Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Je vaše dítě nesoustředěné, stěžuje si na bolesti hlavy, mne si často oči? To jsou jen některé ze syndromů, které mohou rodiče upozornit na to, že se zrakem jejich potomků není něco v pořádku. Vrozené a získané oční vady u dětí mohou při neznalosti, a tedy neléčení, způsobit další zhoršování zraku a fatální následky v dospělosti.
Na jaké oční neduhy je potřeba dát si pozor, jsme se zeptali MUDr. Petra Nováka, zakladatele Refrakčního centra a významného specialisty na oční choroby z Nemocnice na Homolce. Pro mnohé může být překvapivé, že i děti mohou mít oční choroby, spojované v představách většiny lidí spíše s vyšším věkem, tedy šedý a zelený zákal.
U vrozeného šedého zákalu (katarakta) se jedná se o jednostranné, nebo oboustranné postižení čočky v oku. Příčinou může být horečnaté onemocnění, nebo infekce matky v prvních třech měsících těhotenství, rodinná predisposice, ale i neznámá příčina.
Projevuje se zkalením čočky v optické ose oka a bývá odhaleno v rámci poporodního vyšetření, které podstupuje každé narozené dítě (péče u nás je v tomto smyslu prvotřídní i v celosvětovém měřítku). V závislosti na stupni zkalení a jedno- či oboustranném postižení je stanovena strategie dalšího postupu.
Při jednostranném sytém zkalení je operace provedena neprodleně v prvních měsících po porodu, u oboustranného, nebo mírnějšího zkalení je operaci možné i odložit na pozdější čas.
Také zeleným zákalem (glaukom) může dítě trpět na základě vrozené predispozice, nebo specifických strukturálních a anatomických změn oka, kde dochází k hromadění tekutiny v oční bulvě.
To vede ke zvýšení nitroočního tlaku, který se přenáší na nitrooční struktury a dochází k útlaku nervových vláken v místě odstupu zrakového nervu na zadním pólu oka. Vzniklé postižení by mohlo mít trvalé následky a je proto potřeba ho včas rozpoznat.
Řešením je okamžitá medikamentózní, nebo chirurgická léčba.
Patrně nejčastější je u dětí dioptrická refrakční vada, která může vzniknout i v raném dětství. Projevuje se problémy při hře, v odhadu vzdáleností, narážením do předmětů, neschopností odlišit tvary, hračky, sebrat je z podložky apod.
Podezření zpravidla pojmou rodiče na základě pozorování a v této chvíli by měli upozornit dětského lékaře. Další možností je zjištění lékařem v rámci periodické lékařské prohlídky.
Následovat by mělo vyšetření u očního dětského specialisty, který potvrdí, nebo vyloučí oční postižení a doporučí případně brýlovou, či jinou korekci.
Existují tři různé refrakční vady – krátkozrakost (vada je korigována minusovými skly nebo kontaktními čočkami), dalekozrakost (vada je korigována plusovými skly nebo kontaktními čočkami) a astigmatismus (je korigován cylindrickými skly nebo torickými kontaktními čočkami). Neléčená vada, zejména ta jednostranná, může vést ke vzniku tupozrakosti.
Tupozrakost (amblyopie) je v zahraniční literatuře známa pod pojmem „lazy eye” – líné oko. Tupozrakost je funkční porucha zrakové ostrosti, která vzniká v dětství nejčastěji v důsledku šilhání, vysoké refrakční vady, anisometropie (tj. vyššího dioptrického rozdílu mezi očima) nebo jiných očních onemocnění (např. vrozený šedý zákal apod.).
Zrakové funkce dítěte se vyvíjejí do 6 až 8 let věku a jakákoli překážka normálního fungování oka v útlém dětství, může toto oko trvale funkčně oslabit. V praxi to znamená, že tupozraké oko nedokáže ani s nejlepšími korekčními pomůckami (brýlemi či kontaktními čočkami) dosahovat takové zrakové ostrosti jako oko zdravé. To limituje i možný efekt refrakční operace.
Ta dokáže odstranit pouze dioptrickou vadu, ale bohužel nedokáže odstranit amblyopii.
Šilhání (strabismus) je porucha paralelního postavení očí. Vzniká nejčastěji v důsledku vrozené nebo získané poruchy vidění oka, nebo funkce okohybných svalů. K vychýlení osy oka dochází jedno- či oboustranně, podle stupně postižení vidění.
U každého pacienta s tímto problémem je nutné provést specializované strabologické vyšetření. Existuje totiž určitá souvislost mezi postavením očí a dioptrickými vadami.
V určitých případech může odstraněním vady dojít k eliminaci šilhání, v jiném případě by odstranění dioptrické vady mohlo znamenat zvýraznění šilhání nebo dokonce vznik velmi nepříjemného dvojitého vidění (tzv. diplopie).
Roztroušená skleróza či onemocnění štítné žlázy. Co vše lze vyčíst z očí? | Zdraví
Dobře čitelná pouhým pohledem bývá například porucha štítné žlázy, která vyvolává zduření svalů. A ty pak mohou doslova vytlačit oko z důlku. Tohoto jevu si povšimli už lékaři v dávných dobách. Řada dalších onemocnění jim ale zůstávala utajena především proto, že nedokázali nahlédnout dovnitř oka.
Poprvé jim to umožnil až oftalmoskop, neboli takzvané oční zrcátko. „V současnosti máme velkou výhodu i v tom, že dokážeme pomocí léků rozšířit zorničku a velmi detailně si prostudovat oční pozadí,“ říká profesorka Jarmila Heissigerová, přednostka Oční kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1.
lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
|
„Při té příležitosti můžeme třeba zjistit, zda má pacient poškozené oční cévy, což bývá typické pro lidi, kteří trpí vysokým tlakem či diabetem.
“ V současné době se její pracoviště podílí na výzkumu financovaném prostřednictvím grantu vyhlášeného pražskou Univerzitou Karlovou, který je zaměřený na metabolická onemocnění a jejich komplikace v různých tělních orgánech, včetně oka.
Ukazuje se, že nejčastěji může oční lékař (oftalmolog) při vyšetření očí zachytit kromě známek diabetu a projevů onemocnění štítné žlázy i některé dědičně podmíněné choroby.
Dvojice tichých zabijáků
Oči pomohou odhalit dokonce i zdravotní problémy, které sice nebolí, a přesto mohou v organismu napáchat velké škody. Ne nadarmo se o nich mluví jako o tichých zabijácích. Jedním z nich je vysoký krevní tlak.
„Oční cévy u hypertoniků se uzavírají a nedokrvují sítnici, v některých místech můžeme proto pozorovat drobná krvácení,“ uvádí profesorka Heissigerová. „Tepna je navíc v souvislosti s hypertenzí natlakovaná a utlačuje žílu, někdy může dojít i k jejímu uzávěru.“
Poměrně často se to v poslední době podle jejích slov stává i mladým aktivním mužům. Obzvláště třeba po náročné vysokohorské túře, při níž málo pijí. Nadměrná námaha spolu s dehydratací mají pak obvykle na svědomí akutní uzávěr cévy.
Jestliže tomuto pacientovi oční lékař změří krevní tlak, velice často zjistí, že je vysoký. K tichým zabijákům patří i cholesterol. Jeho vysokou hladinu v krvi může signalizovat v periferii rohovky bělavý až žlutavý prstenec, v němž se hromadí cholesterolové krystaly.
„Vyskytuje se celkem běžně u osob vyššího věku,“ konstatuje docent Michal Vrablík z 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, předseda České společnosti pro aterosklerózu.
„Objeví-li se ale u lidí do věku 40 let, pak jde o jednoznačnou známku vyšší hladiny cholesterolu v krvi.“
Poměrně častý bývá tento nález i u nemocných s familiární hypercholesterolemií (tedy dědičně podmíněnou vyšší hladinou cholesterolu), u nichž se může nemoc projevit už v dětském věku. Všímavý pediatr si leckdy povšimne typického prstence v periferii rohovky a malého pacienta odešle na specializované vyšetření krevních tuků.
Obraz roztroušené sklerózy
Při očním vyšetření mohou lékaři ale rozpoznat i vzácnější choroby. Jednou z nich je sarkoidóza, která bývá považována za autoimunitní onemocnění. Její přesná příčina však není doposud známá. Pacienti mívají na různých místech velké granulomy, nejčastěji v plicích, ale i na kůži, v kloubech a nebo v očních tkáních.
„Relativně často přicházejí do naší neurooftalmologické ambulance pacienti s izolovaným zánětem zrakového nervu,“ poznamenává profesorka Heissigerová. „Mnohdy to bývají mladí lidé kolem třicítky, kteří náhle přestanou vidět na jedno oko.“ Při podrobnějším průzkumu lékař zjistí, že pacient má zanícený zrakový nerv za okem. A právě to bývá mnohdy prvním příznakem roztroušené sklerózy.
U jiných pacientů je prvním projevem roztroušené sklerózy nitrooční zánět. U těchto nemocných obvykle nedochází k většímu postižení nervů. Jen málokdy končívají na vozíčku a až do vysokého věku je není třeba léčit těžkými léky. Této souvislosti si povšimli i zahraniční odborníci na nitrooční záněty, ale proč ke zmíněnému jevu dochází, se dosud nepodařilo nikomu vysvětlit.
Spolupráce s onkology
Úzkou spolupráci mají oftalmologové také s onkology. Leckdy právě oční lékař jako první zjistí, že pacient má nádor mozku. Lidé si přijdou pro brýle a během vyšetření se ukáže, že mají známky zánětu typické pro nádorové onemocnění,“ zmíní se profesorka Heissigerová.
„Pokud zobrazovací metody moje podezření potvrdí, je možné ještě vyšetřit oční tekutiny a díky tomu zjistit i typ nádoru.“ Velmi úzkou vazbu k očím mají zejména krevní nádory – lymfomy. Pokud se nádorové buňky objeví nejprve v oku, pak je značné riziko, že časem zasáhnou i mozek. Jestliže ale zasáhnou nejprve mozek, bývá oční postižení méně časté.
Ve světě se proto vedou spory o to, zda v těchto případech léčit pouze oko, a nebo nasadit celkovou chemoterapii, která ovšem může mít vedlejší účinky.
„Přikláníme se i přesto zatím k celkové léčbě,“ uvádí Jarmila Heissigerová. „Už proto, že pokud nádorové buňky napadnou životně důležité centrum mozku, je pacient bezprostředně ohrožený na životě.“
Už teď se ale ve světě rozvíjejí nové metody analýzy DNA a RNA, s jejichž pomocí by bylo možné přesněji určit typ nádoru a tím případně některé pacienty ochránit před náročnou invazivní léčbou.
Vyčíst z očí úplně všechna celková onemocnění samozřejmě není možné. Chorob, kde to oftalmologové dokážou, je už ale celá řada. Mnohdy se jim to daří ve chvíli, kdy pacient nemá ani tušení o tom, co může být skutečnou příčinou jeho zdravotních obtíží.
Jak na zdravé oči? Vyzkoušejte 9 tipů pro lepší zrak!
Zrak je nejdůležitějším lidským smyslem. Na naše oči ovšem číhá ve světě okolo nás řada nástrah. Poradíme vám, jak svůj zrak můžete co nejlépe chránit a pečovat o něj!
Home office namáhá zrak
V době home office trávíme u monitorů a displejů více času než dříve, což se může projevit na kondici našich očí. „Nebyli jsme vyvinuti na práci s počítačem, ale na běhání v lese a sbírání borůvek. Osm hodin za monitorem je obrovský výkon,“ upozorňuje MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize Praha.
Přestože sledování televize nebo práce na počítači podle ní přímo nezhoršuje kvalitu zraku, při dlouhodobém hledění do elektronických zařízení hrozí nejrůznější oční komplikace.
Svědění očí, rozmazané vidění, suché oči nebo akomodační křeč s vývojem akomodační krátkozrakosti, únava očních svalů… Tyto nepříjemné projevy jsou důsledkem nepřirozeně dlouhého sezení u obrazovek. Ostříme totiž nepřetržitě nablízko a chybí nám střídání pohledových vzdáleností.
„Na počítač se díváme zhruba ze 75 centimetrů, na tablet nebo mobilní telefon obvykle asi ze 30 centimetrů. Čím předměty sledujeme z bližší vzdálenosti, tím je to pro oči namáhavější. Nejvhodnější vzdálenost držení mobilního telefonu pro naše oči je asi 40 centimetrů,“ dodává Valešová.
Nechte oči odpočinout!
Abyste očím ulevili, dopřejte jim odpočinek a pravidelné pohledy do dálky. „Kdo denně pracuje na počítači, měl by do svého režimu zařadit pravidlo 20/20/20. Tedy po každých dvaceti minutách hledění na monitor se nejméně na dvacet vteřin zadívat na bod vzdálený minimálně dvacet stop, což odpovídá zhruba šesti metrům.
Uleví se tak zaostřovacím svalům, procvičí se oči a zabrání se jejich vysychání. Podstatné je rovněž upravit osvětlení na pracovním stole a pozici monitoru,“ nabádá oční lékařka Lucie Valešová. Jestliže máte pocit suchých očí, občas zavřete víčka, zamrkejte, anebo sáhněte po umělých slzách na svlažení povrchu oka. Díky tomu zmírníte pocit pálení a únavy.
Pozor na dehydrataci!
Přirozenou tvorbu slzného filmu nenarušuje pouze hledění do elektronických zařízení.
Pocit suchých očí a jejich pálení může způsobit i klimatizace, vítr, pobyt v přetopené místnosti, prašném, suchém či zakouřeném prostředí, svou roli hraje také stres anebo některé nemoci, jako jsou cukrovka, zánět očí, infekce, alergie, autoimunitní onemocnění, u žen pak menopauza spojená s výkyvem hormonů… Vliv má také užívání některých léků, dlouhodobé používání očních kapek, ale i nevhodné dioptrie nebo nošení kontaktních čoček, jelikož po jejich aplikaci není slzný film rozprostřen po povrchu celého oka. Co s tím? Nespoléhejte jen na umělé slzy z lékárny, ale vypravte se k očnímu lékaři a nechte si zkontrolovat zrak, abyste se ujistili, že máte správnou korekci dioptrií. Zároveň lze u oftalmologa podstoupit speciální test – analýzu slzného filmu. Na doporučení lékaře je možné se syndromu suchého oka trvale zbavit díky implantaci takzvaných plugů, tedy speciálních ucpávek slzných kanálků. Zákrok je ambulantní a bezbolestný.
Zdraví očí začíná na talíři
Zrak do jisté míry ovlivňuje i složení jídelníčku.
Co si tedy pravidelně servírovat na talíř? Očím prospívá vitamin A (mrkev, meloun, meruňky), vitamin E (ořechy, obilné klíčky), vitamin C (ovoce a zelenina), nenasycené mastné kyseliny Omega 3 (ryby), zinek (luštěniny, vaječný žloutek), selen (tuňák, česnek), karotenoidy lutein a zeaxantin nebo mezozeaxantin (listová zelenina a bobulovité ovocné plody).
Staré známé rčení také praví, že kdo jí mrkev, má zrak jako rys. Jak to je ve skutečnosti? „Mrkev je bohatá na vitamin A, který vyživuje sítnici. Nepřímo tak pomáhá kvalitnímu vnímání zrakového vjemu na sítnici.
Podobnou službu poskytují i další zraková barviva (flavonoidy, zeaxantin a lutein nacházející se v zelené listové zelenině a kukuřici) nebo nenasycené Omega 3 mastné kyseliny v rybím oleji,“ vysvětluje doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno. Druhým dechem ovšem dodává: „Bohužel to však nefunguje tak, že když schroupete každý večer jednu nebo dvě mrkve, udržíte si ostrý zrak až do stáří!“ Kromě správné výživy je tu totiž i řada dalších aspektů, které mají na váš zrak důležitý vliv.
Stop kouření
Zakouřené prostředí může způsobit podráždění očí a přispívat k jejich pálení, svědění a pocitu cizího tělíska pod víčky. Nestačí však vyvětrat a myslet si, že je tím vše vyřešené.
Zlozvyk v podobě cigaret si může vybírat i větší daň: Kouření totiž přispívá k poškození nervů a k degeneraci makuly. Oči a sítnice jsou hustě protkané cévami a ty jsou vlivem kouření vystaveny rychlejší aterosklerotické změně, neboli kornatění.
Navíc kouření může rovněž způsobovat vysoký krevní tlak, který je pro oční cévy také nebezpečný.
Nasaďte v létě sluneční brýle!
Zejména v letních dnech jsou nezbytnou výbavou sluneční brýle, které chrání oči před nebezpečnými paprsky. Viditelné světlo může dráždit oči, ale pokud se nedíváte přímo do slunce, nepoškodí je. „Škodlivou složkou slunečního záření je neviditelné UV záření.
To může v dlouhodobém horizontu způsobit šedý zákal, věkem podmíněnou makulární degeneraci nebo i zhoubný nádor.
Přímý pohled do slunce zase vyvolává vznik jizvy v místě žluté skvrny sítnice,“ uvádí primářka Lucie Valešová a radí pořídit si kvalitní sluneční brýle s filtrem alespoň 400, které brání zánětům spojivek či rohovky kvůli UV záření. Při pobytu u moře se dále doporučuje zatmavení brýlí 50 až 60 %.
Pozor také na odraz UV záření od vodní hladiny. Důležité je uvědomit si, že zejména ve vysokohorských podmínkách slunce škodí i za mraky, proto se nevyplatí brýle odkládat ani dopoledne nebo v podvečer.
Každý rok k očaři!
Zrakem vnímáme až 80 % podnětů z okolí, proto je zvláště důležité o něj pečovat. Ostrý zrak totiž znamená kvalitnější život! Dobrou zprávou je, že současná medicína dokáže léčit nebo předejít okolo 75–80 % diagnostikovaných očních vad.
Základem je ovšem nezapomínat na pravidlenou návštěvu očního lékaře a to i v případě, že nepociťujete žádné potíže! „V dospělosti se vyšetření očním lékařem doporučuje alespoň jednou ročně.
Preventivní prohlídka slouží nejen k vyšetření dioptrií, ale i k odhalení závažných očních chorob, které dlouho probíhají nepozorovaně a pacient si jich sám nevšimne, například zeleného zákalu,“ nabádá oftalmoložka Šárka Skorkovská. Návštěva lékaře zabere pouhých 15 minut, ale můžete díky ní zabránit rozvoji vážných poruch zraku.
Ve vodě pozor na sinice!
K létu patří koupání… Ale pozor! V přírodních nádržích mohou číhat nástrahy v podobě sinic. Toxické látky, které jsou v nich obsažené, dokážou vyvolat alergické projevy na kůži a zároveň alergický zánět očí. „Ten se projevuje jednak svěděním a pálením očí, někdy i zarudnutím očí se zvýšenou sekrecí,“ varuje MUDr.
Jana Mikšovská z Oční klinky NeoVize Praha. Jako první pomoc je podle lékařky nejvhodnější vypláchnout oči čistou vodou, lépe borovou vodou nebo speciálními dezinfekčními očními kapkami. „Pokud nejsou přítomny další oční potíže, není nutná další léčba. Ale v případě přetrvávajících potíží je vždy vhodné navštívit očního lékaře kvůli vyloučení poškození rohovky,“ radí Mikšovská.
Mlha přede mnou…
V posledním roce se respirátory a roušky staly nedílnou součástí našich životů. Pro lidi, kteří nosí brýle, ovšem představují každodenní trápení. „V podstatě neexistuje spolehlivá a dlouhodobě fungující metoda, jak zabránit mlžení brýlí.
Pacienti jsou tudíž i v psychicky nepříjemné situaci, protože velmi často skrz zamlžené brýle nevidí,“ připouští primářka Valešová. Problémy s nošením respirátorů se tak v mnohých případech stávají poslední kapkou, která vede k nárůstu zájmu o odstraňování dioptrických vad za pomoci laseru. „Na našich klinikách velmi vzrostl zájem o laserové operace očí.
Zejména mladší pacienti si uvědomili, jak je brýle omezují a jak jsou v kombinaci s rouškou či respirátorem nepohodlné. Meziročně zájem vzrostl o téměř 40 %, což jsme dosud nezažili,“ připouští Bc. Petr Kocian, MHA, generální ředitel sítě očních klinik NeoVize.
Zajímavé je též zjištění, že v době pandemie Covid-19 přibývá problémů se suchým okem kvůli nesprávně nasazeným ochranným pomůckám. Vydechovaný vzduch míří přímo k povrchu očí a narušuje slzný film.
Jak lépe vidět?
Refrakční vady lze rozdělit na krátkozrakost, která způsobuje špatné vidění do dálky, dalekozrakost, při níž pacient vidí špatně na krátkou vzdálenost a astigmatismus, jenž je příčinou snížené ostrosti vidění v důsledku nepravidelného zakřivení rohovky či tvaru čočky. Pokud patříte mezi ty, jimž život komplikuje dioptrická vada, máte několik možností, jak lépe vidět…
Brýle
První písemné zmínky o vzniku brýlí pocházejí již ze 13. století, dnes už ale mají jejich nositelé mnohé výhody. Mohou zvolit například antireflexní úpravu skel, která jsou vhodná pro práci na počítači nebo při umělém světle.
Lze provést speciální úpravu pro řidiče, UV ochranu nebo ochranu před modrým světlem… Monofokální brýle zase pomáhají lidem lépe vidět na blízko i na dálku.
Přesto však brýle zůstávají v mnohém na obtíž – mohou se rozbít, překáží při sportu, při koupání, vzniká dilema v letních měsících při volbě mezi dioptrickými a slunečními brýlemi…
Kontaktní čočky
Do historie optiky se v 50. letech minulého století nesmazatelně zapsal prostějovský rodák Otto Wichterle, vynálezce měkkých kontaktních čoček.
Umožnil lidem s oční vadou korigovat vidění a zároveň nemít na nose přítěž v podobě brýlí, což umožňuje větší svobodu. I čočky mají ovšem dle odborníků své nevýhody.
„Já osobně jsem odpůrce kontaktních čoček, protože lidé si neuvědomují, jak je to rizikové a nebezpečné,“ varuje primářka Lucie Valešová.
Při nošení kontaktních čoček je nutné přísně dodržovat hygienická pravidla, nenosit je nikdy na delší dobu, než na kterou jsou určené, a ideálně je střídat s brýlemi, aby s si oči odpočinuly a rohovka se mohla zhluboka „nadechnout“ kyslíku. Také pozor na kontakt s vodou – a to nejen v přírodě, ale i v bazénu či ve vaně.
Laserová operace
Právě potíže při nošení kontaktních čoček a zároveň touhla po svobodě bez brýlí přivádí stále více lidí k rozhodnutí podstoupit laserovou operaci očí.
„V případě dioptrických vad jsou světovým trendem precizní a bezpečné zákroky prováděné femtosekundovým laserem, jejichž výhodou je rychlá rekonvalescence a téměř okamžitý návrat k běžným činnostem.
Nové operace typu NeoSMILE 3D umožňují upravit dioptrie pomoci 3D femtosekundového laseru, který odstraní dioptrie velmi šetrným způsobem bez narušení pevnosti rohovky. Pacient se tak prakticky hned druhý den vrací do normálního života,“ vysvětluje docentka Skorkovská.
| Sedíte celý den u počítače a vaše oči trpí? Vyzkoušejte zrakový trénink! U lidí, kteří celý den zatěžují zrak na blízko, například hleděním do monitoru či displeje, se mohou objevovat nespecifické zrakové potíže. Jedná se o rozmazané či dvojité vidění, obtížnou soustředěnost při čtení, dochází k pocitu, že se slova na papíře „hýbou“. Bývá pravidlem, že tyto symptomy se zhoršují na konci dne. Mezi další příznaky patří únava očí, bolest hlavy, ospalost, pálení a slzení očí nebo jejich „tahání“. „Jsou zde dva rozdílné typy problémů. První se týkají zaostřovacího svalu, jenž zajišťuje přeostřování do dálky a do blízka. Druhým jsou takzvané vergenční poruchy, tedy poruchy souhybů očí,“ uvádí MUDr. Valešová. Existuje 6 vergenčních a 4 akomodační poruchy, které se ovšem mohou různě kombinovat. Jedná se proto o složitou optometristickou diagnostiku. Pro tyto pacienty připravily oční kliniky NeoVize speciální zrakové tréninky.· Co mě čeká? Balíček obsahuje tři léčebná sezení. Nejprve podstoupíte pečlivé vyšetření zraku v délce 45 minut a následné nasazení správné korekce. Poté vám bude navrženo řešení přímo na míru. · Jak budu trénovat? Dostanete soubor speciálních pomůcek, jako je například Barrelova karta. Na dvou stranách jsou natištěny tečky, které si člověk předřadí ke kořenu nosu a oběma očima se snaží zaostřovat od té nejvzdálenější, aby tečky spojoval. Dalším příkladem je test zvaný „tři kočky“. Ve skutečnosti jsou na papíře natištěné jen dvě, ale když se na ně člověk dívá přes prst nebo tužku, na kterou ostří, rozdvojí se obraz na čtyři kočky. Principem tréninku je snažit se spojit obrázky v pozadí do tří koček a udržet je spojené. Všechny pomůcky dostanete domů. · Jak často mám trénovat? Tréninky by měl pacient provádět každý den 10–15 minut. Cvičební blok trvá minimálně tři měsíce, ovšem pacienti mohou oči procvičovat i delší dobu, pokud budou cítit úlevu. · Pro koho jsou tréninky vhodné? Nejúčinnější jsou zrakové tréninky u lidí ve věku od 12 do 35 let, u starších pacientů efekt klesá, nicméně ve vyšším věku zase lze s potížemi pomoci díky takzvaným prismatickým sklíčkům. Jde o speciální skla ve tvaru optických hranolů. Opticky lámou světlo a způsobují mírný posun obrazu. |
Foto: archiv
5 nemocí očí, které nám komplikují zrak
- U onemocnění očí hraje velmi zásadní roli včasná diagnostika.
- Některé oční nemoci se dají léčit laserovou metodou.
- Nemocemi očí jsou velmi často ohroženi diabetici.
- Příznakem zeleného zákalu je bolest oka.
- Pro presbyopii je typické rozmazané vidění na krátkou vzdálenost.
- Některá onemocnění, jako je například zelený zákal či makulární degenerace, mohou vést až ke slepotě.
Díky očím si vytváříme vzpomínky a dokážeme se orientovat v prostoru. Není tedy divu, že si život bez nich většina z nás nedokáže ani představit. Přesto se někteří jedinci dostanou do situace, kdy o svůj zrak postupně přicházejí.
Často se tak děje vlivem nemocí. Víte, kvůli kterým? Tady je přehled pěti z nich.
1. Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD)
Makulární degenerace patří k nejvážnějším očním onemocněním a bývá velmi častou příčinou slepoty.
V současné době jí trpí zhruba 30 milionů lidí, obvykle se vyskytuje u starších 50 let a pravděpodobně souvisí se stárnutím oka.
Nemoc postihuje oční sítnici, konkrétně žlutou skvrnu, která je důležitá pro přímé vidění. V místě, kde zdravý člověk vidí obraz, vidí nemocní tmavou skvrnu. Mají ale zachované periferní vidění.
Mezi první příznaky onemocnění však patří neostré vidění nablízko, které často doprovází i zhoršené vidění barev. Poté přichází pokřivení obrazu. VPMD může probíhat ve dvou formách. První, suchá forma, je častější. Objevuje se zhruba u 85 % pacientů a dochází během ní k úbytku a poškození sítnicových buněk.
Znakem mokré formy, kterou trpí jen 15 % pacientů, je pak velmi rychlý a dramatický průběh. K nevratnému poškození zraku dochází v řádech týdnů a měsíců, a to kvůli cévám, které prorůstají do míst, kde nemají být.
Tyto cévy následně způsobují otok a krvácení. Jizevnaté změny, které po sobě pak onemocnění zanechá, mají za následek nevratnou ztrátu zraku. Lék na VPMD zatím neexistuje, léčba se proto soustředí hlavně na mírnění příznaků.
Ty se v některých případech daří i zcela redukovat.
2. Šedý zákal
Šedý zákal neboli katarakta je poměrně časté onemocnění starších osob, trpí jím zhruba 50 % lidí ve věku 60 let.
Jedná se o velmi častou nemoc, vlivem které dochází k zakalení jinak čiré čočky, v níž se hromadí proteiny.
Ty kromě zakalení jako takového způsobují horší propustnost světla, tedy i zhoršení zraku. Šedý zákal se vyskytuje v několika typech. Zpravidla se dělí podle příčiny.
Senilní katarakta je následkem stárnutí oka, vrozenou formu způsobuje infekce během vývoje plodu a sekundární šedý zákal vzniká ve spojitosti s jinými nemocemi, například s cukrovkou. Posledním typem je traumatická katarakta, jež je následkem poranění oka.
Šedý zákal se projevuje zkaleným, zamlženým nebo zastřeným viděním, ale také krátkozrakostí. U pacientů se zpravidla mění také vnímání barev, zvláště pak žluté. Mají navíc problém s řízením v noci, a to hlavně kvůli nepříjemnému vnímání prudkého oslnivého světla.
Výjimkou není ani dvojité vidění a dočasné zlepšení vidění na blízko. Co se týče léčby, v některých případech lze zrak upravit brýlemi.
V pokročilých stádiích je vhodnější operace, během které je vadná čočka rozdrcena ultrazvukem a nahrazena plastikovou.
3. Zelený zákal
Zelený zákal, který mnozí znají také jako glaukom, je závažné onemocnění oka, jehož přecházení může vést až ke ztrátě zraku.
Onemocnění vzniká v důsledku zvýšeného nitroočního tlaku. Zákal však může být i vrozený. Méně častou příčinou je pak zranění tupím předmětem nebo chemickou látkou.
Glaukom se nejčastěji vyskytuje u lidí starších 40 let. Rizikovou skupinou jsou také diabetici.
Glaukom je zpočátku nenápadný. K jeho odhalení jsou tedy nutné pravidelné kontroly očním lékařem. Sami pacienti často zaznamenají až zhoršení zraku, ke kterému dochází pozvolně. Nemocní nejprve zpozorují malé výpadky v zorném poli.
Ty se postupně stávají nepřehlédnutými a pacient přichází o periferní vidění. Místo některých předmětů navíc vidí jen černé stíny nebo skvrny. Pokud dojde k odumření očního nervu, nemocný trvale oslepne.
Mezi další příznaky patří:
- Náhlá bolest oka
- Bolest hlavy
- Rozmazané vidění
- Světelné záblesky v oku
- Zúžené vidění
- Náhlá ztráta zraku
- Zrudnutí v oku
- Zamlžené oko
- Nevolnost a zvracení
Možností léčby je více. Pro redukci množství tekutiny v oku se užívají kapky, mají ale spoustu nežádoucích účinků, které postihují jak oči, tak plíce a srdce. Dalším způsobem je pak laserový chirurgický zákrok, pomocí kterého se zvýší odtok tekutiny z oka a sníží se její produkce.
4. Diabetická retinopatie
Jak už název nemoci napovídá, diabetická retinopatie souvisí s cukrovkou. Konkrétně vzniká v důsledku vysoké hladiny cukru v krvi.
Následkem toho dochází k poškození drobných sítnicových cév a kapilár. Mění se i struktura a funkce cévní stěny, která má sklon k vyboulení.
Dochází ke krvácení z cév, prosakování krevní plazmy a vzniku otoku. Sítnice je nedostatečně okysličená a vzniká vazivová tkáň.
Tato tkáň se u pokročilých forem postupně svrašťuje a vede až k odchlípnutí sítnice nebo krvácení do sklivcového prostoru.
Tento proces má za následek zhoršování vidění, jež může vyvrcholit úplnou ztrátou zraku.
Rozvoj nemoci mohou uspíšit i další přidružené choroby, jakými jsou třeba vysoký krevní tlak, poruchy metabolismu tuků či onemocnění ledvin. Negativní vliv má také obezita.
Diabetickou retinopatii ještě komplikuje fakt, že na sobě pacienti často nepociťují žádné příznaky. Tedy alespoň ne v době, kdy je ještě možné zasáhnout a rozvoj nemoci zastavit. Choroba probíhá dlouho bez projevů, je navíc bezbolestná. Až v pokročilém stádiu se objevují potíže s viděním. Základem léčby je prevence, k odstranění symptomů pak slouží ošetření očí laserem.
5. Presbyopie
Ačkoli v mnohých název evokuje závažné oční onemocnění, jedná se o velmi běžnou poruchu zraku, která se jednou bude týká každého z nás. Bez výjimky. Jedná se totiž o ztrátu pružnosti čočky neboli vetchozrakost.
Ta se v praxi projevuje neschopností zaostřit na běžnou čtecí vzdálenost. Tento problém se obvykle objevuje u lidí starších 40 let a pozvolna se zhoršuje. Záleží ale na tom, jaký zrak měl člověk předtím.
U jedinců, kteří již trpěli krátkozrakostí, se nemoc zpravidla objevuje později. U lidí s dalekozrakostí se naopak projevuje dříve. Presbyopii lze řešit pomocí brýlí a kontaktních čoček
Rychlé zhoršení i ztráta zraku. Poruchu sítnice pomůže zjistit jednoduchý test
„Ach jo, zase si budu muset zajít pro silnější brýle.“ To jsem si říkala, když jsem začala v zimě hůř vidět při řízení auta. Nepatřím k těm, kteří berou návštěvu lékaře jako něco společenského, proto jsem doktorce nevolala hned. Ale za několik dní jsem nemohla přečíst číslo autobusu. Při pohledu na manžela se mi zdálo, jako by měl zamlžený obličej. Ani to ale nebylo všechno.
Přečíst článek ›
To, co mě trochu vyděsilo, byla zvlněná písmena při čtení. Sestřička u mé očařky mi nejprve nabídla termín na preventivní kontrolu za 3 měsíce. Naštěstí mě ale napadlo říct jí i o tom, že se mi špatně čte kvůli zdeformovaným písmenům. A ejhle. Na kontrolu jsem šla už za dva týdny. V tuhle chvíli jsem se začala opravdu bát.
Rychlé zhoršení i ztráta zraku
Doktorka mi udělala různá vyšetření a ukázala mi i nakreslenou mřížku. Z té bylo hned jasné, že něco není v pořádku. Místo toho, aby byly čáry rovné, jsem viděla vlnovky. Paní doktorka mě proto poslala přímo na oční kliniku.
Tam mi udělali OCT sítnice a potvrdili, že se jedná o takzvanou věkem podmíněnou makulární degeneraci. Prý patřím bohužel k těm, kteří mají sice méně častý typ, tedy vlhkou formu, ale ten za to znamená rychlé zhoršení a dokonce ztrátu zraku.
Proto mě hned objednali, abych co nejdříve začala s léčbou.
POČTYNemocí trpí ve světě zhruba 30 milionů lidí.Je nejčastější příčinou slepoty u lidí ve věku nad 50 let.V Česku ročně přibude přibližně 1000 pacientů s makulární degenerací.Vlhká forma se objevuje pouze u 15 % pacientů.
U lidí nad 60 let je 3x vyšší riziko rozvoje nemoci, stejně tak u kuřáků.
Dostávám injekce do oka s biologickým lékem. Při první jsem se hrozně bála, že přijdu rovnou o zrak. Ale doktoři mě ujistili, že bude všechno v pořádku. A bylo to tak.
Dali mi umrtvující oční kapky a skoro nic jsem necítila, jen tlak a štípnutí. A snad za 5 minut bylo hotovo. Nebyla to ovšem moje poslední injekce. Od té doby jsem byla už na třech dalších.
S léčbou jsem ještě neskončila a čeká mě další termín, kdy na injekci půjdu.
Uvidí se, jak dlouho budu muset ještě na kliniku chodit, ale zatím to vypadá, že biologické léky mi zabraly, a tak snad budu vidět. Také je otázka, kdy se mi objeví makulární degenerace i v druhém oku. Proto budu muset chodit na pravidelné kontroly a na návštěvy lékaře si zvyknout.
To, že mohu vidět, je důvod, proč jsem se rozhodla o svém příběhu říci ostatním.
Uvědomuji si, jaké jsem měla štěstí, že se u mě přišlo na makulární degeneraci včas a že teď nejsem skoro, nebo už úplně, slepá. Vděčím za to doktorům. Někteří lidé přijdou příliš pozdě a už jim nemohou pomoci.
Přečíst článek ›
Proto, jakmile se u vás objeví první problémy s očima, jděte hned k doktorovi. Raději jít několikrát zbytečně než jednou pozdě. Možná si myslíte, že přece nejde o život. Když jsem ale byla tak blízko tomu, že nebudu vidět, uvědomila jsem si, jak hrozné by pro mě bylo zůstat odkázaná na ostatní. Samozřejmě vím, že ten čas jednou přijde, ale ne teď. A ne kvůli tomu, že neuvidím.“
Názor lékaře
MUDr. Ivan Fišer, Ph.D. (primář oční kliniky Lexum)
Následkem věkem podmíněné makulární degenerace je omezena nebo zcela vyloučena možnost čtení, řízení motorového vozidla, sledování televize a rozeznávání všech detailů, například tváří kolemjdoucích. Vlhká forma věkem podmíněné makulární degenerace se objevuje méně často, ale bez vhodné léčby ke ztrátě zraku dochází rychle, obvykle v řádu týdnů.
Informace o nemoci
Za složitým názvem makulární degenerace, respektive věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD), se skrývá postižení tzv. žluté skvrny, tedy centrální oblasti sítnice.
Nemoc zahrnuje dvě rozdílné formy onemocnění – suchou a vlhkou.
Suchá forma představuje pozvolné zhoršování vidění z důvodu úbytku a poškození sítnicových buněk. V současné době neexistuje moderní metoda léčby. Šíření je ale možné zpomalit podpůrnou léčbou, konkrétně kombinací vitamínu C, E, luteinu, zeaxanthinu, zinku a mědi.
Při vlhké formě onemocnění dochází k prorůstání cév do míst, kde se vyskytovat nemají. Objevuje se méně často, ale bez vhodné léčby ke ztrátě zraku dochází rychle, obvykle v řádu týdnů.
Přečíst článek ›
- Pomoci může biologická léčba, kterou už nyní hradí zdravotní pojišťovny ve vybraných nemocnicích a očních klinikách.
- U většiny pacientů dojde díky biologické léčbě ke zpomalení nebo úplnému zastavení onemocnění.
- U vlhké makulární degenerace bylo prokázáno, že významnou roli hraje genetická zátěž.
- Rodina pacienta by tedy měla navštěvovat v pravidelných intervalech očního lékaře, aby byla případná nemoc odhalena včas.
Využít můžete také speciální genetické testy zaměřené na pravděpodobnost tohoto onemocnění. Ty provádí mimo jiné specializované oční kliniky.
Přečíst článek ›
Tipy pro zdraví
Amslerova mřížka – otestujte seniory
Testování probíhá doma s nasazenými brýlemi na čtení.
Podržte mřížku (stáhnout si ji můžete na www.ocividnejinapece.cz) ve vzdálenosti 35–40 cm jako při čtení.
- Zakryjte si jedno oko a zaměřte se na bod ve středu mřížky.
- Důležité je, aby byly vidět všechny čtverce a všechny čtyři rohy mřížky.
- Pokud je mřížka zamlžená, rozmazaná nebo mění tvar, jděte ke svému očnímu lékaři.