objevil zatím na dvou farmách na severu Řecka poblíž měst Kozani a Kastoria. Na jedné z nich se nakazil i majitel a veterináři nařídili vybít všech 2500 chovaných zvířat. Podle řeckých úřadů zatím testy neukázaly, že by nakažená zvířata byla nositeli potenciálně rizikové mutace viru.

20:12

Ve Francii se dál snižuje počet nových potvrzených případů nákazy koronavirem. Za posledních 24 hodin se infekce potvrdila u 23.794 lidí, informovala dnes agentura Reuters. Minulý pátek hlásila Francie ještě 60 486 nových případů. V Británii za 24 hodin zaznamenali 27 301 nových případů, tedy o něco méně než ve čtvrtek, kdy byl přírůstek rekordní.

19:51

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček dostal během dnešní návštěvy Portugalska prototyp plicního ventilátoru, kterých Česko získá od jedné z portugalských firem darem celkem devět.

Informoval o tom Černínský palác. V jihoevropské zemi jednal Petříček s tamním premiérem i šéfem diplomacie a shodli se mimo jiné na tom, že by si země EU měly navzájem uznávat testy na koronavirus.

19:48

K úplnému zavření všech škol by současný ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) nepřistoupil. V polovině října nařídil uzavření škol včetně základních jeho předchůdce Roman Prymula, otevřené zůstaly jen školky.

Data ze zahraničí neukazují, že by kompletní uzavření škol bylo pro omezení šíření epidemie covidu-19 nutné, řekl dnes Blatný v České televizi. Ve středu 18. listopadu se po téměř měsíci mají vrátit do škol žáci prvních a druhých tříd.

19:13

Testování v domovech pro seniory a dalších lůžkových zařízeních sociálních služeb prozatím prokázalo nákazu covidem-19 asi u pětiny jejich klientů. Novinářům to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Testovat klienty a zaměstnance má pravidelně zhruba 1500 zařízení. Podle ankety ČTK to všechna ještě nestihla, některá déle čekala na dodávku testovacích sad.

18:39

Spojené státy zaregistrovaly ve čtvrtek přes 153 000 nových pozitivních testů na koronavirus, čímž již posedmé za posledních devět dní překonaly své dosavadní jednodenní maximum. Vyplývá to z dat Univerzity Johnse Hopkinse.

List The New York Time přitom uvádí, že nových infekcí bylo v USA za poslední den ještě o asi 10 000 více.

Řada těžce zasažených států znovu zvažuje zavedení rozsáhlých uzávěr, tým demokrata Joea Bidena, který se podle médií stane v lednu příštím prezidentem, však neplánuje plošné restrikce v celých USA.

18:27

V Portugalsku za poslední den přibylo přes 6600 lidí nakažených koronavirem, což je nejvyšší číslo od začátku epidemie. Celkem se počet infikovaných přehoupl přes hranici 200 000, informovala agentura Reuters. Obyvatelé na většině území mají nařízenou karanténu, během dvou nadcházejících víkendů platí i zákaz vycházení od 13:00 do 5:00.

18:13

V Itálii za uplynulý den přibylo přes 40 000 lidí nakažených koronavirem, což je nové maximum. Čtvrtina nových případů je z Lombardie, vyplývá z dat ministerstva zdravotnictví. Podle italských médií se vláda chystá rozšířit počet takzvaných červených zón, v nichž platí nejpřísnější pravidla, a nově by mezi nimi měly být regiony Toskánsko a Kampánie.

17:38

Model uvolňování restrikcí, který dnes představilo ministerstvo zdravotnictví, je v případě wellness a bazénů nelogický.

Omezení by mělo brát v úvahu schválenou kapacitu těchto provozů, místo toho se bude řídit pravidly určenými pro shromažďování na jiných akcích. Vyplývá to z dnešních vyjádření zástupců zmíněných provozů.

Bazény ani sauny nejsou podle provozovatelů ohnisky nákazy. Naopak jejich návštěva přispívá k zlepšení imunity.

16:53

Pacienti z příbramské nemocnice již jsou na cestě do pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Převáží je kolona osmi sanitek, všichni mají středně těžký průběh nemoci.

Chřipka v kontextu aktuálních opatření u koronaviru, SZÚ

10. březen 2020
| MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., Oddělení epidemiologie infekčních nemocí

Chřipka je závažné, očkováním preventabilní onemocnění, přesto podceňované. V ČR počty nemocných každoročně dosahují statísíců, počty zemřelých v souvislosti s chřipkou zhruba 1 500 osob. 

