Právo: Dovoz léčebného konopí – vše o zdraví

Právo: Dovoz léčebného konopí – vše o zdravíZoufalí rodiče už vyzkoušeli všechno, když se jim podařilo přesvědčit Charlottina pediatra k poměrně nestandardnímu kroku • Autor: Profimedia.cz

Pokud nenastanou nečekané komplikace, během dvou měsíců se na pultech českých lékáren objeví léčebné konopí. Trvalo to rok a tři čtvrtě od schválení zákona, jenž legální využití marihuany pro zdravotní účely povolil, a zatím navíc půjde jen o sušenou bylinu z dovozu. Zdržení znalci vysvětlují jako důsledek naschválů, které změně nenápadně připravilo do cesty bývalé ministerstvo zdravotnictví. Exministr Leoš Heger se nikdy netajil svou skepsí k možnostem konopí, jež přirovnával k účinkům skleničky koňaku před spaním.

Nebyl sám, kdo si něco podobného myslel. Poslední dobou ale skeptikům ubývají argumenty a koňaková přirovnání se jeví jako neudržitelný předsudek. Ze Západu přicházejí zprávy o případech téměř zázračných účinků byliny. Méně známá a dosud nedoceněná složka konopí dokáže zachraňovat životy dětí trpících smrtelnými neurologickými poruchami, na něž nezabírá žádný syntetický lék.

Nenápadná sabotáž

Není tajemstvím, že legalizace léčebného konopí v Česku na přelomu let 2012 a 2013 prošla parlamentem navzdory odporu ministra zdravotnictví.

Legální marihuanu do lékáren, která už tou dobou byla k dispozici pacientům v desítkách zemí světa, protlačila petice lékařů, pacientů a dalších příznivců, již si vzala za svou skupina vstřícně naladěných poslanců v čele s Miroslavou Němcovou a Pavlem Bémem.

Problém ovšem nastal poté. Ministr zdravotnictví Leoš Heger a jemu podřízený Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) měli zavést do praxe něco, s čím hluboce nesouhlasili.

„Ne, že by nedělali nic,“ vysvětluje dnes dlouhý mezičas, v němž se čím dál víc lidí začalo ptát, proč schválená rostlina stále není na pultech, lékař Pavel Kubů, který se za prosazení konopí dlouhodobě angažuje.

„Oni dělali všechno pro to, aby to skončilo špatně.“

Ministerstvo a SÚKL nastavily speciální pravidla. Hned na začátku padlo rozhodnutí, že konopí nesmějí hradit zdravotní pojišťovny, bylo tedy jasné, že měsíční náklady pro pacientovu peněženku mohou snadno přesáhnout deset tisíc korun.

Příslušná vyhláška dále stanovila maximální množství byliny, kterou si smí jeden nemocný člověk měsíčně pořídit, na 30 gramů. „To je nesmyslně málo.

Nedávno publikovaná studie z několika zemí zjistila, že průměrná dávka pacienta je 60–70 gramů, někteří však potřebují i dvakrát tolik,“ říká adiktolog – a rovněž zastánce léčebného konopí – Tomáš Zábranský, který v současné době připravuje novelizaci pravidel pro ministerstvo zdravotnictví.

V rozporu se světovou praxí byly z léčebného užití konopí úplně vyloučeny děti pod 18 let a mezi specialisty oprávněné rostlinu předepisovat se nedostali oční a kožní lékaři, ačkoli zelený zákal a kožní problémy patří k obvyklým indikovaným diagnózám.

Elektronický registr receptů i výběrové řízení na českého pěstitele SÚKL připravil v podobě, jež by pravděpodobně skončila seriálem táhnoucích se žalob.

A podmínky pro dovoz, který měl poptávku vykrýt, než vyroste české konopí, byly ušité na míru jediné relativně drahé firmě z Nizozemska.

Leoš Heger a tehdejší ředitel SÚKL, jehož současný ministr Svatopluk Němeček vyměnil až letos v únoru, odmítají, že by zavedení konopí do lékařské praxe záměrně sabotovali.

Ale lidé, kteří jejich práci zdědili, o tom nepochybují. „Takhle nastavený systém léčby konopím nemohl fungovat dobře a podle mého názoru šlo právě o to,“ myslí si Tomáš Zábranský.

„Využití pro léčebné účely by se zdiskreditovalo.“

Je fakt, že nedůvěra k marihuaně, jakou chová někdejší ministr Heger, není mezi odborníky nijak vzácná.

Poměrně skepticky se k novince stavěl například šéf České onkologické společnosti Jiří Vorlíček, ačkoli pacienti s rakovinou patří mezi nejčastější uživatele rostliny. A podobné hlasy zaznívají i na Západě.

Marihuana s sebou stále vleče stín zakázané drogy, zařazené globálně nejvlivnější protidrogovou politikou Spojených států už v sedmdesátých letech mezi narkotika s nulovým léčebným potenciálem.

Konopí ovšem prokazatelně pomáhá především v léčbě symptomů různých nemocí – bolestí, svalového napětí, nevolnosti, nechutenství, nespavosti, křečí, psychických problémů. Skeptičtější lékaři si myslí, že pro tyhle potíže bohatě postačí stávající farmaka, a bylinnou léčbu vnímají jako trojského koně legalizace marihuany.

V některých amerických státech se jím totiž skutečně stala. V Kalifornii, která zelené lékárny legalizovala už v roce 1996, si dnes kartičku „Medical Marijuana Patient“ snadno pořídí každý rekreační kuřák a o náhlé epidemii bolesti zad na vysokoškolských kampusech se vyprávějí vtipy.

Takhle liberální nastavení je ale ve světě spíše výjimkou, ve většině států včetně Česka se systém buduje jako přísně kontrolovaný.

Pověst léčebného konopí zásadně vylepšil až loňský rok, kdy se v horách amerického Colorada odehrál fascinující příběh nečekaného uzdravení. Pětiletá dívenka, jež měla podle všech předpokladů brzy zemřít, dala světu zatím nejsilnější důkaz, že konopný květ je mnohem mocnějším – a zároveň tajemnějším – lékem než sklenka koňaku.

Omyl doktora Gupty

„Byli jsme téměř 70 let strašlivě a systematicky klamáni a já se omlouvám za roli, kterou jsem v tom sehrál. Omlouvám se, že jsem nepátral dost důsledně. Že jsem neprošel pozoruhodné výzkumy menších laboratoří v cizích zemích. Že jsem se stavěl odmítavě k legitimnímu volání pacientů, jejichž symptomy se zlepšily, a považoval je za simulanty, kteří se jenom chtějí zkouřit.“

Tohle pokání, jež před rokem vzrušilo lékařský svět, nenapsal jen tak někdo. Neurochirurg Sanjay Gupta je prominentní lékař dvou špičkových amerických klinik s polními zkušenostmi z válečného Iráku a navrch šéf medicínského zpravodajství televizní stanice CNN.

 Autor několika lékařských bestsellerů, někdejší poradce Hillary Clintonové, Barackem Obamou navržený na prestižní funkci generálního vojenského chirurga USA a časopisem Forbes nominovaný mezi deset nejvlivnějších osobností své země. A také donedávna zapřisáhlý odpůrce léčebného konopí.

Ještě v roce 2009, když se v několika státech schvalovala jeho legalizace, napsal do časopisu Time článek nazvaný „Proč bych hlasoval proti“. O čtyři roky později se setkal s Charlotte Figiovou a změnil názor.

Právo: Dovoz léčebného konopí – vše o zdraví25 FOKUS KONOPI D foto profimedia 0196214582 • Autor: Profimedia.cz

Narodila se v Coloradu se vzácnou a nebezpečnou formou epilepsie. Od tří let věku se její situace dramaticky zhoršovala. Vývoj se zastavil, v pěti letech byla trvale upoutaná na lůžko, mentálně postižená a jejím bezvládným tělem zmítaly v průměru dva silné záchvaty za hodinu.

Dívenka nemluvila, nemohla se hýbat, do břicha měla zavedenou výživovou trubici. Každý další záchvat ji podle lékařů mohl zabít, podstatná část dětí s touhle diagnózou se nedožije dospělosti. Odborníci vyzkoušeli neúspěšně desítky léků s velmi nepříjemnými vedlejšími účinky.

Jako poslední a poměrně beznadějný pokus navrhovali nemocnou dívku uvést do umělého spánku, aby si její vyčerpané tělo na chvíli odpočinulo.

Zoufalí rodiče už vyzkoušeli všechno, když se jim podařilo přesvědčit Charlottina pediatra k poměrně nestandardnímu kroku – aby jejich pětiletému dítěti předepsal léčebnou marihuanu.

Po chvilce hledání vhodného dodavatele se dostali do kontaktu s majitelem rodinné firmy Joshem Stanleym, který na utajeném místě v coloradských horách spolu s pěti svými bratry vyšlechtil speciální odrůdu konopí.

Nazvali ji pracovně Hipíkovo zklamání, protože při požití nepůsobí obvyklý marihuanový rauš.

A právě tahle rostlina Charlottě Figiové zachránila život. Po prvním požití extraktu z byliny záchvaty jednoduše okamžitě ustaly. Dívka dnes normálně chodí, sama se nají, začala mluvit a dokáže se učit. Když Josh Stanley přednášel o marihuaně na konferenci TEDx, běhala na pódiu a zaplněné hlediště jí aplaudovalo vstoje. Dnes mívá maximálně jeden epileptický záchvat týdně.

Zní to jako legenda o zázračném uzdravení, jenže namísto starých knih, kterým se moderní člověk zdráhá věřit, ji najdete za pár vteřin na YouTube.

Malé varování předem: proměna třesoucího se těla s vyvrácenými očními bulvami na veselou holčičku je emocionálně tak intenzivní, že se dokument Weed, který o Charlotte a léčebném konopí natočil pro CNN „obrácený“ lékař Sunjay Gupta, prakticky nedá sledovat bez většího balení kapesníků.

Co se vlastně v Charlottině mozku stalo? Vědci mechanismus účinku zatím přesně neznají, ale hlavní původce známý je. Pro jeho lepší pochopení se ovšem neobejdeme bez drobné chemické odbočky.

Charlottina síť

Když marihuanu před 50 lety kouřili Beatles, měla v průměru méně než jedno procento THC, hlavní aktivní látky, která působí psychoaktivně.

Rekreační kuřáci však toužili po silnějším rauši, a ilegální šlechtitelé proto celá léta křížili rostliny podobně, jako se šlechtí jabloně, až vznikly silné odrůdy nazývané lidově skunk.

Dnešní marihuana má tak v průměru 12 procent THC, ale na černém i medicínském trhu jsou běžně k dostání „modely“ s více než dvacetiprocentním podílem.

Josh Stanley se při šlechtění Hipíkova zklamání, jež později na počest první pacientky překřtil na Charlottinu síť, vydal přesně opačným směrem. Snažil se snižovat obsah THC v rostlině a naopak zvyšovat podíl druhé nejvýrazněji zastoupené látky nazývané CBD.

 Právě ta má podle řady studií z poslední doby netušený potenciál v neurologii a psychiatrii. Nepůsobí omamně, ale relaxačně, dokáže tlumit úzkost, odbourává křeče, záchvaty, napětí nebo mimovolné pohyby u různých neurologických diagnóz, působí antipsychoticky.

Zlepšení Charlotte Figiové už po prvním požití extraktu rostliny s vysokým obsahem CBD a prakticky nulovým THC odborníky šokovalo.

Do Colorada se začaly stěhovat rodiny podobně postižených dětí z celých Spojených států a bratři Stanleyovi založili charitativní organizaci, která jim poskytuje extrakty Charlottiny sítě za symbolické ceny.

Dnes mají v péči přes 50 těžce nemocných dětí a jejich zlepšení jsou podobná nebo ještě výraznější než u malé průkopnice.

„Robinové Hoodové marihuany“, jak je překřtil americký tisk, dokázali něco, co se navzdory legalizaci v různých zemích dosud nepodařilo – dodat konopí status vědecky seriózní naděje medicíny.

Sanjay Gupta, ztělesnění lékařského mainstreamu, při práci na dokumentu o Charlotte provedl důkladnou rešerši všech studií o konopí dvě století dozadu a v podstatě se přihlásil k názoru, jejž donedávna zastávali především dredatí aktivisté s portréty Boba Marleyho na tričku: prohibice marihuany stojí na vylhaných základech, při nichž legislativci úmyslně přehlíželi vědecké poznatky o léčivých vlastnostech konopí. Jedna ze studií o účincích konopí při léčbě epilepsie například vznikla ve stejné době na sklonku třicátých let, kdy se v USA marihuana zakazovala.

Léčivý podzim

Úspěch látky jménem CBD posunul debatu o léčebném konopí mnohem dál. Vědci už nějakou dobu vědí, že lidské tělo má vlastní systém receptorů pro kanabinoidní látky, které si samo ve chvílích stresu, zranění či nemoci produkuje.

Zajímavé:  Aplikace Zdraví Iphone 5C?

Jeho smysl zatím přesně neznáme, ale pravděpodobně jde o nějakou formu univerzálního samoléčení těla, což by vysvětlovalo, proč konopí působí na tak široké spektrum diagnóz.

Výzkumy jsou na začátku, nicméně názor, že marihuana coby „externí“ dodavatel těchto látek může přinést zásadní lékařské objevy, teď už nezní bláznivě.

A zázraky se nedějí jen v Coloradu. Na českém ministerstvu zdravotnictví a jemu podřízené lékové agentuře panuje od začátku roku vstřícnější nastavení vůči konopí.

Během října bude konečně zprovozněn elektronický registr receptů, takže se sušina bude smět začít prodávat v lékárnách. Zatím pouze ta z dovozu, během podzimu ale skončí i první výběrové řízení na českého pěstitele, takže někdy v květnu se na pultech objeví domácí marihuana.

Nejdřív jen ta s vysokým THC, ale v dalších konkurzech se počítá i s dnes již známými odrůdami bohatými na CBD.

A už tenhle podzim by mělo dojít také k novelizaci vyhlášky ministerstva zdravotnictví, jež upraví největší chyby předchozí normy.

Rozšíří spektrum specialistů, kteří smějí konopí předepisovat, zruší spodní věkovou hranici pro jeho používání a maximální měsíční limit na jednoho pacienta zvedne na 180 gramů.

Podle Tomáše Zábranského, jenž v konopné tematice radí ministrovi, je navíc pravděpodobné, že v budoucnosti dojde k jednání s pojišťovnami, zda by léčbu nemohly aspoň částečně hradit. 

Léčebné konopí z pohledu lékárenské praxe

Přípravky s obsahem konopí jsou v poslední době hojně vyhledávány. Řada studií prokazuje účinky v oblasti tlumení bolestí či léčby některých onemocnění (léčba zeleného zákalu, snížení progrese Alzheimerovy nemoci, pozitivní vliv v oblasti ovládání epileptických záchvatů apod.). Odpůrci konopí naopak upozorňují na nežádoucí účinky, které s sebou přináší.

V ojedinělých případech může dojít ke spuštění psychózy, negativním vlivům na srdeční tep, krevní tlak či játra. Sic konopí nepatří mezi silně návykové látky, může jeho nadužívání vést k vytvoření závislosti. Je tak otázkou, zdali je o konopí tak vysoký zájem, nebo zdali se jedná spíše o tlak na úpravu legislativy ve prospěch některých podnikatelských subjektů.

Květ konopí setého (Cannabis sativae flos) a květ konopí indického (Cannabis indicae flos) jsou léčivé látky uvedené ve vyhlášce č. 85/2008 Sb., o stanovení seznamu léčivých látek a pomocných látek, které lze použít pro přípravu léčivých přípravků.

Konopí patří mezi návykové látky ve smyslu zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, a nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek.

S ohledem na výše uvedené zařazení mezi návykové látky a možné zneužití jejich použití, podléhá pěstování, výroba, distribuce i výdej léčebného konopí drobnohledu příslušných orgánů. Mezi nejdůležitější právní předpisy v této oblasti patří vyhláška č. 236/2015 Sb.

, o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití.

V České republice se mohou pacienti dostat legální cestou ke konopí pouze prostřednictvím lékáren na základě elektronického receptu s omezením ze strany specializovaného lékaře. Toto konopí může být buďto dovezené ze zahraničí, a to licencovaným dovozcem, nebo vypěstované přímo v ČR.

Pěstování konopí

K pěstování konopí je potřeba licence, kterou uděluje Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále také jako „SÚKL“) na základě zadávacího řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

V zadávacím řízení SÚKL vymezí závazná pravidla správné pěstitelské praxe daného pěstitele. Licence se uděluje nejvýše na dobu 5 let. Další nezbytnost představuje povolení k zacházení s návykovými látkami.

Toto povolení je vydáváno na základě formulářové žádosti ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR.

Držitel licence k pěstování konopí (dále také jako „pěstitel“) musí pěstovat a zpracovávat konopí takovým způsobem, aby bylo zaručeno, že je vhodné k zamýšlenému léčebnému použití, splňuje požadavky vyhlášky a nevystavuje pacienty riziku nedodržení jakosti.

K nakládání s konopím jsou oprávněny pouze osoby způsobilé, celému procesu musí dohlížet osoba odborně způsobilá (absolvent magisterského studijního oboru z oblasti farmacie, lékařství, chemie či veterinárního lékařství). Všichni zaměstnanci musí být pravidelně proškolováni.

K pěstování, zpracování a uchovávání musí docházet v hygienicky odpovídajících prostorech, které jsou náležitě zabezpečeny. Veškerá činnost pěstitele podléhá důkladné protokolaci všech relevantních informací.

Veškeré vypěstované, sklizené a usušené konopí musí příslušný pěstitel úplatně převést na SÚKL za cenu určenou zadávacím řízením. Tato povinnost omezuje nelegální obchod s konopím.

