Špatná srážlivost krve – Vše o zdraví

Špatná srážlivost krve - Vše o zdraví

Nenápadné kompresní punčochy, léky na ředění krve, které mají často negativní účinky na zdraví a kondici jedince, mnoho vedlejších účinků a vyřazení z jídelníčku většinu zeleniny a mnoho zdraví prospěšných potravin, jako třeba kysané produkty. Tohle a mnoho dalšího je „daň“ za to, kdy pacient přežije trombotický stav. Jak vzniká a lze se tohoto onemocnění vyvarovat?

Cévní onemocnění je v současnosti nejčastější příčinou úmrtí v civilizovaných zemích. Koronární trombóza, plicní embolie a onemocnění periferních cév tvoří příčinu poloviny všech úmrtí.

Původcem těchto stavů jsou krevní sraženiny nebo shluky zbytků stěn žil či cév, které strh proud krve a které zablokovaly nějakou z důležitých krevních cest, což může mít za následek i okamžitou smrt.  Krevní sraženiny mají původ v poruše krevní biochemie, kdy je narušena rovnováha protrombotických a antitrombotických složek krve.

Může dojít ale i k poškození cévních stěn a odloučení se část výstelky stěny cévy, která společně s dalšími látkami jako jsou například krystaly cholesterolu, vytvoří shluky, takzvané tromby.

Obě dvě cesty vzniku mají své příčiny, ať už vrozené, získané nebo vyplývají ze situace, ve které se organismus daného jedince nachází.

  Vrozených příčin poruch srážlivosti krve je celá řada, nejčastěji se jedná o poruchy některého z faktorů, který má za úkol udržovat krevní hemostázu v rovnováze.

Tyto defekty bývají dědičné a mohou být kontraindikací k některým lékům, nejčastěji k hormonální terapii.

S žilní a arteriální trombofilií jsou ale spojovány i některé metabolické poruchy. Například hyperhomocysteinémie, která je primárně vyvolaná mutací genu pro cystathion β-syntázu nebo genu pro reduktázu methylen tetrahydrofolátu (MTHFR). Enzym MTHFR má zásadní význam v metabolismu aminokyseliny homocysteinu.

Vysoká hladina homocysteinu, kterou tato odchylka způsobuje, souvisí s nedostatkem folátu a vitamínů B6 a B12. Homocystein také negativně působí na stěny cév a způsobuje vznik aterosklerózy a následně i trombózy. Jeho přítomnost v krvi souvisí ale i narušením rovnováhy protrombotických a antitrombotických složek krve.

Prevalence této genetické poruchy je nejvyšší v evropské a severoamerické populaci. Nositelé této mutace mají zvýšené riziko vzniku tromboembolické nemoci a kardiovaskulárních chorob. U nenarozených dětí může tato porucha vyvolat defekty neurální trubice nebo způsobit spontánní potrat.

Kombinace hyperhomocystenémie a Leidenské mutace velmi výrazně zvyšuje riziko žilní trombózy a to asi až 20 krát.

Kromě vrozených genetických predispozic jsou i další faktory, které mohou způsobit vznik trombózy. Jedná se například o stavy, kdy se osoba nehýbe a tím se snižuje průtok krve zejména ve spodních končetinách.

Jedná se o například dlouhé cesty letadlem, případně autobusem nebo autem. Ale také i o poúrazové stavy, včetně popálenin, kdy jsou končetiny znehybněny v ortézách či sádrách, pooperační stavy, kdy je vyžadován klid a osoba je imobilní.

S tím souvisí i možné poškozené cév a vznik trombů z odtrhnutých cévních stěn, což je další velké riziko. Podobně je zvýšené riziko vzniku trombóz například i mozkových příhodách, kdy nejrizikovější jsou první tři měsíce po akutním stavu.

Ohrožení jsou i lidé, kteří mají křečové žíly či nádorová onemocnění. Stejně jako do rizikové skupiny spadají osoby starší 60 ti let.

Faktory jako je obezita, kouření a nezdravý životní styl mají mnoho negativních dopadů na zdraví člověka, ale také přispívají svým dílem ke vzniku trombóz.

Další stav, který zvyšuje riziko vzniku trombóz, je těhotenství. Gravidita je sama o sobě hyperkoagulačním stavem. Vlivem působení hormonálních změn během těhotenství, zejména díky vlivu estrogenů, dochází ke zvýšení koagulačních faktorů.

Předpokládá se, že tyto fyziologické změny jsou přirozenou ochranou a mají snížit míru krvácení ženy po porodu. Oproti netěhotným ženám je riziko hluboké žilní trombózy u těhotných žen až šestinásobné.

K vyššímu riziku vzniku hluboké žilní trombózy přispívají ale i další faktory a to například fyziologické změny organismu těhotné ženy, které zpomalují tok krve. Další jsou například tlak dělohy, septické stavy a pozitivně nepůsobí ani vyšší věk matky.

Vrozené trombofilní stavy mohou navíc zvyšovat riziko potratů. Po porodu se riziko trombózy zvyšuje až 20krát oproti ženám netěhotným.  Hladiny koagulačních faktorů se vrátí zpět do normálu zhruba dva týdny po porodu.

Je všeobecně známým faktem, že užívání hormonální léčby zvyšuje riziko vzniku trombotických stavů. Ať už se jedná o hormonální antikoncepci, hormonální postmenopauzální léčbu žen či hormonální léčbu (testosteronem nebo estrogenem) u transgender osob.

Nicméně nejrozšířenější je problematika hormonální antikoncepce, kterou v současnosti užívají miliony žen po celém světě. Nejvíce rizikové jsou kontraceptiva, která obsahují vyšší hladiny estrogenu. Jak je výše zmíněno, tak vyšší hladina estrogenu způsobuje vyšší aktivitu koagulačních faktorů.

Při studiích bylo zjištěno, že jako nejbezpečnější,  vzhledem k riziku vzniku trombózy je užívání antikoncepce s nízkými hladinami progesteronu. Jiné podávání antikoncepce, než perorální, také nemusí snižovat  trombofilních stavů.

Dokonce naopak bylo zjištěno, že neorální podávání etinylestradiolu nese větší riziko vzniku trombózy, než jeho orální příjem.

Nesmíme zapomínat, že rizika se sčítají. Pokud máme zjištěnou genetickou odchylku některého z koagulačních faktorů nebo třeba mutaci MTHFR, tak bychom měli omezit další faktory, které způsobují trombotické stavy, na minimum.

A to zejména zařadit pravidelný pohyb, žít zdravě, nekouřit a ženy by měly s uvážením vybírat antikoncepční metody (ideálně v vůbec neužívat hormonální antikoncepci) . Při dlouhých cestách bychom měli dbát na pravidelné protažení a rozhýbání se.

  Co se týká hormonální léčby, je vždy vhodné zvážit nejenom její pozitivní přínos, ale i negativní dopady, které může přinášet.

  • Případová studie – klinika Institutu funkční medicíny a výživy
  • ŽENA, 58 LET
  • Celkem 22 let hormonální léčba (podpora otěhotnění, hormonální antikoncepce);
    Přítomnost homozygotní mutace MTHFR;
    Nadváha; ávaly únavy, potíže s trávením, pocity těžkosti, nadýmání;
    Pohyb: chůze, dlouhé stání, dlouhé sezení;
    Stresující zaměstnání;
    2015 – hluboká žilní trombóza v lýtku levé nohy, terapie warfarin po dobu půl roku.
  • 2019 – recidiva hluboké žilní trombózy v lýtku levé nohy, terapie warfarin po dobu půl roku, pak léčivo na bázi kyseliny acetlysalicilové.

U klientky se projevily některé z nežádoucích účinků, jako například silné padání vlasů. Klientka začala spolupracovat s Mgr. Evou Hájkovou a  Mudr. Petrou Hrabánkovou z kliniky Institutu funkční medicíny a výživy a nasadila dietu na principech nízkosacharidového stravování. Jako podpůrné prostředky začala užívat tyto doplňky stravy:

Protože je pro správné fungování organismu velmi důležitý vyvážený mikrobiom střev, začala klientka užívat probiotika  PRIMAL DEFENSE ULTRA PROBIOTIC  FORMULA. Vzhledem k tomu, že pacienti užívající Warfarin by neměli konzumovat kysané výrobky (kysané zelí, jogurty a podobně) je vhodné doplnit probiotické mikroorganismy jinak.

Hořčík GOOD NIGHT MAGGIE (bisglycinát). Hořčík je důležitý pro správné fungování nervové soustavy, vzhledem ke stresu, který pacientka denně prožívá je vhodné jej doplnit i jinak, než ze stravy.

Vitamín B12 GARDEN OF LIFE pro doplnění deficitu vitamín B12, který vyplývá z diagnózy mutace MTHRF.

L-Methylfolát  je přirozeně aktivní formou kyseliny listové a doplní její deficit, který vyplývá z diagnózy mutace MTHFR. Tento doplněk je vhodný i proto, že osoby užívající Warfarin nemohou konzumovat zelenou listovou zeleninu ve vyšším množství (z důvodu přítomnosti vitamínu K, který inhibuje účinky Warfarinu).

Hydrolyzovaný kolagen pacientka užívá na zmírnění vypadávaní vlasů a podporu pohybového aparátu skrz vyšší věk.

Stav po 6 měsících:

Klientce se podařilo, po konzultaci se svým ošetřujícím lékařem, vysadit Warfarin. Dále začala dodávat tělu vitamín D3 společně s vitamínem K2 v MCT oleji, kvůli metabolismu vápníku.  Použila tento ve formě kapek od Woldo Health.

Pacientka se celkově cítí lépe. Nemá návaly únavy, značně se zmírnily problémy s trávením a nadýmání. Stále užívá léky na ředění krve, ale pouze na bázi kyseliny acetylsalicylové. Váhový úbytek asi 8 kg. Proběhla i změna životního stylu, a kromě změny jídelníčku klientka přidala více pohybové aktivity a procházek.

Zdroje:

  1. PECKA, Miroslav. Laboratorní hematologie v přehledu. Český Těšín: FINIDR, 2006. ISBN 80-86682-00-5.
  2. WATSON, Stephanie a Steven KIM. What’s the Difference Between Deep Vein Thrombosis (DVT) and Pulmonary Embolism (PE)? Healthline[online]. 5.1.2018 [cit. 2020-04-25]. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/dvt-vs-pulmonary-embolism
  3. PHILLIPPE, Haley M. Overview of Venous Thromboembolism. Am J Manag Care. 2017, 2017(23), 376-382. Dostupné z: https://www.ajmc.com/journals/supplement/2017/direct-oral-anticoagulants-assessing-clinical-and-economic-value/overview-of-venous-thromboembolism
  4. VAVRUŠKOVÁ, Klára. Význam trombofilních mutací v klinické genetice. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Miloslav Kuklík. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/81266
  5. KVASNIČKA, Jan. Dědičné trombofilie – doporučení k provádění genetických testů v klinické praxi. ČASOPIS LÉKAŘŮ ČESKÝCH. 2010, 2010(149), 424-427. Dostupné z: http://www.hematology.cz/doporuceni/klinika-files/Doporuceni_CHS_CLS_JEP-Dedicne_trombofilite-geneticke_testy.pdf
  6. RODDICK, Julie a Deborah WEATHERSPOON. Superficial Thrombophlebitis. Healthline[online]. 20.10.2016 [cit. 2020-04-26]. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/superficial-thrombophlebitis#symptoms
  7. JAMES, Andra H. Venous Thromboembolism in Pregnancy. Arteriosclerosis, Thrombosis, and Vascular Biology[online]. 2009, 29

Vitamin K. Důležitý pro srážlivost krve, zdravé kosti a cévy

Vitamin C zná dneska už řada starších školáků. Ale víte, k čemu v těle potřebujeme vitamin K? A kteří lidé by si jeho přísun měli obzvlášť pohlídat? Shrnuli jsme nejdůležitější informace, které má dnešní medicína k dispozici.

Zajímavé:  Mošt Z Jablek Zdraví?

Jako vitamin K se označuje skupina chemických látek rozpustných v tucích, které se účastní tvorby několika faktorů srážlivosti krve nebo se podílejí na ukládání vápníku do kostí.

Jako vitamin K1 se označují fytochinony, což jsou chemické látky syntetizovány rostlinami, které do těla dostáváme z tmavě zelených druhů zeleniny, například ze špenátu, brokolice nebo salátů. Jako vitamin K2 se označují látky patřící mezi tzv. menachonony, které do těla dostáváme konzumací masa, mléka, sýrů nebo vajec. Částečně vitamin K vzniká v přímo v těle působením střevní mikroflóry.

Kolik vitaminu K organismus potřebuje? A kolik ho dostáváme?

Odborníci z Evropského úřadu pro bezpečnosti potravin (EFSA) došli v roce 2017 k závěru, že dospělí by měli v potravě do těla dostat 70 mikrogramů vitaminu K1 denně. Podle dostupných analýz přitom střední příjem činí o něco více, zhruba 76 mikrogramů za den. U dětí by měl příjem vitaminu K činit zhruba 1 mikrogram na kilogram tělesné hmotnosti a den.

Kdy hrozí nedostatek?

Jako přechodný stav se může nedostatek vitaminu K objevit u novorozenců. Mateřské mléko ho totiž obsahuje velmi málo, a proto nedostatek může nastat v čase, než se u kojenců plně rozvine tvorba vitaminu ve střevních bakteriích.

V dospělosti se může nedostatek vitaminu K vyskytnout v případě některých zažívacích potíží. Například v případě poruchy vstřebávání tuků, ve kterých je vitamin K rozpustný.

Nedostatek se může vyskytnout i v případě onemocnění jater, chronických průjmů nebo při ulcerózní kolitidě.

Ale může být také důsledkem některých typů léčby, například působením některých širokospektrých antibiotik nebo některých léků snižujících srážlivost krve.

Jak se nedostatek projevuje?

Nedostatek vitaminu K spočívá v narušení srážlivosti krve, protože tělu chybí nenahraditelné srážlivé faktory. Projevem hypovitaminózy pak být například krvácení z nosu, v zažívacím nebo močovém ústrojí, ve svalech nebo v podkoží.

Vitamin K, osteoporóza a riziko zlomenin kostí

Lékařům je známo, že vitamin K hraje důležitou roli v organismu pro zdraví našich kostí.

Epidemiologické studie nacházejí spojení mezi nízkým příjmem vitaminu K v potravě nebo jeho nízkou hladinou v krvi a vyšším rizikem zlomeniny kostí, zejména zlomenin kyčle.

Předpokládalo se proto, že podávání potravinových doplňků s vitaminem K by mělo vést ke zlepšení stavu kostí, k prevenci zlomenin a k léčbě tzv. řídnutí kostí neboli osteoporózy.

Klinické studie ale nedosáhly přesvědčivých výsledků. Proto stále existuje kontroverze o smyslu používání doplňků obsahujících vitamin K.

Koncem roku 2019 vědecký časopis Journal of Osteoporosis zveřejnil analýzu dostupných lékařských studií, která konstatuje, že na základě protichůdných výsledků nelze doplňky s obsahem vitaminu K doporučit k léčbě osteoporózy. Přinejmenším u lidí, kteří netrpí výrazným deficitem ze specifických důvodů.

Pozor na léky pro „ředění krve“

V naší společnosti přibývá lidí, kteří užívají medikamenty laicky označované jako léky pro ředění krve. Jedná se o látky, které snižuji srážlivost krve u lidí, jejichž zdraví nebo život jsou ohroženy vyšším rizikem výskytu krevní sraženiny neboli trombu.

Často používaným lékem je warfarin, který snižuje srážlivost krve tím, že blokuje účinky vitaminu K. Potraviny s vysokým obsahem vitaminu K, proto mohou u pacientů snižovat účinek podávané warfarinu a tudíž zvyšovat riziko krevní sraženiny.

Lékaři proto nemocné upozorňují, že by měli ze svého jídelníčku vyřadit listovou zeleninu (špenát, kapustu, salát), játra a výrobky z nich, olivový a sójový olej, ale také třeba zelený čaj.

Dietní doporučení při léčbě Warfarinem — mojeambulance.cz

Warfarin je lék s antikoagulačním účinkem, snižuje srážlivost krve. Předepisuje se k prevenci krevních sraženin. Většinou se užívá dlouhodobě, někdy dokonce doživotně.

Častou a chybnou informací je, že Warfarin ředí krev. Tento lék neovlivňuje hustotu krve, ale zpomaluje její srážení.

Používá se k prevenci a léčbě srdečně-cévních nemocí, po operacích srdce, po infarktu myokardu, při trombóze dolních končetin, u plicní embolie a po opětovném výskytu krevních sraženin.

Warfarin funguje tak, že blokuje účinky vitaminu K v organismu. Ten je mimo jiné nezbytným prvkem pro srážlivost krve, proto nestabilní příjem tohoto vitaminu může ovlivnit léčbu Warfarinem.

Dietní doporučení spočívá v udržení vyvážené hodnoty vitaminu K přijatého stravou.

  • Vysoká hladina vitaminu K tlumí účinek Warfarinu a zvyšuje tak riziko krevních sraženin.
  • Nedostatek vitaminu K vede k tvorbě podlitin a modřin, projevuje se zvýšenou krvácivostí dásní, krvácením z nosu, případně silnější menstruací nebo výskytem krve v moči a stolici.

Strava při léčbě Warfarinem vychází ze zásad zdravé výživy:

  • vyvážený příjem živin
  • pestrá strava
  • pravidelnost

Jediným rozdílem oproti racionální stravě je příjem vitaminu K. Ten musí být vyvážený, bez výrazných výkyvů, protože takto zajistíme stabilní účinek Warfarinu.

Strava při této léčbě by měla vycházet z dlouhodobých stravovacích zvyklostí každého pacienta. To znamená, že není na místě radikální změna k „lepšímu stravování“, například v preferenci drůbežího masa nebo rapidním navýšením příjmu zeleniny.

Pozor na:

  • potravinové doplňky obsahující vitamin K,
  • velké dávky zelených a bylinných čajů (především kopřivového),
  • větší dávky rostlinných olejů s přidaným vitaminem K (především sojového),
  • alkohol i v malém množství může ovlivnit účinek léku,
  • léky bez lékařského předpisu,
  • kouření může ovlivňovat metabolismus Warfarinu,
  • multivitaminové preparáty – velké dávky některých vitaminů ovlivňují účinek Warfarinu,
  • průjmové, horečnaté onemocnění – vždy vyhledat lékaře.

Obsah vitaminu K v potravinách

Potraviny se podle obsahu vitaminu K dají rozdělit na:

a) bezpečné b) kontrolované c) nestabilní

Bezpečné potraviny Kontrolované potraviny Nestabilní potraviny
houby bílé hlávkové zelí drůbeží maso
jablka, hrušky maliny, ostružiny, kiwi hovězí maso
kořenová zelenina sušené ovoce
brambory bylinky a zelené natě
mléko

Všeobecně vysokou hladinu vitaminu K obsahuje:

  • zelený čaj
  • bylinky
  • špenát
  • řapíkatý celer
  • brokolice
  • kapusta
  • zelí bílé a kysané
  • hlávkový salát
  • fazolové lusky

Všeobecně nízkou hladinu vitaminu K obsahuje:

  • kořenová zelenina
  • brambory
  • rýže
  • těstoviny
  • ovesné vločky
  • houby
  • cuketa
  • jáhly
  • pohanka
  • ryby
  • mléčné výrobky
  • ovoce
  • luštěniny
  • vejce

Závěr: „Warfarinová dieta“ neznamená vyloučit potraviny obsahující vitamin K, ale zařazovat pravidelně všechny potraviny tak, aby příjem vitaminu K byl stabilní. Důležité je vyvarovat se nárazově nadměrného příjmu vitaminu K.

Pokud v denním pokrmu navýšíte příjem potravin s vysokým obsahem vitaminu K, v dalším denním pokrmu tyto potraviny omezíte, nebo nahradíte potravinami s nízkým obsahem.

V případě potíží s vyváženou stravou se obraťte na specialistu. O všech změnách v životním stylu, jídelníčku, užívání léků, zdravotním stavu vždy informujte lékaře.

Trombofilní stavy: příznaky, léčba (Hyperkoagulační stavy)

Slovo trombofilie je složeninou z latinského slova trombus – označuje
krevní sraženinu a slova filie vyjadřující zvýšenou náchylnost
k nějakému ději. Trombofilie je tedy zvýšená náchylnost
k tvorbě krevních sraženin
.

Za normálních okolností je krev tekutá kapalina dokonale uzavřená
v krevním oběhu tvořeném cévami. Jestliže dojde k narušení celistvosti
této složité sítě a vzniká nebezpečí krvácení, tělo se v místě
poranění brání tvorbou krevních sraženin.

Tvorba krevní sraženiny je složitý proces, na kterém se podílí řada
buněk (hlavně krevní destičky) a látek, které jsou v krvi trvale
přítomny. Jsou to jednak tzv.

koagulační faktory (tedy
látky, které působí v krvi pro tvorbu sraženiny – koagula) a pak také ty,
jejichž funkcí je pravý opak, totiž které srážení krve brání – tzv.
blokátory koagulace a tzv.

fibrinolytický
systém
(funkcí látek, které patří do této skupiny, je
rozkládání již vzniklé sraženiny). Jak je vidět, celý systém srážení
krve je velmi komplikovaný, nicméně díky této složitosti je možná
i jeho dobrá kontrola hned na několika úrovních a to tak, aby byly vždy
faktory, co působí pro koagulaci, a faktory, co působí proti ní,
v rovnováze.

Pokud je tato zmíněná rovnováha narušena, dochází k poruchám ve
srážení krve. Ta může být jednak ve smyslu minus – menší
srážlivost
(např. hemofilie) a plus – vyšší
srážlivost
 – trombofilní stavy.

Zvýšená náchylnost k tvorbě sraženin (trombofilie) může být
dědičná. Každé dítě zdědí od svého otce a matky po jednom genu pro
daný znak (vlohu). Jestliže je jeden z těchto genů postižen mutací a
druhý je v pořádku, je toto dítě tzv.

heterozygot a má
vrozenou zvýšenou náchylnost k tvorbě trombů. V případě, že by
zdědil poškozené geny jak od otce tak od matky, jednalo by se pak
o homozygota pro daný znak.

homozygota je ale riziko
vzniku trombózy neporovnatelně vyšší než u heterozygota.

Takto postižení jednici mají vrozenou poruchu ve svém koagulačním
systému, konkrétně jsou postiženy blokátory koagulace. V jejich genetické
informaci je mutace, která je příčinou nesprávné funkce látek
podílejících se na srážení krve, respektive jeho bránění. Tito jedinci
mají tudíž vysoké riziko rozvoje tzv. tromboembolické nemoci se všemi
jejími projevy (viz dále).

Nejčastější trombofilní mutace jsou ve větším počtu
v populaci tři.

První je tzv. Leidenská mutace (Leiden je město
v Nizozemí, u jehož obyvatel byla poprvé popsána). Při této vrozené
chorobě nefunguje správně jeden z blokátorů koagulace tzv. faktor
V
. V Evropě je nositelem této mutace každý 20. člověk.

Další vrozenou trombofilní mutací je mutace v genu pro protrombin (také
mutace v genu pro faktor II). Poslední je pak mutace v genu pro MTHFR.

Zajímavé:  Na Zdraví Vs Nazdraví?

Všichni tito lidé, co mají ve své genetické informaci přítomen
alespoň jeden gen s trombofilní mutací, jsou více ohroženi rozvojem tzv.

tromboembolické nemoci (Rozdíl mezi trombofilním stavem a
tromboembolickou nemocí spočívá v tom, že při tromboembolické nemoci
již došlo k rozvoji příznaků onemocnění – příznaků trombózy,
kdežto trombofilní stav ještě žádné klinické známky nemá).

Jestliže
dojde ke změně krevního toku ve smyslu jeho zpomalení nebo změně
koagulačních vlastností krve popřípadě poškození cévní stěny, mohou
se v cévním řečišti na stěnách cév (především v žilách, kde krev
zůstává déle) tvořit sraženiny – tromby.

Někdy se stane, že se část
nebo celý trombus od stěny ulomí a putuje cévním systémem až do míst,
kde ucpe důležitou cévu a způsobí tak závažnou poruchu prokrvení
oblasti, kterou daná céva zásobuje. Podle toho, o jaký orgán se jedná, se
pak projeví příznaky. Nejčastější formou tromboembolické nemoci je tzv.

hluboká žilní trombóza, kdy se nástěnné tromby tvoří
v hlubokých žilách, nejčastěji v dolních končetinách, a to v oblasti
lýtka, kolena, stehna a třísla.
Tromboembolickou nemocí ale nejsou ohroženi jen jedinci, co mají trombofilní
mutaci. Stejně tak mohou být postiženi i lidé, co mají geny v pořádku,
nicméně jsou vystaveni situacím, kdy se krevní sráženlivost zvyšuje
u každého. Tyto situace budou zmíněny rizikových faktorech.

Rizikové faktory trombofilních stavů  

Rizikové faktory jsou jednak dědičné. Jak již bylo zmíněno výše,
existují vrozené stavy, náchylnější k tvorbě trombóz, zejména se
jedná o Leidenskou mutaci, která v kombinaci s dalšími
faktory může zvedat riziko rozvoje trombózy až v řadu desetinásobků
rizika nepostižených jedinců.

  • Dále máte zvýšené riziko rozvoje trombofilní nemoci, jestliže se ve
    vaší rodině vyskytnul někdo, kdo měl hlubokou žilní trombózu.
  • Jestliže jste sami prodělali hlubokou žilní trombózu nebo její
    komplikaci – plicní embolii.
  • Mezi nedědičné rizikové faktory patří řada situací, kterým jsme
    všichni vystavováni a pokud nastanou, může se u nás trombóza
    vyvinout.

V současné době výrazně zvyšuje riziko rozvoje trombózy užívání
hormonální antikoncepce. Jestliže se k tomu ještě jedná
o nositelku (heterozygotu) Leidenské mutace, pak je toto riziko vyšší
dokonce 30–35 krát.

Stejně tak se riziko zvedá u žen, které užívají hormonální
substituční léčbu. U nositelek Leidenské mutace se riziko zvyšuje 13 –
15krát.

Mezi další situace, při kterých se zvedá riziko rozvoje trombózy je
těhotenství.

Každé dlouhodobé znehybnění má za následek zpomalení
odtoku krve z žil dolních končetin a tudíž vyšší riziko rozvoje
trombózy. K takovéto situaci může dojít jednak při fixaci končetiny
v sádrovém obvazu, po dlouhodobém cestování letadlem nebo autem, po
operativním zákroku.

  1. Vyšší tendenci krve ke srážení způsobují chronická střevní
    onemocnění
    a také onemocnění onkologická –
    rakovina, mezi další nemoci, které zvyšují riziko trombózy patří
    nefrotický syndrom, srdeční nedostatečnost, autoimunitní nemoci, křečové
    žíly na dolních končetinách.
  2. Riziko rozvoje hluboké žilní trombóz se také výrazně zdvihá
    u vyšších věkových skupin (lidé nad 60 let).
  3. Vyšší riziko mají lidé obézní a
    kuřáci.

Prevence trombofilních stavů  

Všechny zásady prevence vyplývají z včasného předcházení rizikovým
faktorům trombózy.

Je důležité, abyste znali své dědičné vlohy. Pokud se ve vaší
rodině trombóza vyskytuje, nechejte se vyšetřit na přítomnost
trombofilních mutací.
Dodržujte zásady zdravého životní stylu, nekuřte, jezte zdravě a
pravidelně, cvičte.

Pokud se chystáte na dlouhou cestu, při které se nebudete hýbat, je velmi
dobré z času na čas procvičit dolní končetiny, abyste tak pomohli
„rozproudit“ krev.. Stačí několikrát zakroutit nohami.

Jestliže nastupujete na léčbu do nemocnice ať už na operaci nebo
k hospitalizaci na lůžkovém oddělení a máte nějaký z rizikových
faktorů, informujte o něm svého lékaře, ať může váš
stav komplexně zvážit a nasadit vám vhodnou léčbu.

Příznaky trombofilních stavů  

Samotné trombofilní stavy ještě příznaky přítomnosti trombózy mít
nemusí, jsou charakterizovány jako zvýšená náchylnost k tvorbě trombu,
nicméně v případě, že již dojde k projevu onemocnění, pak mluvíme
tromboembolické nemoci.

Nejčastější formou tromboembolické nemoci je tzv. hluboká
žilní trombóza
, kdy se v žilách zpravidla dolních končetin
tvoří krevní sraženiny.

To se projevuje jednak bolestí v postižené
oblasti, jejím otokem (jeho rozsah je dán výškou uzávěru), pocitem
napětí, končetina získává modravý nádech, nicméně zůstává teplá.
Můžeme na ní také vidět nalité žíly pod povrchem kůže.

Pokud
položíme končetiny vedle sebe, zpravidla je jedna silnější než druhá, na
dotek je většinou citlivější. Při svěšení nohy se bolest zvětšuje,
z tohoto důvodu také postižený nemůže chodit popřípadě při
chůzi kulhá.

Ačkoliv by se obraz rozvinuté trombózy zdál jasný, existují další
postižení, která se projevují prakticky stejně – ruptura svalu,
artropatie, lymfedém. Proto je pro vyslovení konečné diagnózy hluboké
žilní trombózy nezbytné provést další vyšetření – zejména ultrazvuk
dolní končetiny.

Léčba trombofilních stavů  

U trombofilních stavů jsou především důležitá opatření prevence
vzniku trombózy.
Jednotlivé rizikové faktory rozvoje trombózy se mohou kombinovat (např.
těhotná žena s vrozenou trombofilní mutací). V tomto případě se již
vetšinou přistupuje k farmakologické tzv.

profylaktické
(preventivní) léčbě – to znamená ještě před vytvořením trombózy,
v momentě, kdy je ale její vytvoření vysoce pravděpodobné. Součástí
prevence je i brzká mobilizace nemocných, co po operaci leží, dále pak
rehabilitace dlouhodoběležících.

Existují dvě základní skupiny léků – tzv.antikoagulancia. Obě svým
působením snižují srážlivost krve – „ředí krev“, i když každá
jiným mechanismem.

Za prvé je to látka zvaná heparin. V současné době
jsou též k dispozici uměle vyrobené hepariny, které mají mnohem lepší
účinky než heparin původní a nazývají se nízkomolekulární hepariny
např. dalteparine, enoxaparin.. Podávají se vpichem pod kůži (tzv.
subkutánně).

Za druhé je to pak lék warfarin. Použití warfarinu je
velmi účinné, dokonce tak, že může zapříčinit až takové
„naředění“ léčeného, že mu způsobí krvácení. Proto je potřeba
bedlivě sledovat laboratorní vyšetření, které nás informují, zda je
dávka léku dostatečná nebo již příliš vysoká.

Při již rozvinutém trombu je cílem léčby jeho rozpouštění. Za tímto
účelem se používají látky zvané trombolytika – rozpouštěče
trombu – dnes se používá tkáňový aktivátor plazminogenu, dříve to
byly urikináza a streptokináza.

Terapie antikoagulancii může být pouze přechodná v průběhu doby, kdy
je nemocný nejvíce ohrožen rozvojem trombózy (např. operace).

V případě, že se jedná o tromboembolickou nemoc a trombózy se navíc
opakují, je terapie antikoagulancii celoživotní.

Jak mohu napomoci léčbě  

Prevence je jedním z nejúčelnějších opatření, jak se rozvoji
trombózy vůbec vyhnout. Vše, co můžete pro toto učinit, již bylo
zmíněno v úseku prevence, nicméně: Žijte zdravě, cvičte,
nekuřte
.

Pokud se ve vaší rodině vyskytují lidé, kteří onemocněli žilní
trombózou, nechte se vyšetřit, zda nemáte nějakou trombifilní mutaci.

Jestliže nastupujete na léčbu do nemocnice ať už na operaci nebo
k hospitalizaci na lůžkovém oddělení a máte nějaký z rizikových
faktorů, informujte o něm svého lékaře, ať může váš stav komplexně
zvážit a nasadit vám vhodnou léčbu.

Komplikace trombofilních stavů  

Tromby, které se tvoří v hlubokých žilách, se mohou utrhnout a volně
tak plout žílami až do místa, kde se díky své velikosti „zaseknou“ a
„ucpou“ danou cévu. Těmto trombům se pak říká emboly
(česky vmetky).

Mezi nejzávažnější stavy, které vmetky vyvolávají, patří
plicní embolie. Trombus, který se utrhne z místa svého
vzniku, putuje žilním systémem až do pravého srdce, kudy je poháněn dál
do plicních žil a dále do plic, kde se „zasekne“. Okysličování krve je
výrazně ohroženo a díky zvýšenému tlaku v pravém srdci, které embolus
vyvolává, může dojít k jeho selhání.

Až 25% neléčených hlubokých žilních trombóz vede k rozvoji plicní
embolie. Pokud se u nemocného rozvine plicní embolie, u 85% nemocných pak
měl tento embolus původ v hlubokém žilním systému dolních končetin.

To, zda se vůbec plicní embolie projeví, záleží na velikosti embolu,
která určuje rozsah postižení plicní tkáně. Při malých embolech se
tento stav nemusí vůbec projevit, při embolech velkých může dojít až
ke smrti.

Diskuse  

  • Blížící se
    tromboza?
  • Příznaky
    trombozy

Další názvy: Hyperkoagulační stavy, Stavy s vysokou krevní srážlivostí, sklon k zvýšenému srážení krve, tromboembolické nemoc

Nebezpečná porucha srážlivosti krve: trombocytopenie

Diagnóza trombocytopenie, jakkoliv je nepříjemná, je vždy pro pacienta úlevou. Skončí totiž období dlouhodobých obtěžujících příznaků a projevů, které člověka zneklidňují a rozrušují. S jistotou pak přijde i možnost začít konečně nemoc správně léčit a vyhnout se rizikovým faktorům, případně dalším komplikacím.

Zajímavé:  Opalování a ochrana před slunečním zářením – vše o zdraví

Při tomto hematologickém onemocnění dochází k častému spontánnímu krvácení z nosu nebo z dásní.

Častý bývá také výsev mnohačetných tečkovitých krvácení do kůže a sliznic, které tím nabývají purpurové barvy, podle níž vzniklo starší pojmenování jednoho typu této nemoci – purpura.

Typické je rovněž snadné tvoření modřin, nadměrné menstruační krvácení i mimo obvyklý termín či zdánlivě nevysvětlitelné krvácení v zažívacím traktu. Při úrazu, i drobném, může být velmi obtížné zastavit tekoucí krev.

Příčiny vzniku onemocnění

Při trombocytopenii dochází ke snížení množství krevních destiček (trombocytů), které určují srážlivost krve. Pokud poklesne pod určitou hodnotu, zvyšuje se pravděpodobnost krvácení. To se může ukázat jako velký problém v době těhotenství a při porodu. Nebezpečné krvácení do mozkových plen, do mozku a oční sítnice může mít fatální následky.

Nedostatek krevních trombocytů v krvi vzniká v důsledku jejich malé tvorby, například při útlumu kostní dřeně či při leukemii, nebo jejich zvýšeného zániku, zejména v rámci autoimunitního onemocnění, při němž jsou destičky ničeny vlastními protilátkami. Další příčinou je zvýšené ukládání krevních destiček při hypersplenismu, což je výrazně zvýšená funkce sleziny, například při jejím zvětšení.

Až 80 % z celkového počtu onemocnění je primární, tedy bez souvislosti s jinou příčinou nebo onemocněním, zhruba v polovině případů se jedná o děti do 15 let. Vzniká buď pozvolně a nenápadně, nebo náhle jako akutní stav.

Co může trombocytopenii vyvolat?

Ve 20 % případů je vznik nemoci spojen s některým z mnoha faktorů nebo jinou chorobou. K rozvoji nemoci může přispět užívání některých léků, nádorový proces v těle, jiná onemocnění imunity nebo poruchy funkce sleziny.

Způsobit je může rovněž zvýšená ztráta trombocytů z krevního oběhu (konzumpční cytopenie), například při transfuzi nebo při mimotělním oběhu. Vznik trombocytopenie může bohužel rovněž vyvolat také infekce, především virového původu.

Může být přechodného charakteru, ale v řadě případů přechází do chronického stavu.

Primární trombocytopenie je autoimunitní onemocnění, při kterém v důsledku přítomnosti protilátek v krvi přežívají trombocyty kratší dobu, než je obvyklé.

Záludností onemocnění je, že tato forma někdy nemá žádné varovné příznaky. Diagnostikována bývá víceméně náhodně při preventivní prohlídce nebo předoperačním vyšetření, kdy lékaři provádějí krevní obraz.

Někdy však bývá třeba vyšetřit kostní dřeň.

Jaké jsou možnosti léčby?

Léčba se odvíjí od toho, o jaký typ trombocytopenie jde a také jaké jsou hodnoty krevních destiček. Může se jednat o prosté sledování a pravidelné kontroly, farmakologickou léčbu nebo v některých případech až o chirurgické odstranění sleziny. Tuto tzv. splenektomii podstoupil ve 14 letech český premiér Andrej Babiš právě kvůli trombocytopenii.

Pokrok v medicíně přinesl do léčby tohoto onemocnění nové možnosti. Terapie se zahajuje až na výjimky při krvácení a/nebo hodnotě trombocytů pod 20–30 × 109/l. Stále zůstávají první volbou terapie kortikosteroidy a do žíly podávané imunoglobuliny.

Pokud vlivem krvácení dojde k poklesu červených krvinek a chudokrevnosti, jsou potřebné i transfuze trombocytů. Další léčebnou modalitou jsou přípravky moderní biologické léčby.

Stále větší důraz je kladen na individuální posouzení každého pacienta, pečlivé zvážení indikace zahájení léčby a volby léčebného postupu, při posouzení benefitů a rizik konkrétní terapie a z toho vyplývající kvality života pacienta.

Zajímá vás, o čem vypovídají vaše výsledky krve? Nahlédněte do našeho slovníčku!

Rozbor krve patří k základním vyšetřovacím metodám. Z krve se totiž dají vyčíst důležité informace o fyzickém stavu člověka a podle jednotlivých hodnot lze diagnostikovat řadu nemocí. Pro laika je však laboratorní výsledek jen změtí nesrozumitelných písmenek a číslic. Co konkrétně tedy uvedené hodnoty znamenají?

Odběr krve se obvykle provádí ze žilní nebo kapilární krve. Lékař, který vás na odběr krve posílá, už na žádance uvede, jaká konkrétní vyšetření ho zajímají. Podle toho se pak odebírá množství krve a volí se i vhodná zkumavka.

Pokud vyšetření na žádance ordinoval lékař, laboratoř mu výsledky odesílá přímo, dnes většinou elektronickou cestou a lékař vám výsledky zhodnotí. I v tomto případě si ale můžete požádat laboratoř o kopii vašich laboratorních výsledků.

Pokud žádáte vyšetření jako pacient za přímou úhradu, můžete zvolit vyzvednutí výsledků v místě odběru, zaslání výsledku poštou nebo elektronickou cestou zabezpečeným emailem.

Nežli výslednou zprávu předáte svému ošetřujícímu lékaři, můžete díky našemu slovníčku zjistit, jaká vámi zvolená vyšetření byla provedena. Nepouštějte se však do hlubších diagnóz.

Na výsledkovém listu máte sice uvedeny referenční (lidově „normální“) rozmezí hodnot pro váš věk a pohlaví, záleží ale i na vztazích mezi jednotlivými parametry, které dokáže adekvátně posoudit jen lékař.

Hematologické a hemokoagulační parametry

Počet erytrocytů (červených krvinek) 

Červené krvinky umožňují přenos kyslíku z plic do tkání. Pokud jejich počet vybočuje z referenčního „normálního“ rozmezí uvedeného na žádance, je vhodné konzultovat lékaře. Většinou se jedná o snížení počtu krvinek, případně i krevního barviva hemoglobinu. Tento stav se nazývá anemie.

Sedimentace erytrocytů (FW)

Pro sedimentaci červených krvinek se používá nesrážlivá krev (s přidáním činidla zabraňujícímu srážení krve). Historicky se používaly skleněné kapiláry a sedimentace trvala i dvě hodiny, nyní se používají automatické analyzátory, které vydají výsledky do několika minut.

Hemoglobin 

Metalprotein (bílkovina s obsahem kovu) přítomný v červených krvinkách, jehož hlavní funkcí je transport kyslíku z plic do tkání a odvod oxidu uhličitého z tkání do plic.

Hematokrit

Poměr objemu červených krvinek k celkovému objemu krve.

Počet trombocytů (krevních destiček)

Krevní destičky mají na starosti srážení krve, zastavení krvácení a udržování cév bez trhlin.

Počet leukocytů (bílých krvinek)

Bílé krvinky jsou základem imunitního systému.

Protrombinový čas

Test zevního systému srážlivosti krve (nazýván též Quick test).

Aktivovaný parciální tromboplastinový čas (APTT)

Test vnitřního systému srážlivosti krve.

Trombinový čas (TT) 

Součást testu srážlivosti krve zaměřená na závěrečnou fázi přeměny fibrinogenu na fibrin.

Na (sodík) a Draslík (K)

ionty nezbytné pro základní buněčné funkce, mají význam v regulaci a složení tekutin v těle, podílejí se na udržení acidobazické rovnováhy (rovnováhy mezi kyselými a zásaditými látkami).

Chloridy (Cl)

Podílejí se na regulaci množství tekutin v těle a udržení acidobazické rovnováhy.

Vápník (Ca)

Je důležitý pro správnou funkci nervů a svalů, včetně srdečního, stejně jako pro srážení krve a tvorbu kostí.

Urea (močovina)

Přebytek dusíku z bílkovin je v játrech přeměňován na odpadní produkt ureu (močovinu). Stanovení se využívá k posouzení funkce ledvin (není však citlivý indikátor) a úrovně odbourávání protein v organismu. Koncentrace močoviny v krvi je závislá na obsahu bílkovin ve stravě, vylučování ledvinami a metabolické funkci jater.

Kyselina močová

Je odpadní produkt metabolismu látek zvaných puriny, které jsou obsaženy v buněčných jádrech. Její vyšší koncentrace v krvi může vést k onemocnění zvanému dna, která se projevuje zejména záněty kloubů.

Kreatinin

Je odpadní látka v procesu tvorby energie potřebné ke kontrakci svalů.

Celková bílkovina

Bílkoviny jsou základní stavební kameny všech buněk a tkání.

Albumin

Je hlavní bílkovinou krevní plasmy, podílí se na výživě tkání, transportu hormonů, vitamínů, léků a iontů (např. kalcium) v organismu.

Glukóza 

Slouží jako zdroj energie pro všechny buňky. Zvýšené hladiny glukózy v krvi mohou signalizovat onemocnění cukrovkou (diabetes).  

Bilirubin celkový 

Žlutý pigment nacházející se ve žluči. Jeho nadbytek v krvi se projeví žlutým zabarvením spojivek a kůže – žloutenkou.

Jaterní testy

Nás informují o hodnotách jaterních enzymů a bilirubinu, slouží k posouzení stavu jater. Jejich zvýšená hodnota může být přechodná – např.

po sportovním výkonu, déletrvající zvýšení může signalizovat onemocnění jater, metabolické onemocnění včetně obezity, poškození léky či toxickými látkami, alkoholem, infekčními agens.

Konkrétně jde o tyto enzymy: S-ALT (alaninaminotransferáza), S-AST (aspartátaminotransferáze), S-GMT (γ-glutamyltransferázy) a S-ALP (alkalická fosfatáza).

Kontrola lipidů (tuků) slouží zejména jako prevence kardiovaskulárních onemocnění. K hlavním sledovaným hodnotám patří:

Cholesterol celkový – cholesterol

Slouží v těle ke stavbě buněk a syntéze hormonů. Vyšší hladiny v krvi mohou způsobit ukládání cholesterolu ve formě ateromatických plátů v cévách a být příčinou infarktu myokardu nebo mozkové mrtvice.

LDL-cholesterol (tzv. „špatný cholesterol “)

Jde o převážně tukové částice sloužící k transportu cholesterolu z jater do dalších částí těla, kde je využíván. Zvýšení jeho hladiny mimo běžné meze je spojeno s vyšším kardiovaskulárním rizikem.

HDL-cholesterol (tzv. dobrý cholesterol)

Jeho zvýšené hladiny znamenají nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Triacylglyceroly

Jedná se o tukové částice sloužící jako zdroj (skladování) energie. Vyšší hladina triacylgylcerolů, vyšší LDL-cholesterol a nízký HDL-cholesterol zvyšují riziko podstatně více nežli izolovaný vzestup LDL-cholesterolu. Sportovní aktivity pomáhají snižovat hladiny cholesterolu.

EUC Laboratoře nabízejí širokou paletu vyšetření. Rádi byste si otestovali funkčnost štítné žlázy nebo třeba zda máte dostatek vitaminu D kvůli obavám z koronaviru? Naše laboratoře nabízejí mnohem více:

Laboratorní vyšetření v EUC Laboratořích

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector