UZ jater je součástí sonografického vyšetření břicha a žaludku. Ultrazvukové vyšetření lékařům ukáže strukturu jater, ale také žlučníku, žlučových cest, ledvin a močového měchýře.
Pokud máte jakékoliv problémy s danými orgány, neváhejte se na nás obrátit.
Jestliže máte totiž jen malé potíže a domníváte se, že vaše játra, žlučník, ledviny či jiné orgány nejsou v pořádku, je dobré řešit problémy s těmito životně důležitými orgány co nejdříve a předejít zbytečným zdravotním komplikacím.
Prevence je ovšem stejně tak důležitá, a protože je UZ absolutně neinvazivní a rychlé vyšetření, doporučujeme ho také právě jako důležitou preventivní prohlídku.
Jak probíhá sono jater
V případě ultrazvukového vyšetření (ultrasonografie nebo echokardiografie využívané lékaři) procházejí tělem ultrazvukové vlny, které se odrážejí od jater, eventuálně od přechodů mezi tkáněmi s různou akustickou impedancí.
Lékař vás na místě seznámí s tím, jak správně ležet na vyšetřovacím stole, k vyšetření pacienta používá speciální gel, který zajistí bezpečný kontakt sondy s vaším tělem a pomocí ultrazvuku získává potřebné snímky. Nemusíte se bát, že by vás ultrasonografie jakkoliv bolela či zatěžovala škodlivým rentgenovým zářením. Nežádoucí účinky diagnostického ultrazvuku zatím nebyly prokázány.
VELMI KRÁTKÁ ČEKACÍ DOBA
Objednání na přesný čas – Žádné čekání
Lékaři mají dostatek času se vám věnovat
Příjemné domácí prostředí
Příprava na ultrazvuk jater
Na ultrazvuk lze přijít i bez doporučení, tedy není třeba mít žádanku od praktického nebo specializovaného lékaře. Běžně není nutná jakákoliv speciální příprava, v případě ultrazvuku břicha je ale nutné, aby pacient 6 hodin před vyšetřením nic nejedl. V opačném případě je jen velmi těžko dosahováno maximální výtěžnosti vyšetření.
Vyšetření jater (cena)
Pro zachování maximální péče a krátkých objednacích termínů není tento výkon v ATODA Medical hrazen ze zdravotního pojištění. Cena je transparentní a naleznete ji v ceníku.
Ultrazvuk & Sonografie
Nejdříve je vhodné ujasnit terminologii – ultrazvukové vyšetření se jiným slovem běžně nazývá též sonografie, je to totéž, a termín sonografie je dokonce běžnější – nakonec lidé běžně říkají „jdu na sono“.
Ultrazvuk jsou mechanické kmity o frekvenci vyšší nežli je horní frekvenční mez slyšitelnosti člověka, tj. více než 20 kHz (zdravé lidské ucho slyší frekvence v rozmezí v pásmu 50 Hz až 20 kHz). V lékařské diagnostice se však využívá mnohem vyšších frekvencí v megahertzovém pásmu (MHz), řádově okolo 2-15 MHz.
Podstatou tvorby v současnosti nejčastějšího tzv. B-modu sonografického obrazu (z anglického „brightness“, jasnost) je opakované vysílání slabého ultrazvukového vlnění do tkání vyšetřované oblasti.
Jako vysílač a současně i jako detektor ultrazvukového vlnění slouží sonografická sonda, kterou lékař při vyšetření plynule pohybuje po povrchu kůže pacienta. Vyslané ultrazvukové vlnění se v orgánech těla na rozhraních tkáňových prostředí s odlišnou akustickou impedancí odráží zpět (obdobně jako např.
světlo na odrazivé polopropustné ploše) a získané údaje o odrazech a jejich intenzitě (označované v sonografické terminologii jako echogenita) jsou následně pomocí počítačového zpracování sestaveny do výsledného virtuálního sonografického obrazu, který vznikne tak že se amplitudy odražených signálů se převedou do stupňů šedi (od černé po bílou). Sonografické 2D obrazy pozorovatelné real-time (tedy přímo v aktuálním čase) na monitoru sonografu jsou vlastně jakési „průřezy“ (neboli skeny) Vaším tělem.
Ultrazvuk tak snadno a přitom velmi detailně (rozlišovací schopnost v optimálních situacích až v řádech desetin mm) zobrazí veškeré tzv. měkké tkáně. V oblasti břicha tedy především játra, žlučník a žlučové cesty, slinivku (pankreas), slezinu, ledviny, močový měchýř, u žen dělohu a vaječníky, u mužů pak prostatu a semenné váčky. V optimálních případech je možno sonograficky zobrazit i stavbu střevní stěny (typické využití je ultrazvuk apendixu). Nejčastější indikací ultrazvuku v břiše proto bývá podezření na žlučníkové nebo ledvinové kameny a jejich komplikace, zánět žlučníku nebo slinivky (pankreatitida), ultrazvuk je ale nezastupitelný i jako prvotní metoda při podezření na nádorové onemocnění orgánů v břiše, při podezření na vývojové vady břišních orgánů (nejčastěji ledvin, ale i střevní atd), atd. Obdobně je ultrazvuk metodou první volby v oblasti jiných měkkých tkání, jako jsou štítná žláza, uzliny, různá hmatná zduření, poškození šlach či svalů … šlo by pokračovat ještě hodně dlouho. Sonografie však umí zobrazit nejen popsanou morfologii a strukturu vyšetřovaných tkání, tedy zodpovědět otázku zda v oblasti klinického zájmu je něco abnormálního a pokud ano, o jakou patologii se jedná. Pomocí tzv. Dopplerova efektu je na obrazovce sonografu možné sledovat i rychlost a směr proudění krve v srdečních oddílech a v cévách (tzv. duplexní ultrazvukové vyšetření, pomocí barevné škály jako „color Doppler“ – barevná dopplerovská sonografie). Je tak možné posoudit stupeň zúžení (stenóz) cév či přímo přítomnost jejich uzávěrů – typickou indikací je např. posouzení lumen karotid na krku nebo arterií stehna a lýtka, sonografie žil především dolních končetin k vyloučení trombózy, ultrazvuk umožní zobrazit různé cévní vady či cévní malformace. Sonografie na podkladě matematického zmapování mnoha pixelů toku v barevné škále umožňuje přímo zobrazit stupeň prokrvení různých ložisek a tak upřesnit diagnostiku např. nádorů atd. Nyní odbočím – v poslední době je obvyklé se především v Praze (pražské fakultní nemocnice, ale nejenom) setkat na chodbách s video projekcemi, bohužel obvykle jen zábavného a komerčního charakteru. Často mne napadá, proč by nemohla být zařazena i edukativní složka? Nabízím něco v tomto smyslu zde: Video – barevný (Color) ultrazvuk – princip: Video – ultrazvuk karotid – jak zhruba vypadá průběh vyšetření (case study):
A jak probíhá typické ultrazvukové vyšetření?
Sonografické vyšetření je prováděno zcela neinvazivně, nedochází k žádnému porušení nebo poškození povrchu kůže, při obvyklém postupu ultrazvukového vyšetření nejsou aplikovány žádné injekční přípravky, apod. – sonografické vyšetření je skutečně zcela bezbolestné (můžete cítit jedině mírný tlak sondy) a nemusíte se jej tedy nijak obávat.
Jedinou výjimkou je aplikace ultrazvukových kontrastních látek do žil ke zvýšení kontrastu cévního toku, což však provádí pouze některá specializovaná pracoviště a to ještě spíše v rámci studií – na naprosté většině sonografických pracovišť se s tím nesetkáte.
Sonografie se nejčastěji provádí vleže kdy pacient leží bezprostředně (na dosah ruky) vedle lékaře, který v průběhu vyšetření pomalu a bez jakýchkoliv bolestivých vjemů pohybuje vyšetřovací sondou po povrchu kůže.
Aby ultrazvukové vlnění mohlo do těla volně procházet a poté se z něho odrazem zase vracet zpět, je zapotřebí aby mezi ultrazvukovou sondou a povrchem těla byla akusticky „vodivá“ plocha (vzduch je pro sonografii bariéra).
Proto ještě před zahájením vyšetření je nutné potřít místo kontaktu sondy s pokožkou těla sonografickým gelem, což je vpodstatě speciálně upravená a zahuštěná tekutina (aby nestékala z povrchu kůže) – sonografii bez užití gelu prostě provést nelze. Tohoto gelu se nemusíte nijak obávat – pro pokožku je zcela neškodný, je nedráždivý, a nepoškodí ani Váš oděv, pokud se s ním případně dostane do kontaktu. Po ukončení vyšetření si tento gel setřete.
Sonografické vyšetření nemá žádné komplikace, po jeho ukončení (a obdržení výsledku) můžete pracoviště ihned opustit.
Limitace sonografického vyšetření
Ultrazvukové odrazy nejsou vždy stejné, jsou výrazně závislé na prostředí kterým ultrazvukové vlnění prochází. Ultrazvuk se na jednotlivých rozhraních nejen odráží, ale v tkáních se i zeslabuje, případně i rozptyluje do jiných stran nežli zpět k sondě anebo se různě „láme“.
Někdy do oblastí které lékaře zajímají nemůže ultrazvukové vlnění dokonce dostatečně proniknout. Zatímco některé nepříznivé vlivy umí přístroj vykompenzovat lépe, některé jen hůře, a některé nelze bohužel ani nastavením sonografu ani změnou vyšetřovacího postupu odstranit vůbec.
Výsledným projevem všech těchto nepříznivých vlivů může být pak snížená kvalita obrazu, případně až nemožnost zobrazení: Vysoký obsah plynu ve střevních kličkách (např.
po jídle) je limitujícím faktorem sonografického vyšetření na hlubší oblasti uložené za kličkami, ultrazvuk se na rozhraní plynu a tkání totiž odráží – proto také pacient před sonografií břicha musí dodržet speciální přípravu. Zkušený sonografista může tuto limitaci využitím alternativních manévrů často ovšem významně snížit.
Kalcifikace a kosti ultrazvukové vlnění odrážejí a pohlcují a tak znemožňují sonografické hodnocení oblasti. I zde platí že zkušený sonografista v některých případech může takové nepřístupné oblasti „obejít“ alternativními cestami. Samozřejmě, výraznější obezita může sonografické hodnocení zejména hlouběji uložených struktur ztížit.
Bezpečnost a rizika sonografie
Ultrazvuk / sonografie je v současnosti jistě nejbezpečnější diagnostická zobrazovací metoda a prakticky na webu každého pracoviště se můžete také dočíst že je bez jakýchkoliv vedlejších účinků.
Nicméně skutečnost jak známo nebývá nikdy černobílá, a tedy ani zde: Je známo, že ultrazvuk o velmi vysoké intenzitě je pro tkáně těla škodlivý.
Ultrazvuk pro diagnostické účely využívá samozřejmě velmi nízké energické hodnoty, a více než tři desítky let zkušeností s běžným diagnostickým ultrazvukem prokázaly, že se jedná o bezpečnou zobrazovací metodu, kdy při běžných energetických hladinách intenzity vlnění používaného pro diagnostickou sonografii žádné významné škodlivé vedlejší účinky ultrazvuku nebyly prokázány. Přesto stále existují určité nejasnosti jak může předání i tak nízké energie tkáně ovlivnit – čili nedá se zodpovědně prohlásit že diagnostický ultrazvuk je zcela 100% bezpečný. Proto aby se zajistila co nejvyšší bezpečnost pacientů, existují kritéria k ohodnocení stupně potenciálních bioefektů, z nichž nejdůležitější jsou „mechanický index“ (vyjadřuje negativní tlak při překročení určité intenzity ultrazvuku) a „tepelný index“ (tepelná energie absorbovaná tkáněmi pacienta, tedy „ohřátí“ tkání).
Americký federální úřad FDA a americká ultrazvuková společnost AIUM (jejímž Senior členem mám čest být) proto vydávají aktualizovaná doporučení limitních energetických hodnot pro jednotlivá vyšetření, kterými by se výrobci ultrazvukových přístrojů měli řídit.
Je nezbytné použití co možno nejnižší možné ultrazvukové energetické expozice pro získání diagnostické informace. Na kvalitních sonografických přístrojích jsou tedy v současnosti ovládací prvky, které lékař může nastavovat a tak regulovat intenzitu energie procházející do tkání pacienta (obvykle jako tzv. acustic power).
Nastavení odpovídajících parametrů se doporučuje zejména při vyšetřeních plodu a při některých speciálních vyšetření citlivých měkkotkáňových struktur.
Je tedy důležité, jsou-li lékaři vyšetřujícímu na sonografii tyto skutečnosti známy, a je-li mu také známo v kterých případech a jak příslušné parametry na přístroji nastavit, tak aby vyloučil jakékoliv, byť jen teoretické poškození.
Závěrem – s přihlédnutím k výše uvedenému lze konstatovat, že ultrazvuk i v současnosti nejbezpečnější diagnostická zobrazovací metoda a kontraindikace sonografického vyšetření (včetně dopplerovského) v běžné klinické praxi vpodstatě neexistují.
Zatímco expozici rentgenovým zářením je pro reálná rizika vzniku tkáňových nebo genetických poškození žádoucí omezovat na co nejnižší nutnou míru, sonografické vyšetření můžete podstoupit a opakovat tedy vpodstatě kdykoliv. Především z těchto (i z jiných) důvodů je sonografie vždy pokud je to možné diagnostickou metodou první volby, a to zejména u dětí a u těhotných žen.
3D sonografie a 4D sonografie
- Video – rozdíl 2D – 3D – 4D ultrazvuk – ilustrativní náhledy:
- 3D ultrazvuk:
- 4D ultrazvuk:
- (vytvořeno 05-2014)
- Sonografie a ultrazvukPraha okolí
Sonografický obraz nemusí být omezený pouze dvěma rozměry, tedy šířkou a výškou zobrazení. Velmi zjednodušeně, ultrazvukový 3D obraz přidává „z-osu“, tedy hloubku prostoru. Dosahuje se toho tak, že sonda se během akvizice obrazu lineárně posunuje, případně ji vyšetřující naklání. Údaje získané v jednotlivých 2D rovinách (řezech) jsou ukládány do paměti sonografu, jehož počítač provede matematickou rekonstrukci a vytvoří 3D obraz, se kterým lze manipulovat (různě otáčet atd.). Nejmodernější sonografické přístroje současnosti vytváří 3D zobrazení přímo v reálném čase, což se označuje 4D sonografie – jedná se tedy stále o 3D obraz, ale navíc se složkou času. 3D a 4D ultrazvuk je dominantně využíván především v oblasti prenatální ultrazvukové diagnostiky, rodičům umožňuje atraktivní pohled na očekávaný přírůstek do rodiny (již nikoliv vzácná nabídka především v Praze obvykle včetně zakoupení ultrazvukového záznamu), lékařům pak (nejenom při horší prostorové geometrické představivosti) velmi dobré prostorové zobrazení případných vrozených vad plodu.
Cirhóza jater: příznaky, léčba (cirhóza) – Vitalion.cz
Jaterní cirhóza je chronický proces, při kterém dochází
k nekróze jater a následně ke zvýšené tvorbě
vaziva (fibrotizace) a k uzlovité přestavbě
jaterních buněk.
Takovým způsobem dojde k úplnému porušení původní stavby jater, kdy
se přizpůsobí vzniklé nepříznivé situaci i cévní řečiště jater.
Název cirhóza pochází z řečtiny, kde kirrhos znamená nažloutlý.
Počet nemocných s jaterní cirhózou se rok od roku zvyšuje. Nejvíce
cirhotiků je ve Francii – zřejmá souvislost s konzumací vína.
V České republice se ročně objevuje až 2 tisíce pacientů v poslední
fázi pacientů, což je 2× méně než ve Francii, Rakousku, Itálii a
Německu.
Jaterní cirhóza je jednou z mála chorob, která se více objevuje
v dospělém produktivním věku, než-li ve stáří. Jelikož se jedná
o tak velké procento, je možno o jaterní cirhóze prohlásit, že je
ekonomickou přítěží společnosti od doby transplantace jater, která je
velmi nákladná.
Jaterní cirhóza může být způsobena různými příčinami, ale
v Evropě se nejčastěji vyskytuje na podkladě virové
hepatitidy či alkoholismu. Z dalších příčin sem
patří metabolické poruchy, biliární cirhóza, kardiální
cirhóza, poruchy výživy, poškození léky či idiopatická.
1)Virové hepatitidy
Jedná se hlavně o infekci virové hepatitidy B (HBV). Tento
druh je častější u mužů a popisuje se ve 3% případů po prodělání
virové hepatitidy B. Po prodělání virové hepatitidy C
(HCV) se hovoří u 5-15% případů.
V České republice se hovoří o 1/3 nemocných s jaterní cirhózou,
která byla způsobena obecně virovou hepatitidou. Cirhóza vznikne buď
bezprostředně po onemocnění virové hepatitidy nebo jako následek po její
chronické části.
Vzhledem k současné epidemiologické situaci u nás lze očekávat, že
zastoupení hepatitid ve vzniku cirhózy u nás bude stále vyšší. Je dobré
proto využívat dostupných očkování.
2)Alkohol
Alkohol je jednou z nejhlavnějších příčin jaterního onemocnění,
jelikož právě odbourávání alkoholu se provádí v játrech, pomocí jeho
oxidace na acetaldehyd. K tomuto procesu je potřeba mnoho látek v těle.
Při chronickém užívání alkoholu dochází k metabolickým změnám.
Průměrný muž má enzymu alkoholdehydrogenázy, který provádí
detoxifikaci alkoholu v játrech, dva a půlkrát více, než průměrná
žena.
Naštěstí alkoholismu dosud propadá více mužů než žen,
u kterých je cesta k cirhóze jater mnohem kratší. Stoupá hladina tuků a
železa (další látky: lipoproteiny, laktát, pyruvát atd.) v játrech.
A zároveň klesá hladina glykogenu.
Toleranční hodnoty příjmu alkoholu jsou pro ženy třikrát
nižší než pro muže. Nebezpečná dávka pro muže je udávána nad
60 gramů na den (2 litry piva nebo 0,7 litru vína nebo
0,2 litru tvrdého alkoholu), u žen nad 20 gramů na
den.
Největší riziko spočívá v alkoholismu –
každodenní přísun alkoholu, kdy, i přes vysokou regenerační schopnost
jater, jsou játra neustále vystavována úkolu čistit krev, a sama
tím trpí.
Přesto alkoholická cirhóza nevzniká u všech alkoholiků – je tedy
zřejmé, že musí být přítomen jiný faktor – rodinné
dispozice či virové hepatitidy nebo spojením
s léky.
Může probíhat dlouhá léta bez příznaků (asymptomaticky) a zjistí se
pravá příčina teprve po smrti. V jiných případech ji objevíme díky
zvětšení jater (hepatomegalie) nebo známkami o onemocnění jater
(zvláště z krevních testů).
Po diagnostice alkoholické cirhózy jater je důležité ihned
přestat pít alkohol a úprava životosprávy. Jelikož hlavní
příčinou smrti alkoholiků je právě selhání jater, krvácení do
gastrointestinálního traktu (trávicího ústrojí) či nádory
v cirhotických játrech, vše na podkladě jaterní cirhózy.
3)Metabolické poruchy
Sem paří vzácnější vrozené poruchy metabolismu, kde vázne zpracování
různých látek v játrech. Jde např. o Wilsonovu chorobu (porucha
metabolismu mědi), hemochromatóza (porucha metabolismu železa), porfyrii,
cystickou fibrózu, galaktosémii.
4)Biliární cirhóza(BC)
Biliární cirhóza je následkem dlouhodobé cholestázy neboli poruchou tvorby
žluči či jejího odtoku z jater. Primární BC je vrozená, sekundární BC
je projevem překážky (obstrukce) v žlučových cestách (příkladem jsou
kaménky v žlučových cestách).
5)Poškození léky
Mnohé léky – např. cytostatika (léky na léčbu
rakoviny), antituberkulotika (léky na léčbu
tuberkulózy – TBC), hormonální antikoncepce – mohou
způsobit jaterní cirhózu.
Též vitamin A v předávkování způsobuje jaterní cirhózu. Dále
antibiotika (léky na zánětlivá onemocnění způsobené
bakteriemi).
6)Kardiální cirhóza
Díky stále se lepšící úrovni léčby srdečních onemocnění se stává
velmi vzácnou formou.
7)Idiopatická (kryptogenní) cirhóza
Jako idiopatická jaterní cirhóza je označována každá cirhóza, která
nemá vysvětlitelnou příčinu dle rozdělení výše.
První stadiem před vznikem cirhózy je ztukovatění jater
(steatosa). Další stadia, kdy se tvoří uzly a játra se
makroskopicky mění až do závěrečného stadia ztvrdlých jater.
Rizikové faktory cirhózy jater
Rizikovými faktory jsou opakované virové hepatitidy
(převážně HBV nebo HCB), alkoholismus nebo porucha
metabolismu látek, které se zpracovávají játry.
Prevence cirhózy jater
Prevence jaterní cirhózy má spoustu rovin, kterým je radno se vyhýbat.
Je nutné správně léčit akutní stav virových hepatitidy a věnovat se
její prevenci očkováním proti hepatitidám. V současné
době jsou nejdostupnější očkovací látky na hepatitidu A – např.
Avaxim, Havrix, hepatitidu B – např. Engerix,
kombinovaná očkovací látka na hepatitidu A a B – např.
Twinrix.
Nekonzumovat alkohol, nepředávkovat se
léky, které působí na játra toxicky – zbytečné
předepisování léků, které pacient nepotřebuje – například
antibiotika při chřipce, antikoncepce pokud není nutná.
Máte-li některou z dědičných nemocí, které mohou způsobit cirhózu,
dodržujte předepsanou dietu.
V pokročilých stádiích je dobré docházet do poradny a
důsledně dodržovat rad lékařů. V první a druhé fázi je doporučeno
snížení pracovního úvazku a částečný invalidní důchod. V posledních
fázích onemocnění pacient přestává chodit do zaměstnání a dostává
plný invalidní důchod. Vše ovšem závisí na stavu pacienta.
Příznaky a projevy cirhózy jater
Jaterní cirhóza může dlouhou dobu být bez příznaků (asymptomatická).
Zpočátku jsou příznaky nenápadné a klasické příznaky se projevují až
v pozdějších stadiích, kdy vzhledem k léčbě již bývá pozdě.
Klasické příznaky jsou často takové, že mohou znamenat více chorob, a
tak nepadá podezření na cirhózu jater. Patří sem zvýšená
únava, ztráta chuti k jídlu, nadýmání a
zácpa (obstipace), snížení libida, přerušení
menstruačního cyklu (amenorea) a také výrazné
hubnutí (kachexie).
Mezi již určité příznaky pro toto onemocnění, ale již v pokročilé
fázi, patří následující. Trávicí potíže, nesnášenlivost některých
jídel, tlak v pravém podžebří, plynatost, vyrážka
břicha hrudníku – tzv.
pavoučkové névy,
zežloutnutí kůže, v posledních stadiích nemoci
krvácení z jícnu – vychází ústy jako chrlení či
zvracení velkého množství krve, projevy encefalopatie –
snížení mozkové kapacity, konstrukční apraxie (porucha prostorového
vnímání – nemocný není schopen sestavit jednoduchý obrazec ze sirek),
třes končetin, zvětšení sleziny (splenomegalie), portální hypertenze
(vysoký tlak krve v žilním systému jater – porta neboli vrátnice je
hlavní žilou jater), vodnatelnost břišní (ascites).
Jaterní kóma – náhlé zhoršení cirhózy vedoucí
k bezvědomí často končícímu smrtí.
Diagnosa samotné nemoci je zřejmá z krevního rozboru
(jaterní testy), ultrazvukového vyšetření jater,
jaterní biopsie (punkce jater s odebráním vzorku na
Léčba cirhózy jater
Léčba je svízelná. V době již probíhající nemoci je v podstatě
symptomatická – tedy snižování potíží – snad lze zmínit jen
kladný účinek tzv. hepatoprotektiv – látek
napomáhajících regeneraci jaterní tkáně – např.
silymarin, který objevilo lidové léčitelství –
výtažek z ostropestřce mariánského.
Je nutné odstranit působení faktoru působícího vznik cirhózy, zavést
naprostý zákaz alkoholu, jaterní dietu –
bez tučných, kořeněných jídel a léčba či prevence virových
hepatitid.
Ve vybraných případech je možná transplantace jater.
Každé transplantaci předcházejí složité testování a důsledný
psychologický posudek osoby, jelikož transplantace je složitý proces
zasahující pacienta na zbytek života.
Po transplantaci musí být přísně dodržovány různé druhy diet, nesmí
se pít alkohol, kouřit a každý den pacient musí polykat hrsti léků,
které ovlivňují imunitu, aby tělo nezničilo transplantovaný orgán.
Jelikož orgánů k transplantaci je málo, musí toto testování probíhat,
zda je člověk vhodný k transplantaci.
Například pokud se transplantují
játra alkoholikovi, který by bez nich nepřežil další rok a on stejně po
transplantaci pokračuje v pití alkoholu, je tato transplantace neúčinná a
v podstatě „zbytečná“.
Jak si mohu pomoci sám
Jaterní cirhóza je onemocnění, se kterým není radno si zahrávat.
Jaterní cirhóza se v současnosti stává onemocněním s častou
úmrtností.
Je důležité se vyvarovat alkoholismu – alkohol pijte
s mírou. Lidská játra mají vysokou regeneraci-schopnost až o 75%.
Proto
je možné transplantovat jejich štěp a oni pak „dorostou“ do potřebné
funkce.
Pokud se u Vás již jaterní cirhóza projevila, ihned přestaňte
pít alkohol – máte šanci ještě játrům pomoci se trochu zregenerovat,
aby se nemoc nedostala do posledního stadia.
Další radou je nepřehánět to se silnými léky. Ale pozor i
„obyčejný“ Paralen je pro játra nebezpečný. Už předávkování deseti
Paralenů najednou ničí svou toxicitou játra. Při nevčasném zásahu
lékaře dojde do několika hodin k selhání jater a tím k selhání
organismu.
Tento druh předávkování je často viděn v dětském věku.
Proto se vyvarujte lékům, které nejsou potřeba a léky vždy pečlivě
schovávejte před dětmi.
Například na chřipku nevyžadujte u lékaře antibiotika (ATB) – chřipka
je virové podstaty a angíny či zánětlivá onemocnění jsou způsobeny
bakteriemi, na které právě působí antibiotika.
Proti dalšímu rizikovému faktoru, kterým jsou virové hepatitidy (A, B,
C), je nutno se chránit.
Je důležité dodržovat hygienu
(mytí rukou – hepatitida A), vyhýbat se kontaminaci
s krví nakažené osoby a chránit se při pohlavním styku vhodnou
antikoncepcí (hepatitida B a C). Dnes je již možno se
chránit i očkováním jak je zmíněno výše.
Komplikace cirhózy jater
Komplikace jaterní cirhózy, jak již dříve bylo zmíněno, jsou velmi
vážné a v podstatě nevratné.
Jde o známky chronického
selhávání jater – trávicí potíže, zhubnutí
s paradoxně velkým břichem plným vody (ascites), krvácení z prasklých
jícnových varixů (křečových žil jícnu), ztvrdnutí jater, zhoršení
funkce mozku, zvýšená pravděpodobnost vzniku rakoviny
jater.
Za největší komplikaci je považována asymptomatická forma (bez
příznaků) onemocnění, kdy se k pravé příčině úmrtí pacienta přijde
až po smrti při pitvě. Jelikož jaterní cirhóza vede ke spoustě jiných
onemocněních selháváním jater, ale jaterní cirhóza je právě tou
primární příčinou úmrtí.
Diskuse
- Nález na
játrech – co bude dál? - Cirhóza
jater – konečné stádium?
Další názvy: cirhóza, cirrhosa jater, jaterní cirhóza, alkoholická cirhóza, biliární cirhóza, primární biliární cirhóza, PBC, kardiální cirhóza, kryptogenní cirhóza, idiopatická cirhóza,