Přečtěte si první díl článku o odpovědnosti lékárníků.
V dnešním příspěvku se pokusíme přiblížit odpovědnost občanskoprávní, se kterou se nejčastěji setkáme v případě porušení tzv. postupu lege artis, tedy v postupu spočívajícím v poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni.
Úvodem je potřebné říci, že léčivé přípravky hrají významnou roli při léčbě pacientů.
V případě jejich špatného užití, způsobeného chybou na straně lékaře, lékárníka či samotného pacienta, může dojít k nepříznivým následkům na zdraví pacienta. V reakci na ně dochází k uplatňování nároků na náhradu způsobené újmy.
V takovém případě je nutné určit, zdali újma vznikla v souvislosti s daným léčivem a zároveň je přičitatelná lékárníkovi (resp. provozovateli lékárny).
Základní právní úpravu na poli občanskoprávní odpovědnosti představuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, základní povinnosti pak najdeme v zákoně č. 378/2007 Sb., o léčivech.
Obecně k občanskoprávní odpovědnosti za způsobenou újmu
Právní odpovědnost představuje vztah vzniklý v důsledku porušení povinnosti, v rámci něhož by měla být nahrazena způsobená újma. Aby ke vzniku odpovědnosti mohlo dojít, musí dojít k porušení povinnosti, vzniku újmy (ať už ve formě materiální škody či nemateriální újmy), a mezi porušením a újmou musí existovat příčinná souvislost.
K porušení povinnosti může dojít nejen aktivním jednáním v rozporu s právními předpisy, ale také nečinností tam, kde byl subjekt povinen vyvinout úsilí k tomu, aby vzniku škody předešel.
Porušením povinnosti vedoucím ke vzniku občanskoprávní povinnosti tak nebude pouhé chybné vydání léčivého přípravku vedoucí ke vzniku újmy na zdraví, ale také situace, ve které například jiný lékárník pacienta neupozorní na chybný výdej (např. telefonicky) ve chvíli, kdy zjistí, že k chybnému výdeji došlo.
Oba lékárníci, tedy jak ten, který chybně vydal, tak i ten, který chybu objevil a přesto nekonal, budou za případnou újmu na zdraví odpovídat společně.
Rozhodujícím faktorem pro vznik odpovědnosti v daném případě bude mimo jiné míra obezřetnosti a profesionalita lékárníků v daném případě.
K tomu, aby vznikl odpovědnostní vztah, musí dojít k újmě. Ta může být hmotná (např.
pokles příjmů v důsledku nepříznivého zdravotního stavu pacienta či náklady vynaložené na jeho léčbu) či nehmotná (typicky kompenzace vytrpěné bolesti či ztížení společenského uplatnění).
O jednotlivých nárocích v rámci škody si však podrobně povíme dále. Obecně platí, že ten, kdo je odpovědný za své protiprávní jednání, je odpovědný pouze za předvídatelnou újmu.
Příčinná souvislost představuje vztah mezi újmou a porušením povinnosti. K újmě na zdraví může dojít například špatným užitím léčivého přípravku v rozporu s příbalovou informací. V takovém případě nebudou naplněny podmínky pro vznik občanskoprávní odpovědnosti, neboť újma nebude způsobena jednáním lékárníka a mezi újmou a jednáním tak nebude příčinná souvislost.
Základní povinnosti
Základní povinností každého je počínat si tak, aby nedocházelo k újmě na zdraví, majetku či životnímu prostředí. Tato povinnost je v praxi označována jako povinnost prevenční. Ta platí také při výkonu farmaceutického povolání.
Povinností každého zdravotnického pracovníka je dále poskytovat péči v souladu s tzv. postupem lege artis. Tato povinnost dopadá také na lékárníky, kteří musí při výkonu svého povolání postupovat dle současných poznatků lékařské vědy.
To se projevuje zejména tím, že je lékárník během výkonu svého povolání poskytovat zdravotní služby s dostatečnou odborností a odbornou péčí na základě vlastních schopností apod. Součástí tohoto postupu je také poskytování péče na základě svobodného a informovaného souhlasu pacienta.
Pacient musí být řádně seznámen s daným přípravkem a možnými interakcemi. Za účelem předcházení těchto nežádoucích účinků byl mimo jiné zřízen také sdílený lékový záznam, o kterém jsme Vám psali v předcházejících číslech. Porušení těchto požadavků může vést k postupu tzv.
non lege artis, vedoucímu ke vzniku újmy a odpovědnosti za ni.
Kdo je odpovědným za způsobenou škodu?
Za újmu způsobenou zaměstnancem lékárny je pacientovi odpovědný provozovatel daného zdravotnického zařízení, tedy samotná lékárna.
Je tomu tak zejména z toho důvodu, že se jedná o škodu způsobenou provozem, za kterou je podle občanského zákoníku odpovědný provozovatel (s výjimkou tzv. excesu z plnění pracovních povinností).
Ten má pak v rámci pracovněprávní úpravy možnost regresní úhrady vůči svému zaměstnanci (více v díle o pracovněprávní odpovědnosti).
Trestněprávní odpovědnost provozovatel za jednání svých zaměstnanců obvykle nenese, ledaže by byly naplněny předpoklady vzniku trestní odpovědnosti právnických osob (více v díle o trestněprávní odpovědnosti).
Náhrada způsobené újmy
Při stanovení výše náhrady za způsobenou újmu bude nezbytné přihlédnout k tomu, jaká práva pacienta byla zasažena. Občanský zákoník požaduje, aby způsob a přiměřené zadostiučinění byly určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné (např. přímý úmysl způsobit někomu újmu na zdraví).
Při ublížení na zdraví je nutné, aby škůdce (zdravotnické zařízení, tj. provozovatel lékárny) odčinil újmu poškozeného (pacienta) peněžitou náhradou, která „plně vyvažuje vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy.“[1] Nadto je potřebné nahradit také ztížení společenského uplatnění, vznikne-li poškozením zdraví překážka pro budoucí život poškozeného.
V případě hmotné škody se hradí např. ztráta na výdělku, účelné náklady spojené s léčením, v nejhorším případě pak i náklady spojené s pohřbem. Hmotná škoda je snadno vyčíslitelná a prokazatelná (např. daňovými doklady, potvrzením o výši výdělku apod.). Tyto náhrady si můžeme uvést na názorném příkladu.
Pochybením při generické substituci vznikne pacientovi újma, která bude i hmotného charakteru (viz výše), a to z toho důvodu, že bude pacient hospitalizován.
Příslušná lékárna bude následně odpovědná zdravotní pojišťovně pacienta za náklady vynaložené na léčbu pacienta (pobyt v nemocnici, léčivé přípravky, následná péče) a pacientovi samotnému za ztrátu na výdělku (rozdíl mezi dávkou nemocenského pojištění a mzdou) či jiné náklady s tím související (náhrada na ztrátě na důchodu, náhrada za neschopnost dosahovat stejného výdělku do budoucna apod.). V této souvislosti by bylo nutné přihlédnout také k předvídatelnosti těchto škod, přičemž výše uvedené škody bývají zpravidla snáze předvídatelné.
U nemajetkové újmy se výše náhrady odvíjí od uvážení soudu.
Určitá východiska určení výše náhrady představuje metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, která však nepředstavuje závazný právní předpis. Do roku 2014 existovala také vyhláška č.
440/2001 Sb., která stanovovala odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění na základě tzv. bodového systému a hodnot bodu bolestného.
V případě smrti pacienta či závažného ublížení na zdraví je navíc nutné počítat jednak s potenciální trestněprávní odpovědností (o tom v některém z dalších dílů), jednak s náhradou duševních útrap blízkých osob (manžela, rodičů či dětí).
Navážeme-li na předchozí příklad a hospitalizovaný pacient v důsledku protiprávního jednání na straně lékárníka zemře, bude příslušná lékárna povinná nahradit jednorázovou peněžitou náhradu za způsobenou smrt a útrapy blízkých osob.
Tato odpovědnost může být dále doprovázena odpovědností za neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti, neboť způsobení úmrtí osoby je považováno za porušení práva rozvíjet rodinné vztahy, které je považováno za součást dílčího osobnostního práva na soukromí.
Některou z výše uvedených náhrad je možné uhradit jednorázově, jiné podléhají režimu pravidelných dávek.
S jakou jinou občanskoprávní odpovědností se v případě lékáren můžeme setkat
Odpovědnost za újmu na zdraví je nejtypičtější občanskoprávních odpovědností z pohledu lékáren. Mimo ni se však můžeme setkat i s jinou újmou či škodou nežli tou, která je spojena se zdravím.
Příkladem takovéto odpovědnosti může být odpovědnost za škodu na odložené věci. To si můžeme rozebrat na praktickém příkladu.
Řada lékáren poskytuje v rámci své činnosti řadu dalších služeb, ať už se jedná o službu screeningu diabetu, měření cholesterolu, poradenství v oblasti odvykání kouření apod. Při těchto službách si pacienti v lékárně odkládají věci na předem určené místo (konzultační místnost, věšák apod.).
V případě, kdy následně dojde k odcizení či zničení takto odložené věci (kabátu, kabelky), je odpovědný za škodu za odložené věci právě poskytovatel zdravotních služeb, tj. provozovatel lékárny.
Výše uvedený příklad služeb poradenství je dále možné spojit s další skupinou občanskoprávní odpovědnosti, a to odpovědnost za škodu způsobenou informací nebo radou. Občanský zákoník stanovuje, že ten, kdo vystupuje jako odborník / příslušník určitého povolání, je povinen nahradit škodu způsobenou neúplnou nebo nesprávnou informací nebo radou škodlivou.
Další skupinou práv z pohledu občanského zákoníku jsou práva na ochranu osobnosti. O těchto jsme se bavili již v souvislosti s porušením práva rozvíjet rodinné vztahy při úmrtí pacienta.
Další dílčí část osobnostních práv a práv na soukromí můžeme spojit s povinností mlčenlivosti. Při výkonu lékárenského povolání se každý lékárník dostane k velkému množství osobních údajů o každém z pacientů.
Do práva na soukromí by tak mohlo dojít nejen ve spojení s neoprávněným přístupem do sdíleného lékového záznamu, ale také v případě špatného zabezpečení osobních údajů o pacientech (nedostatečná dokumentace, špatná skartace papírových žádanek, receptů apod.
) či v takovém případě, kdy by se příslušný lékárník chtěl svým kolegům či kamarádům svěřit o tom, jaké zajímavé případy pacientů v práci řešil.
Závěr
Z pohledu občanskoprávní odpovědnosti se lékárníci nejčastěji setkají v praxi s odpovědností za újmu na zdraví a je potřeba říci, že četnost uplatnění těchto nároků se vzhledem ke stále rozšířenějšímu právnímu povědomí pacientů stále zvyšuje. Tato újma patří mezi jednu z nejzávažnějších. To je také jedním z důvodů, proč je na lékárníky kladena řada požadavků a předpokladů pro výkon povolání.
Mimo odpovědnost za újmu na zdraví se však provozovatel lékárny může v praxi setkat s nároky pacientů vyplývajícími i z odpovědnosti za újmu způsobenou informací či radou, odpovědnosti za zásah do soukromí a osobnosti člověka či za škodu způsobenou na věci.
[1] § 2958 Občanského zákoníku.
Některé lékárny omezily svůj provoz, jiné už úplně zanikly
Moravskoslezský kraj Od doby, co vládne českému zdravotnictví kontroverzní David Rath, zaniklo v České republice kolem dvaceti lékáren nebo výdejen léků. Většina z nich byla zrušena v malých obcích. Uvedl to prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Řada majitelů lékáren čeká na vývoj situace…
Moravskoslezský kraj Od doby, co vládne českému zdravotnictví kontroverzní David Rath, zaniklo v České republice kolem dvaceti lékáren nebo výdejen léků. Většina z nich byla zrušena v malých obcích. Uvedl to prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba s tím, že mnohé lékárny zatím fungují jen proto, že jejich majitelé vyčkávají, jak dopadnou povolební jednání.
„Věříme, že ministra zdravotnictví Ratha vystřídá někdo jiný. Proto jsme ty, kteří uvažují o zrušení svých lékáren, vyzvali, aby ještě počkali a snažili se pro ně nepříznivou situaci vyřešit i za cenu nižších platů,“ vysvětlil Chudoba.
Lékárnu U koruny v Ostravě-Radvanicích už zavřela její majitelka Eva Urbanová. „Po Rathových vyhláškách šel obrat na polovinu a nebylo na výplaty. Teď čekám, jak dopadnou povolební jednání,“ řekla Urbanová.
Na to, jak dopadne politická situace, čeká také majitelka výdejny léků v Hošťálkovicích Jana Vacková. „Udržet provoz této výdejny je pro mě finančně náročné. Musela jsem propustit jednoho zaměstnance, a aby Hošťálkovičtí nepřišli o naše služby, omezili jsme provoz pouze na dopolední hodiny,“ řekla Vacková, která má v regionu ještě další lékárny.
„Dnes vidíme dopady Rathovy politiky. Zatímco dřív jsme přemýšleli, jak služby pro pacienty rozšířit a zkvalitnit, dnes uvažujeme hlavně o tom, kde ušetřit. Včera jsem se sešla se svými zaměstnanci a musela jim bohužel oznámit, že poprvé od roku 1993, kdy firma vznikla, jim nemohu vyplatit příspěvek na dovolenou,“ prozradila lékárnice.
Vacková poukázala i na další problém. Lékárny jsou závislé na výdejích léků na recepty. Ty ale byli nuceni lékaři za poslední čtvrtletí výrazně omezit, čímž se propad lékáren ještě prohlubuje.
Přesto mnozí tvrdí, že lékáren je stále mnoho a jejich redukce je namístě.
Šéfka ostravské pobočky ČLK Bronislava Kovářová s tímto názorem souhlasí, ale zároveň upozorňuje: „Lékárny zanikají především v okrajových částech měst a na vesnicích.
Právě tam se po revoluci budovaly velmi těžce, lidé si na ně zvykli a teď o tuto službu přijdou. Nejvíce na to doplatí staří, nemocní lidé,“ shrnula Kovářová.
Menším lékárnám by měla částečně pomoci také takzvaná degresivní marže na léky, která vstoupí v platnost 1. srpna. Měla by snížit doplatky u drahých léků, u levnějších, které lidé nakupují nejčastěji, je naopak o něco zvýšit. Podle Chudoby se jedná o korunové položky, které pacienti téměř nezaregistrují, lékárnám ale v souhrnu pomohou. výzva
Moravskoslezský deník
Reakce čtenářů Zdraví.Euro.cz
MUDr.Tomáš Rozsíval
Co , kdybyste místo omezení provozu, raději rozsah služeb ještě rozšířili? Lékárna je přece kšeft,a můžete si o tom myslet co chcete ! Pokud chcete vydělávat, musíte reagovat na konkurenci. Pokud začnou léky nabízet benzínové pumpy a lékaři si začnou zřizovat ve svých rodinných domcích výdejny léčiv, což např.
pro vesnice není vůbec fantasmagorie, pak opravdu jako obchod s léčivy zaniknete. Vy nemáte tvrdé limity jako mají lékaři na preskribci léků a indukovaná vyšetření, tak co vám brání v rozletu ? A vůbec si nenamlouvejte, že jste něco víc než obyčejný obchod. V žádné lékárně se vás nikdo na nic neptá a prodá vám cokoliv, aniž by jej zajímalo, zda mu to může uškodit.
Takže pan prezident Chudoba se jednoduše mýlí.
Netvrdím, že toto řešení je nejlepší, nicméně tak to je téměř všude ve světě a bude tomu tak i u nás. To je reálný fakt.
MUDr. Jitka Tóthová
Chtěla bych reagovat na příšpěvek Dr. Rozsívala. Pane doktore, prosím neraďte lékárníkům malých lékáren, ať si rozšíří sortiment.
Lékárny ve velkých městech sice poznaly dopad ministerských vyhlášek a též se bouří, ale ohroženy zánikem jsou lékárny na malých městech, na vesnicích, kam chodí pacienti s recepty od 2-3 lékařů, těžko je zachrání sortiment s drahou kosmetikou či drogistickým zbožím ( pochopila jsem Vaši radu správně), protože jde vesměs o ekonomicky slabší a starší populaci. A ti jsou vděčni i za lékárnu otevřenou jenom dopoledne, protože do další lékárny to není za roh, jako ve městech.
Lékárníci sami protestovali nad bezuzdým růstem počtu lékáren, které rostly jako houby po dešti , ale zase jen ve velkých městech, prakticky si lékárnu může pořídit každý, kdo má kapitál ( třeba i špinavé peníze), kdo zaměstná farmaceuta.
Jak by se Vám líbilo, kdyby si vedle Vás někdo vystavěl zdravotnické zařízení, začal Vám konkurovat a někdo Vám poradil, ať se dáte ještě na pedikuru – manikuru.
I za první republiky byla v naší vesnici lékárna, tak proč se bojíme, že o tu nynější příjdeme ? Určitě jste svou radu myslel dobře, ale chyba není v malých lékárnách, chyba je v systému a i za tu bojovali lékárníci a praktici (alias „milionářské pijavice s myslí zatemněnou mamonem“).
Petr R. Palouš
Nepovažuji za vhodné takto prezentovat zavírání lékáren a výdejen, když za stejné období jich nově vzniklo více než dvojnásobek. Komu a čemu to slouží? V ČR je prostor ještě k nárůstu nejméně o 500 lékáren vzhledem k průměru v EU(pokud nebudou vznikat výdeje u lékařů). Jsou to čísla odpovídající cca 3300 obyvatel na 1 lékárnu. Na př. v Řecku je 1400 obyv./lékárnu.
A pokud by zanikaly a mělo zůstat zaměstnáno na 7000 lékárníků, tak mohou posílit ostatní lékárny a to i směrem k rozšíření provozní doby a poskytovaných služeb. Je logické a v tržním hospodářství normální, že neproduktivní provozy se zruší.
Proč by to mělo být u nás jinak? Proto argument ČLK, že v ČR zanikne na 500 lékáren/výdejen je od samého počátku špatný, nevěrohodný a kontraproduktivní.
PharmDr. Magdalena Vančáková
Pane doktore Rozsívale, jste vedle, jak ta jedle. Byl jste vůbec někdy na západ od našich hranic? Až na některé vzácné vyjímky, dané spíše geografickými poměry v dané zemi, je striktně odděleno předepisování a vydávání léčiv.
Proč? Pokud je lékař zainteresován na zisku z předepsaných léčiv, náklady na léky prudce narůstají.
Takže pro méně chápavé, pane doktore, NIKDE v Evropě, kromě horských oblastí Rakouska a Švýcarska, si lékař nemůže otevřít svoji výdejnu léků! V řadě evropských zemí je i omezen, v řadě zcela zakázán prodëj léků mimo lékárny. On je opravdu rozdíl mezi rohlíkem a Acylpyrinem, víte?
A tušíte, že ve Velké Británii je od počátku letošího roku povoleno předepisováni léků lékárníkem? A co se týče toho obyčejného kšeftu, vy tedy tvrdíte, že lékaři léčí z čisté lásky k bližnímu? Tak proč tak narůstá preskribce určitého preparátu, projdeli po okolí zástupce firmy? A proč tak stojíte o výdejny léků?
A k té kvalitě práce – je jistě mnoho dobrých lékařů. Ale nemáte ponětí, jak neinformovaní odcházejí lidé z ordinací, jak často my, lékárníci, vysvětlujeme (zdarma, pochopitelně) věci, o kterých by pacient měl být poučen zcela nepochybně od lékaře. A kolik už jsme řešili pochybení v preskribci! Mýlíte se vy, pane doktore. A hlavně mluvíte o něčem, o čem víte, s prominutím, houby.
Dr. Jiří Zimák
Ad Mudr. Rozsíval
Tvrzení, že lékárna je obyčejný kšeft nebo obchod vyplývá z neznalosti role lékárny a lékárníka v systému primární zdravotní péče.
Pokud je lékárna „obyčejný kšeft“, pak co jiného je ambulantní lékař než řemeslník jako např. opravář televizorů. Zdá se Vám to přitažené za vlasy? Pak prosím Vás neplácejte bez znalosti problematiky.
Ostatně není to poprvé, kdy se „kvalifikovaně“ vyjadřujete k lékárenství.
Pan doktor argumentuje zahraničím, a právě v té civilizované Evropě to je úplně jinak, než uvádí. Např. v tom Rakousku – žádné řetězce lékáren, provozování lékáren pouze lékárníky, regulace počtu lékáren, léky pouze v lékárnách a pevné doplatky (ve všech lékárnách stejné).
Výdej u lékařů VŽDY POUZE TEHDY, není-li v místě lékárna. Pokud lékárna vznikne, licence lékaře automaticky zaniká (viz kolegyně Vančáková). Potom je v lékárnách prostor pro odbornou činnost a pro zkvalitňování služeb a rozšiřování provozní doby. Prostě lékárna si na to musí vydělat.
V situaci, kdy obrat většiny lékáren, když nepočítám ty hypermarketové „obchody“, klesá, zcela logicky se v lékárnách snižuje počet zaměstnanců, lékárny jsou stále menší a menší.
Tvrzení o rozšiřování provozní doby je proto iluzí. Stejně tak boj s hypermarketovou „konkurencí“ je v ekonomické rovině předem prohraný, byť v rovině odborné tito obchodníci nemají co nabídnout.
Ale není to naše vina, že situace u nás vypadá tak, jak vypadá.
Pan doktor vůbec nemá tušení, co to je konkurence a boj o zákazníka – pacienta. Lékaři chtějí neustále své „jistoty“ – jistotu smluv s pojišťovnami a konkurence žádná. Chtějí se „soustředit pouze na svou práci“, slovy prezidenta lékařské komory MUDr. Kubka. Zatímco lékárníkům předepisují „více konkurence“.
Souhlasím, že i u lékárníků je spoustu chyb a diskuse o kvalitě lékárenské péče se nebráníme. Popisované jevy však rozhodně nejsou všeobecné. Vše je o lidech. V naší lékárně denně s pacienty lékové problémy řešíme, pokud není fronta a je na to čas, což většinou je.
I někteří lékaři se chovají k pacientům neuvěřitelně, o ordinační době nemluvě, a kdyby byla mezi nimi reálná konkurence, spousta z nich by o své pacienty nenávratně přišla.
A pokud jde o vztahy lékař – lékárna, mám pocit, že lékařům jde jenom o to, kde je to „bez doplatku“, nikoli o to, kde pacient dostane odpovídající odbornou péči, i třeba přes vyšší doplatek.
Čili zájem ekonomický převažuje nad zájmem odborným.
Takové názory by se snad daly očekávat od laika, ale od lékaře je to překvapivé.
Myslím, že rozumný lékař si uvědomuje, že dobrý lékárník a dobře fungující lékárna šetří lékařům práci a šetří zdravotnictví peníze.
Pokud budou omezovány lékárny, tak budou mít lékaři podstatně více zbytečné práce.
Budou řešit víc problémů s následky nevhodného užívání léků a budou zahlceni banalitami, s kterými je dnes řada lidí zvyklá navštěvovat lékárnu a často „svého lékárníka“.
Lékárník je tu od toho, aby odhalil možné problémy při farmakoterapii, hlavně u léků od více lékařů resp.
ještě v kombinacích s volně prodejnými, a aby pomohl a poradil při řešení lehčích zdravotních problémů, které nevyžadují návštěvu lékaře.
Pacient si zakoupí lék a vyléčí se s nulovými náklady pro systém zdravotního pojištění. Tam, kde lékárník pomoci nemůže, nasměruje nemocného k lékaři.
Takto by to mělo fungovat a určitě většinou funguje. Nebo byste chtěli mít 2x nebo 3x více pacientů s běžnou rýmou, průjmem či např. svalovou únavou po námaze? Kde by se těmto lidem dostalo pomoci, kdyby léky byly dostupné např.
v hypermarketech nebo u pump, kde personál buď není vůbec nebo o tom nic moc neví. Část lidí se sice orientuje sama, ale velká část vůbec a někdy jsou schopni „splácat“ kde co dohromady, k čemuž samozřejmě napomáhá agresivní reklama.
My pak fungujeme jako „vykladači reklam“ a zjišťujeme, jak špatné nebo naivní představy v lidech tato reklama vyvolává.
Samozřejmě, jak s touto odpovědností lékárníci nakládaji, je otázka druhá, ale snaha by měla směřovat spíše ke zkvalitňování práce lékáren, a o to se naše komora snaží, než k vytváření nekalé konkurence s odlišnými podmínkami, s kterou nelze bojovat, a na kterou doplatí část pacientů tím, že jejich lékárna ekonomicky nepřežije. Měli bychom diskutovat o vzdělávání a správných postupech lékárníků při kontaktu s pacientem a ne vymýšlet, jak dostat lékárny ekonomicky do kolen. A k tomu všemu směřují vyhlášky a legislativní opatření ministra Ratha.
Z neznalosti a z nepochopení, možná i ze špatné zkušenosti, pak pramení názory o „kšeftu“, bohužel i u části lékařské veřejnosti. Kdekdo, kdo přitom o práci lékárníka neví vůbec nic, je najednou „odborník“ na lékárenství, kdekdo „ví“, jak je to údajně „všude ve světě“, přitom je to často úplně jinak.
Velká část tohoto zkresleného vnímání však jde i na vrub systému, který zde byl zaveden v 90. letech, a na kterém se podílely jak vlády ODS, tak vlády ČSSD.
Jde hlavně o provozování lékáren nelékárníky a obchodními řetězci, cenový chaos a různé doplatky v lékárnách a nekontrolovatelný nárůst počtu lékáren ve městech, které pak bojují o pacienta různým způsobem, ne vždy zrovna férovým.
Tesař
K příspěvku MUDr Rozsívala: lékárny nepracují v běžném tržním prostředí.Vstupy se mohou znásobovat, výstupy se regulují a přiškrcují,s cenou lze hýbat jedině dolů.V situaci, v které jsme od zač.
tohoto roku, pomůže jedině omezování,nikoliv rozšiřování služeb /zdůvodnění přesahuje možnost krátkého článku/.
Také nezbyde než ukončovat prodělečné činnosti,třeba i prodloužené otvírací doby, když ztrátu nelze z čeho hradit.
Tvrzení, že lékárna je pouze kšeft, je podobný nesmysl, jako kdybych tvrdil, že ordinace je v podstatě jen údržbářská dílna.Mezi ordinací a lékárnou je více analogií, než asi domýšlíte a naopak lékárna se od obyčejného obchodu liší víc, než si myslíte.Přes omezení magistraliter přípravy je to stále zdravotnické zařízení.
Pomohla by Vám delší exkurze do lékárny.Poukazovat na jiné státy samozřejmě můžete, ale není možno z ciziny importovat jen to, co je pro lékárny nevýhodné a naopak to, co je výhodné, o tom raději pomlčet.
Ve většině evropských států mají lékárny takové postavení,o kterém se nám ani nesní a nevěřím tomu, že by se do nich stále někdo navážel.
PharmDr. Milan Havlíček
Vážený pane doktore Rozsívale, slyšel jste někdy pojem vyhrazená léčiva? Tušíte vůbec, že již několik let si v naší republice můžete koupit více než 200 léků na každé benzince, prodejnách potravin nebo trafikách? Podívejte se na stránky SÚKLu :http://www.sukl.cz/cs02leciva/index.php#vl Najdete tam nejenom aktuální seznam vyhrazených léčiv ale i seznam prodejců.A moc benzinek tam nenajdete. A víte proč? Zkuste si porovnat ceny. Např.vitamínové bonbóny od firmy Vitar(nejde o vyhrazené léčivo), které se v lékárnách prodávají asi za 40 Kč jsem na čerpací stanici viděl za 55 Kč. Pokud by totiž chtěli prodávat vyhrazená léčiva,museli by kromě několika odborných požadavků použít stejnou cenovou regulaci jako lékárny a to pro ně není zajímavé.
dr.Urbánková
Pane kolego, nevím, co se to s Vámi děje. Ještě před rokem jste míval rozumné přízpěvky. Na jaře jste už psal, že dr.Rath bude naše výhra, teď se ptáte dr.Kubka, jak to, že nedostáváte zaplaceno dle vyhlášky.A dnes se dokonce navážíte do lékárníků. Myslím, že není Vaší ani naší věcí jim organizovat práci. Měli bychom se soustředit na naše problémy.
Ty ale určitě nevyřeší okrádání určitých skupin lékařů na úkor jiných skupin lékařů tak, jak to naplánoval dr.Rath. Bohužel to nepochopili nemocniční lékaři, jejich mozky se zřejmě zatemnily vidinou 1-2000 Kč a po nich potopa. Pokud nebude vyjednáváno ve shodě ,ale proti sobě, úspěch se dostaví pro jednoho v tom 1 tisíci a pro druhého v nule. Sortiment lékáren nám v ničem nepomůže.
Bezpečně do Rakouska: Cestování během výskytu koronaviru
V Rakousku se v důsledku konsekventních opatření nadále daří snižovat počet nakažených. Proto je možné od 19. května některá opatření rozvolnit, především v oblastech gastronomie, ubytování, kultury a volnočasových aktivit.
Dovolená v Rakousku bude tímto konečně opět možná! Samozřejmě budou pro zachování vaší bezpečnosti nadále platit speciální opatření.
Především bude pro mnoho aktivit nutné předložit negativní test na koronavirus, potvrzení o očkování nebo doklad o prodělané infekci covid-19.
Rakousko leží na špičce žebříčků v počtech provedených testů na koronavirus a testovací infrastruktura bude k dispozici samozřejmě i našim hostům.
Detaily k podmínkách o příjezdu platících od 19. května jsou ještě v přípravě. O dalším vývoji situace Vás budeme informovat.
Rozvolňování ve Vorarlbersku
Detailní informace ohledně rozvolňování opatření ve Vorarlbersku naleznete u našich kolegů Vorarlberg Tourismus.
Regiony s povinným testováním při odjezdu
Při odjezdu z určitých okresů nebo obcí v Rakousku je nutné se prokázat tzv. výjezdovým testem. Seznam postižených oblastí spravují kolegyně a kolegové z ÖAMTC.
VSTUP DO RAKOUSKA: V Rakousku v současnosti není de facto možný žádný turismus. Vstup do Rakouska bez omezení (při vstupu z nich není nutná karanténa ani PCR test) je povolen pouze z těch zemí EU, které nejsou na seznamu rizikových zemí. Česká republika zatím patří do rizikových zemí. 9.
ledna 2021 Rakousko zavedlo kontroly na hranicích s ČR. Došlo také k uzavření některých hraničních přechodů. Pravidla cestování zůstávají nezměněna: každý, kdo přicestuje do Rakouska z České republiky, se bude muset uchýlit do desetidenní karantény. Po pěti dnech bude možné karanténu opustit, pokud dotyčný bude mít negativní test na koronavirus.
Mezi Českou republikou a Rakouskem je momentálně otevřeno 17 hraničních přechodů: Drasenhofen – Mikulov, Fratres – Slavonice, Gmünd – České Velenice, Gmünd-Böhmzeil – Ceske Velenice, Gmünd-Nagelberg – Halámky, Grametten – Nová Bystřice, Hohenau – Břeclav, Kleinhaugsdorf – Hatĕ, Laa/Thaya – Hevlín, Oberthürnau – Vratĕnín, Reintal – Poštorná, Retz – Satov, Retz – Znojmo, Schöneben – Zadní Zvonková, Summerau – Horni Dvoriste, Weigetschlag – Studánky, Wullowitz – Dolní Dvořište.
Od 15. ledna 2021 se musíte před vstupem do Rakouska předem zaregistrovat („Pre-Travel-Clearance“). Potvrzení o registraci musí být u kontroly předloženo elektronicky nebo vytištěné. Elektronický registrační formulář na PTC naleznete zde: německy a anglicky.
Registrační formulář na PTC ve formátu pdf naleznete zde: Pre-Travel-Clearance (něměcky, anglicky).
Výjimky platí pro nepředvídatelné a naléhavé důvody, při cestování ze závažných rodinných důvodů, pro tranzitní pasažéry, dopravu pendlerů a jiné. Registrovaná data budou smazána po 28 dnech od zadání.
Formulář a více informací o něm naleznete také na stránkách Rakouského digitálního úřadu, dále se můžete informovat na stránkách Rakouského velvyslanectví v Praze.
Od 10. února platí výše uvedená nařízení o registraci a karanténě. Nově je ale vyžadován také negativní PCR nebo antigenní test, který nesmí být starší než 72 hodin. Test lze absolvovat také v Rakousku do 24 hodin od příjezdu.
Zde najdete podrobné informace o vstupu do Rakouska.
PŘÍJEZD Z RAKOUSKA:
Čech v Rakousku: Vláda komunikuje jasně a zavřené podniky podporuje. Testování na covid dělají i lékárny
S ohledem na šíření takzvané britské mutace koronaviru v Rakousku od pondělí platí povinnost nosit na řadě veřejných míst včetně obchodů, hromadné dopravy nebo ordinací respirátory typu FFP2.
Aby byly respirátory cenově dostupnější, dohodla se rakouská vláda s obchodními řetězci, že budou respirátory prodávat pouze za náklady či s minimální marží, osvobozené jsou také od DPH. Promítlo se toto opatření do cen respirátorů? Jedna maska teď stojí 0,59 eura.
Už během víkendu v supermarketech rozdávali ke každému nákupu dvě masky zdarma a od pondělí jsou dostupné ve všech supermarketech za 59 centů, jsou tedy volně dostupné. Předtím se daly pořídit v lékárnách nebo na internetu, ale novinkou od tohoto týdne je, že se dají koupit ve všech supermarketech.
Kdo je Tadeáš Horký?
Tadeáš Horký je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, v současnosti pracuje jako risk manager na centrále Raiffeisenbank International ve Vídni. V Rakousku žije deset let.
Není tedy problém respirátory v obchodech sehnat? Setkal jste se vy nebo někdo ve vašem okolí s tím, že by respirátory nebyly v obchodech k dostání? Vůbec s tím není problém a už předtím byly respirátory dostupné ve všech lékárnách i online, rozhodně jich tedy nedostatek není.
Sociálně slabší skupiny obyvatel mají mít respirátory zdarma. Bezplatně už dostali respirátory senioři, ale také zařízení pro lidi bez domova. Kdo další má na respirátory zdarma nárok? Řídí se to podle určitého platového stropu.
Pokud domácnost vydělává méně, než je tento strop, pak se automaticky kvalifikuje k tomu, aby dostala FFP2 masky zdarma. Nevím, jestli kvůli tomu musí oslovit úřady nebo se někam dostavit, každopádně je to určeno podle výšky příjmů.
Vzhledem k tomu, že je tu daňový systém online, stát stejně ví, jaká je to příjmová skupina, takže předpokládám, že to bude komunikováno napřímo.
Moje zkušenost je třeba taková, že jen asi tři týdny je u mě přihlášený můj 65letý strýc a i tak už k nám domů dorazilo deset FFP2 masek. Vláda totiž schválila, že všichni senioři nad 65 let dostanou poštou deset FFP2 masek zdarma. Státní správa tady celkově funguje velmi efektivně – mají informace a bez problémů je využívají.
Rakousko prodloužilo uzávěru do 7. února. Restaurace a hotely ale otevřou nejdřív v březnu
Číst článek
Jak lidé ve vašem okolí na nové opatření reagují? Všichni to vzali bez problémů. Masky jsou samozřejmě nepříjemnější na nošení, takže nějaké diskuse se v tomto směru objevují, ale pokud je máte nosit jen do obchodů, zase takový problém to není.
U nás v bance třeba komunikují pravidlo, že jednou za tři hodiny si má člověk masku na chvíli sundat a nadýchat se.
Někteří lidé už ale respirátory nosili do obchodů předtím a museli je mít například i v kabinových lanovkách, teď se toto opatření jen rozšířilo do obchodů a dalších veřejných prostorů.
Co člověku hrozí, pokud do určených veřejných míst přijde bez respirátoru, jen s rouškou? Rakousko je obecně země, kde lidi na sebe vzájemně hodně koukají.
To znamená, že když někdo něco neplní, snaží se daného člověka nejprve zdvořile upozornit, ale nemají daleko ani k tomu, aby zavolali někoho odpovědného, kdo na daném místě pracuje, nebo dokonce policii.
Z tohoto pohledu je Rakousko velmi striktní a dbá na dodržování.
Stanovila vláda za nenošení respirátorů i pokuty? To jsem nikde nečetl, ale obecně kontrola v zemi funguje. Například kolega, který se vracel z České republiky do Rakouska, musel na hranicích podepsat papír, že půjde na deset dní do karantény. Druhý nebo třetí den pak přijel úředník z Vídně, aby ho zkontroloval, že je skutečně doma. Pokud by nebyl, musel by zaplatit pokutu.
Víkend před zavedením povinného nošení respirátorů v Rakousku se masky FFP2 rozdávali v supermarketech zdarma | Zdroj: Profimedia
Testování v lékárnách i ‚checkboxech‘
Jak v Rakousku funguje samotestování na koronavirus? Například v Česku antigenní testy sice lze pořídit třeba v e-shopech, legálně je ale smí stále používat jen zdravotníci. Systém testování se stále vyvíjí a je hodně propracovaný, momentálně je proto několik možností, jak se nechat otestovat.
Na stránkách města funguje chatbot, který se vás postupně zeptá, jak se cítíte, jestli máte chuť a čich, jestli jste přijeli ze zahraničí a na spoustu dalších věcí. Na konci vám pak chatbot řekne, jestli váš stav odpovídá lehkým příznakům.
V takovém případě vám doporučí nechat se otestovat a je několik míst, kam můžete na test zdarma přijít.
Nové testování na covid: Česko ho zkouší poznat ze slin, školáci by mohli kloktat
Číst článek
Některá místa jsou schopná přijmout i lidi s lehkými příznaky, někde je ale podmínkou, že se tam člověk může nechat otestovat jen v případě, že žádné příznaky nemá.
Zároveň jsou místa, kde dělají antigenní testy výtěrem z nosu, ale v některých se dělají i kloktací testy. Třeba já jsem šel s lehkými příznaky na místo, kde jsem jen kloktal, abych nemusel podstupovat nepříjemný výtěr z nosu.
Pokud máte silné příznaky, zavoláte na linku 1450 a přijedou vás otestovat domů, abyste nikoho nemohli nakazit.
Od minulého týdne je tu nová bezplatná varianta, kdy žáci ve věku od šesti do 14 let dostávají jednou týdně ve školách testovací sety a rodiče jim pak provedou test doma.
Vatovou tyčinkou zatočí pětkrát v jedné nosní dírce, nakapou na ni roztok a za 15 minut víte, jestli je dítě negativní, nebo pozitivní. Pro starší děti se to dělá ve škole, kde se otestují hromadně jednou za týden.
Plán je takový, že po zimních prázdninách, tedy v polovině února, se to bude dělat dvakrát týdně.
Poslední variantou je testování v lékárnách nebo v laboratořích, kde jsou dostupné testy, které se ale musí hradit.
Dříve se cena za testy pohybovala kolem 120 eur, teď ale antigenní testy stojí mezi 20 až 40 eury a mají ještě zlevnit na zhruba 10 eur.
Existuje seznam všech lékáren v Rakousku, kde je možné se nechat otestovat, doporučují ale si termín dopředu zarezervovat, protože je o ně velký zájem.
Sestra z Tel Avivu: Pro Izraelce je očkování lístkem ke svobodě. Vše jde hladce, s Českem se to nedá srovnat
Číst článek
Nemají odborníci obavy z toho, že testy doma nebudou provedeny správně? Antigenní testy se doma nedělají, ani test z lékárny si nemůžete vzít domů a udělat si ho sami. Dělá to vyškolený personál přímo na místě, protože tyčinku musíte strčit hluboko do nosu.
Ale testy pro školáky jsou snadné – jen strčíte tyčinku na dva centimetry do nosu a pětkrát zatočíte. Je k tomu návod s popisem a také na internetu si můžete najít videa, kde vidíte, jak to udělat. Žádné obavy tam nejsou a je zajímavé, že žádným způsobem není potřeba ani nijak deklarovat výsledek testu. Vše tedy závisí na zodpovědnosti dané domácnosti.
Pokud test dopadne pozitivně, je potřeba zavolat linku 1450, přijedou k vám domů a udělají ještě PCR test.
Je tu ještě jedna možnost testování, kterou jsem nezmiňoval, a to jsou takzvané „checkboxy“. V těchto boxech sedí doktor a jsou rozestavěné různě po městě.
Lidé tam chodí, pokud si nejsou jisti, jestli mají covid, nebo třeba chřipku. Doktor vám nejprve udělá rychlý antigenní test a vyšetří vás, aby byl schopný vyhodnotit, co vám je.
Mezitím dostane výsledek antigenního testu, a pokud by byl pozitivní, opět se provede PCR test, který má výsledek potvrdit.
Kde přesně tyto boxy obvykle stojí a jací lékaři v nich sedí – jsou to například praktici? Existuje seznam s adresami všech boxů, který město pravidelně aktualizuje. Sedí tam zřejmě lidi z nemocnic nebo dodatečně proškolený personál, ale standardní praktici to nejsou, protože ti mají vlastní povinnosti.
Co si vláda od rozšířeného testování slibuje? Umožní to otevření některých segmentů ekonomiky, a tedy alespoň částečný návrat do normálu po 7.
únoru, kdy má skončit znovu prodloužený lockdown? Vláda tady obecně komunikuje mnohem jasněji a snaží se vysvětlovat, co bude jak fungovat.
Abych řekl pravdu, celkem rád sleduju tiskové konference, protože to je většinou velice dobře vysvětlené – pochopíte, proč to dělají, jaká je jejich motivace. Mnohem lépe tím veřejnost přesvědčí.
Skiareály nechtějí otevření hotelů ani restaurací. ‚Bude to o jednodenním lyžování,‘ řekl šéf asociace
Číst článek
V průběhu prosince náhodně testovali asi 4000 žáků a učitelů, aby zjistili, jaký je počet lidí bez příznaků covidu, i když ho mají.
Už si nepamatuju přesný podíl, ale poměrně významná část lidí byla nakažená, i když žádné příznaky neměla. Díky testování jsou tedy schopni lépe odhalit tyto „superpřenašeče“, kteří neví, že mají covid, ale nakazí spoustu dalších.
To je jeden z hlavních motivů testování a samozřejmě to má i nějakým způsobem pomoct ekonomice.
Vláda hodně spolupracuje s akademickou sférou a ta se v současnosti hodně obává zmutovaných variant z Británie nebo Afriky, u kterých je nakažlivost asi o 50 procent vyšší než u původní verze covidu.
Snaží se proto srazit koeficient šíření pod jedničku, aby se snížil počet lidí s koronavirem, protože očekávají, že dříve nebo později naskočí nová varianta viru a přijde další nárůst. Situaci proto komunikovali tak, že se otevírat bude nejdříve 7. února, respektive 14.
února, ale je dost dobře možné, že pokud budou čísla alarmující, termín se ještě prodlouží. Otevřít by nejprve mohly obchody, zatímco například restaurace nebo ubytovací zařízení se otevřou nejdříve od března.
Jak na prodlužování uzavírek reagují rakouští podnikatelé, například právě provozovatelé restaurací? Nějaké demonstrace tu samozřejmě byly, ale je to rozhodně v menší míře než v České republice. Bavil jsem se o tom s přáteli a hlavní rozdíl je v tom, že tady velice dobře funguje podpora ze strany státu – podniky většinou dosáhnou na 80 procent příjmů z minulého roku.
Stát má díky daním veškeré potřebné informace a provozovatelé dostávají náhrady, aniž by cokoliv dělali. Proto je situace relativně klidná a žádné velké demonstrace tady nejsou. Minulý víkend tady byl protest, do kterého se zapojilo asi 2000 lidí, ale velké demonstrace neprobíhají, protože většina dotčených podnikatelů dostává od státu peníze. Sice tedy nemohou otevřít, ale jsou zaopatření.
Zdravotníci ve Vídni čekají v jednom z očkovacích center na vakcínu proti covidu-19 | Zdroj: Reuters
Jednodušší registrace na očkování
Rakousko je v Česku často zmiňováno i ve spojitosti s otevřením skiareálů.
Za jakých podmínek lanovky fungují? Dokážou provozovatelé skiareálů zajistit, aby se lidé neshlukovali a vše probíhalo tak, aby byly zajištěny hygienické podmínky? V tomto ohledu je důležité, že komunikace ze strany vlády je opravdu konzistentní a věrohodná, díky tomu lidi pravidla dodržují. Je tu mnohem větší disciplína a funguje to i ve skiareálech.
Přednostní očkování stovek policistů a hasičů v Brně: věk ani pracovní zařazení nehrálo roli
Číst článek
Kabinky jsou normálně pro 40 lidí, v současnosti je ale původní kapacita omezena na 50 procent a v uzavřeném prostoru musí mít každý člověk masku. Lístek si lyžaři musí koupit dopředu online a bez něj vás do areálu vlastně ani nepustí.
Tímto způsobem jsou schopni regulovat počty lyžařů, fronty na vleky jsou navíc rozdělené do dvou řad tak, aby lidé nečekali vedle sebe. Na všechno dohlíží provozovatelé vleků a upozorňují lidi, pokud pravidla nedodržují.
Musím říct, že to většinou funguje.
Vy sám jste si byl za těchto podmínek také zalyžovat? Už jsem byl na horách několikrát. Někdy je podle mě lepší to za určitých podmínek uvolnit než úplně zavřít.
Byl jsem lyžovat se syny asi čtyřikrát, funguje to bez problémů a díky tomu máte alespoň pocit, že nejste pořád jen doma.
Například v parcích ve městě je za hezkého počasí obvykle velké množství lidí, pokud ale máte možnost vyrazit z Vídně někam na lyže do otevřené krajiny, hodně to pomáhá.
Hotely na horách ale v provozu nejsou. Vůbec ne, ubytovací kapacity obecně nefungují.
Například my si s rodinou každý rok rezervujeme domeček, kde bychom s nikým nepřišli do kontaktu, a ani to v tuto chvíli není možné. Musíte tedy na hory ráno dojet a večer se vrátit.
Ve skiareálech jsou samozřejmě otevřená okénka s občerstvením a toalety, ale nemůžete se ubytovat nebo si sednout ke stolu.
Očkovací systém se pro lidi pod 80 let v únoru nespustí. ‚Problém je to naorganizovat,’ řekl Babiš
Číst článek
V Česku je velkým tématem také očkování a systém, prostřednictvím kterého se na něj mají lidé přihlásit.
Jak probíhá registrace v Rakousku? Očkování se řeší na úrovni každého zemského státu a například ve Vídni funguje rezervační systém, prostřednictvím kterého se dalo už dříve rezervovat na jakékoliv očkování. Nemusela se tedy vymýšlet žádná nová aplikace, a je možné se tam dokonce i předregistrovat.
Každý nad 18 let se tam může zapsat, uvést své osobní údaje a během registrace na vás vyběhne také otázka, jestli jste schopni se během jedné až dvou hodin dostavit a nechat se očkovat. Tím se řeší problém, jak vakcínu maximálně využít – pokud některý ze seniorů na očkování nepřijde, zavolají vám a zeptají se, jestli byste měl možnost přijít.
I já už jsem se předregistroval a myslím, že to funguje dobře. Viděl jsem jak rakouský, tak český systém registrace na očkování a rakouský způsob je určitě jednodušší i pro seniory.
Nicméně i senioři v Rakousku se hlásí přes tento internetový formulář… Ano, samozřejmě to za ně může někdo vyplnit a je tu i možnost vyřešit to přes praktického lékaře, na očkování se tedy mohou objednat i u něj.