Šestá nemoc – Vše o zdraví

Šestá nemoc má na první pohled znepokojivé projevy. Onemocnění začíná náhle (subitus – latinsky náhlý) vzestupující horečkou, její ústup doprovází skvrnitá vyrážka růžové barvy na především na trupu, někdy i na trupu a končetinách. Typicky se nevyskytuje na obličeji.

V některých případech se nemoc projeví jen horečkou a výsev v projevech chybí. Inkubační doba je 5-12 dní. Znamená to, že dítě je po tuto dobu již nositelem viru, ale nemusí se projevit se prozatím žádné příznaky. Následně rychle stoupne teplota a dítě může mít horečku někdy i kolem 39 – 40 °C.

Mohou se objevit i zvětšené uzliny, zánět hrtanu a také příznaky spojené s vysokou teplotou, jako jsou febrilní křeče, neklid, průjem a únava. Při klesající horečce se objeví na těle růžový výsev v podobě větších růžových skvrn (exantém), trvajících poměrně krátkou dobu.

Přibližně za dva až tři dny se růžový exantém zahojí a tím odezní i příznaky nemoci bez následků.

Jak vypadá šestá nemoc u dospělých?

Ačkoli se šestá nemoc objevuje nejčastěji u dětí, může se nakazit i dospělý člověk při oslabené imunitě, pokud se s ní nesetkal už v dětství. Začátek nemoci u dospělých je podobný jako u dětí, začíná vysokou horečkou, při jejímž odeznění se objeví vyrážka. U dospělých se ještě přidruží:

• nechuť k jídlu, 
• výrazná únava,
• zduřelé uzliny, 
• a bolest v krku. 

Onemocnění často připomíná chřipku a léčba u dospělého člověka může trvat déle než týden.

Kvůli příznakům typickým také pro jiné infekční nemoci, může být nemoc špatně diagnostikována. Šestá nemoc je nebezpečná pro těhotné ženy ,protože vysoké horečky představují riziko pro zdraví plodu. Zdravotní stav nasvědčující této nemoci je nutné konzultovat s ošetřujícím lékařem.

Léčba šesté nemoci

Jelikož se jedná o virové onemocnění, léčba je symptomatická. Na snížení horečky podejte antipyretikum, lék s obsahem účinné látky paracetamol nebo ibuprofen. Důležitý je také dostatečný příjem tekutin, klid a pohodlné oblečení. Pokud se objeví febrilní křeče, léčbu je nutné konzultovat s lékařem.

Jak se přenáší šestá nemoc

Šestá nemoc se přenáší kapénkovým způsobem. Znamená to, že virus cestuje v kapénkách slin vzduchem a takto se rozšiřuje na další děti. Proti šesté nemocí neexistuje očkování a prevence tkví především v dobré imunitě a dodržování zásad zdravého životního stylu.

Dobrou zprávou je, že po překonání nemoci se dítě stane proti ní imunním a nehrozí, že by se nakazilo opakovaně. Virus totiž zůstává v těle, podobně jako jiné herpetické viry. Šestá nemoc je vysoce infekční a šíří se především v dětských kolektivech.

Dítě je nakažlivé již v průběhu inkubační doby, kdy nemá žádné příznaky a vy o nakažení virem ani nevíte. Infekčnost končí s odezněním příznaků, tedy po zahojení vyrážky. 

Vše pro imunitu dítěte

Pátá a šestá nemoc

Necítí se Vaše děťátko dobře a má vysokou teplotu? Možná je to příznak páté, šesté nebo sedmé nemoci.

Že jste o těchto nemocech ještě neslyšeli? Zejména každá maminka by měla být na pozoru, protože tyto onemocnění postihují hlavně malé děti, mají podobný průběh, jsou infekční, vysoce nakažlivé a přenáší se vzduchem.

Proč zrovna pátá, šestá nemoc? Názvy těchto nemocí vznikly z počátku 20. století z klasifikace šesti nejčastějších infekčních exantémových onemocnění.

Jako první dětská nemoc se tenkrát označovaly spalničky, druhou nemocí byla spála, třetí zarděnky atd. Dnes už to neplatí, nemoci se vyskytují s jinou četností než v minulosti a přibyla řada dalších onemocnění. Pojmenování nemocí, ale zůstala dodnes.

Pátá nemoc patří v posledních letech mezi nejčastější dětské nemoci s vyrážkou. Zároveň s neštovicemi, zarděnkami a spálou se vyznačují zejména kožní vyrážkou a vysokou teplotou. Pátá dětská nemoc (neboli erythema infectiosum) je infekční virové onemocnění, které způsobuje Parvovirus B19.

Pátá nemoc příznakyPátá nemoc může připomínat běžnou virózu s příznaky jako únava, bolesti kloubů a teplota. S tím rozdílem, že zhruba po 5-7 dnech následuje výsev vyrážky. Nejdříve se většinou objeví vyrážka v obličeji, poté se dále šíří na trup a většinou končí vyrážkou na nohou. Onemocnění začíná zčervenáním obličeje, nejvíce na nose a tvářích. Typickým příznakem je vyblednutí okolo úst ve tvaru motýla. Poté se začne objevovat velká nepravidelná vyrážka na trupu, končetinách a hýždích. Vyrážka po 2-4 dnech vybledne a pomalu mizí. Pátá nemoc se přenáší kapénkou, tedy vzduchem z dýchacích cest a tato nemoc postihuje častěji děti než dospělé. U dospělých ani dětí není nebezpečná a sama do týdne odezní. Na pozoru by se měly mít pouze těhotné ženy. U dospělých může nemoc probíhat zcela bez příznaků, případně patří mezi jediné příznaky bolest kloubů, která může přetrvávat 5-14 dní. Dětská pátá nemoc – inkubační dobaK nákaze dochází obyčejně během zimy a jara a nejvíce postihuje děti ve školním a předškolním věku. Inkubační doba je jeden až tři týdny a velmi rychle se rozšiřuje zejména v dětském kolektivu. Nemocní jsou nejvíce nakažliví na začátku infekce, při rozvoji vyrážky je již infekce minimální. Vyrážku u dětí mohou aktivovat zejména stres, cvičení, slunce a teplo. Nemoc se často přiblíží nepozorovaně a v některých případech mohou být příznaky velmi malé, ale pozor i tyto děti jsou infekční. Pátá nemoc v těhotenství Kromě kapénkového šíření se nemoc šíří také přes placentu a může dojít k ohrožení plodu. Virus může projít až k plodu a způsobit rozvoj anémie, což může mít fatální následky. Mezi další komplikace patří také nahromadění tekutiny v tkáních plodu, který vzniká v důsledku poškození a selhání jater plodu. V některých případech může vlivem páté nemoci dojít k usmrcení plodu. Naštěstí je pravděpodobnost onemocnění plodu malá, statistiky uvádějí 5-8 % plodů, které virus napadne. Pokud žena během svého života neprodělala pátou dětskou nemoc nemusí ani nákaze dojít, nebo v případě, že se nakazí nemusí se virus dostat až k plodu.Co dělat, pokud se těhotná žena dostane do styku s pátou nemocí? Více než polovina žen prodělala toto onemocnění v dětství a je tedy proti páté nemoci imunní. Pokud těhotná žena protilátky, které by ji chránily před touto nemocí nemá, měla by být na pozoru a neprodleně navštívit svého ošetřujícího lékaře. Těhotné ženě může být odebrán vzorek krve pro ujištění hladiny protilátek. Pokud se ze vzorku krve potvrdí akutní onemocnění, přistupují lékaři k častějšímu sledování plodu ultrazvukem dalších zhruba 10 týdnů a sledují se případném příznaky onemocnění plodu. Pokud se nemoc projeví, následuje odběr vzorku krve z pupečníkové šňůry. Ve většině případů se anémie plodu samovolně zlepší a plod je pouze sledován. Pokud plod trpí těžkou anémií, je možné ho léčit transfuzí krve přes pupečníkovou šňůru.

Pátá nemoc u dospělých

U dospělých se v některých případech vyrážka na obličeji neobjeví. Místo vyrážky je příznakem nechuť k jídlu, bolest kloubů na rukou, kolena a kotníků. Možnou komplikací je zánět drobných kloubů rukou (neboli artritida). Virus může také napadnout buňky krvetvorby, což může vést k přechodně snížené hladině červených krvinek. Tento stav může být nebezpečný zejména pro osoby s poruchou krvetvorby. Šestá dětská nemoc bývá s pátou nemocí často zaměňovaná a maminky často samy nevědí, kterou nemoc jejich dítě vlastně prodělalo. Šestá nemoc (neboli exanthema subitum či roseola infantum) je stejně jako pátá nemoc také virového původu, ale toto onemocnění postihuje především děti v kojeneckém a batolecím věku. Je tedy pravděpodobné, že první se u miminka setkáte s šestou nemocí a v předškolním věku potom s pátou nemocí.Původcem této nemoci je herpetický virus HHV-6 či HHV-7, který se přenáší vzduchem a postihne zhruba třetinu dětí do 3 let. Dospělý člověk onemocní šestou nemocí jenom velmi zřídka.

Šestá nemoc příznaky Šestá nemoc u dětí se většinou projevuje počáteční vysokou horečkou 39 až 40 °C, která může trvat 3-6 dní, poté horečka ustoupí a dojde k výsevu drobné, světle načervenalé vyrážky. Vyrážka se nejčastěji objevuje na trupu a horních částech končetin.

Oproti páté nemoci nebývá vyrážka na obličeji a velmi rychle mizí, většinou do dvou dnů. Některé děti mohou mít také příznaky, jako u nachlazení například bolest v krku, rýma, kašel nebo zánět hltanu. U šesté nemoci vzniká riziko febrilních křečí, v souvislosti s vysokými horečkami.

Vysokou horečku je potřeba tlumit tišícími léky a přijímat dostatek tekutin.

Dětská šestá nemoc – inkubační doba

Inkubační doba bývá zpravidla do 5-12 dní. Nemocní jsou infekční již před projevem nemoci a jejich infekčnost končí v době ústupu vyrážky. Protože se jedná o infekční onemocnění, které se šíří vzduchem vynechejte v období nemoci návštěvy a zejména dětský kolektiv.

Šestá nemoc v těhotenství

Pokud těhotná žena šestou nemoc neprodělala v dětství, nemá tedy protilátky, může tuto nemoc chytit. Na rozdíl od páté nemoci, ale nákaza nijak ženu ani plod neohrožuje. Problém by mohl nastat pouze u déletrvajících vysokých teplot. Pokud jste těhotná, raději se v případě nákazy poraďte se svým praktickým lékařem nebo gynekologem, který vám doporučí vhodnou léčbu.

Průběh šesté nemoci u dospělých

Šestá nemoc postihuje především děti do 3 let, ale není úplně výjimkou, že se mohou nakazit i dospělí. Počáteční příznaky jsou stejné jako u dětí, vysoká horečka, která poté vymizí a objeví se vyrážka. Lidé se cítí unavení a jedinou vhodnou léčbou je klid na lůžku, dostatek tekutin a přísun vitamínů.

Doporučená léčba páté a šesté nemoci 5. a 6. nemoc patří mezi běžné lehčí onemocnění podobné chřipce, s výjimkou vyrážky.

 V některých případech se kromě již zmiňovaných příznaků mohou vyskytnou také otok mízních uzlin, bolest v krku, nebo průjem. Pátá a šestá nemoc u dospělých ani dětí není nebezpečná a sama po čase odezní bez náročné léčby.

Nebezpečí hrozí pouze lidem se sníženou imunitou, lidem s chronickou chudokrevností, onkologickým onemocnění a těhotným ženám.

V případě vysokých teplot stačí pít dostatek tekutin a podávat utišující léky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu. Pokud svědivá vyrážka děti obtěžuje, použijte léky proti svědění. Doporučuje se také klid na lůžku, dostatek spánku, velký přísun tekutin a vitamínů.

Jaké je riziko opakovaného výskytu 5 a 6 dětské nemoci?

Pátá a šestá dětská nemoc patří stejně jako např. neštovice, k nemocem, které zanechávají dlouhou imunitu. Protilátky přetrvávají v lidském organismu doživotně, a proto obvykle onemocní člověk pouze jednou za život.

Jaká je prevence páté a šesté nemoci?

V současné době proti těmto nemocem neexistuje očkování. Jediná prevence je zdravý životní styl, dostatek spánku a pohybu.

Kromě páté a šesté nemoci se můžete setkat i s názvem sedmá nemoc.

Sedmá nemoc neboli Syndrom ruka-noha-ústa

Tato nemoc se poprvé objevila až v 90 letech minulého století, proto si naše maminky ani babičky tuto nemoc nepamatují. Sedmá dětská nemoc nejčastěji postihuje děti do pěti let věku, výjimkou mohou být i dospělí.

Jedná se o virové, velmi infekční onemocnění způsobené virem Coxsackie A16, které nejvíce postihuje děti do 10 let.

Sedmá nemoc příznaky a inkubační dobaNa začátku nemoci se objevují příznaky stejné jako u nachlazení tedy únava, nechutenství, bolest v krku a mírná teplota.

Po několika dnech se ale nemocným objeví vyrážka okolo úst, na dlaních a chodidlech, proto název RUKA NOHA ÚSTA. Vyrážka děti většinou svědí a někdy může být i bolestivá. Sedmá nemoc je velmi nakažlivé ale zároveň nezávažné dětské onemocnění, které do 10 dnů samo odezní. Inkubační doba je 3 až 6 dní. Sedmá nemoc u dětí v kolektivu většinou způsobí místní epidemii.

Léčba sedmé nemociStejně jako u páté a šesté nemoci pomůže pouze klidový režim, dostatek tekutin a vitamínů.

Sedmá nemoc v těhotenstvíSedmá nemoc může být rizikem pro těhotné ženy, zejména v prvním trimestru těhotenství. V komplikovaných případech může vyvolat spontánní potrat nebo poškodit plod. Jakmile přijdete do styku s touto nemocí, konzultujte to se svým ošetřujícím lékařem.

Prevence sedmé nemociBohužel ani prodělaná sedmá nemoc není zárukou toho, že neonemocníte znovu. Tělo si umí po prodělané nemoci vytvořit protilátky pouze proti původci nemoci, ne proti jinému sérotypu. Proto, stejně jako u páté, šesté ale i sedmé nemoci platí, že prevence je pouze zdravý životní styl, dostatek pohybu a spánku.

Přečtěte si i další články:Mateřská dovolená 2020MoučnivkaDětské roupyObdobí vzdoru

Pátá nemoc u dětí: Co vše je dobré vědět a nepodcenit?

Pátá dětská nemoc je infekční onemocnění, které
postihuje v největší míře děti, nevyhýbá se však ani dospělým. Není
primárně nebezpečná, ovšem riziko může být pro těhotné ženy. V některých
případech dokonce hrozí také potrat. Pátá nemoc se podobá neštovicím, kdo ji
prodělá v dětství, pak získává imunitu na celý život. Většinou se objevuje
v předškolním věku a někdy může postihnout také dospělé. Jaké jsou
příznaky nemoci? Jak pátá nemoc foto vypadá?

• Zvýšená teplota
• Celková slabost
• Bolesti kloubů
• Bolest svalů
• Vlivem snížené
  imunity se může objevit zánět hltanu, rýma či angína
• Vyrážka ve tvaru
  motýlích křídel
• Kůže okolo úst
  je bledá
• Červená až
  fialová vyrážka na trupu a končetinách

Pátá nemoc vyrážka se objevuje během dvou týdnů.
Šíří se vzduchem a doporučuje se izolovat nemocného jedince od zdravých, hlavně
pak od těhotných žen. Pátá a šestá nemoc jsou si v mnoha rysech podobné.
Také šestá nemoc je způsobena virovou infekcí, objevuje se vyrážka doprovázená
horečkami.

Pátá nemoc u dospělých

U dospělých se obvykle vyrážka na obličeji
neobjevuje. Ovšem o to větší a nepříjemnější je bolest a to nejčastěji kloubů,
zápěstí, kolen a kotníků. K lékaři chodit nemusíte, postačí dostatek
tekutin, případně léky na snížení teploty, klid na lůžku.

Problém může nastat
během těhotenství. Nemoc se totiž může šířit přes placentu z matky na
plod. Pátá nemoc těhotenství znamená ihned navštívit lékaře. Virus totiž může
poškodit plod a způsobit poruchu krve a v těch nejhorších případech smrt.

Pravděpodobnost nákazy je však velmi nízká.

Existuje prevence?

Konkrétní rady ohledně prevence neexistují. Šíří se vzduchem, tudíž ji mohou chytnout děti v podstatě kdekoliv. Doporučuje se dostatek pohybu, dostatek spánku, vitamíny a vyvážená strava.

Šestá dětská nemoc: Dostat ji může i vaše dítě, jen jak ji poznat?

Říká se, že děti rostou s nemocemi. Kromě chřipek, angín či břišních viróz se poměrně často objevuje i takzvaná šestá nemoc.
Tento záhadný název může pro některé maminky znít dost podivně a vyvolávat strach. Je to dětské onemocnění, nepatří však k těm vážnějším. Co byste o šesté nemoci měli vědět?

Horečky a horečky – typciké příznaky

Při šesté nemoci jsou typickým příznakem náhlé horečky a to i velmi vysoké. Dítě kromě horečky často ani nemá jiné příznaky. Horečka mívá kolísavý průběh a obvykle přetrvává po dobu 2-5 dní. Ke konci onemocnění, tedy u některých dětí na třetí nebo šestý den, horečka klesne.

Prašivina na tělíčku dítěte

Šestou nemoc prozradí charakteristická prašivina na tělíčku dítěte, která se objevuje po odeznění teploty. Vyrážky bývají maličké červené a mohou se objevit na celém tělíčku, zpravidla však na hrudníku, končetinách a krku. Na tvářičce bývá prašivina méně častá.

Léčba šesté dětské nemoci

Při tomto onemocnění se snažíme zvládat příznaky. Teplotu, pokud vystoupí příliš vysoko (nad 38,5 ° C) se doporučuje srážet ať už zábaly, vlažnou sprchou nebo koupelí, případně léky na snížení teploty, které dávkujeme i volíme podle věku dítěte.

Pokud má dítě i jiné příznaky, jako je kašel či rýma a podobně, také dle vážnosti volíme léčbu (nejlépe po konzultaci s lékařem nebo alespoň lékárníkem). Tak jako u jiných horečnatých onemocněních, důležitý je klid na lůžku a dostatečný přísun tekutin. Dítě by mělo být přiměřeně oblečené, ne zachumlané a místnost často větráme.

Obvykle onemocnění projde bez komplikací a ani vyrážky netřeba nijak ošetřovat (nesvědí). Občasnou komplikací mohou být u některých pacientů febrilní křeče.

U koho se nejčastěji objevuje?

Šestá nemoc se nejčastěji objevuje u malých dětí do tří let. Nejednou postihuje dětičky v období růstu zoubků. U starších dětí bývá méně častá.

Ve vzácných případech může onemocnění postihnout i dospělého člověka a doprovodným příznakem bývají kromě horeček i zvětšené uzliny.

Tento stav pak podle příznaků připomíná nebezpečnou mononukleózu, ale šestá nemoc nebývá vážná ani u dospělých.

Antibiotika ne!

Pokud má dítě několik dní vysoké horečky a rodiče si s tím nevědí rady, obvykle následuje návštěva u lékaře. Pokud ten neučiní potřebná vyšetření, velmi často nasadí antibiotika „pro jistotu“.

Ty však při šesté nemoci nebývají vůbec účinné, protože jde o virové onemocnění a ne bakteriální. Antibiotika tedy mohou spíše uškodit.

Mnohdy se totiž stane, že když se u děťátka na třetí až šestý den objeví vyrážka, může to být diagnostikovány jako alergie na dané antibiotika.

Žádejte jistotu

V případě, že tedy dítě má déle jen vysoké horečky a jiné příznaky ne a lékař chce nasadit „naslepo“ antibiotika, dožadujte se nejdříve vyšetření, abyste měli jistotu, že tyto léky jsou opodstatněné.

Šestá nemoc bývá často v menších „epidemiích“, takže pokud jste slyšeli, že dětičky ve vašem okolí měly takové onemocnění, také vám to může napovědět, že u vašeho děťátka zřejmě půjde také o šestou nemoc a upozorněte na to lékaře předtím, než nasadí léčbu.

TIP: Zde najdete další informace o šesté nemoci

VIDEO: O šesté nemoci a jejím průběhu

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Pátá nemoc – výskyt, příznaky, léčba a prevence

Infekční onemocnění převážně dětí školního věku s typickou vyrážkou na tvářích a končetinách. Jak se projevuje a léčí pátá nemoc? A co znamená pro dospělé pacienty, případně těhotné ženy? Dá se před ní ochránit?

Pátou nemoc (erythema infectiosum) vyvolává lidský parvovirus B19. Je to nezávažné onemocnění většinou s velmi lehkým průběhem, často proběhne i bezpříznakově.

Nejčastěji onemocní děti ve věku 5–15 let, přenos je kapénkovou cestou. Patří mezi šest dětských nemocí doprovázených červenou vyrážkou a teplotami.

Dalšími pak jsou spalničky, spála, zarděnky, pseudospála a šestá nemoc. Výskyt bývá sezonní na jaře a na podzim.

Příznaky páté nemoci

Inkubační doba je 4–14 dnů, nemoc se v počátcích projevuje velmi nenápadně, podobně jako běžné nachlazení – zvýšenou teplotou, únavou, někdy bolestmi kloubů. Pak se objeví vyrážka nejprve na tvářích, které je nápadně zarudnutá (příznak „zfackované tváře“ nebo dojem schvácení, které nemizí).

Zarudnutí obličeje má motýlovitý tvar. Po asi 3 dnech se objeví vyrážka i na končetinách, kde má síťovitý charakter. Onemocnění často probíhá bez teplot, vyrážka u dětí vůbec nesvědí a do 1–3 týdnů vymizí.  V době výsevu vyrážky už nemoc není prakticky nakažlivá.

Prodělané onemocnění zanechává celoživotní imunitu.

Léčba páté nemoci

Nemoc většinou žádnou léčbu či návštěvu lékaře nevyžaduje. Stačí telefonická konzultace. Vyrážku nemá význam ničím ošetřovat.

TIP: Vyfoťte vyrážku a pošlete svému lékaři, pozná okamžitě, zda se jedná skutečně o pátou nemoc případně o jiné onemocnění. Krevní testy nejsou nutné.

U ničím nekomplikované parvovirové infekce stačí běžná domácí léčba s mírněním příznaků a projevů nemoci. Dbejte na dostatečný příjem tekutin, při horečce nad 38 °C podejte lék na tlumení horečky s paracetamolem nebo ibuprofenem, při silné bolesti kloubů pomůže lék proti bolesti.

Lidé s těžším průběhem nemoci a jedinci s oslabenou imunitou (po chemoterapiích, transplantacích a dalších vážných onemocněních) mohou být hospitalizování a jsou jim podávány infuze.

„V případě, že vás i po odeznění všech příznaků páté nemoci trápí pocit stálé unavenosti, bolesti hlavy nebo kloubů, navštivte některou z našich laboratoří a nechte si udělat kompletní screening, který vyloučí komplikace a nemoci,“ doporučuje MUDr. Martina Spaziererová, pediatr z EUC Kliniky Kladno.

Vyrážka je nápadným projevem páté dětské nemoci. Foto: Sandyjameslord, Wikimedia Commons

Pátá nemoc u dospělých

U dospělých je nemoc vzácná (většina ji prodělala v dětství). Jako komplikace se může objevit zánětlivé postižení kloubů, které trvá několik týdnů (dospívající dívky).

U lidí s poruchami krvetvorby, s hemolytickou anemií nebo s poruchami imunity může virus vyvolat závažnou poruchu tvorby červených krvinek.

Těhotenství a pátá nemoc

Virus se může přenášet přes placentu na plod a poškodit jeho krvetvorbu až způsobit jeho odumření, zejména ve 2. trimestru. Riziko poškození plodu při infekci v těhotenství je asi 5–10 %.

Laboratorní screening se neprovádí, protože nemá smysl (nemoc je nezávažná a neexistuje očkování ani léčba. Prevence páté nemoci neexistuje, po prodělaném onemocnění však získáte doživotní imunitu.

Šestá a sedmá nemoc

Podobná virová onemocnění jako pátá nemoc dokážou někdy rodičům zamotat hlavu.

Miminka a batolata dostanou náhle vysoké horečky až kolem 39–40 °C bez zjevné příčiny.  Zároveň jsou ale klidná, nepláčou, spí, mají chuť k jídlu. Horečka trvá 2–3 dny a teprve když přejde, objeví se   drobně skvrnitá až lehce pupínková růžová vyrážka, převážně na trupu.

  Původcem zvláštní nemoci je herpetický virus HHV6 a onemocnění se jmenuje šestá nemoc (lékařským názvem roseola infantum). Vysoce nakažlivé ale zcela nezávažné onemocnění má inkubační dobu 5–12 dnů a postihuje výhradně kojence a malé děti.

Své dítě se pokuste držet v klidu, doma, snižujte teploty běžnými prostředky a podávejte malému pacientovi dostatek tekutin. Vyrážka nesvědí, není nutno ji ničím ošetřovat, bylo by to zcela bez účinku. Malého pacienta můžete krátce vykoupat nebo osprchovat.

Vyrážka po několika dnech sama odezní a váš potomek bude mít v těle vytvořené protilátky.

Vysoce infekční onemocnění, kterým se nakazí řada předškolních dětí i školáků, je sedmá nemoc neboli „nemoc ruka noha ústa“. Tu má na svědomí enterovirus Coxsackie A16. „Sedmá nemoc se šíří kapénkově – vzduchem, dotykem. Stačí, aby si nemocné dítě vyměnilo s kamarádem hračku ve školce.

Inkubační doba je 3–6 dní, onemocnění začíná zvýšenou teplotou a bolestí v krku. Následuje výsev puchýřků na sliznici dutiny ústní, kolem úst a typicky na dlaních a chodidlech, prstech,“ popisuje onemocnění MUDr. Martina Spaziererová z EUC Kliniky Kladno.

Puchýřky trochu svědí, můžeme je potírat například tekutým pudrem nebo zinkovou mastí, snažíme se zabránit jejich rozškrábání. Po prodělaném onemocnění může někdy dojít k olupování kůže prstů a přechodné deformaci nehtů.

  Měli byste informovat mateřskou školu a rodiče kamarádů, protože infekce hrozí dětem i dospělým. Významně ohrožuje budoucí maminky v prvním trimestru těhotenství.

Hledáte pomoc a péči nejen při dětských onemocněních? Rádi vám pomohou odborníci z EUC:

Pediatři v EUC

Šestá nemoc: všechno, co o ní potřebuješ vědět

Dětská nemoc s příznačným názvem šestá nemoc, odborně exanthema subitum či roseola infantum, lidově nazývaná taky jako spalničky nemluvňat. Jde o infekční virové onemocnění, které je způsobeno lidským herpesvirem 6 (ano, je to přesně ten vir příbuzný neštovicím). Odtud také vzniklo pojmenování nemoci jako šesté.

Způsob nákazy a inkubační doba

A jak se k nákaze tvůj drobeček dostane? Virus se šíří slinami od ostatních členů rodiny, může se ale šířit také vzduchem. Lékaři dokonce odhalili přítomnost viru i v mateřském mléku, moči, a v ženském genitálním sekretu.

Choroba je vysoce infekční. Začíná dřív, než se nemoc poprvé projeví, a končí teprve ve chvíli, kdy zmizí poslední vyrážka. Inkubační doba, tedy doba od proniknutí viru do těla k propuknutí prvních příznaků nemoci, je podle všeho 10 dnů. Tady ale pozor, protože některé zdroje uvádějí i délku inkubační doby 5-15 dnů.

Co nejíst a nepít, když jsme nemocní: zapomeň na řízek a panáka

Projevy nemoci

Každá maminka to zná. Děťátko je zdravé a veselé a pak se zničehonic objeví prudký pokles nálady a je nám jasné, že o slovo se hlásí nemoc. Jak se šestá nemoc projevuje?

Horečka a febrilní křeče

Horečka může dosahovat i 39–40 °C a trvá pár dnů. Přibližně po 5 dnech se horečka vytratí tak rychle, jak přišla. Jejím vlivem můžou onemocnění doprovázet febrilní křeče, které vylekaly už mnoho maminek.

Křeče jsou specifickou komplikací horečnatých onemocnění a postihují nejvíc malé děti. Jsou spjaty právě s rychle rostoucí teplotou.

Vypadají dost nebezpečně a většinu z nás (pokud nejsi ostřílená zdravotnice nebo zasloužilá matka) zastihnou nepřipravené a pořádně nás vyděsí.

Většinou jde ale „jen“ o jednorázový jev bez vážnějších následků. S vymizením horečky se zpravidla objeví druhý typický příznak nemoci.

Kožní vyrážka

Lehce vystupující červená vyrážka se nejprve objeví na trupu, potom se rozšíří na paže, krk a nohy. Vyrážka zmizí během několika hodin až dnů. Jakmile vymizí, dítě už není infekční a může se vrátit do kolektivu. Zároveň získává doživotní imunitu (stejně jako u neštovic). I pro šestou nemoc totiž platí pravidlo jednou a dost.   

Vedlejší příznaky

Některé děti odstůňou šestou nemoc „pouze“ s vysokou horečkou a vyrážkou. Někdy se ale k horečce mohou přidat i ostatní projevy, jako třeba zánět hltanu, mírné zvětšení krčních a šíjových uzlin, únava, podrážděnost, posmrkávání a rýma, kašel, průjem a zvracení.

Jak snížit teplotu? Máme 10 osvědčených babských rad

Kdy navštívit lékaře

Vzhledem k tomu, že jde o nemoc vysoce infekční a velmi nakažlivou, je dobré svého dětského lékaře kontaktovat nejdřív telefonicky a domluvit se s ním na dalším postupu a vhodnosti návštěvy. Pamatuj, pokud má ale děťátko febrilní křeče, nečekej a volej doktora radši hned.

Léčba? Žádná speciální není

Léčba nemoci je jenom symptomatická. To znamená, že se léčí projevy, které onemocnění provázejí. V případě šesté nemoci lékař pravděpodobně doporučí podávat léky na snížení teploty (antipyretika), popřípadě přípravky na zmírnění svědivosti při vyrážce (antihistaminika), zábaly ke snížení vysoké horečky, klid na lůžku a dostatek tekutin.

Komplikace se moc neobjevují

Na první pohled sice tahle nemoc vypadá hrůzostrašně a nikdo z nás o ni nestojí, ale naštěstí se nejedná o nic vážného. Komplikace bývají ojedinělé. Nezbývá tak než ti popřát, aby k největším komplikacím šesté nemoci tvého drobečka patřily jenom narušené plány společných volnočasových aktivit a zajišťování vhodného hlídání.

Prožilo si tvoje dítě šestou nemoc? Dej nám v diskuzi pod článkem vědět, jak to probíhalo!

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3

Neklid i záchrana zdraví: Co vše umí hexavakcína

Hexavakcína je kombinovaná očkovací látka, která má ochránit proti šesti nemocem najednou (dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophillus influenzae b). V Česku jsou k dispozici dvě očkovací látky – Infanrix Hexa pro nedonošené děti a Hexacima.

Hexavakcínou se od roku 2018 očkuje pouze ve schématu 2+1 (dříve bylo schéma 3+1, které ale dosud platí u nedonošených dětí).

To znamená, že první dvě dávky se dítěti aplikují v průběhu prvního roku života, interval mezi nimi by měl být dva měsíce. Třetí dávku očkovací látky pak dostane mezi 11. a 13. měsícem věku.

Očkovací látka se aplikuje injekčně do svalu, obvykle do vnější strany stehna. Během 5.–6. roku se ještě přeočkovává proti záškrtu, tetanu a černému kašli.

Přečíst článek ›

V případě, že rodiče nechtějí začít očkovat dítě ve třech měsících, kdy se podle schváleného očkovacího kalendáře může aplikovat první dávka hexavakcíny (lze to už od ukončeného 9. týdne), dá se očkování odložit. Jestliže nechtějí porušit termíny stanovené vyhláškou, lze zahájit očkování první dávkou v 5 měsících, druhou dávku dát v 7 měsících a poslední ve 13 měsících věku dítěte.

Očkovat lze samozřejmě i později, vakcína byla testována na dětech do dvou let, ale v tomto případě už se rodiče vystavují riziku pokuty.

„Teď ale s manželem přemýšlíme, že mu hexavakcínu necháme dát, protože jsme často u rodičů na statku, kde se syn rád hrabe v hlíně a motá se kolem zvířat, takže by asi bylo vhodné, aby měl očkování proti tetanu. Určitě bych teď byla klidnější,“ přemýšlí Petra.

Jedenatřicetiletá Petra se po narození prvního syna rozhodla, že ho prozatím očkovat nechce a s pediatrem se domluvila, že hexavakcínu odloží na dobu, až bude syn starší.

Když mu byly dva roky, zjistilo se, že trpí řadou alergií a na alergologii jí řekli, že udělala dobře, když ho neočkovala hned jako miminko.

Očkování hexavakcínou, stejně jako všechna ostatní povinná očkování stanovenými vakcínami, plně hradí zdravotní pojišťovna. Pokud rodiče požadují povinné očkování dítěte jinou než stanovenou vakcínou, hradí pojišťovna jen aplikaci, nikoli cenu vakcíny.

Proti jakým nemocem chrání hexavakcína?

• Tetanus: jedná se o akutní, až smrtelné onemocnění, které vyvolává bakterie Clostridium tetani. Do těla se dostává oděrkami, řeznými a jinými ranami v kůži. Rány, které se pravděpodobněji mohou infikovat bakteriemi tetanu, jsou popáleniny, zlomeniny, hluboké rány, které obsahují hlínu, prach, koňský hnůj nebo dřevěné třísky. Jakmile se bakterie v těle začne šířit, produkuje jed, který může způsobit svalovou ztuhlost, bolestivé svalové křeče, záchvaty až smrt.

• Záškrt: závažná bakteriální infekce, která postihuje především dýchací cesty, krční mandle, hltan a někdy také kůži. Dochází k otoku dýchacích cest, který způsobuje závažné dechové problémy a někdy až udušení. Bakterie rovněž uvolňují jed, který může způsobit poškození nervů, srdeční problémy a dokonce smrt. Nemoc se přenáší přímo vzduchem, kapénkovou infekcí, méně často nepřímo kontaminovanými předměty. Projevuje se horečkou,  bolestí v krku, bolestivým polykáním, zvětšením lymfatických uzlin. Na mandlích se mohou vytvořit typické šedé povlaky, které nelze setřít.

• Černý (dávivý) kašel: vysoce nakažlivé infekční onemocnění, které postihuje dýchací cesty. Způsobuje těžké záchvaty kašle, které mohou vést k problémům s dýcháním. Bývá často doprovázen „dávivými“ zvuky. Kašel může trvat jeden až dva měsíce i déle a může být příčinou ušní infekce, zánětu průdušek (bronchitidy) s vleklým průběhem, zánětu plic (pneumonie), záchvatů křečí, poškození mozku a dokonce smrti. U kojenců je toto riziko nejvyšší. Nemoc se přenáší podobně jako rýma prostřednictvím kapének při kašli a kýchání.

Přečíst článek ›

• Hepatitida B: je způsobena virem hepatitidy B, který napadá játra. Je nebezpečná především kvůli riziku chronického stadia, kdy dochází k zánětu jater, který se může rozvinout až v cirhózu (ztvrdnutí) nebo dokonce rakovinu. Krátkodobé (akutní) příznaky mohou trvat několik týdnů. Patří k nim žluté zbarvení kůže a očí (žloutenka), tmavé zbarvení moči, únava, nevolnost, zvracení a bolesti břicha. Nakazit se můžete kontaktem s krví nebo tělesnými tekutinami nakažené osoby, mimo jiné při porodu přenosem z nakažené matky na novorozené dítě, pohlavním stykem s nakaženým partnerem, používáním společných jehel, stříkaček nebo jiných nástrojů pro injekční užívání drog, sdílením zubního kartáčku, přímým kontaktem s krví nebo otevřenými ranami nakažené osoby.

• Dětská obrna: virová infekce, která často probíhá jen jako mírné onemocnění, ale je vysoce nakažlivá. Může způsobit paralýzu svalů, až ochrnutí a smrt. Virus se přenáší přímým kontaktem nebo nepřímo kontaminovanými předměty či potravinami.

• Haemophillus influenzae typu b: jedná se o bakterii, která způsobuje záněty mozkových blan, sepsi (otravu krve) a nebezpečné záněty sliznice hrtanové příklopky. Ty mohou u malých dětí způsobit i udušení. K přenosu bakterie H. influenzae typu b dochází hlavně kapénkami z člověka na člověka např. při kýchání, kašlání nebo i vydechnutí. Bakterii H. influenzae typu b často šíří lidé, kteří ji mají v nose nebo v hrdle, ale sami nevykazují žádné příznaky.

Možné vedlejší účinky

Mezi velmi časté vedlejší účinky, které se objevují u více než jedné z deseti dávek vakcíny, patří ospalost, ztráta chuti k jídlu, vysoká teplota nad 38 °C, otoky, bolest, zarudnutí v místě vpichu vakcíny, neobvyklá plačtivost, pocit podrážděnosti nebo neklidu.

Přečíst článek ›

Mezi časté příznaky se řadí průjem, nevolnost a zvracení, teplota vyšší než 39,5 °C, otok v místě vpichu vakcíny větší než 5 cm nebo zatvrdnutí v místě vpichu.

Méně často se vyskytuje infekce horních cest dýchacích, únava, kašel či rozsáhlý otok celé končetiny, do které bylo očkování aplikováno.

Hexavakcína v číslechHexavakcína se očkuje ve schématu 2+1.1. dávka se může podat od 9. týdne věku.2. dávka se podává ve 4 měsících.Přeočkování proběhne mezi 11. a 13. měsícem věku.Proočkovanost hexavakcínou se pohybuje okolo 93 procent.V roce 2020 se v Česku nevyskytoval žádný případ tetanu ani záškrtu.Černým kašlem se loni nakazilo 696 lidí.

U akutní žloutenky typu B to bylo 27 osob, chronická propukla u 142 lidí.

Pátá a šestá dětská nemoc: Útočí na ty nejmenší

Historicky první nemocí byly nazvány dnešní spalničky, druhou nemocí spála, třetí zarděnky, čtvrtá byla Filatov Dukeho nemoc, pátá nemoc nese označení erythema infectiosum (nemá český název). Šestá choroba exantema subitum, taktéž třídenní horečka či roseola infantum, je především všem rodičům známá jako šestá nemoc.

Šestá dětská nemoc je nejčastější „pupínková“ infekční choroba, která je vyvolána lidským herpetickým virem typu 6 nebo vzácněji 7. Postihuje téměř výlučně děti od šesti měsíců do tří let. K projevům dochází za 5 až 15 dní od infekce. Nejprve se objeví horečka (39 až 41 °C), která trvá typicky tři dny, méně často až 8 dní.

I při této vysoké teplotě bývá celkový stav dítěte dobrý, má zájem o okolí, pije, hraje si, ale může být mrzutější. Bývá přítomen také zánět nosohltanu či krčních mandlí. Při poklesu teplot dochází k výsevu načervenalých skvrnek až pupínků na šíji a trupu, výjimečně na obličeji. Ty během několika dnů zmizí. Úplné uzdravení bez následků je pravidlem.

Léčba této dětské nemoci spočívá ve snižování vysoké teploty. 

Po vyléčení šesté nemoci přetrvává vůči této infekci dlouhodobá imunita.

Šestá nemoc má jednu záludnost, kterou působíme my – lékaři.

Často bývá, zejména na pohotovosti, ordinován penicilin pro zánět krčních mandlí (minimálně v 60% je virového původu a měl by se vždy vyšetřit CRP testem před diagnózou bakteriální, například streptokokové angíny).

Následný kožní výsev je pak považován mylně za alergii na penicilín, což už doživotně vyřadí toto účinné a cenné antibiotikum ze spektra použitelných. Alergie na penicilín může být původem smrtelného anafylaktického šoku.

A co pátá nemoc?

Obvykle se uvádí, že pátá nemoc postihuje děti od 3 do 12 let. Zjara a na podzim jsou optimální podmínky pro šíření virů, tj. chladnější počasí a vlhkost.

Mladší sourozenec se v blízkosti nemocného dítěte může nakazit, stejně jako je možná nákaza v děloze infikované matky, což může vést až k úmrtí plodu. Nakažlivost je největší před vznikem vyrážky. Inkubační doba je 4 až 14 dní.

V důsledku interakce viru s protilátkou dochází u části infikovaných ke vzniku exantému nebo zánětlivému poškození kloubů.

Častá bolest svalů

V první fázi vzniká začervenání v obličeji (tzv. „zfackovaná tvář“), asi za tři dny vzniká síťovitý erytém v oblasti hýždí a na končetinách, mohou být postiženy i dlaně a plosky. K nemoci patří bolest hlavy, horečky, bolest svalů, které přicházejí asi týden před typickou vyrážkou.

Erytém: červené zbarvení kůže      Exantém: vyrážka, výsev kožních problémů

U dětí s oslabeným imunitním systémem se choroba stává chronickou a vede k dlouhodobému útlumu tvorby červených krvinek. V terapii je nutný klid na lůžku až do úplného odeznění exantému a bolestí. Tišit bolest a zmírňovat teplotu lze paracetamolem nebo ibuprofenem.

Spalničky: Nebezpečné pupínky

Zatímco pátou a šestou nemoc jen vzácně provázejí komplikace a výjimečně zanechávají následky, spalničky jsou těžkým onemocněním.

Jsou nakažlivější než chřipka a po kontaktu s nemocnou osobou neočkované dítě na více než 90% onemocní. I v současné době děti na spalničky umírají.

V letech 2016 a 2017 zemřelo v Evropě 40 osob! K onemocnění dojde za 6 až 19 dnů od nákazy (průměrně za 13 dní).

V důsledku protivakcinačních kampaní poklesla v ČR proočkovanost pod mez, kdy účinkuje      tzv. kolektivní imunita. Očkované děti neonemocní a nepřenášejí onemocnění dále.      Pro takový stav je nutné, aby bylo očko- váno 95 % dětí, v současnosti se však      proočkovanost dostala k 70–85 %. V ČR jsou spalničky již letos evidovány ve stovkách     případů. Přitom by stačilo jediné – nechat své děti očkovat.

ČTĚTE TAKÉ: Kojení a příkrmy: Jak je správně načasovat?

Nakažlivé jsou od počátku projevů až do pátého dne od objevení vyrážky. Spalničky se zpočátku projevují horečkou, dráždivým kašlem, rýmou a zánětem spojivek.

Od počátku je dítě schvácené a působí velmi nemocným dojmem. Za tři až pět dní dochází k dalšímu zhoršení stavu, vzestupu horečky a výsevu vyrážky jasně červené až nafialovělé barvy.

První pupínky se objeví nejčastěji za ušima a v obličeji. 

Pátá nemoc není tak častá jako šestá, ale je zákeřnější, může totiž narušit krvetvorbu a může způsobit zánět kloubů.

Mýtus o souvislosti mezi autismem a očkováním vakcínou proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím vznikl na základě záměrně chybné studie britského lékaře Dr. Andrewa Wakefielda z roku 1998.

Data byla upravována s úmyslem získat velká finanční odškodnění za domnělé „nežádoucí účinky“.

Přestože tato chybná studie byla již vyškrtnuta z odborného lékařského časopisu Lancet a lékař byl kvůli svému pochybení vyřazen z registru General Medical, stále je toto očkování předmětem pochybností ze strany rodičů. 

MUDr. Marta Šimůnková