Skolióza

V minulém díle jsme se zaměřili na skoliózu jako takovou z obecného hlediska. Vysvětlili jsme si její rozdělení a vyjmenovali základní věci, kterým je dobré se v takovém případě vyhnout, a na druhou stranu aktivity, které je vhodné zařadit kvůli nápravě či alespoň nezhoršování stavu.

Aplikace tréninku

Cviky jako takové, které si zmíníme, a spousta dalších, které naleznete v odborných publikacích a na internetu, jsou sice skvělá věc, která daný stav výrazně ovlivňuje, ale je potřeba uvědomit si jedno.
Pokud již nějakou dobu žijete s tímto problémem a přesně ta doba odpovídá i časovému úseku, kdy jste na tento problém nebrali zřetel, neřešili ho a ještě k tomu sportovali nespecificky k Vašemu držení těla, je třeba mít na mysli, že všechny návyky, které jsou s tímto problémem spojené, Vás provázejí dennodenně v každé situaci.
Samotné cvičení je hlavně formou, jak naučit tělo fungovat správně a vyrovnat svalové nerovnováhy, které dané vybočení způsobilo.

Diagnostika

Je potřeba si uvědomit, co skolióza způsobuje a čím je vlastně sama o sobě způsobena.

Nejedná se o nic jiného než běžné svalové dysbalance, týkající se párových skupin zádových svalů.

Samozřejmě, často může být příčina například úraz dolní končetiny, kdy si pacient zvykne tuto dolní končetinu odlehčovat, a tím si dysbalance a později i skoliózu sám přivodí, nebo dále jedna dolní končetina kratší než druhá, patologické změny v kyčlích či pánvi. Ale vše vede k tomu, že dysbalancí zde nalezneme opravdu požehnaně.

Proto vždy základním kamenem jakékoliv nápravy je navození správného držení těla.

Stabilizace

Správné držení těla jsme si již několikrát vypsali, ale ať to máte vše hezky pohromadě:

Chodidla jsou na šíři kyčlí, vodorovně postavená, ukazováčky směřují vpřed.
Kolena v mírné flexi – nikdy nedojde k propnutí (uzamčení) kloubu.
Kyčelní kloub je narovnaný – vytahujeme se nahoru, „nesedíme v tom“.
Pánev v neutrální pozici – nepodsazujeme ani nevysazujeme!
Záda přirozeně zakřivená, nesnažíme se vyrovnat lordózy a kyfózy, zmírňujeme je pouze v hyperlordotickém/kyfotickém držení.
Hrudník se snažíme držet ve výdechovém postavení – s výdechem zatahujeme spodní žebra, ne břicho, tím jednoduše aktivujeme příčný břišní sval (m. transversus abdominis).
Ramena a lopatky roztahujeme do stran a dolů, snažíme se uvolnit horní část trapézů.
Hlavu naopak vytahujeme z těla ven, v ose páteře, bradu lehce zasouváme.

Základem každého tréninku, nejenom na řešení problémů spojených se skoliotickým držením těla, je stabilizace neboli uvedení těla do vědomého stavu správného postavení všech segmentů. Samozřejmě v případě závažných dysbalancí do stavu, kdy se daný člověk co nejvíce přibližuje ideálu.

Vždy začínejte trénink uvědoměním si vlastního těla, postavte se, srovnejte se od podlahy až po hlavu a pozici si prodýchejte dolním hrudním dýcháním se zpevněním tělesného jádra. Tyto stereotypy se pokuste vložit i do klasických kulturistických tréninků, uvidíte, že Vám to velice pomůže i ve správné technice při cvičení.

Dále postupujte do o něco náročnějších pozic, kde se stále snažíme navodit ideální postavení všech částí, hlavně oblasti zad a páteře. Dále již konkrétněji.

Vzpor klečmo / podpor na předloktích

U těchto pozic je dobré zaměřit se na celkové zpevnění a správné držení těla, ideálně několikrát prodýchejte, použijte aktivaci tělesného jádra, kterou jsme si zmínili například zde.
Důležité je zaměřovat se nejenom na oblast zad, která je sice pro nás důležitá, ale určitě stejně tak nutné je pohlídat si vzdálenost dolních končetin, postavení dlaní přesně pod rameny, mírné pokrčení kolen a loktů.
Všechno souvisí se vším, a pokud se nebude brát zřetel na postavení nohou, ihned se to projeví i na oněch zádech.

V těchto pozicích vydržte několik vteřin a snažte se pracovat izometricky s břišním svalstvem a celkově hlubokým stabilizačním systémem.

Ideálně použijte brániční dýchání – což znamená snažit se nadechovat do oblasti beder – doslova tím nádechem záda protáhněte.

Vzpor klečmo (kočka) – ohnutě a prohnutě

Tento mobilizační cvik vychází z předchozí pozice – vzporu klečmo. Možná pozici znáte z jógy jako pozici kočky.

S nádechem sklopte volně hlavu a zakulaťte co nejvíce záda vzhůru. S výdechem pomalu přejděte do prohnutí, opačné pozice, ideálně pasivním spouštěním.

Tento cvik je perfektní pro uvolnění zad, aktivaci bránice a uvolnění obratlů a žeber.
Pozor, druhá fáze cviku není příliš vhodná pro jedince, kteří mají závažnější problémy s hyperlordotickým držením beder.

Kočka – úklony, leh na břiše – úklony

Tyto cviky jsou zaměřené na jednotlivé skupiny svalů na konkrétní polovině zad, vždy je provádějte ve stejném rozsahu na obě strany, s tím, že jednu stranu budete uklánět do maxima a druhou, která by šla o něco dále, musíte lehce krotit.

Začínáme z pozice kočky, kde můžeme pohyb ještě znásobit vytočením bérců na kolenou proti úklonu – na stejnou stranu.

Druhou variantou je leh na břiše, kde mírně zdvihneme horní polovinu od podložky, čelo si ideálně vypodložíme složenýma rukama a putujeme trupem (úklonem) na jednu a poté na druhou stranu. S tím, že opět zachováváme pravidlo stejného rozsahu pohybu.

V obou případech je ideální při pohybu do strany vydechovat a zpět se vracet s nádechem.

Vytáčení v upažení ve vzporu, vzporu klečmo

Základní pozice opět zůstávají neměnné. V případě položených kolen na zemi jde o jednodušší variantu.

Nejprve vždy zpevněte celé tělo, které je ve správném držení, ideálně ještě zatlačte pažemi proti kolenům, abyste lépe izometricky zapojili střed těla. Potom zvedněte jednu paži a přejděte rotací trupu do upažení směrem vzhůru.

Leh na zádech, pokrčit přednožmo, tzv. metronomy

Nejedná se o úplně klasické metronomy, kdy nohama nataženýma vzhůru po co největším oblouku pohybujete do stran, ale o šetrnou variantu, kdy dolní končetiny jsou mírně pokrčené v kolenou, tlačíte vnitřní hranou chodidel proti sobě – tímto mimo jiné aktivujete skupinu adduktorů, která se postará o lepší aktivace tělesného jádra. Dýchejte přirozeně, ideálně do zad proti podložce, nohy plynule spouštějte do strany do momentu, kdy by se Vám začalo odlepovat rameno, nebo byste si pomohli nadměrným prohnutím v bedrech. V momentu, kdy začnete cítit nejtěžší fázi pohybu, vydechujte. Tělo by si to mělo nastavit samo. Strany opět střídejte ve stejném rozsahu.

Sed na velkém gymnastickém míči, rotace trupu

Velký míč vhodný přesně pro Vás poznáte jednoduše, když se na něj posadíte, neměl by se nijak extra deformovat, takže bude dobře nafouknutý. Rozměrově je ideální, že když se posadíte, měly by Vaše kyčelní klouby být o trochu výše než kolena, tudíž stehna budou lehce z kopce ke kolenům.

Výchozí pozice je sed, upažení poníž, dlaně rotované vzhůru – pro lepší stabilitu lopatek a správné postavení ramen. Už jenom tímto protahujete prsní svaly a přední část svalu deltového.

Představte si, že za Vašimi zády je zeď a Vy se na té zdi pokoušíte vytáhnout rozprostřenými zády vzhůru, i hlava se „opírá“.

S výdechem plynule rotujte, včetně hlavy, na jednu stranu. S nádechem zpět. Pohledem kontrolujte rozsah pohybu a snažte se odhadnout stejnou míru – uvidíte, že po korekci druhou osobou to hned bude jiné. Je takzvaně potřeba „seřídit mířidla“.

Rolování velkého gymnastického míče vpřed v podporu na předloktích klečmo

Základní pozice je podpor na předloktích o balón s koleny pevně na zemi. Srovnejte záda, hlavu do prodloužení a plynulým pohybem rolujte pažemi balón vpřed s tím, že celý trup se začne vyrovnávat.

Maximální pozice bude přesně taková, kdy jste schopni několik vteřin udržet správně postavené, neklepající se tělo. Nejtěžším bodem cviku je zahájení pohybu zpět.

Pokuste se pohyb zahájit silou paží a ne pohybem pánve, břicho a záda jsou stále v neměnné pozici.

Přítahy expanderu ve stoji na jedné noze

Základní pozice je víceméně jasná už z nadpisu. Pozor dávejte nejprve na srovnání se a získání jistoty v této poloze, až poté začněte provádět přítahy jednou paží – křížem ke stojné noze. S výdechem přitahujte loket paže podél trupu a s nádechem povolujte zpět. Pokuste se zbytkem těla nepohybovat.

Strečink, strečink, strečink

Ano, opět, zase…

Prostě strečink nelze vynechat a hlavním bodem tréninku je protáhnout zkrácené svalstvo, které právě Vaše tělo táhne do onoho ohnutého držení. Několik variant, jak uvolnit svalstvo zad, máte možnost okoukat z přiložených fotografií.

Pravidelnost

Jen díky pravidelnosti bude mít i třeba tento krátký výčet cviků smysl. Pokud si každý den najdete pár minut, zacvičíte si od každého cviku 20 opakování a celé to 2x zopakujete, buďte si jisti, že jste vykročili správným směrem ke zdravým zádům.

Upozorňuji, že se jedná o obecné příklady cviků, které jsou běžně prospěšné u skoliotického držení těla. Bohužel u takovýchto potíží nejde nikdy stoprocentně aplikovat stejný tréninkový plán, ani třeba jeden cvik, na více jedinců, vždy je potřeba přistupovat individuálně.

Skolioza – příznaky, příčiny a léčba

Skolióza – chorobné vychýlení páteře – postihuje lidi všech věkových skupin, ale nejvíce děti ve školním věku. Běžně se setkáváme s názorem, že dnes už skoro každé dítě ve školním věku má nesprávné držení těla, tedy skoliózu. Není to docela tak. Přestože je název onemocnění odvozen z řeckého slova skoliosa, což znamená křivý, pokřivený. Deformita postihuje asi 3% populace a u 0,3% onemocnění může být závažně invalidizující. Jde o jedno z nejrozšířenějších onemocnění páteře. O onemocnění můžeme hovořit až tehdy, když pozorujeme:

chorobné a viditelné vychýlení páteře doleva či doprava, které je větší, než deset stupňů,
trojrozměrnou deformaci, při které je vykřivení spojené s rotací.

Jak vzniká skolióza?

Asi pětina skolióz vzniká po úrazu, při zánětlivých, nádorových, vrozených, či revmatických onemocněních. Až 80% skolióz tvoří idiopatické sklerózy, při kterých přesná příčina zatím není objasněna.

Mezi rizikové faktory skoliózy patří:

charakter růstu,
aktuální výška během pohlavního a kostního zrání,
rodinný výskyt.

Nejčastěji se udávají tyto příčiny vzniku skoliózy:

více než 80% případů představuje neznámá příčina onemocnění, tzv. idiopatická skolióza. Většinou se objevuje v dětství ve věku od 10-18 let.
jednostranné pracovní zatížení
množství případů vzniká na genetickém podkladě
choroby dětského věku (rachitida, osteomalacie)
zánětlivé onemocnění páteře a okolí
při úrazech páteře a hrudníku
po operacích hrudníku
v řadě případů vzniká sekundární vedle základní poruchy, například při poliomyelitidě (dětské mozkové obrně), vrozených abnormalitách nebo progresivních svalových dystrofiích

Skolióza se nejčastěji projeví v dětství, ve věku 10 až 18 let. Vykřivení o velikosti 30 stupňů a více, je pět až desetkrát častěj39 u dívek, jak u chlapců. Progresivní skolióza postihuje zejména rychle rostoucí dívky.

Zajímavé: Projevy Alergie Na Hmyzí Bodnutí?

Typy skoliózy

Z hlediska tvaru zakřivení páteře, rozlišujeme dva základní typy skoliózy. Jednoduchý a nejčastější typ, je tvar, když páteř připomíná písmeno C, tzv. velkooblouková skolióza.

Druhým typem je skolióza ve tvaru písmene S, tzv. kompenzovaná. Zde dochází k vychýlení obratlů vpravo i vlevo. Kromě zakřivení v hrudní části, je toto vychýlení kompenzováno vychýlením i v bederní části. Kompenzována skolióza se nespojuje pouze s vychýlením do stran, ale i s rotací obratlů. Žebra se přitom posouvají, a hrudník mění svůj tvar.

Bez příznaků, bez bolestí

Pacienti v začátcích tohoto onemocnění neudávají žádné potíže, a mírnou deformaci ani nevnímají. Při zhoršené deformaci zad, udávají občasné bolesti po zátěži, nebo únavu po delším sezení nebo stání. U některých pacientů je časem vidět, že jedno rameno mají vyšší, než druhé. U dalších můžeme pozorovat:

nerovnou pánev,
asymetrii v bederní části,
vyčnívající lopatku,
zkrácený trup.

Skolióza nevzniká ze dne na den

Obvykle jde o dlouhodobý proces, proto je velmi důležité, aktivně vyhledávat skoliózu nejen u dětí ve školním věku, ale i u zdravé populace. Někdy to dělali školní lékaři, dnes to dělají pediatři v rámci všeobecné zdravotní preventivní prohlídky. Vyšetří přibližně 75% dětí, ale i tak nezachytí všechny případy.

Apeluje se na rodiče, aby si všímali hřbety svých dětí – nejen ve stoje, zezadu, zepředu, zboku, ale i v předklonu. Měli by sledovat, zda má jejich dítě ramena, lopatky a pánev ve stejné výši, a zda není v nerovnováze hrudní a bederní část páteře.

Možnosti léčby skoliózy

Výběr léčebných postupů závisí od stupni zakřivení páteře. Nejdůležitější je včasná diagnostika. U 100 dětí s desetiprocentním vychýlením páteře, se pouze u 10% z nich bude onemocnění výrazně zhoršovat. Část z jejich bude muset podstoupit korzetovou terapii, případně operaci.

Při menším zakřivení, se doporučuje léčebný tělocvik, zaměřený na uvolnění a strečink zkrácených svalů, posílení svalového korzetu, hlavně břišního a mezilopatkových svalstva. Ze sportů je vhodná gymnastika, jóga, plavání. Nevhodný je vrcholový sport s jednostranným zatížením pohybového systému. Vyloučit bychom měli cvičení s doskoky a dopady a kontaktní sporty.

Skolióza a korzetová léčba

Bohužel při léčbě korzetem pacienti neradi spolupracují. Korzet je totiž termoplastová pomůcka, která mechanicky koriguje deformitu. Pacient by měl korzet nosit 23 hodin denně, a proto bývá traumatem nejen pro děti, ale z kosmetických důvodů je často nepřijatelný i pro citlivý adolescentní věk.

Skolióza a operace

Pokud navzdory léčbě progrese pokračuje, skolióza s křivkami více než 50 stupňů vyžaduje operaci. Odborníci při ní udělají korekci, na zlepšení velikosti křivky páteře – pomocí různých implantátů a kostních štěpů, aby podstatně zlepšily kvalitu života pacienta.

Prognóza skoliózy

Podle odborníků, vzniku skoliózy se nedá zabránit. Pokud ji však včas diagnostikujeme, pacientovi se dá pomoci. Skoliózu je možn0 i úplně vyléčit.

Neléčené onemocnění, zvláště při větších vykřiveních, brání páteři, aby se vracela do původní polohy. Neléčený pacient tak trpí bolestmi a omezením pohybu. Nakonec by neléčená páteř začala tlačit na další orgány v těle, a tak způsobovala komplikace, například při dýchání.

Zdravému vývoji páteře pomáhá:

správné sezení,
pravidelný pohyb,
dobrá obuv,
zbytečné nezatěžování a nepřetěžování páteře.

Léčba skoliózy pohybem

Už od dob Hippokrata a Galéna byla léčba pohybem považována za účinný prostředek k udržení pružnosti a pohyblivosti páteře. V současnosti se v léčbě idiopatické skoliózy uplatňuje nový přístup, odvozený z patomechanizmu vzniku této deformity.

Tento princip je založen na poznání, že podstatou vzniku idiopatické skoliózy je narušení biomechanické a biostatické funkce páteře během růstu a zejména během periody akcelerace, a ne oslabení svalů. Tato dysfunkce je spojena s asymetrickým zatěžováním dolních končetin. Již v počátečním stádiu skoliózy jsou paravertebrální svaly zkrácené.

LTV je předepisována v úsilí korigovat posturální a motorické poruchy. Zahrnují dechová cvičení, symetrický motorický vývoj, antilordotické a posturální cviky. Důležité je uvolnění a strečink zkrácených svalů, posilování svalového korzetu, břišních svalů a mezilopatkového svalstva.

Děti povzbuzujeme k fyzické aktivitě, doporučujeme vhodné pohybové aktivity, nejvhodnější jsou tzv. „zahřívací cvičení“ v karate, taekwon-do, aikido, jóga, také tanec a balet. U skoliotických křivek do 20-25 stupňů doporučujeme rekreační sportování, zejména gymnastiku, jógu, plavání, karate a další sporty s prvky redresní a strečinku. Nevhodný je vrcholový sport.

U skoliotických křivek 25-40 stupňů se doporučuje kromě LTV i léčba ortézou. Ze sportů je vhodné plavání, lyžování, kolo a LTV na míči. Je třeba vyloučit cvičení s doskoky a dopady a kontaktní sporty.

U pacientů s křivkami nad 50 stupňů a u pacientů po operaci je po sejmutí pooperační ortézy (tedy 7-8 měsíců od operace) vhodné LTV, plavání, kolo, později běžná zátěž s vyloučením gymnastiky, doskoků, pádů a vrcholového sportu.

Jakékoliv asymetrie nebo deformity trupu u dětí by neměly ujít naší pozornosti, protože skolióza se sama nevyléčí ani „nezmizí“. A to, že skolióza v typických případech probíhá „bezbolestně“ by mělo být důvodem, aby se problematice skoliózy věnována větší pozornost jednak ze strany rodičů ale zejména lékařů.

Co si dále o skolióze přečíst?

VIDEO: Lékař radí – skolióza

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

7 Jednoduchých cviků na skoliózu a narovnání pokřivené páteře

Skolióza je definována jako abnormální zakřivení páteře. Skoliózu lze charakterizovat jako trojrozměrnou deformitu se sklonem a posunem obratlů ve frontální (stranové zakřivení), sagitální (změny fyziologické lordózy a kyfózy) a transverzální (rotace páteřního sloupce) rovině. Laicky? Obvykle je tvar páteře rovný ve smyslu zakřivení do stran. Ale u lidí, kteří mají skoliózu, je páteř buď zakřivená ze strany na stranu nebo ve tvaru “S” nebo “C”.

Problém obvykle začíná v průběhu růstu před pubertou, ale může se vyskytnout prakticky kdykoliv.

Příčiny a příznaky skoliózy

Běžné příznaky skoliózy jsou: nerovná ramena, nerovný pas a nerovné boky (jeden může být výš, než druhý). To může následně způsobit bolest a nepohodlí.

Skolióza je tedy deformita trupu charakterizována zejména vybočením do strany, i když je přítomen i určitý stupeň zakulacené páteře a rotace jednotlivých obratlů. Odborníci nejsou přesvědčeni, co přesně způsobuje skoliózu.

Příčina je v převážné většině případů neznámá, někdy jde o vrozené změny na páteři, neuromuskulární onemocnění, svalové onemocnění, poúrazové stavy atd.

Podle americké asociace neurologických chirurgů asi 80 procent případů skoliózy nemá žádnou identifikovatelnou příčinu. Odborníci se však domnívají, že dědičnost je společným faktorem, neboť problém spočívá často v rámci jedné rodiny.

Další příčiny mohou být různé neuromuskulární stavy (mozková obrna nebo svalová dystrofie), vrozená vada, která ovlivňuje vývoj kostí páteře, poranění páteře nebo i infekce v páteři.

Skolióza je rozdělena do strukturálních nebo nestrukturálních kategorií. U strukturální skoliózy je to trvalý problém, který nastává v důsledku nějakého druhu onemocnění, zranění nebo vrozené vady (strukturální skolióza se na rentgenu projevuje změnou na obratlích). U nestrukturální skoliózy jsou křivky dočasné a mohou být fixovány (na rentgenu nemá žádné změny na obratlích).

Pokračování na další straně

Co je dobré vědět o skolióze? – Videoportál Kondice.cz – zacvičte si v pohodlí domova

U laické veřejnosti je skolióza známá jako vychýlení obratlů do strany nebo jako jiný tvar páteře, než je běžné. Diagnóza skoliózy je ovšem složitější, než by se na první pohled mohlo zdát.

V praxi se často setkávám s tím, že lidé nechodí s pravou skoliózou, ale pouze s určitým vadným držením těla.

Pojďme se společně podívat, proč většinou nelze skoliózu diagnostikovat pouhým pohledem a s čím ji lze snadno zaměnit.

Než si začneme rozebírat skoliózu, tak vnímám jako důležité si ukázat, že naše páteř fyziologicky zaujímá určité zakřivení. Naše páteř je v předozadním směru dvojesovitě zakřivená – tato zakřivení se označují jako lordózy a kyfózy.

Zakřivení páteře do dvojitého písmene „S“ funguje jako pružina, která společně s meziobratlovými ploténkami pomáhá tlumit nárazy, které vznikají při chůzi a jiných činnostech. Navíc takto zakřivená páteř je mnohem odolnější vůči zatížení, než kdyby byla čistě rovná. Každý z nás má tato zakřivení různě vyjádřena.

Někteří mají zakřivení oploštělejší, jiní naopak prohloubenější. Ne vždy se ale jedná o patologii, neboť je potřeba vzít v potaz také funkčnost takové páteře a vztahy okolních svalů. U zdravé lidské páteře se ovšem setkáme i s dalším zakřivením, a to v bočním směru. Ano, lidská páteř se fyziologicky vyznačuje lehkým vybočením obratlů do strany.

Je to s největší pravděpodobností dáno asymetrií mezi svalovými řetězci, což se objevuje už u kojenců. U dětí se poté do hry přidává již výrazněji projevená tzv. lateralizace, tedy upřednostňování levé nebo pravé končetiny.

Skolióza nebo skoliotické držení?

Jak jsme si uvedli, lidská páteř je přirozeně zakřivená v předozadním směru i směrem do strany. Je tedy každá takto zakřivená páteř skoliotická? Není, jelikož toto fyziologické zakřivení do strany by se správně jako skolióza označovat nemělo, vede to pak ke zbytečným záměnám s opravdovou skoliózou.

Vhodnější název je skoliotické držení páteře nebo posturální skolióza, neboť se v tomto případě jedná o vychýlení páteře pouze do strany. U opravdové skoliózy totiž navíc nacházíme rotaci obratlů a zpravidla také jejich deformaci, protože většina skolióz se objevuje již v dětském věku. Dále zde bývají přidružené patologie na nervové úrovni.

Zejména rotace obratlů se považuje za velmi důležité diagnostické kritérium.

Jak poznat pravou skoliózu?

Při jakémkoli podezření na skoliózu, ať už u dítěte, nebo dospělého, je vhodné dotyčnou osobu poslat ke specialistovi, u kterého by měla proběhnout další vyšetření. Ne každou skoliózu lze totiž poznat na první pohled. U mírnějších forem mohou zůstat projevy skoliózy zejména netrénovanému oku skryty.

Skolióza se nejdříve vyšetřuje pohledem, pohmatem, případně s využitím specifických testů. Dále je důležité zobrazení páteře pomocí rentgenu, které ukáže úroveň vychýlení obratlů do strany (udává se ve stupních) a jejich rotaci. U mírných forem je rentgenový snímek skoro jedinou jistotou, jak poznat rotaci obratlů.

Při diagnostice skoliózy u dětí je důležité zhodnotit tzv. kostní zralost, která se posuzuje také z rentgenového snímku. Zjednodušeně nám říká, nakolik se kosti dítěte nebo juniora blíží kostem dospělého člověka. Čím méně zralé kosti, tím je větší pravděpodobnost, že se skolióza bude dále zhoršovat.

Po proběhnutí všech vyšetření je stanovena konečná diagnóza a vybrána vhodná terapie, která se odvíjí od závažnosti skoliózy.

Zajímavé: Léky Z Hlívy Ústřičné?

Skolióza a cvičení

Po stanovení diagnózy skoliózy určitě není třeba klesat na mysli. Rozhodně to neznamená, že dotyčný nemůže provozovat žádnou fyzickou aktivitu.

Naopak je cvičení velmi důležité, protože skoliózy potřebují aktivovat správné svalové řetězce, aby došlo k napřímení páteře a její optimální stabilizaci. Pak je mnohem menší riziko, že bude dále docházet k prohlubování patologického zakřivení.

U lehkých forem většinou nebývají žádná sportovní omezení, u závažnějších je třeba se vyvarovat velkému zatížení páteře, proto se cvičí pouze s vahou vlastního těla.

Spaní Se Skoliózou – Vše, Co Potřebujete Vědět

Spánek je charakterizován druhově specifickým držením těla, které minimalizuje smyslovou stimulaci, absencí dobrovolné Pohyby, regulované homeostatickým mechanismem a probíhající s cirkadiánním rytmem. 1 Snížená kvantita a kvalita spánku se v moderním světě stala velmi běžnou. Kratší spánkové cykly bylo zjištěno, že je hluboce spojena s různými fyziologickými a psychickými poruchami. Nedostatečný spánek znásobuje riziko několika onemocnění, jako jsou deprese, obezita, hypertenze a koronární onemocnění. Nedostatečný spánek může způsobit poruchy endokrinního, metabolického, imunitního a zánětlivého systému. Nedávný výzkum doložil úzkou souvislost mezi nedostatkem spánku a nižší minerální hustotou kostí, zejména u žen středního a staršího věku. 2 Skolióza je neurologické onemocnění charakterizované bočním zakřivením páteře.

Tento článek se zabývá skoliózou, jejími typy, polohami a obtížemi při spánku, léčbou a poskytuje tipy pro lepší spánek se skoliózou.

Skolióza, typy a klinický obraz

Skolióza je charakterizována bočním zakřivením páteře měřeným pomocí Cobbsova úhlu. Větší úhel nad a pod vrcholem křivky zvyšuje riziko progrese onemocnění.

Skolióza se v zásadě dělí na dva typy: i) posturální (stupeň I), bez svalové slabosti nebo kostních změn. Nejčastěji je způsobena nesprávnými posturálními návyky nebo poruchou posturálního reflexního mechanismu.

ii) strukturální skolióza (stupeň II a III), která je způsobena defektem kosti, který vede ke konvexnímu a konkávnímu zakřivení páteře. 3

Skolióza může být přítomna již od dětství nebo mladého věku a s postupujícím věkem může progredovat. U dospělých se vyskytuje de novo bez jakýchkoli příznaků v dětství.

4 Podle příčiny se skolióza dělí především na: typ 1, primární degenerativní skoliózu, typ 2, progresivní idiopatickou skoliózu, typ 3, sekundární degenerativní skoliózu, která může být sekundární k idiopatické nebo může být způsobena metabolickým onemocněním kostí, nejčastěji osteoporózou nebo artritickým onemocněním či zlomeninami obratlů. 5

Skolióza se nejčastěji projevuje čtyřmi typy křivek, mezi které patří hrudní, křivky převážně na pravé straně, bederní, křivky převážně na levé straně, torakolumbální, křivky na pravé straně a dvojité velké, křivky, které se vyskytují na pravé i levé straně. 3

Mezi vedlejší účinky progresivní skoliózy patří kosmetická deformace a rozvoj chronické bolesti zad. Extrémní progresivní zakřivení, tj.

více než 50 stupňů nebo více než 75 stupňů, může vést také k dýchacím potížím. 4 Přítomnost respiračních obtíží spojených se spánkem je běžně pozorována u pacientů s progresivní skoliózou.

Způsobuje potíže s dýcháním a bolesti v noci, což dále vede ke zhoršené kvalitě a kvantitě spánku. 4

Různé způsoby spánku 6,7

Spánek je u člověka důležitým mechanismem, který odstraňuje únavu, obnovuje tělesné síly a zajišťuje dobré fungování mysli. U zdravých osob mají během nočního spánku různé spánkové polohy/postoje několik účinků na tělo a jeho fungování. Každý jedinec je jiný a jeho poloha během spánku se liší. Níže jsou uvedeny některé z běžných spánkových poloh a jejich dopady na lidský organismus.

Poloha plodu

Toto je nejoblíbenější poloha při spánku . Tato volná poloha plodu, kdy tělo leží na boku se shrbeným trupem a pokrčenými koleny, pomáhá snižovat bolesti dolní části zad a napomáhá k dosažení lepšího spánku během těhotenství.

Zvyšuje prokrvení a zabraňuje děloze tlačit na játra. Tato poloha také pomáhá omezit noční chrápání.

Příliš těsný spánek v této poloze však může omezit hluboké dýchání a u pacientů s artritidou a bolestmi kloubů může způsobit ranní bolestivost.

Spaní na boku

Spánek na boku, kdy jsou trup a nohy relativně v přímce, pomáhá snižovat reflux kyselin a napomáhá trávení. Pomáhá také pacientům s bolestmi krku a zad. Tato poloha pomáhá udržovat dýchací cesty relativně otevřené, snižuje chrápání, a proto je užitečná pro pacienty se spánkovou apnoe. 8,9

Spaní na zádech

Tato poloha sice není nejoblíbenější, ale je zdaleka nejzdravější. Pomáhá, aby hlava, krk, záda a páteř byly v neutrální poloze. To zabraňuje dalšímu tlaku na kteroukoli část těla a pomáhá regulovat reflux kyseliny.

V případech podřimování však může způsobit blokování dýchání jazykem, což by mohlo být nebezpečné pro pacienty se spánkovou apnoe. 10,11

Spaní na břiše

V této poloze se sice snadno chrápe, ale prakticky škodí všemu ostatnímu. Spaní na břiše může způsobit zvýšený tlak na svaly a klouby, což způsobuje necitlivost, bolesti, brnění a stlačení nervů. Tato poloha také zvyšuje bolest krku i zad.

Vliv skoliózy na spánek

U dospělých je klinický obraz skoliózy nejčastěji charakterizován přítomností bolesti zad. Ta může být lokalizována buď na vrcholu nebo v okolí konkavity, nebo může vyzařovat směrem k noze.

Nevyvážené, přetížené a namáhané svaly zad se pod neustálým tlakem stávají bolestivými a velmi přispívají k bolestem zad.

5 Je známo, že přítomnost bolesti nepříznivě ovlivňuje různé aspekty spánku, včetně délky spánku, jeho kvality, účinnosti, nástupu a aktivity nebo pohybu během spánku.

Řada studií zaznamenala vliv spánkové deprivace na přítomnost únavy následujícího dne, poruchy nálady, nedostatečnou koncentraci, funkci paměti, pracovní výkonnost a další každodenní činnosti.

12 Li H a další (2011) uvádějí zkrácení doby spánku jako riziko progresivní degenerativní skoliózy. Degenerativní bederní skolióza (DLS) se vyvíjí po dosažení kostní zralosti a je charakterizována Cobbovým úhlem větším než 10 stupňů v koronální rovině.

Jako dvě hlavní rizika spojená s progresivní DLS prezentovali osteoporózu a degeneraci intervertebrálních disků (IDD). Zvýšená hladina glukokortikoidů během dne, v časných večerních hodinách a zánětlivé markery jako IL-1 a IL-6 mohou způsobit deprivaci a změnu délky spánku.

Skolióza je trojrozměrná deformační abnormalita páteře s přímým vlivem na hrudní koš, která by mohla zhoršit dýchací funkce omezením pohybů hrudní stěny.

V důsledku toho by mohlo dojít k narušení dýchání ve spánku se zvýšeným výskytem epizod apnoe, hypopnoe a nedostatečné ventilace plic během spánku, což vede k narušení kvality a kvantity spánku.

13 Podobně se MacKintosh EW a další (2019) zmiňují také o zvýšeném výskytu a prevalenci poruch spánku u dětí s diagnózou časné skoliózy (EOS), které by mohly vést k nesprávnému růstu a vývoji dětí s EOS. 14

V závislosti na typu skoliózy zahrnuje intraoperační léčba operace přední nebo zadní korekce. Chronická nebo přetrvávající bolest je běžně uznávána jako nevyhnutelný důsledek v řadě chirurgických oborů.

Výskyt pooperační bolesti je obvykle spojen s řešením skoliózy pomocí distrakce používané při zadní korekční fúzi páteře. 2 Tento typ chronické nebo přetrvávající bolesti se liší od počáteční akutní pooperační bolesti.

Je soustavnější a většinou neuropatické povahy zahrnující centrální čití v dorzálním rohu míchy. Jak již bylo uvedeno dříve, navzdory užívání analgetik je chronická nebo přetrvávající bolest obecně spojena s narušením spánkového režimu a zkrácením doby spánku.

15 Rehberg S, et al. (2008) rovněž uvádějí přítomnost poruch spánku u pacientů vedených chirurgicky pro operaci korekce páteře. 16

Management a tipy pro lepší spánek při skolióze

Léčba skoliózy závisí na funkčním a fyziologickém postižení. Při vzniku skoliózy centrální nervová soustava abnormalitu sama léčí, ale postupem času dochází k habituaci a mozek ji považuje za normální.

Konzervativní přístup k léčbě skoliózy zahrnuje cvičení a posturální retrakci.

V závislosti na úhlu zakřivení a progresi zahrnuje management prostřednictvím pozorování, korzetu ortéza a poslední operace. 2

Jak již bylo zmíněno, nejčastějším klinickým projevem skoliózy je bolest zad nebo dolní části zad. Pro snížení bolesti zad, uvolnění svalů a kvalitnější spánek se za optimální považuje spánek na zádech nebo v poloze na zádech.

Někdy je skolióza spojena s obstrukčními problémy s dýcháním, které způsobují další tlak na hrudní koš. V takových situacích může být spaní na boku užitečnější.

Spolu se správnou polohou při spánku pomáhá středně tvrdá matrace s doplňky na spaní, jako jsou polštáře pro vyrovnání křivek, zmírnit bolesti zad a zlepšit celkovou kvalitu a délku spánku. 17

Závěr

Spánek je resetovacím mechanismem lidských biologických hodin. Pomáhá při obnově energie, odstraňování únavy a kognitivních funkcí. Skolióza je multifaktoriální porucha charakterizovaná bočním zakřivením páteře.

Skolióza nemá okamžité příznaky ani symptomy. S progresí onemocnění vede k chronickým bolestem zad a dýchacím obstrukcím.

Správné držení těla při spánku a úprava životního stylu pomáhá zmírnit bolest a zlepšit celkovou kvalitu spánku u pacientů se skoliózou.

Odkazy

Frank MG, Heller HC. The Function(s) of Spánek (Funkce spánku). Handb Exp Pharmacol . 2019; 253:3-34. doi:10.1007/164_2018_140
Li H, Liang C, Shen C, Li Y, Chen Q. Zkrácení doby spánku: riziko progrese degenerativní bederní skoliózy. Med Hypotézy . 2012;78(2):244-246. doi:10.1016/j.mehy.2011.10.036
Shakil H, Iqbal ZA, Al-Ghadir AH. Skolióza: přehled typů křivek, etiologických teorií a konzervativní léčby. J Back Musculoskelet Rehabil . 2014;27(2):111-115. doi:10.3233/BMR-130438
Rosenberg JJ. Skolióza. Pediatr Rev . 2011;32(9):397-398. doi:10.1542/pir.32-9-397
Aebi M. Skolióza dospělých. Eur Spine J . 2005;14(10):925-948. doi:10.1007/s00586-005-1053-9

Skolióza u dětí

Skolióza je vychýlení páteře do strany. Obdobím největšího rizika vzniku tohoto onemocnění je pubertální růst. Proč a jak vzniká skolióza i o tom bude v následující pravidelné relaci Zdraví řeč. Další informace má Světlana Popovičová:

Skolióza může být vrozená a nebo může být také způsobena onemocněním páteře, zádových svalů, nebo nervů. Příčin vzniku skoliózy je ale více a zatím je příliš neznáme, říká primář rehabilitačního oddělení v Praze 3 Miroslav Procházka:

Miroslav Procházka: Málokdy je to dáno tím, že by se jednalo o nějaké zánětlivé onemocnění, výrazné přetěžování a podobně.

Určitá míra toho zakřivení v tom předozadním pohledu do stran vlastně není nefysiologická, že by páteř byla jako jedna přímka, tak samozřejmě to přenášení otřesů při chůzi by bylo velmi nepříjemné pro celý organismus, z toho důvodu jsou z bočního pohledu ta fysiologická zakřivení jak krční, tak hrudní, tak bederní páteře do toho typického esovitého tvaru a fysiologická je i taková ta jistá minimální skolióza, kterou máme každý.

Rodiče by měli sledovat, jak se dítě vyvíjí, jaké má držení těla, zda případně nedochází k zakřivení páteře. Pokud by zjistili nějakou významnější změnu v postavení ramen a lopatek, měli by rozhodně co nejdříve navštívit lékaře.

Miroslav Procházka: Jistě by tam mělo být ortopedické pracoviště, která mají i specializovaná pracoviště právě pro vadná držení dětí, i z toho důvodu že ty těžké formy skolióz se léčí nejenom režimovými opatřeními, ale i různými korzety a v tom nejzazším případě třeba i operativně. Je žádoucí aby skutečně toto všechno bylo sledováno průběžně a od ranného věku, i z toho důvodu, že zanedbaná skolióza v tom pozdním věku už těžko se jakkoli ovlivní a může přinášet svému nositeli i celou řadu jiných svízelí než jenom nějaké ty svízele kosmetické.

Zajímavé: Myom V Děloze Léčba?

Podle doktora Procházky by děti měly nosit školní tašky na zádech. Rozhodně není dobré nosit tašku přes rameno, či v ruce, protože se tím jednostranně zatěžuje páteř.

Miroslav Procházka: Dneska ta móda těch baťůžků je velmi příjemná, je skutečně vůči té zátěži toho svého skeletu velmi dobrá. Druhá věc je kolik to dítě nese.

Já nikdy nezapomenu na jednu svou dětskou pacientku, která přišla s vadným držením těla a přišla rovnou ze školy a jak si odkládala aktovku, tak já jsem ji uchopil do ruky, že ji přendám a ta aktovka se mě zdála těžká. Tak jsem si ji převážil a ta aktovka vážila 13 kilo, ale ta holčička vážila 27.

To je třeba důvod proč některým takto astenickým dětem dáváme to doporučení dvojích učebnic, to znamená aby nemusely nosit učebnice sem a zase tam, ale jedny učebnice jsou ve škole a jedny učebnice má to dítě doma, a dlužno říci, že to pro ty děti je blahodárné.

autor: svp

Skolióza se může objevit kdykoliv během růstu (od kojeneckého věku do dospělosti) a někdy i po jeho dokončení.

Je třeba rozlišit asymetrické držení těla, kdy je zakřivení páteře změněné, ale dá se volně korigovat (může vznikat sekundárně při zkratu dolní končetiny, po úrazech pohybového aparátu nebo při špatných pohybových návycích), a skutečnou skoliotickou deformitu, kterou pouhým napravením držení těla změnit nelze.

„Skutečná“, strukturální skolióza se s větší četností objevuje u osob s neurologickým onemocněním, s onemocněním svalů, kostí či vaziva. Velké množství skolióz je ale takzvaně idiopatických, tedy takových, kdy není jasně známá příčina, která ke vzniku skoliózy vedla. Rizikovými faktory může být genetická predispozice, vrozená asymetrie, kloubní hypermobilita, porucha koordinace a další.

Důsledky skoliózy mohou být, kromě negativního kosmetického efektu, častější blokády páteře a žeber spojené s bolestmi zad, a to zejména v pozdějším věku.

Bolesti zad u dětí či adolescentů se skoliózou nejsou typické, a pokud se objevují, je třeba hledat jinou příčinu. Nezanedbatelné jsou také psychické následky. Prognóza záleží především na tom, zda a jak rychle se křivka zhoršuje.

Některé křivky zůstávají dlouhodobě víceméně stejné, jiné se rychle zhoršují (nejvíce v průběhu růstu).

Diagnostika skoliózy se skládá z klinického vyšetření a vyšetření zobrazovací metodou. Standardně se k hodnocení skoliotické křivky využívá rentgen. (Magnetická rezonance nebo CT pak eventuálně slouží k detailnějšímu posouzení stavu páteře – jejích částí, obratlů, plotének, měkkých tkání).

Klinické vyšetření by mělo ideálně zahrnovat nejen zhodnocení křivky pohledem v klidu a v dynamickém pohybu (předklon, záklon, úklony, rotace, stoj na jedné noze, chůze, poskoky…), ale také vyšetření svalových dysbalancí, vyšetření délky končetin, rozsahu pohybu v kyčelních kloubech, kvalitu stabilizace kyčelních kloubů a v konečném důsledku základní vyšetření celého pohybového systému, abychom si o dotyčném mohli vytvořit co nejjasnější představu. Součástí vyšetření by mělo být i zhodnocení kvality koordinace pohybu a vnímání těla, které je u osob se skoliózou často změněné. Nezřídka se také stává, že když člověka s asymetrií srovnáme symetricky, má pocit, že je nakřivo. Důvodem je, že za dlouhou dobu asymetrického postoje a pohybu se jeho nervový systém na změnu symetrie adaptoval a vnímá asymetrii jako normu. Součástí vyšetření, zvlášť u dětí, by mělo být i vyšetření zraku a sluchu. Někdy může být příčinou zraková či sluchová vada, která vede ke kompenzačnímu uklánění hlavy.

Terapie skoliózyTerapie skolióz se skládá z rehabilitace a korzetoterapie, u těžkých deformit někdy i operační léčby. Korzetoterapie (kolem které panuje spousta mýtů), pokud je správně indikovaná, je v léčbě skoliózy velkým pomocníkem.

Pomáhá zpomalit progresi (zhoršování) křivky a u menších křivek ji spolu se cvičením dokáže významně zmírnit. Cvičení při skolióze by mělo být hlavně pravidelné.

Mělo by být komplexní (zaměřené na celý pohybový aparát) a mělo by zahrnovat také práci s uvědomováním si vlastního těla a tělesného schématu.

V neposlední řadě by pro dotyčného mělo být co nejzábavnější, aby si udržel motivaci, která je pro dlouhodobé cvičení, které skolióza vyžaduje, klíčová. Cvičení by vždy mělo mít přesah do běžných denních aktivit – úprava stereotypu sezení, stoje, chůze a také stereotypu dechu.

Odměnou za pravidelné a vhodné cvičení je nejen příznivý kosmetický efekt, ale také zmírnění bolestí zad, které skoliózu mohou v pozdějším věku provázet. Jóga je ze své podstaty pro skoliózu vhodným cvičením, protože zahrnuje všechny důležité aspekty. Cvičení je symetrické, komplexní, pracuje s uvědomováním si těla a s dechem. Využívá navíc principu opor a záměru pohybu.

Abychom ovlivnili patologicky změněnou křivku páteře komplexně, je potřeba zapojit následující prvky:

NAPŘÍMENÍ páteře – jemné oddálení obratlových těl pomocí aktivity svalů, zejména hlubokého stabilizačního systému páteře
DEROTACE – korekce patologické rotace obratlů
PROTAŽENÍ zkrácených svalů a POSÍLENÍ oslabených svalů podle křivky
POSÍLENÍ SVALOVÉHO KORZETU V KORIGOVANÉM POSTAVENÍ
ÚPRAVA STEREOTYPU DECHU – plný jógový dech

Skoliózou páteře trpí čím dál tím více dětí. Mnohé přitom mohou ovlivnit i rodiče

25. listopadu 2018 14:29 / Marie Popelková

Skolióza postihuje častěji dívky než chlapce / Depositphotos

Skolióza je onemocnění páteře, které se nejčastěji objevuje u dětí a dospívajících. Ne vždy se dá skolióze předejít, ale často jdou rodiče dětí nemoci doslova naproti, a to když nerespektují určitý vývoj dítěte v miminkovském věku.

Páteř se vyvíjí a rozhodně není od narození stejná. Formování páteře končí kolem sedmého roku věku. Takzvaná krční lordóza vzniká zvedáním hlavičky miminka. Bederní zakřivení pak vzniká v okamžiku, kdy se dítě učí stát a chodit.

Obvykle panuje mezi lidmi představa, že za skoliózu páteře může hlavně moderní sedavý styl života, kdy děti tráví po několika hodinách sezení ve škole další čas sezením u počítače nebo u televize.

Jenže skolióza se u dětí může začít formovat už v prvních měsících jejich života.

Příznaky skoliózy

V první řadě je třeba si uvědomit, že nikdo z nás nemá páteř úplně rovnou. Skolióza se definuje jako abnormální zakřivení páteře. Nejčastějším druhem je idiopatická skolióza. Může se formovat již v batolecích měsících a také často v období rychlého růstu mezi desátým a dvanáctým rokem věku dítěte.

Zajímavé je, že častěji jsou skoliózou postiženy dívky. Rozpozná se u dětí celkem snadno. Když se dítě předkloní, křivka páteře obvykle vybočuje do jedné nebo druhé strany.

Často dítě mívá jedno rameno výš než druhé nebo mu vystupují žebra na jedné straně více než na druhé. Skoliózu většinou bezpečně diagnostikuje pediatr při běžné preventivní prohlídce.

Několik následujícíchrad můžete využít, pokud chcete skolióze u vašich dětí předejít už od útlého věku.

Klíčový je přirozený vývoj

Dítě se přirozeně vyvíjí a během svých prvních měsíců na světě se naučí mnoho dovedností. Nejprve pase koníčky (miminko ležící na bříšku zvedá hlavičku), poté si začne sedat, lézt po čtyřech a nakonec se postaví a začne chodit.

Tyto pohybové dovednosti mají své dané pořadí a jsou důležité pro správné formování páteře. Vše má svůj čas, který se může u každého dítěte lišit.

Rodiče by to měli respektovat a rozhodně se nesnažit popohánět své dítě, jelikož mu tím akorát mohou ublížit.

Častou chybou rodičů bývá, že se snaží své dítě posazovat, aniž by to samo svedlo. Tím velmi negativně zasahují do jejich kosterního systému. Počkejte raději, až si váš malý šikula sedne sám, budete z toho mít stejně větší radost, než když si jej sami posadíte na klín.

Netahejte dítě za ručičku

Dítě už si stouplo, udělalo pár nejistých kroků a zdokonaluje se v této činnosti čím dál častěji. Hodně rodičů má tendenci jej chytit za ručičku a vodit po místnosti. Musíte ale tomuto pokušení odolat.

Voděním za jednu ručičku je namáhána jedna strana páteře a skolióza se formuje velmi snadno. Dbejte na to, abyste své dítko vodili za obě ručičky.

Nebo ještě lépe nechte ruce dítěte volně a přidržujte jej za hrudník a bříško.

Pestrá strava

Proti rozvoji skoliózy také pomáhá pestrá, vyvážená strava, která obsahuje všechny důležité minerály, vitaminy a stopové prvky. Základem je dostatek vápníku, aby bylo podpořeno formování kostí, které je v tomto období velmi intenzivní.

Kvalitní obuv a aktovky

I když už váš potomek odroste z plenek, prevence skoliózy bude stále nutná. Pozor si dejte například při výběru bot. Nesprávná obuv má negativní vliv na držení těla a zakřivení páteře.

U školáků zase dejte pozor na přeplněné a těžké školní aktovky. Vybírejte z aktovek s kvalitním polstrováním zad, ale zároveň z lehkých materiálů. Aktovku budou děti na zádech nosit každý den. Tašky přes rameno byste měli úplně vyloučit, jednostranné namáhání těla je nejrychlejší cestou ke skolióze.

Vhodné kroužky pro děti

Po škole by mělo dítě mít dostatek pohybu. Je to důležité i pro jeho regeneraci a odreagování od školních povinností, které je jistě také potřeba.

Mezi výběrem kroužků vybírejte ty, které děti budou bavit, ale zároveň prospívají jejich tělu. Mezi takové patří balet, plavání, gymnastika, horolezectví a dynamické sporty, které stimulují hluboké svaly zad.

Naopak sporty, které zatěžují jen jednu stranu těla, odborníci moc nedoporučují. Jde například o tenis nebo squash.

Zdravé spaní

I když se to na první pohled možná nezdá, v posteli dítě tráví značnou část dne. I proto by rodiče neměli podcenit výběr roštů a matrací.

Dítě by například rozhodně nemělo spát na matraci pro dospělé, která obsahuje anatomické zónování v potahu nebo jádru.

Vzhledem k jeho menšímu vzrůstu se tyto zóny v porovnání s dospělým člověkem liší a při ležení na matraci jejich umístění neodpovídá požadavkům těla. Obecně platí, že pro děti jsou vhodné tvrdší matrace, které poskytuji pevnou oporu těla.

Léčba skoliózy

Pokud se u vašeho dítka skolióza objeví, počítejte s tím, že léčba bude dlouhá. Při malém zakřivení může pomoci fyzioterapie, u zakřivení nad 20 stupňů obvykle přichází na řadu léčba pomocí speciálních korzetů a v těžších případech je pak nutná i operace. K té se obvykle přistupuje v okamžiku, kdy je zakřivení páteře větší než 40 stupňů.