Nejlepší prevencí infarktu myokardu je změna životního stylu. Platí to jak pro osoby, které dosud infarkt myokardu neprodělaly, tak pro lidi, kteří již toto onemocnění někdy prodělali a chtějí se vyhnout recidivě.
V prevenci kardiovaskulárních onemocnění (včetně infarktu myokardu či cévní mozkové příhody) se uplatňují následující:
- snížení cholesterolu v krvi konzumací zdravé, vyvážené stravy s omezením nezdravých tuků
- zanechání kouření
- pravidelná kontrola krevního tlaku a jeho udržování ve zdravém rozmezí
- udržování tělesné hmotnosti ve zdravém rozmezí
Co je infarkt myokardu?
- Infarkt myokardu neboli srdeční infarkt je život ohrožující onemocnění, při kterém v důsledku přerušení zásobení části srdeční svaloviny (myokardu) kyslíkem a živinami dochází k jejímu odumření.
- Příčinou infarktu myokardu je kornatění tepen (ucpání tepen zásobujících srdeční svalovinu sklerotickými pláty a nasedající krevní sraženinou – trombem).
- Kardiovaskulární onemocnění (včetně infarktu myokardu) jsou celosvětově nejčastější příčinou smrti.
- Proto je dobré dbát na prevenci a snažit se těmto chorobám vyhnout.
- Mezi příznaky infarktu myokardu patří svíravá bolest na hrudi, která má tendenci vyzařovat do dolní čelisti, ramene nebo třísel a je spojena s příznaky jako je dušnost, motání hlavy, ztráta vědomí, pocení, nevolnost nebo zvracení.
- V některých případech může infarkt myokardu skončit i smrtí.
Prevence infarktu myokardu
V prevenci infarktu myokardu se uplatňuje změna životního stylu, která stojí na 4 hlavních zásadách, a to na snížení hladiny cholesterolu v krvi, dostatku pohybu, zanechání kouření a udržování krevního tlaku a tělesné hmotnosti ve zdravém rozmezí.
Snížení hladiny LDL cholesterolu v krvi
- Nezdravé stravování založené na konzumaci potravin s vysokým obsahem nezdravých tuků, přispívá k rozvoji aterosklerózy tepen a zvyšuje riziko infarktu myokardu.
- Čím déle nezdravé tuky jíme, tím vyšší je riziko tvorby sklerotických plaků v tepnách.
- Nezdravé tuky obsahují „špatný“ cholesterol, který je odpovědný za rozvoj aterosklerózy.
- Existují dva hlavní typy cholesterolu:
- LDL cholesterol (cholesterol obsahující lipoproteiny o nízké hustotě – z anglického low-density lipoprotein – LDL): tento druh cholesterolu obsahuje převážně tukovou složku a jen velmi malé množství bílkovin a protože je odpovědný za „ucpávání“ cév a ukládání cholesterolových plaků do jejich stěny, označujeme ho jako „zlý“, „špatný“ nebo „nezdravý“ cholesterol
- HDL cholesterol (cholesterol obsahující lipoproteiny o vysoké hustotě – z anglického high-density lipoprotein – HDL): tento druh cholesterolu se naopak skládá převážně z bílkovin a obsahuje jen malé množství tuku. Narozdíl od LDL cholesterolu pomáhá HDL cholesterol snižovat ukládání cholesterolových plaků do cévních stěn a je proto označován jako „dobrý“, „hodný“ nebo“zdravý“ cholesterol
- Kromě toho existují také dva druhy tuků, a to nasycené a nenasycené.
- V prevenci kardiovaskulárních onemocnění bychom se měli vyhnout potravinám s vysokým obsahem nasycených tuků, které zvyšují hladinu LDL cholesterolu v krvi a měli bychom naopak do jídelníčku zařazovat zdravé tuky, které zvyšují hladinu HDL cholesterolu v krvi.
- Mezi potraviny bohaté na nasycené tuky, mimo jiné, patří:
- smažené potraviny
- tučné maso a uzeniny
- máslo
- slanina
- tvrdé sýry
- průmyslově vyráběné pochutiny a cukrovinky s přidaným palmovým nebo kokosovým olejem a s transmastnými tuky
- V prevenci kardiovaskulárních onemocnění (včetně infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody) se doporučuje takzvaná středomořská dieta, která je založena na konzumaci ryb, ovoce a zeleniny a zdravých tuků.
- Máslo a tvrdé sýry můžete v prevenci kardiovaskulárních onemocnění střídmě konzumovat, ale je lepší je nahradit zdravými rostlinnými oleji, jako je například olivový olej.
- Mezi ryby, jejichž konzumace je v prevenci infarktu myokardu nejvhodnější patří například losos, sardinky nebo slanečci, nicméně můžete s mírou jíst i jiné mořské ryby.
- Je ale vhodné vybírat si kvalitní ryby s prověřeným složením, protože mořské ryby jsou často kontaminovány rtutí.
- Ryby jsou také bohatým zdrojem omega-3 mastných kyselin, které rovněž pomáhají v prevenci kardiovaskulárních onemocnění.
- Nejlepší je užívat omega-3 mastné kyseliny v přirozené formě z potravin, užívání doplňků stravy nedoporučujeme, pokud vám tyto doplňky nepředepíše lékař.
- Některé doplňky stravy mohou i škodit.
- Proto se vždy o užívání jakýchkoli doplňků stravy poraďte s lékařem.
Kouření
Kouření je významným rizikovým faktorem pro vznik kardiovaskulárních onemocnění, protože zvyšuje krevní tlak a podílí se na vzniku aterosklerózy.
Pokud se tedy snažíte o prevenci infarktu myokardu je vhodné s kouřením přestat.
Kouření je významným rizikovým faktorem infarktu myokardu a cévní mozkové příhody
Poraďte se ve specializovaném centru pro odvykání kouření, které najdete v každém krajském městě.
Vysoký krevní tlak
Dlouhodobě vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze) vede ke zvýšenému namáhání cév, což zvyšuje riziko infarktu myokardu.
Kromě užívání léků na snížení krevního tlak, kterým říkáme antihypertenziva (patří mezi ně různé skupiny léků, jako jsou ACE inhibitory, sartany, betablokátory, blokátory kalciového kanálu, apod.) můžete krevní tlak snížit také dodržováním zásad zdravé výživy, omezením konzumace alkoholických nápojů, udržováním tělesné hmotnosti ve zdravém rozmezí a pravidelnou pohybovou aktivitou.
Strava a vysoký krevní tlak
- Zdravé stravování je důležité také v prevenci i léčbě vysokého krevního tlaku.
- Navíc je nutné omezit denní příjem soli, protože zvyšuje krevní tlak a čím více soli (chloridu sodného) jíte, tím vyšší krevní tlak budete mít.
- Proto by denní příjem soli neměl přesáhnout 2,4 g, což je zhruba jedna kávová lžička.
- Na snížení krevního tlaku je nejlepší nízkotučná dieta s dostatkem vlákniny (celozrnná rýže, chléb nebo těstoviny) a dostatek ovoce a zeleniny.
- Ovoce a zelenina navíc obsahují důležité živiny, vitamíny a minerály, které prospívají nejen našemu srdci, ale i celému organizmu.
- Každý z nás by měl denně sníst 5 porcí ovoce a zeleniny.
Alkohol
Pravidelná konzumace většího množství alkoholu zvyšuje krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi, což zvyšuje riziko infarktu myokardu.
Ideální je alkohol vůbec nepít, ale pokud ho pijete, nepřekračujte následující limity:
- 14 jednotek alkoholu týdně, což představuje zhruba 2 litry vína nebo 3 l středně silného piva (s obsahem alkoholu do 5 %)
- pokud pravidelně pijete 14 jednotek alkoholu týdně je lepší toto množství rozložit do několika dnů, než si jednou pořádně zavdat, a pak celý týden nepít.
- Vyhněte se nárazovému pití většího množství alkoholu najednou s cílem se opít.
- Nárazové pití způsobuje náhlý vzestup krevního tlaku, což může být nebezpečné a podstatně zvýšit riziko infarktu nebo cévní mozkové příhody.
- Výzkum prokázal, že lidé, kteří prodělali infarkt myokardu a nezanechají nárazového pití, mají dvakrát vyšší riziko úmrtí na infarkt myokardu či cévní mozkovou příhodu než lidé, kteří po infarktu či mozkové mrtvici pít přestanou nebo konzumaci alkoholu razantně omezí.
Zdravá tělesná hmotnost
- Nadváha a obezita se podílí na zvýšení krevního tlaku a tím zvyšují i riziko infarktu myokardu.
- Proto je v prevenci kardiovaskulárních onemocnění nutné dbát na udržování tělesné hmotnosti ve zdravém rozmezí.
- Jak jste na tom si můžete vypočítat podle indexu tělesné hmotnosti (BMI – Body Mass Index).
- Ten si vypočtete tak, že svojí tělesnou hmotnost v kilogramech vydělíte druhou mocninou vaší výšky v metrech.
- Pokud tedy například vážíte 80 kg a měříte 180 cm, váš index tělesné hmotnosti vypočtete jako 80/1,82 což je 80/3,24 a tedy 24,69.
- Hodnoty indexu tělesné hmotnosti v rozmezí 18,5–25 jsou považovány za normální, hodnoty pod 18,5 označujeme jako podvýživu, hodnoty 25 – 30 jako nadváhu a hodnoty nad 30 jako obezitu (při hodnotách nad 35 pak hovoříme o těžké obezitě).
- Z hlediska prevence infarktu je ideální udržovat si index tělesné hmotnosti do 25.
- Pamatujte si, že i snížení hmotnosti o pár kilogramů podstatně snižuje riziko infarktu myokardu.
- Nejlepší způsob jak zhubnout je kombinace zdravého stravování a dostatku pohybu.
- Zázračné doplňky stravy na hubnutí ani zázračné diety vám sami o sobě nepomohou a jen budete zbytečně vyhazovat peníze.
- Při hubnutí můžete jíst všechno, nepřejídat se a měli byste do jídelníčku zařadit hlavně dostatek ovoce a zeleniny a omezit příjem tučných jídel a červeného masa.
- Pokud k tomu přidáte aktivní pohyb po dobu alespoň 30 minut minimálně 5x týdně (stačí klidně i rychlá chůze), určitě nějaké to kilo shodíte.
Dostatek pohybu
Pěstování aktivního životního stylu s dostatkem pohybu pomáhá udržet krevní tlak ve zdravém rozmezí (do 140/90) a je také účinnou prevencí nadváhy a obezity a tedy i infarktu myokardu.
V prevenci infarktu myokardu se doporučují nízkointenzivní aktivity, jako je rychlá chůze, plavání nebo jízda na kole. Naopak vysokointenzivní cvičení, jako je například fotbal nebo squash nejsou pro každého vhodné.
Dostatek pohybu je jedním z nejlepších způsobů prevence infarktu myokardu
V prevenci vzniku infarktu lékaři doporučují minimálně 30 minut pohybové aktivity alespoň 5x týdně.
Než začnete provozovat jakoukoli novou fyzickou aktivitu, vždy se předem poraďte se svým lékařem.
Nezačínejte v 50. letech běhat, když jste předtím každý den 8 hodin seděli u stolu, apod.
Tím si koledujete akorát o zranění.
Co si z článku odnést?
Infarkt myokardu je život ohrožující onemocnění způsobené ucpáním věnčitých (koronárních) tepen, které zásobují srdeční svalovinu kyslíkem a živinami krevní sraženinou nebo aterosklerotickými pláty.
V prevenci infarktu myokardu a kardiovaskulárních onemocnění (včetně například cévní mozkové příhody) se uplatňují zejména zdravá výživa (dostatek ovoce a zeleniny, ryby, omezení soli, zvýšení příjmu HDL cholesterolu a snížení příjmu LDL cholesterolu, apod.), udržování krevního tlaku a tělesné hmotnosti ve zdravém rozmezí a skoncování s kouřením.
Zdravý životní styl s dostatkem pohybu je to nejlepší co pro své zdraví můžete udělat.
O vhodné prevenci kardiovaskulárních onemocnění se poraďte se svým lékařem.
Výživa v prevenci kardiovaskulárních onemocnění
Primárním cílem nutričních doporučení je odstranit rizikové faktory
kardiovaskulárních onemocnění
, a tak snížit výskyt prvních nebo opakujících se klinických příhod, jako např. ischemické
choroby srdeční, ischemické CMP
a ischemické choroby dolních končetin.
Strava zásadním způsobem ovlivňuje celkový zdravotní stav člověka, přičemž klíčovým aspektem všech výživových směrů je z nutričního hlediska zejména biologická kvalita potravin.
Zdá se dokonce, že kvalita potravin může mít mnohem významnější dopad na lidské zdraví, než poměr jednotlivých makroživin (sacharidy
, bílkoviny
, tuky). Z pohledu biologické kvality potravin jsou problematické zejména zpracované a vysoce zpracované (obecně s vyšším stupněm zpracování) potraviny.
V závislosti na míře zpracování dochází ke ztrátě nebo méně výhodnému zastoupení některých živin či stopových prvků
a jiných důležitých látek.
Rizikové nutriční faktory v kardiovaskulární prevenci
Při hodnocení stavu výživy a při následném sestavování nutričních doporučení by se lékař či nutriční terapeut
měl zabývat především následujícími rizikovými faktory
:
- vysoká konzumace soli,
- nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny,
- nedostatečný přívod celozrnných obilovin a potravin bohatých na vlákninu,
- nedostatečný přívod vlákniny
, - neadekvátní konzumace omega-3 mastných kyselin
, - nadměrná konzumace jednoduchých přidaných sacharidů (přidaných cukrů),
- nadměrná konzumace potravin s vysokým stupněm zpracování,
- nadměrná konzumace potravin s vysokou energetickou denzitou (tzn. na 100 g potraviny obsahují významné množství energie), současně však s nízkou nutriční hodnotou (tzn. na 100 g obsahují málo pro tělo potřebných nutričních látek),
- nadměrná konzumace alkoholu.
Kýžené zlepšení skladby stravy přinese vyrovnanou (případně negativní při nadváze
či obezitě) energetickou bilanci jednotlivce a snížení konzumace potravin s vysokou energetickou denzitou (množství energie na objem stravy).
Mezi potraviny s vysokou energetickou denzitou, ale současně nízkou nutriční hodnotou, patří zejm. zpracované a vysoce zpracované potraviny.
Konzumaci těchto potravin je v rámci prevence onemocnění souvisejících s výživou doporučováno snížit.
Výběr potravin v prevenci kardiovaskulárních onemocnění
s ohledem na míru jejich zpracování
Prvotní inspiraci pro zdravější výběr potravin v rámci prevence častých civilizačních onemocnění nabízí tabulka s vybranými příklady (viz níže).
| Obiloviny | celozrnné obiloviny, čerstvé a sušené těstoviny | bílé pečivo, těstoviny, cornflakes | koláče, sušenky, obecně jemné pečivo, slazené snídaňové cereálie, předplněné těstoviny instantní pokrmy z obilovin (např. ovesné kaše, ale i těstovinové pokrmy atp .) |
| Zelenina | čerstvá a vařená/dušená zelenina, batáty, čerstvé zeleninové šťávy | brambory, zelenina připravená na másle či smetaně | zeleninové chipsy |
| Luštěniny | všechny druhy, fermentovaná sója | sója | instantní a jiné výrobky z luštěnin (sójové nápoje aj.) |
| Ovoce | čerstvé nebo mražené, sušené mrazem, čerstvé ovocné šťávy | sušené neproslazované, džem/marmeláda, sorbet | ovocné šťávy, nektary, sušené proslazované, kandované |
| Sladkosti a sladidla | je-li nutné, pak používat neenergetická sladidla, např. stévie | čekankový sirup, med, hořká čokoláda | sacharóza , fruktóza , vysokofruktózový sirup, všechny sladkosti a pochutiny, dorty, zmrzliny, slazené nápoje typu soft drinky |
| Maso a ryby | ryby, mořské ryby, rybí konzervy ve vlastní šťávě nebo jednodruhovém oleji, drůbeží maso bez kůže, šunka nejvyšší jakosti a výběrová | červené maso, mořské plody | masné výrobky (klobása, salám, slanina, paštiky, sekaná aj.), párek v rohlíku a další typy fastfood, vnitřnosti, méně vhodné kulinární úpravy ryb a masa |
| Mléko a mléčné výrobky | čerstvé polotučné a plnotučné varianty mléka a mléčných výrobků, čerstvá vejce, smetana | jakékoliv varianty mléka a mléčných výrobků s přidaným cukrem, zahuštěné škrobem, výrobky odtučněné | |
| Tuk na přípravu pokrmů, dochucovadla, dresingy | ocet, avokádo, hořčice kvalitní rostlinné tuky a máslo | tuky s obsahem transmastných kyselin , palmový/kokosový/ ztužený/pokrmový tuk |
|
| Ořechy a semena | všechny druhy ořechů a semen (vyjma kokosu), nesolené, bez dochucovadel | kokos, všechny druhy ořechů a semen dochucované, solené | |
| Úprava pokrmů | vaření, příprava v páře, dušení | restování, grilování, příprava na pánvi wok |
smažení, fritování |
Zdroj: volně dle ESC/EAS, 2019 [1]; Kohutiar a kol., 2019 [2]
Prevence kardiovaskulárních
onemocnění
je definována jako koordinovaný soubor akcí (na úrovni populace nebo jednotlivce) s cílem eliminovat nebo minimalizovat dopad nemocí kardiovaskulárního systému
a s tím souvisejících postižení. V kontextu opatření zdravého životního stylu by vedle stravy měla být zařazena pravidelná fyzická činnost.
Související odkazy
Aspirinová studia srdečních záchvatů
V letošním roce bylo kolem používání aspirinu mnoho bzučení pro prevenci nežádoucích kardiovaskulárních příhod, jako jsou mrtvice, přechodné ischemické útoky (a.k.a. mini tahy), angína / bolest na hrudi, infarkty, a smrt související se srdečními chorobami.
Po celá léta se věřilo, že aspirin jednou denně má přínos pro zdraví srdce pro velkou většinu pacientů.
Tento článek předložil Antonino Laquidara, Student klinické farmace na Albany College of Pharmacy & Zdravotní vědy, jako součást dokončení jeho stáže v Capital Cardiology Associates.
Po celá léta se věřilo, že aspirin jednou denně má přínos pro zdraví srdce pro velkou většinu pacientů.
V srpnu a září tohoto roku, tři nové studie (ASPREE, PŘIJET, a ASCEND zkoušky) zpochybnili aspirinové místo v prevenci první škodlivé kardiovaskulární příhody.
nicméně, je nezbytné znát všechna fakta týkající se těchto studií a promluvit si se svým poskytovatelem zdravotní péče dříve, než se rozhodnete o použití léčby aspirinem.
Začít, všechny tři z těchto nových studií s aspirinem se zaměřily na pacienty, kteří neměli žádné srdeční choroby ani zdravotní stavy, které se nazývají aterosklerotické kardiovaskulární choroby (ASCVD zkrátka).
ASCVD zahrnuje ischemickou chorobu srdeční, onemocnění periferních cév, angína / bolest na hrudi, a historie infarkt nebo mrtvice. Protože tyto studie nesledovaly pacienty, kteří měli ASCVD, pokud máte historii ASCVD, tato nově zveřejněná data by se na vás nevztahovala.
U pacientů s ASCVD, použití aspirinu jednou denně se stále doporučuje na základě dostupných údajů.
První ze tří pokusů, the ASPREE soud, díval se na starší pacienty starší než 2 roky 70 let věku (nebo ve věku nad 65 let, pokud byli afroameričané nebo hispánští) kteří byli považováni za osoby s nízkým rizikem rozvoje ASCVD.
Studie zjistila, že dětský aspirin jednou denně neposkytoval žádný přínos, pokud jde o prevenci ASCVD.
Dále, studie ASPREE zjistila, že v této skupině pacientů s nízkým rizikem, použití dětského aspirinu jednou denně zvyšuje riziko závažných krvácivých příhod a smrti.
Druhý soud, the ARRIVE soud, studovaní pacienti, u nichž se na základě současných kalkulaček rizika ASCVD považovalo za mírné riziko rozvoje ASCVD. Studie ARRIVE zjistila, že užívání aspirinu jednou denně nebylo prospěšné, s léky bylo také málo bezpečnostních otázek.
The ASCEND soud zjistili, že diabetičtí pacienti užívající dětský aspirin jednou denně měli významný přínos pro zdraví srdce (zabráněním ASCVD), ale také došlo k významnému nárůstu krvácení.
Podle pokusu ASCEND, použití aspirinu by mělo být založeno na riziku každého jednotlivce na ASCVD versus riziko krvácení dané osoby.
Pokud jste zvědaví na své riziko srdečních chorob, kontaktujte svého poskytovatele a naplánujte si schůzku.
Starší pacienti na a NÍZKÝ riziko srdečních záchvatů a mrtvice.
Pacienti v a MÍRNÝ riziko srdečních záchvatů a mrtvice.
Diabetičtí pacienti na a VYSOKÝ riziko srdečních záchvatů a mrtvice.
Byl nalezen přínos pro zdraví srdce?
Bylo nalezeno riziko krvácení?
Aspirin jednou denně byl v této skupině škodlivější než užitečný.
Aspirin jednou denně nebyl v této skupině prospěšný ani škodlivý.
Přínos Aspirinu v této skupině je více specifický pro pacienta. Váš poskytovatel zdravotní péče bude muset zvážit rizika a přínosy, než se rozhodne, zda je pro vás aspirin jednou pro vás dobrý nebo špatný.
Konečně, zatímco všechny tyto nové informace o našich “zázrak droga,” aspirin, může vypadat pochmurně, tam je stříbrná podšívka. Autoři studie ARRIVE navrhli, že zjišťujeme, že užívání aspirinu je méně výhodné především proto, že se zlepšujeme v léčbě dalších příčin špatného zdraví srdce..
Nové léky na vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, a cukrovka drasticky snižuje výskyt srdečních záchvatů, tahy, a smrt; jejich přínos je částečně to, co snížilo užitečnost aspirinu.
Ve skutečnosti, všechny tři studie s aspirinem hrubě přeceňovaly počet pacientů, o kterých věřili, že zemřou na konci jejich příslušných studií, protože používali modely navržené před tolika našimi novými léky, pokyny, a postupy byly implementovány.
Přestože moderní medicína může být aspirin pozadu, připravuje cestu mnoha novým a vzrušujícím terapiím, které každý den prodlužují životy lidí. Zatímco aspirin už pro vás nemusí být vhodný, tam bude nepochybně něco, co může pomoci chránit vaše srdce a vaše tělo. Promluvte si se svým lékařem a zjistěte, jaké nové léčby by pro vás mohly být nejlepší.
Napsáno: Antonino Laquidara, Student klinické farmace na Albany College of Pharmacy and Health Sciences, Intern ve společnosti Capital Cardiology Associates. Po ukončení studia v květnu roku 2007 2019, Antonio plánuje pokračovat v pobytu a kariéře klinického lékárníka buď v nemocnici, nebo v ambulanci.
Kardiovaskulární onemocnění – Fórum zdravé výživy
Tuky a jejich role v prevenci srdečně-cévních onemocnění
MUDr. Jan Piťha, kardiolog pražského Institutu klinické a experimentální medicíny.
Srdečně-cévní onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Onemocnění srdce a cév mají na svědomí více než 58% všech úmrtí. Postihuje muže i ženy, často v nejproduktivnějším věku.
Vzhledem k tomu, že tato onemocnění jsou v raných fázích bez zjevných příznaků, jednoduše nebolí, jsou veřejnosti více známy až závažné stavy jako např. angina pectoris, srdeční infarkt.
Jejich vznik a vývoj lze u mnoha pacientů výrazně ovlivnit změnou životosprávy a omezením rizikových faktorů (prolink na rizikové faktory). Pokud se chováme „slušně“, můžeme riziko KVO ovlivnit z 80 – 90 %.
Příkladem nám může být Japonsko, kde bylo zaznamenáno desetkrát méně infarktů než v ČR. Podle mne a podle názorů dalších odborníků je hlavní příčinou zdravá (jiná) výživa a zdravější životní styl (hodně ryb a více rostlinných tuků v jídelníčku).
Zdravá výživa – to je tedy výživa mimo jiné bez tuků?
V žádném případě. V minulosti sice lékaři doporučovali omezovat obecně všechny tuky, ale nyní již zhruba desítky let už mluvíme o tom, že srdečně-cévní onemocnění způsobuje hlavně nadbytek živočišných tuků. Řada lidí se však toto mylné doporučení zapamatovala a vzala doslova, takže tuky nejí vůbec.
V této souvislosti bych se rád zmínil o rozsáhlé studii, kterou jsme uskutečnili v IKEM, při níž jsme se ptali laických respondentů na jejich názor ohledně množství tuků v potravě.
Vyděsilo nás, když zhruba 60 procent respondentů uvádělo, že tuky by měly tvořit cca 15%, jedna třetina dokonce tvrdila, že tuky by se neměly jíst žádné.
Proč jsou tedy tuky důležité?
Tuky nám zajišťují, abychom měli dobrou tepelnou izolaci. Pomáhají nám v tom, abychom neměli tak těžké úrazy – je to určitá výstelka v našem organismu, která chrání i naše vnitřní orgány, jako jsou třeba ledviny či játra.
Rovněž se podílejí na tvorbě hormonů, které jsou rovněž zásadní pro dobré fungování našeho těla, a pomáhají nám vstřebávat životně důležité vitaminy. A co je nejdůležitější – jsou výrazným a nejefektivnějším zdrojem energie. Jejich relativně malé množství obsahuje zásoby energie na poměrně dlouhou dobu.
V tom je ale právě ona zrada – příroda nás vybavila mechanismem, díky němuž si naše tělo ukládá tuky „na horší časy“, které ale v současné době povětšinou nenastávají, a tak nám tuky hezky zůstávají a přibývají. Problém je i v tom, že nám tuky chutnají. I to je dílo přírody – to ona zařídila, že nám chutnají.
Asi tedy bude i tady platit, že všeho s mírou, že? Jaká je správná míra u tuků?
Tuky by podle názoru odborníků měly tvořit zhruba asi 30 procent celkového energetického příjmu dospělých, 40 procent u dětí. V ČR je průměrná hodnota u dospělé populace zhruba na úrovni 40 procent. Naopak absolutní minimum, které potřebujeme pro správné fungování organismu, je 15 procent.
Pokud jde o to, jaké tuky si vybírat, tak platí následující pravidlo třetin, které se docela dobře pamatuje: tuky by měly tvořit třetinu celkového energetického příjmu, přičemž třetina těchto tuků by měla představovat živočišné tuky, dvě třetiny by měly být rostlinného původu.
Já mým pacientům např.
s mírně zvýšenou hladinou cholesterolu doporučuji, aby si udělali 1 až 2 bezmasé dny v týdnu nebo 2 dny v týdnu bez živočišných tuků (máslo, sádlo). Myslím, že to by mohlo u většiny naší populace stačit. Ani v ostatních dnech by se samozřejmě konzumace živočišných tuků neměla přehánět, i když rozumná míra u zdravých osob je přípustná. Obecně ale platí, že je vhodný větší příjem rostlinných tuků (rostlinné oleje a margaríny).
A jak by měl vypadat takový jídelníček, po němž bude naše srdce zdravé?
K snídani se doporučuje ovocný čaj nebo sklenka nízkotučného mléka, k tomu chléb, nízkotučný sýr a rajské jablko. Ke svačině ovoce nebo zeleninu, k obědu je zcela ideální kuře (rozhodně ne obalované, smažené), brambory a poměrně velké množství zeleniny. Ovoce a zeleniny bychom měli ostatně sníst pět porcí denně (jedna porce zhruba jedno jablko).K odpolední svačině je opět vhodné ovoce nebo zelenina, k tomu chléb nebo celozrnné pečivo. Večeře by měla být lehká – např. ryba s lehkou přílohou. Rozhodně se vyplatí vyhýbat se klasickým českým přílohám jako jsou knedlíky a dávat přednost bramborům, zelenině a ovoci.
A neexistují nějaké výživové doplňky, které by nám pomohly cholesterol snižovat?
Na to se ptá obrovské množství lidí. Podle mého je nejlepším doplňkem běh za potravou a běh po potravě. Pokud se alespoň 30 minut třikrát týdně budeme hýbat, uděláme pro své zdraví daleko více než hledáním pilulek na snížení cholesterolu.
Kardiovaskulární choroby: Typy, příčiny, příznaky a léčba nemocí srdce a cév
Rozvoj nejběžnějších kardiovaskulárních chorob zpravidla úzce souvisí se vznikem aterosklerózy, což je zánětlivý proces, při kterém se dlouhodobě ukládá tuk na vnitřních stěnách cév, čímž dochází k jejich zužování až úplnému ucpání. Kromě toho, že je nebezpečná už samotná neprůchodnost cév, tukové usazeniny (ateromy) se často rozpadají a vytvářejí krevní sraženiny neboli tromby. Trombus pak může různě putovat a nakonec opět ucpat některou z důležitých cév.
Kardiovaskulární nemoci jsou nejčastější příčinou úmrtí. Zanedbání prevence se podle nevyplácí. • VIDEO Alliance Healthcare
Typy kardiovaskulárních chorob
Kardiovaskulární choroby mohou být vrozené i získané, přičemž jednotlivé typy mohou být vzájemnými příčinami i důsledky.
Ischemická choroba srdeční
- Pokud se aterosklerotické pláty ukládají ve věnčitých tepnách, které v důsledku toho hůře zásobují srdce krví, hovoří se o ischemické chorobě srdeční (ischemie = nedokrvení). Jejími nejčastějšími symptomy jsou:
- – infarkt myokardu – odumření části srdečního svalu v důsledku zúžení věnčité tepny,
- – angina pectoris – nedostatečný přísun krve do srdce.
- Ischemické choroby srdeční se téměř vždy ohlašují bolestí na hrudi (která se může šířit do okolních částí těla), dále je často provází dušnost, pocení, závratě, únava, nevolnost či mdloby.
Arytmie
Arytmie neboli porucha srdečního rytmu může mít řadu příčin. Může být projevem ischemické choroby, ale může ji způsobovat i vysoký krevní tlak, iontová nerovnováha (zejména kolísání hladiny hořčíku, vápníku a draslíku), cigaretový kouř, nadměrné požívání alkoholu, otrava léky, užívání drog.
Chlopenní vady
Srdeční chlopně jednak oddělují síně od komor a jednak komory od tepen (tj. od srdečnice a plicnice). Na to, že je s nimi něco v nepořádku, většinou upozorní šelest, který je znatelný při poslechu fonendoskopem. Chlopenní vady lze rozdělit do dvou základních kategorií:
– nedomykavost chlopní (nedostatečné uzavření chlopně) způsobuje, že se do levé komory vrací krev, která byla při kontrakci vypuzena do oběhu (tzv. regurgitace)
– nedostatečné otevření chlopně (stenóza) v důsledku jejího zúžení, což brání vypuzení krve do aorty. Srdce tak musí vynaložit větší sílu, aby krev přečerpalo i přes zúženou chlopeň. Častým následkem je hypertrofie (zvětšení) levé komory.
Další informace o chlopenních vadách najdete zde.
Myokarditida (zánět srdce)
Zánět srdce může být infekčního i neinfekčního původu. Může být způsoben jak různými mikroorganismy (viry, bakterie, kvasinky, parazité), tak alergickou reakcí či autoimunitními onemocněními. Někdy probíhá bez příznaků, jindy jej provází bolest na hrudi či zvýšená únava.
Jak se pozná mrtvice? • VIDEO Bayer
Kardiomyopatie
Jedná se o skupinu onemocnění srdečního svalu, kdy v důsledku anatomických změn dochází ke snížení kontrakčních schopností srdce. Projevuje se dušností, poruchami srdečního rytmu, otoky na různých částech těla, krátkodobou ztrátou vědomí.
Hypertenze (vysoký krevní tlak)
Krevní tlak je síla, jakou krev působí na stěny cév, jinými slovy jak silně je ze srdce vypuzena. Krevní tlak se měří v obou fázích činnosti srdce, proto se vždy uvádějí dvě hodnoty – nejprve hodnota při stažení (systolický, horní tlak), poté hodnota při uvolnění (diastolický, spodní tlak).
Správně by se měl krevní tlak pohybovat kolem hodnoty 120/80 mm Hg (milimetry rtuťového sloupce neboli torry). Nebezpečná je především diastolická hypertenze, tedy zvýšený tlak v klidové fázi srdce (více než 90 mm Hg).
Ne nadarmo se vysokému krevnímu tlaku přezdívá „tichý zabiják“ – obvykle se totiž nijak neprojevuje a v tichosti může „pracovat“ až na srdečním selhání či mrtvici.
Aneurysma (výduť)
Aneurysma je patologické vydutí dutého orgánu v místě, kde je stěna ztenčená či křehčí. Nejčastěji dochází k výduti některé z cév. V momentě, kdy aneurysma praskne, jde doslova o život.
Signálem prasklého aneurysmatu je prudká bolest v místě, kde céva praskla (nejčastěji jde o břišní aortu či mozkovou tepnu). Aneurysma bývá často vrozené, ale může jej způsobit i vysoký krevní tlak.
Mozková mrtvice (iktus, cévní mozková příhoda)
K mozkové mrtvici dochází, když se zastaví či zásadně sníží přívod okysličené krve do mozku.
Příčinou může být krevní sraženina, která ucpe některou z mozkových cév, nebo prasklá céva v důsledku úrazu či aneurysmatu, kdy dochází ke krvácení do mozku.
Průvodními jevy mrtvice bývá často brnění, až ochrnutí části obličeje nebo končetin na jedné polovině těla, nesrozumitelné vyjadřování, zamlžený zrak, závratě, silná bolest hlavy. V podstatě už při výskytu jednoho z těchto symptomů je radno volat záchrannou službu.
Ischemická choroba cév dolních končetin
Pokud se tepny v dolních končetinách ucpávají a zužují (nejčastěji v důsledku aterosklerózy či krevní sraženiny), dochází k horšímu zásobení končetin živinami a kyslíkem. Onemocnění se projevuje až v pokročilejší fázi, zato však silnou bolestí a později i neschopností chůze.
Jak vypadá infarkt myokardu? • VIDEO Youtube/BioDigita, Inc
Chronická žilní nedostatečnost
Pokud nejsou postiženy tepny, ale žíly, jedná se o tzv.
chronickou žilní insuficienci (nedostatečnost), nevyléčitelné onemocnění, kdy následkem nějaké překážky či ztráty pružnosti žíly krev neodtéká z končetin zpět do srdce, hromadí se v žíle a způsobuje vysoký tlak.
Typickým příznakem jsou otoky končetin a pocit těžkých nohou, bércové vředy, noční křeče. Prvním varováním můžou být metličkové žilky (mikrovarixy) a křečové žíly (varixy).
Trombóza (zánět žil) a embolie
Za určitých okolností může dojít zejména v dolních končetinách ke zvýšenému srážení krve a tím ke vzniku krevních sraženin. Trombus (sraženina) pak může putovat až do plic, kde ucpe tepnu a způsobí tzv.
plicní embolii, která je v řadě případů smrtelná.
Faktorů, které zvýšenou srážlivost krve způsobují, je celá řada – dlouhé sezení (proto mohou být nebezpečné dlouhé lety), hormonální antikoncepce, kouření, úrazy, cukrovka, těhotenství a mnohé další.
Srdeční selhání
Srdce sice přijímá dostatečné množství krve, ale není schopné ji v potřebné míře pumpovat do organismu, nedochází tedy ke správnému okysličení tkání a k odvodu metabolického odpadu.
Příznaky kardiovaskulárních chorob
Každá z kardiovaskulárních nemocí má svůj soubor typických symptomů. Nejčastěji se přitom objevují tyto příznaky:
- bolest na hrudi
- zvýšená únava
- bušení srdce (často nepravidelné)
- dušnost
- závratě, mdloby
- otoky končetin
- bolesti končetin
- svalové křeče
- brnění končetin, ztráta citu
Samozřejmě ne vždy se jedná o kardiovaskulární problém, vyskytne-li se některý z výše uvedených jevů. A naopak, ne vždy musí srdeční či cévní onemocnění probíhat příznakově.
Pokud ale některé symptomy přetrvávají delší dobu, je vhodné navštívit specializované pracoviště, protože klíčem ke správné diagnóze a především k úspěšné léčbě je pouze podrobné kardiologické vyšetření.
Prevence kardiovaskulárních chorob
Z výše uvedeného jasně vyplývá, že pokud nejsou srdeční a cévní nemoci vrozené, téměř vždy je jejich vznik podmíněn nevhodnou životosprávou. Těmi nejvíce rizikovými faktory jsou:
- kouření
- nadváha
- nadměrný příjem živočišných tuků (ty obsahují vysoké množství „špatného“ LDL cholesterolu, který se ukládá na stěnách cév a tvoří aterosklerotické plaky)
- nadměrný příjem soli (sodík mimo jiné zvyšuje krevní tlak)
- nadměrná konzumace alkoholu (alkohol poškozuje srdce)
- nedostatek pohybu
- stres
- Zároveň lze ale změnou životosprávy zastavit rozvoj některých kardiovaskulárních chorob anebo je úplně odstranit.
- Chcete-li tedy snížit riziko vzniku některé z kardiovaskulárních chorob nebo potřebujete-li zmírnit již probíhající onemocnění, měli byste se držet následujících rad:
1. Upřednostňujte potraviny rostlinného původu, které jsou bohaté na vlákninu, vitamíny, minerály a antioxidanty.
2. Omezte příjem živočišných tuků (máslo, sádlo, tučné sýry a tučná masa), naopak zařaďte do jídelníčku vhodné rostlinné oleje, například panenský olivový olej.
3. Přednost dávejte netučnému bílému masu a snažte se alespoň 3–4x do týdne konzumovat ryby.
4. Nejméně tři porce masa týdně nahraďte luštěninami.
5. Alkohol užívejte v rozumné míře – denní příjem alkoholu by neměl přesáhnout 30–40 g u mužů a 20–30 g u žen.
6. Jednoduché cukry (rafinovaný cukr, sladkosti) vyměňte ze složené (rýže, jáhly, brambory, ovesné vločky apod.).
7. Omezte příjem soli.
8. Naučte se číst údaje na obalech potravin. Pamatujte na to, že jednotlivé složky se uvádějí podle zastoupeného množství, to znamená, že pokud jsou mezi prvními uvedeny živočišné tuky, znamená to, že v dané potravině převažují.
9. Minimálně třikrát týdně cvičte. Nejvhodnější je aerobní aktivita (běh, cyklistika, rychlá chůze, aerobik apod.), která trvá alespoň 30–40 minut. Buďte co nejvíce aktivní – místo výtahu použijte schody a kam to jde, choďte pěšky.
10. Snažte se vyhýbat stresu.
Které potraviny prospívají vašem srdci? • VIDEO iStock.cz/mojezdravi.cz/yokohana
Autor: Eva Tinková