Astma bronchiale neboli průduškové astma je chronické zánětlivé onemocnění, které je spojené se zvýšenou dráždivostí průdušek. Průdušky jsou postiženy neinfekčním, alergickým zánětem, který vyvolává jejich stažení, otok sliznice a nadměrnou tvorbu hlenu.
Spouštěčem příznaků astmatu jsou znečištěné ovzduší, infekce dýchacích cest, chemické látky, silné emoce, stres, kouření a v neposlední řadě hraje roli také dědičnost.
Při alergickém astmatu je kašel vyvolán kontaktem s alergenem, jako jsou zvířata, prach, pyly, roztoče, plísně a jiné méně časté alergeny.
Popsané obtíže se mohou náhle objevovat v záchvatech a také náhle mizet samovolně nebo vlivem léčby, nebo přetrvávají dlouhodobě, pokud astma není správně léčeno.
Všechny příznaky se nemusí objevovat současně, někdy dominuje pouze jediný. V obdobích klidu (mimo sezónu) mohou být obtíže sotva postřehnutelné.
Pojmenování astma se hovorově používá pro bronchiálního astma, ale existuje ještě astma cardinale, neboli srdeční astma. Jde o srdeční selhání, kdy levá srdeční komora není schopna odčerpávat krev z plic a zde se hromadí. Pacient má nejčastěji problémy s dýcháním, trápí ho dušnost, bolest na hrudi a otoky.
Příznaky astmatu
Příznaky astmatuCharakteristickými příznaky astmatu jsou dlouhodobě probíhající zánět, zvýšená dráždivost a zúžení průdušek. Pacienti trpí opakovanými stavy hvízdavého dýchání, kašlem, dušností a svíráním na hrudi.
Astmatici typicky trpí:
- dráždivým kašlem v noci nebo nad ránem,
- tlakem nebo svíravým pocitem na hrudi,
- dušností,
- obtížným vydechováním,
- hvízdáním nebo pískáním při dýchání.
Na základě toho, jak často se astma projevuje, je možné astma rozdělit na intermitentní (občasné záchvaty) a perzistující, které se dále dělí na lehké, středně těžké a těžké. Perzistující astma se vyznačuje častými a trvalými příznaky.
Léčba astmatu
Astma neumíme vyléčit, ale díky správné léčbě můžete mít nemoc plně pod kontrolou. Pokud je léčba správná, nemáte žádné příznaky během dne (nejvýše dvakrát týdně), žádné omezení denních aktivit, žádné noční příznaky nebo probouzení kvůli astma, častou potřebu úlevových léků (nejvýše dvakrát týdně) a žádné opakování záchvatů dušnosti.
Podle závažnosti onemocnění lékař předepíše léky na astma:
- léky úlevové, které slouží k zastavení astmatického záchvatu. Účinek nastupuje rychle a většina má krátkou dobu působení. Nejsou určeny k užívání pravidelně a dlouhodobě.
- léky kontrolující astma – užívají se dlouhodobě každý den. I v době, kdy pacient nepociťuje žádné příznaky astmatu. Léčí zánět probíhající v průduškách, a tak brání vzniku a opakování záchvatů dušnosti a sípání.
Co pomáhá na astma
Co pomáhá na astmaTypickou lékovou formou je inhalátor na astma a s tím souvisí i správná inhalační technika.
Při inhalaci se vdechují léčiva přímo do plic pomocí inhalátoru a zajišťují léčbu nejen vysoce účinnou, ale také s minimem nežádoucích účinků a lékových interakcí.
Při správné inhalaci dostanete do plic potřebnou dávku léčiva, bude mít více času se v plicích usadit a tím i lépe účinkovat.
Trochu složitější může být léčba astmatu u dětí, protože neumí správně inhalovat. Proto existují inhalační nástavce. Skládá se z masky přiléhající na tvář a komory, kam se aplikuje léčivo. Inhalační nástavec umožňuje dítěti přirozeně dýchat a vdechovat léčivo bez toho,aby se muselo učit správnou inhalační techniku daného inhalačního systému.
Tip BENU: Zeptejte se svého lékárníka, jak správně inhalovat. Více informací ZDE: Zdravé plíce
Když lékař předepíše na perzistující astma kortikoidy, mnoho pacientů se obává nežádoucích účinků. Při inhalačním podání jsou nežádoucí účinky minimální a jejich přínos v léčbě astmatu mnohonásobně převyšuje jejich rizika.
I když v některých případech se léčba astmatu bez léků neobejde, přinášíme vám několik tipů, jak na astma bez léků:
- zdržujte se v místech, kde je čisté ovzduší,
- jednoznačně skoncujte s kouřením a vyhýbejte se zakouřeným prostorám,
- omezte používání různých aromatických osvěžovačů, parfémů a dráždivých vůní,
- udržujte se v klidu a v pohodě, bez stresu,
- odstraňte ze svého obydlí nepotřebné textilie jako jsou závěsy, záclony a koberce,
- pravidelný úklid by měl být samozřejmostí a to i včetně vytírání prachu vlhkým hadrem,
- v pylové sezoně omezte pohyb venku nebo noste roušku,
- na zlepšení kvality ovzduší doma vyzkoušejte čističku vzduchu.
Více informací o astmatu a jeho léčbě najdete na portálu Astma-zero.cz
Inhalátory a nástavce
TianDe pro děti – Kosmetika a zdraví TianDe Frýdek-Místek
Ve vyspělých zemích došlo v posledních třech desetiletích ke 3–4 násobnému nárůstu těchto onemocnění, hlavně toho nejzávažnějšího – průduškového astmatu.
Typický je vznik astmatu u dětí s atopickou dermatitidou nebo alergickou rýmou. Odhaduje se, že v České republice je kolem 2 miliónů alergiků (0,5–0,7 miliónů astmatiků).
Dochází ke snižování věkové hranice prvních projevů alergie již do kojeneckého a batolecího věku.
Alergický fenotyp vzniká již prenatálně nebo v časném dětství. Je to nejspíše díky změně celého životního stylu v moderní společnosti – nedostatečný pohyb, nečistý vzduch, chemie v domácnostech a další.
Citlivé reakce jako je zánět dutin, průduškové astma, zánět spojivek, celoroční alergická rýma, potravinová alergie a také atopická dermatitida, ekzém – všechna tato onemocnění mají stejného jmenovatele – atopii.
V současné době neumíme účinně zabránit vzniku alergických onemocnění, ale je možno ovlivnit zevní prostředí a včasným zavedením preventivních opatření můžeme alespoň částečně zabránit nepříznivým alergickým reakcím.
Někteří lidé si představují, že dostanou prášky a všechno bude rázem v pořádku. Na svém zdraví a zdraví našich dětí však musíme aktivně pracovat.
Co můžeme změnit?
V prvé řadě a nejsnáze můžeme ovlivnit výběr dětské kosmetiky a pracích prostředků.
Při výběru dětské kosmetiky věnujme zvýšenou pozornost jejímu složení. Dětská pokožka je mnohem citlivější a náchylnější k vnějším vlivům než pokožka dospělého člověka. Dětská pokožka:
- je dvakrát tenčí a vlhkost v ní obsažená se při koupání snadno ztrácí,
- je snadno zranitelná a méně chráněna před pronikáním infekcí,
- je citlivější na působení slunce, větru, mrazu, vody …
Je velmi důležité starat se o pokožku dítěte od narození! Kosmetika pro děti by neměla obsahovat látky, které mohou vyvolávat alergické reakce nebo pokožku dráždit. Jedná se například o parfemaci, konzervační látky nebo tenzidy vysušujicí pokožku a emulgátory.
TianDe pro děti
Dětská kosmetika a doplňky pro děti má v TianDe své speciální místo. Velký důraz se klade na přírodní složky, kvalitní materiály a veselý design. Veškeré produkty šetrně pečují o jemnou dětskou pokožku. Kosmetika neobsahuje sulfáty, parabeny ani barviva.
Nejen pro naše nejmenší:
Ochranný tělový krém TianDe pro děti „Baby Bambo“ se postará o pokožku dítěte od prvních dnů života. Díky amarantovému oleji, výtažkům z dvouzubce, šípku, heřmánku, vitamínu E a panthenolu v kompozici je vynikající pro péči o jemnou, citlivou dětskou pokožku. Neobsahuje parabeny ani umělou parfemaci. Krém „Baby Bambo“ s přírodními složkami lze použít jako ochranný krém před opruzeninami pod plenu – ta se díky němu nebude třít o pokožku miminka a pokud už snad vykazuje známky podráždění, krém je pomůže zmírnit. Dětský krém TianDe byl vytvořen pro tu nejjemnější a nejcitlivější pokožku. Krém dokáže zklidnit již podrážděnou pokožku.
Šetrné a bezpečné mytí vlasů a jemné dětské pokožky zajistí Šampon-gel na tělo a vlasy Baby Bambo. Můžete jej používat jako sprchový gel, šampon na vlasy i pěnu do koupele. Obsahuje komplex přírodních složek, díky kterým se vlasy dítěte nezacuchávají a dají se dobře rozčesat. Neobsahuje sulfáty, parabeny ani barviva.
Přípravky pro péči o dětské zoubky:
Správná a pravidelná péče o dětský chrup snižuje nebezpečí vzniku zubního kazu, proto by měla být důsledná a pravidelná od raného věku. Při výběru zubní pasty a kartáčku bychom neměli přihlížet jen k ceně.
Zubní pasta TianDe pro děti Pro Dental Junior zajišťuje důkladnou hygienu ústní dutiny a efektivníprevenci proti zubnímu kazu. Neobsahuje fluor ani parabeny, proto je zcela bezpečná i v případě náhodného polknutí.
Šetrné a přitom efektivní čištění skloviny probíhá díky přítomnosti jemného leštícího abraziva nové generace.
Osvěžující jablečná chuť, příjemné aroma a pestré balení, v kombinaci s Dětským zubním kartáčkem TianDe, vyřeší problém s čištěním zubů a udělá z této povinnosti potěšení pro děti i dospělé.
Stelinka a turmalínové koule
Zdravé čisté prádlo
Určitě každý z nás zaznamenal televizní reklamu na prací kapsle známé značky, ve které jsme varováni, abychom je uschovali mimo dosah dětí. K této výzvě dochází na základě kampaně z roku 2015, která se v Česku rozeběhla kvůli zvyšujícímu se počtu otrav dětí látkami z pracích kapslí, které se užívají při praní. Tehdy lékaři takové případy řešili denně.
TianDe nabízí unikátní řešení v podobě turmalínových koulí. U pracích kapslí TianDe žádné riziko nehrozí! Naopak jsou vítanou hračkou pro rozvoj motoriky dětí, třeba i ve vaně.
Kapsle neobsahují žádné chemické látky, jedná se o antialergenní prací prostředek, určený pro citlivou pleť i pro praní dětského oblečení včetně oblečení pro batolata.
Plně nahradí všechny ekologické prací prášky, prací prášky pro alergiky nebo na citlivou pokožku – sensitiv prací prášky.
Odpadá nutnost používat aviváž, protože koule neobsahují žádné saponáty, jehož zbytky i po vyprání činí prádlo hrubým na dotyk. Modrá prací kapsle navíc obsahuje stříbro, které má antibakteriální a dezinfekční účinky.
Děti nám přinášejí starosti i radosti, a nejen v Den dětí si připomínáme především to krásné, co jsme s nimi zažili. Jsou našimi nejmilovanějšími, a proto zvolme pro ně to nejlepší a zároveň jim udělejme radost, třeba produkty TianDe pro děti.
Astma – příznaky, příčiny a léčba
Astma je chronické onemocnění dýchacích cest, při němž dochází opakovaně k zúžení průdušek v reakci na různé podněty. Tato náchylnost ke stahování průdušek je do jisté míry předurčena geneticky.
Jako spouštěč se pak uplatňují infekce dýchacích cest, alergeny, fyzická zátěž, znečištěné prostředí, atmosférické změny. Astma se projevuje opakovanými pískoty při dýchání, dušností, tlakem na hrudi a kašlem.
Při vzniku astmatu hraje roli kombinace několika faktorů, k nimž patří například genetické predispozice, činitelé vnějšího prostředí i vývojové vlivy.
Astma neboli průduškové astma (astma bronchiale) patří mezi jednu z nejčastějších chronických chorob dýchacích cest.
Stěna průdušek u astmatu je postižena zvláštním druhem neinfekčního zánětu, který vede ke zvýšené dráždivosti průdušek na různé podněty projevující se zúžením. Astma může být spojeno s alergií, ale není to podmínkou.
I těžké astma může být zcela nealergické. Při reakci průdušek dochází také k otoku sliznice a nadměrné tvorbě hlenu.
Při vzniku astmatu hraje roli kombinace několika faktorů, k nimž patří například genetické predispozice, činitelé vnějšího prostředí i vývojové vlivy. Souhra těchto okolností pak mocně ovlivňuje intenzitu příznaků a odpověď organismu na léčbu.
U neléčeného nebo nesprávně léčeného astmatu může dojít k nevratným změnám stěny průdušek (ztrátě jejich pružnosti a trvalému zúžení). Následkem těchto změn je pak trvale zhoršené dýchání a jeho špatná ovlivnitelnost léčbou.
Astmatické příznaky
Mezi příznaky astmatu patří:
- ztížené dýchání,
- pískoty a sípání při dýchání,
- dráždivý suchý kašel,
- svíravý pocit na hrudi,
- výdechová dušnost,
- tvorba hlenu, který lze těžko vykašlat,
- pocit nedostatku vzduchu.
Projevy astmatu se obvykle zhoršují v brzkých ranních a večerních hodinách. Astma se může projevovat nejen náhlým záchvatem, ale i chronickým kašlem nebo námahovou dušností (zejména při delším běhu). Těžký astmatický záchvat může být život ohrožující a vyžaduje hospitalizaci a podání kyslíku.
Při alergickém astmatu je kašel nebo dušnost vyvolána kontaktem s alergenem (zvířata, prach, pyly, roztoči, plísně…).
Astma u dětí
Astma je jedno z nejčastějších chronických onemocnění také u dětí. Může se projevit v jakémkoliv věku, většinou se tak děje kolem 5. roku života.
Je tedy důležité všímat si některých jevů a případně neodkladně navštívit lékaře. Záchvaty kašle se u dítěte často objevují během hry, v noci nebo při smíchu.
Přičemž i samotný kašel bez dalších projevů může být příznakem začínajícího astmatu. Vyskytnout se může také:
- méně energie během hry, dítě fyzicky nestačí vrstevníkům;
- zrychlené dýchání;
- bolest a tlak na hrudi;
- pískavé zvuky při nádechu či výdechu;
- dušnost;
- ztuhlé krční a hrudní svalstvo;
- celková slabost a vyčerpanost.
Myslete vždy na to, že každé dítě může mít jiné příznaky, ne každé zakašlání však znamená astma. U dětí do 5 let je nejčastějším spouštěčem astmatu respirační infekce, zejména virová. Má-li vaše dítě problémy s dýcháním, neprodleně mu sjednejte lékařskou prohlídku.
Mezi příznaky astmatu patří dušnost, zrychlené dýchání při námaze a kašel. Foto: Julia Larson, Pexels
Léčba astmatu
Astma není možné zcela vyléčit, ale díky moderní inhalační léčbě lze ve většině případů minimalizovat potíže, a hlavně zabránit trvalým změnám v průduškách. Správně léčený astmatik pak může vést celkem normální život včetně sportu.
Kromě vhodné medikace je však nezbytné rozpoznání faktorů, které astma spouštějí nebo zhoršují, aby se jim nemocný mohl co nejvíce vyhýbat. K tomu je nutná konzultace s praktickým lékařem, alergologem či pneumologem.
„Léčba astmatu je individuální, takže každý pacient by měl se svým ošetřujícím lékařem sestavit specifický léčebný plán.
Ten by měl obsahovat také informace o postupu při náhlém zhoršení obtíží a o tom, kdy je nutné vyhledat lékařskou pomoc.
Pacient by měl zároveň zaznamenávat každodenní situaci – četnost záchvatů, intenzitu, jejich vazbu na určité podněty, výskyt během noci,“ vysvětluje MUDr. Martina Spaziererová, praktická lékařka pro děti a dorost z EUC Kliniky Kladno.
Léky na astma
Lékaři rozlišují 2 hlavní skupiny farmak, která by měla pacientovi pomoci jeho onemocnění lépe zvládnout.
Jedná se o úlevové léky s krátkodobým účinkem a protizánětlivé preventivní léky, které pomáhají situaci kontrolovat.
Obě tyto skupiny léků máme v inhalační podobě, což zaručuje rychlé dopravení účinné látky do cílové tkáně (průdušek), bez ovlivnění ostatních orgánů. Na trhu je celá řada moderních a účinných inhalačních systémů (spreje, disky, inhalační kapsle ad.).
- Úlevové léky, bronchodilatační (= průdušky rozšiřující) se používají k rychlému a účinnému potlačení akutních projevů astmatu. Zmírňují dušnost rychlým rozšířením průdušek, proto jsou to léky první volby. Patří sem hlavně krátkodobě či dlouhodobě působící inhalační beta-2-agonisté neboli beta-2-mimetika (SABA, LABA) – třeba salbutamol nebo formoterol, salmeterol. Používají se i další bronchodilatační léky, anticholinergní léky, teofyliny.
- Preventivní léky, protizánětlivé – účinek se projevuje až po nějakém čase, jejich užívání by mělo být dlouhodobé. Mezi nejznámější a nejúčinnější patří inhalační kortikosteroidy (IKS), často v kombinaci s dlouhodobě působícími beta-2-agonisty (LABA) – salmeterol nebo formoterol. Dále se někdy používají antileukotrieny, či kombinace léků.
- U alergického typu astmatu je samozřejmě nutno užívat i antialergické léky.
Všechny zmíněné léky se přednostně podávají formou inhalace, jen výjimečně je nutné užívat je perorálně. Pacient tedy musí mít neustále při ruce svůj inhalátor na astma, přičemž správnou techniku inhalace by s ním měl nacvičit lékař.
Dlouhodobá inhalační léčba by měla vést ke stabilizaci nemoci – k získání kontroly nad nemocí. To znamená zredukovat a zmírnit záchvaty dušnosti a tím minimalizovat používání úlevové akutní léčby. Pacient by měl dobře rozumět strategii a taktice léčby a dobře ovládat techniku inhalace.
Díky inhalátorům na astma putuje léčivo přímo k průduškám. Foto: Lucy, Pexels
Astmatický záchvat – první pomoc
Dojde-li k záchvatu, je nutné držet se doporučeného postupu. Ten by měl být popsán ve specifickém léčebném plánu, který pacient dostane od lékaře. Bývá následující:
- uvolnit postiženému těsný oděv,
- přimět ho použít inhalátor, který by měl mít vždy u sebe,
- uložit ho do Fowlerovy polohy (v polosedu),
- sledovat jeho stav – zda se zlepšuje, nebo naopak zhoršuje,
- v případě stagnace či zhoršování stavu ihned přivolat záchrannou službu.
Astma cardiale
Pojmenování astma se používá pro bronchiální astma (astma bronchiale), existuje však také astma cardiale, neboli srdeční astma. Jedná se o srdeční selhání, kdy levá srdeční komora nezvládá odčerpávat krev z plic a ta se v nich hromadí. Nemocný mívá problémy s dýcháním, trápí ho dušnost, bolest na hrudi a otoky.
Pozor na rizika neléčeného astmatu
Neléčené astma pacienta často omezuje v běžných denních aktivitách, kdy je limitujícím projevem zhoršené dýchání. Zároveň dochází k trvalému poškození průdušek a plic. Ročně u nás na astma umírá kolem 100 osob.
- Sledujete-li tedy u sebe či svého dítěte potíže napovídající astmatu, neváhejte vyhledat lékařskou pomoc. Na odborníky ze sítě EUC můžete téma astma konzultovat i online:
- Lékař online 24/7
- Můžete také využít pomoc některého z praktických lékařů ze sítě EUC:
- Praktičtí lékaři EUC
Astma je chronické celoživotní onemocnění. Když vysadíte léky, potíže se vrátí
Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka ——————–
Už jsem avizovala, že v dnešní Zdravotní poradně si budeme povídat s odborníkem na slovo vzatým, který se své profesi a specializaci věnuje už 30 let, je to pan docent Petr Čáp, který působí jako vedoucí lékař oddělení Alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce, já vás tu moc zdravím a vítám. Děkuju, že jste přišel.
doc. MUDr. Petr ČÁP, vedoucí lékař oddělení Alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce ——————–
- Ano, taky děkuju za pozvání, přeji všem hezký den.
- Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka ——————–
- Já jsem to tady zmínila v úvodu, že astma je vlastně jakýsi strašák nové doby nebo tohoto století, jak zjistím, že mám vlastně astma, pane doktore, jak se to odliší od řekněme běžné bronchitidy nebo běžného zánětu průdušek?
- Čtěte také
doc. MUDr. Petr ČÁP, vedoucí lékař oddělení Alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce ——————–
Tak, ty dotyční, kteří mají tento pocit, že něco s tím dechem není v pořádku, se jim prostě špatně dýchá.
Abych neříkal věci, které řada lidí zná z běžné osvěty, z internetu, tak bych chtěl říct něco, co řada lidí neví, že oni mají problém ti astmatici hlavně s výdechem.
Když se mi špatně dýchá, tak možná tak nestuduju, jestli je to nádech nebo výdech, ale prostě mají hlavně problémy s výdechem.
- Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka——————–
- Proč to tak je?
doc. MUDr. Petr ČÁP, vedoucí lékař oddělení Alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce ——————–
No, protože ty dýchací cesty jsou určitým způsobem zúžené, to je na nějaký výklad s obrázky, toho bych teďka posluchačů ušetřil, i když se ptáte moc dobře, ale ještě bych chtěl odpovědět druhou polovinou na tu vaši otázku.
Jak zjistím, že mám astma, jak to poznám, tak kromě toho, že se mi špatně dýchá, hvízdám, pískám třeba, i když ne každý, kdo hvízdá, píská nutně musí mít astma, tak se nechám vyšetřit a ten doktor k tomu má určité prostředky a než k nim přistoupí měřením plicních funkcí a další vyšetřování, tak s vámi udělá takový detailní anamnestický rozbor, já tomu říkám puntičkářský rozpor, protože a říkáme to i medikům, protože to je absolutně to nejdůležitější nejen v tom našem oboru, ale vlastně v celé té medicíně.
Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka ——————–
Říkali jsme, že astmatici, pro astmatiky je nejhorší řekněme srpen nebo letní měsíce, je to tak? A potom překvapivě i zima. To bych si myslela já, samozřejmě jako laik, že v zimě, kdy ten vzduch je čerstvý a svěží, je to naopak dobré, a ono ne.
doc. MUDr. Petr ČÁP, vedoucí lékař oddělení Alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce ——————–
Tak, astmatici samozřejmě mohou mít potíže jak v to jarně letním, tak v tom podzimně zimním období, abychom si to trošku s didaktickou licencí rozdělili, tak v tom jarně letním je prostě pylová sezóna a od přelomu února a března až do přelomu srpna a září.
A pak zase následuje jiné období, které je akcentováno od listopadu do dubna, teď právě prožíváme takové ty virózy, není všechno chřipka, ale teď zrovna se právě aktuálně bohužel, bohužel hovoří o chřipce.
No, a samozřejmě ta infekce jeden z velmi významných mechanismů spouštěčů astmatického záchvatu a samozřejmě, že jsou i jiné vlivy, nejsou to jenom prach, pyl, peří, roztoče, plísně, ale jsou to i ty infekce, je to znečištěné ovzduší, je to cigaretový kouř, je to celá řada škodlivin, které jsou kolem nás.
Musíme si také uvědomit, že napříč medicínou my lékaři někdy máme takový pojetí skoro veterinární, a že tu naši psychiku a tu stránku, která není vysloveně tělesná, trošku odsunujeme stranou a my samozřejmě nepovažujeme dneska astma za vysloveně psychosomatické onemocnění, dneska spíš se hovoří už řadu desítek let, že podstatou je jakýsi zánět, který je ve sliznici průdušek dýchacích cest a ten je potřeba potlačit. Proč tam ten zánět vzniká u někoho a u někoho ne, je asi zjednodušeně řečeno na Nobelovu cenu, protože i ten byznys, který se kolem toho točí, je gigantický. A já už pamatuju dobu, kdy jsem, když jsem opustil školu v roce 85, tak se astma léčilo úplně jiným způsobem než se léčí dnes. Máme úžasné možnosti, ale astma je syndrom. Astma je syndrom, je to soubor příznaků a není to jednolitá nemoc.
Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka ——————–
O tom jak se astma léčí a proč lidí v populaci, kteří trpí astmatem, přibývá si budeme povídat s panem docentem Čápem zase za chvíli. Vy se můžete ptát na našich webových stránkách [email protected].
- / Písnička /
- Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka ——————–
S panem docentem Čápem, vedoucím lékařem oddělení Alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce si dnes povídáme na téma astma, což je téma, které bezpochyby trápí velkou část naší populace. Proč to tak je, pane docente, proč lidí, kteří trpí astmatem, neustále přibývá?
doc. MUDr. Petr ČÁP, vedoucí lékař oddělení Alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce ——————–
My to úplně přesně nevíme.
Máme takovou představu, že astma jako typické alergické onemocnění, i když je také nealergické astma v menšině, přece jenom nějak souvisí s tím, proč to víceméně v civilizovaném světě nebo té části euroamerické, japonské, prostě ale máme samozřejmě data i ze zemí třetího světa Jižní Ameriky, z Afriky, z Asie, že to onemocnění narůstá nejenom astma, ale i alergie, ale spíš je ta odpověď v obecné rovině – ovzduší je znečištěné, potraviny jsou průmyslově vyráběné, možná, že pokud jste o spotřebu antibiotik, posluchači se nedostali k informaci, že třeba tři čtvrtiny světové produkce antibiotik jdou mimo humánní medicínu. Pak je to to velké téma, který bych nerad tady nějak rozváděl, což je očkování. To, co bych třeba mohl rozvést, pokud mi to dovolíte, je stres, stres z pohledu lékaře nebo doktora, který to vidí trošku jinak než my, kteří si řeknou to se nedá nic dělat, je to průvodní jev doby. Na stres se můžete adaptovat, pokud není příliš intenzivní a netrvá příliš dlouho, a pak bychom mohli hovořit i o dalších faktorech.
Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka ——————–
Čili vedlejší třeba příznaky, ano. Třeba příznaky dlouhodobého stresu může být právě nějaký astmatický základ.
Mimochodem je to třeba nemoc, je to nemoc na celý život, anebo je to nemoc, která, když je pod kontrolou, což předpokládám, že být musí a o těch lécích si taky budeme povídat, tak může nějakým způsobem odeznít, anebo se zmírnit tak, že vlastně člověk už ani nepozná, že to astma má?
doc. MUDr. Petr ČÁP, vedoucí lékař oddělení Alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce ——————–
To není dobrá otázka, to je záslužná otázka, protože lidé žijí v představě, že my, když je zbavíme těch potíží s pomocí moderních léků, což se nám daří v 90 % případů, tak nabudou falešného dojmu, že to je vše vyřešeno, že nemají potíže a nelze se jim divit, protože když zaplaťpánbůh nemají potíže, když použiji vaše slova, že mají chorobu pod kontrolou a my jim to ještě měřením plicních funkcí potvrdíme, tak podlehnou falešnému dojmu, že je všechno v pořádku. Ne, je to chronické celoživotní onemocnění a my, když tu léčbu z nějakého důvodu nedodržíme, vysadíme, je-li toto trvalé fixované, perzistující jak my říkáme tedy astma, tak tam je potřeba trvale něco inhalovat, abychom potlačili neinfekční alergický zánět v průduškách, nejsou to jenom prostředky, které roztahují moderně bez nežádoucích účinků ty průdušky, ale skutečně se ti jedinci tou inhalací léčí, no, a když přestanou, tak se ten proces, ten alergický zánět ve většině případů už nepotlačuje a on se obnoví a ty potíže se zase vrátí.
Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka ——————–
Sbíhají se mi tu dotazy na webu, je vidět, že vás tohle téma zajímá a trápí, tak pojďme na ně, ať nějaké stihneme. Ptá se tady posluchačka Bohatcová, co je léčba astmatu zahříváním a jaký pacient je pro ni vhodný a kolik případně léčba stojí, případně jak se k ní dostat? Několik otázek.
doc. MUDr. Petr ČÁP, vedoucí lékař oddělení Alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce ——————–
- Já se jenom zeptám, léčba zahříváním, tak je to?
- Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka ——————–
- Ano, takto to píše, léčba astmatu zahříváním.
doc. MUDr. Petr ČÁP, vedoucí lékař oddělení Alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce ——————–
Tak, nevím přesně, co má posluchačka na mysli, nicméně ta léčba, která se podle nějakých mezinárodních konsensů pravidel doporučení experty v této oblasti doporučuje i u nás, je zaměřená především na potlačení neinfekčního alergického zánětu v průduškách, který umíme velice dobře potlačit protizánětlivými inhalačními prostředky, které už jsou dneska na takové úrovni, že se vlastně nikam nevstřebávají a nemají nežádoucí účinky. Většinou se jedná o kortikosteroidní hormony, který se ale většinou nedávají v injekční podobě, v infuzi nebo v tabletkách, aby měly systémovou dostupnost. Podávají se v inhalačním nějakém prostředku, v nějakém přístroji, v nějakém inhalátorku a jsou udělány tak včetně dětských pacientů, aby samozřejmě působily jenom v tom místě a neškodily. Léčba zahříváním, na to neumím odpovědět, museli bychom to nějak rozvést. Nechci tu posluchačku odbýt, ale.
Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka ——————–
To je jasné, konec konců vždycky platí, že pokud máte nějaký problém, není nic jednoduššího nebo lepšího než se obrátit s konkrétním dotazem třeba na svého konkrétního ošetřujícího lékaře. O astmatu zase za chvíli i s vašimi dotazy.
- / Písnička /
- Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka ——————–
A s panem docentem Čápem z Nemocnice Na Homolce teď právě o astmatu. Pane docente, ještě než dáme prostor otázkám, řekněte, proč je důležité pravidelné používání léků?
doc. MUDr. Petr ČÁP, vedoucí lékař oddělení Alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce ——————–
Pravidelné používání léků je důležité proto, abychom co nejlepším, nejdokonalejším způsobem ovlivnili ten tolikrát opakovaný neinfekční alergický zánětlivý proces ve sliznici těch průdušek.
Když to totiž neuděláme, tak tam nastanou takové přestavbové změny v té sliznici, že se pod nimi vytvoří určitá vrstvička vaziva, nebo že ta hladká svalovina obkružující tu průdušku se zbytní, pak už to nejde opravit, pak to nejde napravit.
Čili to je důležité, abychom včas stanovili tu diagnózu a včas mohli zahájit tu léčbu, a to právě to pravidelné používání zase souvisí s tím, že když už jsme stanovili diagnózu, když už ji dobře léčíme, abychom z toho léčení také dostali to, co ta dnešní medicína umí, a to ten člověk vždycky nemusí poznat tím, že se mu dobře dýchá nebo ne.
Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka ——————–
Máme prvního volajícího. Já vás prosím, abyste si vzal sluchátka, protože bude otázka. Dobrý den, my vás zdravíme z vysílání Dvojky. Dobrý den, povídejte.
osoba ——————–
Dobrý den. Posluchačka z Ostravy. Já jsem se chtěla zeptat, já jsem, moje maminka teda se dožila 92 roky, no, teď nedávno zemřela, ale chodila jako na to astma se léčila a pan doktor plicní mi říkal, že ona má astma plicní i srdeční a já jsem to předtím nikdy neslyšela, tak jsem se chtěla zeptat, co pan doktor na to jako řekne?
- Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka ——————–
- Ano, děkujeme, díky za vaši otázku.
doc. MUDr. Petr ČÁP, vedoucí lékař oddělení Alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce ——————–
To je určitě zajímavá otázka, já se pokusím stručně a jasně.
Medicína rozlišuje astma bronchiále, to je to astma, o kterém se tady s Jolanou Voldánovou bavíme, a pak je astma cardiale, to je to srdeční, co vám říkal na Ostravsku pan plicní doktor, a aby to bylo jo složité, když už má ten pacient s dovolením nějaký věk, tak může mít o ty obojí problémy. Čili to přesné vyšetření je samozřejmě nutné, ale také jsou pacienti, kteří mají problémy s dechem na podkladě srdečného onemocnění a s astmatem to také nesouvisí, čili podrobné vyšetření.
- Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka ——————–
- Je jeden zajímavý dotaz, který se opakuje z webu, prosí paní Eva za zodpovězení otázky: „Proč je astma tak často spojeno s atopickým ekzémem, jsou to spojené nádoby jedné alergie?“
doc. MUDr. Petr ČÁP, vedoucí lékař oddělení Alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce ——————–
Jsou to spojené nádoby v tom smyslu, že i my to tak označujeme někdy jako dermorespirační syndrom. Syndrom je česky soubor příznaků. Kdybych měl kápnout božskou, musím říct, že ani astma není jednoznačná klinická jednotka, je to spíš syndrom.
Je to strašně nesourodá změť různých onemocnění, kdy se těm lidem špatně dýchá, je to přesně definováno, pokud jde o plicní funkce, ale můžou to být vlivy jak jsme začli na začátku se bavit o vlivech jarně letních, pylové sezóně i podzimně zimních.
Čili laky, barvy, výfuky, desinfekce, prach, pyl, peří, roztoče, plísně, taky můžu být ve stresu dlouhém, na kterém se nemusím adaptovat, sdílím kancelář s někým, kdo mi kouří pod nos a tak dále a tak dále, je to nesourodé.
Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka ——————–
Tak, stihneme určitě ještě alespoň jeden dotaz po telefonu. Dobrý den.
- osoba ——————–
- Dobrý den, zdravím vás, tady je Mirek Drašov.
- Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka ——————–
- Povídejte, pane Mirku.
- osoba ——————–
Na podzim mi byla diagnostikována CHOPN, dejchám na 60 %, užíval jsem Asplenium, paní doktorka mi dala Sporadyl, během 3 neděl jsem přibral 5 kilo, začaly mi otékat nohy, měl jsem pocit, jako když jsem plnej vody. Metodou vylučovací přestal jsem to brát, tyto potíže mi zmizly, takže mám dilema, buď se mi bude lépe dýchat, anebo se budu zavodňovat a budou mi otýkat nohy. Takže co mi na to pan doktor poradí? Děkuji.
- Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka ——————–
- Co s tím, pane docente?
doc. MUDr. Petr ČÁP, vedoucí lékař oddělení Alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce ——————–
Já se pokusím jenom malinko upřesnit.
Astma není CHOPN, astma je onemocnění jiné, který má jinou genezu, většinou alergickou a většinou je původem alergen u CHOPNu, to je ošklivá zkratka chronická obstrukční plicní nemoc, ta má většinou cigaretu na začátku, že ti lidé kouří, a pokud vy jste nekuřák, tak je to spousta nedoléčených viróz, chorob z nachlazení, zápalů plic, a to se samozřejmě léčí jiným způsobem. CHOPN se především odstraňuje kouření cigaret nebo prostě snažíme se tomu vyhnout, přesvědčit ty lidi, léčit ty infekce a roztahovat průdušky a podporovat expektoraci, čili odkašlávání, klimatické pobyty a případně očkování proti chřipce, ale je to jiné onemocnění než astma. Obraťte se na svého ošetřujícího lékaře, my máme specialisty plicní 600 po republice a je také spousta velice kvalitní internistů, kteří to onemocnění diagnostikovat, vyléčit umí také.
Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka ——————–
Pane docente, díky moc za vaše odpovědi. Bylo by toho moc, o čem bychom si ještě na toto téma mohli povídat.
Já snad utěším všechny ty, na které se nedostalo a kteří stále posílají na náš web, pan docent ještě zůstává, může s vámi chatovat, takže svoje otázky, prosím, teď směřujte na webovou adresu 2.rozhlas.cz.
Pan docent velmi rád odpoví a poradí na všechno, na co se budete ptát. Díky za to, že jste byl hostem Dvojky.
doc. MUDr. Petr ČÁP, vedoucí lékař oddělení Alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce ——————–
- Já taky děkuji.
- Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka ——————–
- Mějte se hezky, na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
autor: Jolana Voldánová
Těžké astma
Těžké, na léčbu rezistentní, astma je vážné onemocnění dýchacích cest, které vyžaduje pozornost specializované péče. Je poměrně vzácné. V České republice těžkým, na léčbu rezistentním, astmatem trpí pouze asi 2 % všech astmatiků. Jeho nedostatečná či nesprávná léčba často vede k vážným zdravotním obtížím, zhoršené kvalitě života, častým návštěvám pohotovosti či hospitalizacím.
Léčba těžkého astmatu
Aby bylo těžké astma dobře kontrolováno, vyžaduje vysoké dávky inhalačních kortikosteroidů v kombinaci s dalšími léky. Někteří astmatici dokonce i přes veškerou terapii stále trpí dušností a kašlem a je tedy třeba přistoupit i k léčbě kortikosteroidy ve formě tablet či dokonce infuzí.
Kromě protizánětlivého účinku kortikosteroidů používáme u léčby příznaků těžkého astmatu:
- bronchodilatační léky v inhalační formě, především beta-2-agonisty s dlouhodobým účinkem
- inhalační anticholinergika, především tiotropium
- antiastmatika ve formě tablet či kapslí – řadíme mezi ně antihistaminika, antileukotrieny (montelukast), teofiliny a některé další
- při akutních stavech používáme rychle působící inhalační spreje či nebulizace s bronchodilatačním účinkem, infuze s kortikosteroidy a magnéziem
Biologická léčba u pacientů s těžkým astmatem
V poslední době preferovaným postupem léčby pacientů, kteří trpí těžkým astmatem, je takzvaná biologická léčba. V současné době je možné v České republice podávat dva základní typy biologické léčby:
- prvním typ biologické léčby cílí na regulaci eozinofilů, které jsou jedním z podtypů bílých krvinek: nacházejí se v krvi, ale i přímo v orgánech, včetně průdušek, kde mohou u astmatiků ovlivňovat produkci hlenů, stažlivost průdušek, ale i postupné změny ve stěně dýchacích cest, které nazýváme remodelace (remodelace průdušek vede ke zhoršování plicních funkcí, které již nejde dostatečně ovlivnit léky s bronchodilatačním účinkem)
- druhý a déle používaným je anti-IgE terapie monoklonální protilátkou, omalizumabem: je podávána v podkožních injekcích každé dva nebo čtyři týdny, je vhodná pro pacienty s těžkým astmatem, které je vyvoláváno alergickou reakcí na celoroční inhalační alergen, např. alergií na roztoče, prach, plísně apod.
Dalších slibných biologických preparátů v léčbě těžkého astmatu je ve vývoji spousta, některé jsou již dokonce k dispozici v zahraničí a v České republice se jen čeká na nastavení podmínek úhrady zdravotními pojišťovnami.
Biologická léčba obecně vede u těžkého astmatu ke snížení obtíží a četnosti astmatických záchvatů.
Klade si také za cíl snížit nebo dokonce i úplně omezit podávání kortikosteroidů ve formě tablet či infuzí. Celkově je dobře tolerována a má výrazně méně nežádoucích účinků než terapie kortikosteroidy.
Nedokáže však astma vyléčit a je spíše přídatnou léčbou k inhalačním lékům nežli jedinou léčebnou modalitou.
Centra pro léčbu těžkého astmatu v ČR
| BRNOFakultní nemocnice BrnoJihlavská 20, 625 00 Brno | HRADEC KRÁLOVÉFakultní nemocnice Hradec KrálovéSokolská 581, 500 05 Hradec Králové |
| OLOMOUCFakultní nemocnice OlomoucI. P. Pavlova 185/6, 779 00 Olomouc | PLZEŇKlinika TRN FN a LF UK v PlzniEdvarda Beneše 13, 305 99 Plzeň – Bory |
| ZLÍNKrajská nemocnice Tomáše Bati ZlínHavlíčkovo nábřeží 600, 762 75 Zlín | Fakultní nemocnice Plzeň – LochotínAlej Svobody 80, 304 60 Plzeň – Lochotín |
| PRAHAFakultní Thomayerova nemocniceVídeňská 800, 140 59 Praha 4 – Krč | OSTRAVAFakultní nemocnice Ostrava17. listopadu 1790/5, 708 52 Ostrava |
| Fakultní nemocnice MotolV Úvalu 84, 150 06 Praha 5 | NOVÝ JIČÍNNemocnice Nový Jičín a.sPurkyňova 2138/16, 741 01 Nový Jičín |
| Nemocnice Na Bulovce Budínova 2, 180 01 Praha 8 | ÚSTÍ NAD LABEMKrajská zdravotní, a.s.Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o.z. Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem |
| ČESKÉ BUDĚJOVICENemocnice České BudějoviceB. Němcové 585/54370 87 České Budějovice | JIHLAVANemocnice JihlavaVrchlického 59, 586 33 Jihlava |
Pacientský příběh
Paní Gabriela žije s astmatem už několik desítek let.
První problémy s dýcháním si odbyla v šestnácti letech. Začalo to kašlem, dušností a vyvrcholilo prvním astmatickým záchvatem, po kterém skončila v nemocnici. Dostala inhalační léčbu a jak sama říká, její stav se trochu srovnal a astma ji nějak extrémně neomezovalo.
Vše se začalo zhoršovat v jejích třiceti letech po druhém těhotenství. Těžké záchvaty dušnosti i další obtíže byly čím dál tím častější. Diagnóza zněla těžké astma.
Gabriela najednou nemohla „fungovat“ bez systémových kortikosteroidů, které ale měly řadu vedlejších účinků – začala jí narůstat váha, cukr v krvi i cholesterol a začaly se objevovat otoky celého těla.
Naštěstí se ale její léčby ujala paní primářka Krčmová z Fakultní nemocnice Hradec Králové. Ta přišla s tím, že by pro paní Gabrielu mohla být vhodná nová biologická léčba. První injekci biologické léčby dostala pacientka v září 2018 a následovaly další dvě vždy po měsíci.
Zajímá vás, jaké byly výsledky biologické léčby? Podívejte se na videorozhovor.
Další možnosti léčby těžkého astmatu
Bronchiální termoplastika – působení teplem přímo v průduškách vede k uvolnění hladkých svalů a opakování tohoto výkonu (provádí se ve 3 sezeních) vede k dlouhodobému snížení bronchiální hyperreaktivity.
IgE aferéza – pacientova krev je filtrována přes speciální kolonu, která z ní odstraňuje imunoglobuliny typu E, jednoho z původců alergické reakce nejen v dýchacích cestách. Krev očištěná od těchto látek je navrácena zpět do cév pacienta. Tento postup obvykle předchází následné podávání omalizumabu.