Děložní čípek je vnější částí děložního hrdla, které se nachází na konci pochvy u vstupu do dělohy.
V případě karcinomu děložního čípku dochází v těchto místech k nekontrolovatelnému množení buněk změněných HPV infekcí.
Karcinom děložního čípku je třetím nejčastějším nádorovým onemocněním žen, hned po karcinomu prsu a tlustého střeva a postihuje ženy všech věkových skupin.
Vzniku nádoru předchází dlouhodobá HPV infekce a vznik přednádorových změn. Na celém světě ročně diagnostikují nádor děložního čípku u více než 500 000 žen, přes 270 000 žen ročně na toto onemocnění umírá.
HPV infekce je ve většině případů nezbytná, ale ne dostačující pro vznik karcinomu děložního čípku. Vývoj karcinomu děložního čípku je velice pomalý a podmíněný dlouhodobou (trvající déle než 6 měsíců) infekcí vysoce rizikových typů HPV.
HPV infekce je většinou asymptomatická (90 % žen) a obvykle do cca 8–12 měsíců sama odezní.
Anatomie ženského reprodukčního systému-lokalizace děložního čípku a znázornění změn v průběhu vývoje karcinomu.
Nejvýznamnějším rizikovým faktorem je infekce HPV, která je pro vznik rakoviny děložního čípku nezbytná.
Přes 99 % karcinomů děložního čípku je HPV pozitivních. Mezi rizikové faktory infekce HPV patří: časný začátek sexuálního života (před 16. rokem, vysoký počet sexuálních partnerů, vysoký počet porodů a potratů, první porod ve velmi nízkém věku, chronické zánětlivé onemocnění postihující děložní čípek, užívání drog, kouření (20 a více cigaret denně) a špatné socioekonomické podmínky.
Počáteční fáze onemocnění je víceméně bezpříznaková. Výraznější symptomy přichází až v pokročilejších stádiích nemoci. Uvedené příznaky nejsou specifické pro karcinom děložního čípku, měly by však vždy být impulzem pro návštěvu gynekologa.
Mgr. Vladimíra Koudeláková, PhD.
Operační léčba je doporučována pacientkám v celkově dobrém stavu s časným stádiem nádoru. Tento způsob léčby umožňuje mladším ženám zachování funkce vaječníků a plodnost.
V případě objemnějších nádorů bývá doporučována radikální hysterektomie (odstranění dělohy) s případnou pánevní lymfadenektomií (odstranění lymfatických uzlin).
Vyoperováním nádoru lze zjistit přesné informace o rozsahu onemocnění.
Víc než 80 % populace prodělá minimálně jednou za život infekci HPV.
Rakovina děložního čípku – očkování, příznaky a léčba
Rakovina děložního čípku je karcinogenní onemocnění, které je způsobeno lidským papillomavirem (HPV) přenášeným pohlavním stykem. Jedná se o druhý nejčastější typ rakoviny u žen.
Těch ročně na světě onemocní asi půl milionu a zhruba polovina z nich nemoci podlehne. Viru jsou nejnáchylnější mladé dívky a ženy, které často střídají své sexuální partnery.
Určitou prevencí může být očkování.
Rakovina děložního čípku je hned po rakovině prsu nejčastějším karcinogenním onemocněním u žen. Těch ročně onemocní asi půl milionu na celém světě a téměř polovina z nich důsledkem nemoci zemře. Samotnému bujení předchází nákaza lidským papillomavirem, který se z 99, 99 % šíří pohlavní cestou.
Přenos HP viru
Po zahájení sexuálního života se HP virem do dvou let nakazí až 60 % lidí, do pěti let dokonce 80 %. Většina žen prodělá infekci, aniž by si něčeho všimla. Infekce je totiž velmi nenápadná, navíc během 6 až 12 měsíců často sama odezní.
Během sexuálního života se proces nákazy a vymizení viru několikrát opakuje. Pokud infekce dlouhodobě přetrvává, začnou se na děložním čípku tvořit změny (takzvané léze), které mohou vést až k nádorové přeměně buněk.
Rakovina se pak z čípku šíří i na další orgány.
Existuje více než 100 typů HP virů a přibližně 40 z nich postihuje oblast pohlavních orgánů. Ne všechny jsou však nebezpečné, viry, které napadají pohlavní orgány se dělí na vysoce rizikové a viry s nízkým rizikem, mezi které patří například ty, které způsobují genitální bradavice.
Přítomnost HP viru se při vyšetření zjistí přibližně u čtvrtiny žen ve věku 18 až 25 let. Počet žen, u kterých lze infekci prokázat, však s věkem klesá. Například u starších 35 let je přítomnost infekce složité prokázat.
Kromě rakoviny děložního čípku může HPV způsobit také:
- Rakovinu dělohy
- Rakovinu vaječníků
- Rakovinu vulvy
- Rakovinu vagíny
Příznaky rakoviny děložního čípku
Většina pacientek se o nákaze dozví až na základě výsledků onkologické cytologie (stěru z děložního čípku). V pokročilém stádiu nemoci se pak mohou objevovat tyto příznaky:
- Bolest v podbřišku
- Krvácení po pohlavním styku
- Vodnatý až krvavý poševní výtok
- Nepravidelná menstruace
- Krev v moči
- Řezání, pálení či bolest při močení
- Hydronefróza
Rizikové faktory
Větší procento nákazy HP viry se vyskytuje u žen, které často střídají své sexuální partnery. Negativní vliv má i kouření a porucha imunity. Rizikovým faktorem je také časnost prvního pohlavního styku (před 16. rokem života), vysoký počet porodů a potratů či první porod ve velmi nízkém věku.
Léčba
Při výskytu rakoviny děložního čípku se uplatňují tři typy léčby, které mohou být aplikovány zvlášť i v kombinované formě. Jedná se o:
- Operační léčbu
- Radioterapii
- Chemoterapii
Operační léčba je možná jen u pacientek v dobrém stavu, u kterých došlo k brzké diagnostice nádoru. Tento způsob léčby umožňuje zachování funkcí vaječníků a plodnosti. V případě rozsáhlého nádoru se často volí radikální hysterektomie, tedy odstranění dělohy, popřípadě také odstranění lymfatických uzlin.
Očkování proti HPV
Proti některým HP virům se lze nechat očkovat. V současnosti existují tři vakcíny, které chrání před nejzávažnějšími viry způsobujícími rakovinu děložního čípku.
Vakcína Cervarix
Vakcína Cervarix je vhodná pro dívky od 10 do 25 let. Chrání před dvěma vysoce rizikovými HP viry (16 a 18) a maligními změnami na děložním hrdle. Na genitální bradavice nemá vakcína žádný vliv. Aplikuje se po třech dávkách v rozmezí jednoho a šesti měsíců.
Vakcína Silgard
Vakcína Silgard je určena pro dívky i chlapce od 9 do 26 let. Chrání před čtyřmi HP viry, z toho před dvěma vysoce rizikovými (16 a 18) a dvěma nízkorizikovými (6 a 11).
Zaručuje také ochranu před vznikem karcinomu hrdla a současně zamezuje i vzniku nádoru vulvy, pochvy, penisu a rekta. Omezuje výskyt přednádorových lézí a většiny genitálních bradavic.
Aplikuje se ve třech dávkách s rozestupem nejprve 2 a pak 6 měsíců.
Vakcína Gardalis
Vakcína Gardalis slibuje ochranu před 9 typy HP viru a chorobami, které s ním souvisejí. U žen také zamezuje vzniku nádorů děložního čípku. Současně je i prevencí genitálních nádorů, jež jsou s HPV přímo spojeny. Vakcína je vhodná pro dívky a chlapce od 9 let věku.
Další prevence
Rakovině děložního čípku se dá v některých případech předejít také pravidelnými prohlídkami, důležité je v tomto případě hlavně cytologické vyšetření buněk z děložního hrdla. Díky tomuto vyšetření lze změny na děložním čípku zachytit včas a zajistit tak účinnou léčbu.
Přestože jsou prevence hrazeny zdravotními pojišťovnami, této možnosti využívá jen něco málo přes polovinu žen v produktivním věku. Většina nádorů děložního čípku se přitom vyskytuje právě u těch pacientek, které pravidelné kontroly zanedbávaly.
Rakovina děložního čípku. Vše, co musíte vědět
JAK FUNGUJE OČKOVÁNÍ?
Změny na děložním čípku, které vedou k rozvoji nádorů, způsobuje pohlavně přenosná infekce lidským papilomavirem (HPV). Kromě rakoviny děložního čípku může tento virus způsobovat také další nádory v genitální a anální oblasti, hrdle a ústech, nebo genitální bradavice, a to u obou pohlaví.
Tento virus je velmi rozšířený a vyhnout se mu dá pouze doživotní sexuální abstinencí nebo monogamií obou partnerů, což je pro drtivou většinu lidí nereálné.
Je tedy potřeba zabránit tomu, aby HPV virus infikoval děložní čípek a rozvinul se až v nádor.
„Spolehlivou ochranou je jedině očkování proti HPV. Díky němu si imunitní systém vytvoří protilátky, které virus zlikvidují, když s ním tělo přijde do kontaktu,“ vysvětluje prof. MUDr. David Cibula, CSc., vedoucí Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF v Praze
JAK FUNGUJE SCREENING?
Jde o preventivní vyšetření žen probíhající během každoroční preventivní kontroly u gynekologa, kde se provádí:
- Kolposkopie, tzn. vyšetření děložního hrdla pohledem přes systém zvětšovacích skel (kolposkop).
- Cytologické vyšetření, tzn. pravidelný opakovaný stěr buněk z děložního hrdla a jejich vyšetření pod mikroskopem. V České republice jej provádí gynekolog pomocí gynekologických zrcadel a speciálního kartáčku k odběru buněk 1x ročně. Cytologické vyšetření však neodhalí všechny případy závažných přednádorových změn.
- HPV DNA testace, tzn. inovativní metoda, při níž se ve stěru buněk z hrdla děložního po speciálním zpracování v laboratoři zjistí přítomnost HPV infekce v těle ženy. Ženám věku 35 a 45 by měl být od roku 2021 prováděn tzv. HPV DNA test hrazený ze zdravotního pojištění. Ten s vysokou přesností odhalí infekci způsobenou virovým původcem onemocnění na děložním čípku.
Vhodně zvolená kombinace uvedených vyšetření zvyšuje citlivost záchytu rizikových pacientek s těžkými přednádorovými změnami.
JAKÉ JSOU PŘÍZNAKY RAKOVINY DĚLOŽNÍHO ČÍPKU?
POZOR – Raná stádia, která je možné léčit, probíhají nejčastěji zcela bez příznaků!
„Takzvané předrakovinové změny na děložním čípku vyvolané infekcí HPV většinou nemají žádné příznaky.
Jde o změny, které může včas rozpoznat jedině gynekolog pomocí speciálních diagnostických metod,“ vysvětluje prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D., vedoucí lékař onkologického oddělení Gynekologicko-porodnické kliniky 1.
LF UK a VFN Praha.
Příznaky nádoru na děložním čípku jsou velmi nespecifické (neurčité) a častěji značí méně závažný problém. Je však potřeba je nepodceňovat a vyhledat gynekologa, zvláště trvají-li delší dobu, nebo se opakují.
- Krvácení, špinění mimo menstruační fázi cyklu
- Krvácení po pohlavním styku
- Krvácení v přechodu (menopauze)
- Poševní výtok
- Bolest v pánvi, bolest zad
- Bolest při pohlavním styku
POKUD SE JEDNÁ O RAKOVINU DĚLOŽNÍHO ČÍPKU, HRAJE ČAS OBROVSKOU ROLI. S KAŽDÝM MĚSÍCEM I TÝDNEM NAVÍC JE LÉČBA STÁLE KOMPLIKOVANĚJŠÍ – A V POZDĚJŠÍCH STÁDIÍCH S VELMI MALOU ŠANCÍ NA UZDRAVENÍ.
RAKOVINA DĚLOŽNÍHO ČÍPKU V ČÍSLECH
- 800 žen si každoročně v ČR vyslechne diagnózu rakovina děložního čípku.
- Přibližně 360 žen za rok v ČR na toto onemocnění zemře.
- 80 % lidí se během svého života s infekcí HPV (původce rakoviny děložního čípku) setká, ale často ji zlikviduje vlastní, dobře fungující imunitní systém.
Ve věku 13 let je možné dívky a chlapce očkovat proti HPV, až do dovršení 14 let věku. Tato bezpečná vakcína je hrazena ze zdravotního pojištění všem bez rozdílu.
O celých 93 % se sníží riziko onemocnění díky očkování proti HPV u sexuálně naivních žen, tedy u těch, které ještě neměly pohlavní styk.
O 40–50 % se sníží riziko onemocnění díky očkování proti HPV u žen, které již měly pohlavní styk.
Proočkovanost populace musí dosahovat alespoň 80 %, aby se výrazně snížil výskyt onemocnění.
V ČR bohužel dosahuje jen 60 % a meziročně toto číslo klesá.
Ve věkových kategoriích 35 a 45 let je nejvíce pacientek s rakovinou děložního čípku.
Ženám ve věku 35 a 45 let by měl být od roku 2021 prováděn tzv. HPV DNA test hrazený ze zdravotního pojištění. Ten s vysokou přesností odhalí infekci způsobenou virovým původcem onemocnění na děložním čípku.
Pouze 30 % žen ve věku na 55 let dochází na každoroční preventivní vyšetření u gynekologa a návštěvnost s rostoucím věkem prudce klesá.
V průměru až za 15 let od infekce rizikovým typem HPV dochází k rozvoji přednádorových změn na děložním čípku. Proto by ani ženy po přechodu a ukončení sexuálního života neměly přestat chodit na kontroly. Např.: Má-li žena poslední sexuální styk v 55 letech a dojde při něm k přenosu HPV, může u níc dojít k rozvoji nádoru až v 70 letech.
„Bohužel zejména u žen starších 60 let se v ČR nedaří onemocnění diagnostikovat ve stádiu, kdy je vyléčitelné,“ vysvětluje prof. MUDr. David Cibula, CSc., vedoucí Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF v Praze
KDE HLEDAT PODPORU, POKUD ONEMOCNÍM?
Pro podporu žen s onkogynekologickým onemocněním vznikla Pacientská organizace VERONICA.
Na stránkách www.pacientska-organizace.cz najdete příběhy žen bojujících s nemocí a získáte objektivní informace o prevenci a léčbě od předních lékařů.
Rakovina děložního čípku, nádor děložního čípku, karcinom děložního čípku
Za vznik rakoviny děložního čípku může lidský papillomavirus (HPV), který je přenášen z 99,9 % pohlavním stykem. K infekci jsou nejnáchylnější mladé dívky.
Lidských papillomavirů je asi 100 typů, dají se rozdělit do 3 skupin podle rizika, nejnebezpečnějšími jsou typy 16 a 18. Infekce může sama odeznít, zůstat v nezměněné formě nebo se rozvine v karcinom (ve čtvrtině případů).
Rakovina děložního čípku je druhým nejčastějším rakovinným onemocněním žen po rakovině prsu, každoročně postihne půl miliónu žen na celém světě, u nás onemocní 20 žen ze 100 tisíc za rok.
Polovina z nich bohužel na tuto nemoc umírá.
Rizikovými faktory jsou časnost prvního pohlavního styku, promiskuita a kouření, poruchy imunity.Při snižování rizika nákazy HPV mohou pomoci kondomy. Protože však kondomy nezakrývají celou genitální oblast, nemohou infekci zcela zabránit.
Příznaky rakoviny děložního čípku
Infekce HP se neprojevuje žádnými příznaky. Většina žen se o nákaze HPV dozví, když dostane atypické výsledky odběru onkologické cytologie (stěr z děložního čípku). Při pokročilém stádiu nemoci se už může objevit bolest v podbřišku, krvácení po pohlavním styku nebo zapáchající výtok z pochvy.
Léčba rakoviny děložního čípku
V časných stádiích nemoci je nejvhodnější chirurgický výkon. Alternativou je radioterapie, která se používá při pokročilejším stádiu nemoci nebo když nemůže být operována. Chemoterapie se používá u rozsáhlého nádoru, který se šíří do lymfatických uzlin a zakládá metastáze.
Léky
Může se léčit cytostatiky.
Domácí léčba a babské rady
Jako podpora imunity se doporučují hlíva ústřičná, vitaminy A, C, E, antioxidanty.
Vyšetření
Gynekolog provede stěr z děložního čípku, měl by ho provádět i preventivně minimálně jedenkrát ročně.
Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?
Očkování
Existuje očkování proti nejčastějším typům HPV, v ČR například Cervarix nebo Gardasil. Doporučuje se očkovat zejména dívky před zahájením sexuálního života, i u žen starších však má toto očkování smysl.
Možné komplikace
Komplikací při léčbě rakoviny děložního čípku jsou metastázy v lymfatických uzlinách.
Trvalé následky
Pokud se léčí příliš pozdě, může způsobit neplodnost nebo smrt.
Prevence
Očkování (např. Cervarix, Gardasil 9) se doporučuje zejména mladým dívkám před zahájením sexuálního života. Poté je pouze riziko, že dívka v sobě HPV má a očkování nemusí být zcela účinné. Další prevencí je používání kondomu při pohlavím styku, což však není úplně 100 % ochrana.
Prevencí je také nestřídat sexuální partnery. Je nutné chodit na preventivní gynekologické prohlídky, kde lékař provádí stěr z děložního čípku, kde může být rakovina odhalena v časném stádiu a je velmi dobře léčitelná.
Kdy jít k lékaři
Každoročně jděte ke svému gynekologovi na preventivní prohlídku, lékaře také navštivte v případě krvácení při pohlavním styku, zapáchajícím výtoku nebo bolestech v podbřišku.
Ministerstvo zdravotnictví prosazuje rozšíření prevence karcinomu děložního čípku
Vytvořeno: 17. 8. 2020 Poslední aktualizace: 25. 8. 2020
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s odbornými lékařskými společnostmi navrhne zavedení preventivních HPV testů všem ženám po dovršení 35 a 45 let. Záměr podpořily také zdravotní pojišťovny, které přislíbily jejich hrazení.
Prevence karcinomu děložního čípku patří mezi hlavní priority Ministerstva zdravotnictví v oblasti ženského zdraví. Dokazuje to také skutečnost, že jsou v České republice dostupné všechny moderní metody primární i sekundární prevence tohoto onemocnění.
„Prevence rakoviny děložního čípku je zásadní. V posledních deseti letech došlo k poklesu výskytu onemocnění o 25 % a poklesu úmrtnosti na tento zhoubný nádor o 14 %.
Díky screeningu karcinomu děložního hrdla, který má zejména za cíl zjistit již přednádorové stavy, se ročně zachytí desetitisíce abnormálních nálezů na sliznici děložního hrdla. Jejich včasnou terapií předejdeme samotnému vývoji ve zhoubný nádor.
Nyní chceme screening doplnit provedením vysoce citlivých testů u pětatřicetiletých a pětačtyřicetiletých žen,“ popsal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Screeningový program vychází z Doporučení Rady EU (2003/878/EC) z roku 2003 a ČR tato doporučení úspěšně plní. Díky tomu dochází k záchytu nádorových onemocnění v časných stádiích, která jsou dobře léčitelná.
Téměř 80 % žen mělo v letech 2016–2017 screeningový test alespoň jedenkrát za dva roky. Požadavek WHO činí 70 % a jedná se tedy o jeho výrazné překročení.
Důsledkem toho je výrazný pokles incidence i mortality na rakovinu děložního čípku v posledních letech.
Mezi další opatření patří přítomnost vysoce citlivých testů na zjištění HPV infekce nebo o hrazené očkování proti HPV u 13letých dětí.
„Zavedli jsme hrazené očkování proti HPV u 13letých dětí. Podáním vakcíny ještě před zahájením sexuálního života se u dívek i chlapců výrazně sníží riziko rozvoje HPV asociovaných onemocnění.
V případě rakoviny děložního hrdla je tak možné zabránit až 90 % případů tohoto onemocnění,“ uvedl předseda České gynekologické a porodnické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Vladimír Dvořák.
Dalším krokem k posílení prevence karcinomu děložního čípku je také provádění testu na HPV DNA u žen, které dosáhly 35 a 45 let. Záměr Ministerstva zdravotnictví podpořila jak Česká gynekologická a porodnická společnost ČLS JEP, Společnost českých patologů a Společnost klinické cytologie, tak zdravotní pojišťovny.
„Jednoznačně podporujeme, aby se test HPV DNA u žen tohoto věku v rámci preventivní prohlídky prováděl. Připravujeme proto doporučení k jeho provádění. Pomohlo by to zlepšit výsledky ve vyhledávání žen s vyšším rizikem rozvoje rakoviny děložního čípku,“ doplnil Vladimír Dvořák.
Stejný názor zastávají také zdravotní pojišťovny, které již začaly pracovat na úhradovém mechanismu. „Podporujeme návrh ministerstva a odborné společnosti na zařazení testu na HPV u žen v 35 a 45 letech ke stávajícímu modelu včasného záchytu,“ deklaroval náměstek Všeobecné zdravotní pojišťovny David Šmehlík.
„Návrh je jednoznačně správný. Doporučujeme modifikovat stávající screeningový algoritmus a zároveň zpracovat metodiku, která popíše postup v případě kombinací cytologických nálezů a zároveň provedení HPV testace.
Počítáme také se zpracováním analýzy dopadu,“ uvedla Renata Knorová, předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven.
Návrh na hrazení je nyní součástí legislativního procesu a měl by vejít v platnost od příštího roku.
Všechna výše uvedená opatření jsou v souladu s návrhem WHA – Globální strategií WHA pro urychlení eliminace rakoviny děložního čípku vydané na základě rozhodnutí EB144 v roce 2019. Zavedením HPV testace u žen ve věku 35 a 45 let věku splní ČR veškerá doporučení WHO pro snížení výskytu nádorů děložního hrdla.
Jste spokojeni s obsahem této stránky?
Děkujeme! Máte nějaký nápad, jak stránku vylepšit?
Co zde chybí nebo byste vylepšili?
Děkujeme vám za zpětnou vazbu!
Aktuality
Publikováno: 26. 4. 2021
Česká republika patří mezi onkologicky více zatížené populace Evropy, u řady onkologických diagnóz dokonce obsazujeme přední místa evropských statistik (např. 2. místo u ZN ledviny, 3. místo u ZN slinivky břišní, 3. až 5. místo u ZN žlučníku a žlučových cest a 8.
místo u ZN prostaty).
Práce přináší rozbor hlavních trendů, které determinují současnou epidemiologickou situaci: setrvale rostoucí populační onkologická zátěž, nedostatečná včasná diagnostika řady nádorových onemocnění, regionální rozdíly v incidenci a mortalitě onemocnění.
Publikováno: 23. 4. 2021
Vážení uživatelé Národního onkologického registru, od 1. 1. 2019, kdy vstoupila v platnost nová metodika předávání údajů do Národního onkologického registru (NOR), bylo po přechodnou dobu během let 2019 a 2020 tolerováno předávání údajů též v listinné podobě.
Dovolujeme si Vás upozornit, že předávání údajů poskytovateli zdravotních služeb (PZS) do NOR je plně v souladu s platnou legislativou1 možné již výhradně elektronickou formu a listinné hlášenky již nebudou nadále akceptovány.
Publikováno: 22. 4. 2021
Vzhledem k technickým problémům a pozdější distribuci informačních dopisů na poskytovatele nelůžkové péče byl termín pro odevzdání výkazů pro poskytovatele nelůžkové péče posunut z 30. 4. 2021 na neděli 30.5.2021 včetně.
Publikováno: 20. 4. 2021
V roce 2019 u 189 poskytovatelů lůžkové péče v ČR čerpalo zdravotní služby 127,6 tisíc cizinců, s celkovými náklady v hodnotě 1,085 mld. Kč. Z tohoto počtu 60,7 tisíc ošetřených cizinců (48 %) pocházelo ze zemí Evropské unie.
Nejčastěji byli ošetřeni pacienti ze Slovenska (22 %), Ukrajiny (18 %), Ruska (7 %) a Německa (7 %). Největší objem plateb za ošetření byl cizinci hrazen prostřednictvím zahraničního zdravotního pojištění (37 %) a v hotovosti (33 %).
Ke konci sledovaného období činily pohledávky za neuhrazenou zdravotní péči o cizince po lhůtě splatnosti 48 mil. Kč (4,4 %).
Publikováno: 14. 4. 2021
Zpravodajskými jednotkami jsou všechna kardiologická pracoviště v ČR (aktuálně celkem 24). V posledních letech je do registru NRKI vkládáno cca 24 až 25 tisíc záznamů ročně. Počet kardiovaskulárních intervencí se ročně pohybuje v ČR kolem 25 000, v roce 2019 to bylo 25 345.
Větší počet intervencí je prováděn u mužů, v roce 2019 to bylo 17 858 u mužů, a u 7487 intervencí žen.
U některých pacientů proběhlo v jednom roce více intervencí, takže počet (unikátních) pacientů, u kterých byla provedena jedna nebo více kardiovaskulárních intervencí, byl v roce 2019 celkem 21 468, což je přibližně 201 intervencí na 100 000 obyvatel.
Publikováno: 25. 3. 2021
Z důvodu opakujících se dotazů upřesňujeme aktuálně platné metodické pokyny NRHOSP o doplňující informace.
Publikováno: 23. 3. 2021
Vzhledem k zátěži personálu PZS v souvislosti s epidemií COVID-19 a rovněž vzhledem k technickým problémům u systémů ÚZIS pro sběr dat byl posunut termín pro odevzdání výkazů E (MZ) 2-01 – Roční výkaz o složkách platu, personálním a provozním vybavení poskytovatele zdravotních služeb a E (MZ) 3-01 – Roční výkaz o složkách mezd, personálním a provozním vybavení poskytovatele zdravotních služeb.
Publikováno: 12. 3. 2021
Přesně před rokem byl ve spolupráci Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) a Institutu biostatistiky a analýz Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (IBA LF MU) oficiálně spuštěn web s oficiálními a aktuálními informacemi o koronavirové epidemii v ČR.
Publikováno: 10. 3. 2021
Od 11. března 2021 dojde na webu COVID-19: Přehled aktuální situace v ČR ke změně v publikaci celkových počtů aktivních případů. Box s celkovým počtem aktivních případů bude nahrazen počtem potvrzených případů ve věkové skupině 65+ a trendový graf aktivních případů bude nad daty o 4 týdny zpět.
Publikováno: 4. 3. 2021
Vstupem pro publikaci jsou údaje z Národního registru potratů. Údaje o potratech jsou tříděny podle místa trvalého bydliště ženy, rodinného stavu, věku ženy, stáří plodu v týdnech, druhu potratů (samovolné, miniinterrupce, jiná legální UPT, ostatní potraty a mimoděložní těhotenství), užívané antikoncepce.
Publikováno: 2. 3. 2021
ÚZIS ČR přijme nového kolegu do webstudio.team na pozici senior PHP developer.
Publikováno: 2. 3. 2021
ÚZIS ČR přijme nového kolegu do webstudio.team na pozici senior frontend developer.
Publikováno: 2. 3. 2021
Tato zpráva podává informace o stavu vybraného přístrojového vybavení zdravotnických zařízení dle ročního výkazu T (MZ) 1-01 (dále jen T1). Výkaz se zaměřuje převážně na sledování zdravotnického přístrojového vybavení využívajícího ionizující záření a vybranou nákladnou zdravotnickou techniku.
Publikováno: 25. 2. 2021
Zejména zájemce o problematiku otevřených dat si dovolujeme pozvat na virtuální veletrh [PANDEMIC] Open Data Expo. Akce nabídne zhodnocení učiněných vládních opatření v kontextu využívání a analýzy dat. Představí zkušenosti ze zahraničí a dá prostor institucím, které s daty inovativně pracují a zároveň svá data otevírají.
Publikováno: 22. 2. 2021
Pro oddělení analýzy dat hledáme kolegy/kolegyně na pozici datového analytika, kteří mají chuť nám pomoci se správou a zpracováním velkých objemů dat z oblasti zdravotnictví. Hlavní náplní práce bude zpracování, integrace a analýza zdravotnických dat v rámci Národního zdravotnického informačního systému a příprava výsledkových reportů.
Publikováno: 17. 2. 2021
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR vytvořil očkovací portál ocko.uzis.cz, kde si každý občan může velmi jednoduchým způsobem ověřit záznam o provedeném očkování proti onemocnění COVID-19.
Současně si zde může zobrazit a stáhnout certifikát o provedeném očkování.
Tento očkovací portál, který je součástí modulu „Očko“ Informačního systému infekčních nemocí, hodlá v budoucnu nabídnout kompletní zabezpečený elektronický přehled o všech typech očkování proti infekčním nemocem.
Publikováno: 15. 2. 2021
Pouze třicet pět procent žen starších padesáti let chodí v ČR pravidelně na preventivní prohlídky proti rakovině děložního čípku. Mnohé ženy tak nereagují na opakované pozvánky zdravotních pojišťoven.
Preventivním gynekologickým vyšetřením lze tomuto zákeřnému onemocnění ve většině případů předejít. Přesto v ČR každoročně onemocní rakovinou děložního čípku přibližně 800 žen a více než 300 jich umírá.
Právě na ženy mezi 50 a 65 lety, které se v posledních letech nezúčastnily screeningu, cílí nový pilotní projekt Národního screeningového centra Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR). Od úterý 16. 2.
2021 budou poštovní zásilkou dostávat samoodběrové sady, pomocí kterých si budou sami moci odebrat stěr z děložního čípku a odeslat ho na vyšetření přítomnosti HPV infekce do laboratoře. Cílem projektu je postupně oslovit až pět tisíc českých žen.
Publikováno: 5. 2. 2021
Mezi početné datové sady o epidemii COVID-19, které ÚZIS ČR poskytuje veřejnosti, přibyla nová otevřená datová sada poskytující informace o vakcinacích na úrovni jednotlivých očkovacích míst.
Publikováno: 4. 2. 2021
Sběr dat a jejich analyzování, které umožňuje popsat celkovou zátěž zhoubnými novotvary v české populaci, patří k dlouholetým prioritám Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. U příležitosti Dne boje proti rakovině, který každoročně připadá na 4. února, přinášíme shrnutí z aktuální statistiky k tomuto tématu.
Publikováno: 25. 1. 2021
Světová zdravotnická organizace (WHO) jmenovala 18. ledna 2021 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) spolupracujícím centrem WHO pro oblast mezinárodních klasifikací ve zdravotnictví (WHO Family of International Classifications Collaborating Centre, WHO-FIC CC).
ÚZIS ČR se tak dostal do mezinárodní sítě dvaceti nejprestižnějších institucí, které mají v této oblasti zásadní vliv. Status spolupracujícího centra WHO mu zároveň otevírá cestu k intenzivnější výměně informací, k rozsáhlé odborné spolupráci a také k zajímavým finančním zdrojům.
Publikováno: 21. 1. 2021
(Aktualizace 21. 1. 2021) V lednu 2020 vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) pokyn k použití kódu U07.1 Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) pro kódování případů s laboratorně potvrzeným onemocněním COVID-19, následně byl uvolněn další kód U07.2 (pro případy bez laboratorního potvrzení).
ÚZIS ČR provedl aktualizaci českého vydání MKN-10 s těmito kódy v březnu (resp. květnu u U07.2). Pro potřeby identifikace případů negativně testovaných na COVID-19 při poskytování zdravotních služeb byl v ČR zaveden kód U69.75 Podezření na COVID-19.
V září 2020 vydala WHO další mimořádnou aktualizaci se zařazením nových kódů U08-U10 pro vyznačení stavů, které vznikly v souvislosti s onemocněním COVID-19. Tyto kódy byly do českého vydání MKN-10 zařazeny s platností od roku 2021.
Vzhledem k tomu, že podle harmonogramu tvorby klasifikace CZ-DRG tato nebyla upravena pro specifické zařazování pomocí těchto nových kódů, mohou být tyto kódy pro vykazování akutní lůžkové péče použity pouze na pozici VDG.
Publikováno: 20. 1. 2021
Doplnění Metodiky NZIS, Národní registr reprodukčního zdraví, RODIČKY, verze 034_20201022 – platná od 22. 10. 2020. Toto „doplnění“ nepřináší žádné změny obsahu hlášení, povinně či nepovinně sbíraných údajů ani změnu vstupních kontrol. Jedná se pouze o rozšíření popisu výše uvedených položek, verze pokynů 034_20201022 zůstává nadále v platnosti.
Publikováno: 14. 1. 2021
Metodický návod k zaznamenání provedeného očkování proti onemocnění COVID-19 v systému ISIN.
- Otevřít návod (PDF soubor, 1,1 MB)
Publikováno: 5. 1. 2021
K 1. 11. 2020 byl registr IS LPZ převeden pod jednotnou technologickou platformu. V souvislosti s tím došlo ke 31. 12. 2020 k vypnutí starého IS LPZ.
Publikováno: 21. 12. 2020
Lékárenskou péči zajišťovalo (podle Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb k 31. 12. 2019) 2 749 lékáren včetně odloučených oddělení výdeje léčiv a 220 výdejen zdravotnických prostředků. Na 1 lékárnu v roce 2019 připadalo v průměru 4 218 obyvatel (bez OOVL).
Zařízení za loňský rok přijala více než 74,1 mil. receptů a téměř 3,9 mil. poukazů na zdravotnické prostředky, tj. 6,93 receptů a 0,36 poukazu na 1 obyvatele ČR.
Každý obyvatel v průměru zaplatil v lékárně na doplatcích k receptům a poukazům spolu s volným prodejem léčivých přípravků a zdravotnických prostředků 1 769 Kč. Celková částka za doplatky léků činila 8,48 mld.
Kč, následně byla zdravotními pojišťovnami vybraným skupinám pacientů vrácena z doplatků částka 776,0 mil. Kč. Celkové tržby lékáren a výdejen zdravotnických prostředků za léčivé přípravky a zdravotnické prostředky činily 91,97 mld. Kč.
Publikováno: 21. 12. 2020
Národní registr pitev a toxikologických vyšetření na odděleních soudního lékařství je novým zdravotním registrem. Tento registr obsahuje data o všech pitvách a toxikologických vyšetřeních, které byly provedeny na odděleních soudního lékařství. V roce 2019 bylo identifikováno 42 případů smrtelných předávkování nelegálními drogami a 133 úmrtí pod vlivem drog z jiných příčin než předávkování.
Publikováno: 10. 12. 2020
Dne 27. listopadu 2020 byla ve Sbírce zákonů ČR v částce 191 zveřejněna vyhláška č. 466/2020 Sb., o Programu statistických zjišťování na rok 2021.
Publikováno: 7. 12. 2020
Podrobná publikace o incidenci onkologických onemocnění v ČR v roce 2017 podle dat Národního onkologického registru.
Publikováno: 3. 12. 2020
U příležitosti Mezinárodního dne osob se zdravotním postižením, který každoročně připadá na 3. prosince, představují odborníci z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR a z Univerzity Karlovy druhé aktualizované české vydání publikace Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF).
Publikováno: 22. 11. 2020
Informace o volných kapacitách lůžkové péče pro hospitalizované pacienty s pozitivním výsledkem testu na onemocnění COVID-19 zveřejňuje ÚZIS ČR pravidelně od října 2020. Tato data jsou nyní dostupná ve formátu otevřených dat, a to zpětně pro období „první“ vlny (duben a květen 2020) i „druhé vlny“ (říjen 2020 až současnost).
Publikováno: 18. 11. 2020
Aktuální epidemiologická situace související s onemocněním COVID-19 je od 18. 11. 2020 mapována prostřednictvím Protiepidemického systému ČR (PES), na jehož tvorbě se pod garancí MZ ČR podíleli odborníci ze státní správy a akademické sféry. Na tzv. index rizika, který je počítán z několika epidemiologických ukazatelů, je navázána série opatření podle vážnosti aktuální situace.
Publikováno: 30. 1. 2019
Od 1. 1. 2019 je v platnosti nová metodika předávání údajů do NOR, která se týká novotvarů nově diagnostikovaných od 1. 1. 2019. Pracoviště oborů patologie / cytologie nevyplňují žádné samostatné hlášení, ale pouze předávají do NOR kopii výsledku bioptického či cytologického nálezu.
Publikováno: 11. 1. 2019
Od 1. 1. 2019 je v platnosti nová metodika předávání údajů do NOR, která se týká novotvarů nově diagnostikovaných od 1. 1. 2019. Rozsah předávaných informací byl výrazně redukován na nezbytně nutné údaje (viz vzorový formulář) a předávání údajů do NOR je postupně převáděno na výhradně elektronickou formu.
Archiv
Jak poznáte rakovinu děložního čípku? Tyto signály nepřehlížejte!
Stovky žen každý rok rakovinou děložního čípku onemocní. Přitom zrovna toto zhoubné onemocnění je poměrně dobře léčitelné. Problém je v tom, že zanedbáváme prevenci. Jakých signálů si tedy všímat?
Rizikové faktory
Jelikož se jedná o sexuálně přenosnou chorobu, příčinou může být promiskuita, a to jak ze strany žen, tak i mužů.
Je proto velice důležité pravidelně navštěvovat gynekologa, který na základě stěru buněk z děložního čípku a následného histologického rozboru zjistí, zda je vše v pořádku, nebo zda je potřeba zahájit léčbu.
Mnoho žen tyto kontroly zanedbává, a aniž by měly o tom sebemenší tušení, může se u nich rozvíjet rakovina. Další příčinou může být nízký věk při pohlavním styku.
Další příčinou může být nedostatečná schopnost organismu bránit se proti vnějším nepříznivým vlivům, mezi které řadíme různé viry, bakterie nebo houby. Imunitní systém samozřejmě trpí, pokud jste dlouhodobě unavená a ve stresu, rizikové je také kouření stejně jako další faktory nezdravého životního stylu, jako jsou přílišné pití alkoholu či špatná strava.
Příznaky a projevy
Prvním z příznaků může být krvácení mimo menstruační cyklus, které může být silnější a bolestivější.
Pokud vás problémy s menstruací nikdy netrápily, a najednou pozorujete různé výkyvy, měla byste navštívit svého gynekologa.
Jak se totiž rakovina na děložním čípku vyvíjí, dochází k poškození tkání a cév, a to je příčinou krvácení. To se však může objevovat také při pohlavním styku nebo po něm.
Mohou se objevovat také bolesti v pánevní oblasti. Nepleťte si to však s bolestmi, které se objevují během menstruace a jsou zcela normální. Pokud však bolest přetrvává delší dobu, je intenzivnější a častější, měla byste navštívit svého lékaře.
Dalším příznakem bývá vaginální výtok bílé barvy. Samozřejmě že zmíněný výtok nemusí hned znamenat rakovinu děložního čípku. Často se objevuje při kvasinkové nebo jiné vaginální infekci. Pokud však výtok zesílí, zapáchá nebo je nějakým způsobem neobvyklý, může se jednat o příznak rakoviny.
Pokud zaznamenáváte neobvyklé změny ve frekvenci močení, v barvě moči nebo chodíte na záchod mnohem častěji a není to způsobeno například zánětem močových cest, může být tento problém jedním z dalších příznaků rakoviny děložního čípku. Na nic nečekejte a navštivte svého gynekologa.
Prevence a léčba
Pokročilá stadia bývají často přítomna u žen, které nikdy nebyly na gynekologickém vyšetření nebo jej velmi dlouho odkládaly. Terapie se dělí na chirurgickou a radiologickou.
První možnost se praktikuje při nižších stadiích nemoci. Volí se zde způsob, který se nazývá konizace, nebo trachetomie s plastikou čípku.
Oba tyto výkony zachovávají plodnost a jedná se o nejefektivnější metody léčby.
Radiologická terapie se používá v případě, že se jedná o pokročilé nádory, které se už nedají operovat. V případě, že je nádor v pokročilé fázi, volí se radikální výkony, jako je hysterektomie (odnětí dělohy) se zachováním nebo odnětím vaječníků. Radikálnější operací je totální hysterektomie s odnětím pánevních uzlin.
Prevence je v tomto případě velice důležitá. Ženy mezi dvacátým a třicátým rokem by se měly nechat vyšetřit minimálně jednou ročně a ve věku 30 až 65 let nejlépe dvakrát ročně. V dnešní době je navíc k dispozici vakcína. Ideální doba pro očkování je pak před zahájením sexuálního života.