Počty nemocných s chřipkou

Každý rok celosvětově onemocní chřipkou okolo 5 – 10 % dospělých a 20 – 30 % dětí. Toto číslo vyplývá ze sérologických průkazů, tj. dost dobře ho nelze zpochybnit. Je třeba uvést, že řada případů onemocnění chřipkou není závažná, mnohdy nemocný ani nevyhledá lékaře, tedy v žádných statistikách nefiguruje.

Pro představu, v sezóně 2018–2019 byla v České republice chřipková epidemie od 4. do 9. kalendářního týdne 2019. Za 6 epidemických týdnů vyhledalo praktického lékaře s akutní respirační infekcí a chřipkou celkem 996 tisíc osob.

V době chřipkové epidemie je virus chřipky dominantním původcem respiračních onemocnění.

Závažné případy chřipky

Celkový počet hlášených závažných případů chřipky (SARI), tj. případů laboratorně potvrzené chřipky u pacientů vyžadujících hospitalizaci v režimu intenzivní péče od sezóny 2009/10 do sezóny 2018/19 (data ke dni 13. 6. 2019) je uveden v Tabulce 1 publikace dostupné na: http://www.szu.cz/uploads/documents/CeM/Zpravy_EM/28_2019/06_cerven/218_CEM_6_19_zprava_chripka.pdf (strana 3 nahoře).

V aktuální chřipkové sezoně (2019/2020) bylo do minulého pátku, tj. 6. 3. 2020, hlášeno celkem 267 klinicky závažných případů chřipkové infekce vyžadující hospitalizaci v režimu intenzivní péče, z nichž 55 osob infekci podlehlo.

Počet úmrtí na chřipku

Jakkoliv se otázka zdá být jednoduchá, odpověď je mnohem složitější. Podle oficiálních statistik je chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána zhruba u několika desítek osob. Již z kontextu výše uvedených počtů závažných chřipkových onemocnění (kde u všech osob byla chřipka laboratorně potvrzená) plyne, že číslo úmrtí není úplné.

K úmrtí totiž dochází obvykle na jinou primární příčinu (např. selhání srdce) a chřipka bývá na úmrtním listu uváděna jako druhotná příčina nebo ani uvedena být nemusí a tedy ve výkazech se již neobjeví. Podrobná data o úmrtích mají navíc značné zpoždění, údaje za loňský rok budou dostupná až v létě roku následujícího.

Pomocí matematického modelování však lze spočítat úmrtí v souvislosti s chřipkou, tedy počet úmrtí, kde prakticky s jistotou byla chřipka vyvolávající příčinou, která vedla k následným komplikacím nebo ke zhoršení základního onemocnění a následně úmrtí. Jinými slovy, pokud by nedošlo k onemocnění chřipkou, nedošlo by i k následnému úmrtí.

Průměrně se v ČR jedná o přibližně 1500 úmrtí, která jsou každoročně v souvislosti s chřipkou, samozřejmě ve značném rozptylu podle závažnosti konkrétní chřipkové epidemie (identicky jako je značný rozptyl hodnot i ve výše uvedeném přehledu).

Uváděné číslo 1500 / rok odpovídá kalkulacím prováděným zahraničními kolegy, tedy situace je podobná i v ostatních vyspělých zemích.

K problematice nového koronaviru existuje na webu SZÚ rozcestník

http://www.szu.cz/tema/prevence/2019ncov

V souvislosti s aktuálními opatřeními u koronaviru by bylo vhodné se semknout a národ vyzvat k dodržování navrhovaných a nařizovaných opatření, jak karanténních, tak hygienických.

Mnohým lidem asi vůbec nedochází, že situace je vážná, ale v tuto chvíli ji ještě lze ovlivnit.

Realizovaná opatření sice nemají a ani nemohou mít stoprocentní efekt, ale jejich cílem je snížit a zpomalit další šíření nákazy COVID-19 tak, aby ji pokud možno zdravotní systém zvládnul. Později by stejná opatření měla mnohem menší efekt.

Připomeňme si, že i u běžné sezónní chřipky se v případě potřeby na základě rozhodnutí ředitelů také uzavírají jednotlivé školy, nebo se zakazují návštěvy ve zdravotnických zařízeních a ústavech sociální péče. Takže mírnější obdobu takovýchto mimořádných opatření tu zažíváme téměř každou zimu, jen ji tolik nevnímáme.