Distribuce konopí

K distribuci konopí je potřeba řada povolení ze strany oprávněných orgánů. Prvním z těchto povolení je povolení k distribuci léčivých přípravků, rozšířené o distribuci léčivých a pomocných látek osobám oprávněným k přípravě léčivých přípravků.

Povolení uděluje SÚKL, a to na základě řádně vyplněné formulářové žádosti o povolení distribuce.[1] Podmínky pro jeho získání kladou vysoké technologické a personální nároky (odpovídající prostory, zařízení, kvalifikace osob apod.). Další nezbytnou podmínkou je zisk povolení k zacházení s návykovými látkami.

Toto je vydáváno na základě formulářové žádosti ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR.

V případě, kdy distributor dováží konopí ze zahraničí, je potřebné také povolení k jeho dovozu ze zahraničí, které je vydáno obdobným způsobem jako povolení k zacházení s návykovými látkami, tedy oprávněným orgánem je opět Ministerstvo zdravotnictví ČR. Dle informací ze strany SÚKL je v současnosti pouze jeden distributor konopí.

Předepisování lékaři

Konopí může být ze strany specializovaného lékaře (lékař se specializací na klinickou či radiační onkologii, paliativní medicínu, geriatrii apod.) předepsáno pouze v zákonem vymezených případech.

Mezi tyto případy můžeme zařadit chronickou a neutišitelnou bolest, případy indikace spojené s neurologickým onemocněním, indikace spojené s léčbou onemocnění HIV apod. Konopí je možné předepsat pouze formou elektronického receptu s omezením.

Ten musí vedle obecných náležitostí obsahovat rovněž specifické informace, a to: uvedení druhu konopí (viz výše), uvedení obsahových látek, cesty podávání, dávkování a celkového předepisovaného množství.

Ze strany lékaře musí být pacientovi řádně vysvětleno, jakým způsobem má konopí užívat, přičemž není doporučováno konopí kouřit, naopak je žádoucí jej inhalovat. Konopí je možné předepsat a následně vydat v maximálním souhrnném množství 180 g usušené rostlinné drogy měsíčně.

Činnost lékáren

Výdej konopí je možný pouze oprávněnými odběrateli, tedy lékárnami, které se SÚKL uzavřely rámcovou smlouvu. Tyto lékárny mohou objednávat v česku vypěstované konopí od smluvního distributora SÚKL. V současné době je těchto lékáren celkem 57.

Příprava individuálně připravovaného léčivého přípravku (dále také jako „IPLP“) obsahujícího konopí podléhá zákonné úpravě v zákoně č. 378/2007 Sb., zákon o léčivech (dále také jako „zákon o léčivech“).

V případě splnění podmínek může lékárník zahájit přípravu IPLP s obsahem konopí v množství uvedeném v elektronickém receptu s omezením, případně v množství, kterým bude dosažen množstevní limit na daný měsíc.

V opačném případě, kdy buďto nejsou splněny podmínky přípravy IPLP nebo byl dosažen množstevní limit, lékárník přípravu IPLP nezahájí. Lékárna provede u léčivé látky organoleptickou kontrolu, o kontrole provede záznam a následně látku použije při přípravě – rozvážení.

Výdej samotného IPLP s obsahem léčebného konopí podléhá běžným výdejním postupům dle vyhlášky č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi.

Jak je to s následnou kontrolou

Kontrolu dodržování povinností pěstitelů a distributorů provádí orgány, které jim vydaly příslušná oprávnění (viz výše).

V případě kontroly ze strany Policie ČR je pacient povinen prokázat svou totožnost a uvést, kterým lékařem mu bylo konopí předepsáno a která lékárna mu následně konopí vydala.

Příslušníci Policie ČR si následně v registru pro léčivé přípravky s omezením ověří, zdali jsou uvedené informace pravdivé.

Úhrada léčby z veřejného zdravotního pojištění

Úhrada konopí z veřejného zdravotního pojištění je myslitelná, do nynějška však nebylo opatřením SÚKL zařazeno mezi IPLP hrazené z veřejného zdravotní pojištění.

S ohledem na vysoké ceny, které v mnoha případech tvoří překážku léčby konopím, se Ministerstvo zdravotnictví chystá zavést úhradu konopí z veřejného zdravotního pojištění, a to do výše 90 % prodejní ceny.

Úhrada by však měla být omezena pouze na 30 g měsíčně, a to s ohledem na průměrné množství předepisované pacientům.

Závěr

Celosvětový zájem o alternativní léčbu rok od roku roste. Konopí patřící mezi návykové látky tak vzbuzuje ze strany pacientů čím dál větší zájem.

S ohledem na jeho zneužitelnost je tuto oblast potřeba důkladně upravit tak, aby byly zamezeny případy neoprávněného nakládání s konopím mimo právem aprobovanou cestu či jeho nadměrné užívání vyvolávající závislost.

V současné době nabízí přípravu IPLP a výdej konopí 57 lékáren, distribuce je prováděna jediným distributorem. Veškeré subjekty podléhají jednak náročné schvalovací proceduře, jednak častým kontrolám dodržování povinností.

Dostupnost konopí je silně ovlivněna nárustem zájmu o alternativní léčbu, což se propisuje také do ceny konopí. V budoucnu však možná dojde k zařazení konopí mezi položky hrazené veřejným zdravotním pojištěním.

Právo: Dovoz léčebného konopí – vše o zdraví

Zdroje

Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách.
Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech.
Zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
Vyhláška č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi.
Vyhláška č. 85/2008 Sb.

, o stanovení seznamu léčivých látek a pomocných látek, které lze použít pro přípravu léčivých přípravky.
Vyhláška č. 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití.

Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek.

http://www.sakl.cz/

[1] Pokyn SÚKL DIS-8, verze 6

Zelené štěstí z dovozu

Právo: Dovoz léčebného konopí – vše o zdraví Zdroj: Euro.cz

Zatím si nikdo netroufá odhadnout, kolik bude uživatelů legálního léčebného konopí. Proto se bude v první fázi jen dovážet a zřejmě na něj nebudou přispívat zdravotní pojišťovny

Legální pěstování marihuany na kšeft v tuzemsku jen tak povoleno nebude. > Stovky vykuků, kteří se těšili, jak si vydělají na svém koníčku a žádostmi již nyní zavalili ministerstvo zdravotnictví, budou mít zatím smůlu.

Zákonodárci, kteří by se měli legalizací konopí pro léčebné účely zabývat na červnové poslanecké schůzi, dávají totiž přednost dovozu byliny před jejím pěstováním v tuzemsku.

Zajímavé:  Vitamíny Ve Třetím Trimestru?

„Jde o to, aby se konopné produkty dostaly k vybraným pacientům co nejdříve, což v počáteční fázi splní jen import,“ říká jeden z předkladatelů legislativních změn poslanec Jiří Skalický (TOP 09).
V ideálním případě bude marihuana v lékárnách k dispozici od příštího roku.

Z počátku ale na ní nebudou zřejmě přispívat zdravotní pojišťovny. Podle dostupných údajů by mohl gram byliny v lékárně vyjít na zhruba dvě stovky, což je cena, která v podstatě odpovídá černému trhu. Podstatným rozdílem je, že lékárenské zboží garantuje konkrétní obsah účinných látek. Drobné samopěstitelství bude i nadále zakázáno.

Opravdu drahá agentura

„Jmenuji se Zdeněk Majzlík, je mi 66 let a podle zákonů České republiky a Evropské unie jsem drogový dealer, kterému neustále hrozí zatčení a odsouzení k mnohaletému vězení. Je tak tomu proto, že sháním a pěstuji pro svou dceru konopí s vyšším obsahem THC, než povoluje zákon.“ Emotivními slovy se pan Majzlík snaží prolomit legalizaci konopí k léčebným účelům.

S dosavadními návrhy ale asi spokojen nebude. Jak uvádí, jeho dcera k tomu, aby se zbavila permanentních potíží, křečí a bolestí, denně potřebuje 3,5 až pět gramů byliny. Což by pro ni znamenalo vydat několik set denně. Při jejím sedmitisícovém invalidním důchodu pro ni zůstane nákup marihuany, byť legálně, v říši snů.

Pan Majzlík se svých obav z policejních perzekucí zřejmě hned tak nezbaví.
Marihuana se ve světě používá především jako podpůrné léčivo k tlumení chronických a neztišitelných bolestí, křečí a spastických stavů a pro terapii kožních chorob a artritid. Kolika pacientům budou odborní lékaři konopné produkty předepisovat, zatím vůbec není zřejmé.

A právě proto by se mělo počkat s povolením pěstování v tuzemsku. Podle dosavadních odhadů to totiž vypadá, že na celkovou potřebu by měl stačit jeden skleník o sto metrech čtverečních. „Zatím netušíme, kolik by měl stát jeden gram konopí vypěstovaného v tuzemsku.

Do nákladů se vedle výstavby a provozu pěstírny totiž musí započítat také režie státní agentury, rozbor ve specializované laboratoři a jiné výdaje. Neumíme tedy posoudit, zda by pěstování vyšlo levněji než dovoz,“ vysvětluje poslanec Skalický.

Mezinárodní Úmluva o omamných látkách totiž legální pěstování konopí k léčebným účelům podmiňuje zřízením agentury, která má dohlížet nad celým procesem. Od udělení licence producentovi, přes stanovení podmínek pro správnou pěstitelskou praxi, kontrolu a dohled až po výkup, skladování a distribuci byliny k pacientům.

Devět eur za dávku

Expertní skupina vedená děkanem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Tomášem Zimou, která připravila podklad pro legalizaci konopí k léčebným a výzkumným účelům, původně dávala přednost právě variantě, při níž by lékárny byly zásobeny z domácích zdrojů. Předpokládala, že funkce agentury by se mohl ujmout Státní úřad pro kontrolu léčiv.

To je ale podle legislativců sporné řešení a lékový úřad by se podle nich nevyhnul střetu zájmů.
Proti se postavilo i ministerstvo zdravotnictví. „Zřízení a provoz státní agentury a zajištění výkonu spolu souvisejících činností je finančně značně náročné a u výsledného produktu by se jistě odrazilo v ceně, která by nebyla zanedbatelná,“ upozorňuje resort.

Ve hře zatím zůstává jen dovoz konopí z Nizozemska, které jím zásobuje ještě několik dalších zemí, například Itálii, Finsko a Německo. Právě v zemi tulipánů zřídili státní agenturu (Office for Medicinal Cannabis), která vykupuje produkci od jediného licencovaného pěstitele, a do lékáren ji dodává opět jediný nasmlouvaný farmaceutický distributor.

Monopolní dodavatel funguje ještě v USA, Kanadě a ve Velké Británii.
Nizozemští pacienti v lékárně zaplatí za jedno pětigramové balení vysoce kvalitního konopí 41 až 43 eur bez šestiprocentní DPH, jak uvádějí ve své studii Pěstování léčebného konopí – analýza zahraničních zkušeností z regulačního a ekonomického hlediska autoři z Centra adiktologie Vendula Běláčková a Tomáš Zábranský.

Jak dále ze studie vyplývá, patří holandská cena léčebného konopí k nejvyšším ze všech zemí, kde fungují legální pěstírny.

Naproti tomu zkušenosti českého vědce Lumíra Ondřeje Hanuše, který působí na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, říkají, že v Izraeli se pacienti k bylině dostanou za pár babek. K léčbě se využívá již více než deset let. Pacienti lék dříve dostávali dokonce zadarmo.

„Nyní platí 370 šekelů měsíčně, což je méně než desetina životního minima. Konopí dostávají buď v surové podobě jako vrcholové palice rostliny nebo ve formě olejů, kapek, mastí, koláčků nebo je výtažek z konopí přimíchán do medu či cukru. Je to levná léčba s minimem nežádoucích účinků,“ uvedl v tisku Hanuš.

Láce to je: přepočteno za gram izraelští pacienti vydají zhruba jeden dolar.

V zemi totiž získalo licenci osm pěstitelů – dobrovolníků. Gram marihuany vyprodukují za asi 70 korun, jak zjistila zmíněná analýza. Nutno ale podotknout, že ji pěstují za příznivých klimatických podmínek, a tedy i nižších nákladů. Podle ministerstva zdravotnictví Izraele musí léčebné konopí obsahovat minimálně 18 procent THC.

„Za předpokladu, že by se cena léčebného konopí v České republice pohybovala ve stejném rozmezí, jako je tomu u zahraničních studií (tj.

mezi maloobchodní a velkoobchodní cenou konopí na černém trhu), a za předpokladu, že by jedinou alternativou dovozu byl holandský Office for Medicinal Cannabis, jenž zatím operuje jako výhradní distributor léčebného konopí na území Evropy, by se cena in-door pěstovaného konopí pohybovala na třetině až polovině ceny dovozní,“ míní autoři zmíněné studie.

Za nejefektivnější považují, „pokud státní agentura licencuje a kontrahuje větší počet pěstitelů, aby v důsledku monopolizace produkce nedocházelo k vykupování nekvalitního produktu jako v Kanadě nebo k relativně vysokým cenám, jako je tomu při mezinárodním srovnání v Nizozemsku“.

Jen za svoje peníze

Tento postoj ale zatím nenašel oporu na oficiálních místech. I když nad domácím pěstováním se voda ještě zdaleka nezavřela. I ministerstvo zdravotnictví navrhuje, aby se tak stalo po dvou letech od legalizace léčebného konopí.

„Je třeba definovat, kdo může konopí pěstovat, za jakých podmínek, kdo bude garantovat výstup a jaká bude cena. Je nutné počítat s jedním až dvěma roky pro nastavení přísných pravidel,“ míní poslanec Skalický.

I přes vyšší cenu, za niž si pacienti budou moci v českých lékárnách vyzvednout konopí na recept s modrým pruhem, se nezdá pravděpodobné, že by na něj přispívaly zdravotní pojišťovny. Alespoň ne hned zkraje. I když názory se různí. Například pojišťovna Metal-Aliance by se přiklonila k alespoň částečné úhradě.

„Pouze ale pro vyjmenované diagnózy a se spoluúčastí pojištěnce,“ uvádí její mluvčí Zuzana Dosoudilová.
Naproti tomu Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR je proti tomu, aby se farmaceutické konopné produkty hradily z pojištění.

„Nejedná se o kauzální léčbu, ale pouze o potlačování symptomů, kterými se příslušné nemoci a stavy pozitivně reagující na podávání marihuany, projevují. Jedná se tedy o terapii podpůrnou,“ vysvětluje mluvčí pojišťovny Hana Kadečková. Všeobecná zdravotní pojišťovna, jež ovládá tři pětiny trhu, odmítla legislativní záměry komentovat před jejich schválením.

Chybí zkušenosti

Rovněž lékaři, kteří budou v rámci své odbornosti autorizováni k předpisu konopí svým pacientům, si nejsou jisti, do jaké míry by léčivo měly pojišťovny hradit.

Šéf České onkologické společnosti Jiří Vorlíček podobně jako přednosta infekční kliniky brněnské fakultky Petr Husa míní, že by léčebná marihuana měla být hrazena ve stejném režimu jako jiné léky sloužící k tišení bolestí. „Pojišťovny by na léčbu měly zčásti přispívat.

Pacienti jsou většinou starší lidé, chronicky nemocní s nižšími příjmy a na léčbu by jinak neměli,“ říká předseda Společnosti pro studium a léčbu bolesti Richard Rokyta.
Mnohé medicínské kapacity upozorňují, že pro některé diagnózy není užití marihuany odzkoušeno standardním pozorováním.

„K využívání tohoto typu konopí zatím v našem oboru neexistují seriózní klinické studie. Z pozorování našich pacientů, kteří připouštějí občasné lokální použití netechnického konopí v doma připravovaných mastech, usuzujeme, že látka může být velmi účinná u různých forem lupénky, atopického ekzému a dalších zánětlivých chorob.

Pokud se v klinických studiích prokáže jednoznačná účinnost a bezpečnost, pak by pacienti měli mít v indikovaných případech tento lék hrazen ze zdravotního pojištění,“ míní dermatolog Petr Arenberger. I ministerstvo zdravotnictví upozorňuje, že by se mělo o úhradách uvažovat až po řádných klinických zkouškách.

I proto specialistka na roztroušenou sklerózu, profesorka Eva Havrdová zastává názor, že v první řadě by se měl pacientům zpřístupnit již otestovaný lék Sativex, a to jak fyzicky, tak cenově. Tento přípravek je sice již rok registrován lékovým úřadem, nicméně zatím není na českém trhu v distribuci. Nebyla stanovena jeho maximální cena ani úhrada pojišťovnou. Měsíční dávka vychází na deset tisíc korun, což je pro řadu pacientů nedostupným snem.

Počty potřebných nikdo nezná

Další, nikoli nepodstatnou, brzdou pro rychlé a široké zpřístupnění léčebného konopí je absence představy o počtu indikovaných pacientů. „Je s podivem, že zatím neexistuje studie, která by obsahovala zásadní informace o tom, kolika pacientům a s jakou diagnózou by léčivé přípravky z konopí byly určeny,“ upozorňuje Skalický.

To je přitom zásadní údaj pro to, aby se mohl načrtnout byznys plán budoucích pěstíren. I kdyby se třeba uvažovalo o postupném vývozu konopí do dalších zemí.
Ani oslovení odborníci si většinou netroufli odhadnout počty nemocných, kteří by se mohli legálně konopím léčit.

Profesorka Havrdová ale uvedla, že by mohlo ročně jít o zhruba tisíc lidí trpících roztroušenou sklerózou v pokročilém stádiu. „Léky z konopí jim uleví od křečí, jiné preparáty buď nefungují, nebo mají řadu jiných účinků,“ vysvětluje. S touto chorobou přitom v zemi žije kolem sedmnácti tisíc lidí.

