Porody žen – Vše o zdraví

Co je náplní vaší práce?Podpora nejen ženy, ale i celé rodiny v průběhu těhotenství i během porodního procesu. Doprovázím ženy k porodu, kde podporuji nejen rodičku, ale i jejího partnera.

Poskytuji také péči během šestinedělí, což zahrnuje i laktační poradenství. Právě šestinedělí je takové křehké období sžívání se s novou rolí a novým děťátkem.

Důležitá je kontinuální pomoc v průběhu celého období tak, jak ji žena a rodina potřebuje.

Co je při práci duly nejdůležitější? Musíte mít nějaké predispozice?Dula bývá většinou sama matkou. I když je i pár výjimek, empatických žen, které matky nejsou. Měla by mít takovou mateřskou energii, pečující, láskyplná, neposuzující, dodávající podporu, klid a jistotu. Musí umět naslouchat, aby se mohla zaměřit na to, co je pro kterou ženu důležité.

Jak jste se dostala k tomuto povolání?K téhle profesi mě přivedly moje vlastní porody, během kterých jsem si uvědomila sílu podpory doprovázející osoby, která může průběh značně ovlivnit pozitivním směrem.

Díky vlastním zkušenostem mě začalo téma těhotenství, porodů a šestinedělí zajímat. Takže moje vlastní děti mě přivedly na dráhu duly, byť jsem poměrně dlouho čekala na to, než jsem se mohla stát profesionálkou.

Sama mám čtyři děti a téměř deset let jsem se věnovala rodině, takže až ve chvíli, kdy čtvrté dítě odrostlo, jsem se dulení mohla věnovat naplno.

Přečíst článek ›

Využívala jste sama tyto služby?Využívala jsem podporu komunitní porodní asistentky, která mě provázela celým obdobím a u dvou porodů jsem měla i další ženskou oporu.

Jaký je v těchto dvou profesích rozdíl?Porodní asistentka je zdravotnice. Je to člověk, který zodpovídá za zdraví ženy a dítěte. Dula je nezdravotnická pomáhající profese, pečuje o psychickou pohodu během těhotenství, porodu a šestinedělí, nemá na starosti zdravotní stránku.

V čem je důležitá mentální podpora?Pokud porod vnímáme jako přirozený proces, tak je právě hodně o psychice, o uvolnění, pocitu důvěry a bezpečí, které žena potřebuje k tomu, aby vše proběhlo dobře.

Podpora je důležitá nejen u porodů, ale i v průběhu těhotenství a šestinedělí, kdy se žena stává matkou, to je úplně nová situace.

Z velké části je to o psychice té ženy – v jaké dokáže být pohodě, v jakém je prostředí, jestli má u sebe někoho, komu důvěřuje a díky komu se dokáže uvolnit a odevzdat se procesu.

Přečíst článek ›

Dokáže pak psychika ovlivnit i zdravotní stránku samotného porodu?Svým způsobem ano, protože může do velké míry ovlivnit, jestli porod bude probíhat normálně a přirozeně, nebo jestli bude potřeba lékařských zásahů. Tam je pak samozřejmě riziko případného problému či komplikací větší, takže na začátku je dobré se zaměřit na psychiku ženy a celkově dobré naladění na celé období.

Jak se u nás nahlíží na mentální zdraví žen? Je přehlíženo, nebo je na něj kladen větší důraz?Už se víc pracuje s psychikou, její důležitost se dostává čím dál víc do povědomí.

Již existují organizace, které se zaměřují vyloženě na psychické zdraví žen po porodu, v šestinedělí a v průběhu mateřství. Je to téma, o kterém se začíná mluvit, jsme za to nesmírně rády. Nebylo to tak vždycky.

Dříve bylo nejdůležitější, že je zdravé dítě, ale přehlížel se fakt, že u porodu byla mnohdy zraněná duše matky. Tohle se mění, nejde to rychle, ale dělají se kroky vpřed.

Jak konkrétně probíhá podpora v šestinedělí? Potřebují ženy i praktické rady?V dnešní době často žijeme odděleně od zbytku naší rodiny a komunity a moc se nesetkáváme s malými miminky.

Dřív to bylo jiné – když rodiny žily více pospolu, holčičky pečovaly o malé děti a byly s nimi více v kontaktu. Dnes jsme v jiné situaci. Spousta žen až do svého porodu novorozeně v rukou neměla, nikdy ho nekoupala, nepřebalovala, neví jak na to.

Někdo je více intuitivní, pro někoho je to nová zkušenost, které se trochu obává. Moje úloha je ujistit ženu, že ona je právě tou, která se nejlépe dokáže postarat o své miminko. Ona je k tomu nejvíce kompetentní, byť je to nová zkušenost, kterou se teprve učí.

Během šestinedělí je například důležitá i pomoc s kojením, které není samozřejmost. Je to něco, co se děťátko a žena sama učí a ne vždy je to jednoduché.

Přečíst článek ›

Zapojujete i tatínky?Je důležité pracovat s celou rodinou. Řekla bych, že doprovázím hlavně ženy a jejich partnery. Přeji si, aby si i tatínkové porod prožili co nejlépe, aby přivítali své miminko, aby to byl jejich společný zážitek.

Během porodu pečuji o oba. Ze své zkušenosti vím, že i pro muže je velká pomoc, když se cítí dobře a když ví, co se děje. V rámci předporodní přípravy si povídáme o tom, co se u porodu může odehrávat.

Muž tam poté jde s větší jistotou a podle zpětných vazeb je ten zážitek velmi silný a krásný.

Je možné se na porod plně připravit?Porod je zkušenost, která je nepředatelná. Můžeme se na něj co nejlépe naladit, zpracovat případné obavy s ním spojené, na základě informací si vybrat vhodného poskytovatele služeb – v případě České republiky je to porodnice, protože nic jiného oficiálně nelze.

Můžeme se na porod připravit, ale je to proces, o kterém nevíme, kdy začne, jaký bude mít průběh, ani jak skončí. Já vždycky říkám, že to není jen o jednom člověku, ale o dvou lidech, kteří jsou do dění zapojeni. Porod je záležitost ženy, ale i jejího dítěte.

A někdy to miminko potřebuje jinak, než bylo třeba původní přání, ale i to je třeba respektovat.

Často se stává, že si ženy představují porod určitým způsobem, a pak mají špatné pocity z toho, když se jejich představa nenaplní. V tom vidím problém dnešní doby mnoha informací. Na internetu si můžeme zjistit neuvěřitelnou spoustu často i protichůdných informací.

Pokud se žena naladí na to, že její porod bude vypadat jediným možným způsobem, tak skutečně může pocítit selhání. Setkávám se s tím a myslím, že je chyba v tom očekávání, se kterým k věci přistupuje. Porod je něco, co se nedá předem odhadnout. Hlavně každá z nás to potřebuje jinak, každá z nás se bude cítit u porodu jinak.

Máme představu, že nám někdo dá univerzální návod, který bude fungovat, tak to ale není. Pak můžou nastat pocity selhání a sebeobviňování, že byla moje chyba, že jsem to nedokázala.

Přečíst článek ›

S jakými dalšími problémy se ženy po porodu mohou potýkat?Určitě může být problém ve chvíli, kdy porod už od začátku probíhá komplikovaně. Například když je třeba ho vyvolat.

Už někde na začátku může být zklamání, protože si to budoucí matka představovala jinak. Problém nastává, když rodička neví, co se děje s jejím tělem, má pocit ztráty kontroly, cítí se nejistě, má strach a nikdo jí to nevysvětlí.

Nebo když porod neskončí optimálně, dojde třeba k císařskému řezu, je potřeba medikace a lékařských zásahů. Nebo když se děťátko nenarodí v dobrém stavu a je třeba mu více pomoci.

Pak může dojít k tomu, že matka po porodu upadá do deprese a je třeba s tím hodně dobře pracovat. Tam já vidím rozdíl mezi ženou, která má u porodu dulu, nebo nějakou jinou kontinuální podporu.

Nedávno jsem byla u velmi náročného porodu, který skončil akutním císařským řezem. Bylo potřeba se zaměřit podporu matky, abychom si pojmenovaly věci, které se tam děly. Abych ji opečovala a o to víc ji podpořila na začátku mateřství, které může být náročnější, třeba i co se týká kojení.

Vidím zároveň, jak taková podpora může situaci zvrátit a pomoci náročný zážitek zpracovat a přijmout. Ale žena, která odchází z nemocnice, toto bohužel nedostane. Po pár dnech přichází domů a nemá si o tom s kým promluvit, protože personál, který byl u porodu, už nikdy neuvidí. Mohou přijít úzkosti a deprese. Je důležité, aby se novopečená maminka nestyděla vyhledat pomoc.

Aby měla možnost si o těžkém zážitku s někým promluvit ať už s dulou, či terapeutem a zpracovat ho.

Vy jste byla u spousty porodů v porodnicích. Jaké s tím máte zkušenosti?Situace se lepší. Sleduji vývoj posledních čtrnácti let od doby, kdy jsem byla já poprvé těhotná a zajímala jsem se o možnosti, které v té době byly.

Zároveň vím od kolegyň, které doprovázejí velmi dlouho, že je vývoj pozitivní. Avšak jsou obrovské rozdíly mezi regiony naší země, i mezi porodnicemi v jednotlivých městech, takže je potřeba se informovat a vědět, co si přejeme a informovat se, zda daná porodnice naše přání podpoří.

Zlepšuje se to velmi, ale stále je na čem pracovat.

Zajímavé:  Předávkování Vitamínem D Priznaky?

Jak vás personál přijímá?I tady jsou velké rozdíly mezi zdravotnickými zařízeními. Jsou porodnice, kde duly vítají, mají s nimi dlouholeté zkušenosti a personál je skutečně vnímá jako součást týmu.

A jsou porodnice, kde se na dulu dívají skrz prsty, jako na vetřelce. Aktuálně od poloviny prosince jsem součástí projektu Duly na Bulovce, který vznikl původně kvůli covidové situaci, kdy jsme chtěly pomoci vytíženému personálu.

Vidím tak změny v přímém přenosu z porodnice, kde duly sice i dříve doprovázely, ale nebyly moc vítány. V rámci této spolupráce vidím, jak se přístup personálu mění, jsme součástí týmu a vidí v nás přínos. O to víc nás ta práce baví. Je to ale stále křehké.

I mezi dulami jsou veliké rozdíly, někdy dobře nastavenou spolupráci může pokazit i dula, která překračuje své kompetence.

Přečíst článek ›

Jak se vaše práce změnila během covidu?Duly nemohly dlouhou dobu vůbec doprovázet do porodnic. Na jaře to byla velmi těžká situace. K porodům nemohli ani otcové, takže ženy zůstaly úplně opuštěny. Naštěstí se zákaz přítomnosti otců brzy zrušil, ale pro duly platil stále.

Pak se na chvíli uvolnilo léto, ale na podzim se situace opakovala, takže se nám opět uzavřely dveře v jednotlivých porodnicích. Já měla právě štěstí, že se podařilo domluvit projekt Duly na Bulovce, kdy s námi nemocnice uzavřela pracovní smlouvu. S dalšími třemi kolegyněmi jsme nastoupily jako dobrovolnice a sloužily určitý počet směn s personálem.

Díky tomu jsme na Bulovku měly přístup se svými klientkami i v době covidu.

Zaznamenala jste nárůst počtu domácích porodů, když nemohli k porodu ani otcové?Sama jsem na to byla zvědavá. U žen, které již zvažovaly alternativu domácího porodu, docházelo k tomu, že raději zvolily tuto cestu, než aby šly rodit samy.

Nebo zůstávaly dlouho doma a do porodnice odjížděly až na finále, na poslední chvíli jen porodit miminko. A pak hned domů, takže nešly na oddělení šestinedělí, ale odjížděly s miminkem domů do domácího prostředí, kde o ně dál pečovala komunitní porodní asistentka.

Takže určitý nárůst tam byl, ale relativně malý, čekala jsem, že bude větší.

Bylo to určitě i proto, že u nás domácí porody nejsou oficiálně možné, stejně tak i řekněme porodních asistentek ochotných být u porodu přes toto riziko je omezený a sehnat nějakou na poslední chvíli je těžké.

Pro těhotné ženy a maminky – VZP ČR

V době těhotenství a následně až do 12 měsíců po porodu můžete svůj finanční příspěvek do celkové výše 3 000 Kč vyčerpat

  • na screeningová vyšetření:
    • prvotrimestrální screening *
    • podrobné hodnocení morfologie plodu ve II. trimestru těhotenství (vyšetření musí být provedeno výhradně lékařem s certifikátem, možnost ověření zde) *
    • ultrazvukový screening růstové restrikce plodu ve III. trimestru těhotenství (vyšetření musí být provedeno výhradně lékařem s certifikátem, možnost ověření zde) *
    • neinvazivní prenatální test (např. TRISOMY test)
  • na vhodnou pohybovou aktivitu v těhotenství
  • na kurz přípravy k porodu pořádaný porodnicí
  • služby laktačních poradkyň uvedených na seznamu www.kojeni.cz/maminkam/poradci nebo na seznamu kojim.webnode.cz
  • na pomůcky ke kojení (absorpční prsní vložky, kontaktní kojicí kloboučky, chrániče prsních bradavek, tampony do podprsenky, formovače bradavek, odsávačky mateřského mléka včetně příslušenství a náhradních dílů, nádoby/sáčky na uchovávání mateřského mléka, láhve pro kojené děti)
  • na zakoupení nebo zapůjčení monitoru dechu, včetně nákupu náhradní podložky k monitoru dechu
  • na zakoupení náramku monitorujícího životní funkce novorozence
  • na dentální hygienu nebo balíček dentální hygieny zakoupený v lékárně, v ordinaci lékaře, u dentální hygienistky nebo specializované prodejně zdravotnických potřeb (zubní a mezizubní kartáčky, dentální sprchy, zubní pasty, dentální nitě, ústní vody).

* na kterékoliv z těchto vyšetření lze čerpat příspěvek v max. výši 1 500 Kč z celkové částky 3 000 Kč

Jaké doklady budete potřebovat?

  • doklad o zaplacení dané aktivity/zboží/služby – u příspěvků pro těhotné ženy a maminky neplatí obecně stanovená podmínka, že platební doklad nesmí být starší než 3 měsíce (musí však být vystaven od 1. 10. 2020)

O příspěvek může žádat budoucí maminka na základě předložení platného těhotenského průkazu nebo žena po porodu na základě rodného listu dítěte (do 12 měsíců po porodu).

Kurz přípravy k porodu pořádaný porodnicí může být zajištěn i partnerem porodnice. V takovém případě je třeba k platebnímu dokladu vystavenému poskytovatelem služby (partnerem porodnice) doložit i potvrzení vystavené porodnicí, prokazující spolupráci při zajišťování kurzů přípravy k porodu.

Žádosti je třeba podat do 30. 11. 2021. Výjimka platí pouze u příspěvku na screeningová vyšetření a na kurz přípravy k porodu, kde je možno žádost podat do 31. 12. 2021.

Před podáním žádosti se prosím seznamte se všemi potřebnými informacemi, které najdete v podrobných podmínkách čerpání příspěvků z fondu prevence.

Včasný porod je důležitý pro zdraví i společnost, míní lékař. Nejsou pro něj podmínky, říká socioložka

video

Debata o porodech v Událostech, komentářích

„Z celospolečenského hlediska je vhodné, aby ženy těhotněly, abychom měli co nejvíce dětí, aby se společnost vyvíjela,“ míní Janků. Výzvy k dřívějšímu porodu proto za necitlivé nepovažuje.

Kromě společenského hlediska je podle něj dřívější porod vhodný i z hlediska medicínského. „Je daleko větší šance, že těhotenství bude probíhat dobře.

A je potom i daleko větší šance, že žena bude mít více dětí,“ tvrdí lékař.

Současný trend přitom podle něj je, že se těhotenství posouvá do vyššího věku. „Průměrná doba, kdy žena ve velkých městech otěhotní s prvním dítětem, je téměř 32 let. Roste nám počet žen, které otěhotní třeba až po čtyřicítce, kde je těhotenství spojeno se zdravotními riziky,“ popisuje Janků a jmenuje například riziko vrozených vývojových vad, potratu či vysokého krevního tlaku u ženy.

Doplňuje ovšem, že moderní medicína se s vyšším věkem prvorodičky dokáže vyrovnat. „Jsme schopni těhotenství ohlídat, jsme schopni zabezpečit jeho vývoj tak, aby rizika byla co nejvíce eliminována. Ale pochopitelně to vyžaduje velké úsilí a velkou péči. Myslím si, že pokud otěhotnět, tak co nejdříve,“ věří vedoucí perinatologického centra v brněnské fakultní nemocnici.

Nedostupné částečné úvazky a platová diskriminace, jmenuje problémy matek socioložka

Socioložka Marcela Linková připouští, že rodička ve vyšším věku může mít více komplikací, upozorňuje ale na výzkumy, které ukazují, že porodnost klesá až po dvaatřicátém roce.

„To znamená, že máme ještě velký rozdíl mezi tím čtyřiadvacátým a dvaatřicátým rokem.

Myslím si, že je skutečně na zvážení životních podmínek každého člověka, aby zvolil, kdy děti bude mít,“ konstatuje socioložka.

Dodává, že dítě zásadním způsobem ovlivní život člověka, což v důsledku ovlivňuje právě i rozvoj samotného dítěte.

Zdůrazňuje situaci žen v Česku, například výrazný rozdíl v zaměstnanosti žen bezdětných a žen s dětmi do šesti let.

„Pokud se potom ženy chtějí vracet na trh práce, jsou zde prakticky nedostupné částečné úvazky, je zde platová diskriminace, obrovským způsobem došlo k nárůstu nájmů, což je velká zátěž pro rodiny,“ vyjmenovává socioložka.

Poukazuje také na vysokou míru rozvodovosti u rodin s malými dětmi. „Každý musí zvážit, kdy je to vhodné,“ věří Linková.

Lékař Janků vidí jako důležitější aspekt než psychické rozpoložení plodnost. „Žena v pozdním věku má horší schopnost otěhotnět a má méně času na to, aby přivedla na svět více dětí,“ podotýká.

Linková upozorňuje, že porodnost v tuzemsku není čistě záležitostí toho, jak se lidé rozhodnou. „V Česku nemáme podmínky pro to, aby lidé mohli svobodně dělat volby o tom, kolik dětí chtějí mít. Ze sociologických průzkumů víme, že velká část lidí má méně dětí, než by chtělo,“ vysvětluje. Stát by podle ní měl pomoci tím, že eliminuje platovou diskriminaci a zařídí dostupné školky a jesle.

Lékař: Moderní způsob života, ženy s tím musí počítat

Janků označuje problémy žen s návratem do práce za trend moderního způsobu života, se kterým nelze moc dělat. „Ženy s tím musí počítat. Na druhou stranu musí vědět, že čím více to budou odkládat, tím více budou mít problémy otěhotnět, tím více budou mít rizika. Každá žena se musí sama rozhodnout a zvážit pro a proti,“ konstatuje.

Linková s pečlivým rozvažováním souhlasí. Podle ní nepanují vhodné podmínky pro rodičky ani v nemocnicích, například personál se k ženám nechová citlivě. „Je potřeba si uvědomit, že celý ten balík problémů, nejen ekonomické věci, ale i intimita porodu, je něco, co ženy vede k rozhodnutí mít dětí méně,“ tvrdí socioložka.

Lékař Janků oponuje – o ženy je podle něj v porodnicích velmi dobře postaráno a zdravotní péče i porodnictví jsou v tuzemsku na velmi vysoké úrovni. „Představa, že je ženám během porodu na sále ubližováno, je naprosto nesmyslná. Klade se velký důraz na to, aby rodičky byly spokojené, aby porod proběhl nejen po zdravotní, ale i po společenské stránce velmi dobře,“ zdůrazňuje lékař.

Zajímavé:  Příznaky Vztekliny U Psa?

Studium

Bc., prezenční forma

Termín pro podání přihlášek: Příjem přihlášek pro akademický rok 2021/2022 ukončen.

Přihlášky: https://is.slu.cz/prihlaska/ 

Obecná charakteristika 

Tříletý zdravotnický bakalářský studijní program (prezenční formy)  je určen pro ty, kteří chtějí získat profesní kvalifikaci k výkonu povolání porodní asistent/ka.

Porodní asistentka je osoba, která zajišťuje bez odborného dohledu základní a specializovanou péči těhotné ženě, rodící ženě a ženě do šestého týdne po porodu.

Dále porodní asistentka může pod odborným vedením lékaře asistovat při komplikovaném porodu, při gynekologických výkonech a instrumentovat na operačním sále při porodu. Svou profesi porodní asistentka vykonává ve státních i nestátních zdravotnických zařízeních a v domácím prostředí.

Součásti studia je také praktická výuka, která probíhá na standardních odděleních, ale také na vysoce specializovaných pracovištích. Porodní asistentka může působit na odděleních různého typu (oddělení rizikových těhotných, porodní sál, oddělení šestinedělí, neonatologické oddělení, gynekologické oddělení, ….). 

Cíl studia

Cílem studijního programu porodní asistence je připravit porodní asistentky do praxe tak, aby byly schopné rozpoznat holistické potřeby žen v období zdraví, fyziologického těhotenství, fyziologického porodu, šestinedělí i biopsychosociální potřeby vzniklé ve všech obdobích života ženy a dále potřeby fyziologického novorozence.

Dalším cílem je naučit porodní asistentky vést samostatně fyziologický porod, sledovat a vyhodnotit stav plodu v děloze, umět použít diagnostické postupy a techniky v péči o fyziologicky těhotnou ženu.

Cílem je vychovat porodní asistentky, které budou mít znalosti z porodnictví, gynekologie, neonatologie psychologie a dalších vědních odvětví a budou tyto znalosti umět využít v klinické praxi. 

  • Místo konání 
  • Fakulta veřejných politik Slezské univerzity v Opavě 
  • Bezručovo náměstí 885/14, 746 01 Opava 
  • Podmínky 
  • Podmínkou přijetí ke studiu je splnění podmínek přijímacího řízení pro daný akademický rok. 
  • Přihlášení uchazeči absolvují písemný test z biologie člověka v rozsahu středoškolského učiva, test zaměřený na zjištění všeobecných studijních předpokladů a základů společenských věd. 

Požadovanou přílohou e-přihlášky pro bakalářský profesně zaměřený studijní program Porodní asistence, kterou dokládají až uchazeči přijati ke studiu u zápisu do 1. ročníku, je úředně ověřená kopie maturitního vysvědčení a lékařské potvrzení o způsobilosti ke studiu dle ustanovení Vyhlášky č. 271/2012 Sb.

o stanovení seznamu nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, nelékařského zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka, obsahu lékařských prohlídek a náležitostech lékařského posudku (vyhláška o zdravotní způsobilosti zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka).

Obsah studia 

Tříletý bakalářský studijní program Porodní asistence obsahuje teoretické vědní disciplíny, které rozšiřují základní znalosti studentů a poskytují podmínky pro další studium odborných předmětů. Prakticky zaměřené předměty připravují studenty k výkonu profese Porodní asistentky ve zdravotnických zařízeních.

  1. – poskytovat základní a specializovanou ošetřovatelskou péči těhotné ženě, rodící ženě a ženě do šestého týdne po porodu prostřednictvím ošetřovatelského procesu; 
  2. – poskytovat informace o antikoncepci, o přípravě na porod, o ošetření novorozence, o kojení a o životosprávě v těhotenství;
  3. – ošetřovat porodní a poporodní poranění;
  4. – pečovat o ženu do šestého týdne po porodu;
  5. – sledovat stav plodu v děloze;
  6. – diagnostikovat těhotenství, pečovat o ženu s fyziologickým těhotenstvím;
  7. – pečovat o novorozence, včetně podpory kojení;
  8. – rozpoznávat rizika i patologie jak u matky, tak u plodu, které vyžadují zásah lékaře;
  9. – připravovat rodičku k porodu, pečovat o rodičku v průběhu porodu;
  10. – vést fyziologický porod;
  11. – rozpoznat holistické potřeby ženy v období zdraví, fyziologického těhotenství, fyziologického porodu, šestinedělí;
  12. – rozpoznat biopsychosociální potřeby vzniklé ve všech obdobích života ženy, dále potřeby fyziologického novorozence; 
  13. – znát zdravý vývoj plodu a faktory, které jej ovlivňují;
  14. – používat diagnostické postupy a techniky v péči o fyziologicky těhotnou ženu;
  15. – vést samostatně fyziologický porod, sledovat a vyhodnotit stav plodu v děloze a poskytnout profesionální péči a podporu ženě během porodu;
  16. – reagovat na zjištěné somatické, psychické, sociální, behaviorální, kognitivní i duchovní problémy klientky;
  17. – rozpoznat projevy a příznaky, které signalizují odchylky od fyziologického průběhu reprodukčního procesu v organismu ženy, zdravého vývoje jedince a příznaky nemoci;
  18. – provádět výzkumnou činnost v oblasti porodní asistence (nebo se na ní podílet) a bude schopen/a aplikovat výsledky vědeckého výzkumu ve své činnosti, aj.
  19. – vzhledem k rozmanitosti oboru se porodní asistentky dozvídají mimo jiné také informace z oboru gynekologie, neonatologie, embryologie, mikrobiologie, psychologie, první pomoci, edukace, výzkumu, managementu, aj.

Absolventi se mohou uplatnit v oblasti porodní asistence. Absolventi mohou vykonávat práci bez odborného dohledu a najdou široké uplatnění na gynekologicko porodnických oddělení a v privátní sféře.

Budou schopni pracovat jako zaměstnanci i organizovat a řídit provoz zdravotnických zařízení sloužícího poskytování péče v oblasti porodní asistence.

Hlavní znalosti studijního programu porodní asistence jsou porodnictví, porodní asistence, gynekologie, neonatologie, prevence, komunitní péče.

Garant studia:  

Doc. PhDr. Yvetta Vrublová, Ph.D.

e-mail: [email protected]

Stodská porodnice – stvořena pro nejkrásnější moment života

České právo termín „ambulantní porod“ přímo nezná. Je to výraz slangový. Z právního hlediska jde o porod s předčasným ukončením hospitalizace, neboť ambulantní porod je chápán jako porod, kdy žena přijde do porodnice, porodí na porodním sále a po uplynutí 12 – 24 hodin od porodu odchází s miminkem do domácí péče. 

Protože tento způsob porodu není v ČR pravidlem, není a ani nemůže být pro něj vypracován standardní postup.

Nicméně z lékařského hlediska je ambulantní porod chápán jako výrazně bezpečnější varianta ve srovnání s porodem v domácím prosředí.

Jde vlastně o kompromisní variantu mezi porodem doma a porodem v porodnici s minimální poporodní hospitalizací v délce 72 hodin, jak to doporučuje Česká neonatologická společnost.

V současné době existuje shoda mezi porodníky a pediatry v tom, že ambulantní porod musí splňovat určitá kritéria, v opačném případě požadavku na tento způsob porodu nelze vyhovět. Po vzájemné dohodě našich oddělení Vám zde, v naší stodské porodnici, umožníme ambulantní porod při splnění následujících podmínek:

  • jde o porod po ukončeném 38. týdnu těhotenství
  • mikrobiologické vyšetření pochvy matky ve 36. týdnu těhotenství neobsahuje patologické mikroby (hlavně ze skupiny GBS)
  • těhotenství probíhalo fyziologicky
  • fyziologický stav novorozence v době propuštění
  • ještě před porodem rodiče zajistí informovanost zvoleného registrujícího praktického pediatra o jejich úmyslu tzv. ambulantního porodu a po narození dítěte ho budou o porodu a propuštění informovat (nejpozději vždy nebližší pracovní den)
  • rodiče budou mít zajištěn povinný odběr krve novorozence k vyšetření metabolických vad – buď u praktického pediatra, nebo na ambulanci dětského oddělení, a to mezi 48 . a 72. hodinou po narození
  • eventuální patologické stavy (např. novorozenecká žloutenka) budou již vyšetřovány na dětském oddělení, a to buď ambulantně, nebo v případě nutnosti při hospitalizaci
  • rodičům budou nabídnuta doporučená vyšetření novorozence – k vyloučení šedého zákalu, vyloučení poruch sluchu, vyloučení vrozených vad ledvin – provedení bude uskutečněno dle možností dětského oddělení
  • protože jde o předčasné ukončení hospitalizace, budeme požadovat podpis negativního reverzu u matky i u novorozence

Případné námitky k předčasnému propuštění novorozence před 72. hodinou od narození budou lékařem matce (rodičům) podrobně vysvětleny a budou jim zodpovězeny veškeré jejich otázky.

V případě ohrožení zdraví nebo života novorozence, kdy přesto budou rodiče trvat na předčasném propuštění z porodnice, bude mít lékař právo kontaktovat Úřad pro ochranu práv dítěte a zároveň soudce, který zajistí ponechání dítěte v nemocnici i přes nevoli rodičů, neboť společenským zájmem je zdraví narozeného miminka.

Pevně však doufáme, že tyto kroky nebudeme muset podnikat, protože věříme, že výše uvedená pravidla budou Vámi respektována stejně tak, jako my respektujeme Vaše rozhodnutí o ambulantním porodu.

Ženy mají po porodu trauma jako voják po návratu z války. V Česku se jim to nevěří | Žena.cz

„Jak je možné, že matka, která porodí dítě, má stejné trauma jako voják, který se vrátí z boje?“ ptá se v novém dokumentu Neviditelná americká dula a autorka několika knih a studií Penny Simkinová.

Naše společnost podle ní dala ženám pocit, že mají nefunkční těla a nerozlišuje přirozený porod od toho patologického.

Kam až může zajít myšlenka, že rodící ženy jsou „živá děloha“ a že jen lékař ví, co je pro rodičku dobré? Porodnické násilí a traumatický porod mapuje dokument slovenské režisérky Maii Martiniak. V úterý se poprvé představí v rámci festivalu Jeden svět. 

Uděláme vše pro to, abyste se necítila dobře

Stella rodila v malé nemocnici blízko Prahy. Bylo to její první vytoužené dítě a ona i její partner Ondřej se na jeho příchod intenzivně připravovali. Toužila porodit v pokojné a laskavé atmosféře. Když začaly bolesti, zůstala doma do doby, než se porod rozběhl.

Nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo něco zkomplikovat, ale po přesunu do nemocnice se věci začaly kazit. Chtěla porodit do vody, ale vanu jí bez udání důvodu v porodnici odmítli připravit. Když na tom trvala, napustili jí studenou vodu.

Na její křik od bolesti porodní asistentky reagovaly podrážděně, urážely ji a mluvily o ní, jakoby nebyla ani přítomná v místnosti. Nutily ji k poloze na zádech i navzdory tomu, že jí byla nepříjemná.

Nakonec jí zdravotníci nastřihli hráz, přestože Stella jasně vyslovila, že tento úkon odmítá, a dokonce její partner křičel „ne“.

„Je rozdíl, jestli je žena vnímaná jako lidská bytost, nebo jen jako tělo, které má porodit dítě. Rodičky mnohokrát čelí větám ve stylu: ‚Máš zdravé dítě, to je to nejdůležitější‘. Ale to není úplná pravda,“ říká čtyřiačtyřicetiletá Martiniak, která se tématu porodnictví věnuje už osm let.

Zajímavé:  Příznaky Koliki U Koně?

„Stejně jako fyzické zdraví je důležité i psychické zdraví žen. Porod je existenciální zážitek, který ovlivňuje celý jejich život, a trauma je problém, který nepomine časem,“ dodává slovenská tvůrkyně.

Ta chce ukázat, jak ženu ovlivňuje vše, co se během porodního procesu děje – od toho, jak se s ní komunikuje, až po naplňování jejích potřeb.

„Na porodní kozu vylezeš, i kdybys nechtěla“

Ágnes Němečková, konzultantka pro rodiče a osoby blízké pacientům v projektu Osvěta rodičů a členka Výboru pro práva dítěte při Úřadu vlády ČR popisuje poporodní trauma jako stav, kdy dochází k poznamenání psychiky ženy tím, že jí není poskytnuta respektující odborná péče při porodu a po něm. Na ženiny požadavky není brán ohled nebo je donucena přivést dítě na svět jinak, než sama chce.

„Každý člověk je jinak psychicky odolný. Při porodu jsou ale ženy obecně zranitelnější a mnohé nemají sílu se bránit. Trauma jim může způsobit už například to, co se stalo mně osobně, když jsem vybírala porodnici.

Od paní primářky jsem se dozvěděla, že mi ani jako nízkorizikové druhorodičce nebude umožněno odmítnout preventivní vyšetření během porodu (ani když podepíšu negativní revers, který lékařku případně ochrání při komplikacích).

Také jsem se dozvěděla, že ‚na porodní kozu prostě vylezu, i kdybych nechtěla‘, a následně došlo i na poznámku o tom, že ‚přece nejsem tak hloupá, abych věřila, že psychika má vliv na průběh porodu‘,“ popisuje Němečková.

Sama konzultantka se díky svým zkušenostem se situací vypořádala, mnoho žen ale podle ní není informovaných, odhodlaných a tlaku personálu snadno podlehne.

„Podstoupí rutinní vyšetření a zákroky, které moderní péče již nepovažuje za nutné.

Od polohy vleže na zádech, kdy se porodní cesta nemůže přirozeně rozšířit tak, jako v jiných polohách, klystýru a řízeného tlačení, až po nástřih hráze, a dokonce preventivní císařský řez,“ vyjmenovává Němečková.

Trauma z porodu? V Česku přece neexistuje

Doporučené procento pro epizotomii (nástřih vaginy – pozn. red.) je podle Světové zdravotnické organizace (dále WHO – pozn. red.) přibližně deset procent.

Podle statistiky Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR z roku 2015 byla v tuzemsku epizotomie provedená u 38 procent vaginálních porodů.

Zatímco v zahraničí se o poporodním traumatu a porodnickém násilí podle Maii Martiniak mluví s respektem, na Slovensku a v Česku stále řešíme, zda téma násilí při porodu a trauma z něj vůbec existuje. WHO přitom už před několika lety vydalo doporučení se touto problematikou zabývat.

„Problém při řešení této tematiky je v tom, že v Česku nejsou zveřejňována data. Z jednotlivých složitě nasbíraných údajů pak odborníci usuzují, že jsme na tom v počtu nadměrných zásahů během porodu velmi špatně,“ podotýká Němečková.

Americká dula, autorka několika knih a zakladatelka organizací pro prevenci a léčbu traumatického porodu PATTCh a Dona International, Penny Simkinová, v dokumentu popisuje možné jádro problému: „S příchodem moderní medicíny se přestalo věřit ženám, že to zvládnou samy.

Říkáme jim, že jejich tělo nefunguje, a ony ztratily víru v to, že umí porodit přirozeně. Nerozlišujeme fyziologický a patologický příchod dítěte na svět.

V medicínském vzdělání se více soustřeďují na to, co by se mohlo pokazit, než na to, jak ženě vytvořit podmínky pro přirozený a příjemný porod,“ podotýká Simkinová, která se porodnictví věnuje déle než šedesát let.

Je spoluautorkou také několika studií, jejichž výsledky ukazují, že pocity, které žena zažije, „neodnesou“ hormony – naopak s ní zůstávají a mají vliv na to, jak vnímá sama sebe a prožívá další život.

Žena po porodu se cítí jako voják po návratu z války

Stella v dokumentu popisuje svůj porod jako „mentální porážku“ a poukazuje na to, jak násilné zacházení negativně ovlivnilo její sexuální život a partnerský vztah. Protože nechápala, proč se jí tohle stalo, chtěla si promluvit s lékařkou, ta ji ale neposlouchala.

Stížnost na nemocnici jí byla zamítnuta. Aby se jako součást vyrovnání se se situací postavila sama za sebe, rozhodla se jít k soudu. U toho neobstála s odůvodněním: „Důležité je, že dcera je zdravá. Pokud máte psychické problémy, obraťte se s nimi na specializovaná zařízení.

„V mnoha porodnicích a zemích se na ženy dívá jako na hlupačky. Jejich rolí je dělat to, co jim doktor nebo porodní asistent řekne. A když chtějí jinou polohu nebo odmítnou rutinní zákrok, vykonají jej proti jejich vůli.

To má na rodičku vážný emocionální a fyzický dopad, zažívá posttraumatickou stresovou poruchu. Dřív jsme nevěděli, že ženy mohou něco takového zažívat. Tímto přece trpí vojáci.

Jak je možné, že matka, která porodí dítě, má stejné trauma jako voják, který se vrátí z boje? To, že jsou matky po porodu traumatizované, musí přestat,“ zdůrazňuje v dokumentu Simkinová.

Prvním krokem ke změně je tak podle Ágnes Němečkové respekt k rodičce jako svéprávné autonomní bytosti, která má odpovědnost za svůj život a za život dítěte.

„Dokud budeme k porodu přistupovat tak, že ženu odrodí doktor a ona je tam vlastně jen jako ‚živá děloha‘, situace se nezmění. Situaci by pomohlo také respektování pravidel tzv. medicíny založené na důkazech a současné platné legislativy.

Ta říká, že za zdraví sebe a dítěte je odpovědná matka/rodička. Samozřejmě dokud nedochází k akutnímu ohrožení jejich života a zdraví.“

Dánský protipól: porod v tichu a klidu. Řešením jsou porodní asistenky

Martiniak ukazuje způsob, jak důvěřovat porodnímu procesu a rodičce, na příkladu dánského porodu, jenž v dokumentu zachycuje (a který funguje jako silný protipól tomu v Bratislavě). „Ženu přijali na pokoj, na kterém zůstala po celý porod a několik hodin po něm.

Provázela ji jedna porodní asistentka, která se jí celý čas věnovala, nikam neodcházela. Lékařka přichází až v případě komplikací. Do místnosti nikdo zbytečně nevstupoval. Měla k dispozici vlastní sprchu, WC, porodní vanu, křeslo a stoličku.

Místnost byla odizolovaná a osvětlená podle jejího přání. Mohla rodit v tichu nebo poslouchala hudbu.

Dítě po narození nikdo od matky neseparoval a jeho první vyšetření probíhala na jejím těle,“ popisuje Martiniak, která získala povolení k natáčení v dánské porodnici za týden, do slovenské porodnice jí to trvalo necelé dva roky.

Praktickým řešením problému může být podle Němečkové schválení zákonu o hrazení péče porodních asistentek pojišťovnou. Praxe, která funguje v zahraničí, pak umožňuje, aby jedna porodní asistentka budoucí matku provázela během těhotenství, porodu i v šestinedělí. Funguje pro ženu jako zdroj informací, spolupracuje s lékařem a dává jí potřebný pocit bezpečí a péče.

„Porodní asistentky nemají kompetenci starat se o nastávající matku kontinuálně a provázet ji fyziologickým porodem. Pořád se u nás nerespektují nízkorizikové rodičky, které chtějí v těhotenství péči právě porodní asistentky.

Bývají nepochopené, urážené a nařknuté z toho, že pohrdají lékaři nebo že jsou ezo-bio-eko matky, které chtějí rodit pod smrkem nebo jinak, tzv. alternativně – bez léků, klystýru, nucené polohy a řízeného tlačení.

Přirozený porod ale není alternativní,“ dodává Němečková s tím, že právě kvůli neflexibilnímu systému a přístupu v porodnicích volí čím dál více žen porod v domácím prostředí.

Vytváří se nové zákony omezující práva žen

Problém násilí při porodu a způsob, jakým o něm česká a slovenská společnost komunikuje, podle Martiniak ukazuje, že máme před sebou ještě dlouhou cestu. „Nemožnost změnit systém skrýváme za otázku financí, ale přitom vytváříme zákony, které vedou k omezení práv žen. Příkladem je interrupční zákon v Polsku a na Slovensku a pronásledování těch, které chtějí rodit doma.“

Na rétoriku, jakou mluvíme o matkách, které zažily porodnické násilí, poukazuje také Němečková: „Žena, která mluví o porodnickém násilí, je označována za hysterku a lesanu. Její prožitek je komentován frázemi ve smyslu toho, že má být ráda, že přežila a že má zdravé dítě.

Případně že se dnešní péče nedá srovnat s péčí, kterou měly u porodu naše matky. A ty přece také přežily, tak co s tím za štráchy.

Ale chceme žít ve společnosti, kde různé formy násilí páchaného na obětech prostě přežíváme? Není znakem vyspělé společnosti humanizace, případně empatie a respekt?“

  Video Mohlo by Vás také zajímat: Skrytý poklad naproti Národnímu divadlu. Interiér Akademie věd je impozantní | Video: TV Architect

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector