V ČR začíná epidemie chřipky – vše o zdraví

V uplynulých měsících bylo (a stále je) hlavním mediálně probíraným tématem onemocnění covid-19. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že ostatní nemoci vymizely, avšak není tomu tak.

V nadcházejícím období se dá totiž kromě pokračující pandemie koronaviru očekávat i každoroční epidemie chřipky.

Co má společného se zmíněným covidem? Může sám pacient už při prvních příznacích poznat rozdíl mezi těmito dvěma chorobami? A jak je to s rizikovými skupinami? Dozvíte se v rozhovoru s vedoucím Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ve Státním zdravotním ústavu, MUDr. Janem Kynčlem, Ph.D.

O chřipce se v současné době, kdy jsou média plná informací o covidu-19, příliš nemluví. To však neznamená, že by vymizela. Dokážete odhadnout, jak bude probíhat letošní chřipková sezóna?

Chřipka určitě nevymizela, chřipka tady s námi byla, je a bude. V mírném zeměpisném pásmu se vyskytuje každoročně v různě rozsáhlých epidemiích, k nimž dochází v zimním období.

Odhadovat průběh letošní chřipkové sezóny je zatím předčasné, chřipka se na evropském kontinentu zatím vyskytuje jen zcela ojediněle a jsou tu záchyty obou typů chřipkových virů (A i B).

Z toho zatím nelze predikovat, který konkrétní virus bude v letošní zimní sezóně dominantní.

Lze pouze spekulovat, že vzhledem k omezeným sociálním kontaktům a používání roušek by chřipková epidemie v nadcházející sezóně mohla být spíše mírná, ale chřipka skutečně dokáže překvapit.

MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.

Absolvoval 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy (3. LF UK) v Praze, kde studoval obor lékařství a získal atestaci v oboru hygiena a epidemiologie. Na téže fakultě absolvoval postgraduální doktorské studium biomedicíny, titul Ph.D. získal v oboru preventivní medicína. Absolvoval tříměsíční stáž na PHLS Communicable Disease Surveillance Centre v Londýně.

V současnosti pracuje jako vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ve Státním zdravotním ústavu a působí rovněž jako odborný asistent Ústavu epidemiologie a biostatistiky na 3. LF UK.

Je členem Poradního sboru Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), místopředsedou Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii České lékařské společnosti JEP a členem Evropské sítě pro surveillance chřipky.

Slova epidemie a pandemie jsou nyní hojně používána. Jaký je mezi nimi rozdíl?

Pandemie je rozsáhlá epidemie, která postihla více kontinentů.

Dá se říct, v čem jsou si nemoci covid-19 a chřipka podobné a v čem se naopak liší?

Obě nemoci jsou primárně respirační onemocnění, tedy onemocnění dýchacích cest, a obě kromě toho mohou způsobovat postižení celé řady dalších orgánů. Nakažlivost obou nemocí je podobná, ale chřipka má kratší inkubační dobu a šíří se tedy v populaci rychleji než covid-19.

Obě nemoci se liší především v odlišném průběhu a závažnosti u jednotlivých věkových skupin populace. Přestože se o tom vedou velké a mnohdy téměř nesmiřitelné diskuse, u dospělých zhruba ve středním věku jsou obě nemoci podobné, u obou z nich můžeme pozorovat široké spektrum průběhů od bezpříznakového až po závažné smrtící onemocnění.

U dětí je určitě závažnější chřipka, covid-19 v této skupině probíhá až na výjimky mírně nebo bez příznaků. Naproti tomu u starších a chronicky nemocných osob je onemocnění covid-19 závažnější. Chřipka v této skupině je problém a covid-19 je ještě větší problém.

Pro covid-19 jsou rizikové faktory například obezita, vysoký krevní tlak nebo vyšší věk. Dá se něco podobného říci i o chřipce?

Ano, a je to velice podobné. Například obezita je typický rizikový faktor i pro chřipku; pokud bych to řekl velmi laicky, obézní člověk při chřipce má problém „to udýchat“. To se v zásadě týká i těhotných, především ve vyšším stupni těhotenství, kdy je bránice vysoko posunutá a omezuje plicní funkce.

Onemocnění srdce a cév je další ze známých rizikových faktorů, tito lidé mají komplikovanější průběh chřipky a mnohem častěji v důsledku chřipky umírají.

Platí to však i obráceně, chřipka je schopna způsobit závažné kardiovaskulární komplikace, a to i u osob bez předchozího onemocnění srdce a cév.

U osob nad 40 let věku je během několika dní následujících po chřipkové infekci až 10× vyšší riziko srdečního infarktu a až 8× vyšší riziko mozkové mrtvice.

U covidu se mluví o nejčastější formě přenosu kapénkovou infekcí a jako prevence se doporučuje nošení roušek. Jak účinné jsou roušky coby ochrana před chřipkou?

Roušky určitě mají účinek i v ochraně před chřipkou. Jen na připomenutí: hlavní význam použití roušek je pro nemocného, zabraňuje se tak šíření infekčních kapének do okolí, jejich efekt pro zdravého jako prevence je omezený, ale není nulový. Proto se u chřipky opakovaně zdůrazňuje potřeba dodržování respirační etikety, tedy mít zakrytý nos a ústa při kašli a kýchání.

Již v době našich babiček se vědělo, že pokud je například v rodině novorozenec a matka má nějakou respirační infekci, vezme si při kojení roušku; byla to praxí nabytá zkušenost, jen v současnosti trochu pozapomenutá…

Jak správně používat zmíněnou roušku, aby člověka chránila před covidem, chřipkou, případně jinými respiračními chorobami?

Rouška má zakrývat nos a ústa a má dobře přiléhat k obličeji, tedy je třeba vytvarovat okraj, zejména kolem nosu a pod očima, kde bývá mezera největší.

Je důležité se přední části roušky nedotýkat rukama, aby se ruce nekontaminovaly, tedy sahat jen na okraje roušky. Taktéž by se rouška, pokud ji nemám na obličeji, neměla povalovat všude možně, čímž opět může docházet k přenosu nákazy na povrchy nebo ruce.

A ještě bych měl připomenout, že i rouška má omezenou délku použití, tedy jednorázovou rozhodně nelze používat několik dní nebo týden a látkovou je po použití třeba správně vyprat (vyvářka nebo vyšší teplota, nejméně 60 stupňů Celsia).

Covid má v začátcích u mnoha lidí podobné příznaky jako klasická chřipka. Může pacient sám na sobě rozpoznat rozdíly mezi příznaky těchto chorob? Jak?

Není to snadné, příznaky mohou být skutečně podobné, mezi ty základní patří suchý kašel, horečka, bolest hlavy, kloubů, svalů nebo dušnost. Relativně častým příznakem, který bývá u covid-19, je ztráta čichu nebo chuti.

Na druhou stranu chování nemocného by mělo být u obou nemocí podobné, takže nejsem přesvědčen o nezbytnosti laboratorního vyšetřování všech.

Nemocný jedinec s chřipkou i covidem by se měl izolovat od svého okolí, mít klidový režim na lůžku, dostatek tekutin, v případě potřeby používat léky na snížení teploty či zmírnění kašle a při zhoršování stavu ideálně telefonicky konzultovat další postup s lékařem.

Jak dlouho je člověk s chřipkou infekční pro své okolí? Je to srovnatelné s infekčností osob s covidem?

U chřipky je období nakažlivosti u dospělých osob v prvním až pátém dni onemocnění. U osob se sníženou obranyschopností a u dětí může být období nakažlivosti významně delší.

U covid-19 je nakažlivost až osm dní po začátku příznaků onemocnění u mírných průběhů onemocnění, u závažných průběhů se virus v dýchacích cestách nebo ve stolici vyskytuje déle. Komplikací ovšem je, že u covid-19 dochází k přenosu infekce od infikované osoby i jeden až dva dny před nástupem onemocnění.

U covidu-19 je v současnosti možné otestovat, zda proti němu má daný člověk protilátky. Lze podobný test provést i u chřipky?

Samozřejmě i u chřipky lze vyšetřit protilátky, u pacientů se to však běžně neprovádí, ta informace by pro konkrétního pacienta měla omezený význam. V lidské populaci běžně cirkulují dva subtypy virů chřipky typu A (H1N1 a H3N2) a dvě linie virů chřipky typu B. To znamená, že i když prodělám infekci jedním konkrétním virem, mohu stále ještě onemocnět dalšími chřipkovými viry.

Provádějí se také testy na aktuálně probíhající chřipkovou infekci podobně jako na koronavirus?

Systém surveillance (získávání informací o výskytu určité nemoci v populaci a sledování všech podmínek a faktorů, které výskyt a rozvoj daného onemocnění ovlivňují, pozn. red.) akutních respiračních infekcí (ARI) a chřipkových onemocnění (ILI) zahrnuje sledování výskytu těchto infekcí v populaci, včetně sledování výskytu chřipkových onemocnění v rámci intenzivní péče.

Testy se provádějí jednak u závažných onemocnění, tedy především u hospitalizovaných pacientů nebo u pacientů s velmi závažným chronickým onemocněním, a také se provádějí takzvaná sentinelová vyšetření, což jsou jednotlivé odběry od pacientů spolupracujících praktických lékařů.

Každý týden se v každém kraji odebírá vzorek od dětského a dospělého nemocného s akutní respirační infekcí a tyto vzorky jsou v Národní referenční laboratoři pro chřipku vyšetřovány na celý panel hlavních respiračních virů.

Právě touto cestou máme dobrý přehled o tom, kteří původci v ČR cirkulují a aktuálně vyvolávají respirační infekce. Tyto informace jsou pravidelně zveřejňovány na webu Státního zdravotního ústavu a krajských hygienických stanic.

Je možné, že člověk dostane covid i chřipku najednou? Jak vážná by mohla být kombinace těchto onemocnění?

Vyloučit to nelze. Obě onemocnění postihují primárně respirační trakt a nepochybně není žádoucí prodělat opakované, nasedající, nebo dokonce současně probíhající závažné onemocnění dýchacích cest vyvolané těmito původci. To byl i důvod, proč se před letošní sezónou apelovalo na využití očkování proti chřipce.

Vakcína proti chřipce samozřejmě nechrání před onemocněním covid-19, ale přispěje k odlehčení náporu nemocných v době, kdy probíhá epidemický výskyt covid-19.

Covid a chřipka se často srovnávají i z hlediska smrtnosti. Je podle vás správné počet úmrtí na tyto dvě nemoci srovnávat? Jak vypadá smrtnost obou onemocnění podle aktuálních čísel?

Toto porovnávání je další z mnohdy vyhrocených diskusí.

Pokud se emočně oprostím od často velmi tragických osobních příběhů pacientů s chřipkou i covidem a zůstanu u neosobních sumárních dat, tak smrtnost chřipky je zhruba 0,1 procenta.

Celosvětová data z aktuálních publikací ukazují, že smrtnost covid-19 se pohybuje na úrovni přibližně 0,25 procenta – tedy „jen“ dva a půl krát více, přičemž je pravděpodobné, že v průběhu času se číslo bude dále snižovat.

Zajímavé:  Léky Na Hubnutí Na Recept?

Tím zásadním problémem ovšem je, že chřipka každoročně postihne zhruba 10 procent obyvatel, ale covid-19 nyní prochází celou populací, proto máme tak vysoké počty v absolutních číslech.

U covidu vidí mnozí politici i zdravotníci budoucí naději v podobě očkování. Proti chřipce očkovat lze, přesto je například v Česku proočkovanost velmi nízká, jen zhruba pět až sedm procent. Čím si to vysvětlujete?

Nízkou proočkovanost proti chřipce považuji za kombinaci několika faktorů. Tím hlavním je podceňování závažnosti chřipky, protože chřipka, na rozdíl od většiny ostatních respiračních viróz, je skutečně závažné onemocnění a často u ní dochází ke komplikacím.

S tím souvisí i zaměňování chřipky s jinou nemocí, především s mnohem mírnější nemocí z nachlazení. Mnozí již na podzim hovoří o tom, že měli chřipku, což je ovšem vysoce nepravděpodobné. Chřipka se na podzim obvykle vyskytuje jen zcela ojediněle a její dominantní výskyt je až v průběhu chřipkové epidemie, tedy období zhruba šest až osm týdnů, obvykle až na počátku nového roku.

Dále pak nedostatečná informovanost, tím myslím, že především senioři a chronicky nemocní bez ohledu na věk by se měli nechávat každoročně očkovat a toto by jim měl doporučovat jak praktický lékař, tak odborný lékař specialista, u nějž se pacient léčí se svým chronickým onemocněním.

Očkování proti chřipce provází řada mýtů, například že způsobuje mírnou infekci nebo že pokud očkování člověk neopakuje každý rok, chřipka u něj bude mít těžší průběh. Jak se na takováto tvrzení díváte?

Vzhledem k tomu, že se u nás používá neživá vakcína, která navíc obsahuje jen části viru chřipky nebo jeho povrchové antigeny, v žádném případě není schopna způsobit ani mírnou infekci. Určitá nejistota nebo spekulace může souviset se specifičností chřipkových virů, tedy s tím, že vakcína proti chřipce nebude fungovat na 100 procent.

V rámci časových možností nemám problém diskutovat s osobou zvídavou, tedy snažit se tuto problematiku vysvětlovat, ale pokud je někdo zásadně přesvědčen o své pravdě, obvykle diskuse nemá význam.

Zároveň musím dodat, že i po očkování proti chřipce, podobně jako u jiných vakcín, se mohou vyskytnout nežádoucí reakce, z nichž většina je mírná a během několika dní odezní. Neexistuje totiž žádný lék (a tedy ani očkování) zcela bez nežádoucích účinků, vždy však významně převažují výhody.

Je pravda, že starší osoby mají po očkování méně protilátek a jsou tak očkováním hůře chráněny?

Ano, starší osoby obvykle vytvoří po očkování méně protilátek. Souvisí to s postupným poklesem výkonnosti jejich imunitního systému.

Z uvedeného důvodu existují speciální vakcíny určené právě pro starší populaci, buď se přidává adjuvans (prostředek zesilující imunitní reakci na podaný antigen, pozn. red.

), nebo se zvyšuje množství antigenu (látka, která navozuje produkci jedné nebo více protilátek, pozn. red.), přičemž obojí vede k vyšší tvorbě protilátek po očkování.

Jak rychle po očkování proti chřipce nastupuje ochrana před tímto onemocněním?

Ochrana nastupuje přibližně 10 až 14 dní po očkování.

Je očkování stejně účinné proti všem třem typům virů chřipky, tedy A, B i C?

Vakcína v současnosti obsahuje čtyři nejčastěji se vyskytující chřipkové kmeny (dva viry chřipky typu A a dva viry chřipky typu B). Účinnost proti jednotlivým kmenům je různá a závisí na podobnosti mezi vakcinálním kmenem a kmenem aktuálně cirkulujícím, protože chřipkové viry se průběžně antigenně mění, právě proto nedosahujeme účinnosti 100 procent.

K tomu by se mohla v budoucnu přiblížit až univerzální chřipková vakcína, pokud se ji ovšem podaří vyrobit. Očkování nechrání proti chřipce typu C, která ale probíhá jen jako mírné onemocnění, zejména v dětských kolektivech.

© RFBSIP – Adobe Stock

Může onemocnět chřipkou i očkovaný člověk?

Ano, možné to je. Rád bych v této souvislosti zmínil, že očkování proti chřipce má dva cíle, chránit před chřipkou a chránit před komplikacemi chřipky.

Tudíž i když jsem očkovaný, mohu onemocnět, ale průběh onemocnění bývá mírnější a významně se sníží pravděpodobnost výskytu komplikací.

Třeba ochrana vůči úmrtí je až 80procentní, proto je žádoucí nahlížet na očkování proti chřipce spíše vzhledem k té druhé skutečnosti, tedy jako na prevenci závažného průběhu.

Pokud prodělá chřipku neočkovaný člověk, poskytuje mu to pak stejnou ochranu jako očkování? Na jak dlouho?

Prodělání chřipky poskytuje dlouhodobou, pravděpodobně až celoživotní imunitu vůči danému kmenu chřipky. Tato imunita je ovšem přísně kmenově specifická, tedy je nadále možné onemocnět jiným kmenem chřipky (nikoliv jen jiným typem nebo subtypem).

Kdy je nejvhodnější doba pro očkování proti chřipce?

Očkuje se před chřipkovou sezónou, z hlediska snahy o maximální ochranu je to ještě před tím, než se začne nemoc hromadně vyskytovat, a naopak zase ne příliš brzy, aby protilátky byly i v průběhu chřipkové epidemie ještě na dostatečné hladině. Konkrétně to znamená, že ideální je říjen a listopad.

Má smysl užívat po dobu chřipkové a letos i covidové epidemie preventivně nějaké doplňky stravy? Jaké?

Nejsem zastáncem příliš velkého množství různých doplňků stravy. Za důležitější považuji pestrou stravu včetně ovoce, přiměřený pohyb a zdravý životní styl, tedy třeba také aspoň trochu sportu nebo otužování, čímž se posílí všeobecná obranyschopnost organismu.

Pokud to jen trochu jde, nebýt ve stresu a být optimistou, přestože si uvědomuji, že se to snadno říká, ale někdy hůř činí. Pokud bych měl sáhnout po nějakých doplňcích stravy, tak v zimních měsících bych asi doporučil vitamín D, kterého má v našich podmínkách většina populace nedostatek, případně občas vitamín C, ale ten skutečně jen nárazově a ne pravidelně.

Epidemie chřipky se teprve rozjede. Po školách se vylidní i pracoviště

Chřipka řádí mezi školou povinnými dětmi. Někteří ředitelé proto vyhlásili chřipkové prázdniny. Stejný scénář teď nastane i na pracovištích. Až na to, že zaměstnanci nemohou očekávat celozávodní volno, velká část z nich ovšem bude muset s chřipkou zůstat doma.

„V tomto týdnu se začala přesouvat chřipka od dětí k dospělým v produktivním věku. Největší nárůst nemocnosti je aktuálně ve skupině 25 až 64 let, a to o třetinu. Kdežto u dětí se nárůst pohybuje mezi 20 a 30 procenty. Postupně se tedy nemoc přelévá dál,“ popisuje vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.

Epidemie chřipky vypukla už po celém území Česka. Celková nemocnost akutními respiračními infekcemi včetně chřipky je na úrovni 1865 nemocných na 100 tisíc obyvatel. Epidemie se vyhlašuje, pokud počet nemocných vystoupá nad 1500 až 1600 pacientů na 100 tisíc obyvatel.

Nejhorší je aktuálně situace v Jihočeském kraj. Ten hlásí 2211 pacientů s akutním respiračním onemocněním. Oproti minulému týdnu se počet nemocných zvýšil o téměř 24 procent, nejvíce u předškolních dětí do pěti let. Jejich nemocnost vzrostla o o 27,4 procenta na 6662 případů na 100 tisíc lidí. Jedno dítě na následky chřipky zemřelo.

Nyní nelze odhadnout, jak dlouho se Česko bude s epidemií potýkat.

„Obecně ale platí, že chřipková epidemie trvá čtyři až šest týdnů,“ vysvětluje Kynčl. Zatímco u dětí už naplno propukla, dospělí mohou očekávat její nástup právě v příštích týdnech.

Zatímco délka epidemie chřipky se příliš nemění, v novém tisíciletí došlo k posunu jejího nástupu. V posledních letech si už lékaři zvykli, že největší nárůst pacientů přichází v druhé polovině ledna nebo až na přelomu prvního a druhého měsíce.

„Vánoční a novoroční svátky obvykle přicházející chřipkovou epidemii rozmělní. Lidé nejsou v kolektivech, ať už děti nebo dospělí, takže v tu chvíli se nemoc tak intenzivně nešíří. Za posledních 20 let ale došlo k posunu nástupu chřipky. V současnosti tak epidemie začíná o něco později, v některých zemích třeba až o měsíc, než tomu bývalo před 20 lety,“ vysvětluje Kynčl.

Proč tomu tak je, v tom zatím vědci nemají jasno. Vyšší teplota v zimních měsících, která se nabízí, v případě chřipky nehraje podle epidemiologů takovou roli.

„Chřipková epidemie začíná klidně i za arktických mrazů, takže u viru chřipky až tak neplatí, co třeba u jiných respiračních virů, kde má teplota o něco vyšší vliv,“ přibližuje Kynčl.

Vliv na vývoj epidemie patrně nemá ani letecká doprava, protože chřipka se po Evropě šířila ještě před jejím rozvojem. Jistou příčinou může být ale vlhkost.

„To je třeba důvod, proč se v tropech a subtropech chřipka vyskytuje celoročně s určitým maximem v době monzunů, kdežto v mírném zeměpisném pásmu v období zimy,“ dodává Kynčl.

V Česku momentálně stejně jako v celé Evropě převládá virus chřipky typu A. Hygienici lidem doporučují, aby se vyhýbali větším kolektivům a hlavně dodržovali základní hygienická pravidla. Tedy kýchat do kapesníku a po cestě hromadnou dopravou si vždy umýt ruce.

Chřipková epidemie zachvátila celé území ČR

Hlavní obsahNemocnost v krajích
Foto: Novinky

„Nejnovější údaje zpracované Státním zdravotním ústavem potvrzují, že probíhá plošná chřipková epidemie na celém území ČR. Cirkuluje převážně vir chřipky typu A,“ uvedla Gottvaldová, podle níž nemocnost oproti minulému týdnu narostla o 28 procent.

Lidé by se měli snažit vyhýbat se místům s velkou kumulací osob, měli by si často mýt ruce a zajistit si přísun vitamínů.

„Pokud již nemocní jste, chovejte se zodpovědně, infekci nepodceňujte a nešiřte dál – je mnohem lepší chřipku vyležet než nákazu dále šířit,” dodala Gottvaldová.

„Celková nemocnost chřipkou je 327 nemocných na 100 000 obyvatel. Na základě těchto údajů a výrazné dynamiky nárůstu počtu nemocných ve všech věkových skupinách i ve všech okresech kraje je zřejmé, že Zlínský kraj je ve fázi nastupující celoplošné epidemie,” uvedli zlínští hygienici.

Zajímavé:  Přírodní Léčba Parkinsonovy Choroby?

Kvůli chřipce zakazují nemocnice návštěvyDomácí

Na více než 1700 nemocných vrostl počet nemocných v Pardubickém kraji. „V tomto týdnu přibylo akutních respiračních infekcí o 44 procent. Jako kraj jsme přesáhli hranici epidemie,” citovala ČTK ředitelku protiepidemického odboru krajské hygienické stanice Olgu Hégrovou. Hranice pro vyhlášení epidemie je 1500 případů na 100 000 lidí.

V Ústeckém kraji je kolem 14 400 nemocných, to znamená 1800 lidí na 100 tisíc obyvatel.

Respirační nemoci ve Středočeském kraji má 1911 lidí ze 100 000, o 32 procent víc než před týdnem. Nemocnice zakazují návštěvy.

Epidemii vyhlásili i v Libereckém kraji. Na 100 000 obyvatel je 1683 případů nemocí dýchacích cest. Nemocnost stoupla za poslední týden o 18 procent.

V Plzeňském kraji je nemocných 1600 lidí na 100 000 obyvatel. Za týden stoupla nemocnost o 36 procent.

V Královéhradeckém kraji vzrostli počet nemocných na 1670 na 100 000 lidí a hygienici konstatovali probíhající plošnou epidemii.

Epidemie začíná i v Praze. „Nemocnost tak stoupla nad hranici 1500 onemocnění na 100 000 obyvatel, která může být považována za hranici epidemického stavu,” uvedli pražští hygienici. V Praze je nejvyšší nemocnost u dětí do pěti let. Hlášena byla i tři úmrtí a 16 těžkých případů.

V Jihomoravském kraji stoupl počet nakažených na 1711 nemocných na 100 000 obyvatel.

Chřipková epidemie je také v Moravskoslezském kraji. Tento týden vzrostl počet nemocných o 26,3 procenta oproti minulému týdnu. Krajská hygienická stanice eviduje 2100 případů na 100 000 obyvatel.

Již minulý týden vyhlásili chřipkovou epidemii v Jihočeském kraji, kde bylo 1785 případů na 100 000 obyvatel.

Komplikacím v souvislosti s onemocněním chřipkou tuto sezonu podlehlo v ČR již 12 lidí. Dalších 57 lidí bylo hospitalizováno na jednotkách intenzivní péče.

Aktivita chřipky v Evropě kontinuálně vzrůstá, vysokou intenzitu hlásí i Izrael. Cirkulují subtypy chřipky A/H1N1pdm, A/H3N2 a B/Viktoria, s převahou chřipky typu A. Pouze dvě země hlásí dominanci chřipky typu B. Mortalita odpovídá očekávaným hodnotám.

Chřipka zůstává ve stínu obav z koronaviru, který se v posledních týdnech šíří z Číny do celého světa. Počet nakažených se blíží k 10 000 osob.

Zatímco se Češi děsí koronaviru, zemřelo 12 lidí na chřipkuDomácíMáte ve svém okolí někoho, kdo onemocněl chřipkou?Ano, sám jsem onemocněl/aCelkem hlasovalo 6068 čtenářů.

Hlavní zprávy

Chřipka

Chřipka je vysoce nakažlivé onemocnění. Postihovala lidstvo odedávna, každým rokem probíhaly epidemie, v některých letech byl průběh onemocnění velmi závažný. Chřipka se může vyskytnout v kterémkoliv ročním období, nejčastěji se vyskytuje v zimních měsících a na začátku jara.

Chřipkové viry

Jsou tři – A, B a C. Viry chřipky A vyvolaly všechny velké epidemie a pandemie. Epidemie probíhají téměř každý rok, pandemie se objevují většinou každých 30 let. Největší pandemie ve 20.

století proběhla v letech 1918 – 1920, kdy zemřelo asi 30 milionů lidí, některé zdroje uvádí až 50 milionů lidí. Během epidemií a pandemií chřipky zemřelo ve 20. století více lidí než v obou světových válkách. Virus chřipky B vyvolává menší epidemie.

Virus chřipky typu C způsobuje jen zřídka lehčí infekce horních cest dýchacích.

Příznaky chřipky

Onemocnění začíná náhle z plného zdraví celkovými příznaky: horečka až 38 – 40 stupňů, zimnice, bolesti hlavy, suchý neproduktivní kašel, někdy se přidá i zánět nosohltanu bolesti svalů kloubů, zad, celková únava a vyčerpanost. Může být i nevolnost, zvracení, průjem nebo zácpa. Postupně začne nemocný vykašlávat vazký hlen,. U nekomplikovaných případů ustoupí příznaky do 3 – 4 dnů, ostatní za 7 – 10 dnů. Únava může přetrvávat i měsíc.

Možné komplikace při chřipce

Chřipka může být komplikována zánětem plic, který se rozvíjí krátce po prvních příznacích. Je způsoben samotným virem chřipky. Objeví se dechová nedostatečnost, dušnost, modrání nemocného. I přes intenzivní léčbu přežívá asi jen polovina pacientů. Naštěstí je tato komplikace poměrně vzácná.

Jindy je chřipka komplikovaná zánětem plic, který je způsoben bakteriemi. Objevuje se později, projeví se novým vzestupem teplot, kašlem, vykašláváním hnisavých hlenů.

Dalšími komplikacemi může být postižena centrální nervová soustava, někdy se přidá zánět srdečního svalu, jindy zánět středouší, dutin a další.

Prevence před onemocněním chřipkou

Dosud neexistuje absolutně spolehlivá ochrana, ale je možné výskyt i průběh onemocnění ovlivnit. Nejlepší ochranu poskytuje očkování. Proočkovanost je v České republice velmi nízká, uvádí se 2 – 4%, v západních zemích dosahuje asi 10%.

V naší zemi jsou k dispozici štěpené a subjednotkové očkovací látky. Štěpené vakcíny jsou vyrobeny z inaktivovaných virionů, které jsou rozštípány, rozděleny a vyčištěny od lipidových obalů. Subjednotkové vakcíny obsahují pouze povrchové části mobalu virionů.

Léčba chřipky

Je během epidemie snadná, léčba vyžaduje v každém případě klid na lůžku. Podávají se analgetika, při horečce antipyretika, u dětí paracetamol, antitusika při dráždivém kašli, dostatek tekutin a ovoce.

Očkování proti chřipce

Provádí se vždy před sezónou, nejlépe v podzimních měsících roku. Aplikuje se do svalu ramene. U dětí, které ještě nikdy nebyly očkované se doporučuje druhá dávka s odstupem 28 dnů. Očkovat se mohou děti starší 3 měsíců štěpenou vakcínou, subjednotkovou vakcínou děti od 6 měsíců.

Očkování má zásadní význam pro osoby ve vysokém riziku, s vážným základním onemocněním a také pro lidi starší. Za 4 – 6 týdnů po očkování dosáhne hladina protilátek 70 – 90%, za několik měsíců klesá. Očkování je většinou snášeno velmi dobře. Někdy se objeví bolest v místě vpichu, otok nebo zarudnutí. Vzácněji zvýšená teplota, nevůle a malátnost.

Tyto nežádoucí příznaky přetrvávají většinou krátkou dobu. Nevýhodou je nutnost každoroční aplikace.

Očkovací látky štěpené: Begrivac, Fluarix, Vaxigrip

Očkovací látky subjednotkové: Influvac, Agrippal SI, Fluad (ten je vhodný pouze pro osoby starší 65 let).

odborný časopis

  • Chřipka je pro své klinické a epidemiologické vlastnosti „specifický syndrom,“ který postihuje celé tělo (nikoli jen dýchací cesty) a pokud ji přecházíme nebo nedostatečně léčíme, jsme na dobré cestě k následným akutním nebo chronickým
  • komplikacím.

Podle EU (Evropská Unie) každý rok onemocní chřipkou 25 – 50 milionů lidí, 40 000 lidí onemocní v sezoně a až 250 000 lidí během chřipkové epidemie. Původcem běžného chřipkového onemocnění je chřipkový virus ze skupiny tzv. Orthomyxoviridae. První stručné informace o chřipkové epidemii jsou již z r. 412 př. n. l., podrobnější až ze 16. století. První pandemie, při které byl tzv. archeologickou serologií prokázán chřipkový virus A (H2N2) proběhla v letech 1882 – 1889, v letech 1898 – 1901 byl objeven virus A (H3N8) a v roce 1931 první prasečí kmen. Proběhlé epidemie a pandemie chřipky jsou v následujícím přehledu: a/ Španělská chřipka v letech 1918 – 1919, způsobená virem A (H8N2) si vyžádala 30 – 50 milionů obětí po celém světě. Způsobil ji ptačí virus přímým přenosem na člověka bez adaptace. b/ Asijská pandemie, způsobená virem A (H2N2) v r. 1957 c/ Hongkongská chřipka, jejímž původcem je virus A (H3N2) v r.1968 d/ Prasečí chřipka v r. 1976 v USA e/ Ruská chřipka v r. 1977, kdy se vrátil subtyp (H1N1) f/ Ptačí chřipka v r. 1930 g/ Mexická chřipka v r.2009 jako pandemie viru A (H1N1) Teprve od r. 1977 je aktivní chřipkový virus A (H1N1) s výjimkou let 2005 – 2006, kdy byl dominující virus A (H3N2). Virus A má dva typy povrchových antigenů: hemaglutinin (H) a neuraminidázu (N). U lidí známe 5 hemaglutininů a 2 neuraminidázy, jejich vzájemnou kombinací nebo jejich variant vznikají různé mutanty, které mohou vyvolat epidemie. Selekčním tlakem imunity populace vzniká antigenní grift (posun), dochází k menším mutacím viru a takto vzniklé mutované viry jsou příčinou recidivujících malých epidemií, a to ve dvou – až tříletých cyklech. Antigenní shift (zlom antigenní) vzniká genetickou rekombinací mezi viry lidskými a živočišnými, čímž se mění jeden nebo oba antigeny a vznikne nový typ viru A, který způsobuje nikoli epidemie, ale pandemie v desetiletých i víceletých intervalech. Virus chřipky B vyvolává pouze epidemické onemocnění, hlavně v dětských kolektivech. Chřipka se přenáší kapénkovou nákazou a po jejím prodělání nezůstává imunita. Začíná náhle z plného zdraví horečkou 38 – 40 st., zimnicí, silnou bolestí hlavy, očí, svalů a kloubů, nápadná je celková únava až vyčerpanost. U starších pacientů často vidíme gastrointestinální projevy: nausea, zvracení, nechutenství, průjmy, někdy i hematemeza a meléna. Dva dny po této fázi se objeví suchý dráždivý kašel bez expektorace, který se poté mění na kašel produktivní s vykašláváním vazkého hlenohnisavého sputa a retrosternální bolestí, mění se i poslechový nález na plicích: dýchání čisté sklípkové se mění na dýchání s pískoty, vrzoty nebo drobnými chrůpky. Tyto přiznaky přetrvávají zhruba 3 – 4 dny, únava a celková slabost může trvat i několik týdnů. Chřipkové onemocnění má příznivý průběh a nevyžaduje speciální terapii, s komplikacemi musíme počítat u osob s vážným jiným onemocněním: u kardiaků, u imunosuprimovaných, u diabetiků, u astmatiků, po transplantacích, u onemocnění jater a ledvin a u dětí. Rizikovou skupinou jsou všechny věkové kategorie seniorů, pacienti v zařízeních dlouhodobé péče, v domovech důchodců, pracovníci ve zdravotnictví a v sociálních ústavech. Komplikace chřipky jsou primární nebo sekundární. K primárním = virovým komplikacím řadíme akutní laryngitidu, akutní tracheobronchiolitidu, intersticiální pneumonii, myokarditidu a postižení CNS: encefalopatie, encefalitida. K sekundárním = bakteriálním komplikacím patří bronchopneumonie, sinusitidy, otitidy, chronické bronchitidy s akutní exacerbací a syndrom toxického šoku. U některých pacientů vidíme i změny chování: bludy, halucinace, celková zmatenost a suicidia. U dětí jsou nejčastějšími komplikacemi febrilní křeče, uzlinový syndrom, otitidy, pseudokrup, bronchiolitida. Je zajímavé, že u většiny dětí chybí pocení. Sekundární komplikace způsobuje nejčastěji Staphylococcus aureus, H. influenzae, Streptococcus pneumonie, vzácně i Klebsiella pneumoniae a Mycobacterium pneumonie. Obraz prasečí chřipky: horečka, zimnice, únava, nechutenství, kašel, rýma, zvracení a průjmy, před vypuknutím prasečí chřipky u dětí se může objevit tachypnoe, cyanosy, dehydratace v souvislosti s omezeným příjmem tekutin nebo pocením, lokální kožní změny. U dospělých vidíme tachykardie, tachypnoe, retrosternální bolest, závratě, náhle vzniklé stavy zmatenosti, protrahované zvracení. Nákaza se šíří vzduchem, (kapénková infekce, 1 kapénka obsahuje až milion virů) přímým kontaktem s nemocným, ale i nepřímým kontaktem (oblečení, telefon atd.). Pacienti neumírají na chřipku samotnou, ale v souvislosti se zhoršením chronického onemocnění, které mají v anamnese a pro které se léčí v odborných ambulancích. Obraz ptačí chřipky: Zdrojem infekce jsou divoké kachny, rackové, drůbež. Začátkem 20. století proběhla v Asii panzoonoza ptačí chřipky, způsobená virem A (H1N1) a přímým kontaktem chovatelů drůbeže s nemocnými ptáky. Inkubační doba je 5-7 dní, prvními příznaky je těžká únava, subfebrilie a dráždivý kašel. NĚKTERÉ INFORMACE SZÚ (STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV) VE VZTAHU KE CHŘIPCE • První prasečí kmen viru chřipky známe z roku 1930

Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

• První ptačí kmen viru chřipky známe z roku 1902

• První lidský kmen chřipky A (H1N1) je z roku 1993, poslední subtyp byl izolován v roce 2005 V čem se liší chřipka sezonní od pandemické ?? a) chřipka sezonní se vyskytuje každoročně b) chřipka pandemická, kde jsou shiftové změny v intervalech desítek let PANDEMIC VIRUS (H1N1) V R.

2009 – VŠEOBECNÁ CHARAKTERISTIKA a) první případy jsou ze Severní Ameriky b) je typický snadný mezilidský přenos c) na tvrdých předmětech virus přežívá až 48 hod., na oblečení a papírových kapesnících přežívá až 12 hod., na dlaních cca 5 minut. Rychle se šíří celosvětově, pouze 9 týdnů.

Prozatím je antigenně stabilní, ale lze očekávat driftové změny d) od sezonní chřipky se liší tím, že může končit letálně, hlavně mladých lidí v kombinaci s akutní respirační infekcí e) mezi cirkulujícími chřipkovými viry narůstá převaha virů pandemických f) virus je citlivý na inhibitory neuroaminidazy, což je Oseltamivir a Zanamivir rezistence na Oseltamivir je sporadická g) sezonní vakcína nemá efekt u pandemií, ale může působit preventivně u druhé vlny chřipky podle informací US-CDC byli ke 30.10.09 dominantní viry pandemické nad sezonními JAK SE PROJEVUJE PANDEMIE CHŘIPKY A (H1N1) a) infekce se přenáší kapénkovou nákazou, virus se vylučuje až po odeznění akutní fáze b) 2 – 6 % nakažených musí být hospitalisováno c) více jak 90 % nakažených jsou osoby mladší 60 let d) cca 30 % pacientů nemá vysoké teploty a někteří jsou zcela afebrilní e) cca 30 % pacientů má obtíže gastroenterální PANDEMIC VIRUS (H1N1) V ČESKÉ REPUBLICE a) jedná se spíše o onemocnění importované b) pandemic virus (H1N1) má široké spektrum projevu DIAGNOSA CHŘIPKOVÉHO VIRU VČETNĚ (H1N1) VIRU a) nutné jsou správné odběry: ráno nalačno, nečistit si zuby, nekloktat b) stěr z nasofaryngu a nosních průduchů, nikdy ne z dutiny ústní, krku, nosu c) musí být vhodné prostředí pro rozmnožení a kultivaci d) nejprve se musí prokázat virový Ag – protein a poté Ag – protilátky e) prokázat virovou RNA f) musíme prokázat signifikantní zvýšení protilátek mezi akutním a rekonvalescentním vzorkem séra JAKÉ JSOU ZÁSADY TERAPIE CHŘIPKY V případě, že nejsou rizika možných komplikací není nutná kauzální medikace, stačí pouze klid na lůžku, antipyretika (v současnosti se místo kys. Acetylsalicylové doporučuje paracetamol), expektorancia, mukolytika, vitamíny a teplé nápoje v dostatečném množství. Chřipku začínáme léčit tehdy, jestliže se po běžné terapii objeví komplikace. Preferujeme Oseltamivir před Zanamivirem i proto, že ho můžeme podávat i novorozencům podle tělesné hmotnosti a to jako profylaxe chřipky B. U chřipky Pandemic (H1N1) 2009 nepodáváme léky preventivně. Oseltamivir lze kombinovat se všemi léky, ale opatrně ho musíme podávat při terapii Metotrexatem, chlorpromazinem a fenylbutazonem. Určitá opatrnost by měla být v případě dlouhodobé terapie salicyláty. Jako antivirový preparát v ČR je k dispozici Tamiflu. PREVENCE CHŘIPKY Protichřipková vakcína obsahuje 15ug hemaglutininu kmene A (H1N1), A (H3N2) a typu B. Je to trivakcína a skladba kmenů musí svým složením odpovídat doporučení expertů WHO. Očkování v ČR probíhá podle národního doporučení. Dávka u dospělých a dětí od 36 měsíců je 0,5 ml jednorázově, děti od 6 měsíců do 35 měsíců je 0,25ml a 2. dávka po 4 týdnech od 1. dávky. JAKÝ JE PŘÍSTUP MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ?? Podle hlavního hygienika ČR Dr. Víta je cílem zajistit ČR před hrozbou potenciálních epidemií. Rizikem současnosti je politika a ekonomika, globální oteplování, zneužití jaderných zbraní, chemické hrozby, biologické hrozby (nezaviněný výskyt infekce, cílené zapírání infekce a místa působení virové infekce: živá síla…rostliny… koroze kovů… degradace plastů atd.) Systém biologické ochrany EU má 4 základní klíčové oblasti: • audio konference • společná opatření: např. rychlé hlásící systémy kontaminace potravin aj. • nutné je sledovat lodi a ostatní dopravu z Ameriky do Evropy atd. • analýza otevřených zdrojů Podle ministerstva je nutné respektovat Mezinárodní zdravotní řád ve světě, jehož cílem je zajistit bezpečnost proti mezinárodnímu šíření nemocí s minimálním narušením světové dopravy a transportu. ECDC mandát byl založen podle směrnice 851 / r. 2004, byl schválen parlamentem, zástupci ČR jsou v řídícím výboru a poradním fóru. PANDEMICKÉ PLÁNY Světová zdravotnická organizace WHO vyhlásila 11.6.2009 šestý stupeň pandemie. Národní pandemický plán ČR byl schválen jako doklad č. 1271 / r. 2006, jeho novela obsahuje doporučení EU, jeho obsahem je sledování počtu nově nakažených prasečí chřipkou a počet úmrtí. Epidemiologické systémy v ČR jsou v rámci hygienických stanic krajů a monitorují počet akutně vzniklých respiračních onemocnění a zároveň se aktualizují pandemické plány. O vhodném způsobu řešení situace by měl rozhodovat tzv. pandemický tým, jehož členy jsou: nemocniční hygienik, lékař léčebně preventivní péče, tiskový mluvčí, zástupci lékařského a nelékařského zdravotnického personálu, zástupce hospodářské zprávy, lékárenského zařízení, odd. zásobování zdravotnickým materiálem atd. Pandemický tým spadá pod vedení lůžkového zdravotnického zařízení. V nemocnicích by se mělo hlásit každé nové chřipkové onemocnění, měly by být k dispozici informace o nozokomiálních infekcích, stav základních léků, informace o desinfekci, prostředcích pro osobní hygienu, musí být pevně stanoven čas, kdy se budou informace předávat, musí být zajištěna komunikace s krajskou hygienickou stanicí ohledně hlášení nových případů chřipky. Veřejnost musí být přesně informována o zavedených opatřeních (zákaz návštěv, ochrana před nákazou), vyhradit jedno místo pro příjem pacientů s podezřením na chřipku. Je nutné mít přehled a záznamy o vydaných informacích. Ochrana zaměstnanců: za určitých situací je možné nařídit výpomoc zaměstnancům a studentům lékařských fakult v lůžkových podle § 31 zákona č. 240 / 2000 Sb. a ústavního zákona č. 110 / 1998 Sb. Podle zákona č. 262 / 2006 Sb. je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců v zařízení s ohledem na možnost ohrožení jejich zdravotního stavu. Ochranné prostředky musí zaměstnance chránit, ale nesmí je omezovat při činnosti a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem, kterým je nařízení vlády č. 21 / 2003 Sb. Podmínky ochrany zdraví při práci stanovuje nařízení vlády č. 361 / 2007 Sb. KOORDINACE ZDRAVOTNÍ PÉČE VČETNĚ LOGISTIKY Týká se zásobování, provozu lůžkových zařízení, reprofilizace lůžek. Pandemický plán by měl mít přesně zpracováno, jak budou postupovat v případě potřeby jednotlivá lůžková odd., zda bude nutné navýšit počet lékařů pro příjem pacientů, přesun personálu atd. V nemocnicích je v případě pandemie nezbytné: a) izolovat pacienty s chřipkou od ostatních, nedávat na jeden pokoj pacienta s podezřením na prasečí chřipku a pacientka s potvrzenou prasečí chřipkou b) zakázat návštěvy c) izolovat personál s příznaky chřipky d) pacienti s podezřením na chřipku by měli být na příjmu izolovaní od ostatních, měla by být instruována ZSHMP a LSPP, stejně jako společnosti převážející nemocné e) je nutné zajistit dostatečnou kapacitu lůžek a zdravotnický materiál (ATB, antivirotika, desinfekční přípravky, přístrojovou techniku, medicinální plyny, infuzní roztoky, masky k inhalaci atd.) f) NRL pro chřipku ve Státním zdravotnickém ústavu v Praze a Zdravotní ústav

  1. v Ostravě určí místa, kam bude odesílán materiál na vyšetření
  2. MUDr. Lenka Hronovská

Literatura Lékařské listy č. 17 / 2009, str. 11-15 Jiří Beran, Jiří Havlík a kol.: Lexikon očkování (Jesenius Maxdorf 2008) – kapitola 20 Jiří Votava : Pneumologie v praxi (Galen r. 1996) Jiří Beran, Jiří Havlík: Chřipka (Jesenius 200Maxdorf 2005) Chlípek J., Beran J.

, Šplíno: Použití antivirotik v prevenci a léčbě chřipky, Praktický lékař 2002, str. 154-157 Zdravotnické noviny 5.10.2009: str.2 – Očkování proti prasečí chřipce začne v listopadu str. 6 – Povinné očkování v USA naráží na odpor Tempus medicorum 9/2009, ročník 18: Antivirotika v léčbě tzv. prasečí chřipky str. 36-37 M. Staňková, V. Marešová, J.

Vaništa: Infekční lékařství – minimum pro praxi (Triton 2002), str. 94 – 97

Seminář o virozách a chřipce společnosti KlinLab, s.r.o.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector