 |
Telefonické dotazy pojištěnců OZP vyřídí ochotně i pracovníci na všech pobočkách (7.5.2021) Vážení klienti, program na podporu provádění samoodběrových testů COVID-19 u mnohých z vás vyvolal nebývalý zájem. VÍCE |
 |
Světový den alergie a astmatu (4.5.2021) Astma bronchiale, neboli průduškové astma, je chronické zánětlivé onemocnění, které je spojené se zvýšenou dráždivostí průdušek. VÍCE |
 |
Nenechávejte vše na poslední chvíli a přijďte včas! (30.4.2021) OZP se primárně zaměřuje na onkoprevenci a svým klientům tak poskytuje jednoznačně nejširší nabídku preventivních vyšetření. VÍCE |
 |
Přehled OSVČ můžete letos podat nejpozději do 2. srpna (22.4.2021) Pro všechny osoby samostatně výdělečně činné je letos posledním dnem, kdy musí podat zdravotní pojišťovně Přehled o příjmech a výdajích za rok 2020, pondělí 2. srpna. VÍCE |
 |
Změna adresy – Expozitura Žďár nad Sázavou (19.4.2021) Na základě impulsů od našich pojištěnců jsme se rozhodli přestěhovat Expozituru Žďár nad Sázavou na nové, lépe dostupné místo. VÍCE |
 |
OZP si volí stále více pojištěnců. Ke konci března jich podalo přihlášku dalších téměř 8 500! (12.4.2021) Do Oborové zdravotní pojišťovny se k 31. březnu 2021 přihlásilo 8 406 nových klientů napříč celou republikou. VÍCE |
 |
OZP rozšířila svou nabídku příspěvků na preventivní aktivity. Nově přispívá i na chytré hodinky Samsung (6.4.2021) Od 1. dubna 2021 mohou klienti OZP v rámci Kuponu na preventivní aktivity čerpat i příspěvek 500 Kč na testy COVID-19, konkrétně PCR testy, antigenní testy nebo testy na protilátky. VÍCE |
 |
Příspěvky pro zaměstnavatele a OSVČ na samotesty (31.3.2021) Zdravotní pojišťovny, včetně OZP, připravily program na podporu provádění samoodběrových testů COVID-19, ze kterého mohou zaměstnavatelé a podnikatelé čerpat příspěvky na pořízení samoodběrových testů pro sebe a své zaměstnance. VÍCE |
 |
Hodnocení klientů OZP přineslo lékařům přes 15 milionů korun (29.3.2021) Více než 36 tisíc pojištěnců Oborové zdravotní pojišťovny se zapojilo do prvního ročníku projektu, který umožňuje spolurozhodovat o tom, jak vysoká může být výše odměny jejich lékaře. VÍCE |
 |
Distributorem vakcíny Johnson & Johnson bude Avenier a.s. (23.3.2021) Distributorem očkovací látky proti onemocnění COVID-19 od společnosti Johnson & Johnson bude společnost Avenier a.s. VÍCE |
| Náklady zdravotních pojišťoven na Covid: 4,5 miliardy Kč měsíčně (17.3.2021) Celkové náklady všech zdravotních pojišťoven spojené s epidemií Covid-19 přesáhly v listopadu loňského roku 4,5 miliardy korun. VÍCE | |
| Nezapomeňte na exspiraci vašich kreditů (16.3.2021) Dne 31.3. exspirují kredity, které jsme vám připsali v období srpna – prosince roku 2020. VÍCE | |
| Asistenční služba OZP slouží nonstop již přes deset let (11.3.2021) Za deset let svého provozu se Asistenční služba stala u klientů OZP nepostradatelným pomocníkem při konzultaci zdravotních potíží. VÍCE | |
| OZP získala prestižní titul Czech Superbrands 2021 (4.3.2021) OZP získala prestižní mezinárodní ocenění kvality Czech Superbrands 2021 a zařadila se tak mezi TOP značky na českém trhu. VÍCE | |
| OZP přináší klientům se sluchovým postižením další novinku v komunikaci (3.3.2021) Světový den sluchu, který každoročně připadá na 3. března, upozorňuje na význam včasné identifikace a kompenzace ztráty sluchu. OZP přichází k tomuto dni s inovací u služby pro komunikaci osob se sluchovým postižením. VÍCE | |
| Prostřednictvím Kuponů získáte od OZP i letos zajímavé finanční příspěvky na prevenci (1.3.2021) Příspěvek na dentální hygienu až 2000 Kč, na očkování 1000 Kč, na preventivní aktivity 500 Kč, na lázeňské procedury 2000 Kč, 4000 korun pro onkologicky nemocné či 1000 korun pro děti s obezitou. VÍCE | |
| Za doplatky na léky vrátila OZP klientům téměř 53 milionů Kč (24.2.2021) Mezi 44 619 klientů rozdělila OZP v loňském roce 52 761 770 korun za přeplatky na léky. VÍCE | |
| Distributorem vakcín Astrazeneca bude Alliance Healthcare (22.2.2021) V zadávacím řízení na distributora očkovací vakcíny proti onemocnění COVID-19 od společnosti AstraZeneca byla zdravotními pojišťovnami vybrána společnost Alliance Healthcare s.r.o. VÍCE | |
| S registrací na očkování OZP pomohla již stovkám klientů (16.2.2021) „Za Vaši pomoc při zajištění očkování děkuji,“ takové jsou reakce od klientů starších 80 let, kterým OZP nabídla podporu při online registraci k očkování proti onemocnění COVID-19. VÍCE | |
| Klientská centra OZP se vrací ke své běžné otevírací době (15.2.2021) Od pondělí 15. února 2021 jsou pro vás všechny pobočky Oborové zdravotní pojišťovny opět otevřeny dle původní provozní doby. VÍCE | |
| 4. únor – Světový den boje proti rakovině (4.2.2021) Rakovina plic, průdušek a průdušnice patří k nejčastějším typům rakoviny. V roce 2019 bylo toto onemocnění diagnostikováno u 1078 pojištěnců OZP, přičemž průměrná cena poskytnuté a vykázané péče, činila na jednoho pojištěnce zhruba 216 tis. korun. VÍCE | |
| S registrací na očkování pomůžeme na všech pobočkách OZP (25.1.2021) V OZP nabízíme pomoc všem klientům, pro které je situace v souvislosti s celostátním Centrálním rezervačním systémem na očkování proti onemocnění COVID-19 nepřehledná a registrace obtížná. VÍCE | |
| Distributorem Moderny bude v Česku společnost Avenier (20.1.2021) „Smluvním distributorem očkovacích vakcín proti onemocnění COVID-19 od společnosti Moderna bude v České republice, a to pro všechny zdravotní pojišťovny, společnost Avenier a.s.,“ potvrdila MUDr. Jitka Vojtová, MBA, zdravotní ředitelka OZP. VÍCE | |
| Odměňte svého lékaře (15.1.2021) OZP je jedinou zdravotní pojišťovnou, ve které vy, naši pojištěnci, můžete spolurozhodovat o tom, jak vysoká může být výše odměny vašeho lékaře. VÍCE | |
| Platba zdravotního pojištění v roce 2021 (7.1.2021) Od 1. ledna 2021 se mění jak vyměřovací základy, tak výše pojistného pro všechny skupiny plátců Oborové zdravotní pojišťovny. VÍCE | |
| Nové číslo časopisu BONUS (22.12.2020) Právě vyšlo nové číslo klientského časopisu BONUS, kde na vás čeká mnoho zajímavých rozhovorů a užitečných informací. VÍCE | |
| Změna provozní doby (21.12.2020) Změna provozní doby o vánočních svátcích. VÍCE | |
| BREXIT – informace pro pojištěnce a poskytovatele (11.12.2020) K 31.12.2020 bude ukončeno přechodné období mezi Spojeným Královstvím (UK) a Evropskou unií (EU). VÍCE | |
| Aplikace OZP KDAVKA.207 usnadní zpracování vyúčtování antigenních testů COVID-19 (1.12.2020) OZP vyvinula aplikaci „KDAVKA.207“, která umožní zjednodušenou tvorbu dávek dokladů v požadovaném datovém rozhraní těm poskytovatelům sociálních a zdravotních služeb. VÍCE | |
| Druhá vlna Kuponů na prevenci končí 30. listopadu (27.11.2020) Na čerpání příspěvků prostřednictvím oblíbených Kuponů na dentální hygienu, očkování a preventivní aktivity mají pojištěnci Oborové zdravotní pojišťovny ještě čtyři dny. VÍCE | |
| Expozitura OZP Mělník se stěhuje na novou adresu ! (24.11.2020) |
Systém veřejného zdravotního pojištění měl loni kladné saldo 13,5 miliardy. Rezervy pomohly ustát covid
„Systém veřejného zdravotního pojištění dosáhl v roce 2019 kladného salda hospodaření v hotovostní metodice 13,5 mld. Kč, a proto jako součást vládního sektoru nepředstavoval riziko pro dosažení fiskálního cíle vlády.
Systém vykázal mírně horší výsledky než v předchozím roce, ale i tak se mu v tomto roce dařilo kumulovat rezervy pro případ ekonomického poklesu,“ uvádí dokument s názvem Hodnocení vývoje systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2019. „Vytváření rezerv v posledních letech se ukázalo jako prozíravé ve světle probíhající pandemie a s ní souvisejícího hospodářského útlumu.
V době tvorby tohoto materiálu však nelze jednoznačně odpovědět na otázku, zda výše zůstatků na účtech dosáhla adekvátní hodnoty pro absorpci zmíněného negativního šoku,“ podtrhává zpráva.
K nejvýznamnějším parametrům s vlivem na hospodaření zdravotních pojišťoven v roce 2019 patří zvýšení minimální mzdy o 1 150 Kč na částku 13 350 Kč (měsíční pojistné osoby bez zdanitelných příjmů tak činilo 1 803 Kč), to, že roční maximální vyměřovací základ pro osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnance nebyl ani v roce 2019 zastropován, a do třetice zvýšení platby za státní pojištěnce z 969 Kč na 1 018 Kč měsíčně.
Příjmy systému veřejného zdravotního pojištění tak loni dosáhly 331,5 miliardy Kč, což znamená meziroční růst o sedm procent čili 21,7 miliardy. Realita přitom byla o dvě procenta vyšší, než s čím počítaly zdravotně pojistné plány (absolutně o 6,6 miliardy Kč).
Průměrné celkové příjmy na jednoho pojištěnce loni dosáhly částky 31 443 Kč, což je meziroční nárůst o 6,7 procenta. Nejvyšší příjmy vykázala VZP v hodnotě 33 365 Kč s meziročním zvýšením o 6,1 procenta, nejnižší pak OZP ve výši 27 992 Kč s meziročním nárůstem o 7,0 procenta. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny v průměru dosáhly hodnoty 28 949 Kč s meziročním nárůstem o 7,6 procenta.
Výdaje systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2018 činily 318 miliard Kč, což je meziroční nárůst o 7,7 procenta (absolutně o 22,7 miliardy). Oproti zdravotně pojistným plánům však byly výdaje nižší o 1,1 procenta, tedy o 3,5 miliardy, což platí téměř u všech zdravotních pojišťoven.
V přepočtu na jednoho pojištěnce dosáhly celkové výdaje systému výše 30 167 Kč a meziročně tak vzrostly o 7,4 procenta.
Nejvyšší výdaje celkem na jednoho pojištěnce měla VZP, a to 31 868 Kč, naopak nejnižší ČPZP s částkou 26 948 Kč.
97 procent všech výdajů přitom tvoří výdaje na zdravotní služby, které v přepočtu na jednoho pojištěnce dosáhly hodnoty 29 272 Kč (nejvyšší u VZP 30 934 Kč, nejnižší u ČPZP 26 154 Kč).
Provozní výdaje v roce 2019 byly vykázány ve výši 7,2 miliardy. Výdaje na investice z fondu reprodukce majetku dosáhly hodnoty 600 milionů, což je 82,3 procenta z plánovaných investic.
Přesto jde o meziroční nárůst – v roce 2018 tato položka dosáhla jen 400 milionů. Nízké čerpání bývá zapříčiněno především přesunem realizace do dalšího období kvůli špatnému odhadu délky správních řízení, jako je např.
stavební řízení či zadávací řízení veřejných zakázek.
Stav pohledávek v čisté výši bez opravných položek činil ke konci loňského roku 42,4 miliardy a došlo tak k meziročnímu růstu o 3,2 miliardy (8,1 procenta). Pohledávky za plátci pojistného činí 37,3 miliardy, tedy 87,9 procenta. Stav závazků systému dosáhl 39,1 miliardy, což představuje meziroční růst o 3,6 miliardy Kč (10,1 procenta).
Závazky vůči poskytovatelům zdravotní péče činily 37,9 miliardy, což je 96,9 procenta celkové sumy. Závazky po lhůtě splatnosti nevykázala žádná zdravotní pojišťovna. Jsou evidovány dohadné pasivní položky ve výši 10,1 miliardy a dohadné položky aktivní v celkové výši 2,8 miliardy. Stav opravných položek dosáhl celkem hodnoty 36,3 miliardy, což je meziroční růst o 2,3 miliardy.
Část této kategorie pohledávek je nadále vymáhána na plátcích pojistného.
Co se tak týče celkového salda systému veřejného zdravotního pojištění, to bylo kladné ve výši 13,5 miliardy. Přesto však jde o meziroční zhoršení o jednu miliardu. Segment zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven přitom vykázal v roce 2019 kladné saldo 4,5 miliardy Kč.
Zásoby na bankovních účtech základního fondu zdravotního pojištění jednotlivých pojišťoven vyjádřené v denních ekvivalentech plateb za zdravotní služby ke konci roku jsou nerovnoměrné a dosahují 25 až 80 dnů. K růstu ovšem došlo u všech zdravotních pojišťoven.
Stav peněžních zůstatků na běžných účtech činil k 31. prosinci 2019 za celý systém 58,6 miliardy, což znamená meziroční růst o 30 procent (o rok dříve šlo o 45,1 miliardy). Důvodem je hospodářský výsledek celého systému, zejména ale VZP, které meziročně vzrostly zůstatky téměř o devět miliard.
„V roce 2019 se poměr těchto zůstatků opět zvyšoval a dosáhl téměř 18,4 procenta celkových výdajů systému veřejného zdravotního pojištění.
Zdravotní pojišťovny čtvrtý rok po sobě v době vysokého růstu české ekonomiky pokračují v žádoucím vytváření rezerv, které tvoří „polštář“ pro případ nenadálých negativních šoků, např. v podobě návratu recese.
Míra těchto rezerv tak již dosahuje předkrizových hodnot (rok 2008), systém je tak oproti tomuto období obdobně finančně stabilizovaný, avšak velmi negativním jevem je vysoká dynamika výdajů,“ uvádí zpráva.
Náklady na zdravotní služby v roce 2019 překročily částku 312 miliard Kč a byly tak oproti roku předchozímu vyšší o téměř 26 miliard. Vyšší meziroční nárůst celkových nákladů ve všech segmentech oproti roku 2018 byl způsoben zejména mechanismy úhrady stanovenými úhradovou vyhláškou, zařazováním nových a finančně velmi nákladných léčiv do úhrad, zaváděním nových vysoce inovativních léčebných postupů, navýšením nákladů na centrovou péči a nákladů na rehabilitační a diagnostickou péči či stárnutím populace.
Růst zaznamenaly všechny zdravotní pojišťovny. Všeobecné zdravotní pojišťovně vzrostly náklady ze základního fondu zdravotního pojištění o 15,5 miliardy, zaměstnaneckým pojišťovnám o 10,1 miliardy.
Náklady na zdravotní služby v přepočtu na jednoho pojištěnce loni dosáhly 29 631 Kč. Nejvyšší průměrné náklady na pojištěnce měla VZP – celkem 31 321 Kč, což znamená meziroční nárůst o 2 566 Kč na pojištěnce.
Zaměstnanecké pojišťovny pak dosáhly průměrných nákladů ve výši 27 135 Kč, což je o 2 082 Kč na pojištěnce více než v roce 2018.
V objemově největším segmentu lůžkové péče došlo k nárůstu nákladů o 9,6 procenta, tedy o 14,9 miliardy oproti roku 2018. U ambulantní péče se náklady zvýšily o 10,6 procenta čili o osm miliard Kč. U zbylých segmentů byl zaznamenán růst o 5,2 procenta čili o 2,9 miliardy.
Náklady na péči hrazené z fondu prevence a dalších specifických fondů dosáhly za všechny pojišťovny výše 1,4 miliardy, což je meziroční nárůst o 291 milionů, tedy o 26,6 procenta.
Oproti zdravotně pojistným plánům pak jde o nárůst o 53 milionů čili čtyři procenta. VZP přitom rozdělila 545 milionů a zaměstnanecké pojišťovny 839 milionů.
V přepočtu na jednoho pojištěnce byly náklady na preventivní péči za všechny pojišťovny ve výši 131 Kč; u VZP dosáhly 92 Kč a u zaměstnaneckých pojišťoven 183 Kč.
Objem finančních prostředků vrácených pacientům, kteří přesáhli zákonem daný ochranný limit stanovený u doplatků na léky, činil 776 milionů, což představuje v průměru 744 Kč na vratku pro pojištěnce.
Náklady na léčení zahraničních pojištěnců loni dosáhly 1,6 miliardy a oproti loňskému roku tak vzrostly o 8,1 procenta.
Při zvýšení počtu ošetřených cizinců o 6,6 procenta to znamená průměrný náklad na jednoho ošetřeného cizince ve výši 6 501 Kč s meziročním nárůstem o o 87 Kč.
Na základní fondy zdravotního pojištění bylo od zahraničních pojišťoven za léčení cizinců přijato 1,4 miliardy, ovšem ze základních fondů bylo poskytovatelům péče uhrazeno 1,56 miliardy, což znamená rozdíl mezi těmito příjmy a výdaji ve výši 173 milionů.
Ke konci roku bylo evidováno 10,55 milionu pojištěnců, z toho 5,96 bylo pojištěno u VZP. Nejvýznamnější skupinou mezi pojištěnci systému byli tzv. státní pojištěnci, jejichž celkový počet dosáhl 5,88 milionu. Zastoupení této skupiny je ve všech zdravotních pojišťovnách přibližně shodné.
Pojišťovny loni zaměstnávaly 6 048 osob s meziročním růstem o 113 zaměstnanců.
Mezi zdravotními pojišťovnami lze pozorovat významné rozdíly při srovnání podílu pojištěnců na jednoho zaměstnance, což je v případě VZP, která vzhledem k počtu pojištěnců dosahovala nejnižší hodnoty, zapříčiněno největší sítí poboček, realizací řady servisních činností pro celý systém veřejného zdravotního pojištění, jako je agenda přerozdělování pojistného, a strukturou kmene pojištěnců.
- Zdroj tabulek a grafů: Hodnocení vývoje systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2019
- Michaela Koubová
- Text je převzat z portálu Zdravotnický deník, který je, stejně jako Ekonomický deník, součástí vydavatelství Media Network.
Veřejné zdravotní pojištění bude mít kvůli covidu výdaje navíc 50 mld. Kč
Ilustrační foto – Pomocný personál 9. března 2021 uklízí na anesteziologicko-resuscitačním oddělení liberecké nemocnice, kde se starají o pacienty s nemocí covid-19. ČTK/Petrášek Radek
Praha – Veřejné zdravotní pojištění očekává letos kvůli pandemii covidu-19 výdaje navíc zhruba 50 miliard korun. Na jednání zdravotního výboru Sněmovny to dnes řekla náměstkyně ministra zdravotnictví Helena Rögnerová.
Podle schválených rozpočtů zdravotních pojišťoven se příjmy veřejného zdravotního pojištění letos očekávaly 385,4 miliardy korun, výdaje 399,1 miliardy korun. Oproti plánům ale pojišťovny musí hradit výdaje za očkování, testování či odměny zdravotníků.
Navýšit příjmy zdravotního systému by mohlo zvýšení plateb státu za státní pojištěnce. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) řekl, že se diskutuje o částce 100 až 500 korun navíc.
„Již v tuto chvíli se očekává navýšení výdajů systému veřejného zdravotního pojištění o téměř 50 miliard korun oproti skutečnosti, která je schválená ve zdravotně pojistných plánech,“ uvedla na jednání výboru Rögnerová.
Zdravotně pojistné plány na letošní rok, které jsou vlastně rozpočtem, schválily pojišťovny před koncem loňského roku. Teprve poté bylo rozhodnuto o úhradě očkování, vláda také nařídila pravidelné testování ve firmách a školách či schválila odměny pro zdravotnický personál. Proto bude skutečnost oproti plánovaným rozpočtům podle Rögnerové zásadně jiná.
Zdravotně pojistné plány pojišťoven předpokládaly, že příjmy systému veřejného zdravotního pojištění budou letos 385,4 miliardy korun, což je meziročně zhruba o devět procent více.
Výdaje se očekávaly 399,1 miliardy korun, o 12 procent více než v loňském roce. Schodek měl činit 13,7 miliardy korun.
Průměrné náklady na zdravotní služby na jednoho pojištěnce měly letos vzrůst zhruba o 3000 korun na 36.351 korun.
Stát do systému přispívá prostřednictvím plateb za takzvané státní pojištěnce, tedy děti, nezaměstnané a seniory. Loni byla měsíční platba navýšená o 500 korun, letos o dalších 200 korun na nynějších 1767 korun.
Podle Arenbergera bude do konce června připraven návrh na další navýšení plateb. „Určitě tam k nějakému navýšení dojde.
Zda se dosáhne konsenzu na nižší úrovni, to znamená kolem stovky, nebo na té vyšší kolem 500 korun, která by byla v současné době a z našeho pohledu nejoptimálnější, to se ještě uvidí,“ řekl na výboru.
Už v březnu zástupci ministerstva uváděli, že zdravotní pojišťovny do konce letošního roku vyčerpají své finanční rezervy z minulých let. Rögnerová tehdy řekla, že mají na účtech asi 64 miliard korun.
V roce 2019, který epidemie neovlivnila, vydaly pojišťovny za celý rok na péči 311 miliard korun, měsíčně tedy zhruba 26 miliard.
Loni to bylo za celý rok podle předběžných dat pojišťoven 352 miliard korun, což bylo o 5,5 miliardy víc, než plánovaly.
Všeobecná zdravotní pojišťovna, která je v ČR největší a má asi šest milionů klientů, loni podle své výroční zprávy skončila s účetním schodkem ve výši 10,3 miliardy korun.
sněmovna zdraví hospodářství pojišťovny koronavirus
- Autor: ČTK
Za zdraví jsme si připlatili o desetinu více
31. března 2021
V posledním roce před výskytem nemoci Covid-19, se výdaje na zdravotní péči v Česku výrazně zvýšily. Meziročně v roce 2019 vzrostly o 44 mld. Kč a dosáhly celkové výše 478 miliard. Vyplývá to z výsledků aktuální publikace Českého statistického úřadu.
Výrazný nárůst výdajů na zdravotní péči byl zaznamenán již druhým rokem v řadě. Oproti roku 2018 vzrostly o 10 % na 478 miliard korun. Veřejné zdroje meziročně vzrostly o 34 miliard, soukromé o 10 miliard korun. Přes výrazné nárůsty výdajů na zdravotní péči zaostává Česko při přepočtu na jednoho obyvatele nadále za průměrem zemí EU.
Největší část výdajů na zdravotní péči je v Česku hrazená prostřednictvím povinného veřejného zdravotního pojištění. „V roce 2019 zdravotní pojišťovny financovaly téměř dvě třetiny veškeré zdravotní péče v Česku.
Meziročně jejich výdaje vzrostly o 26 miliard korun na rekordních 310 miliard,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
Zdravotní pojišťovny v letech 2010 až 2019 na zdravotní péči v Česku vynaložily celkem 2,5 bilionu korun.
Třetina z úhrad zdravotního pojištění v roce 2019 připadla na ambulantní a necelá pětina na lůžkovou léčebnou péči. Dohromady na léčebnou péči vynaložily pojišťovny 162 mld. Kč. Procentuálně nejvíce meziročně vzrostly výdaje zdravotních pojišťoven za preventivní a rehabilitační péči.
Průměrné výdaje zdravotních pojišťoven na jednu osobu dosáhly 29,0 tis. Kč. Na jednu pojištěnou ženu bylo v průměru vynaloženo 29,8 tis. Kč, tj. o 6,2 % (1,8 tis. Kč) více než na jednoho pojištěného muže. Z hlediska věkových skupin vydaly pojišťovny nejvíc peněz na zdravotní péči o osoby mezi 70 a 74 lety (36,2 mld.
Kč), nejméně za osoby ve věku 20 až 24 let (6,1 mld. Kč).
Nejnákladnější léčbu vyžadují nemoci oběhové soustavy, kam se řadí např. srdeční infarkt nebo mozková mrtvice. V roce 2019 na ně pojišťovny vydaly celkem 28,5 miliardy korun.
„Průměrné výdaje zdravotních pojišťoven na jednoho muže trpícího onemocněním oběhové soustavy dosahují podle aktuálních dat 3 000 korun. U žen jsou o 600 korun nižší,“ dodává Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Druhou finančně nejnáročnější diagnózou jsou novotvary, jejichž léčba stála pojišťovny 24,7 miliardy korun.
V roce 2019 vynaložili občané ze svých peněženek na zdraví celkem 63,7 mld. Kč, tedy 13 % celkových výdajů na zdravotní péči v zemi. Meziročně vzrostly o 11 % (6,4 mld. Kč), tj. nejvíce od roku 2010. Za posledních deset zaplatily domácnosti za zdravotní péči celkem pět set miliard.
Průměrné výdaje domácností na zdraví na osobu se za poslední tři roky zvýšily o bezmála tisíc korun, tedy na šest tisíc v roce 2019. Lidé předloni doplatili 12,9 miliard korun za léky na předpis a za volně prodejná léčiva vynaložili dalších 16,5 miliard. Meziročně výdaje českých domácností za léky stouply o rekordní 4,0 mld.
Kč (15,6 %) a každý obyvatel tak v průměru za léky zaplatil 2 758 korun.
Kontakt:
Jan Cieslar tiskový mluvčí ČSÚ
T
O nás – VZP ČR
Všeobecná zdravotní pojišťovna je lídrem českého systému veřejného zdravotního pojištění již skoro 30 let.
Byla zřízena dnem 1. ledna 1992, a to zákonem č. 551/1991 Sb. S časovým odstupem vznikaly další zdravotní pojišťovny podle zákona č. 280/1992 Sb., ale s téměř 6 miliony klientů jsme i v konkurenci šesti dalších stále největší zdravotní pojišťovnou v České republice.
Na léčbu našich klientů v roce 2021 vynaložíme více než 232 miliard Kč. Všem, kdo to potřebují, poskytujeme i ty nejnákladnější služby. Za závažně nemocné jsme schopni zaplatit v jednotlivých případech i desítky milionů korun ročně, v průměru ale k nejnákladnějším pacientům patří nejmenší děti a senioři.
Hlavním úkolem každé zdravotní pojišťovny je v souladu se legislativními normami vybírat pojistné na zdravotní pojištění na straně jedné a na straně druhé hradit zdravotní služby, které byly poskytnuté klientům pojišťovny smluvními poskytovateli zdravotních služeb. A s hrdostí můžeme uvést, že naší efektivitě výběru pojistného chybí maximálně jedno dvě procenta do sta a že poskytovatelům zdravotních služeb platíme správně a včas (již řadu let jsme neměli žádné závazky po lhůtě splatnosti).
Máme smlouvy s většinou lékařů a zařízení
Naši klienti hlavně oceňují, že mohou vybírat z nejširší sítě poskytovatelů zdravotních služeb, protože více než 96 % praktických lékařů a více než 41 tisíc zdravotnických zařízení má s námi uzavřenu smlouvu. Naši pojištěnci tvoří 60 % ošetřených v těchto ordinacích.
Na nás spoléhá i většina pacientů vysoce specializovaných pracovišť – komplexních onkologických center a dalších pracovišť se zvláštní smlouvou, která jim umožňuje léčit pacienty těmi nejmodernějšími a nejnákladnějšími léky.
Máme rovněž nejširší síť poskytovatelů lázeňských léčebně rehabilitačních služeb, neboť téměř všechna tato zařízení mají smlouvu s VZP.
Hledáme nové cesty
Neděláme však jen to, co máme takzvaně v popisu práce. Potřebám našich klientů jdeme naproti a snažíme se být jejich progresivním společníkem na cestě ke zdraví. Neseme prvenství v zavádění nových léků a léčebných metod. Díky našim pilotním projektům byl např.
již před lety zaveden do běžné praxe screening rakoviny tlustého střeva, z poslední doby stojí za zmínku užívání testu Oncotype DX, který ženy s rakovinou prsu uchrání před chemoterapií, která by v jejich případě byla neúčinná.
Zavedli jsme také nový a transparentní postup při posuzování úhrady jinak nehrazených léčivých přípravků – jeho smyslem je zajistit tvorbu společných odborných vyjádření VZP a odborných lékařských společností, která poslouží jak jako odborný podklad pro další řízení o žádosti pojištěnce o přiznání úhrady dle § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění, tak i pro činnost VZP související se stanovením výše a podmínek úhrady dotčených léčivých přípravků z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Způsob, jak nejlépe našim klientům zajistit dostupnou a co nejkvalitnější zdravotní péči, pak hledáme i prostřednictvím finančních bonifikací poskytovatelů zdravotních služeb (lékařů, lékáren aj.).
Nabízíme spoustu benefitů
Nezapomínáme samozřejmě ani na finanční příspěvky pro naše klienty na všemožné preventivní aktivity, které zákon neumožnuje hradit z veřejného zdravotního pojištění. Chceme tak naše klienty motivovat k tomu, aby vedli zdravý životní styl a byli v péči o své zdraví zodpovědní.
Pro rok 2021 je na příspěvky z fondu prevence vyčleněno více než 710 milionů korun, což je částka vyšší, než kolik klienti vyčerpali v roce 2020. Nabízíme rovněž rozsáhlé výhody a slevy u partnerů našeho Klubu pevného zdraví a výhodné komerční pojištění u Pojišťovny VZP, a. s.
, která je naší dceřinou společností.
Naši partneři a klienti nás oceňují
V soutěži o nejlepší zdravotní pojišťovnu, kterou organizuje společnost HealthCare Institute, získala VZP opět – stejně jako v roce 2018 a 2019 – titul nejcennější, tedy absolutní vítězství.
Stala se tak „zdravotní pojišťovnou roku 2020“. Soutěž hodnotí zdravotní pojišťovny na základě výsledků celostátního průzkumu mezi řediteli nemocnic, ambulantními lékaři a pojištěnci. Součástí je i hodnocení ekonomické síly pojišťovny.
Jedná se tedy o komplexní pohled.
VZP letos navíc dosáhla na pomyslnou zlatou medaili i ve čtyřech dalších kategoriích, což je ještě lepší výsledek než loni, kdy dosáhla vítězství ve dvou dílčích kategoriích – v hodnocení pojištěnců a za nejlepší on-line komunikaci. Letos k tomu přibylo i první místo v kategorii hodnocené řediteli nemocnic a v kategorii Preventivní programy pro děti a dorost. VZP tak letos obdržela celkem pět ocenění z osmi.
Pobočky máme po celé zemi
Našich služeb mohou klienti využít na cca 190 pobočkách po celém území republiky, což z nás dělá nejdostupnější pojišťovnu. Nemusíte tak dojíždět do jiného kraje, když u nás potřebujete něco osobně vyřídit. Snažíme se zařídit naše pobočky jako bezbariérové, navíc přes 80 jich je vybaveno dětskými koutky.
A pokud potřebujete poradit, pomohou vám nejen na pobočkách – s důvěrou se obraťte na odborníky na našem infocentru na lince 952 222 222
Členové vlády ignorují poslance. Nelíbí se mi to, píši premiérovi, říká šéf sněmovny | Aktuálně.cz
V posledních týdnech je patrné, že někteří členové vlády ignorují jednání Poslanecké sněmovny.
Nejvíce je to zřejmé při otázkách poslanců na členy vlády při interpelacích, během kterých mají ministři reagovat na otázky zákonodárců vzápětí poté, co je vznesou.
Předseda sněmovny Radek Vondráček tvrdí, že se mu tento přístup vlády nelíbí a píše svému stranickému šéfovi a premiéru Andreji Babišovi.
Dlouhá vládní lavice, umístěná v Poslanecké sněmovně na vyvýšeném místě, má pro členy vlády jednu nevýhodu – je na ni velmi dobře vidět, takže jakákoliv nepřítomnost premiéra Andreje Babiše či jeho ministrů je zjevná na první pohled. Nikomu z přítomných tak nemohlo uniknout, že členové Babišovy vlády chodí do sněmovny stále méně často. A to i tehdy, kdy by v ní měli sedět prakticky automaticky – při písemných a ústních interpelacích poslanců.
Při těch zatím posledních, v březnu a dubnu, byly vládní lavice téměř prázdné. Většinou chyběl i předseda vlády Andrej Babiš, který z posledních pěti termínů byl přítomný jednou. Konkrétně v dubnu, kdy byly interpelace 15. a 22. dubna, chyběl. V březnu přišel na ústní interpelace 4. března, 11. března a 25. března chyběl.
„Když se podívám do lavic, kde mají sedět členové vlády, je to dost tristní pohled. Je to opravdu výsměch,“ stěžoval si například předseda KDU-ČSL Marian Jurečka a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová přímo tvrdila, že vláda má interpelace „na salámu“.
Komunista Leo Luzar proto doporučoval předsedovi vlády, aby napsal ministrům vytýkací dopis, poslankyně STAN Věra Kovářová se na dálku ptala premiéra Babiše, zda má vůbec ještě nějakou vládu.
„Mohli bychom ji vidět, když probíhají interpelace? Skandální míra neúčasti vás a členů vaší vlády na interpelacích zklamala všechny, kdo k vám ještě stále chovají větší než nulová očekávání,“ prohlašovala a chtěla vědět, jestli hra na schovávanou potrvá až do voleb.
Absence členů vlád, nejen té Babišovy, bývá čas od času propírána opakovaně již dlouhá léta. Ovšem současný stav nemá obdoby.
V posledních měsících někteří ministři nechodí nejen na interpelace, ale ani na zasedání v jiné dny. Není tak vůbec neobvyklé, že jednání sněmovny je přerušeno do doby, než přijde alespoň jeden člen vlády.
Podle parlamentních pravidel je totiž účast alespoň jednoho ministra nezbytná.
Například minulý pátek byly vládní lavice zcela opuštěné, takže předsedající schůze Vojtěch Filip (KSČM) oznamoval: „Předsedy klubu hnutí ANO a sociální demokracie žádám, aby zabezpečili alespoň jednoho člena vlády.“ Následovala přestávka, během které zástupci klubů vládních stran sháněli někoho z vlády.
Paní Colombová, říká ironicky o některých ministrech Bendl
Redakce Aktuálně.cz se obrátila na ty členy vlády, kteří mají s účastí největší problémy, proč nechodí častěji. Omluvy ze zasedání sněmovny znějí nejčastěji v případě ministra obrany Lubomíra Metnara, ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagy, ministra zemědělství Miroslava Tomana a ministryně spravedlnosti Marie Benešové.
„Zejména první tři bych označil za paní Colombovou,“ podotýká poslanec ODS Petr Bendl v narážce na manželku inspektora Colomba ze známého seriálu, o které je často řeč, ale nikdo ji nikdy neviděl. „Toman, Metnar a Plaga jsou určitě ve sněmovně ze všech ministrů k vidění nejméně,“ potvrzuje Benda jména hlavních absentérů.
Z této čtveřice bývá největší sháňka po Plagovi, protože na něj mají poslanci v poslední době hodně dotazů ohledně školství. Při ústních interpelacích se jej nedočkali ve dvou případech v dubnu a ve třech případech v březnu. Stejně tak chyběl například při interpelacích v prosinci. Na interpelace tak nechodí už několik měsíců.
Tisková mluvčí ministerstva Aneta Lednová hájí ministra tím, že se vždy řádně omlouvá, a když poslanci projednávají „jeho“ body – jako třeba návrhy zákonů, tak nechybí.
„Kdykoliv je projednáván bod z agendy našeho ministerstva, snaží se pan ministr být v Poslanecké sněmovně přítomen, jak si můžete ověřit ve stenozáznamech z jednání pléna,“ sdělila a jediný problém připustila v případech, kdy poslanci zařadí nějaký bod neočekávaně.
„Potíže s přítomností na jednání mohou nastat v případě, kdy dojde k neočekávanému zařazení bodu v gesci pana ministra v rámci projednávání změn pořadu schůze, ale i na tyto situace se pan ministr snaží operativně reagovat,“ dodala. Nijak už ale nevysvětlila, proč chyběl tolikrát při interpelacích.
Dlouho nechodí na interpelace ministr zemědělství Miroslav Toman. Dotazů na něj sice mají poslanci méně, ale přesto chtějí řadu věcí vědět.
Bendl se nepřítomného Tomana ptal, jak to chce udělat s vypsaným dotačním titulem pro zemědělské firmy nad 25 zaměstnanců, když takových firem jsou desítky tisíc a uvolněná částka jen půl miliardy.
Nebo předsedkyně výboru pro životní prostředí za Piráty chtěla od Tomana vědět, jaké opatření navrhne, aby Česko splnilo evropské závazky při snižování používání syntetických pesticidů a chemického hnojení.
Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý přes častou absenci svého šéfa tvrdí, že za poslanci chodí.
„Ministr se účastní zasedání sněmovny téměř vždy, pokud mají materiály přímou vazbu na resort,“ říká mluvčí.
Pokud Toman nepřijde, tak důvodem jsou podle mluvčího „především neodkladné pracovní povinnosti, které vyplývají z povahy resortu zemědělství, tedy mimo jiné pracovní výjezdy a jednání v regionech“.
Na doplňující dotaz, proč ale není Toman častěji na jednání sněmovny, mluvčí doplnil, že měl zdravotní problémy. „Na podzim prodělal pan ministr onemocnění Covid a pracoval několik týdnů z domova.
V zimě byl na zdravotním zákroku v nemocnici, kdy musel několik týdnů rovněž omezit osobní kontakt na minimum.
Všechny písemné interpelace odpovídal ve stanovených termínech,“ upozornil mluvčí Bílý a dodal, že Toman chodí pravidelně na zemědělský výbor.
Ministr obrany Lubomír Metnar argumentuje podobně jako ministr zemědělství tím, že také se účastní zasedání příslušného výboru, tedy v jeho případě pro obranu a bezpečnost. „Za důležitou považuji kontrolní roli tohoto výboru.
Tam mám na zasedáních téměř stoprocentní účast a chyběl jsem snad jen v době onemocnění covid-19,“ uvedl Metnar, podle kterého se naplno věnuje práci na ministerstvu a někdy je proto obtížné vše časově skloubit.
„Sněmovnu nicméně vnímám jako důležitou a významnou, a pokud se na plénu projednává téma se vztahem k resortu obrany, snažím se u toho být,“ míní.
Podobně reaguje i ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která tvrdí, že pokud jí to pracovní vytížení dovolí, zasedání sněmovny se účastní.
„Nezastírám ale, že když se neprojednávají body ministerstva spravedlnosti, zůstávám na ministerstvu, kde řeším pracovní záležitosti, kterých není málo.
Moje vedoucí parlamentní a vládní agendy sleduje jednání sněmovny a jsem připravena na jednání okamžitě dorazit, když to situace vyžaduje,“ sdělila Benešová, která podle svých slov chodí na interpelace, pokud na ni od poslanců směřují otázky. „Pokud však žádnou nemám, ve sněmovně nesedím.
Ministerstvo plní v současné zdravotní krizi řadu důležitých úkolů, jež nesnesou odkladu a je nutné je plynule odbavovat,“ vysvětlila.
Mimochodem, při posledních dubnových interpelacích, na kterých Benešová nebyla, předsedu KDU-ČSL Mariana Jurečku zajímal její názor na případ podnikatele Romana Janouška. Nezdálo se mu, že Janoušek má přerušený trest vězení kvůli vážnému zdravotnímu stavu a přitom například sportuje.
Chodím, ale nemůžu sledovat nekonečné debaty, uvedl Babiš
Přes slova členů vlády je ale zřejmé, že nejen tito konkrétně jmenovaní ministři, ale také většina dalších se velmi často ze zasedání sněmovny omlouvají. Při zatím posledních interpelacích v dubnu nepřišel vůbec nikdo, takže ranní písemné interpelace nemohly ani začít.
Předsedající schůze Vojtěch Pikal (Piráti) proto navrhl neortodoxní postup. Jak sám řekl, že i bez nich bude jednání pokračovat. „Protože interpelace jsou určeny k tomu, abychom my jako poslanci dostali odpovědi na své otázky,“ vysvětloval s tím, že jinak by vláda takto mohla paradoxně blokovat základní právo sněmovny vládu kontrolovat.
Na neúčast ministrů si stěžuje také lidovec Marek Výborný. Ten měl shodou okolností dotaz na ministra Plagu ohledně rámcových vzdělávacích programů. „Bohužel pan ministr na interpelace nechodí. Řada členů vlády pohrdá nejen sněmovnou, ale také Ústavou.
A jestliže se někteří hájí, že chodí na výbory, tak jedna věc jsou výbory a jiná interpelace. Na ty by měli určitě chodit,“ stěžuje si Výborný, který tvrdí, že ani s účastí ministrů na výborech to není nijak slavné.
„Paní ministryně Benešová byla na našem ústavně právním výboru snad pouze jednou za dobu, co je ve vládě,“ podotkl.
Mimochodem, Výborný, stejně jako jiní poslanci, má největší pochvalu pro ministra, který už ve vládě nesedí – pro dřívějšího ministra zdravotnictví Jana Blatného. Ten na interpelace chodil a poslancům na otázky odpovídal.
Poslanci by sice o své odpovědi na otázky neměli přijít, protože podle jednacího řádu jim absentující ministři mají odpovědět písemně.
Ovšem například poslankyně STAN Věra Kovářová poukazuje na to, že největší smysl mají interpelace, když ministři rovnou odpovídají. „Ptám se často na věci, které zajímají veřejnost, nebo konkrétně někoho, kdo se na mě obrátil.
Ti lidé čekají odpověď co nejdříve, zejména, když jde o aktuální věci. Písemná odpověď za řadu dní už takový smysl nemá,“ konstatuje.
Jednou z výjimek mezi ministry je ministr kultury Lubomír Zaorálek, který občas sedí ve sněmovně i v době, kdy poslanci neprojednávají body z jeho resortu. Zaorálek tvrdí, že považuje sezení ve sněmovně za důležité, protože mu kromě jiného umožňuje mít přehled o starostech poslanců.
„Mám asi jiný názor než někteří mí kolegové. Jsem rád, když můžu být ve sněmovně, nemám s tím problém, naopak to beru jako součást své práce. Často se tam odehrávají poměrně důležité debaty a člověk se může s kolegy poslanci o různých věcech pobavit.
Zároveň se i spoustu věcí dozvím,“ řekl.
Když se Aktuálně.cz zeptalo na absenci členů vlády samotného předsedy Andreje Babiše, odpověděl, že osobně se snaží chodit vždy, kdy je to možné.
„V případě, že se řeší téma, ke kterému mám co říct, nebo je důležitý můj hlas, snažím se tam vždy být. Vystupuju s projevy a v maximální možné míře chodím na ústní interpelace,“ tvrdí a občasnou neúčast hájí tím, že má spoustu jiné práce. „Jako předseda vlády mám hlavní práci v exekutivě.
Řeším očkování, strategii rozvolňování, návrat do normálu, rozpočet. Nemůžu tak ve sněmovně trávit celé dny posloucháním nekonečných debat,“ prohlašuje a připomíná, že je pro zavedení klouzavého mandátu. Ten znamená, že poslance, kteří se stanou ministry, vystřídá ve sněmovně náhradník.
Pokud jde o ministry, z vyjádření premiéra nelze čekat, že by na ně nějak tlačil ohledně účasti. „Na kolegy ministry nijak nenaléhám. Sázím na to, že svou agendu ve sněmovně sledují a schůzí se účastní v maximální možné míře tak, jak jim to umožní jejich nabitý program,“ říká.
Interpelace by se měly změnit, tvrdí šéf sněmovny
Nedobrý stav přiznává také předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), na kterého tlačí opoziční poslanci, aby situaci řešil. Vyzvala ho k tomu například předsedkyně TOP 09. „Ujišťuji vás o tom, že se mi to také nelíbí, že tady nejsou. Takže slibuji, že se obrátím na vládu, abychom interpelace nějakým způsobem řešili důstojnou formou,“ avizoval v polovině dubna.
Když se Aktuálně.cz na něj obrátilo nyní, odpověděl, že má napsaný dopis premiérovi Andreji Babišovi, který ale ještě neposlal. „Mám připravený dopis, ve kterém popisuji současnou situaci.
Interpelační čtvrtky zůstávají skutečně nevyužité, například zatím naposledy tam nebyli ministři ani dost poslanců,“ říká Vondráček, který naráží na situaci ze čtvrtka 22.
dubna, kdy muselo být zasedání přerušeno i kvůli malému počtu poslanců.
Místopředseda Babišova hnutí ANO a zároveň šéf sněmovny má sice pro premiéra napsaný dopis, ale absencí vlády není až tak moc znepokojený jako opoziční poslanci. A svou kritiku rozděluje půl na půl mezi ministry a poslance.
„Nelze házet vinu jen na vládu. Je třeba vidět i účast poslanců.
Teď, když kvůli opatřením proti covidu jednáme v polovičním množství, tak se občas nesejde ani potřebná většina sněmovny, abychom mohli něco odhlasovat,“ sdělil Vondráček.
Nejlepší řešení tohoto stavu vidí ve změně pravidel, jednu měl sám připravenou, s druhou chtěli přijít Piráti. Vondráček je přesvědčený, že když by se pravidla upravila, ministři by chodili více a zároveň by měly interpelace větší efekt a přitažlivost.
O co přesně jde: „Chtěl jsem zkrátit čas, který by měli poslanci na první otázku a následně na doplňující otázku, stejně jako ministři na obě odpovědi. Například ministři můžou nyní na první otázku poslance odpovídat pět minut. já navrhoval tři minuty.
Navíc bych byl pro bloky, kdy by jeden ministr odpovídal na otázky více poslanců. Dosud je to tak, že ministr například odpovídá na dotaz nějakého poslance, potom sedí a sleduje interpelace na jiné kolegy z vlády a pak na něj přijde zase řada.
Ministři za této situace nemají moc motivaci přijít,“ míní předseda sněmovny a jako příklad interpelací, které se mu líbí, uvádí parlament v Kanadě.
Vondráček by rád udělal interpelace atraktivnější ještě o to, že by interpelující poslance a ministry přiblížil k sobě, tedy nechodili by k řečnickému pultu ze svých míst, což někdy působí zdlouhavě, ale seděli by buď vedle sebe nebo naproti sobě. Otázky a odpovědi by tak následovaly v těsném sledu. „Mělo by to úplně jiný adrenalin než teď, v Kanadě se mi to líbilo nejvíc, i když tam už je toho adrenalinu možná až příliš,“ říká.
Jestli začnou brát členové vlády Poslaneckou sněmovnu vážněji se uvidí už ve čtvrtek 6. května, kdy jsou na pořadu další písemné a ústní interpelace.