Spastická bronchitida – Vše o zdraví

Chronická bronchitida
je přetrvávající zánět
sliznice
průdušek, v nichž se tvoří příliš mnoho hlenu
. U zdravých lidí obsahuje sliznice dýchacích cest
řasinky
, které transportují částečky nečistot a hlenu z plic
.

V případě chronické bronchitidy
jsou tyto řasinky poškozené nebo dokonce zničené. Stěny průdušek se ztenčují a jsou čím dál a nestabilnější, což může vést k jejich zúžení.

Pokud jsou průdušky
zúžené trvale, jedná se o chronickou obstrukční
plicní nemoc
(CHOPN).

Hlavní příčinou tohoto onemocnění je kouření cigaret, pravděpodobně včetně pasivního kouření. Mezi další faktory mohou patřit:

• škodliviny v ovzduší na pracovišti (např. prach při těžbě) nebo v životním prostředí,
• předchozí nachlazení
  nebo infekce (např. spalničky),
• vrozené srdeční vady
  nebo vrozené vady dýchacích cest
  ,
• aspirace
  potravin nebo cizích těles,
• cystická fibróza
  (dědičná metabolická
  porucha),
• nedostatek enzymu
  alfa-1-antitrypsinu
  ,
• gastroezofageální reflux
  ,
• užívání některých léků (např. ACE-inhibitory
  , beta-blokátory
  , amiodaron, metotrexát, gliptiny).

Informace o rizicích spojených s expozicí škodlivinám na pracovišti poskytuje inspektorát práce, podnikoví lékaři a specialisté na pracovní lékařství
. Informace o znečištění ovzduší lze nalézt na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí [1] nebo Českého hydrometeorologického ústavu [2].

V některých případech nelze příčinu příznaků kašle zjistit vůbec. Takovému onemocnění se říká idiopatický
chronický kašel.

Jaké se mohou u chronické bronchitidy
objevit příznaky?

Hlavními příznaky chronické bronchitidy
jsou kašel a produkce hlenu
. Pokud dojde k zúžení dýchacích cest, objevuje se také dušnost
. Kromě toho jsou v tomto případě při dýchání slyšitelné pískavé nebo vrzavé zvuky. Lidé trpící chronickou bronchitidou jsou obvykle náchylnější k infekcím
(např. častá nachlazení).

Poznámka: Příznaky bronchitidy mohou být podobné příznakům nemoci COVID-19
. Bližší informace najdete v kategorii COVID-19.

Jak se stanoví diagnóza?

Odebráním podrobné anamnézy
lékař získá informace o průběhu onemocnění a jeho příznacích.

Poslech (auskultace) a poklep (perkuse) na hrudní dutinu
, stejně jako celkové fyzikální vyšetření
, pak mohou lékaři pomoci v upřesnění a potvrzení diagnózy. Další vyšetření zahrnují radiologické
zobrazovací metody
(např.

rentgen
plic), vyšetření plicních funkcí
, vyšetření krevních plynů
, v případě potřeby pak bronchoskopii
a odběr krve.

Diagnóza neobstrukční chronické bronchitidy (viz níže) je dle definice WHO
stanovena, pokud se kašel nebo sputum
vyskytují nejméně tři po sobě jdoucí měsíce ve dvou po sobě jdoucích letech při vyloučení jiných možných příčin (např. astma).

Jaké jsou formy chronické bronchitidy?

Existují dvě formy chronické bronchitidy:

Neobstrukční chronická bronchitida: Pokud se odstraní příčinné faktory (např. kouření, expozice
prachu), neobstrukční bronchitida obvykle odezní sama.

V závislosti na individuálních příznacích nebo spouštěcích faktorech lékař doporučí vhodnou terapii nebo preventivní opatření (např. odvykání kouření, inhalace
, respirační
fyzioterapie).

Progresi
onemocnění a dalším pozdním komplikacím
(např. plicnímu emfyzému) je tak často možné předejít.

Obstrukční
chronická bronchitida: Tato forma chronické bronchitidy je jednou ze složek chronické obstrukční plicní nemoci
(CHOPN; tou druhou je plicní emfyzém
neboli rozedma plic
, tedy onemocnění, při kterém dochází k poškození plicních sklípků).

Při chronické obstrukční bronchitidě jsou dýchací cesty trvale zúžené. Toto onemocnění se obvykle vyvíjí po mnoho let; jakmile se však rozvine, nelze již bohužel všechna poškození zcela zvrátit. Pomocí léčby je však možné zabránit další progresi onemocnění.

Další informace o prevenci, diagnostice
, terapii, léčbě akutní
exacerbace
a rehabilitaci naleznete v kategorii CHOPN.

Poznámka: Pokud je léčba neúčinná nebo se příznaky zhoršují, je třeba okamžitě kontaktovat lékaře.

Na koho se mohu obrátit?

Pokud máte podezření, že trpíte bronchitidou (ať již chronickou nebo akutní), můžete se obrátit na svého praktického lékaře
, případně specialistu na vnitřní lékařství
(internistu) nebo plicní lékařství
(pneumologa). Pomoci vám může také pracovní lékař nebo podnikový lékař. Pokud bronchitidou trpí dítě nebo dospívající, neodkládejte návštěvu pediatra
.

Související odkazy

Bronchitida akutní

      Akutní bronchitida je akutní zánět průdušek a průdušnice, vyznačující se úplným uzdravením  a obnovením funkce. Obvykle bývá mírná, u oslabených pacientů s chronickým plicním nebo srdečním onemocněním však bývá průběh závažný. Těžkou komplikací může být zápal plic.

      Chronická (vleklá) bronchitida je chronický zánět průdušek spojený s dlouhodobou expozicí nespecifickým látkám dráždícím jejich sliznici, provázený hypersekrecí hlenu a některými změnami struktury průdušek. Je charakterizována chronickým kašlem s vykašláváním hlenu.

Nejčastěji je spojena s kouřením cigaret, může však vzniknout i jako odpověď na alergizující látky  u osob, které nejsou náchylné k astmatu. Chronická obstrukční bronchitida (bronchiolitida) je onemocněním malých dýchacích cest (průdušinek), které vede k významné neprůchodnosti (obstrukci) dýchacích cest.

Často bývá spojena s příznaky chronické bronchitidy. Plicní rozedma (emfyzém) je zvětšení prostorů periferně od průdušinek spojené s destruktivními změnami stěn plicních sklípků.

Chronická astmatická bronchitida se vyznačuje významnou chronickou neprůchodností dýchacích cest u pacientů s astmatem, navzdory protiastmatické léčbě. Zpravidla jsou přítomny i příznaky chronické bronchitidy.

Tyto stavy se vyskytují často v kombinaci, a v jednotlivých případech bývá těžké rozhodnout, co je hlavní příčinou neprůchodnosti.

Platí to zejména pro kombinaci chronické obstrukční bronchitidy a plicní rozedmy, často označované jako chronická obstrukční choroba bronchopulmonální.

Je třeba pokud možno vždy odlišit osoby s chronickou astmatickou bronchitidou od pacientů se zúžením průdušek při rozedmě, protože průběh, prognóza a odpověď na léčbu se výrazně liší.

      Akutní infekční bronchitida se vyskytuje nejčastěji v zimě, často je součástí akutní infekce horních dýchacích cest. Může vzniknout po rýmě nebo jiných virových infekcích nosohltanu, hrdla nebo průdušnice a průdušek, a často na virovou nákazu „nasedne“  sekundární bakteriální infekce.

Akutní infekční bronchitidu vyvolávají také mikroorganismy Mycoplasma pneumoniae a Chlamydia. Rizikovými faktory jsou expozice znečištěnému vzduchu a snad i chlad, únava a špatná výživa. Opakující se záněty průdušek jsou častou komplikací chronických onemocnění průdušek a plic.

      Akutní bronchitidu z dráždivých látek vyvolávají různé minerální a rostlinné prachy, dýmy silných kyselin, amoniak, některá prchavá organická rozpouštědla, chlór, oxid siřičitý, tabákový kouř a jiné látky.

       Průduškové astma s kašlem , při němž stupeň zúžení průdušek není natolik výrazný, aby vyvolal typické příznaky astmatu, může vzniknout u náchylné osoby vdechováním alergizujících látek nebo při vleklém vystavení vlivu dráždivých látek.

      Akutnímu infekčnímu zánětu průdušek často předchází projevy infekce horních dýchacích cest: rýma, nevolnost, mrazení, mírná horečka, bolesti v zádech a ve svalech a bolesti v krku. Vznik zánětu průdušek je obvykle signalizován kašlem.

Kašel je zpočátku suchý a neproduktivní, s malým množstvím vazkého hlenu; vykašlaného obsahu postupně přibývá a mění charakter, bývá hlenohnisavého až hnisavého charakteru. Jasně hnisavý obsah již svědčí o nasednutí bakteriální nákazy na původně virové onemocnění. V těžkém, ale nekomplikovaném případě může horečka 38 až 39 st  trvat 3 až 5 dnů.

Poté akutní příznaky ustupují, kašel však může přetrvávat několik týdnů. Přetrvávající horečka svědčí pro komplikující zápal plic. Při obstrukci (neprůchodnosti) dýchacích cest bývá dušnost.

      Stanovení diagnózy obvykle vychází z příznaků a objektivního poslechového nálezu na plicích, při závažném nebo dlouhém průběhu onemocnění je však vhodné provedení rentgenového snímku hrudníku k vyloučení jiných onemocnění, včetně zápalu plic. U osob nereagujících na antibiotickou léčbu je nutný mikrobiologický průkaz vyvolavatele onemocnění (mikroskopické a kultivační vyšetření).

      Do ústupu horečky je nutný klidový režim. Při horečce je důležitý zvýšený příjem tekutin a léky tlumící horečku (tzv. antipyretika, např. aspirin, paralen). Léčba kašle spočívá především v léčbě vyvolávající příčiny. Produktivní kašel netlumíme (výjimku představuje vyčerpání pacienta, potřeba spánku). Léky potlačující kašlací reflex (tzv. antitusika, např.

kodein) užíváme u dráždivého suchého kašle, pokud kašel pacienta obtěžuje. Zvlhčující aerosoly tlumí kašel uklidňujícím vlivem na sliznici a snížením vazkosti hlenu dýchacích cest. Expektorancia jsou léky napomáhající odstranění hlenu z dýchacích cest  snížením jeho vazkosti, což usnadňuje vykašlávání. Nejdůležitějším opatřením na zlepšení vykašlávání je dostatečné zavodnění pacienta.

Roztok jodidu draselného je nejlevnějším a nejčastěji užívaným používaným přípravkem na vykašlávání. Nevýhodou je nepříjemná chuť a některé nežádoucí účinky, např. vyrážka. Guaifenesin je nejčastěji používaným expektoranciem ve volně prodávaných lécích proti kašli, chybí však jasné důkazy o jeho účinnosti. Tzv. mukolytika, např.

acetylcystein,  jsou látky snižující vazkost hlenu, u některých osob mohou zhoršit obstrukci dýchacích cest.

      Antibiotika jsou doporučována při průvodní chronické obstrukční chorobě bronchopulmonální, vykašlává-li pacient hnisavý obsah nebo přetrvávají-li vysoké horečky více než 3 až 5 dnů. U dospělých začínáme podávat tetracyklin nebo ampicilin. Tetracyklin není vhodný u dětí do 8 let, místo toho u nich podáváme amoxycilin.

Pokud příznaky přetrvávají nebo se opakují a při neobvykle těžkém průběhu je vhodné mikrobiologické vyšetření obsahu z dýchacích cest  (mikroskopické a kultivační vyšetření). Výběr antibiotika se pak řídí zjištěným mikroorganismem a jeho citlivostí na antibiotika. Předpokládáme.

-li mykoplasmovou pneumonii, podáváme antibiotikum erytromycin.

Zánět průdušek – příčiny, příznaky a léčba

Zánět průdušek neboli bronchitida je zánět výstelky dýchacích cest v plicích. Rozlišujeme akutní a chronickou formu, přičemž obě se projevují především nepříjemným kašlem. Každá z nich má však zcela jiné příčiny i způsoby léčby.

Zánět průdušek je respirační onemocnění, při kterém na sliznici průdušek nejdříve dojde ke vzniku zánětlivého edému, pak se začne produkovat hlen – exudát.

S rozvojem zánětu jsou průdušky drážděné ještě víc, produkují větší množství hlenu, což posléze vyvolává silný kašel a šíření zánětu. Nakažlivost (infekciozita) je zde minimální.

Bronchitida se vyskytuje v akutní a chronické formě.

Akutní zánět průdušek – příznaky a příčiny

Akutní zánět průdušek se rozvíjí náhle, zpravidla po prodělaném nachlazení. Je pro něj na začátku typický suchý kašel a horečka.

Na vzniku této formy onemocnění se silně podílí virová či bakteriální infekce, která následně způsobuje hromadění hlenů a s tím spojený nepřetržitý kašel.

Inkubační doba akutní bronchitidy se pohybuje mezi 1 až 3 dny a příznaky zánětu průdušek bývají následující:

• suchý dráždivý kašel přecházející v kašel vlhký,
• bolest na hrudi/za hrudní kostí,
• vykašlávání žlutých nebo zelených hlenů,
• horečka/zimnice,
• rýma a bolest v krku,
• bolest hlavy,
• dušnost a dýchací obtíže,
• značná únava a celková slabost.

Akutní bronchitida může vážně ohrozit hlavně děti a starší osoby, dále jedince trpící srdeční chorobou, onemocněním plic nebo astmatem bronchiale. Léčba zánětu průdušek běžně trvá 7 až 10 dní, může se však protáhnout i na několik týdnů. V některých výjimečných případech přechází akutní zánět průdušek do chronické podoby.

Chronický zánět průdušek – příčiny a příznaky

Chronická bronchitida je definovaná jako chronický produktivní kašel trvající alespoň 3 měsíce ve 2 po sobě jdoucích letech a zároveň jsou vyloučeny jiné možné příčiny kašle.

Tato forma vzniká dlouhodobým drážděním dýchacích cest, případně při opakovaných zánětech průdušek a respiračního systému. Sliznice dýchacích cest je podrážděná, tudíž se infekce v těle šíří rychleji.

Mezi příčiny chronického zánětu průdušek řadíme kouření, prach nebo znečištěné ovzduší, opakované respirační infekce.

V krajních případech může chronická bronchitida zapříčinit zápal plic a následně trvale poškodit plíce a průdušky. Mezi další příznaky této formy patří:

• vykašlávání žlutého až zeleného hlenu,
• nechutenství,
• dušnost,
• silná únava.

Akutní i chronická forma zánětu průdušek se projevují dráždivým kašlem. Foto: Annie Spratt, Unsplash

Léčba zánětu průdušek

• Akutní bronchitida – léčba spočívá především v dodržování klidového režimu. Na produktivní kašel přes den se podávají léky na podporu vykašlávání (expektorancia a mukolytika), při suchém dráždivém kašli antitusika, dále se podávají léky potlačení horečky. Pokud má nemoc bakteriální původ, předepisují se antibiotika, stejně tak u pacientů s diabetem nebo chronickým plicním či srdečním onemocněním.
• Chronická bronchitida – zde je nejdůležitější vyvarovat se kouření, pobytu v zakouřených prostorách a obecně látkám, které mohou průdušky dráždit. Léčba tkví v podávání speciálních bronchodilatačních léků, které rozšiřují dýchací cesty a usnadňují tak dýchání. U pacientů s dechovou nedostatečností se navíc podává kyslík.

Domácí léčba a babské rady na zánět průdušek

Při akutním zánětu průdušek je nezbytné dodržovat pravidelný pitný režim. Dočasně je také třeba vyhnout se používání různých aerosolů (sprejů a deodorantů), nekonzumovat mléčné produkty, rafinované cukry, bílé pečivo a nadýmavé druhy zeleniny.

Domácí léčbu zánětu průdušek lze podpořit například bezinkovým (snížení horečky), zázvorovým či mátovým čajem (proti dráždění v krku).

Může pomoci například pití Vincentky, inhalace výluhu z heřmánku a další bylinkové čaje a směsi.

Při vlhkém kašli babičky doporučují také vymačkanou cibulovou šťávu na lžičce s medem či domácí sirup proti kašli (med, jablečný ocet, drcený pepř a zázvor). A dětem pomáhá například čerstvě vymačkaná ananasová šťáva.

Nezapomínejte však, že pokud je průběh nemoci těžší, případně nedochází ke zlepšení stavu, je nezbytné obrátit se na lékaře – a to zejména u kojenců, dětí, astmatiků a starších či oslabených osob.

Zánět průdušek u dětí

Příznaky bronchitidy u dětí jsou podobné jako u dospělých. Objevuje se velmi obtížné dýchání, suchý dráždivý kašel a průdušky se plní hlenem. Může přijít i horečka, často však probíhá zánět průdušek bez teplot.

U malých pacientů se bronchitida zpravidla objevuje v akutní formě. K zánětu průdušek jsou náchylnější děti trpící i jiným onemocněním dýchacích cest (astma bronchiale, senná rýma, některé druhy alergií). Dále jsou ohroženější předčasně narozené a nikdy nekojené děti a děti vystavované tabákovému kouři. O vhodné léčbě se vždy raďte s pediatrem.

Zánět průdušek u dětí způsobuje suchý a později vlhký kašel. Foto: Semevent, Pixabay

TIP: Kromě předepsaných léků může ulevit zábal z eukalyptového a kokosového (příp. olivového) oleje. Jako vhodná podpora léčby se doporučuje také zvlhčovač vzduchu.

Zánět průdušek u kojenců a batolat

Zde se často vyskytuje tzv. obstruktivní bronchitida vyvolaná zánětlivými změnami v oblasti dolních cest dýchacích. Malé pacienty tak může trápit dráždivý kašel, únava, horečky i dušnost.

Kvůli hlenu usazenému v průduškách, který překáží proudícímu vzduchu, je typické také hvízdání při výdechu. Zánět průdušek u tak malých pacientů lze leckdy těžko rozlišit od astmatu.

V každém případě je vždy nezbytné vyhledat odbornou pomoc.

Zánět průdušek v těhotenství

Při standardní bronchitidě s mírným průběhem netřeba panikařit, v takovém případě není plod ohrožen. Každá těhotná by se však o vhodné léčbě měla poradit s lékařem, a to hlavně z hlediska nevhodnosti většiny obvykle předepisovaných léků.

Opakované a silné záchvaty dráždivého kašle ve vyšších stádiích těhotenství, ale mohou způsobit vážné komplikace – v nejtěžších případech dokonce vyvolat předčasný porod. Proto je vždy nutné léčbu speciálně upravit.

Průduškové astma

Průduškové astma (asthma bronchiale) je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Vyznačuje se zvýšenou průduškovou reaktivitou. Pokud jsou průdušky vystaveny vlivu různých rizikových faktorů, to vede k bronchokonstrikci – zúžení průdušek, které pak jsou i obturované a mají omezenou průchodnost kvůli přítomnosti hlenových zátek.

To se projevuje pískoty, vrzoty, chrčením na průduškách, sevřením na hrudi, kašlem a dušností. Spouštěčem záchvatu může být infekce dýchacích cest, námaha, změna počasí, konkrétní potraviny i emoční stres. Existují dostupné léky ovlivňující reaktivitu průdušek i zánětu, které pomáhají předcházet záchvatům a mohou tak astmatikům zajistit plnohodnotný život.

Není kašel jako kašel

„Zánět průdušek dělíme na akutní a chronický. Každá z forem má jiné příčiny a způsoby léčby, přičemž obě se projevují zejména nepříjemným kašlem. Bronchitida mívá zpravidla mírný průběh a léčba trvá okolo 1 týdne.

Není však radno toto onemocnění podceňovat, jelikož zanedbání léčby může vést například k zápalu plic. Doporučuji tedy neodkládat návštěvu či konzultaci s lékařem, zvláště pak u kojenců, dětí, astmatiků a starších či oslabených osob,“ upozorňuje MUDr.

Andrij Karašivskyj z plicního oddělení EUC Kliniky Praha – Malešice.

• Kašlete a domníváte se, že máte zánět průdušek? Můžete se poradit s lékaři ze sítě EUC:
• Praktičtí lékaři v EUC
• Kašel je jedno z témat, které lze řešit s našimi lékaři online pomocí služby Lékař online 24/7:
• Lékař online 24/7     

autor:

MUDr. Andrij Karašivskyj

Bronchitida

Bronchitida = zánět průdušek

Bronchitida je akutní nebo chronický zánět výstelky velkých dýchacích cest v plicích. Na jeho vzniku se může podílet pomnožení virů nebo bakterií. Následkem je hromadění sekretu a hlenů, způsobující neustálý kašel, který se může zhoršovat, když jsou hleny infikovány.

Akutní bronchitida – rozvine se náhle, například po nachlazení
Chronická bronchitida – může probíhat dlouhodobě, případně se pravidelně po celé roky vracet

Příčiny

Dlouhodobé dráždění dýchacích cest:

• tabákovým kouřem
• uhelným prachem

• znečištěným ovzduším
• Akutní či chronická virová nebo bakteriální nákaza dýchacích cest
  Zvýšená únava, přepracování
• Psychosomatická příčina: zadržené konflikty, ucpání komunikačních drah (průdušek) nezpracovanými duševními tématy (hlen).

Příznaky

• vytrvalý kašel, zejména ráno po probuzení
• vykašlávaní hustého hlenu
• dušnost
• bolesti na hrudníku
• dýchací potíže
• bolesti ve svalech, zádech

1. zvýšená teplota nebo horečka
2. Diagnostika:
   Bakteriologické a cytologické vyšetření hlenu
   Vyšetření krevního obrazu
3. U chronických bronchitid dále rentgenové vyšetření, funkční vyšetření plic a vyšetření krevních plynů

Komplikace

Akutní bronchitida může přejít v chronickou formu, kdy přetrvává produktivní kašel s vykašláváním hlenu po většinu dnů v týdnu a trvá nejméně tři měsíce v roce po dva sobě následující roky. Též se může rozvinout zápal plic.

Chronická bronchitida může způsobit postupné poškození průdušek a plic, které vyústí v dušnost a někdy i srdeční selhání.

Klasická léčba

Akutní bronchitida:

• klid na lůžku
• potlačování horečky
• léky podporující vykašlávání ( nikdy by se neměly užívat léky proti kašli – vykašlávání hlenu je důležité!!!)
• při bakteriální infekci antibiotika Chronická bronchitida:
• důležité vyvarovat se látek, které dráždí průdušky
• bronchodilatační léky, které rozšiřují dýchací cesty

při dechové nedostatečnosti podávání kyslíku

Přírodní a doplňková léčba

Je třeba se bezpodmínečně vyhýbat jakémukoliv kontaktu s tabákovým kouřem a látkám znečišťujícím ovzduší.
Doporučuje se používat ionizátor a zvlhčovače v místnostech, v nichž nemocný pobývá.

• Výživová doporučení:
  Nejlepší je vegetariánská strava
• Do jídelníčku zařaďte:

• Česnek a cibuli – mají protizánětlivé účinky, česnek je přírodní antibiotikum
• Dostatečně pijte – čistou vodu, bylinné čaje
• Zeleninové polévky
  Vyhněte se: hlenotvorným potravinám:
• mléčné výrobky
• zpracované potraviny
• cukr a slazené ovoce
• bílá mouka plynotvorným poživatinám:

1. fazole, květák, zelí, kapusta
2. Bylinky:Zázvor – stimuluje činnost plic
   Oman pravý- napomáhá vykašlávání
   Tymián – uvolňuje hleny
   Kozinec, myrrha – přírodní antibiotika ( pozor: při horečce neužívejte kozinec)
   Černá ředkev, ptačinec, jinan dvoulaločný, divizna – uvolňují ucpané plíce a průdušky a podporují v nich krevní oběh
3. Echinacea – pomáhá v boji s viry a bakteriemi, posiluje imunitu

Vironal – bylinný sirup působící protivirově a protibakteriálně, podporující imunitu, funkce plic a dýchacích cestDroserin – bylinný krém používající k masážím hrudníku při bakteriálních a virových infekcích, pomáhá uvolňování hlenu a odkašlávání.

• Aromaterapie:
  Cypřišový, eukalyptový a čajovníkový éterický olej – tyto oleje můžeme přidat do teplé koupele, do horké vody a inhalovat nebo dát do neutrálního oleje a provádět masáže hrudníku
• Akupunktura:
  Tato léčba může být účinná, i když se neobnoví poškození plicní tkáně.
• Potravinové doplňky:

• beta-caroten – 50 000 UI denně – potřebný pro ochranu a regeneraci plicní tkáně (kuřáci by měli preventivně užívat 25 000 UI. Denně)
• Vitamín C s bioflavonoidy – 3-10g denně v dělených dávkách – podporuje imunitní funkce
• Vitamín E – 400m.j. denně – potřebný pro hojení tkání a podporu dýchání, účinný blokátor volných radikálů a nosič kyslíkových molekul. Jóga a dechová cvičení: Po odeznění akutních příznaků, může při regeneraci a proti dušnosti napomoci lehká forma cvičení.Abyste urychlili zotavování nafoukněte několikrát denně nafukovací míč. Jedna vědecká studie prokázala, že po osmi týdnech takovéto terapie se u lidí s bronchitidou výrazně zlepšil dech.
  1. Fyzikální terapie: Usnadňuje pacientovi odkašlávání hlenu
  2. polohová drenáž – leh na zádech, podložení hýždí velkým polštářem a hrudníku malým polštářkem, poklepávání na hrudník usnadní pacientovi vykašlávání.

  Psychosomatická terapie: Naučit se vybojovat konflikty na verbální rovině. Důvěřovat si. Nevyhýbat se konfliktům. Statečně přijímat výzvy.

  • Nechat se podněcovat novými a cizími tématy.
  • Homeopatie:
• Ipecacuanha – chronický kašel s nevolností a zvracením, později se silnými chropy v průduškách
• Bryonia – při suchém , bolestivém kašli
• Drosera – při náhlých a silných záchvatech kašle
• Phosphor – při chrapotu nebo ztrátě hlasu
• Euphrasia – při kašli ve stoji, zlepšení vleže
• Aconitum – náhlý začátek, noční kašel, krátké, pískavé záchvaty kašle s pocitem dušení, nemocní mají strach a jsou neklidní, zhoršení okolo nebo po 24 hodině
• Belladona – štěkavý, suchý a křečovitý kašel, zhoršení večer před půlnocí, chladem a mluvením
• Hepar sulfuris – kašel vyvolaný i nejmenším chladem, především ráno, doprovázený kyselým, lepkavým potem
• Cuprum metallicum – záchvaty křečovitého sevření hrudi s dušností, mohutný, křečovitý kašel, vyvolávající dušnost, zlepšení studenými nápoji

  Při chronické bronchitidě je vhodná konstituční homeopatická léčba, která neřeší pouze jednu nemoc, ale léčí člověka jako celek.

  Další informace naleznete ve speciální kategorii na https://www.001shop.cz/Bronchitida.

  Všechny tyto preparáty můžete zakoupit na www.001shop.cz – Nová kamenná prodejna 001shop. Adresa: Krakovská 22, Praha 1 ( 20m od Václavského nám. )