Polypy v děloze – Vše o zdraví

Polypy v děloze - Vše o zdravíDěložní polypy jsou výrůstky spojené s vnitřní stěnou dělohy, které zasahují do děložní dutiny. Tyto polypy jsou obvykle nekarcinogenní (benigní), i když některé mohou být rakovinové nebo se mohou nakonec proměnit v rakovinu (prekancerózní polypy).

Děložní polypy mají velikost od několika milimetrů – ne větší než sezamové semeno – až po několik centimetrů – nebo i větší. Jsou připevněny k výstelce dělohy silnou či tenkou „stopkou“.

Můžete mít jeden nebo i více polypů v děloze. Zůstanou obvykle v děloze, ale občas proklouzou skrz otvor dělohy (děložní čípek) do pochvy. Děložní polypy se nejčastěji vyskytují u žen, které procházejí menopauzou, nebo mají po menopauze – i když je mohou mít i mladší ženy.

Děložní polypy jsou měkké červené výrůstky z dělohy (endometria), obvykle menší než 1 cm v průměru.

Příznaky (symptomy) děložních polypů

Příznaky polypů v děloze nejčastěji jsou:

  • Nepravidelné menstruační krvácení – například s častými, nepředvídatelnými menstruačními obdobími s proměnlivou délkou jejich trvání a proměnlivou těžkostí průběhů
  • Krvácení mezi menstruačními obdobími
  • Nadměrně těžké menstruace
  • Vaginální krvácení po menopauze
  • Neplodnost

Některé ženy mají jen krvácení nebo špinění; ostatní jsou bez příznaků.

Příčiny

Zdá se, že významnou roli hrají hormonální faktory. Děložní polypy jsou citlivé na estrogen, což znamená, že rostou v reakci na cirkulující hladinu estrogenu v těle.

Rizikové faktory

Rizikové faktory pro vývoj polypů v děloze jsou například:

  • Jste v perimenopauzálním nebo postmenopauzálním období
  • Máte vysoký krevní tlak (hypertenzi)
  • Jste obézní
  • Užívání tamoxifenu, např. pro léčbu rakoviny prsu

Komplikace spojené s děložními polypy

Děložní polypy mohou být spojeny s neplodností. Pokud máte polypy v děloze a nemůžete aktuálně mít děti, odstranění polypů by vám mohlo pomoci otěhotnět (ale je to samozřejmě hodně individuální).

Diagnostika polypů v děloze

Pokud má váš lékař podezření, že máte děložní polypy, může pro diagnostiku zvolit jednu z následujících možností:

  • Transvaginální ultrazvuk. Štíhlé, hůlkové zařízení umístěné ve vaší pochvě vydává zvukové vlny a vytváří obraz vaší dělohy, včetně jejího vnitřku. Lékař tak může vidět polyp, který je zřetelně přítomen, nebo může identifikovat děložní polyp jako oblast tlusté endometriální tkáně.
  • Dá se dále použít související postup, nazývaný hysterosonografie či sonohysterografie. Sonohysterografie je ultrazvuková zobrazovací metoda dutiny děložní a vejcovodů, při které je pomocí velmi tenkého katetru do dělohy zavedeno menší množství (cca 10-15 ml) fyziologického roztoku. Slaný roztok rozšiřuje děložní dutinu, což dává lékaři jasnější pohled na vnitřní část dělohy během ultrazvuku.
  • Hysteroskopie. Lékař vloží do dělohy tenký, flexibilní, osvětlený hysteroskop (přes pochvu a děložní čípek). Hysteroskopie umožňuje lékaři vyšetřit vnitřní část dělohy.
  • Endometriální biopsie. Lékař může použít sací katétr uvnitř dělohy, aby získal vzorek pro laboratorní vyšetření. Děložní polypy mohou být potvrzeny endometriální biopsií.

Většina polypů dělohy jsou nekarcinogenní (benigní). Některé prekancerózní změny dělohy (endometriální hyperplazie) nebo rakoviny dělohy (endometriální karcinomy) se ale objevují jako polypy dělohy. Váš lékař pravděpodobně doporučí odebrání kousku polypu a odešle vzorek tkáně na laboratorní analýzu, abyste si byl jist, že nemáte rakovinu dělohy.

Příležitostně mohou detekovat polypy u dělohy jiné diagnostické techniky, jako je např.

hysterosalpingografie (radiologická diagnostická metoda pro vyšetření ženských vnitřních pohlavních orgánů) a fyziologická sonografie (ultrazvukové vyšetření je prováděno po naplnění děložní dutiny normálním fyziologickým roztokem). Je důležité, aby byl vzorek tkáně z polypu poslán na biopsii, aby se vyloučila rakovina.

Léčba děložních polypů

U děložních polypů může lékař doporučit různé metody léčby:

Bdělé čekání

Malé polypy bez příznaků se mohou vyřešit samy. Léčba malých polypů je zbytečná, pokud nejste vystaveni riziku rakoviny dělohy.

Léky

Některé hormonální léky, včetně progestinů a agonistů hormonu uvolňujícího gonadotropin, mohou snižovat příznaky polypu. Avšak užívání takových léků je v nejlepším případě krátkodobým řešením – příznaky se obvykle opět objevují po ukončení užívání tohoto léku.

Chirurgické odstranění polypů

Během hysteroskopie mohou nástroje nasazené pomocí hysteroskopu – zařízení, které lékař používá k prohlídce uvnitř dělohy – umožnit odstranění polypů. Odstraněný polyp bude pravděpodobně poslán do laboratoře pro mikroskopické vyšetření. Pokud polyp dělohy obsahuje rakovinné buňky, lékař si s vámi pohovoří o dalších krocích v léčbě.

Zřídka se polypy dělohy mohou i po vyléčení opakovat. Pokud ano, možná budete potřebovat další léčbu. Je možné, že budete muset podstoupit léčbu vícekrát, pokud se u Vás objeví opakující se polypy dělohy.

Pokud se zjistí, že polypy obsahují rakovinné buňky, může být nutná hysterektomie (odstranění dělohy).

Děložní polypy a neplodnost

Neplodnost je definována jako neschopnost počít po jednom roce snažení. Když žena je neplodná a nemá žádné příznaky polypů dělohy, pravděpodobnost, že má asymptomatické polypy, je mezi třemi procenty a pěti procenty. Pokud žena trpí abnormálním krvácením, je pravděpodobné, že má polypy.

Děložní polypy mohou působit jako nitroděložní tělísko, které zabraňuje implantaci oplodněného vajíčka v děložní stěně.

Mohou rovněž zablokovat oblast, ve které se vajíčka spojují s děložní dutinou, čímž se zabrání tomu, aby spermie oplodnila vajíčko.

Podobně mohou zablokovat kanálek děložního hrdla, což by zabránilo vniknutí spermií do dělohy. Polypy mohou také u některých žen hrát roli při potratu.

A co si dále přečíst o problémech v děloze?

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Hysteroskopie Brno

Hysteroskopie v lokálním znecitlivění

  • Není nutné mít s sebou doprovod
  • Pacientka může odejít za 10 minut po ošetření
  • Zákrok je nebolestivý
  • Hysteroskopie v celkové anestezii
  • Je nutné mít s sebou odvoz/doprovod
  • Jakmile je pacientka po zákroku v pořádku, je propuštěna domů cca za 2 hodiny
  • Zákrok je nebolestivý

Volba metody anestezie záleží na konkrétním případu

Hysteroskopie je krátký gynekologický zákrok, při kterém se zavádí tenká kamera přes pochvu a děložní čípek velmi jemně do dutiny děložní. Rozvoj této techniky je zejména v posledních letech díky zdokonalování a miniaturizaci optiky a kamery a také její cenové dostupnosti.

Zákrok se doporučje provádět v době, kdy je endometrium nejnižší. Přirozeně je to těsně po menstruaci nebo se endometrium k vyšetření připravuje za pomoci hormonů, které omezují jeho růst.

Dle rozsahu výkonu a obtížnosti rozlišujeme hysteroskopii na operační a diagnostickou.

Polypy v děloze - Vše o zdraví

Provádí se pro zjištění nálezu v dutině děložní (polypy, deformace, vývojové vady dělohy, septa apod.)

Umožňuje odstranění nálezů, zjištěných při diagnostické hysteroskopii (resekce polypů či drobných myomů, rozrušení srůstů apod.)

Kdy je vhodná hysteroskopie?

  • Při abnormálním děložním krvácení
  • Při došetření abnormálního ultrazvukového nálezu
  • Při problémech s bolestivou menstruací
  • Při neplodnosti danou děložními faktory
  • Při infertilitě (neschopnosti donosit dítě)
  • Při lokalizaci, extrakce a úpravě nitroděložního tělíska
  • Při kontrole po operacích na děloze
  • Při odstranění reziduí po porodu či potratu

Co po hysteroskopii?

Pacientky obvykle po výkonu cítí mírný tlak v podbřišku, který ale odezní ještě před opuštěním ordinace. Rovněž slabé krvácení, které nepřesahuje míru menstruačního krvácení ustane za den nebo dva po hysteroskopii.

Pro zmírnění těchto bolestí většinou stačí slabá analgetika (léky proti bolesti – např. Paralen tablety, Algifen kapky).

Je možno je doporučit užít ještě před výkonem a tím zajistit trvání jejich účinku již v průběhu hysteroskopie i po ní.

Po výkonu může většina pacientů obnovit normální činnost v práci nebo doma již druhý den po zákroku. Aby se minimalizovalo riziko zánětu nebo infekce, doporučuje se pouze sprchovat, vynechat koupání ve vaně nebo bazénech a používat tampóny cca týden.

Pacientkám které podstoupili diagnostickou hysteroskopii je doporučeno, aby se vyhnuly pohlavnímu styku ještě jeden až dva dny po skončení krvácení.

Po operativní hysteroskopii je pooperační režim prodloužen až na tři týdny, v závislosti na rozsahu a typu výkonu, který byl proveden.

Ačkoli se komplikace po hysteroskopii vyskytují zřídka, pacientka by měla kontaktovat svého lékaře, pokud v průběhu několika hodin až dnů po výkonu nadměrně krvácí nebo pociťuje příznaky infekce, jako jsou křeče, horečka, zimnice a podobně.

Děložní polypy

Děložní polyp je malý protáhlý výrůstek na tkáni, který se nachází buď na děložní sliznici (roste z výstelky dělohy – tzv. endometria, hovoříme tedy o endometriálním polypu), anebo vyrůstá z děložního hrdla (pak se jedná o tzv. cervikální polyp).  Polypy se obecně mohou nacházet také na sliznici zažívacího traktu, močových cest nebo sliznici dýchacích cest.

Děložní polypy dělíme stejně jako polypy v jiných lokalizacích na stopkaté a přisedlé.

Děložní polypy jsou naštěstí v naprosté většině případů neškodné nezhoubné nádory, avšak nikdy nelze zcela spolehlivě vyloučit, že se na jejich povrchu nenachází zhoubné buňky.

Proto je vhodné každý polyp odstranit a odeslat k histologickému vyšetření k vyloučení přítomnosti zhoubného nádoru (tj. karcinomu děložní sliznice).

Děložní polypy se u žen mohou vyskytovat v kterémkoliv věku. Přesná příčina vzniku polypů v děloze není zcela objasněna. Většina děložních polypů je nenádorového, zánětlivého charakteru, některé však mohou vykazovat známky nádorového bujení.

Zajímavé:  Léčba jasným světlem: jak vám může fototerapie pomoci? – vše o zdraví

U polypů děložního hrdla můžeme spekulovat o vlivu chronického dráždění hrdla, a to například záněty.

Vznik polypů děložního těla zase patrně souvisí s nadměrným vlivem ženských hormonů estrogenů, které obecně způsobují nadměrný růst děložní sliznice (tedy endometria) – tyto polypy se také často nazývají polypy endometriální.

Je známo, že při dlouhodobém, často mnohaletém užívání preparátu s účinnou látkou tamoxifen, který celkově tlumí působení estrogenů u pacientek léčených pro karcinom prsu, bývá výskyt endometriálních polypů poměrně hojný a typický.

Typickým příznakem pro polypy v děloze je krvácení. U polypů hrdla to bývá spíše mírnější krvácení nebo špinění, a to zejména po pohlavním styku či po gynekologické prohlídce (jedná se tedy o tzv. kontaktní krvácení). U polypů těla dělohy je krvácení zpravidla nadměrně silné a krvácení se objevuje také mimo pravidelný menstruační cyklus.

Je třeba pamatovat, že objevení se takového krvácení nemusí nutně znamenat přítomnost děložních polypů jako možného zdroje krvácení. Protože krvácení patří mezi velice nespecifické klinické příznaky celé řady dalších gynekologických onemocnění (jako jsou například děložní myomy). Polypy obvykle nezpůsobují pacientce žádnou bolest, ale není tomu tak vždy.

Děložní polypy se také mohou projevovat výtokem z pochvy.

Některým ženám však přítomnost polypu v děloze nemusí způsobovat naprosto žádné viditelné potíže a může být zcela náhodným nálezem při preventivním gynekologickém vyšetření.

V některých případech ovšem mohou polypy v děloze způsobovat pacientce dokonce neplodnost nebo opakované potrácení nebo přispívat k neúspěchu léčby neplodnosti mimotělním oplodněním. Jedná se o polypy děložní dutiny (tj. těla děložního). Je zde ovšem třeba říci, že i žena s polypy v děloze může, jak otěhotnět, tak také i donosit plod.

Ovšem v některých případech polyp, který se nachází v hrdle dělohy, jej může mechanicky „ucpat“, a tím znemožnit spermiím prostoupit do dělohy (tzn. je také zdrojem neplodnosti).

Podle uložení na děloze rozlišujeme polypy děložního hrdla, které je snadné diagnostikovat při běžném základním klinickém gynekologickém vyšetření (které se provádí pohmatem a dále s pomocí speciálních gynekologických zrcadel), neboť obvykle vystupují z děložního hrdla navenek čili do pochvy, a dále polypy děložního těla, které se nacházejí uvnitř dělohy neboli v děložní dutině. Tento druhý typ polypů se zjišťuje obtížněji, běžným gynekologickým vyšetřením (tj. pohmatem či s pomocí zrcadel) je diagnostikovat nelze a více či méně jasné podezření na ně lze získat až vaginálním ultrazvukovým vyšetřením. Definitivně se potvrdí až při tzv. hysteroskopii neboli endoskopickém vyšetření děložní dutiny.

Žena může s děložními polypy normálně žít, zejména pokud jí nezpůsobují krvácivé či reprodukční obtíže. Na druhé straně i při nálezu klinicky dosud němého polypu (který se neprojevuje žádnými příznaky, je tzv.

asymptomatický) se většinou doporučuje jeho odstranění. A to především proto, abychom histologicky ověřili jeho nezhoubnou povahu.

U žen plánujících graviditu jde také o jistou prevenci potratu nebo nepříjemného krvácení v průběhu těhotenství.

Děložní polypy je možno odstranit pouze chirurgicky (žádná jiná léčba není možná). Chirurgické odstranění polypu děložního hrdla je velmi jednoduchým, malým, obvykle nebolestivým zákrokem, někdy proveditelným i pouze ambulantně. Jeho odstranění hysteroskopicky (tj.

endoskopicky) je výkonem miniinvazivním, prováděným pouze přes pochvu a děložní hrdlo. Hysteroskopická polypektomie endometriálního polypu děložního těla je většinou pouze několik minut trvající operační zákrok prováděný zpravidla v krátké celkové anestezii.

Lze ho provést i bez anestezie, pokud není polyp v dutině děložní příliš velký (do velikosti 1 až 1,5cm), a pokud je pacientka k tomuto vhodná (tj.

pokud snese na 5–10 minut dyskomfort typu bolestivého menses, což je snazší u žen, jež již vaginálně rodily), a pokud je pracoviště vybaveno tenkou optikou a operatér má v tomto směru zkušenosti. Standardem je ovšem provádět tento výkon v celkové anestezii.

Při chirurgickém odstranění je třeba odlišit odstranění polypů hrdla a těla dělohy. U polypů hrdla se po ozřejmění nálezu v gynekologických zrcadlech polyp uchopí vhodným úchopovým nástrojem a šetrně odkroutí od dělohy.

Zpravidla nejde o výkon bolestivý, lze jej provést i ambulantně, eventuálně použít lokální anestezii, případně anestezii celkovou, pokud tento postup žena preferuje nebo jde o ženu velmi citlivou.

Ženám v naprosté většině případů při chirurgickém odstranění polypu nehrozí žádné zásadní komplikace, a to ani během výkonu ani těsně po něm. Ani potíže v sexuální oblasti po chirurgickém odstranění děložního polypu problémem nebývají.

Poměrně častým jevem jsou recidivy, to znamená znovuobjevení se polypů, i po jejich chirurgickém odstranění. Polypy se mohou objevit na stejném místě i jinde.

Určitou prevencí novotvorby polypu děložního těla je ošetření stopky či spodiny polypu (tedy místa odkud z dělohy vychází) elektrokoagulací (což je chirurgická technika využívající elektrický proud k řezu, čímž se zastavuje krvácení z tkáně), což hysteroskopie většinou umožňuje.

Další prevencí u polypů děložní sliznice (tj. endometria) může být nasazení gestagenních hormonů, ať již působících celkově (tj. podávají se ve formě tablet) nebo lokálně (aplikují se v podobě nitroděložního tělíska obsahujícího lék levonorgestrel), neboť gestageny obvykle brzdí růst děložní sliznice a z ní tyto polypy vycházejí.

Prevence polypů děložního hrdla bohužel není známa. Prevencí tvorby nebo recidiv polypů děložního těla může být (vedle již zmíněného podání hormonů gestagenů) kombinovaná antikoncepce podávaná ústy, při jejímž užívání dochází k podobnému efektu – děložní sliznice zde téměř neroste.

CO VÁS ZAJÍMALO? GYNEKOLOGICKÁ ONEMOCNĚNÍ A OPERACE – TÉMA NAŠÍ ONLINE PORADNY

V rámci Zdravého úterý přicházely  otázky na téma Gynekologická onemocnění a operace  do online poradny FN Plzeň, odpovídal vedoucí lékař Gynekologicko-porodnické kliniky MUDr. Jiří Presl, Ph.D.

Každá ženy by měla vyhledat svého gynekologa bez ohledu na svůj věk minimálně 1x za rok. V rámci gynekologického vyšetření je proveden skríning karcinomu děložního hrdla, onkologická cytologie, a další vyšetření, která mají za cíl pátrat po případných odchylkách od normy. V případě, že již nastane problém, potíž, pak je vhodné vyšetření neodkládat.

Mezi nejčastější stesky našich pacientek patří vulvovaginální dyskomfort /pálení, svědění, řezání v oblasti zevních rodidel a pochvy/, krvácení, bolesti v podbřišku. Za těmito potížemi se může skrývat celá řada příčin. Některé potíže jsme schopni řešit medikamentozně, jiné pak moderními operačními technikami.

Tým Gynekologicko-porodnické kliniky je připraven vyšetřit a případně léčit každou pacientku, která naše centrum vyhledá.

Zde představujeme nejzajímavější otázky s odpověďmi.

OTÁZKA:        

Dobrý den, letos jsem už podruhé s odstupem jednoho roku prodělala HSK resekci korp. polypu. Je mi 60 r. Při vyšetření ultrazvukem mi dva lékaři oznamovali vysokou děložní sliznici, při operaci naopak nízkou.

Proč se vlastně UV vyšetření dělá, když je absolutně nepřesné, a lékař v nemocnici při prvním vyšetření polyp neodhalil? Vloni ano. Dále mi vloni lékař oznamoval cystická ovaria, letos ne. Cysty mám dlouhodobě.

Je možné jejich náhlé zmizení? Je možné, že mi polyp opět za rok naroste, jaká je šance? Děkuji za odpověď, hezký den přeji.

ODPOVĚĎ:     

Dobrý den, ultrazvukové vyšetření má v rukou zkušeného sonografisty velmi vysokou přesnost. Je to vyšetření nezbytné před každým gynekologickým zákrokem. Nepřesnost je samozřejmě možná. Je to dáno jak vyšetřujícím, tak ale i pacientkou – konstitucí, charakterem tkání atd.

Ovariální cysty jsou v tomto věku spíše setrvalé. Jejich ultrazvukové posouzení je klíčové pro další postup – sledování či operace. Polyp se může objevit i opakovaně. Záleží poté na posouzení zkušeným lékařem, zda Vás bude indikovat/posílat k operaci či navrhne jen sledování.

OTÁZKA:        

Dobrý den, budu muset pravděpodobně podstoupit hystereskopii pro hyperplasii děložní sliznice v klimakteriu na vaší klinice.

Chtěla bych hystereskopii v analgezii, protože špatně snáším narkózu, zároveň bych ale chtěla být první den po výkonu hospitalizována kvůli ohlídání zdravotního stavu odborníky, protože jsem doma sama, je mi 60 let a mám mnoho dalších interních diagnóz a byla bych velmi nervosní z případných komplikací. Je tato varianta možná? Děkuji

ODPOVĚĎ:     

Dobrý den, ano, po výkonu je možné zůstat do druhého dne. Rovněž výkon bez celkové anestezie, narkózy, je možný. V tomto případě se provádí v tzv. analgosedaci event. v kombinaci s lokálním znecitlivěním. Kolegové s Vámi vše při přijetí proberou.

Další otázky a odpovědi naleznete na našich stránkách: http://old.fnplzen.cz/chat_archiv.asp

Hysteroskopie

  • nepravidelné děložní krvácení, nereagující na hormonální léčbu – biopsie sliznice,
  • neplodnost či opakované potrácení (rozrušení srůstů, sept – přepážek v děloze, …),
  • problémy spojené s nitroděložní antikoncepcí – lokalizace tělíska, jeho případné odstranění,
  • podezření na polyp sliznice děložního těla na základě UZ vyšetření – odstranění,
  • ultrazvukové nálezy drobných myomů rostoucích do dutiny děložní – odstranění,
  • jiné – např. odstranění zbytků (reziduí) po porodu, potratu atd.

Snahou je provádět výkon těsně po ukončení menzes, kdy je děložní sliznice nejnižší a nebezpečí krvácení z děložní sliznice, které znepřehlední zorné pole a  tím komplikuje vyšetření, je nejmenší.

Zajímavé:  Janské Lázně Komplexní Léčba?

Postup při provádění hysteroskopie 

Do dělohy se po rozšíření kanálu hrdla zavede hystreoskop, dutina děložní se naplní speciálním sterilním iontovým roztokem, který dělohu propláchne a rozšíří. Poté můžeme na obrazovce pod velkým zvětšením (20 – 80 x) detailně vyšetřit dutinu děložní, odebrat vzorky sliznice a pod kontrolou zraku přesně operovat – viz výše.

Možné komplikace výkonu  

Žádný lékař ani pracoviště Vám, bohužel, nemůže 100% zaručit bezproblémový průběh jakékoliv operace. Díky moderní medicíně jsou však tyto komplikace velmi vzácné.

Nejčastější komplikací všech výkonů prováděných v celkové anestesii jsou zejména trombóza (vytvoření krevní sraženiny v žilách dolních končetin) a možná následná embolie (uvolnění sraženiny do cévního řečiště a ucpání cévy v plicích nebo mozku).

Protože je výkon poměrně krátký – cca 10 až 15 min, je riziko výše popsaných komplikací minimální.

Další možnou komplikací při hysteroskopii je možnost silnějšího krvácení z dělohy, zánětu, a ve vyjímečných případech může dojít i k poškození děložní stěny operačním nástrojem – tato komplikace není většinou nebezpečná a nevyžaduje žádné další ošetření.

Režim po provedení hysteroskopie   

Většinou není nutné dodržovat žádná zvláštní režimová opatření. Hojení trvá obvykle 2 až 3 týdny a projevuje se slabým špiněním, do té doby je vhodné se vyvarovat horké koupele a pohlavnímu styku, používání tamponů atd.

Materiál odebraný při výkonu (odstraněné polypy, biopsie sliznice, myomy, atd.)  se odesílá na specializované histologické vyšetření – o jeho výsledku budete informována při kontrole u svého gynekologa, kterému bude zaslán poštou.

Myom – nemoc těla i duše

Datum: 17.09.2020

Děložní myom je nezhoubný nádor, který vyrůstá z děložní svaloviny. Myomy můžou být uvnitř děložní dutiny, zvenku dělohy, nebo přímo ve stěně.

Někdy se myom nemusí projevovat několik let, jindy roste velmi rychle, vždy záleží na konkrétní situaci. Nejčastějšími příznaky růstu myomů jsou:

  • časté, nutkavé močení
  • záněty močového měchýře
  • bolesti v podbřišku
  • silné menstruační krvácení
  • bolesti v křížové oblasti

Myom jako nemoc duše

V děloze vzniká nový život. Děloha je symbolem mateřství a všech specifik ženskosti, symbolem plození, symbolem bezpečí pro počaté dítě, symbolem zrození a tvořivosti. Všechny nemoci dělohy souvisí přímo se selháváním ženství, ženského ega.

Myom může symbolizovat na tělesné úrovni nenaplněnou touhu ženského ega po prvním dítěti, nebo ještě po dalších dětech. Tato touha může být podvědomá, často neprojevená na úrovni vědomí.

Myomy také často symbolizují touhu po dalším prodlužování ženskosti nebo po „hraní“ fyziologicky mladších, a tedy vzrušivějších ženských rolí, byť čas těchto rolí objektivně pominul, a vývoj ženskosti by se proto měl ubírat už zcela jiným směrem.

Některé ženy se však odmítají smířit s přirozeným vyhasínáním primárních fyziologických funkcí a snaží se na tomto místě zachránit vše, co se dá užíváním hormonální léčby, která by měla zastavit přirozený vývoj ženského těla a zakonzervovat mládí.

Přirozeným přijetím fází ženského vývoje a zrání může každá žena předejít růstu myomů a cyst.

Myomy poukazují na některý z podvědomých duševních stavů

  • žena směřuje svoji energii do nepodstatných či nevyhovujících aktivit, jakými je třeba nevhodné zaměstnání, kde musí plnit více méně mužské funkce
  • žena zapomíná sama na sebe. Nevěnuje se sobě samé, veškerou péči a starost věnuje dětem (často dospělým), rodině, druhý lidem nebo práci
  • žena žije v nenaplněném vztahu bez lásky a něhy
  • žena má podvědomou touhu po dítěti, často si to však neuvědomuje
  • žena má dlouho potlačované emoce, které nemůže nebo neumí ventilovat. Tyto emoce se většinou týkají mateřství, partnerství a sexuálního života

Myom jako nemoc těla

Vliv zevních faktorů na vznik myomů

Strava je velmi silným zevním faktorem ovlivňujícím vznik myomů. Důležité v tomto ohledu je si uvědomit základní chyby ve stravování:

  • nadměrná konzumace chladných potravin a nápojů (zmrzliny, ledové nápoje, studená jídla)
  •  nadměrná konzumace kuřecího masa z velkochovů. Hormony obsažené v potravě, i v malém množství mají velký vliv na funkci celého hormonálního systému
  • nadměrná konzumace přidaného cukru v potravinách má často za následek celkové překyselení organismu a následný vznik cyst a myomů
  • dlouhodobá konzumace chemikálií v potravě
  • nadměrná konzumace mléka a mléčných výrobků

Další faktory ovlivňující vznik myomů

  • Hormonální antikoncepce
  •  Antikoncepce, která zastavuje menstruační krvácení
  • Časté užívání léků proti bolesti
  • Dlouhodobé užívání hormonálních léků (štítná žláza, kortikoidy)
  • Časté prochladnutí, celkově pocit chladu na oblast pánve, kříže a nohou

Konvenční léčba myomů

Pokud myom nepůsobí potíže, nemá tendenci k rychlému růstu, tak lékař myom pouze pravidelně sleduje. V případě, že myom nějaké potíže způsobuje (velmi silné krvácení, uzávěr děložního hrdla), je často doporučena hysterektomie (úplné odstranění dělohy) U bezdětných žen se lékaři snaží odstranit jen myomy samotné, je-li to možné.

Pokud myomy nezpůsobují potíže a nemají tendenci rychle růst, není důvod na akutní operaci. Myomy jsou nezhoubné!

Pro velkou část žen je ztráta dělohy na emocionální úrovni velmi bolestivá. Mnohé ženy se často po odstranění dělohy cítí, jako by ztratily kus sebe samotné, necítí se jako plnohodnotné ženy, a se ztrátou dělohy se dlouho vyrovnávají.

Po operativním vyjmutí dělohy často dochází k nástupu chronických bolestí páteře a dolních končetin, a také nepříjemným tlakům v oblasti podbřišku způsobeným pooperačními srůsty.

Hysterektomii je možné se v mnoha případech vyhnout. Většinu myomů lze léčit tak, že se myom nechá na místě a pravidelně se sleduje (každých šest měsíců), jestli se nezvětšuje. Jako doplňkovou léčbu může žena zvolit kombinaci správné diety, bylin, cvičení, práce na své psychice a změnách životního postoje.

Jak s myomy pracovat

  • Eliminovat výše uvedené zevní vlivy
  • Upravit stravování
  • Zařadit do svého života cvičení, které harmonizuje proudění ženské energie ( hormonální jóga, břišní tance, tao ženy )
  • Pracovat na emocionálním přijetí sebe jako ženy a ženské energie

Bylinná léčba

Byliná léčba je účinná, ale je nutné ji užívat opravdu dlouhodobě. U žen ve věku 40 let a více se většinou nepodařímyomy úplně vstřebat, ale zastaví se jejich růst, nebo se zmenší.

Zvolte si vhodný preparát sami nebo nás kontaktujte. Rádi vám doporučíme byliny a houby právě pro vás.  [email protected]

Nechcete přijít o další články? Zde vyplňte svůj e-mail

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů

Kyretáž

U kyretáže (výškrabu) se částečně odstraňuje děložní sliznice
, příp. ještě dodatečně sliznice
děložního hrdla
(cervix). Kyretáž
se provádí jak za účelem diagnostiky
, tak k léčbě onemocnění dělohy a děložního
krčku. Dále se provádí při potratech resp. u mrtvého plodu. Také přerušení těhotenství je možné provést kyretáží.

Podle příčiny pro daný zákrok se kyretáž provádí vyškrabováním ostrým nástrojem (kyretou) nebo odsátím tkáně. Tento zákrok je prováděn ambulantně v ordinaci ženského lékaře (gynekologické ordinaci) nebo na gynekologickém
oddělení. Ke znecitlivění (anestezii) se používají různé metody.

Komplikace
po výškrabu děložní sliznice se vyskytují jen zřídka.

  • u nejasných příčin krvácení – např. u velmi silné menstruace
    , při krvácení mezi periodami, krvácení po menopauze
    , pokud se nezdařila biopsie
    sliznice
    nebo ji nebylo možné provést vůbec,
  • za účelem diagnostiky rakoviny
    dělohy resp. rakoviny děložního hrdla
    ,
  • u hyperplazie
    endometria (nadměrná tvorba děložní sliznice).
  • Po prodělaném potratu či porodu mrtvého plodu, za účelem odstranění zbytkové tkáně po prodělaném těhotenství. Důvodem je zabránění vzniku infekce
    a krvácení.
  • Při silném krvácení po porodu z důvodu nedostatečného oddělení části plodového lůžka (placenty) od dělohy.
  • V případě mola hydatidosa (vznik tumoru
    místo embrya po uhnízdění vadně oplodněného vajíčka
    v děloze)
  • Za účelem odstranění polypů z dělohy resp. z děložního
    hrdla.

Kyretáž se provádí také v rámci samotného přerušení těhotenství.

Jaké operační techniky existují?

U některých zákroků se několik hodin před kyretáží uměle rozšiřuje děložní branka. Za tímto účelem se podává lék misoprostol, buď ve formě tablet, anebo vaginálně
.

Roztažení děložní branky je možné provádět také mechanicky a to zavedením tyčinky
do děložní branky. Při kontaktu s tekutinou se pak branka roztáhne.

V některých případech se roztažení branky provádí bezprostředně před kyretáží za pomoci nástrojů, které se do děložní branky zavedou. Existují však také zákroky, při kterých rozšiřování děložní branky nutné není.

Kyretáž se často provádí společně s hysteroskopií
(endoskopické vyšetření
dělohy), při které je možné zjistit eventuální změny sliznice v děložní dutině
.

Kyretáž může být prováděna nasátím tkáně (aspirační
nebo odsávací kyretáž), nebo nástrojem ve tvaru lžíce s ostrými hranami. Tkáň je pak vyškrábnuta z dělohy.

Aspirační kyretáž může být využívána u diagnostiky. U tohoto zákroku není nutné předchozí roztahování děložní branky. Kyretáž odsáváním se provádí za účelem přerušení těhotenství, resp. u potratů v prvních dvanácti týdnech. Tato forma kyretáže je mírnější, a proto také není tak často spojována s následnými komplikacemi.

Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

U pásové kyretáže je odstraňována sliznice ve tvaru „pásů“ a to z přední a zadní strany dělohy tak, aby mohla být důkladně vyšetřena.

Dodatečnou kyretáží se označuje výškrab dělohy po prodělaném potratu. Provádí se za účelem odstranění zbytků po předchozím těhotenství.

U tzv. frakcionované abraze se po odstranění tkáně z děložního hrdla (cervix) roztáhne děložní branka. Poté se přistoupí ke kyretáži dělohy.

Jak zákrok probíhá?

Kyretáž může být prováděna v celkové anestezii
nebo při lokální
anestezii prostřednictvím epidurální či spinální anestezie
, resp. podáním lokálního anestetika
v oblasti děložní branky.

Několik hodin před zákrokem může být eventuálně podán lék misoprostol nebo tyčinka napuštěná tekutinou, která se zavede do pochvy a zajistí roztažení děložní branky.

Pokud bude prováděna kyretáž v celkové anestezii, nesmí se určitou dobu před zákrokem nic jíst a nic pít. Ošetřující anesteziolog
doporučí, od kterého okamžiku má být toto omezení tekutin a potravin dodržováno.

Zákrok je prováděn v tzv. litotomické poloze. Nohy jsou při něm podepřeny nahoře stejně, jako při gynekologické
preventivní prohlídce
. Na začátku zavede ženský lékař do pochvy nástroj za účelem posouzení stavu pochvy a děložní branky.

Poté se v případě potřeby použijí tyčinky k rozšíření děložní branky a eventuálně se použije tzv. hysteroskop k posouzení stavu děložní dutiny. Poté je provedena kyretáž. Zákrok trvá deset až patnáct minut.

Podle druhu narkózy, průběhu zákroku a obtíží pacientky se po zákroku musí počítat s určitým časem na pozorování.

Jaké komplikace
mohou nastat?

U výškrabu dělohy může dojít k perforaci (protržení) děložní stěny. Riziko perforace je zvýšené po prodělaném těhotenství resp. po menopauze. Tato poranění se téměř ve všech případech zahojí sama od sebe. V těch nejvzácnějších případech však může být nevyhnutelné, podrobit se chirurgickému přešití perforovaného místa.

Roztahováním děložního hrdla může rovněž dojít k poranění hrdla samotného.

Zřídkakdy dochází k poškození sliznice dělohy. Sliznice dělohy pak možná již nebude moci plnit svoji úlohu. Vzniká tzv. endometriální insuficience
.

Ta může mít za následek slabší menstruační krvácení (oligomenorea) nebo vynechání menstruace (amenorea). Ztížené může být také zahnízdění oplodněného vajíčka, resp. dostatečné zásobování plodu prostřednictvím krevních cév
v děložní sliznici
.

Může docházet k poruchám plodnosti, a ke zvýšení rizika spojeného se spontánním potratem.

Při opakovaných kyretážích nebo po obzvláště silných výškrabech, mohou vznikat srůsty děložní branky a děložní dutiny. Tento tzv. Ashermanův syndrom se objevuje především po prodělaných potratech a porodech. Rovněž může vést k menstruačním poruchám, potratům a neplodnosti.

Další možné komplikace:

  • záněty
    ,
  • narůstající vaginální výtok.

Doba po zákroku

Podpora doprovázející osoby

Především po kyretážích v plné narkóze, prostřednictvím spinální či epidurální anestezie, by měla být pacientce k dispozici doprovodná osoba, která jí bude podporou při cestě domů. Pacientka by si měla naplánovat minimálně jeden den odpočinku.

Bolestivost po zákroku

Není ojedinělé, že se po zákroku kyretáží objeví křeče
v podbřišku
. Preventivně Vám lékař může předepsat léky na bolest. Běžné je také mírné krvácení. Doporučuje se nošení vložek po dobu několika dní. V žádném případě se nesmí používat tampony. Používání tamponů zvyšuje riziko přenosu infekce. Po zákroku může docházet ke změně menstruačního cyklu
.

Pohlavní styk a těhotenství po kyretáži

Jak dlouho po zákroku by se mělo počkat s pohlavním stykem, rozhoduje lékař. Také doporučený čas odkladu těhotenství po prodělané kyretáži musí být pro každou pacientku stanoven individuálně.

Kdy je nutné kontaktovat ošetřujícího lékaře?

  • při silném krvácení (střídání vložek po hodině),
  • pokud se po zákroku objeví horečka
    ,
  • při zapáchajícím výtoku,
  • pokud dochází k zesílení křečí v podbřišku, resp. pokud neustoupí do 48 hodin.

Hysteroskopie

Hysteroskopie

Jedná se o operační výkon, při kterém lékař kontroluje vzhled dutiny děložní. Za tímto účelem se proto do dutiny děložní skrz pochvu a děložní hrdlo zavede tenká trubička obsahující jak světelný zdroj, tak kameru. Celý obraz se pak přenáší na obrazovku, kde operující lékař může detailně posoudit veškeré změny, které jsou v dutině děložní přítomné.

Hysteroskopie může být výkonem jak diagnostickým, kdy je prvotní snaha zjistit příčinu obtíží pacientky (např. silné či nepravidelné krvácení, neplodnost, podezření na přepážku v dutině děložní, aj.), tak léčebný, kdy je možné příčinu obtíží operačně odstranit (např. odstraněnín polypu, nitroděložního přepážky (septa) či srůstů.

Výkon se ideálně provádí bezprostředně po skončení menstruace.

  • Před výkonem
  • Od svého ošetřujícího lékaře byste měla obdržet všechny podstatné informace související s plánovaným zákrokem.
  • Sama byste měla lékaře informovat:
  • zda trpíte alergií, 
  • jaké léky dlouhodobě užíváte, 
  • zda netrpíte poruchou krevní srážlivosti
  • jaké jste podstoupila operace
  • zda trpíte dalšími onemocněními
  • zda nejste těhotná, resp. zda máte aktuálně negativní těhotenský test

Před výkonem se můžete ještě navečeřet, ale minimálně od půlnoci byste neměla nic jíst a pít. Pokud ráno užíváte chronicky léky, poraďte se s lékařem, zda je máte užít i v den operace.

Při výkonu

Výkon se nejčastěji provádí v krátké celkové anestézii. Při ní jsou vám aplikovány do žíly na ruce léky, která Vás na dobu operace uspí a zrelaxují. Méně často, zejména u chronicky nemocných pacientek, kde je celková anestézie riziková, se výkon provádí pouze v lokálním znecitlivění, kdy se anestetická látka aplikuje do děložního čípku.

Výkon se provádí v poloze na zádech s dolními končetinami v podpěrách (tzv. gynekologická poloha).

Po zavedení gynekologického zrcadla do pochvy se skrz děložní hrdlo zavedení obvykle tenký kovový tubus hysteroskopu. Ten obsahuje světelný zdroj a kameru. Obraz z kamery se přenáší na obrazovku.

Při dnešních technických možnostech (kamery a monitory s vysokým rozlišením) má operující lékař možnost posoudit i zcela drobné změny, které jsou v dutině děložní přítomny. K lepšímu zpřehlednění se během výkonu do dutiny děložní aplikuje buď tekutina (fyziologický roztok) nebo plyn.

V případě, že jsou během výkonu odhaleny nějaké chorobné změny, je možné rovnou provést odběry materiálu (biopsii) popřípadě zkombinovat diagnostický výkon s operační hysteroskopií či probatorní kyretáží.

Výkon trvá obvykle 15-30 minut, v případě operační hysteroskopie může trvat až 1 hodinu.

Po výkonu

Po výkonu se probudíte na tzv. dospávacím pokoji, kde zůstanete ještě minimálně další 4 hodiny. Teprve v okamžiku, když jste již při plném vědomí a ve stabilizovaném stavu, můžete být propuštěna domů. Na zpáteční cestu si zajistěte odvoz, rozhodně byste neměla řídit sama.

Hospitalizace přes noc je u nekomplikovaného diagnostického výkonu nepravděpodobná.

V prvních hodinách po operaci se může někdy dostavit pocit nevolnosti, popřípadě i zvracení. V takovém případě dostanete léky, které Vám uleví.

V případě, že jste byla během operace zaintubována (tzn byla-li Vám anesteziologem při operaci do krku zavedena trubička které zajistila, abyste mohla dýchat), můžete pociťovat bolesti či škrábání v krku. Nepříjemný pocit mohou zmírnit volně prodejné mentolové pastilky.

Po operaci se také mohou objevit mírné bolesti v podbříšku a krvácení, které obvykle trvají jen několik dnů, nejdéle do 2 týdnů by měly zcela vymizet. 

Jak se chovat po výkonu

  • 24 hodin po výkonu byste neměla řídit auto.
  • První 4 dny po výkonu si 2x denně změřte tělesnou teplotu a výsledek si poznamenejte pro případ, že byste musela akutně navštívit lékaře.
  • Vyhněte se velké fyzické zátěži po dobu 1 týdne od výkonu. Po stejnou dobu nezvedejte těžká  břemena (5 kg a více).
  • Používejte sprchu místo koupele minimálně po dobu 2 týdnů, popřípadě podle doporučení Vašeho ošetřujícího lékaře. Minimálně po stejnou dobu nechoďte plavat, nepoužívejte tampóny či vaginální výplachy.
  • Pohlavní styk můžete mít za nejdřívě za 14 dnů po výkonu.

Komplikace

Hysteroskopie patří mezi bezpečné operace. Riziko komplikací se pohybuje pod 1%. Navíc je spojena jen s krátkým pobytem ve zdravotnickém zařízení, rychlou rekonvalescencí a nižší spotřebou léků k tlumení pooperační bolesti. Z toho důvodu patří k velmi často prováděným gynekologickým výkonům.

Pokud již k nějaké komplikaci dojde, pak se jedná buď o komplikaci spojenou s podávanou anestézií nebo s vlastním operačním výkonem. K těm pak patří pooperační zánět, silné vaginální  krvácení, pooperační nitroděložní srůsty či poranění způsobená vlastním hysteroskopem např. děložního hrdla či stěny dělohy, popřípadě okolních orgánů jako je močový měchýř či střevo.

Je nutné však ještě jednou zdůraznit, že k tomu typu komplikací dochází jen zcela vyjímečně.

Kdy vyhledat pohotovost

  • Máte zesilující bolesti, které neustupují ani po použítí léků proti bolesti, popřípadě jde o náhle vzniklé stupňující se bolesti.
  • Objevil se u Vás zapáchající výtok z pochvy.
  • Máte vyrážku.
  • Začla jste krvácet silněji než jste při menstruaci zvyklá nebo krvácíte v kusech sraženin.
  • Máte horečku.
  • Trpíte bolestí na hrudi či se Vám špatně dýchá.
  • Točí se Vám hlava, omdléváte.
  • Máte intenzivní bolesti vystřelující do ramen.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector