Svědění penisu – Vše o zdraví

Snižte riziko vzniku kvasinkové infekce – zjistěte více o symptomech kvasinkové infekce u mužů, její prevenci a léčbě.

Kvasinková infekce je běžné onemocnění, které postihuje muže i ženy. Je způsobeno přemnožením plísně připomínající kvasinky Candida albicans. Většina lidí, u kterých se kvasinková infekce objeví, nemá zdravotní problémy, ale došlo k narušení přirozené rovnováhy mikroflóry jejich kůže nebo sliznice.

U mužů se kvasinková infekce obvykle vyskytuje na žaludu penisu. Mezi rané příznaky kvasinkové infekce u mužů patří svědění žaludu, bolestivost a zánět žaludu, otok předkožky a svědění nebo pálení při močení či pohlavním styku.

Kvasinková infekce se objevuje hlavně u mužů se zúženou předkožkou a u jedinců se sníženou imunitou. Pokud vás kvasinková infekce postihne, nemusíte mít velké obavy – ačkoli přenos infekce během sexu vyloučen není, nedochází k němu často. Pravděpodobnost výskytu kvasinkové infekce se zvyšuje, pokud:

• Trpíte zúžením předkožky
• Máte oslabený imunitní systém
• Berete antibiotika
• Máte cukrovku

Jak mohou muži předejít kvasinkové infekci a jak ji léčit

Přestože se dá kvasinková infekce penisu snadno léčit, doporučujeme podniknout některé preventivní kroky ke snížení rizika jejího vzniku. Správná hygiena a volné oblečení z prodyšných materiálů patří mezi jedny z nejjednodušších a nejúčinnějších preventivních opatření, které vám pomohou kvasinkové infekci předejít.

I přes veškerou opatrnost vás kvasinková infekce postihla? Nemusíte se obávat – kvasinkovou infekci lze účinně léčit volně prodejnými léky, které by vám měly ulevit od prvních příznaků během 1-2 týdnů. Mezi přípravky pro léčbu kvasinkové infekce se řadí krémy aplikované na žalud 2-3krát denně, jako je krém Canesten na léčbu vnějších příznaků kvasinkové infekce.

Zde je několik dalších tipů na prevenci:

• Noste volné oblečení a prodyšné bavlněné spodní prádlo, které není příliš těsné
• Nepoužívejte agresivní parfémovaná mýdla nebo sprchové gely v oblasti genitálií
• Pravidelně si penis myjte a po umytí se řádně osušte
• Upřednostňujte sprchu před dlouhou koupelí 

Zjistěte, co je kvasinková infekce a jaké běžné příznaky kvasinkové infekce vám mohou pomoci ji identifikovat. Můžete se také podívat, jak lze kvasinkovou infekci léčit a jak můžete zabránit jejímu návratu.

ZJISTIT VÍCE

Zjistěte, co je bakteriální vaginóza a jaké jsou její příznaky. Dozvíte se, kdo je k této infekci náchylnější a jaké jsou rozdíly mezi kvasinkovou infekcí a infekcí bakteriální. Naleznete zde také rady, jak bakteriální vaginózu léčit a jak zabránit jejímu návratu.

ZJISTIT VÍCE

Zjistěte více o příčinách a rizikových faktorech vaginálních infekcí. Zjistěte, jaké jsou příznaky těchto infekcí, a získejte tipy, jak jim předcházet.

ZJISTIT VÍCE

Zjistěte vše, co potřebujete vědět o kvasinkové infekci během těhotenství. Podívejte se, jaká je prevence vzniku vaginální kvasinkové infekce.

ZJISTIT VÍCE

Vyplňte si náš kvíz o vaginální kvasinkové infekci a zjistěte, co je pravda a co mýtus. Otestujte své znalosti a podělte se o své výsledky!

SPUSTIT KVÍZ

Problém s genitálem u mužů – příznaky a léčba

K nejčastějším problémům mužského genitálu patří pohlavně přenosná onemocnění (genitální bradavice, genitální opar) a poruchy erekce. Důvodem pro konzultaci s lékařem jsou však jakékoli odchylky od normálu.

Pohlavní choroby se často vyznačují kožními problémy. Genitální bradavice jsou ploché nebo typicky květákovité výrůstky narůžovělé nebo našedlé barvy. Někdy splývají v několikacentimetrová ložiska. Může je doprovázet svědění, zarudnutí či bolestivost.

Genitální opar se projevuje drobnými a velmi bolestivými puchýřky v oblasti genitálií nebo konečníku. Častými příznaky jsou také zvýšená teplota nebo horečka, bolest kloubů a svalů. Mnohdy však nemoc proběhne zcela bez příznaků.

Problém se ztopořením penisu při sexuálním styku může být krátkodobý nebo dlouhodobý. Příčinou bývá vyšší věk, stres, špatná životospráva, únava, léky, některé nemoci či porucha nervů způsobujících erekci.

Léčba

Léčba se liší podle konkrétního problému. Na genitální bradavice se používají krémy a roztoky. Lze je také spálit tekutým dusíkem či odstranit chirurgicky. Protože se jedná o infekci způsobenou lidským papillomavirem (HPV), je preventivní možností očkování.

Genitální opar se léčí antivirotiky. Ta se v případě častého opakování nemoci užívají nepřetržitě.

Při pohlavně přenosných onemocněních je vždy nutné léčit oba sexuální partnery.

Při poruchách erekce záleží na jejich příčině. Na sníženou citlivost lze využít volně prodejné přípravky.

Závažnější obtíže se řeší po konzultaci s lékařem léky na předpis, mechanickými pomůckami, injekcemi, v krajním případě transplantacemi protéz do penisu.

Pomoci může také psychoterapie nebo prostá změna životního stylu.

Kožní problémy konzultujte vždy s lékařem. Na poruchy erekce můžete vyzkoušet volně prodejné preparáty, ale pokud nepomohou, je potřeba se nechat vyšetřit a zjistit příčinu poruch. I s těmito problémy se můžete obrátit na naše lékaře online, kteří vám doporučí vhodnou léčbu a v případě vážnějších problémů vás odkážou na návštěvu specialisty.

Rizika neléčení

Neléčením genitálních bradavic a genitálního oparu hrozí nákaza sexuálních partnerů.

Bradavice navíc mohou v některých případech zapříčinit vznik nádoru a genitální opar se často vrací a může se rozšířit i na další místa na těle.

Poruchy erekce mají zejména negativní dopad na psychiku a celkovou kvalitu života. Zároveň však mohou signalizovat vážnější onemocnění, jako je ateroskleróza, cukrovka nebo vysoký krevní tlak.

Obvyklá medikace

Na léčbu genitálních bradavic se využívají krémy či roztoky, na genitální opar antivirotika. Při poruchách erekce mohou pomoci volně prodejné přípravky. V závažnějších případech předepíše vhodné léky lékař.

Pokud trpíte některým z problémů výše, můžete je konzultovat s našimi lékaři online:

Lékař online 24/7

Rizika spojená s vyšším počtem sexuálních partnerů

Vědci varují před zvýšenou promiskuitou. Foto: Profimedia.cz

Angličtí vědci z Ruskin University v Cambridgi analyzovali data od téměř 6 tisíc mužů a žen starších 50 let. Zaměřili se přitom na hledání souvislosti mezi počtem sexuálních partnerů a onkologickým onemocněním.

Z výsledků jejich studie přitom vyplynulo velmi závažné zjištění. U mužů, kteří měli 10 a více sexuálních partnerek, se zvýšilo riziko onkologického onemocnění o 69 % a u žen dokonce o 91 % oproti všem, kteří přiznali jednoho či žádného partnera.

„Předpokládali jsme, že existuje souvislost mezi počtem sexuálních partnerů a rizikem rakoviny, protože už předchozí výzkumy potvrdily, že určité pohlavní choroby jsou spjaté s několika druhy rakoviny.

Ale překvapilo nás, že množství partnerů z tohoto pohledu více škodí ženám než mužům.

Možná se tak děje i silnější vazbou mezi HPV infekcí a rakovinou děložního čípku, než je tomu u rakoviny penisu,“ vysvětluje pro Daily Mail jeden z autorů studie doktor Lee Smith.

Ze studie navíc vyplynulo, že promiskuitnější lidé častěji kouří, vypijí více alkoholu a celkově jejich životní styl s tím zdravým nemá moc společného.

Vědci v této souvislosti varují především před zvýšenou promiskuitou dnešních mladých lidí a zvýšenou oblíbeností seznamovacích aplikací, které podporují příležitostný sex, a tedy i přenos pohlavních nemocí. Zároveň varují před nechráněným sexem jako takovým.

Především dívky by měly mít na mysli, že hormonální antikoncepce je sice ochrání před otěhotněním, nicméně jedině kondom je chrání i před nemocemi, i když ne 100%, a to zejména u HPV infekce.

• neobvyklý výtok z pochvy, penisu nebo konečníku
• bolest při močení 
• hrudky nebo kožní výrůstky kolem pohlavních orgánů nebo konečníku 
• vyrážka 
• neobvyklé vaginální krvácení 
• svědění kolem genitálií nebo konečníku
• puchýře a boláky kolem pohlavních orgánů nebo konečníku

Chlamydie – bohužel toto onemocnění probíhá ve větší míře bezpříznakově. Ženy mohou pociťovat bolest v žaludku, někdy se u nich může objevit krvácení po sexu či krvácení mezi cykly. Muži si mohou stěžovat na bolest či otok varlat.

Syfilis – ani u syfilis nejsou příznaky vždy zřejmé. Řadí se mezi ně malé, bolestivé vřídky nebo vředy na genitáliích, konečníku či jiných částech těla, například v ústech. Dále se může objevit červená vyrážka na dlaních a chodidlech, malé kožní výrůstky po těle, bílé skvrny v ústech, únava, bolesti hlavy, kloubů, horečka či zduřelé žlázy.

Jaroslav Zvěřina: Co možná nevíte o pohlavních infekcíchStyl

Kapavka – přibližně u jednoho z deseti infikovaných mužů a téměř poloviny žen se neobjevují žádné příznaky. U zbytku silný zelený nebo žlutý výtok z pochvy nebo penisu, u žen krvácení před menstruací.

Trichomoniáza – u žen se objevuje bolestivost, otoky nebo svědění kolem vaginy nebo stehen, bolest při sexu a abnormální výtok z pochvy, který může být hustý, ale i naopak tekutý, napěněný či žlutozelený. Zároveň může zapáchat.

Muže pak nejčastěji trápí bolestivá ejakulace, častější močení, bílý výtok z penisu nebo bolestivost, otok a zarudnutí kolem žaludu penisu nebo předkožky.

Sexuolog Jaroslav Zvěřina: Nakazili se při sexuVztahy a sex

Genitální bradavice – jedná se o výrůstky a bradavičky kolem vaginy, penisu nebo konečníku, které doprovází svědění nebo krvácení z genitálií nebo konečníku a zároveň dochází ke změně normálního toku močení.

Genitální herpes – malé puchýřky kolem genitálií, konečníku či stehen. Když prasknou, nechají po sobě otevřené ranky, které pálí či svědí, vše doprovází bolest při močení a u žen vaginální výtok.

Muňky nebo také genitální vši – způsobují zejména noční svědění v oblasti ochlupení. Ve spodním prádle se může objevit černý prášek, modré skvrny nebo skvrny od krve.

Svrab – jedním z prvních příznaků je intenzivní noční svědění. Vyrážka se může objevit kdekoli, ale často začíná mezi prsty, postupně se dál šíří po těle a mění se v malé červené tečky.

Hlavní zprávy

Vagina Quest aneb na samý konec a už nikdy zpátky v hledání vaginálního zdraví

Toto je příběh pátrání po mé vlastní vagíně respektive po její funkční a prospívající verzi. Má sloužit jako povzbuzení všem ženám, co jsou na podobné cestě, i těm, které zatím neví, že je čas se na ni vydat. A že to není žádná malá skupina. Podle statistik se s obtížemi, které mě na tuhle cestu vyhnaly, setkává většina žen v produktivním věku.

Je smutnou skutečností, že až 18 % žen se s vaginálními obtížemi setkává opakovaně, a to často právě kvůli tomu, že nedostávají od svých gynekologů a gynekoložek správnou diagnózu, a tedy ani léčbu.

Můj příběh je také příběhem o odcizení se od vlastního těla a o zdravotnickém systému, který vás často zklamává a občas ponižuje.

Přesně z takového zoufalství ale vzniká chuť s tím něco dělat – a snad i pomoci ženám, které řeší stejné problémy.

Někdy v průběhu minulého léta jsem si uvědomila, že jsem v pasti. Moje vagína přestala spolupracovat. Už měsíce jsem se nemohla vyhrabat ze sérií nejrůznějších potíží. Postupně jsem se naučila rozeznat asi pět typů různého svědění, pálení, řezání, bolestivého tlaku a neurčitého, byť jasného poševního nekomfortu.

S mou gynekoložkou jsme si zaběhly rutinu: Základní prohlídka, odběr vzorků na kultivaci, během čekání na výsledky nasazená místní antibiotika (případně doporučení nějakých lokálních probiotik, do kterých jsem lila pěkné stovky a tisíce), a hned po menstruaci zase zpátky k původním potížím.

Cyklus dokončen, je čas začít znovu!

Když jsem si zpětně procházela výsledky kultivací, dostala jsem se až na pět podobných relapsů ročně, což už znamená chronickou nemoc. Schopnost mé lékařky reagovat na opakující se potíže byla silně omezená, v zásadě šlo o doporučení zkoušet to stále znovu. Ze vzteku a bezmoci mi jednoho ubrečeného dopoledne na gauči došlo, že se o sebe budu muset postarat sama. 

Přednosti penisu

Jako moderní žena jistého věku jsem samozřejmě začala se sebediagnózou na Googlu. Lékaři a lékařky si sice z internetem poučených pacientek rvou vlasy, ale říkám si, dobře jim tak.

Hledáním na internetu trávím celou sobotu a neděli. Je složité hledat informace o něčem, co nevíte, jak se jmenuje. Postupem času se ale dostanu na správnou stopu.

Konečně to má jméno! Vulvovaginální dyskomfort.

Jako by se přede mnou otevřela brána do nového světa, s touhle magickou formulí hned nacházím spoustu článků přímo k věci, mnohem více k věci než dřív.

Dokud nemáte jméno, věc neexistuje a pátráte v temnotě. Cítím se nesmírně posilněná, teď už mě nic nemůže zastavit. Ocitám se v poznávací smršti, která mě zavede do nejroztodivnějších míst.

Celý víkend jsem jako na houpačce mezi zoufáním si a poznáváním.

I když výsledky vyšetření ukazují jen drobné odchylky, nebo vůbec nic, ženy přesto reportují zásadní narušení zdravotního komfortu. Důvodem už není konkrétní zánět nebo infekce, ale narušení rovnováhy poševního prostředí.

Hrabu se v článcích o vaginální mikroflóře u primátů. Mlhavě vzpomínám na vysokoškolskou statistickou inferenci a co to tedy může znamenat pro mě.

Mnoho studií, o kterých čtu, je provedeno na afroamerických ženách, a jak se dočítám záhy, etnický původ má na vaginální mikroflóru zásadní vliv.

Stejně tak mudruji nad případovou studií newyorského gynekologa, který vyléčil svou pacientku vitamínem D (začnu ho brát ve velkém).

Se svým mužem diskutuji výhody vlastnictví penisu. Myslím, že ho z praktického hlediska preferuji před vagínou. Ptám se mého muže, zda by mu vadilo, kdybych měla penis.

Moc se mu to nezdá, je docela konzervativní a má navíc k mé vagíně evidentně mnohem vřelejší vztah než já. Dočítám se také, že ve vagíně existuje biofilm. Mikroorganismy vytvoří na sliznici odolnou vrstvu, se kterou se dá léčbou jen těžko pohnout.

Představa vagíny jako kapsy, do které se něco nasype, se mi hroutí jako pudinkový model atomu. 

Až na samotném konci víkendového bádání nacházím poklad. Vůbec nechápu, jak je možné, že jsem na něj nenarazila dřív.

Fakultní nemocnice v Hradci Králové má specializovanou Poradnu pro vulvovaginální dyskomfort! Lehce nevěříčně hledám, zda něco podobného funguje i jinde. Nic nenacházím.

A druhá perla: objevuji knihu Vulvovaginální dyskomfort a poruchy poševního prostředí (Špaček, Buchta (sic!), Jílek a kol., 2013), také sepsanou lékařským týmem v Hradci Králové.

Vagína v kontextu celého těla

Ihned objednávám knihu a sebe do poradny v Hradci, která má bohužel otevřeno jen několik dní v měsíci, vždy ve čtvrtek. Díky všem dosud prostudovaným zdrojům už vím, že vulvovaginální dyskomfort, tj.

příznaky jako je výtok, svědění, pálení, řezání nebo bolest během pohlavního styku, jsou důvodem, proč nejčastěji chodíme do gynekologické ordinace. Někdy se skutečně jedná o infekci nebo zánět, které je pak třeba léčit.

Často ale výsledky vyšetření ukazují jen drobné odchylky, nebo vůbec nic, přestože ženy reportují zásadní narušení zdravotního komfortu.

Důvodem zde už není konkrétní zánět nebo infekce, ale narušení rovnováhy poševního prostředí a skrze nasazení léčby (ať už lékařem nebo samoléčbou) dochází jen k další disbalanci vaginálního mikroekosystému. Problém se tak postupně dostává do chronické fáze, kdy po léčbě nastane chvilková úleva, ale problémy se pak vrátí s novou silou.

Všimla jsem si, že odborné lékařské články na dané téma jemně, ale nekompromisně naznačují, že běžní gynekologové a gynekoložky často chápou vaginální ekosystém velmi zjednodušeně a neumí kvalitu poševního prostředí vyhodnotit ani monitorovat.

Je totiž poměrně těžké říct, jak přesně vypadá zdravá mikroflóra, protože každá je jiná a mění se podle životního období i v průběhu menstruačního cyklu.

Věnovat se kvalitě poševního prostředí je navíc běh na dlouhou trať, lékaři by museli znát životní styl pacientky a dívat se na vagínu v kontextu kondice celého těla. Tedy přesně to, na co nejsou na běžné gynekologii vůbec stavění.

Do hradecké poradny potřebujete doporučení svého gynekologa, vyrážím proto co nejdřív za svým lékařem (v ordinaci se střídají s lékařkou, za kterou běžně chodím a nechci čekat na její ordinační den). Doktor není nijak nadšen, bere to asi jako vyjádření nedůvěry, umně balancuje na hranici hrubosti, kterou nemůžete pojmenovat a tedy se jí ani bránit.

Přemýšlím, jestli svým požadavkem zpochybňuji jeho autoritu a ukazuji nedůvěru, jestli mě považuje za pološílenou “internetovou” pacientku, která neví co chce, a nedá pokoj, dokud to nedostane. Cítím jeho nevoli a následné vyšetření mi zcela poprvé připadá jako narušení mé tělesné integrity. Rozhodnu se k němu již nechodit.

Ze šoku se ale pomalu klube uspokojení – vstupenku do dalšího levelu svého questu držím v ruce.

Lékař mi popisuje, že měl pacientky, které lily na pochvu vařící vodu, aby nepříjemné vjemy přehlušily. Jedná se ale prý „jen“ o poblázněná nervová zakončení.

Konečně se ve zvolený den dostanu do Hradce. Doktorovi předám své dokumenty, shrnu, jak jsem se tam vzala. Popisuje mi, jak gynekoložky a gynekologové reagují na každý menší nález napsání širokospektrých antimykotik a antibiotik, které vezmou vaginální mikroflóru, ten velmi individuální a různorodý ekosystém, kobercovým náletem.

Bavíme se o tom, že kultivace říká o reálném zdraví nebo nemoci jen velmi málo, protože nález může být výsledkem krátkodobého vychýlení rovnováhy nebo prostě vytržením informace o přítomnosti jedné bakterie ve větším množství z kontextu proměn prostředí v závislosti na menstruačním cyklu, psychickém a fyzickém stavu nebo vnějším prostředí.

Vyšetření probíhá učebnicově.

Kromě klasického vyšetření, co znám z běžné návštěvy gynekologa, dělá doktor čichový aminový test a analyzuje živý vzorek sekretu pod mikroskopem (tedy pohled na poševní prostředí v reálném čase) a popisuje mi, co je ze vzorku schopen vyčíst.

S napětím čekám na verdikt a nestačím se divit. Jsem v zásadě zdravá – žádný velký problém neexistuje, jen lehce vychýlená rovnováha poševního prostředí. Na mé vagíně není nic, co by vyžadovalo klasickou léčbu, natož pak širokospektré dryjáky.

Jako léčbu dostávám lék na posílení imunity močových cest, jejichž kondice je se stavem poševní mikroflóry nerozlučně spjatá. Zrovna tak střevní mikroflóra má na gynekologické problémy tohoto typu vliv.

Rozhození jedné části systému se postupně přelije do dalších a můžete se tak snadno ocitnout v začarovaném kruhu.

Na vlastní kůži (sliznici) pociťuji, jaký průšvih představuje rozparcelovaný přístup západní medicíny a začínám chápat, proč klasická gynekologie při řešení dyskomfortu tápe.

Cílem léčby bude celkové zlepšení kvality a odolnosti poševní mikroflóry. Kromě léčby močových cest a probiotik se musím také obrnit trpělivostí, lékař mě varuje, že návrat do rovnováhy může trvat až dvakrát déle, než samotné potíže (čti: roky).

Ani obecně protežovaná vaginální probiotika, která mají zabránit množení nepreferovaných mikroorganismů a do kterých ženy investují ohromné peníze, nejsou nakonec bez háčku. Laktobacilů totiž existuje celá řada a je těžké určit, jaká jejich kombinace dominuje vaší zdravé mikroflóře.

Paradoxně ty kmeny, které se nejlépe hodí (z čistě výrobních důvodů) na použití v těchto preparátech, nejsou ty, které mají nejvýznamnější vliv na stabilizaci poševního prostředí. 

Bagatelizace a psychotraumatizace

Během následujícího roku se vydávám do Hradce ještě třikrát. Dostáváme se do temnějších zákoutí problému poševního dyskomfortu. Zmiňuji, že často je pálení, řezání nebo jiný projev dyskomfortu tak silný, že mám pocit, že se zblázním, ale vyšetření nic závažného neukazují. Lékař mi popisuje, že měl pacientky, které lily na pochvu vařící vodu, aby nepříjemné vjemy přehlušily.

Jedná se ale prý „jen“ o poblázněná nervová zakončení, která přehnaně reagují na dlouhodobé výkyvy prostředí, což logicky nemá odraz v klinickém výsledku. Vzpomenu si na jednu ze studií, kterou jsem na začátku svého questu načítala a která mluví o „bagatelizaci a následné psychotraumatizaci“ pacientek, u kterých potíže často neodpovídají nálezu. Je mi úzko z té míry zbytečného utrpení.

Jak taková psychotraumatizace taky může vypadat? Když máte příznaky, které vám doslova ničí život, dojdete k závěru, že je s vámi něco opravdu špatně. Na vytlačení tělesných vjemů do podvědomí, abyste vůbec mohly normálně fungovat, vynakládáte ohromné množství energie. Trpí tím vaše životní spokojenost, sexuální a partnerský život.

Postupně ztrácíte důvěru ve zdravotnický systém, protože vás jednoduše nechává na holičkách. Pokud se v té době pokoušíte otěhotnět, i reprodukci začnete vnímat jako něco problematického. Vaše vagína je nepřítel.

Jak se na ní vůbec chcete spolehnout, až přijdou mnohem náročnější období? To jsou ohromné a zároveň neviditelné osobní a společenské škody, které si každý den způsobujeme v gynekologických ordinacích.

Právě pochopení toho, co se s mým tělem děje, a získání sebevědomí ohledně jeho funkčnosti, vidím jako jeden z hlavních kroků k mému postupnému uzdravení.

Emancipovat pacientky ve vztahu k jejich vlastnímu tělu, dát jim analytické nástroje a rámce pro pochopení toho, co se s nimi děje, jistě není ta nejrychlejší cesta, jak je dostat ze své ordinace, za to je to ale efektivní nástroj léčení.

Informace z hradecké poradny mi daly odstup a základní klid. Umím teď mnohem lépe poznat, kdy stačí počkat, jak si sama neinvazivně pomoci, a kdy se děje něco, co skutečně vyžaduje lékařský zásah.

Je to svým způsobem neustálý experiment, který zabere hodně času a invence, ale je to postup společný pro všechny celostní přístupy. Řešení problému nehledáte izolovaně, ale ve výjimečně komplexním a u každé z nás jedinečném systému lidského těla.

Můj quest se chýlí ke konci. Ne že bych byla dnes úplně bez potíží, ale mám nad nimi základní kontrolu. Když se na svou cestu dívám zpětně, uvědomuji si své privilegium.

Čas na dlouhé rešeršování a čtení odborných textů, možnost vzít si půl dne volna a vyrazit do poradny přes půl republiky, mít veškerý čas na zabývání se sama sebou.

Vnímám proto jako svůj závazek tyhle těžce vydobyté poznatky sdílet s co největším počtem žen a doufám, že aspoň některým z vás ušetřím čas a stres z nejistoty.

Chtějte od gynekologů a gynekoložek pořádnou diagnostiku, ne odfláknutou práci s trvalými následky. Zjistěte si, zda vaše gynekologická praxe umí pracovat s čichovými aminotesty a nativním preparátem (tedy musí mít mikroskop a nebát se ho použít). Zda je schopná reagovat na opakující se problémy jinak než věčným předepisováním léků.

Čím déle totiž půjdete touhle cestou, tím déle vám bude trvat vrátit se zpátky. Pokud jste v koncích, obraťte se na specialisty. A hlavně – nezoufejte! Nalezení vaginální rovnováhy může být na dlouhé lokte, ale věřte mi, že v tom nejste samy. Dostaňme tenhle problém, který často ani nemá jméno, na světlo a do diskuse nejen mezi námi.