Premiér k národu: Nechme obviňování. Čas na skládání účtů zase přijde

Projev premiéra Andreje Babiše. (Video: ČTK, ČTK)

aktualizováno • 21. 9. 2020 22:32

Dění v souvislosti s koronavirovou epidemií sledujeme v online reportáži.

– Premiér Andrej Babiš měl v pondělí večer projev k národu v médiích. Přiznal letní pochybení a vyzval k nošení roušek.

– Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch rezignoval na svou funkci. Premiér Andrej Babiš v pondělí dopoledne oznámil, že novým ministrem zdravotnictví navrhl jmenovat epidemiologa Romana Prymulu. Změnu na postu ministra předjednal premiér už o víkendu s prezidentem. Ten ho v odpoledních hodinách do funkce jmenoval na zámku v Lánech.

– Vláda v pondělí znovu aktivovala kvůli poslednímu vývoji koronavirové epidemie Ústřední krizový štáb.

– Na aktualizované mapě regionů v Česku podle rizika nákazy koronavirem je v oranžovém stupni pohotovosti 28 okresů. Dosud jich bylo deset. Praha zůstala ve třetím stupni, který značí narůstající či přetrvávající komunitní přenos. Žádný okres v Česku už nemá bílou barvu, která znamená nulové nebo zanedbatelné riziko nákazy.

  • V České republice zemřelo 521 lidí s koronavirem. Kolik je aktuálně nakažených v okresech? Podívejte se na interaktivní mapu České republiky, která vychází z údajů ministerstva zdravotnictví.Více v článku:
  • Premiér Andrej Babiš opět promluvil k národu. V projevu nic nového nepřinesl, ale nasadil smířlivý tón a prosil Čechy, ať se opět semknou a nosí roušky. Opozice ho za to zkritizovala.Více v článku:
  • Andrej Babiš v dnešním projevu odmítl, že by bylo pro Česko vhodné, aby šlo při řešení koronavirové epidemie podobnou cestou jako Švédsko. „Pokud někdo dává za vzor Švédsko, rád bych uvedl, že šlo cestou promoření, což vyústilo v to, že tam zemřelo 5865 lidí s covidem. Jedenáctkrát víc než u nás. Opatření jsou tam dnes přísnější než v Česku,“ řekl v pondělním televizním projevu k národu Andrej Babiš. „Už nechceme vypnout ekonomiku tak jako na jaře, ale je to těžké rozhodování,“ pokračoval Babiš.„Je mi líto neustalých sporů, útoků a obviňování, pojďme toho na chvíli nechat. Čas na skládání účtů zase přijde. Situace je vážná, ale vím, že to zvládneme. V těžkých chvílích se náš národ vždycky dokázal semknout,“ dodal premiér. V projevu zmínil i vládní angažmá ministra Adama Vojtěcha, který v pondělí rezignoval. „Je to slušný, poctivý a velmi pracovitý člověk, kterého jsem si kdysi přivedl na Ministerstvo financí a v podstatě jsem si ho vychoval, takže k němu mám speciální vztah,“ vyzdvihl Vojtěchovu práci Babiš. Dodal, že věří, že se bude na Adama Vojtěcha vzpomínat jako na nejlepšího ministra zdravotnictví.
  • „Naše společnost je rozdělená. Jsou tu lidé, kteří nosí roušky a dodržují opatření, a lidé, kteří považují virus za obyčejnou chřipku. Starší a nemocné lidi ale musíme ochránit,“ upozornil v dnešním projevu Andrej Babiš.„Nenošením roušek chtějí někteří občané vyjádřit protest proti vládě. Chtěl bych jim vzkázat: Tyhle roušky nenosíte kvůli Babišovi, Vojtěchovi nebo Prymulovi, ale kvůli vašim blízkým. Teď už vážně nejde o politiku. Rouška neohrožuje svobodu a demokracii,“ dodal premiér.
  • „Nacházíme se opět ve velmi složité situaci, epidemie je zpět, bohužel, čísla nákazy závratně rostou. Scénáře vývoje mě značně znepokojují,“ řekl v pondělním projevu premiér Andrej Babiš.„Na jaře jsme rázně udělali opatření, zachránili jsme tím tisíce životů. Od prvního července jsme ale zrušili povinnost nosit roušky, všichni jsme se chtěli volně nadechnout a užít si léto. I já jsem se nechal unést nastupujícím létem a atmosférou ve společnosti, byla to chyba, kterou nechci zopakovat,“ dodal Babiš.
  • Celkový počet potvrzených případů nemoci covid-19 od začátku epidemie v Česku překročil 50 000. Za dnešek jich zatím přibylo 783 na 50 071. Přibližně polovina z nich už se uzdravila, s nemocí se tak v současnosti potýká 24 214 lidí.U většiny z nakažených má nemoc lehký průběh. V nemocnicích je podle posledních údajů ministerstva 494 lidí, o devět méně než předchozí den. Stav 101 hospitalizovaných hodnotí lékaři jako těžký, což je nejvíc od začátku epidemie.
  • Za pondělí přibylo podle poslední aktualizace Ministerstva zdravotnictví zatím 783 případů onemocnění covid-19. Čísla jsou aktuální k osmnácté hodině dnešního dne. Více v článku:
  • Česká pošta podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) porušila při rozesílání respirátorů a roušek seniorům zákonné požadavky na distribuci a technické normy zdravotnických prostředků. Vyjádření SÚKL může podle ministra vnitra Jana Hamáčka vyvolat obavy mezi seniory, že jim roušky a respirátory, prostředky, které jim pošta dodala, mohou uškodit. Hamáček proto požádal právní oddělení ministerstva, aby zpracovalo trestní oznámení pro možné šíření poplašné zprávy. Zatím podle něj nelze říct, zda by oznámení mířilo proti úřadu, jeho ředitelce nebo mluvčí, podle něj to budou muset vyhodnotit právníci.„Vyjádření SÚKL ke kontrole pošty mě šokovalo. O kontrole jsme byli informováni, ale ani Ministerstvo vnitra, ani Česká pošta o ní neobdržely žádný kontrolní závěr. Nakonec jsme byli seznámeni s výzvou vůči České poště. Jsem přesvědčen, že je celá věc od začátku špatně. Jde o distribuci ochranných prostředků a ne zdravotnických prostředků. Jsem z toho jednání překvapen, vyjádření paní tiskové mluvčí a paní ředitelky vůči seniorům v nich může vyvolat obavy a mohou být vyplašeni. Požádal jsem proto právníky Ministerstva vnitra, aby mi připravili podklady pro podání trestního oznámení pro šíření poplašné zprávy. Věřím, že to policie prošetří,“ řekl po jednání krizového štábu Jan Hamáček.
  • Přibývající množství lidí s pozitivním testem na covid-19 se odrazil také na rekordním počtu nakažených pacientů, kteří leží ve vážném stavu v nemocnici. Podle aktuálních údajů, které zveřejnilo Ministerstvo zdravotnictví, bylo v neděli v těžkém stavu nebo na lůžku s intenzivní péči 101 pacientů.Dosud platil jako nejvyšší údaj rovných 100 pacientů ze dnů 7. a 12. dubna.Lidé ve vážném stavu nyní tvoří pětinu všech hospitalizovaných, kterých bylo podle večerních čísel ministerstva celkem 494. V tomto případě padl rekord z první vlny koronaviru už před víkendem.
  • „Zadali jsme prověření aktuálních kapacit zdravotní péče. Řešíme problém, jak získat data z nemocnic, kde zřizovatelem není stát ani kraj. Rovněž chceme prověřit dopady nákazy na zdravotnický personál a do bezpečnostních sborů, protože se ukazuje, že míra nakažených mezi zdravotníky nebezpečně roste. Diskutovali jsme také o režimech v domovech seniorů. Nediskutovali jsme další epidemiologická opatření. O případných dalších opatřeních bude ÚKŠ informovat ministerstvo,“ upřesnil po obnovení činnosti Ústředního krizového štábu jeho šéf, ministr vnitra Jan Hamáček.K epidemiologické situaci dodal, že záleží na nejbližším vývoji. „Klíčové budou následující dny. Uvidíme, zda zafungovalo zavedení roušek, nebo bude třeba přikročit k dalším opatřením. To posoudí odborníci,“ řekl Hamáček.
  • „ČR má druhou nejhorší situaci v EU z hlediska přírůstu nakažených. Ta situace je vážná. Podle odborníků z ÚZISu (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR), pokud dojde k přírůstu 80 tisíc nakažených za měsíc, je třeba reorganizovat lůžkovou péči, pokud naroste nad 120 tisíc, znamená to omezení dostupnosti lůžkové péče. Pokud se nezmění současný vývoj a naše chování, je reálné, že se na tu hranici 120 tisíc můžeme dostat už v průběhu měsíce října,“ řekl po jednání Ústředního krizového štábu jeho šéf, ministr vnitra Jan Hamáček.„Budeme pracovat na tom, aby tyto katastrofické scénáře nenastaly,“ dodal Hamáček.
  • Po aktuálním vyhodnocení aktuální epidemiologické situace v souvislosti s covidem-19 zařadilo Ministerstvo zdravotnictví do druhého stupně pohotovosti mezi oranžové okresy značící počínající komunitní přenos celkem 28 okresů. Praha zůstává v třetím stupni pohotovosti, který značí narůstající či přetrvávající komunitní přenos.Už dříve byly do oranžového stupně pohotovosti zařazeny okresy: Beroun, Kladno, Kolín, Uherské Hradiště, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Nymburk, Příbram a Cheb. Nově nyní okresy: Plzeň-město, Ústí nad Labem, Ostrava-město, Děčín, Litoměřice, Teplice, Brno-město, Zlín, Chrudim, Pardubice, Havlíčkův Brod, Brno-venkov, Benešov, Mladá Boleslav, Svitavy, Hodonín, Kroměříž a Plzeň-jih.
  • Vláda dnes znovu aktivovala kvůli poslednímu vývoji koronavirové epidemie Ústřední krizový štáb. „Štáb má především znamenat jakousi základní spojnici mezi vládou a jednotlivými hejtmany. Má se věnovat především koordinaci krajů a vůbec těchto otázek souvisejících s vývojem pandemie. Nicméně témata, která souvisí s pandemií a ekonomickými otázkami, zůstávají výslovně v gesci jednotlivých resortů a příslušných orgánů státní správy, kterým náleží,“ řekla po jednání vlády vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO). „Statut doznal změn. Parametry rozsahu kompetencí Ústředního krizového štábu jsou oproti jaru podstatně zúženy, soustředí se především na koordinaci krajů. Jsou tam pracovní skupiny pro koordinaci krajů, pro zabezpečení věcnými zdroji, pro distribuci,“ dodala.
  • Ministerstvo zdravotnictví dostane kvůli pokračující koronavirové epidemii od vlády 59 milionů korun na zaplacení přesčasů a pohotovostí na krajských hygienických stanicích (KHS) od října do prosince letošního roku. Na dnešním zasedání to schválil kabinet hnutí ANO a ČSSD, řekla na tiskové konferenci vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO). Některé hygienické stanice si stěžují na přetíženost, některé už kvůli velkému počtu nově pozitivně testovaných nestíhají trasovat jejich kontakty. Problémy jsou zejména v Praze.
  • Ředitelé nemocnic v krajích by většinou uvítali vyhlášení nouzového stavu kvůli pořizování zdravotnických pomůcek mimo režim zákona o veřejných zakázkách. Schválení stavu nouze by podle nich přispělo k ulehčení a zjednodušení nákupů ochranných pomůcek. V současné době zatím mají ochranných pomůcek dostatek, zásoby mají většinou na dva až tři měsíce dopředu. Jen někteří ředitelé naopak ČTK řekli, že nouzový stav není nutné vyhlašovat.
  • Výuka na Masarykově univerzitě (MU) v Brně bude mít v podzimním semestru primárně bezkontaktní podobu v online prostředí. S variantou prezenční výuky se počítá jen u prvních ročníků, u vyšších pouze v nezbytných případech, jako jsou laboratorní cvičení a malé seminární skupiny v praktických a klinických předmětech. ČTK o tom informovala mluvčí univerzity Tereza Fojtová.
  • Ředitelé nemocnic z regionů hodnotí bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) jako velmi férového a slušného, jako ministr podle některých z nich udělal maximum. Spolupráci s ním vesměs označují za bezproblémovou a jeho rozhodnutí mnozí ředitelé rozumějí. Chválí ho i hejtmani, zjistili zpravodajové ČTK v anketě. Vojtěch rezignaci oznámil dnes ráno, prezident Miloš Zeman odpoledne jmenoval ministrem Romana Prymulu (oba za ANO).

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *