Rakovina sleziny příznaky – Vše o zdraví

V orgánu o velikosti lidské pěsti dozrávají bílé krvinky, klíčová složka našeho imunitního systému, jsou zde likvidovány poškozené buňky včetně nefunkčních krevních elementů, zároveň slezina funguje jako rezervní zdroj krve pro případ zvýšené potřeby při zátěži či krvácení. Podílí se také na recyklaci železa.

Jednou z nejčastějších nemocí, které postihují slezinu, je její zvětšení. Souvisí zpravidla s chorobami krve, jako jsou anémie, leukémie nebo maligní lymfom, ale může se objevit i u chorob jako žloutenka, infekční mononukleóza, malárie, rakovina nebo cirhóza jater, portální hypertenze či Hodgkinova choroba. 

Slezina může být poškozena také při úrazu, a pak dochází k masivnímu krvácení. Přesto se v takovém případě může stát, že se příznaky projeví až později. Jde o silné bolesti levého nadbřišku, zrychlený puls, snížený krevní tlak, bledost a zpocená a studená pokožka. Když například upadneme a třeba i po několika dnech se u nás příznaky objeví, je lékařský zákrok nezbytný.

Přestože není slezina pro naše tělo nezbytná a lze bez ní žít, její nepřítomnost přináší celou řadu komplikací a rizik. Chirurgické vyjmutí sleziny, odborně nazývané splenektomie, volí proto dnes lékaři čím dál tím méně často.

Přesto k tomuto zákroku dochází v případě vážného poranění sleziny, jak bylo zmíněno výše. Dále pak při léčbě některých onemocnění krve, jako je imunitní trombocytopenie (ITP). I v tomto případě už ale existují šetrnější řešení.

ITP, málo známé onemocnění krve

V lidském těle najdeme slezinu v levé horní části břicha, je chráněna hrudním košem. Tento automatický krevní filtr je ústředním místem tvorby protilátek bránících naše tělo před bakteriemi a viry. Může ale dojít k poruše, kdy tyto protilátky začnou nesprávně ničit buňky tělu vlastní – krevní destičky.

Při snížené tvorbě krevních destiček v kostní dřeni a současném poškození destiček protilátkami a jejich následné destrukci ve slezině dochází k tomu, že se v těle počet krevních destiček výrazně sníží, což je charakteristický stav pro autoimunitní onemocnění zvané imunitní trombocytopenie. Proto slezina, která produkuje tyto protilátky a současně je místem likvidace krevních destiček, hraje podstatnou roli v rozvoji ITP, neboť při nedostatečném počtu krevních destiček se významně zvyšuje riziko krvácení.

„Jedním z léčebných postupů při imunitní trombocytopenii je odejmutí sleziny. Jedná se nicméně o zákrok, od něhož se čím dál tím více upouští.

Zákrok splňuje svůj účel u zhruba 66 procent pacientů, kdy není potřeba další terapie, ale současně je pak pacient do jisté míry omezen právě chybějící slezinou, která hraje např.

důležitou roli pro naši imunitu,“ vysvětluje lékař Libor Červinek z Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno.

A dodává, že pacienti pak mohou být více náchylní k různým infekcím. Současná medicína jako alternativu nabízí i méně razantní možnosti léčby v podobě farmakoterapie, které taktéž přinášejí žádoucí výsledky.

Imunitní trombocytopenii lékaři diagnostikují každý rok přibližně u 70 až 100 nových pacientů na jeden milion obyvatel, z nichž polovinu tvoří děti mladší 15 let.

Spouštěčem nemoci bývá u 20 procent případů jiné infekční onemocnění, jako je HIV nebo hepatitida, běžné virové infekce, očkování či užívání některých léků, v některých případech i nádorová onemocnění. U zbylých 80 procent pacientů vzniká ITP bez známého spouštěcího faktoru.

Klíčové je znát rizika a komplikace

Pacienti, kterým je splenektomie prováděna, by měli být seznámeni se všemi riziky zákroku a je třeba vysvětlit jim preventivní léčbu před jeho provedením i po něm. Preventivní léčba zahrnuje především očkování a včasné zahájení léčby antibiotiky při známkách rozvíjející se infekce.

„Vyjmutí sleziny je velkým a nevratným zásahem do našeho těla nesoucím s sebou častější riziko postsplenektomických infekcí neboli takzvaný OPSI syndrom, který je u těchto pacientů celoživotním nebezpečím a postihuje přibližně 1 až 3 procenta z nich. Jednoduše řečeno se jedná o otravu krve, která je způsobena těžkou bakteriální infekcí celého organismu a může vést až k úmrtí,“ doplňuje lékař Libor Červinek.

Život bez sleziny přináší také zvýšené riziko trombotických komplikací, tedy tvorbu krevní sraženiny v tepnách a žílách, která brání průtoku krve, a mluví se i o vyšším riziku kornatění tepen. Proto se lékaři snaží poskytnout pacientům i jinou, méně invazivní léčbu, díky které mohou nadále žít kvalitní život.

Splenektomie je s ITP spojována již více než 100 let a samozřejmě se názory na zákrok liší podle aktuálních dostupných léčebných metod. I přestože slezina je pro život postradatelný orgán, volí lékaři splenektomii především u dospělých pacientů, u nichž jiné léčebné postupy proti imunitní trombocytopenii selhaly, a doporučují ji minimálně 12 měsíců od stanovení diagnózy.

Funkce sleziny pak částečně přebírají ostatní orgány, například játra, kostní dřeň i lymfatické tkáně. Imunitní systém ovšem zůstává oslaben. Nejdůležitější je, aby měl každý pacient souhrnné informace o splenektomii, znal všechna její rizika a byl připraven na to, co po tomto zákroku může následovat, pečlivě sledoval svůj zdravotní stav a jakékoli komplikace včas řešil se svým lékařem. 

Rakovina sleziny: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

Slezina je orgán uložený v levém horním kvadrantu břišní dutiny, který je důležitou součástí lymfatického a imunitního systému. Termínem rakovina sleziny označujeme nádorové onemocnění tohoto orgánu.

Nejčastějším nádorem ve slezině je lymfom, což je druh nádorového onemocnění lymfatického systému (1).

Dalším druhem nádorového onemocnění, které postihuje slezinu jsou leukémie neboli rakovina krevních buněk. Někdy se mohou leukemické (nádorové) buňky ve slezině hromadit, což způsobí její masivní zvětšení (odborně splenomegalie).

Mezi hlavní funkce sleziny patří:

• záchyt poškozených krevních buněk
• tvorba bílých krvinek označovaných jako lymfocyty, které pomáhají chránit před infekcí a dalšími chorobami
• vytváření zásob červených krvinek a krevních destiček, což usnadňuje srážení krve

Obecně lze rakovinu sleziny rozdělit na primární a sekundární. Jako primární rakovinu sleziny označujeme nádorové onemocnění, které začíná přímo ve slezině (2).

Jako sekundární rakovinu sleziny označujeme metastázy, což jsou vzdálená ložiska nádoru, který se primárně nachází v jiném orgánu.

Jak primární tak sekundární nádory sleziny jsou naštěstí velmi vzácné (3).

Jaké jsou příznaky

Primární i sekundární nádory sleziny se projevují zejména zvětšením sleziny (splenomegalií). S ní jsou, mimo jiné, spojeny následující příznaky:

• pocit plnosti po jídle
• bolest v levém horním kvadrantu břicha
• časté infekce a zvýšená nemocnost
• anémie (nízký počet červených krvinek)
• chronická únava a ospalost

Mezi další příznaky rakoviny sleziny, mimo jiné, patří:

Příčiny rakoviny sleziny a rizikové faktory

Nejčastějšími primárními tumory sleziny jsou lymfomy a leukémie. Nejčastějšími sekundárními tumory sleziny jsou metastázy nádorů prsu, kůže (melanom) a plic (4).

Vyšší riziko lymfomů mají:

• muži
• osoby vyššího věku
• osoby, které trpí chorobami ovlivňujícími imunitní systém (například AIDS)
• osoby se záněty způsobenými virem Ebstein-Barrové (EB virus) nebo baktérií Helicobacter pylori

Rizikové faktory pro vznik leukémie jsou:

• kouření
• výskyt onemocnění v rodině
• práce nebo dlouhodobý pobyt v prostředí zamořeném nebezpečnými chemickými látkami, jako je například benzen
• některá genetická (dědičná) onemocnění, jako je například Downův syndrom
• osoby, které prodělaly chemoterapii nebo radioterapii v rámci léčby jiného nádorového onemocnění

Diagnostika

Pokud má váš lékař podezření na rakovinu sleziny, provede vyšetření s cílem zjistit přítomnost dalších nádorů v těle. V rámci diagnostiky se také provádí laboratorní vyšetření krve (krevní obraz a diferenciál) s cílem určit přesný počet jednotlivých druhů krevních elementů (červených a bílých krvinek a krevních destiček).

• V případě podezření na lymfomy či leukémie se provádí vyšetření kostní dřeně, která se odebírá z hrudní kosti nebo z lopat kostí kyčelních (část pánve).
• V případě zvětšených uzlin se někdy provádí jejich operační odstranění (exstirpace) a dálese pak vyšetřují pod mikroskopem s cílem zjistit přítomnost nádorových buněk.
• Pro diagnostiku nádorových onemocnění jsou také důležité zobrazovací metody, jako jsou magnetická rezonance, počítačová tomografie (CT) nebo pozitronová emisní tomografie (PET).
• Často je také nutné vyšetřit slezinu pod mikroskopem, aby se zjistilo, jaké nádorové buňky obsahuje.

Léčba

Pokud lékaři zjistí rakovinu sleziny, je nejčastější léčbou splenektomie (chirurgické odstranění sleziny). Tato operace se provádí dvěma způsoby:

Laparoskopická splenektomie: tento způsob odstranění sleziny je šetrnější, protože není nutné otevírat břicho jedním velkým řezem, ale namísto toho chirurg vyřízne do břicha jen 4 otvory, přes které dovnitř zastrčí kameru a chirurgické nástroje potřebné k odstranění sleziny. Po odstranění sleziny se tkáň „rozemele“ a odsaje tenkou trubičkou ven, nebo se uloží do „igelitového pytlíku a vytáhne drobným řezem na břiše. Protože je tato operace k pacientovi šetrnější, je i doba rekonvalescence (léčby) obvykle kratší.

Otevřená splenektomie: při otevřené operaci chirurgové břicho otevřou dlouhým svislým řezem uprostřed břicha a slezinu odstraní. Protože je tento druh operace pro pacienty mnohem více zatěžující než laparoskopická splenektomie, je i doba léčby delší.

Mezi další možnosti léčby nádorů sleziny patří:

• chemoterapie
• radioterapie
• biologická léčba (též imunoterapie, což je způsob léčby, který působí jen na nádorové buňky a neničí okolní zdravé buňky)
• transplantace kostní dřeně (cílem tohoto způsobu léčby je nahradit poškozenou kostní dřeň zdravou kostní dření od jiného dárce)

Prevence

Rakovině sleziny nelze vždy stoprocentně zabránit, ale můžeme se pokusit alespoň snížit riziko jejího vzniku.

Některé druhy rakoviny jsou způsobeny viry, proto je namístě se bránit proti infekcím a včas a důsledně případná onemocnění léčit.

Snažte se také vyhnout se dlouhodobému nebo opakovanému pobytu v prostředí kontaminovaném zdraví škodlivými chemickými látkami, které všeobecně zvyšují riziko nádorových onemocnění (včetně rakoviny sleziny). Mezi takové látky patří benzen, který je součástí celé řady plastů, maziv, pryží, odmašťovacích látek, pesticidů a některých léčiv. Nachází se také v pohonných hmotách a cigaretovém kouři.

Některé studie také naznačují, že udržování zdravé tělesné hmotnosti a dodržování zásad zdravé výživy může pomoci snížit riziko rakoviny (5).

Proto jezte dostatek ovoce a zeleniny a každý den alespoň 30 minut věnujte pohybovým aktivitám (není potřeba vymýšlet nic složitého, stačí 30 minut rychlé chůze).

Co si z článku odnést?

Nejčastějším primárním nádorem sleziny je lymfom nebo leukémie. Sekundární nádory (metastázy) ve slezině vznikají nejčastěji při rakovině prsu, kůže (melanom) a plic.

1. Prognóza závisí na tom, v jak pokročilém stádiu se nádorové onemocnění nachází a také na druhu rakoviny sleziny.
2. Pokud se u vás objeví některé z možných výše uvedených příznaků rakoviny sleziny, vyhledejte neprodleně lékařskou pomoc.
3. Čím dříve bude léčba zahájena, tím vyšší je pravděpodobnost uzdravení.

Slezina z pohledu čínské medicíny

Toto je jeden z nejčtenějších článků v magazínu. Trochu jsem verzi z roku 2017 doplnila o své nové poznatky, terminologicky upravila a zde je nové znění. Rozhodně se tomuto tématu budu věnovat i nadále, protože pochopení principů trávení je zásadní pro zdraví.

Slezina a její funkce

Slezina je jedním z významných obranných míst těla a je důležitou součástí imunitního systému. Její oslabení okamžitě poznáme na mandlích, které jsou se slezinou propojeny lymfatickým systémem. Slezina je filtrem lymfy a zachycuje unavené červené krvinky. Zároveň také za tvorbu červených krvinek a krevních destiček odpovídá.

Takto popisujeme účinky sleziny jako orgánu.

Slezina v čínské medicíně

Tady začíná první nesrovnalost a možná trochu nepochopení celého systému.

Popisujeme-li funkci orgánů dle čínské medicíny, tak nepopisujeme jejich fyzickou podstatu, nicméně jakýsi okruh, za který odpovídá.

Terminologicky správně bychom měli používat výrazy jako element země, čchi země, zemitá čchi. Používání slova „SLEZINA“ může vést ke zmatečnosti a trochu i výsměchu z nepochopení.

Oslabená slezina tedy neznamená, že vám tento orgán nefunguje. Znamená to, že se to nějak projevuje na tělesné úrovni a znalostí principů celostní medicíny můžete řešit příčinu.

Orgány a okruhy, které spadají do elementu Země, mají řídit trávící proces. V základu tam paří „slezina“ a „žaludek„. Vnitřní energii Země mají ale také „játra„, „tenké střevo“ a „pericard„.

Země znamená centrum, břicho, látkovou výměnu, s jejíž pomocí zpracováváme vlivy z vnějšího světa. Čchi tohoto elementu je hodně o spočívání sami v sobě – „být sám sebou“.

Jakmile nad sebou začneme více přemýšlet, často to nastává v pubertě (co si o nás myslí druzí, nevypadáme náhodou komicky atd.), tak se element Země oslabuje. Najednou místo toho, aby nám z břicha vycházela intuice a pocit jistoty, vychází tam obavy, zádumčivost a nejistota.

S tím ruku v ruce jdou potíže s trávením, látkovou výměnou, alergiemi a postupem let i nezadržitelnými problémy s tělesnou váhou.

Břicho je místem, kde se vše zpracovává

Nemluvíme zde jen o potravě, ale o všem, co čteme, slyšíme, vidíme nebo cítíme – všechny tyto vjemy musíme nejprve „strávit“. Což vysvětluje, proč má vnitřní energii Země i „pericard“.

Zemská čchi napomáhá rozkládat potravu, a to jak tělesnou, tak duševní a část z ní přeměňovat na jemnou esenci, kterou v sobě absorbuje a dále distribuuje do celého těla a hlavně do KOVU „plic“. Tato esence jednak stále doplňuje a obnovuje krev, proto slezina odpovídá i za tvorbu krve (v tom se shoduje s popisem funkce s dnešní medicínou), a jednak představuje zdroj hybné životní síly.

Zemská čchi „sleziny“ představuje „postnatální základ“. Jednoduše řečeno, vytváří energii z toho, co přijímáme. Je-li střed v pořádku, tak to co nás živí, nás posiluje. Je-li však slabý, objevují se potíže. Místo, aby nás „potrava“ posilovala, začneme mít po ní potíže. Když čtete tyto řádky, nepřemýšlejte pouze nad jídlem.

Zemská čchi „sleziny“ je mocným tvůrcem naší energie.

Nevhodné jídlo, nepravidelné jídlo, jídlo ve spěchu, jídlo s odporem a hlavně duševní práce a neustálé přemýšlení a přemítání. Když je slabý „střed“, nejsme schopni snášet svůj život. Snadno se pak urážíme, neumíme odpouštět, celé hodiny hloubáme nad každou pronesenou větou a donekonečna přemítáme nad našimi obavami. Je pro nás problém se soustředit a něco se naučit je nadlidský výkon.

Podle čínské medicíny se tyto nadměrné myšlenky a hromadění blbostí v hlavě přenáší především na kvalitu čchi, a to tak, že se čchi zahušťuje a stagnuje. Tím se oslabí její funkce, v důsledku čehož se objeví poruchy trávení, nechutenství, nadýmání, anebo až závratě, zatmění před očima, bušení srdce apod.

V tomto případě je to však trochu zamotaný kruh. Pokud již je slezina oslabená, např. špatnou stravou (např. jogurt s banánem ráno), tak se nadměrné přemítání již objevuje jako patologie.

Princip yin prvku Země je označován jako „slezina“. Tím však není myšlen jednoduše ten zmíněný orgán, ale řada vzájemných vztahů a funkčních okruhů, jak již bylo výše zmíněno. Yin v sobě nese vlhko a chlad, což je naprosto v pořádku, pokud je to v rovnováze. Občas potřebujeme, aby se v těle objevilo vlhko a chlad, hlavně pokud je potřeba zpracovat něco, co je suché a horké. 

Pokud je však vlhka a chladu nad míru, což se stává, když je YIN prvku země v oslabení, tak není na místě jej přijímat nad míru. A zde jsme u mléka. Mléko není ve své podstatě nezdravé, jen v sobě nese vlhko a chlad. A „slezina“ fakt nesnáší vlhko a chlad. Toť trochu k vysvětlení, proč mléko oslabuje „slezinu“.

V přírodě najdeme látky, které pomáhají posílit funkci sleziny. Jedná se především o polysacharidy a flavonoidy, které najdeme v mnoha tradičních směsích i moderních doplňcích stravy. Uvést je zde nemohu, protože by se jednalo o zdravotní tvrzení a z případných kontrol bych pak měla oslabenou nejen slezinu. Zajímá-li vás to, napište mi do ePoradny.

Máte-li jakékoliv problémy spojené s čchi sleziny je dobré začít řešit dietní opatření. Hlavně nejíst večer. Slezina má ráda teplou a upravenou stravu.

Je tedy dobré (hlavně v období podzimu a zimy) omezit příjem syrových potravin a šťáv. Jídlo spíše duste nebo šetrně vařte. Důležité je dbát na dostatečný příjem kvalitních bílkovin. Nedoporučují se mléčné výrobky.

Omezte pivo, kávu, studené nápoje a ovocné šťávy hlavně z citrusů.

Oslabení jinového elementu země se může projevit následovně:

• Bolesti v levém podžebří.
• Snížená obranyschopnost organismu.
• Dechové potíže.
• Pocity plnosti žaludku, problémy se zažíváním (nechutenství nebo naopak hlodavý hlad, průjmy, hubnutí, nadýmání).
• Pocit těžkých nohou.
• Poruchy krvetvorby, hlavně v oblasti červených krvinek. Praskání žilek (kožní metličky).
• Závratě, mžitky před očima, časté krvácení z nosu.
• Tvorba podlitin a modřin z důvodu nedostatečné tvorby krevních destiček.
• Onemocnění sleziny (i té skutečné) bývají doprovázena únavou (slezina je zodpovědná za „výrobu“ energie z potravy). Tato únava je často provázena mírnou depresí.
• Nestrávená potrava ve stolici.
• Tupá bolest hlavy na čele.
• Pocit chladu, hlavně studené ruce a nohy.
• Pokles dělohy či konečníku (hemoroidy).
• Zvýšený chuť na sladké, hlavně jako doplňovač energie.

To je výčet toho nejzákladnějšího. Pro hlubší popis tu nemám dostatek místa a je nutné problémy posuzovat individuálně. Celá čínská medicína je o individuálním přístupu. Nikdy nebývá postižen pouze jeden orgán. V dnešní době, kdy se nestravujeme úplně nejlépe a neumíme zastavit hlavu, je slezina oslabená velmi často. Pak už nastává dominový efekt.

K elementu ZEMĚ a její čchi ja např. přiřazen dvanácterník, veškeré svalstvo a krev. Kondice ZEMĚ se projevuje na rtech (např. vyrážky na nich jsou příznakem akumulace horkosti v „středu“, modré rty poukazují na stagnaci a srážení se čchi i krve, suché rty jsou důsledkem vyčerpání krve země atd.).

Orgánové hodiny pro „slezinu“ jsou mezi 9 – 11 hodinou dopolední. V tomto období můžeme tedy sledovat zhoršení příznaků. Stejně tak mezi 21 – 23 hodinou, kdy je čchi „sleziny“ nejslabší.

Jakmile jsem pochopila princip fungování elementu ZEMĚ v těle, došlo mi, že tím bylo tak trochu myšleno to, co my dnes s velkou pompou objevujeme, a to MIKROBIOM.

Vždy když mi nějaká takováto souvislost docvakne a doplním další dílek do toho pomyslného puzzle, mám husí kůži 🙂 🙂 🙂 Studenti se mi smějí, že husí kůže je odraz nějakého vzrušení, ale já to tak cítím.

Je to prostě vzrůšo, když objevíte něco nového.

Zajímají-li vás tyto principy také, tak se vrhněte do studia. Třeba na SHANTI ACADEMY. Ale bacha na „slezinu“ 🙂

• ZDROJ:
• Klasická čínská medicína – základy teorie I, Vladimír ANDO, 8. české vydání 2010, nakladatelství Svítání, ISBN 978-80-86601-16-8
• Čínská medicína pro každý den, Christine Li, 1. české vydání 2017, nakladatelství Jan Vašut, ISBN 978-80-7541-029-0
• Studijní materiály (hlavně přednášky Anastacie White) a pracovní zkušenosti 🙂

Slezina jako důvod věčného přejídání, ale i únavy a oslabené imunity

Hlavní obsahZvětšenou slezinu nejlépe odhalí vyšetření ultrazvukem. Foto: Profimedia.cz

V období nitroděložního vývoje se ve slezině tvoří červené krvinky. Po narození slouží jako zásobárna části krvinek a také síto, které dokáže odlišit zdravé krvinky od poškozených, jež zde následně zanikají. Zároveň se slezina podílí na tvorbě protilátek.

Podle starověkých mudrců se ve slezině zadržují toxiny, které ovlivňují v organismu další pochody, jako jsou peristaltika zažívacího traktu, činnost žaludku a slinivky břišní, ale také působí na lymfatický systém, svalový tonus, neurohormonální procesy či hladinu glukózy v krvi. Pokud se slezina očistí od těchto jedů, pak člověk může zhubnout a zbavit se řady zdravotních problémů.

„Slezina vzbuzuje chuť na vše, co je sladké. Navíc pokud je slezina přetížena, pak zpomaluje metabolismus a dost často způsobuje zácpu,“ vysvětluje detoxikační poradce Vladimír Jelínek z Joalis.cz.

Velmi podobně na slezinu a metabolismus pohlíží tradiční čínská medicína. Podle ní slezina umožňuje získávat energii ze stravy, a pokud je poškozená, projevuje se to únavou, nedostatkem energie a přejídáním. Může za to narušený metabolismus jedince a pak také hormonální nerovnováha.

Proto alternativní medicína dost často hovoří v souvislosti s hubnutím a s prevencí celé řady onemocnění o nutné pravidelné detoxikaci sleziny.

Mezi nejčastější vady či postižení sleziny patří splenomegalie neboli zvětšení sleziny, které se vyskytuje nejčastěji u onemocnění krve (anémie, leukémie, maligní lymfom), ale i u chorob, jako jsou žloutenka, infekční mononukleóza, malárie, rakovina jater, cirhóza jater, portální hypertenze či Hodgkinova choroba (nádorové onemocnění projevující se postižením lymfatických uzlin).

Při úrazech často dochází k poranění sleziny, které bývá provázeno závažným krvácením. Při sepsi neboli „otravě krve“ se slezina aktivuje, zvětšuje se až na několikanásobek své velikosti, její struktura se zcela stírá a vzniká septická slezina, vysvětlují odborníci ze serveru Ulekaře.cz.

Bohužel se to zprvu nemusí nijak projevovat, první příznaky se mohou objevit až za několik dní, kdy už může být pozdě.

Mezi nejčastější příznaky poranění sleziny patří:

• silné bolesti levého nadbřišku
• zrychlený puls – tachykardie
• snížený krevní tlak – hypotenze
• bledost
• pocení – zpocená a studená pokožka

Postupně může dojít až k hemoragickému šoku (šok z vykrvácení).

Hlavní zprávy

Varovné signály: Když slezina zlobí

Slezinu lékař prohlédne sonografií, CT nebo magnetickou rezonancí • Autor: istockphoto.com

Dá se říci, že o slezině zpravidla ani nevíme, že ji máme, pokud nám slouží dobře… Jakou úlohu v těle vlastně plní a proč je označována jako „hřbitov červených krvinek“?

Za normálních okolností jde o poměrně malý orgán o velikosti 12 x 6 x 3 cm umístěný pod levým obloukem žeberním. Plní především funkci velmi účinného filtru buněk, které jsou do ní přinášeny krevním oběhem.

„U zdravého člověka odstraňuje z oběhu poškozené červené krvinky a krevní destičky. A právě od této funkce je odvozeno označení ‚hřbitov červených krvinek‘. U lidí s infekční nemocí odstraňuje původce těchto chorob, hlavně bakterie, kterým se podařilo proniknout až do krevního oběhu,“ říká primář oddělení klinické hematologie Nemocnice České Budějovice MUDr. Ivan Vonke, MBA.

Může slezina bolet?

Slezina sama o sobě nebolí, bolet může pouze její pouzdro. Bolest v této oblasti však nebývá příliš častá a většinou je projevem toho, že se slezina v dané chvíli zvětšuje a tlačí na okolní orgány. Jak upřesňuje doktor Vonke, splenomegalie (zvětšení sleziny) má nejčastěji dvě příčiny.

Za prvé pokud se do sleziny dostává hodně materiálu (nad rámec daných možností), který musí být odstraněn – nejčastěji poškozené krvinky nebo bakterie. Do této skupiny příčin patří mnohé krevní choroby, závažné infekce apod. Za druhé jde o stavy, kdy ze sleziny nemůže volně odtékat krev a hromadí se zde (nejčastější příčinou jsou jaterní onemocnění, zvláště cirhóza jater).

Existuje ještě řada dalších příčin zvětšení sleziny, kupříkladu nádory sleziny, ukládání některých látek ve slezině, ale tyto příčiny jsou podstatně méně časté.

U některých chorob je přítomna několikanásobně zvětšená slezina, která mechanicky tlačí na okolní orgány, zejména na žaludek a ostatní orgány zažívacího traktu.

V tomto případě mívá nemocný nepříjemné tlakové pocity v levé horní polovině břicha a zpravidla hubne.

Jak se vyšetřuje slezina?

„Onemocnění samotné sleziny jsou relativně vzácná a málokdy se projevují změnami, které by byly zachytitelné v rozborech krve.

Zpravidla se tedy využívají zobrazovací metody (sonografie, CT a magnetická rezonance), od kterých chceme odpověď na to, zda je slezina zvětšená a zda je její struktura změněná.

Slezina se obecně vyšetřuje při nejasných bolestech levé horní poloviny břicha nebo při chorobách, o kterých víme, že často vedou k jejímu zvětšení,“ dodává lékař.

 Jaký má vliv cysta na funkci jater? „Drobné cysty ve slezině, pokud jich není mnoho, většinou nevadí, problémem by mohly být mnohočetné cysty nebo i jedna velká cysta.

Tento stav sice málokdy vede k významné ztrátě funkce, komplikací však může být významné zvětšení sleziny a tím způsobený tlak na okolní orgány. Slezina se také často zvětšuje při nádorových onemocněních mízních uzlin a krve.

Málokdy je však orgánem, ze kterého tato nádorová onemocnění pocházejí,“ vysvětluje Ivan Vonke.

• VIDEO: Jak si udržet dobrou imunitu?

Autor: Helena Míková

Slezina – Wikipedie

Slezina

Slezina (v obrázku označena jako „spleen“)

Laparoskopický pohled na slezinu koně

Latinsky

splen, lien, bazo

Tepny

slezinná tepna

Žíly

slezinná žíla

Nervy

slezinný plexus

Lymfa

mezenchym, dorzální mesogastrium

MeSH

A10.549.700

Gray

1282

Slezina (latinsky: lien, řecky: σπλήν – splén) je orgán nacházející se u téměř všech savců. Má podobnou strukturu jako velká mízní uzlina a funguje zejména jako krevní filtr. Není k životu bezpodmínečně nutná a její odstranění (splenektomie, například při vnitřním krvácení) nemá ve většině případů pro člověka tragické následky. Histologicky je tvořena bílou a červenou pulpou. Bílou pulpu vytvářejí uzlíky lymfatické tkáně – Malpighiho tělíska, která jsou tvořena z malých B-lymfocytů. Červená pulpa se skládá z vaziva, které je vyplněno krevními cévami. Její hmotnost kolísá v rozmezí 50–250 g.

Funkce sleziny

Slezina má několik funkcí. Je článkem imunitní obrany organizmu. Dochází v ní k syntéze protilátek. Slouží také jako krevní filtr s velkým množstvím makrofágů. Ty pohlcují a destruují poškozené nebo zanikající erytrocyty, leukocyty, bakterie a další materiál. Podílí se na recyklaci železa.

Funguje jako rezervoár krve. Ve slezině se normálně objevuje krvetvorba ve fetálním období. Po vytvoření funkční kostní dřeně tvorba krvetvorných elementů ve slezině zaniká a objevuje se teprve, když je v organizmu krvetvorných elementů málo. Větší slezina je spojena s lepší schopností se potápět.

[1]

Patologie sleziny

• myeloidní metaplazie
• splenomegalie
• hepatosplenomegalie
• hypoplazie sleziny, aplazie sleziny
• accesorní slezina
• bloudivá slezina
• nádory sleziny
  • primární – hemangiom, lymfangiom, hemangiosarcom, lymfangiosarcom
  • sekundární – Hodgkinova nemoc

Uložení sleziny

Slezina je uložena intraperitoneálně v levé klenbě brániční (rg. hypochondriaca sinistra), v rozmezí 9. až 11. žebra, kopíruje průběh 10. žebra, hluboko při páteři. Zespoda je levé ohbí tlustého střeva, zprava pak slinivka břišní a žaludek. Za fyziologického stavu není hmatná. Poklepem na levém boku je patrné ztemnění v axilární čáře v rozmezí 9. až 11. žebra.

Vyšetření sleziny

U zdravých lidí by slezina neměla přesáhnout levý žeberní oblouk. Tím pádem není při pohmatu břicha prokazatelná. Onemocnění, která jsou přímo spojena se zvětšením sleziny, je celá řada. Při zvětšení sleziny je ji možno již hmatem rozpoznat přes břišní stěnu.

Pohmatové vyšetření se provádí následovně: pacient je na zádech a lékař začne vyšetření ve spodní části břicha. Následně pokračuje do prostoru levého horního kvadrantu. Slezina se při dýchání pohybuje, proto je pacient lékařem vyzván k nádechu. Zvětšenou slezinu je lékař tedy schopen prsty rozeznat.

Další možností je RTG vyšetření a ultrazvuk.

Reference

1. ↑ https://phys.org/news/2018-04-genetic-humans.html – Genetic adaptations to diving discovered in humans for the first time

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu slezina na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo slezina ve Wikislovníku

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data

PSH: 648 BNE: XX533502 BNF: cb11964946v (data) GND: 4039388-4 LCCN: sh85126812 MA: 2780931953 NDL: 00563303 TA98: A13.2.01.001

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Slezina&oldid=20477150“

Co vás zajímalo? Rakovina krve

V rámci Zdravého úterý přicházely otázky na téma Rakovina krve do online poradny FN Plzeň, odpovídal vedoucí lékař Hematologicko – onkologického oddělení doc. MUDr. Daniel Lysák, Ph.D.

Rakovina krve nebo také Leukémie je zhoubné onemocnění krvetvorby. Existuje řada různých druhů leukémií, některé v závislosti na progresivnosti velmi rychle způsobují závažný, život ohrožující stav. Díky stále účinnějším možnostem léčby a brzkému zjištění možných příznaků je však úmrtnost na rakovinné onemocnění krve poměrně nízká.

Zde představujeme nejzajímavější otázky a odpovědi:

OTÁZKA: Dobrý den, existují nějaké prvotní příznaky, díky kterým bychom si mohli všimnout, že něco není v pořádku? Děkuji

ODPOVĚĎ: Dobrý den. Krevní nádory jsou velmi pestrou a rozsáhlou skupinou onemocnění a pestré jsou tedy i jejich příznaky. Vzhledem k tomu, že často bývá nádorem (leukémií) postižená kostní dřeň, jsou poměrně typické obtíže, které vyplývají ze snížení zdravých krvinek v krevním obraze.

Nedostatek bílých krvinek se projevuje teplotami a různými infekcemi, nedostatek červených krvinek únavou, nevýkonností a úbytek krevních destiček krvácivými projevy do kůže a sliznic. Časté mohou být také nespecifické celkové příznaky jako teploty, úbytek hmotnosti, noční pocení, únava.

Jindy se onemocnění může projevit zvětšením uzlin, sleziny, bolestmi kostí atd…

OTÁZKA: Dobrý den, je možné nechat se preventivně vyšetřit na tuto nemoc u praktického lékaře?

ODPOVĚĎ: Dobrý den. Je určitě více než vhodné se podrobovat pravidelným preventivním prohlídkám, existuje celá řada jiných a pravděpodobnějších onemocnění, jejich včasná léčba je důležitá (cukrovka, vysoký krevní tlak, onemocnění ledvin, karcinom tlustého střeva apod.).

Co se týče krevních nádorů, tak preventivní prohlídka může odhalit některé z nich, které se vyvíjejí delší dobu a jsou spojené se změnami v krevním obraze.

Na druhou stranu preventivní vyšetření zaměřené vysloveně na krevní nádory by byla obtížné a nedávalo by jistotu, že se onemocnění neobjeví za pár týdnů poté, protože vznik některých leukémií je rychlý. Nějaký specifický diagnostický test na krevní nádory bohužel neexistuje.

Výhodou krevních nádorů je však skutečnost, že i pokročilá onemocnění lze kompletně vyléčit (neplatí zde tedy to, co u solidních nádorů, kde mají pokročilé formy s metastázami špatnou prognózu). Tzn. podrobujme se standardním preventivním prohlídkám a pokud máme v mezidobí nějaké obtíže, snažme se je řešit včas.

OTÁZKA: Dobrý den, uvažujeme s kamarádkou o zapsání do registru dárců kostní dřeně, ale někteří známí nás varují, že je odběr kostní dřeně velice bolestivý a může přinést komplikace. Je to pravda?

ODPOVĚĎ: Dobrý den. Tyto obavy jsou zbytečné a troufnu si předpokládat, že vaši známí sami odběr nepodstoupili. Hlavním pravidlem, kterým se při odběru řídíme, je neohrozit zdraví dárce, tomu je podřízeno vše.

Samotný odběr kostní dřeně se provádí v celkové anestezii a po odběru dárce pociťuje v místě odběru spíše mírný dyskomfort než nějakou bolest. Případné „komplikace“ jsou dány spíše narkózou jako takovou (pocit na zvracení, slabost), než samotným odběrem, a i tyto odezní během pár hodin po odběru.

Zdravý člověk se tedy nemusí odběru bát. Dárce si navíc může metodu odběru vybrat, protože krvetvorné kmenové buňky můžeme odebrat nejen z kostní dřeně ala také z periferní krve na separátoru krevních buněk. Volba metody odběru je na dárci.

A samozřejmě před odběrem každého dárce vyšetřujeme, zda může odběr bezpečně podstoupit, a během odběru se o něj stará odborný personál.

Další otázky a odpovědi naleznete na našich stránkách.

Rakovina vaječníku: příznaky, léčba (karcinom ovaria)

Rakovina vaječníku představuje velice nebezpečnou nemoc postihující
ženské reprodukční orgány.

Vaječník (ovarium) je párový ženský pohlavní
orgán vyskytující se v oblasti malé pánve. Oba vaječníky jsou
lokalizovány po stranách dělohy (uterus), se kterou jsou
spojeny vejcovody (tubae uterinae). Vaječníky ženy
v reprodukčním období jsou velké zhruba jako švestka, po menopauze se
jejich velikost zmenšuje.

Ovaria plní dvě základní funkce. Produkují pohlavní
hormony (estrogeny a gestageny), které regulují menstruační cyklus
a komplexně působí na celý ženský organismus. A také ještě slouží
jako skladiště ženských pohlavních buněk, vajíček.

Každé vajíčko je uloženo v jakémsi pouzdru, folikulu. Během každého
menstruační cyklu roste a uzrává několik folikulů najednou, až jeden
z nich zhruba v půlce cyklu praskne (stádium tzv. ovulace)
a vypustí vajíčko do vejcovodu. Pokud dojde ke kontaktu vajíčka a spermie,
může dojít k oplodnění (fertilizaci) a v děloze se
vyvíjí plod.

Rakovina je nemoc, která napadá buňky v různých tkáních lidského
těla. Zdravé buňky se neustále regulovaně dělí a udržují si stabilní
stav dle potřeb organismu. Kdežto nádorové buňky podléhají
neregulovanému a nekontrolovatelnému dělení a tvoří neorganizované
shluky, nádory (karcinomy, tumory).

Existují dva druhy nádorů, benigní a maligní.
Benigní nádory (nezhoubné) rostou pomalu v místě
jejich vzniku a nemají sklony tendence pronikat a napadat ostatní zdravé
tkáně. Na vaječnících vznikají nezhoubné nádory celkem často,
označují se jako tzv. cystomy. Jsou v průměru 20-30 cm
velké, vyplněné tekutinou nebo hlenem a obalené tenkou slupkou.

Svou nezanedbatelnou velikostí však mohou utlačovat okolní
tkáně (střevní kličky, cévy, močové cesty atd.). Léčba
benigního nádoru se většinou řeší operativní cestou,
kdy se nádorové buňky odstraní a nemoc tak končí. Nezhoubné nádory
nepředstavují rakovinu v pravém slova smyslu, protože neohrožují ostatní
zdravé tkáně.

Maligní nádory napadají a prorůstají
do zdravých tkání, kde tvoří druhotná ložiska, tzv.
metastázy.

Metastázy mohou expandovat dále do ostatních
orgánů krevní nebo mízní cestou.

V případě rakoviny vaječníků je
charakteristické odlupování částeček nádoru a jejich přichycení na
další orgány, například na střevo, dělohu, vejcovody,
pobřišnici atd.

Karcinom ovaria se jen zřídkakdy šíří krevní cestou. Ke svému
rozšíření využívá zejména mízní cévy, kterými se dostává až do
mízních uzlin dutiny břišní, kde metastázuje.

Rakovina se vyskytuje v různých formách s nevyzpytatelnými příznaky a
projevy, léčbou a šancí na uzdravení. V případě rakoviny vaječníků
se nejčastěji jedná o epiteliální karcinom, který se tvoří z buněk
ležících na povrchu ovarií.

Rizikové faktory rakoviny vaječníku

Zvýšené riziko onemocnění rakovinou vaječníku nám může prozradit
rodinná anamnéza. Pokud některou vaší blízkou příbuznou
postihl karcinom vaječníku, máte i vy zvýšené riziko onemocnění.

I osobní anamnéza nám může leccos napovědět. Pokud
jste prodělala např. rakovinu prsu, jste náchylnější i k rakovinnému
bujení na vaječnících.

Významným rizikovým faktorem je věk. Lze konstatovat,
že s přibývajícím věkem roste i riziko onemocnění rakovinou
vaječníků. Kritické období nastává zejména po
menopauze, což dokazuje i polovina postižených pacientek, které
jsou starší šedesáti tří let.

Ve vyšším ohrožení se mohou vyskytovat i ženy, které začaly
menstruovat před dvanáctým rokem života nebo ženy procházející
menopauzou již v padesáti letech.

Velké riziko s sebou přináší i léky na neplodnost
(klomifencitráty). Riziko je ještě vyšší v případě, že se ženě
nepodařilo i přesto otěhotnět.

V neposlední řadě rizikové faktory reprezentuje
kouření tabákových výrobků a konzumace nadměrného
množství alkoholu. Tyto faktory jsou zodpovědné zejména za
vznik nádorů mucinózního typu.

Prevence rakoviny vaječníku

V případě karcinomu vaječníku neexistuje žádná účinná prevence,
která nám zajistí stoprocentní ochranu. Je tu ale několik možností,
které mohou snížit riziko jejího vzniku.

• Je dokázáno, že užívání hormonální perorální
  antikoncepce po dobu minimálně tří let snižuje riziko rakoviny
  vaječníků o 30-50%.
• Ženy, které zvolily jako ochranu před početím podvázání
  vaječníků, riziko rakovinného bujení snížily až o 67%.
• Obecně můžeme konstatovat, že částečnou ochranu zaručuje
  těhotenství a dostatečně dlouhé kojení
  (minimálně po dobu jednoho roku).
• Studie prokázaly, že ochranné účinky má i strava bohatá na
  zeleninu.

Příznaky a projevy rakoviny vaječníku

Rakovina vaječníků se dlouho nikterak neprojevuje a nenese s sebou
žádné specifické příznaky. Nemusí být objevena ani při běžné
gynekologické prohlídce .Právě proto je jen málokdy nádor nalezen včas
v počátečním stádiu.

V pokročilém stádiu žena může cítit pobolívání
břicha, nadýmání a pálení žáhy.

Nádor mezi tím neustále roste a odštěpuje drobné částečky, které
napadají další tkáně (střevní kličky, pobřišnici, povrch jater atd.) a
zakládají druhotná ložiska.

Tato ložiska produkují tekutinu, která se
kumuluje v břišní dutině a tvoří tzv. ascites.

Nádorové buňky mohou projít dokonce i bránicí až do pohrudniční
dutiny, kde mohou též produkovat tekutinu, tzv. pleurální
výpotek.

Pokročilejší stádium je charakteristické zvětšením objemu
břicha, bolestí břišní stěny, častým
močením (způsobené tlakem, který působí na močový měchýř),
zácpou (způsobenou tlakem na konečník),
nechutenstvím, zvracením a v některých
případech i dýchacími potížemi.

Léčba rakoviny vaječníku

Je třeba, aby se pacientka svěřila do rukou odborníků ve
specializovaných zdravotnických zařízeních, nejlépe v tzv.
onkogynekologických centrech.

Rakovina vaječníků je léčena kombinací dvou metod, operací a
následnou chemoterapií.

Cílem operace je jednak odstranění maximálního
možného množství nádorových buněk (tzv. debulking),
jednak stanovení přesného rozsahu onemocnění
(tzv.staging). Řez je veden od stydké spony až k pupku
(v některých případech i nad pupek) pro přehlednější orientaci
v celé dutině břišní.

Standardně se odstraňují oba vaječníky a vejcovody (adnexectomie),
děloha (hysterectomie), slepé střevo (appendectomie), předstěra břišní
(omentectomie) a odběr vzorků mízních uzlin (lymfadenectomie). Ve vážných
případech je třeba odstranit i slezinu nebo část střeva.

Někdy se může stát, že je nádor v úzkém vztahu k životně
důležitým orgánům a je nemožné jej odstranit bez poškození orgánu
(nádor je tzv. inoperabilní). A tak se operatér snaží odstranit alespoň
co nejvíce nádorové tkáně.

Chemoterapie představuje boj proti rakovinnému bujení
pomocí cytostatik (látky, které mají schopnost likvidovat
rychle se dělící nádorové buňky). Cytostatika jsou do organismu dodávána
buď v injekční nebo tabletové formě.

Ovariální karcinom je na chemoterapii velice citlivý.
Chemoterapie působí systémově. To znamená, že ničí i sekundární
ložiska, která ještě nebyla ani objevena.

V současné době se při
chemoterapii používají cytostatika obsahující sloučeniny
platiny (karboplatina,cisplatina) v kombinaci s dalšími cytostatiky
(paklitaxel, adriamycin, atd.).

Cytostatika jsou podávána v jednodenních
i vícedenních režimech. Léčba se opakuje ve čtyřtýdenních intervalech
(v tzv. sériích).

Jak si mohu pomoci sama

Při léčbě ovariálního karcinomu je nezbytně důležité, aby pacientka
hodně odpočívala, zvláště při náročné chemoterapii,
která krade velké množství energie.

Moc o svém onemocnění nepřemýšlejte nebo by vás po chvíli úplně
pohltilo. Snažte se zaměřit na běžné činnosti všedního dne. Věnujte se
svým koníčkům, rodině a přátelům.

Dodržujte zdravou životosprávu, připravujte si pestrou
stravu bohatou na zeleninu a ovoce, snažte se věnovat v rámci možností
i nějaké fyzické aktivitě a vyhněte se každopádně jakýmkoli stresovým
a psychicky náročným situacím.

Komplikace rakoviny vaječníku

Komplikace nemoci nastávají při samotné protinádorové léčbě,
protože ta způsobuje mnohé vedlejší účinky.

Po operaci může dojít k zanícení dutiny břišní (to
se však v dnešní době stává zřídkakdy). Častěji dochází
k povrchovému zanícení rány, které se však vyléčí
pravidelným čištěním a ošetřováním.

Je nutné zmínit, zejména mladším pacientkám, že odstraněním
pohlavních orgánů mizí i jejich šance mít vlastní děti.

Navíc musí
počítat s tím, že po odstranění vaječníků dochází k markantnímu
poklesu pohlavních hormonů (estrogenů), což způsobuje nástup
menopauzy (projevující se např. návaly horka, pocením) a
dřívější nástup řídnutí kostí a onemocnění srdce a cév.

Při tzv.
substituční (náhradní) hormonální léčbě jsou pacientce
tyto hormony dodávány a tak se příznaky spojené s menopauzou zmírní.

Chemoterapie je faktorem, který způsobuje těžké komplikace. Cytostatika
totiž neumí moc dobře rozlišovat mezi rapidně se množící nádorovou
buňkou a rychle se dělící buňkou zdravé tkáně.

Mezi zdravé buňky,
které procházejí rychlým dělením, můžeme řadit buňky vlasových
folikulů, výstelky trávicí trubice a zejména buňky kostní dřeně, které
produkují červené a bílé krvinky nezbytné pro organismus.

Tudíž nejzávažnější problémy způsobují cytostatika tím, že
ničí i zdravé buňky lidského organismu. Tento proces se
projevuje chronickou únavou, nevolností a zvracením, větší náchylností
k infekcím, vypadáváním vlasů atd.

Diskuse

Další názvy: karcinom ovaria, karcinom vaječníku, karcinom ovaria, maligní nádor vaječníku, zhoubný nádor vaječníku