„Pacientů s lupénkou je v České republice kolem dvou set tisíc, s atopickým ekzémem především u mladších ročníků ještě mnohem víc. Hodně pesimistické odhady hovoří až o 20 procentech populace nejnižších věkových skupin. Nemyslím si ale, že by se s legalizací konopí pro léčebné účely všichni vrhli na tuto formu léčby.

Preparátů k potlačování projevů obou chorob je spousta, takže bych si dovolil tvrdit, že konopné preparáty budeme využívat jen ve speciálních indikacích,“ míní profesor Arenberger.
I ze zahraničních zkušeností vyplývá, že zcela jistě nepůjde o masovou záležitost.

Například v již zmíněném Nizozemsku, které je o polovinu početnější než Česko, je legálních uživatelů marihuany pět set a například v šestkrát větší Velké Británii tři tisíce. Nejdále je progresivní Izrael, kde se počet pacientů již vyšplhal k sedmi a půl tisícům.

Zajímavé:  Jake Jsou Priznaky Strevni Chripky?

Levný Izrael
Cena konopí pro léčebné účely
Stát Produkt Cena pro pacienta v národní měně za obvyklé množství Cena v národní měně/g Parita kupní síly v národní měně k USD (OECD) Cena g/USD dle parity kupní síly
Nizozemsko Bedrobinol (konopná sušina)* 41,25 EUR + 6 % DPH/5 g 8,7 EUR 0,87 10,1 192
Nizozemsko Bedrocan (konopná sušina)* 41,25 EUR + 6 % DPH/5 g 8,7 EUR 0,87 10,1 192
Nizozemsko Bediol (konopná sušina)* 43,50 EUR + 6 % DPH/5 g 9,2 EUR 0,87 10,6 202
Finsko Bedrocan (konopná sušina – dovoz) 12 EUR/g 12 EUR 1,00 11,9 227
USA – Kalifornie n. a. 30–70 USD/oz. 14 USD 1,00 14,3 271
Kanada – centrální pěstírna Prairie Plant Systems Inc. – konopná sušina 5 CAD/g + daň 5 CAD 1,30 3,8 73
Kanada – výdejna The Medicinal Cannabis Dispensary, Vancouver 6–10 CAD 8 CAD 1,30 6,1 117
Izrael Konopná sušina z centrální výdejny 100 USD/měsíc (cca 100 g) 3,7 ILS 4,47 0,8 16
Španělsko Konopná sušina 40 EUR roční poplatek 4 EUR 0,79 5,1 96
pramen: Pěstování léčebného konopí – analýza zahraničních zkušeností z regulačního a ekonomického hlediska

*různý obsah účinných látek THC a CBD

Léčebné konopí je dostupné, lékárny vydaly rekordní počet receptů – konopne-lekarny.cz

Zákon, který v Česku umožnil pacientům užívat konopí v boji s různými neduhy, platí od roku 2013. Reálně se však medicínská marihuana dostala k lidem zhruba až o dva roky později. Spuštění systému provázely problémy s elektronickými recepty, vysoké ceny léčiva i nezájem lékařů o jeho předepisování.

Během posledního roku se však situace změnila. Počet lékařů, kteří konopí mohou předepisovat, se zdvojnásobil, takže jich je momentálně sedmapadesát, nejvíc v pražské Fakultní nemocnici v Motole a­ brněnském Masarykově onkologickém ústavu. Jde o lékaře se specializací onkologie, revmatologie či ortopedie, kteří mohou marihuanu předepisovat pouze na vyhláškou stanovené diagnózy.

Cena za gram léčiva naopak v posledních letech klesla o desítky procent a podle některých odborníků je konopí mnohem dostupnější. „Dostupnost léčebného konopí se zásadním způsobem zlepšila zavedením povinného elektronického receptu.

Právo: Dovoz léčebného konopí – vše o zdraví

Právě díky dovozům lze podle něj momentálně recept na léčebné konopí uplatnit téměř ve všech tuzemských lékárnách, a to maximálně do druhého dne. Další významný dovozce léčebného konopí, společnost Czech Medical Herbs, však tento optimismus nesdílí.

Gram už stojí pod dvě stovky

„Stojí to na předpokladu, že konopí bude ve skladech, což nelze tvrdit s jistotou,“ říká jednatel firmy Tomáš Kubálek. Připouští však, že je to možné v případě kontinuálních dodávek do českých lékáren.

O ty se kromě dovozců stará i zlínská firma Elkoplast, která vyhrála tendr na českého pěstitele léčebného konopí. V průběhu čtyř let má dodat na trh celkem 40 kilogramů tohoto léčiva, přičemž druhá dávka domácí produkce v lékárnách skončila letos v červnu.

Cena za gram medicínské marihuany v lékárně už klesla pod hranici, za niž se prodává na černém trhu, tedy 200 korun za gram. Dovážené konopí však paradoxně dlouhodobě vychází levněji než tuzemské. „Konopí z dovozu je o několik desítek korun na gram levnější než české,“ tvrdí Hana Vágnerová z pacientského spolku KOPAC.

Příčinou je podle ní hlavně nastavení tendru. „Dle byrokratických podmínek zadávacího řízení se jej v­ Česku nevyplatí pěstovat,“ tvrdí Vágnerová. „Myslíme si, že současná cena není optimální, ale je to dané velikostí poptávky,“ připouští jednatel Elkoplastu Tomáš Krajča. Dodává také, že při současném objemu produkce pro firmu pěstování není výdělečné.

„Tuzemský dodavatel léčebného konopí vzešel z výběrového řízení dle platné legislativy a byla s ním uzavřena rámcová smlouva na dobu čtyř let,“ sdělila na dotaz MF ­DNES mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Barbora Peterová. Během čtyř let je cena pevně stanovená a stát veškerou produkci konopí od firmy vykupuje a následně distribuuje lékárnám.

Léčebné konopí není „byznysem“ ani pro největší dovozce ze zahraničí. Sázejí však na to, že zájem o­ ně poroste jak na straně pacientů, tak lékařů.

„V Česku se ročně vypěstuje zhruba 20 tun nelegálního psychotropního konopí, oficiálního léčebného konopí se od roku 2014 prodalo přibližně sedm kilogramů. Disproporce je tak naprosto evidentní.

Lze namítat, že se do toho počítá i konopí určené k rekreačnímu užití, ale dovolím si tvrdit, že potenciál trhu na léčebné konopí v Česku je devět až deset tun ročně,“ tvrdí Kubálek.

Vláda chce dostupnost léčebného konopí v Česku dál zlepšovat. Minulý týden požádal premiér Andrej Babiš (ANO) ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha(ANO), aby příslušný návrh předložil. Kabinet ho bude zřejmě projednávat v průběhu tohoto týdne.

Chtěl pěstovat léčebné konopí, plány mu zkřížila policie

Ilustrační foto
Foto: archiv Právo

Výhledově by se nejen pěstování, ale i příprava a vývoj léčebných prostředků mohlo stát výnosným byznysem. Mezi zájemci je třeba farmaceutická fakulta z Hradce Králové, majitel tzv. konopných lékáren nebo výrobce plastových výrobků, který už má licenci na dovoz konopí z Nizozemí.

Zajímavé je, že do souboje o udělení licence chtěl jít i majitel sítě obchodů s potřebami pro pěstování rostlin v domácím prostředí, tzv. growshopů. Jeho plány mu ale překazila policie, která na podzim udělala velký zátah na growshopy po celé republice, protože podle ní napomáhaly nelegálnímu pěstování konopí.

„O podání žádosti o licenci jsem dlouho uvažoval, zhatil mi to však proces, který je se mnou veden,“ řekl Právu Michal Otipka, společník firmy Growman Plains. Na rozšiřování svého byznysu nemá ani pomyšlení, protože kvůli policejnímu zásahu má existenční potíže. Policie mu totiž v jeho obchodech a skladech zabavila zboží v hodnotě až dvacet miliónů korun.

Stejně jako další desítky podnikatelů ve stejném oboru i Otipku policisté podezírají, že se podílel na šíření toxikomanie, a hrozí jim až pět let vězení. O své nevině je však pevně přesvědčen. „Toxikomanii jsme nešířili. Všechno zboží, co jsme prodávali, se hodí pro pěstování celé řady rostlin,“ hájí se Otipka.

O licenci na pěstování marihuany bude usilovat i majitel již deseti tzv. konopných lékáren Jiří Stabla, kterému se podařilo svézt na vlně velké a nenasycené poptávky a vydělat slušné peníze.

Jeho firma nabízí hlavně dermatologické přípravky z technického konopí, jehož pěstování a využívání zákon nezakazuje, neboť obsahuje nízké dávky účinné látky THC.

„Sehnal jsem investory, kteří jsou na rozjetí pěstování ochotni dát 200 miliónů korun. Jeden z nich má k dispozici volné haly a sklady,“ řekl Stabla Právu. Firmy budou muset zajistit konopí před zloději a zneužitím. Podle zákona budou vše, co SÚKL nevykoupí, muset zničit a vše zaprotokolovat.

Stabla se podle svých slov inspiroval v Izraeli, kde na ostrahu objektů, v nichž se konopí pěstuje, jde až polovina rozpočtu konopných farem. „Ten zabezpečovací systém je tak propracovaný, že se neztratí ani gram,“ dodal Stabla.

Ve svých sklenících chce konopí pěstovat i farmaceutická fakulta v Hradci Králové, jejíž vědci již dnes s konopím experimentují.

„Naše fakulta se zabývá léčivými rostlinami, má na to lidi a má svou botanickou zahradu, tak by bylo ke škodě celé společnosti, kdybychom se o to nepokusili,“ řekl nedávno Právu děkan fakulty Alexandr Hrabálek.

Léčba konopím je v Česku schválená již víc než rok, přesto si pacienti s roztroušenou sklerózou nebo trpící bolestmi či nechutenstvím sušenou drogu nemohou v lékárnách pořídit. Nepodařilo se totiž zprovoznit registr elektronických receptů, který by měl nakládání s konopím hlídat.

SÚKL vydal už tři licence na dovoz; jednu z nich slušovické firmě Elkoplast, která vyrábí plastové zboží. Otec jednoho z majitelů Elkoplastu, Ladislav Krajča, je velký nadšenec do léčení konopím.

Kdo si ale myslí, že bude po roce vydělávat, tak žije v iluzi. Bude chvíli trvat, než tu budou tisíce a desetitisíce pacientů, než se nemalé vložené náklady vrátí

„Zkusíme požádat o licenci a konopí pěstovat, protože je potřeba, aby to bylo levnější, neboť zdravotní pojišťovny to hradit nebudou,“ řekl Právu. Konopí, které chtěl dovážet z Nizozemska, by stálo okolo dvou set korun za gram. Zatím ale neobjednal ani gram, protože není zcela funkční elektronický recept.

„Pacienti mi volají, že jim to lékaři doporučují, ale že jim to nemohou předepsat, protože ještě nemají elektronický recept. Někteří pacienti mi do telefonu pláčou, že by konopí potřebovali, a nemohou se k němu dostat,“ poznamenal Krajča.

Lékař a propagátor léčebného konopí Pavel Kubů Právu řekl, že s několika kolegy založili firmu Konomed, jejímž cílem je podílet se na rozhýbání léčby konopím. „My jsme konsorcium odborníků, které se zaměřuje na zavádění nových metod léčby do praxe,“ uvedl Kubů. Chtějí nabízet služby jak pěstitelům, tak i lékárnám, např. s výrobou léčivých přípravků, nebo chtějí školit lékaře.

Očekává, že bude po léčení konopím poptávka, např. se o něj začínají zajímat i soukromé kliniky. „Kdo si ale myslí, že bude po roce vydělávat, tak žije v iluzi. Bude chvíli trvat, než tu budou tisíce a desetitisíce pacientů, než se nemalé vložené náklady vrátí,“ podotkl.

Hlavní zprávy

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector