Srdce je symbolem lásky, radosti a štěstí. Také je to symbol, který nás provází již odmalička a dělá radost našim blízkým i nám samotným. Jeho tlukot znamená život a o jeho důležitosti není pochyb. Přesto na srdce mnoho lidí v průběhu života zapomíná, a dokonce ho zbytečně zatěžuje. Jak správně pečovat o své srdce, aby bylo zdravé a člověk šťastný?
Kardiovaskulární choroby patří mezi nejčastější příčiny úmrtí v ČR. Onemocnění srdce v minulém roce podlehla až třetina zemřelých. Nejvíce jsou ohroženi lidé s cukrovkou a s obezitou. Patříte do rizikové skupiny? Pak nepodceňujte prevenci a udělejte něco pro své zdraví.
Podle posledních výzkumů se míra stresu neustále zvyšuje. Bohužel většina lidí nenaslouchá signálům těla a ve chvílích, kdy by měli zvolnit, si ještě naloží. Tím trpí zejména srdce, které fugnuje i jako indikátor stresu. Typickým příznakem přetíženého srdce je jeho bušení.
Při dlouhodobém přehlížením tohoto problému se mohou začít objevovat panické stavy a ataky, které často vyústí ve vážná srdeční onemocnění.
Pokud často cítíte píchání nebo nadměrné bušení srdce, měli byste začít se stresem urychleně pracovat a zaměřit se na podporu srdeční činnosti.
Je dokázáno, že smích je skutečně velmi dobrý lék. Pořádný „chechot“ vycházející z břicha, dokáže zvýšit průtok krve vaším tělem až o 20 %.
Zdravé srdce má dokonce své číslo, a to Evropské číslo zdravého srdce: 0–30–5–140–90. A co toto číslo symbolizuje?
- 0 vykouřených cigaret denně
- minimálně 30 minut fyzické aktivity každý den
- cholesterol v krvi pod 5 mmol/l
- krevní tlak pod 140/90 mmHg
Aby člověk takových hodnot dosáhl je potřeba dodržovat několik jednoduchých pravidel, které se dají shrnout pod zásady zdravého životního stylu. Základem je udržovat si přiměřenou tělesnou hmotnost, tím budete méně náchylní k problémům s vysokým tlakem a zvýšenou hladinou cholesterolu. S tím souvisí pestrý jídelníček.
Základem je dostatečná konzumace čerstvého ovoce a zeleniny a snižte příjem soli a nasycených mastných kyselin. Vyloučení cigaretových dýchánků a zákaz nadměrného popíjení je pak samozřejmostí. Nezapomínejte, že srdce je sval, který pracuje celý život bez jediné pauzy.
Za den se stáhne přibližně 115 000 krát, co je za rok víc jak 42 miliónů kontrakcí, tak mu ulehčete jeho práci!
Srdce je silný sval, který svou aktivitou rozvádí okysličenou krev do celého těla. Podobně jako jiné svaly na těle, tak i srdce jde pravidelnou aktivitou „posilovat” a zocelovat tak, aby vydrželo každodenní zátěž.
Nikdy není pozdě s tím začít. Už pouhá půlhodina svižné chůze denně může být pro vaše zdraví a srdeční funkci prospěšná.
Naopak lidi, kteří se pohybu vyhýbají, mají až dvojnásobně vyšší riziko, že se u nich vyvine srdeční potíže.
Při cvičení by se vám měl zvýšit tep na takovou úroveň, abyste se zapotili, ale zároveň byli schopni při aktivitě mluvit. Pohybu se věnujte alespoň 150 minut týdně.
Vyzkoušejte třeba činky, posilovací gumy nebo cvičení s vlastní vahou a posilujte 2–3× týdně. Mezi tréninky si ponechte den odpočinku, aby se vaše svaly stihly regenerovat.
Ačkoliv to nemá na zdraví srdce přímý vliv, je potřebné, abyste mohli samotné aerobní a posilovací cvičení provádět dostatečně efektivně. Pamatujte, že by vám nikdy nemělo působit bolest.
Vždy věnujte pozornost tomu, jak se cítíte a nepřeceňujte své síly. Pokud se u vás vyskytne některý z následujících příznaků, okažitě vyhledejte lékařskou pomoc.
- K varovným příznakům patří:
- Nepřiměřená únava
- Nepravidelný nebo nepřiměřeně rychlý srdeční tep
- Problémy s dýchánímn náhlé opocení studeným potem
- Závratě a malátnost
- Bolest či tlak na hrudi nebo v horní části těla
Riziko srdečního infarktu stoupá s počtem vykouřených cigaret a s dobou, během níž kuřák tomuto návyku propadá. Kuřák, který vykouří denně krabičku cigaret, má dvakrát vyšší riziko infarktu než nekuřák. U žen užívajících hormonální antikoncepci je toto riziko ještě vyšší.
- Nikotin poškozuje srdce mnoha způsoby:
- Snižuje zásobení krve kyslíkem
- Zvyšuje krevní tlak a srdeční frekvenci
- Zvyšuje krevní srážlivost
- Přímo poškozuje buňky cév zásobujících srdce
- Už ve 3. týdnu začíná bít srdce miminkům u maminek v bříšku
- V roce 1967 proběhla první transplantace
- Průměrně váží 350 gramů
- Za život natepe až 3 miliardy tepů
- Má 2 komory a 2 síně
Starostlivost o srdce a cévy
10 faktů o srdci, které selhává
Srdeční selhání je onemocnění, které může udeřit kdykoliv. Jedná se o nemoc, při které je naše srdce oslabeno a nezvládá tělu dodat dostatečné množství krve. Zdravé srdce přepumpuje přibližně 5 litrů krve za minutu, tedy asi 7 000 litrů krve denně.1 Nemocné srdce podobné tempo nezvládá a krev se začne hromadit na místech, na kterých by být neměla.
2) Srdeční selhání neznamená smrt na zástavu srdce
Pod slovem selhání si řada z nás představí něco, co selže a přestane úplně fungovat. Srdeční selhání tak lidé zaměňují za smrt na zástavu srdce nebo za infarkt.2 Ve skutečnosti se může jednat o dlouhodobé neboli chronické onemocnění, při kterém srdce nezvládá plnit svou funkci.
3) Srdeční selhání není infarkt
Téměř polovina Čechů se domnívá, že srdeční selhání je totéž co infarkt.2 Jedná se přitom o dvě zcela odlišná onemocnění. O infarktu myokardu mluvíme v případě, že je omezen přísun krve do srdečního svalu.
K tomu může dojít vytvořením tzv. uzávěru ve věnčitých tepnách, které srdeční sval vyživují. Neprokrvená srdeční svalovina odumírá a člověk pociťuje palčivou bolest na hrudi a u srdce.
Srdeční selhání je odlišné onemocnění.
4) Odumření srdečního svalu může vést k srdečnímu selhání
Pokud se lékařům podaří zachránit pacienta s infarktem a zprůchodnit jeho věnčité tepny, může se vlivem následků infarktu později rozvinout chronické srdeční selhání. Srdeční svalovina, která při infarktu odumřela, se nemůže stahovat a srdce funguje jen omezeně. Jakmile srdce nedodává dostatek krve do těla, mluvíme o srdečním selhání.3
5) Když je unavené srdce, je unavené celé tělo
Srdce udržuje krevní oběh a zásobuje tak všechny naše orgány kyslíkem a živinami. Pokud nemá tělo dostatek krve, nemá ani živiny a energii. Jedním z příznaků chronického srdečního selhání je únava a malátnost.3,4 Potřebné množství krve se totiž nedostává našim svalům a strádají i naše orgány.
6) Chronická podoba přichází nenápadně
Srdeční selhání se může projevit akutně nebo chronicky. V případě akutního srdečního selhání náš organismus nezvládne zátěž způsobenou nemocí a nám se udělá výrazně zle.
Chronická forma je zrádnější. Příznaky přicházejí postupně a projevují se nenápadně.3,4 Stav neléčeného srdce se však pozvolna zhoršuje.
Pacienti se tak mohou dostat k lékaři třeba až ve chvíli, kdy jejich srdce funguje na 20 %.
7) Jde o syndrom, který se projevuje skupinou příznaků, jež se srdcem zdánlivě nesouvisí
U chronického srdečního selhání je velmi důležité včasné rozpoznání příznaků. Nebývá těžké rozpoznat příznaky samotné, ne každý si je dokáže správně spojit se srdcem. Může se zdát, že s ním vůbec nesouvisí.
Těmi nejčastějšími příznaky jsou narůstající únava a slabost, dušnost, která se může zhoršovat vleže a v noci. Dále vás mohou při srdečním selhání trápit otoky kolem kotníků, nohou a břicha. Někteří pacienti si stěžují na nadměrné bušení srdce.
Běžný je náhlý nárůst váhy, nechuť k jídlu a častější frekvence močení.3,4
8) Pro srdce, které selhává, je nemožné stíhat velkou zátěž
Chronické srdeční selhání se projeví nejdříve při zvýšené námaze. Naše zdravé srdce má schopnost zásobit tělo krví podle toho, jak zrovna potřebujeme.
Při sportu svaly spotřebovávají více kyslíku, a srdce tak tělu pošle více krve. Nemocné srdce tuto schopnost ztrácí. Zadýchávání a únava mohou poukazovat na srdeční selhání.
3 Důležité je přestat omlouvat příznaky a uvědomit si, že může být nemocné naše srdce.
9) Později se příznaky projeví i v klidu
Pokud o srdečním selhání nevíme a opakovaně srdce přetěžujeme, jeho stav se bude stále zhoršovat. Obtíže, které se objevovaly během sportu a při větší námaze, začneme postupně pociťovat i při běžné zátěži.
4 Dušnost se objeví, když budeme chtít vyjít pár schodů, na kotnících zůstanou proužky od ponožek a únava nám znepříjemní běžný den. Příznaky se nemusí projevit najednou a i u jediného z nich bychom měli zpozornět.
10) Jedinou cestou, jak kvalitně žít se srdečním selháním, je kontrolovat nemoc ve spolupráci s lékařem
Srdeční selhání bohužel není možné vyléčit, ale lékařům se daří jej úspěšně kontrolovat. Spolupráce pacienta a lékaře je zásadní. Lidé se srdečním selháním mají stále možnost prožít plnohodnotný a dlouhý život. Zásadní ale je rozpoznat onemocnění včas a dostat se do rukou lékaře.4,5
Zdroje:
1. Maršálek P, Kofránek J, Rovnice a hodnoty ve fyziologii a patofyziologii. [online]. http://www.physiome.cz/atlas
2. STEM/MARK, Češi a srdeční selhání, duben 2017
3. BHF website https://www.bhf.org.uk/heart-health/conditions/heart-failure.aspx Accessed August 2017. AHA website http://www.heart.org/HEARTORG/Conditions/HeartFailure/UnderstandYourRiskforHeartFailure/Understand-Your-Risk-for-Heart-Failure_UCM_002046_Article.jsp#.WYMHQ41lJD8, accessed August 2017
4. Ponikowski P, Voors AA, Anker SD et al. Authors/Task Force Members. 2016 ESC Guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure: The Task Force for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure of the European Society of Cardiology (ESC) Developed with the special contribution of the Heart Failure Association (HFA) of the ESC. Eur Heart J. 2016 Jul 14;37(27):2129–2200
5. Špinar J et al., Souhrn Doporučených postupů ESC pro diagnostiku a léčbu akutního a chronického srdečního selhání z roku 2016. Připraven Českou kardiologickou společností, Cor et Vasa 58 (2016); e597–e637, p. 631
Nemoci srdce
Srdce je silný sval, který svými pravidelnými stahy vhání okysličenou krev do cév, kterými proudí i do těch nejodlehlejších částí těla. Levá část srdce pracuje jako mimořádně výkonná pumpa. Teče do ní krev z plic, kde se předtím okysličila.
Pod vysokým tlakem je pak krev vyexpedována do největší tepny organismu – srdečnice. Za jeden den srdce přečerpá asi dvanáct tisíc litrů krve. Průměrný člověk má asi pět litrů krve, to znamená, že veškerá krev se za jeden jediný den otočí 2400krát.
Nemocné srdce nemůže zajišťovat dostatečnou cirkulaci krve po těle, což vede k nahromadění tekutin. Tak vznikne tlak na plicích, zkrátí se dech a nemocnému člověku se najednou nedostává energie. Onemocnění srdce a cév jsou v dnešní době spolu s rakovinou nejčastější příčinou úmrtí.
Ateroskleróza
Nejčastější příčinou zúžení koronárních arterií je tzv. ischemická choroba srdeční. To znamená, že ve stěnách tepen dochází postupně ke změnám, které je poškozují. V drtivé většině případů za to může choroba zvaná ateroskleróza.
Při kornatění se do stěny tepen ukládá tuk, cholesterol a vápník. Vzniká tak plát, který zužuje vnitřní průměr tepny, její průsvit. Zkornatělé tepny jsou méně pružné, tvrdší a křehčí než ty zdravé, v místě zkornatění pak vzniká sraženina, trombus.
Plát sám o sobě může cévu ucpat a může se taky utrhnout. Krevní proud jej odnese do tenčích tepen, které plát uzavře. Tkáň, která je zásobena krví z uzavřené tepny, trpí nedostatkem kyslíku a živin a v průběhu několika málo desítek minut začne odumírat.
Pokud se to přihodí ve věnčitých tepnách, pak dojde k infarktu myokardu.
Bohužel ateroskleróza se navenek nijak neprojevuje. Pokud chcete zjistit, zda jste ohroženi, nechte si vyšetřit hladinu cholesterolu a dalších tukových látek zvaných triglyceridy v krvi. Další možností je ultrazvuk srdce.
Infarkt myokardu
Jedná se o akutní a život ohrožující stav, při němž dochází k úplnému ucpání jedné (nebo více) věnčitých tepen. Srdeční sval v postiženém místě odumírá (asi po 20 minutách od příhody). Pokud se takto poškodí více než 40 procent srdečního svalu, srdce nemůže dále pracovat a přívod krve do těla se přeruší.
Takový infarkt může způsobit vážnou zástavu srdce, což může být smrtelné. Jednou odumřelá tkáň se vždy zahojí pouze jizvou.
Je-li tato jizva velká, nebo je-li jich více, může být poškozena elasticita svalu a dochází k poruše srdeční funkce (část srdce se neroztahuje a nesmršťuje), což vede ke zmenšení množství vypuzované krev do těla, k poruchám srdečního rytmu.
Infarkt se dostaví náhle při pocitu plného zdraví – většinou při větší tělesné námaze nebo duševní zátěži, kdy se zvýší potřeba zásobování kyslíkem. Ohlašuje se řezavou a pálivou bolestí za hrudní kostí, bolest vystřeluje do ramene, levé paže, krku, dolní čelisti a často též do oblasti žaludku a do zad.
Pacient trpí silným pocitem strachu za smrti, dostavují se dechové obtíže a známky srdeční slabosti. Někdy ale mohou být tyto příznaky jen mírné. Nemocný cítí spíše bolesti břicha, paží nebo krku, a proto často ani nezavolá pomoc.
Hlavně u žen se někdy bolest na hrudi vůbec nemusí objevit, typické jsou spíše bolesti zad.
Při srdečním infarktu je nutné rychlé jednání. Lékaři nemocnému pomohou tak, že mu do žíly vstříknou léky, které ucpanou tepnu uvolní. Často se provádí i angioplastika. Do tepny se vloží balónek, který ji rozšíří. Do stěny tepny se zároveň zabuduje kovová pružinka, která brání jejímu dalšímu zužování.
Co je to bypass?
Jedná se o nejčastější způsob chirurgického řešení ischemické choroby srdeční. Jde o přemostění uzavřeného úseku cévy jinou cévou, která se zpravidla odebírá témuž pacientovi z hrudníku (paže, nohy).
Většinou je nutné provést několik těchto přemostění (při postižení více tepen) – běžně 1-3, ale i více. Obvykle ještě po 15 letech zůstává víc než 90 procent tepenných bypassů průchodných. Řada bypassů funguje 20 až 25 let.
Pro naprostou většinu pacientů je první bypassová operace definitivním řešením – nepotřebují další operaci.
Angina pectoris
Přesný překlad latinského jména nemoci znamená „pocit tísně hrudníku“. Tyto bolesti vznikají při nedostatečném okysličování srdečního svalu a většinou bývají vyvolány tělesným nebo duševním přetížením nemocného.
Příznaky této nemoci se podobají infarktu. Krutá bolest většinou začíná za hrudní kostí a vyzařuje do paží a krku. K tomu přistupuje ještě pocit nemožnosti zhluboka se nadechnout z důvodu, že hrudník je příliš „těsný“.
Záchvaty anginy pectoris jsou proto provázeny velkým strachem ze smrti.
Naštěstí se tato nemoc dá léčit. Většinou jsou nemocnému předepsány nitroglycerinové tablety, které rozšiřují krevní cévy a při jejich použití dochází během několika minut k vymizení bolestí. U těžké anginy pectoris je nutné provést bypass.
Zánětlivá onemocnění srdce
Tato onemocnění bývají způsobena zánětem v různých částech srdce. Perikartitida je zánětlivé onemocnění perikardu, blány obklopující srdce, které způsobuje hromadění tekutiny mezi touto blánou a srdcem. Má-li pacient přežít, musí se tekutina chirurgicky odstranit. Perikartitida může být způsobena různými, hlavně streptokokovými infekcemi, třeba infekcí ledvin nebo artritidou.
Zánět tkáně srdečního svalu samého, myokartitida, může způsobit trvalé a nenapravitelné poškození svalových buněk srdce. Jedinou možnou léčbou je transplantace srdce.
Srdeční arytmie
Jde o nepravidelnost srdečního tepu. Srdce bije pomalu, příliš rychle nebo „vynechává“. U lidí se zdravým srdcem je arytmie obvykle neškodná, ale pacienty s dalšími srdečními problémy může ohrozit na životě. Zdravý, nepříliš trénovaný dospělý člověk má klidový tep 72/min., s rozpětím 60-80 tepů/min.
Chorobných arytmií je celá řada a mohou působit nejrůznější potíže – od únavy, pocitu bušení srdce až po malátnost, synkopu (náhlá krátkodobá ztráta vědomí) – až v nejtěžších případech srdeční selhání (při extrémně zrychlené srdeční činnosti – tzv. fibrilaci srdečních komor – obvykle naměříme hodnotu nad 220 tepů/min.).
Problémy s chlopněmi
Aby byl průtok krve jednosměrný, jsou mezi síněmi a komorami srdce chlopně, které se dají otevřít jen jedním směrem. Nedomykavé chlopně se po průchodu krve úplně nezavřou a část se jí do srdce vrací zpátky.
Takové srdce se namáhá mnohem víc než normální zdravé srdce, protože musí tlouct mnohem rychleji. Potřebuje také mnohem více energie.
To klade velké nároky na věnčité cévy, které se nadměrně zatěžují, což způsobuje bolest na hrudi.
Defekty chlopní mohou být buď vrozené, nebo jako důsledek nemocí. Nejběžnější nemocí poškozující srdeční chlopně je revmatická horečka, způsobená streptokokovou infekcí. Ačkoliv se chlopně mohou poškodit přímo během onemocnění (často v dětství), může trvat mnoho let, než se takové poškození zjistí.
Některé děti se se srdeční vadou narodí. Většinou jde o vývojovou vadu jedné z chlopní, což lze vyřešit chirurgickým zákrokem.
Děti v ohrožení
Srdce může zradit i velmi mladé lidi, dokonce školáky. Ohroženi jsou hlavně sportovci.
Srdeční nemoci se někdy navenek vůbec neprojevují, proto je pro rodiče obtížné zjistit, že něco není v pořádku.
Zpozornět by ale měli, když se dítě nápadně zadýchává, nestačí ostatním dětem v hrách nebo při sportu a musí často odpočívat. Varovným signálem je, když omdlí.
Taková situace by už neměla zůstat bez povšimnutí, na místě je rychlá návštěva dětského lékaře, který rozhodne, co dále dělat.
Rodiče malého sportovce by měli dítě objednat na speciální preventivní prohlídku ke sportovnímu lékaři nebo kardiologovi. Preventivní prohlídky se dnes u mladých lidí ale zanedbávají a ani rodiče je často nevyžadují.
Lékař dítěti změří srdeční frekvenci i krevní tlak a zjistí množství tělesného tuku. Provede i vyšetření EKG, které zaznamenává činnost srdce a může odhalit některé srdeční problémy. Důležitý je tzv. zátěžový test. Dítě během něj šlape na ergometru, což je stroj podobný stacionárnímu bicyklu. Lékař zjišťuje, jak se srdce chová v zátěžové situaci. Na základě výsledků lékař posoudí, zda dítě vůbec může sportovat.
Ischemická choroba srdeční
Více než 3 ve Spojených státech je každý rok diagnostikováno miliony případů ischemické choroby srdeční. Většina pacientů neví, že to mají, až po infarktu.
Část toho, co dělá ischemickou chorobu srdeční, tak záhadná leží v jejím názvu. Také známý jako ischemická choroba srdeční, Tato forma poškození srdečního onemocnění velkých cév v srdci jeho. Ischemie, když průtok krve (který obsahuje kyslík) je omezena nebo snížena v části těla.
Srdeční ischémie je, když snížený průtok krve nebo nedostatek kyslíku ovlivňuje srdeční sval. Podle Mayo Clinic, většina pacientů s ischemickou chorobou srdeční je starší než 3 roky 60, lidé ve věku 40 a 60 jsou také ovlivněny.
Alarmující kardiologové jsou rostoucí počet mladších pacientů, u kterých byla diagnostikována ischemie již v roce 19 let.
Dr. Brion Winston je deska certifikovaná kardiolog ve společnosti Capital Cardiology Associates, který provádí diagnostické katetrizace a perkutánní intervence u srdečních a cévních onemocnění na sv. Peters a Albany Medical Center. Pokud jde o ischemickou chorobu srdeční, on je specialista.
“Numericky řečeno, Vidím většinu lidí, než mají infarkt. Vidím lidi, kteří mají vysoký krevní tlak, cukrovka, nebo možná mají periferní vaskulární onemocnění,” říká Winston.
“Když mluvíte s kardiologem, pokud se zeptáte, ‘Co je infarkt?’, na čem se obecně shodujeme, je náhlá deprivace krve a kyslíku do srdečního svalu nejčastěji z blokády z prasklého plaku v tepně.
To je nejobávanějším koncovým bodem ischemické choroby srdeční.”
Problém s pacienty, kteří mají ischemii, spočívá v tom, že může mít epizodu, aniž by to věděli. Proto se tomu říká “tichá ischémie” — lidé mají infarkt bez bolesti nebo varovných signálů.
Pro pacienty s nediagnostikovaným onemocněním nebo s vysokým rizikem srdečních chorob, šance na infarkt se vyvíjí v průběhu několika let jako blokáda jejich srdečních tepen. Pro ty pacienty, Winston zdůrazňuje, “to může vést k bolesti na hrudi od snížené krve a kyslíku do srdečního svalu.
Nejčastěji by to lidé popisovali jako napjatost nebo těžkost hrudníku, někdy pomocí své pěsti popsat ten pocit.”
Vzhledem k tomu, srdeční onemocnění je číslo jedna zabiják mužů a žen ve Spojených státech, existuje rozdíl v tom, jak muži a ženy projeví příznaky.
Muži mají tendenci zobrazovat klasické znaky, jak Winston popsal výše, nicméně, “ženy mají méně bolesti na hrudi, jako slon sedící na jejich hrudi. Místo toho mohou cítit bolesti zad, bolest mezi lopatkami, nebo únava. Ženské příznaky bývají méně typické.
” To je další důvod, proč je tento tichý zabiják tak nebezpečný, nemohli jste cítit nic, jak se vyvíjí ischémie, nebo omylem varovné příznaky chřipky, bolest svalů, nebo “starý věk.”
Jako u většiny forem srdečních chorob, léčba ischemické choroby srdeční zahrnuje změny životního stylu, léky, angioplastika, a chirurgie. Dr. Společnost Winston radí, že předcházení riziku srdečních chorob začíná životem srdcem zdravým životem.
“Lidé musí myslet na své srdce jako na orgán a sval, který je třeba vypracovat, spíše než na inertní orgán, na který nemají kontrolu,” poznamenal Winston. “Jako každý sval, vaše srdce by mělo být vykonáváno.
Pokud jde o druh cvičení, bylo by to nejzdravější: všechno a všechno! Podívali jsme se na vytrvalostní trénink, intervalový trénink, chůze — signál, který neustále vidíme, je, že je vše zdravé. Každá činnost je pro vaše srdce zdravá. Zajímavé sledování je, ‘Cvičení mě přinutí žít déle?’ Ano, a pomáhá nám to žít lépe.”
I u jedinců s rodinnou anamnézou srdečních chorob nebo u pacientů s predispozicí ke zdravotním problémům v důsledku jiných genetických faktorů, lidé, kteří pravidelně cvičí a sledují zdravou stravu, aby se zotavili rychleji ze srdečních podmínek. Uvedu vám jeden příklad,” začíná Winston.
“Během své kariéry jsem měl několik pacientů, kteří byli velmi zdraví, pokud jde o jejich stravu a cvičení. Mohli by to být cyklista nebo běžec na dlouhé vzdálenosti a nízko a hle, přicházejí jako pacient v 60 nebo 70. letech a mají zablokované tepny a potřebují operaci bypassu.
To může kvůli jejich genům, rodinná lékařská anamnéza, díky níž jsou více náchylní k dědictví blokovaných tepen. Nebo, možná kouřili před dvaceti nebo dvaceti lety, když byli mladší. Ať už je důvod jakýkoli, mají sklon k lepšímu zacházení s nimi, zejména tolerování chirurgického zákroku by-pass.
Tito jednotlivci, kteří pravidelně cvičí, odskočit rychleji. Jsou mimo nemocnici za čtyři dny oproti deseti.”
Napsáno: Michael Arce, Media Specialist
Jakékoliv lékařské informace zveřejněné na těchto webových stránkách není určen jako náhrada za informovanou lékařskou pomoc a před konzultací s zdravotnický pracovník byste neměli provádět žádnou akci.
PHARMA NEWS – odborný časopis
Civilizační nemoci? Způsobené vyspělou technikou? Velkým množstvím vědomostí? Vysokým výskytem populace na malém prostoru? Můžeme útěkem od civilizace zachránit vlastní život? Vzdáme se vymožeností dnešní doby? Pohodlí, přátel, základního komfortu? Ale pomůže to vůbec?
Nedávno byla zveřejněna jakási genetická studie, která mluvila o evoluci a o vrcholu vědomostí lidské populace vůbec.
Pro dnešního člověka nedopadla tato studie moc dobře, podle ní byl totiž Homo sapiens na vrcholu někdy před dvěma tisíci lety. A od těch dob… ne každý výdobytek doby nám prokazuje službu v kladném slova smyslu.
Civilizace s sebou přináší změny, které nám lidem (ale i zvířatům a rostlinám) přináší problémy – sociální, zdravotní, existenční.
DEFINUJME
Jak nejlépe definovat civilizační nemoci? Existuje přesná definice, nebo se jedná o množství informací s nepřesnou hranicí? Kdo by měl tento soubor informací zastřešovat? Z hlediska zdraví ve vztahu k celkové populaci země by bylo nejlepší obrátit se k WHO (World Health Organisation). Ovšem informace přístupné veřejnosti nejsou v tomto ohledu nijak dostačující.
Zkusme si tedy vymezit hranice tohoto problému. Civilizační nemoci jsou nemoci úzce spjaté s životem ve vyspělých zemích, s moderní dobou, se změnami životního standardu, životem ve velkých městech. Mohli bychom dlouze pokračovat vyjmenováváním důvodů.
Ale také bychom mohli říci, že civilizační nemoci jsou spojené s lidskou leností a degenerací životního stylu a pravděpodobně v obou případech bychom měli pravdu.
CO VŠECHNO JE CIVILIZAČNÍ NEMOCÍ?
Ne všechny nemoci, jež jsou následkem civilizace, jsou mezi civilizační nemoci řazeny. Mezi civilizační nemoci jsou řazeny pouze některé, z laického hlediska asi ty, na kterých je to nejvíce vidět.
Pokud bychom příliš nespecifikovali, mohli bychom tuto problematiku popsat velice obecně i takto: • nemoci oběhového systému • metabolická onemocnění • nádorová onemocnění • psychická onemocnění • onemocnění imunitního systému Při takovémto pohledu bychom mohli ovšem říci, že civilizace způsobuje nejméně 50 % všech onemocnění a smrt člověka nastává v každém druhém případě následkem civilizace a v obou případech bychom měli pravděpodobně pravdu. Také bychom mohli říci, že většině těchto zdravotních problémů a jejich následných úmrtí se dalo zabránit. A opět bychom měli asi pravdu. V situaci jako je tato, se mi vybaví pohádky o duších upsaných čertu. Zkusme si ji trochu rozvinout. Člověk má odedávna strach ze ztráty života, nikdo by nechtěl být zastřelen lupičem, či být na palubě havarujícího letadla. Tato přesně definovaná úmrtí nahánějí hrůzu. Do roka a do dne si pro Tebe přijdu, říká čert. Ve většině pohádek pak dochází ke zvratu, kdy hlavní postava příběhu se jako zázrakem zachrání, nebo je zachráněna. Přesně definovaná hrozba a přesně mířená obrana. A jak bude pokračovat naše upravená pohádka? Dva dny po vítězství nad čertem a získání úpisu dostane hlavní hrdina infarkt, nebo zemře na rakovinu plic. Je to příliš morbidní? Možná, ale právě takto se ke svým životům chováme. Pro to jednoduché „možná“ v hrozbě se neobtěžujeme riziko analyzovat, natož proti němu zakročit. Ve své podstatě je člověk racionálně myslící bytostí. Ale jeho racionálnost ve vztahu ke zdraví je založena na systému akce a reakce. Tedy přesněji řečeno okamžitá a statisticky vždy stejně definovatelná reakce. A pokud je reakce sporná ve svém průběhu či časovém hledisku, stavíme se k ní asi takto: • pokud mě cigareta nezabije hned, nezabrání mi to si zapálit • pokud nedostanu infarkt hned, tak si klidně dám všechno toto dobré jídlo • pokud si dnes nevyčistím zuby, tak asi hned zítra nevypadají Takto bychom mohli pokračovat donekonečna. Civilizační nemoci jsou problémem v první řadě nás samotných. Jsou otázkou naší disciplíny, pudu sebezáchovy a touhy žít. Ovšem slovem žít je potřeba myslet opravdu žít, nikoliv přežívat.
- Přestože je civilizačních nemocí hodně, měli bychom začít tou nejčastější – infarktem.
- INFARKT MYOKARDU
Nemoci oběhového systému jsou asi nejčastějším civilizačním problémem. Je to dáno degradací stravovacích, pohybových a spánkových návyků. Dochází k hromadění rizikových faktorů, které se musí někdy a někde projevit. Infarkt je velice známý pojem i mezi laickou veřejností. Ve svých základech je princip tohoto onemocnění všeobecně znám.
Přestože jsou známy i důvody, proč k tomu dochází, pud sebezáchovy u některých konkrétních jedinců je v těchto případech až mizivě nízký. Na to, abychom mohli popsat celkový průběh infarktu, je nutné si nejprve přiblížit některé pojmy, včetně anatomie srdce (Obrázek 1) a popisu srdečních funkcí.
Srdce se skládá ze dvou komor a dvou předsíní (síní), kde přechod mezi síní a příslušnou komorou je oddělen chlopní. Stejně tak přechod z komory do příslušné tepny je oddělen chlopní. Činnost srdce je charakterizována opakovaným smršťováním (systola) a ochabováním (diastola) srdečního svalu. Krev procházející srdcem koluje v tzv.
malém krevním oběhu (začíná plicní tepnou a žene neokysličenou krev přes plíce a zpět do srdce) a velkém krevním oběhu (začíná aortou a distribuuje okysličenou krev do celého těla).
NENÍ INFARKT JAKO INFARKT
Infarkt neboli ischemická nekróza, je odumření tkáně v důsledku ischemie, tedy zamezení přívodu krve do tkáně uzavřením příslušné tepny. Nejčastějším typem infarktu je infarkt myokardu, kdy dojde k uzavření některé z koronárních, neboli věnčitých tepen. Infarkt myokardu není ovšem jediný.
Dalším typem infarktu je například plicní infarkt, který vzniká následkem plicní embolie. Z hlediska rizikovosti je také velice často smrtelný. Infarktu myokardu přibývá. Je to i proto, že průměrný věk člověka se neustále zvyšuje. Díky tomu stoupá i velikost populace s rizikem infarktu.
Z hlediska výskytu ve vztahu k pohlaví byl infarkt myokardu více mužskou záležitostí. To se ovšem díky stoupajícímu věku populace mění. Mužská populace má převahu, pokud mluvíme o relativně středním věku, tedy dejme tomu 50-55 let. Pokud se ovšem podíváme na populaci kolem 80-85 roku věku, je situace opačná, a převahu mají spíše ženy.
Pokud budeme mluvit o nejčastějším výskytu nezávisle na pohlaví pak je to věk 70-79 let.
WHO uvádí, že onemocnění srdce jsou odpovědná za 30 % všech úmrtí na světě. To číslo je opravdu alarmující. V České republice ročně prodělá infarkt myokardu kolem 30 tisíc lidí. Pacientů, kteří se léčí s ischemickou chorobou srdeční, je kolem 800 tisíc.
RIZIKOVÉ FAKTORY
Infarkt nepřichází sám od sebe. Nebo alespoň ve většině případů. Pokud je člověk zdravý, dobře jí, dostatečně se pohybuje, kvalitně spí a vyhýbá se stresovým situacím, pak infarkt není rizikem, kterého by se měl ve svém životě obávat. Takových lidí je ale ve vyspělých zemích velice málo.
Co patří tedy mezi rizikové faktory infarktu? V první řadě je potřeba si tato rizika rozdělit na dvě důležité skupiny, a to na rizika, která lze eliminovat a pak na ta, která ovlivnit nelze. Ty, které nemůže člověk ovlivnit, jsou rodinná dispozice, věk a mužské pohlaví.
Ostatní ovlivnit lze a jsou to tyto: • kouření • nadváha • vysoký krevní tlak • vysoký cholesterol • konzumace alkoholu • diabetes • nedostatek pohybu • stres • předchozí onemocnění srdce I tyto rizikové faktory jsou závislé na věku pacienta a mohou k infarktu nejen přispět, ale ovlivnit i jeho průběh a rychlost nástupu léčby.
U mladších pacientů hraje velkou roli rodinná anamnéza a často nadváha. U pacientů středního věku se setkáváme spíše s kouřením, alkoholem. U starších pacientů je to diabetes a vysokým krevní tlak.
Diabetes ovšem ovlivňuje infarkt i jinak, než jen jeho zvýšené riziko. U diabetiků někdy dochází k absenci některých příznaků, čímž se pacienti dostávají k lékaři později, také samotný průběh infarktu bývá těžší a je větší riziko úmrtí pacienta.
ONEMOCNĚNÍ SRDCE JAKO RIZIKOVÝ FAKTOR
Předchozí prodělané onemocnění srdce je častým rizikem pro vznik AIM. Patří sem ischemická choroba srdeční, chronická angina pectoris (zvláště u straších pacientů), předchozí prodělané infarkty, geneticky podmíněné vady srdce.
OPRAVDU JE TO NEMOC JEN PRO STARŠÍ?
Vyskytuje se infarkt opravdu pouze u středního a staršího věku pacientů? Už jsme se zmínili, že mladší pacienti mohou být rizikovými v případě pozitivní rodinné anamnézy. Existuje ovšem ještě jedno riziko, které může infarkt u poměrně mladých jedinců vyvolat.
Tímto rizikem je užívání drog. O této problematice se sice moc nemluví, ale zaznamenané případy ukazují, že toto riziko je opravdu reálné. Konkrétně se tento problém týká „rekreační drogy“ extáze, neboli metylen-3,4-dioxymetamfetaminu (MDMA).
Tato látka byla vyvinuta v roce 1912 původně jako lék na potlačování chuti k jídlu. Ovšem nikdy se s touto indikací nedostala na trh. O 70 let později se stala velice oblíbenou v psychiatrii pro své euforizující účinky.
Velmi záhy se pak ovšem dostala na seznam zakázaných látek… a stala se oblíbenou právě jako rekreační droga.
Přestože je tato oblíbená droga popisována jako mnohem bezpečnější, než původně užívaný amfetamin, její rizikovost přivádí mladé pacienty k infarktu. Pokud budeme chtít mluvit o konkrétním věku, řekněme tedy průměrný věk 20 let. Běžně se lze při užívání setkat s příznaky, jako jsou tachykardie, hypertenze, či arytmie.
JAK POZNÁME INFARKT?
Základním klinickým projevem infarktu myokardu je bolest za hrudní kostí. Tato bolest může prostupovat až do horních končetin, častěji do levé paže.
U mladších pacientů se ovšem objevují atypické příznaky a další symptomy, nebo naopak absence bolesti, což vede k znesnadnění diagnózy, pozdnímu vyhledání lékaře, etc. Mezi časté příznaky patří dušnost a selhání srdce.
Základní vyšetřovací metodou je stále EKG, dále sem patří například echokardiografie.
PŘIDRUŽENÉ POTÍŽE
Infarkt nechodí nikdy sám. Vzhledem k závažnosti onemocnění, je spousta potíží, která se k AIM přidružují. Ateroskleróza není jen výsadou srdce, proto se setkáváme s tímto postižením i u jiných orgánů.
Velice často je s AIM spojeno poškození mozku, kdy se postižení může objevit ještě před samotným postižením srdce, nebo jeho následkem. Dalšími problematikou, zvláště u starších pacientů je postižení plic, například chronická bronchitida, nebo emfyzém plic.
Z dalších orgánů, které může negativně ovlivnit AIM u starších pacientů, jsou ledviny. A stejně jako u plicního postižení, bývá někdy diagnostikováno ještě před AIM a někdy až současně při infarktu.
LÉČBA
S léčbou infarktu je to trošku komplikované. Infarkt myokardu je akutní stav. Proto se o něm mluví často jako o „akutním infarktu myokardu“ AIM. Prioritou u AIM je zachování života pacienta a obnovení funkce postižené tepny.
Základními praktikami je koronární angioplastika, která má nejmenší počet komplikací a největší jistotu přežití pacienta. Druhou možností je zavedení stentu. Medikační léčbu je tedy možné rozdělit do dvou velkých celků. Tím prvním je prevence k předcházení, či oddálení infarktu.
Tím druhým je poinfarktová péče. V Tabulce 1 jsou shrnuty základní skupiny léků používané k medikaci po prodělaném AIM.
Mimo léky, které je nezbytné po prodělaném infarktu užívat doživotně, jsou ještě další léky, které se užívají jen za určitých situací a jejich užívání má určité preskripční omezení v závislosti na konkrétním stavu pacienta. Tyto léky shrnuje Tabulka 2.
Léky, které jsme zde uvedli, se většinou kombinují do určitých schémat. Nikdy pacient neužívá pouze jeden lék, ale jejich kombinaci, která je „šitá na míru“ konkrétnímu zdravotnímu stavu pacienta. • betablokátor, nitrát, statin • anopyrin, statin, blokátor kalciového kanálu • anopyrin, betablokátor, statin, ACE inhibitor
- • betablokátor, clopidogrel (lék nahrazující ASA)
- REŽIMOVÁ OPATŘENÍ
Toto je něco, co pacientům po infarktu, nebo s rizikem infarktu dělá největší problémy. Proč tomu tak je? Odpověď je velice jednoduchá. Tato opatření jsou o disciplíně, o vnitřní vyrovnanosti, lásce k sobě samému.
A co všechno tato opatření zahrnují? Opatření vychází právě z narovnání rizikových faktorů do normálu. A to je problém, protože kdyby nebyl, tito lidé by se do takové zdravotní situace vůbec nedostali.
Ovšem když se teď vrátíme k naší úvaze o čertech a o akci a reakci, v této chvíli má už pacient důkaz svého rizika. Proto až teprve po infarktu pacienti přestávají pít, kouřit a omezují se v konzumaci tučných jídel. Pozdě, ale přece.
Některým to vydrží navždy, někteří jen po dobu než jim otrne a pak se vrací do původních zaběhnutých kolejí. V takovém případě je ale dobré začít šetřit na vlastní pohřeb.
FYZICKÁ ZÁTĚŽ
Omezení fyzické zátěže po AIM závisí na rozsahu poškození srdečního svalu a tedy na rozsahu nekrózy. Pacient by se neměl přetěžovat, ale neznamená to, že se nebude hýbat vůbec. AIM postihuje velice často pacienty s nadváhou, a proto je pravidelný pohyb velice důležitý. Platí tu asi pravidlo „všeho s mírou“. Ideální je například 30 minut chůze denně.
STOP ZÁVISLOSTEM
Psychický otřes po infarktu je schopen ze dne na den ukončit dlouholetou závislost na nikotinu. Spousta pacientů následkem AIM přestalo kouřit. S alkoholem je to horší. Většinou je to dočasná záležitost. Pokud je pacientovi lépe, „jedna sklenička je přece zdravotní“ atd.
Pak jsou to ale dvě skleničky, nebo dvě piva, jeden panák,… a opakovaný infarkt. U vína, zvláště červeného je studován efekt resveratrolu na lidské zdraví. Pokud ovšem lékař v dobré víře doporučí pacientovi deci vína denně, většinou je to pak použito jako alibi k velké konzumaci jakéhokoliv alkoholu.
DIETADalší bariéra, kterou rizikoví pacienti neradi překračují. Důležité je omezit tučná jídla, přidat více ovoce a zeleniny. Omega mastné kyseliny ve formě rybího tuku také příznivě ovlivňují zdraví pacienta. S AIM jsou často spojeny poruchy glukózového metabolizmu.
I proto se doporučuje po AIM diabetická dieta a pravidelnost v jídle – častější konzumace jídla v menších dávkách.
PSYCHOLOGICKÝ DOPAD
Psychický dopad po prodělaném infarktu je obrovský. Riziko opakování, náhlé smrti, pocit nesoběstačnosti, osamocení, bezbrannosti.
Pokud se pacient takovýmto pocitům poddá, pak pravděpodobnost úmrtí maximálně narůstá. Důležité je, aby pacient nebyl izolován ze společnosti, stýkal se s přáteli, nežil sám v domácnosti, atd.
V některých případech pomůže takovéto situaci třeba domácí i zvířátko.
DŮLEŽITÁ ÚLOHA LÉKÁRNÍKA
Lékárník a civilizační nemoci. Co k tomu říci? Lékárník je jakýmsi symbolem zdravého, ve zdravém prostředí se pohybujícího, pracujícího s léky, které zdraví buď udržují, nebo přináší. V případě infarktu se přímá pomoc lékárníka snad ani neočekává.
Ovšem pokud jde o rizikové faktory, to je už něco jiného. Lze přispět ke správným návykům, omezení rizik. Někteří pacienti chodí raději do lékárny než k lékaři. Povzbuzení, konzultace problému a cenná rada může přispět ke zlepšení a eliminaci rizik.
CO ŘÍCI NA ZÁVĚR?
Civilizace, pokrok. Nové stroje, rychlejší, chytřejší. Nové potraviny, léky, lékařské metody. To vše by mělo být za účelem zkvalitňování lidského života. Po stránce fyzické, duševní i duchovní. To by mělo být úkolem civilizace. Lidské tělo je velice křehké, velice zranitelné.
Některým změnám ve jménu civilizace se jen velice obtížně přizpůsobuje. Tím nejdůležitějším a zároveň nejzranitelnějším orgánem lidského těla je bezesporu srdce. Jeho ochrana by tedy pro nás měla být prioritou.
Pár jednoduchých rad na závěr: • ohleduplnost k sobě samému • správná výživa • dostatek pohybu a odpočinku • pozitivní myšlení
A na úplný závěr: „Nechme se civilizací hýčkat, nikoliv zabít.“
RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.
Zdroje: The British Medical Association, Rodinná encyklopedie zdraví, 1993, Gemini. Fischerová B.: Specifika akutního infarktu myokardu ve stáží, Interní medicína pro praxi, 2008, 10, 110- 112. Holaj R., Janota T.
, Hradec J.: Akutní infarkt myokardu navozený užitím drogy extáze, Intervieu Akutní Kardiologie, 2004, 3, 45–48. Šimek S.
: Ischemická choroba srdeční – péče o pacienta po infarktu myokardu, Medicína pro praxi, 2007, 4, 395-399.