Kopřivka se projevuje výsevem pupenů, které velice často doprovází svědění. Pupeny mívají červenou nebo bílou barvu. Kolem nich je větší zarudlá, silně svědící plocha, tzv. pomfus.
Tato plocha může měnit svoji formu i velikost od nepatrné skvrnky až po velké mapovité plochy na těle. Některá kopřivka se může projevovat také tvorbou malých čirých nebo krví zalitých puchýřků.
Škrabání může vést k zanesení dalšího zánětu do kůže.
Příčinou kopřivky může být alergická reakce. Nejčastějšími alergeny bývají potraviny, léky, hmyzí bodnutí nebo kovy.
Kopřivka se ale může objevit i například jako reakce na chlad (chladová kopřivka), na sluneční záření (sluneční kopřivka), kopřivka vyvolaná změnou tělesné teploty (cholinergní urtikarie vznikající v důsledku horečky, saunování, sprchování, sportu nebo stresu), dále kopřivka vzniklá v důsledku tlaku nějakého předmětu na kůži nebo delšího tření (například oděvu).
Akutní kopřivka trvá až několik týdnů, pokud trvá déle než šest týdnů, jedná se už o kopřivku chronickou.
Léčba
Kopřivka většinou sama odezní. Pokud víme, na co máme alergii nebo jaký kontakt mohl kopřivku vyvolat, je nejlepší vyhnout se vyvolávající příčině. Alergickou reakci a svědění pomáhají tlumit antihistaminika (např. Zodac, Zyrtec apod.). Kopřivka může být součástí alergické reakce zvané anafylaktický šok, který vyžaduje okamžité zavolání rychlé lékařské pomoci.
V některých případech těžkých kožních projevů se na krátkou dobu nasadí kortikosteroidy, které účinkují rychle na podporu imunity a potlačují možnost zánětu. Na postižené místo se aplikují roztoky nebo masti s obsahem 1% mentolu. V případě vzniku kopřivky vlivem stresu se předepisují antidepresiva, např. amitriptylin nebo doxepin.
V případě rozvoje anafylaktického šoku je nutné urychleně přivolat lékařskou pomoc, aplikovat adrenalin a zajistit nemocnému dýchací cesty.
Jelikož většinou není ihned zřejmá příčina, je vhodné vyhnout se všemu, co by mohlo kopřivku zhoršovat: Jedná se například o ostré sluneční světlo, alkohol, stres, těsné prádlo atd.
Jak vypadá kopřivka? Podívejte se do fotogalerie:
Nepříjemnému svědění mohou ulevit vlažné sprchy a doporučuje se nosit kvalitní vzdušné oblečení. Pokud osoba bere nějaké léky dlouhodobě a trpí občasnou kopřivkou, je rovněž vhodné poradit se s lékařem a je-li to možné zkusit jiné léky nebo jinou alternativní léčbu.
Léčba vzniklé chronické kopřivky je těžší, protože se stala chronickou kvůli nezjištěné příčině jejího vzniku nebo silnou reakcí na látky, se kterými je člověk v každodenním styku. Taková kopřivka často přetrvává po delší dobu nebo se opakovaně vrací i několik let.
Léky
Antihistaminika proti alergii, v těžších případech kortikosteroidy, roztoky nebo masti s obsahem mentolu, případně antidepresiva.
Bylinky
Na kopřivku příznivě působí vojtěška, heřmánek, echinacea, kopřiva nebo šťovík kadeřavý.
Homeopatika
Urtica je využívané homeopatikum na kopřivku, která vypadá jako žahnutí kopřivou.
Urtica D12 – 5 granulí 2krát po 10 minutách, pak 2krát po půl hodině, další den ještě 3krát – Na kopřivku, která vypadá jako žahnutí kopřivou.
Vyšetření
Obtíže s kopřivkou se řeší u kožního specialisty. Vyšetření spočívá v prozkoumání oblasti zasažené kopřivkou a v potvrzení, že se jedná o kopřivku a příčinou vyrážky není např. hmyzí kousnutí, spálení od kopřiv atd.
Součástí vyšetření je dotazování na možný kontakt s různými dráždivými faktory v poslední době a zda má dotyčný i alergické projevy, především ztížené dýchání či polykání a otok krku. Lékař se také ptá, jaké léky dotyčný užívá.
Pokud je pacient alergikem a je v dlouhodobé péči alergologa, kožní specialista konzultuje s alergologem postup a s jeho asistencí nasadí léčbu.
Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?
V těhotenství
Pokud se kopřivka objeví v těhotenství, může se jednat o změny hladiny hormonů a změny v metabolismu. V těhotenství bývají alergické reakce utlumeny, takže riziko kopřivky z alergické reakce je spíše nižší. Někdy vzniká celková imunologická reakce s osypáním těla.
Možné komplikace
Kopřivka vyvolaná alergií je často doprovázena dalšími silnými alergickými projevy, jako jsou dušnost, otoky a bolesti kloubů. Rizikem je také rozvoj anafylaktického šoku, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.
Trvalé následky
Pokud se pacient nemůže vyvarovat styku s věcmi způsobující kopřivku, může se kopřivka stát chronickou. Začne se projevovat i vícekrát týdně na více místech a také se může stále opakovat.
Prevence
Základní prevencí je vyvarovat se jakémukoliv kontaktu s dráždivou látkou, o které víme, že jí špatně snášíme nebo jsme na ni alergičtí. Pokud se jedná o kopřivku, u které se nám nedaří identifikovat její příčinu, mohou pomoci některé z následujících změn každodenního režimu.
Častěji se sprchovat a omezit časté dlouhodobé koupele ve vaně, změnit oblečení, především nenosit často vlněné materiály. Přispět může zlepšení životního prostředí, omezit prašnost a udržovat optimální vlhkost vzduchu v místech, ve kterých často přebýváme. Kontrolovat složení stravy, jestli neobsahuje některé dráždivé směsi.
Nepoužívat příliš často repelenty a parfémy. Pravidelně měnit ložní prádlo a čistit koberce.
Kdy jít k lékaři
Pokud se nám nedaří zbavit kopřivky, která se projevuje agresivní formou a příčina jejího vzniku je neznámá, je vhodné navštívit kožního specialitu a s jeho pomocí odstranit příčiny problémů.
Источник: https://www.mojezdravi.cz/nemoci/koprivka-2059.html
AMOKSIKLAV 1 G 14X1GM Potahované tablety
sp.zn. sukls255860/2017
- Příbalová informace: informace prouživatele
- Amoksiklav 1 g potahované tablety
- amoxicillinum/acidum clavulanicum
- Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve,než začnete tento přípravek užívat,
- protože obsahuje pro Vás důležité údaje.
- Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budetepotřebovat přečíst znovu.
- Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebolékárníka.
- Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádnédalší osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známkyonemocnění jako Vy.
- Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělteto svému lékaři nebo lékárníkovi. Stejně postupujte v případějakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v tétopříbalové informaci. Viz bod 4.
Co naleznete v této příbalové informaci
- Co je přípravek Amoksiklav a k čemu se používá
- Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Amoksiklavužívat
- Jak se přípravek Amoksiklav užívá
- Možné nežádoucí účinky
- Jak přípravek Amoksiklav uchovávat
- Obsah balení a další informace
1. Co je přípravek Amoksiklav a k čemu se používá?
Přípravek Amoksiklav je antibiotikum, které hubí bakteriezpůsobující infekce. Obsahuje dvě různé léčivé látky nazývanéamoxicillin a kyselina klavulanová. Amoxicilin patří do skupinyléků nazývaných “peniciliny”, které někdy nemusí působit (mohou býtinaktivovány). Druhá léčivá látka (kyselina klavulanová) tomubrání.
Přípravek Amoksiklav se používá u dospělých a dětí k léčběnásledujících infekcí: infekce středního ucha a vedlejšíchnosních dutin infekce dýchacích cest infekce močových cest infekce kůže a měkkých tkání, včetně zubních infekcí infekcekostí a kloubů.
2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravekAmoksiklav užívat
Neužívejte přípravek Amoksiklav:
jestliže jste alergický(á) na amoxicilin, kyselinuklavulanovou, penicilin nebo na kteroukoli další složku tohotopřípravku (uvedenou v bodě 6).
jestliže jste kdykoli v minulostiměl(a) těžkou alergickou reakci na jakékoli jiné antibiotikum. Tatoreakce může zahrnovat kožní vyrážku nebo otok obličeje nebo krku.
jestliže jste kdykoli v minulosti měl(a) při užívání antibiotikproblémy s játry nebo žloutenku (zežloutnutí kůže).
Pokud se Vás kterákoli z věcí uvedených výše týká, přípravekAmoksiklav neužívejte. Nejste-li si jistý(á), obraťte se předtím,než začnete přípravek Amoksiklav užívat na svého lékaře nebolékárníka.
- Upozornění a opatření
- Před užitím přípravku Amoksiklav se poraďte se svým lékařem nebolékárníkem pokud: máte infekční mononukleózu jste léčen(a) naproblémy s ledvinami nebo játry pravidelně nemočíte.
- Jestliže si nejste jistý(á), zda se na Vás vztahuje některá zvýše uvedených záležitostí, poraďte se předtím, než začnete tentolék užívat, se svým lékařem nebo lékárníkem.
V některých případech může lékař zjišťovat typ bakterie, kterýzpůsobuje Vaši infekci. V závislosti na výsledcích Vám může býtpodána jiná síla přípravku Amoksiklav nebo jiný lék.
Stavy vyžadující zvýšenou pozornostPřípravek Amoksiklav může některé stávající choroby zhoršit nebomůže způsobit závažné nežádoucí účinky.
Mezi ně alergické reakce,záchvaty křečí a zánět tlustého střeva. Během užívání přípravkuAmoksiklav si musíte jisté příznaky hlídat, aby se snížilo rizikojakýchkoli problémů.
Viz ‘Stavy vyžadující zvýšenoupozornost’ v bodu 4. Krevní testy a testymoči
Pokud podstupujete krevní testy (jako jsou testy na stavčervených krvinek nebo testy jaterních funkcí) nebo testy moči (naglukosu), lékaři nebo zdravotní sestře oznamte, že užívátepřípravek Amoksiklav. To proto, že tento léčivý přípravek můžeovlivnit výsledky tohoto typu testů.
Další léčivé přípravky a přípravekAmoksiklav
Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, kteréužíváte, které jste v nedávné době užíval(a) nebo které možnábudete užívat. To se týká léků, které jsou dostupné bez lékařskéhopředpisu a rostlinných přípravků.
- Pokud užíváte alopurinol (lék na dnu) spolu s přípravkemAmoksiklav, může se zvýšit pravděpodobnost, že se u Vás vyskytnealergická kožní reakce.
- Pokud užíváte probenecid (lék na dnu), může se Váš lékařrozhodnout, že upraví dávku přípravku Amoksiklav.
- Pokud se spolu s přípravkem Amoksiklav užívají léky napomáhajícízabránit tvorbě krevních sraženin (jako je warfarin), pak může býtpotřebné provádět další krevní testy.
- Přípravek Amoksiklav může mít vliv na fungování methotrexátu(lék používaný k léčbě rakoviny nebo revmatických chorob).
- Přípravek Amoksiklav může ovlivnit účinek mofetil-mykofenolátu(lék užívaný k zabránění odmítnutí transplantovaných orgánů).
- Přípravek Amoksiklav s jídlem, pitím aalkoholem
- K minimalizaci potenciální nesnášenlivosti v trávicím ústrojítablety užívejte těsně před jídlem.
- Těhotenství, kojení a plodnost
Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete býttěhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte se se svým lékařem nebolékárníkem dříve, než začnete tento přípravek užívat. Poraďte se sesvým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkolivlék.
Řízení dopravních prostředků a obsluhastrojů
Přípravek Amoksiklav může mít nežádoucí účinky, přičemž jejichpříznaky Vám mohou znemožnit řízení. Neřiďte dopravní prostředkyani neobsluhujte stroje, ledaže byste se cítil(a) dobře.
3. Jak se přípravek Amoksiklav užívá
Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře.Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebolékárníkem.
- Dospělí a děti s tělesnou hmotností 40 kg avíce
- obvyklá dávka – 1 tableta dvakrát denně vyšší dávka – 1tableta třikrát denně.
- Děti s tělesnou hmotností méně než 40kg
- Děti ve věku 6 let nebo mladší by měly být léčeny kombinacíamoxicilin/kyselina klavulanová spíše ve formě perorální suspenzenebo sáčků.
- Pokud podáváte přípravek Amoksiklav dětem s tělesnou hmotnostíméně než 40 kg, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.
- Pacienti s problémy s ledvinami nebojátry
jestliže máte problémy s ledvinami, může být dávka změněna.Lékař může zvolit jinou sílu nebo jiný lék. jestliže máteproblémy s játry, mohou Vám být častěji prováděny jaterní testy,aby se zkontrolovala funkce jater.
Jak se přípravek Amoksiklav užívá tablety užívejte na začátku jídla nebo těsně předtím. dávky běhemdne rozložte rovnoměrně, nejméně 4 hodiny od sebe. Během 1 hodinyneužívejte 2 dávky. tento lék neužívejte déle než 2 týdny. PokudVám stále není dobře, musíte opět navštívit lékaře.
Jestliže jste užil(a) více přípravku Amoksiklav, nežjste měl(a)
Jestliže jste užil(a) příliš mnoho přípravku Amoksiklav, mohoupříznaky zahrnovat podrážděný žaludek (pocit na zvracení, zvracenínebo průjem) nebo křeče. Co nejdříve se obraťte na svého lékaře.Vezměte s sebou krabičku nebo lahvičku od léku, abyste je ukázalilékaři.
Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravekAmoksiklav
Jestliže zapomenete užít dávku, vezměte si ji, jakmile sivzpomenete. Další dávku nesmíte užít příliš brzy – před užitímdalší dávky počkejte asi 4 hodiny.
Jestliže jste přestal(a) užívat přípravekAmoksiklav
Přípravek Amoksiklav užívejte, dokud nebude léčba ukončena, ikdyž se již cítíte lépe. K boji s infekcí potřebujete každou dávku.Pokud některé bakterie přežijí, může se infekce vrátit.
- Máte-li jakékoli další otázky, týkající se užívání tohotopřípravku, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.
- Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucíúčinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.
- Stavy vyžadující zvýšenou pozornost
- Alergické reakce:
- kožní vyrážka zánět drobných cév (vaskulitida), který můžebýt viditelný jako červené nebo rudé vystouplé skvrny na kůži, alemůže postihnout i jiné části těla horečka, bolesti kloubů, otokuzlin na krku, podpaží nebo tříslech otok, někdy obličeje neboúst (angioedém), způsobující potíže s dýcháním kolaps.
Pokud se u Vás kterýkoli z těchto symptomů projeví,ihned se obraťte na svého lékaře .Přestaňte přípravek Amoksiklavužívat.
- Zánět tlustého střeva
- Zánět tlustého střeva, způsobující vodnatý průjem, obvykle skrví a hlenem, s bolestmi žaludku a/nebo horečkou. Conejdříve se obraťte na svého lékaře
- s žádostí o radu, pokud se u Vás tyto symptomy objeví.
- Další nežádoucí účinky
- Velmi časté
- (postihují více než 1 z 10 pacientů): průjem (udospělých).
- Časté
- (postihují až 1 z 10 pacientů): moučnivka(kandidóza
- kvasinková infekce v pochvě, ústech nebo v kožních záhybech) pocit na zvracení (nauzea), zvláště při užívání vysokých dávek.Pokud se objeví, užívejte přípravek Amoksiklav před jídlem. zvracení průjem (u dětí).
- Méně časté
- (postihují až 1 ze 100 pacientů): kožní vyrážka, svědění vystouplá svědivá vyrážka (kopřivka) poruchy trávení závratě bolesti hlavy.
- Méně časté nežádoucí účinky, které se mohou projevit přikrevních testech: zvýšení hladiny některých látek (enzymů)vytvářených v játrech
- Vzácné
- (postihují až 1 z 1000 pacientů): kožní vyrážka, která můževytvářet puchýře a má terčovitý tvar (centrální tmavé skvrnyobklopené světlejší oblastí s tmavým prstencem na okraji -erythema multiforme )
- Jestliže zaznamenáte některý z těchto symptomů, ihned se obraťtena svého lékaře.
- Vzácné nežádoucí účinky, které se mohou projevit při krevníchtestech: snížený počet krvinek účastnících se srážení krve snížený počet bílých krvinek.
- Neznámá četnost nežádoucích účinků
- (nežádoucí účinky se objevily u velmi malého počtu lidí, a takjejich přesná četnost není známa) alergické reakce (viz výše) zánět tlustého střeva (viz výše) zánět mozkových blan(aseptická meningitida ) závažné kožní reakce:
- rozsáhlá vyrážka s puchýři a olupováním kůže, zejména v okolíúst, nosu, očí a genitálu (Stevens-Johnsonův syndrom), a závažnějšíforma způsobující rozsáhlé olupování kůže (více než 30 % kožníhopovrchu, toxická epidermální nekrolýza )
- rozsáhlá červená kožní vyrážka s malými puchýřky obsahujícímihnis (bulózní exfoliativní dermatitida )
- červená, šupinatá vyrážka s podkožními hrbolky a puchýři(exantematózní pustulóza )
- chřipce podobné příznaky s vyrážkou, horečkou, zduřelýmiuzlinami a abnormálními výsledky krevních testů (včetně zvýšenéhopočtu bílých krvinek (eozinofilie) a jaterních enzymů) (lékováreakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS)). Pokud se u Vás objeví některý z těchto příznaků, vyhledejteokamžitě lékaře.
- zánět jater (hepatitida)
- žloutenka způsobená vzestupem bilirubinu (látka vznikající vjátrech) v krvi, která se může projevovat zežloutnutím kůže aočního bělma zánět ledvinných kanálků prodloužení doby sráženíkrve hyperaktivita křeče (u lidí užívajících vysoké dávkypřípravku Amoksiklav nebo u lidí s problémy s ledvinami) černý,chlupatě vyhlížející jazyk.
- Nežádoucí účinky, které se mohou projevit při krevních testech výrazné snížení počtu bílých krvinek snížení počtu červenýchkrvinek (hemolytická anémie) krystalky v moči.
Hlášení nežádoucích účinků Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli znežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. Stejněpostupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsouuvedeny v této příbalové informaci.
Nežádoucí účinky můžete hlásittaké přímo na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova48, 100 41 Praha 10, webové stránky:www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.
Nahlášením nežádoucíchúčinků můžete přispět k získání více informací o bezpečnosti tohotopřípravku.
5. Jak přípravek Amoksiklav uchovávat
Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte v původním obalu,aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.
Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnostiuvedené na krabičce a blistru za EXP. Doba použitelnosti sevztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.
Nevyhazujte léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácíhoodpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak naložit s přípravky, kteréjiž nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životníprostředí.
6. Obsah balení a další informace
- Co přípravek Amoksiklav obsahuje
- Léčivými látkami jsou amoxicillinum a acidum clavulanicum.
- Jedna potahovaná tableta obsahuje amoxicillinum 875 mg (jakoamoxicillinum trihydricum) a acidum clavulanicum 125 mg (jako kaliiclavulanas).
Pomocnými látkami jsou: Jádro tablety: koloidní bezvodý oxidkřemičitý, krospovidon, sodná sůl kroskarmelosy, magnesium-stearát, mikrokrystalická celulosa.
Potahová vrstva tablety:hyprolosa, ethylcelulosa, polysorbát 80, triethyl-citrát, mastek,oxid titaničitý (E171).
Jak přípravek Amoksiklav vypadá a co obsahuje totobalení
Bílé až téměř bílé, oválné potahované tablety se zkosenýmihranami, na jedné straně vyraženo AMC, na druhé straně půlicí rýhaa vyraženo 875/125. Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tabletypro snazší polykání, nikoliv za účelem dělení dávky.
Velikost balení Blistry (Al/Al) v krabičkách po 10 potahovanýchtabletách (2×5). Blistry (Al/Al) v krabičkách po 14 potahovanýchtabletách (2×7). Blistry (Al/Al) v krabičkách po 21 potahovanýchtabletách (3×7).
- Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
- Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce
- Držitel rozhodnutí o registraci
Lek Pharmaceuticals d.d., Verovškova 57, 1526 Ljubljana,Slovinsko
Výrobce
Lek Pharmaceuticals d.d., Verovškova 57, 1526 Ljubljana,Slovinsko Lek Pharmaceuticals d.d., Perzonali 47, 2391 Prevalje,Slovinsko
Další informace o tomto léčivém přípravku Vám poskytne místnízástupce držitele rozhodnutí o registraci: Sandoz s.r.o., Praha,e-mail: [email protected]
Tato příbalová informace byla naposledy revidována 20.11. 2017
Pokyny/zdravotnické informace
Antibiotika se používají k léčení infekcí způsobenýchbakteriemi. Nemají žádné účinky proti infekcím způsobeným viry.Někdy infekce způsobená bakteriemi na léčbu antibiotiky nereaguje.Jedním z nejběžnějších důvodů bývá odolnost bakterií způsobujícíchinfekci na užívané antibiotikum. To znamená, že takové bakteriemohou navzdory antibiotiku přežívat, a dokonce se i množit.
Bakterie se mohou stát odolnými vůči antibiotikům z mnoha důvodů.Obezřetné užívání antibiotik může napomoci snížit možnost, že sebakterie stanou vůči antibiotikům odolné. Pokud Vám lékař předepíšeléčbu antibiotiky, je tato léčba určena pouze k vyléčení stávajícíchoroby.
Dodržování následujících pokynů napomůže zabránit vznikuodolných bakterií, které by mohly ukončit fungování antibiotik.
- Je velmi důležité, abyste antibiotika užívali ve správnýchdávkách, ve správný čas a po správný počet dnů. Přečtěte si pokynyna štítku, a pokud něčemu neporozumíte, požádejte svého lékaře nebolékárníka o vysvětlení.
- Antibiotikum smíte užívat, jen pokud bylo předepsáno právě Váma pouze k léčení infekce, na kterou bylo předepsáno.
- Nesmíte užívat antibiotika, která byla předepsána jiným lidem,i když mají infekci, která je podobná té Vaší.
- Antibiotika, která byla předepsána Vám, nesmíte dávat jinýmlidem.
- Pokud Vám nějaké antibiotikum po ukončení léčby podle pokynůlékaře zbude, musíte jej odevzdat do lékárny k řádnélikvidaci.
Источник: https://www.lekarna.cz/amoksiklav-1g-tbl-obd-14x1gm/
Antibiotika se musí předepisovat s rozumem
Jednak jde o nebezpečí pro pacienta samotného, kdy následkem nadměrného užívání antibiotik může dojít k narušení střevní mikroflóry, a potom je to nebezpečí obecné.
Pokud budeme dávat antibiotika neuváženě a zbytečně, bude se snižovat citlivost různých mikroorganismů k antibiotikům, což už se ostatně děje a začíná to být problém.
Podle Národního antibiotického programu, který byl zahájen v roce 2009, je účinnost antibiotik vážně ohrožena narůstající a rychle se šířící rezistencí mikrobů a tato rezistence zvyšuje nemocnost i úmrtnost a ohrožuje tak bezpečí pacientů.
Ale nejde jen o tento problém. Antibiotika mění střevní mikroflóru a z posledních studií například vyplývá, že podání antibiotik dětem do jednoho roku zvyšuje riziko vzniku zánětlivého onemocnění střeva pětkrát a také, že už jedna týdenní kůra antibiotik způsobuje snížení počtu střevních bakterií i zúžení spektra této mikroflóry.
Dále je tu riziko vzniku zánětu střeva, tzv. colitidy způsobené bakterií Clostridium difficile a také riziko vzniku alergie. Z toho důvodu je racionální předepisování antibiotik velmi důležité a osvěta jak odborné tak laické společnosti nezbytná.
Až 90 % antibiotik je předepisováno v primární péči a často zbytečně, takže odpovědnost leží zejména na pediatrech a praktických lékařích.
Ano, proto například když doporučujeme dávat probiotika, nesouvisí to jen s narušením střevní flóry po léčbě antibiotiky. I alergologové doporučují probiotika pro posílení imunity, obzvláště u dětí.
Střevo zajišťuje nejen trávení potravy, ale musí se také vyrovnat s patogeny, které se do něj s potravou dostanou. Takže provázanost s imunitním systémem je jasná. Střevo jako takové je velmi komplexní orgán. Pro zajímavost: je dlouhé 7–10 m, jeho povrch je velký jako tenisový kurt a bakterie, které ho osídlují, váží zhruba kilo.
Všem těmto bakteriím se říká lidský mikrobiom a jsou pro zdraví samozřejmě velmi důležité. Bez nadsázky můžeme tyto „hodné“ bakterie nazvat naším rozšířeným já, které plní mnoho funkcí.
Lidský mikrobiom tvoří zhruba 100 bilionů mikroorganismů, což je desetkrát více, než máme našich vlastních buněk v těle, a dohromady obsahují stokrát více genů než lidský genom. A nenachází se jen v trávicím traktu, ale i na kůži, v respiračním systému či v urogenitálním traktu nebo ve slinách.
V jednom mililitru slin je například okolo miliardy bakterií. A na všechny tyto bakterie, které v našem těle dělají spoustu důležité práce, samozřejmě působí i antibiotika.
Tak například jsou-li ve správné rovnováze, produkují vitamin K a B12 a mají nezastupitelnou roli v trávicím procesu a v imunitních reakcích organismu. Zamezují třeba osídlení střeva patogeny.
A odchylky ve složení těchto mikroorganismů narušují imunitní regulační mechanismy a vedou k alergiím, autoimunitním chorobám anebo třeba k obezitě. Ale mnoho se toho ještě neví. Lidský mikrobiom se intenzivně zkoumá.
Výzkum by měl ukázat, které bakterie konkrétně souvisejí s určitým onemocněním.
Péče o lidský mikrobiom začíná už během porodu a raného dětství. Důležitý je třeba vaginální porod. V děloze je sterilní prostředí, střevo novorozence je také sterilní. Porodem dochází k počátku kolonizace bakteriemi a k nastartování celého procesu budování slizniční imunity.
Také kojení hraje svoji roli, kojené děti mají jinou skladbu střevních mikroorganizmů než děti krmené umělým mlékem. Dalším důležitým prvkem je také zdravá strava. Konzervanty totiž nezabíjejí pouze bakterie v potravinách, ale můžou mít vliv i na bakterie v těle.
A svoji negativní roli sehrávají samozřejmě i antibiotika, takže k jejich užívání je potřeba přistupovat s rozumem.
Může to mít vliv na imunitu, na střevní mikroflóru, může dojít k superinfekci jinou bakterií, která je potom velice svízelná a komplikovaná co do léčby. Dlouhodobý problém představují stavy, kdy ve střevní sliznici dojde k nějakým zánětům či autoimunitním procesům.
Obecně lze říct, že nesprávné a nadměrné užívání antibiotik zejména v raném dětství může zapříčinit, že v dospělosti dojde k zánětlivému onemocnění střeva, například ke Crohnově chorobě.
Stává se také, že kvůli podávání antibiotika se vybije střevní mikroflóra a přerostou v ní bakterie, které by tam jinak žádný prostor neměly a neměly by možnost se tam usadit. Ty pak působí značné problémy – velký zánět, krvácivost, průjmy.
Vloni se u nás na klinice objevili rodiče s 12letým synem, kterému byla kvůli kloubnímu zánětu a s tím spojené vysoké horečce v nemocnici, kde byl hospitalizován, nasazena poměrně intenzivní a široká antibiotická léčba. Zhruba tři týdny po vyřešení problémů s kloubním zánětem chlapec začal mít krvavé průjmy a bolestivé křeče v břiše, ztrácel na váze, byl bledý.
Podrobné vyšetření odhalilo, že má velký zánět v zažívacím traktu. Došlo totiž k tomu, že jeho normální střevní mikroflóra byla potlačena antibiotickou léčbou, což umožnilo, že se mu v trávicím traktu rozmnožila nepříjemná bakterie Clostridium difficile, která je považovaná za nejzávažnějšího původce průjmů spjatých s antibiotiky.
Tato bakterie běžně přežívá v lidském organismu, ale když se přemnoží, bakterie začnou uvolňovat toxiny, které mohou způsobovat nadýmání, zácpu a průjem spojený s velkými bolestmi břicha.
Chlapec si vytrpěl své a bylo velice obtížně se této bakterie zbavit, léčba se táhla několik měsíců a nakonec jsme museli v zahraničí objednat lék za několik desítek tisíc korun, který nehradí zdravotní pojišťovna. Lék naštěstí pomohl, ale byla to velmi nepříjemná a komplikovaná situace.
Riziko je větší proto, že střevní mikroflóra je u dětí citlivější než u dospělých a podávání antibiotik u nich může mít dlouhodobější následky. U malých pacientů jsme tedy obzvláště opatrní – s indikací antibiotika, s délkou podávání, s druhem antibiotika a s tím, jak často dětem antibiotika dáváme.
V naší uspěchané době se zdá, že to je rychlé a jednoduché řešení na všechny infekce, které se objevují nebo se kterými pacient bojuje. Jenže to tak není.
Často hlavně dospělí preferují to, aby dostali předepsáno antibiotikum, než aby se snažili nemoc nějakým jiným způsobem vyléčit – zůstat doma, v klidu, vyležet ji s pomocí běžně dostupných domácích prostředků.
Tak preferují rychlý způsob, který ale není správný.
Určitě také. A naším úkolem je takové pocity vyvracet a dělat osvětu v tom smysl, že běžné infekce, tedy rýma, kašel, bronchitida či zánět středního ucha, jsou povětšinou virové, tudíž dát na ně antibiotika je zbytečné a je to špatně.
Ano, je to zbytečné. Jedině to stojí za úvahu v případě, kdy se obáváme superinfekce – to znamená, že na virové onemocnění nasedne nějaká bakteriální infekce a virózu zkomplikuje. Potom je antibiotikum indikováno, jinak ne.
Tam jsou dvě otázky. Jednak jde o rozhodnutí, zda antibiotikum nasadit, zda s ním začít léčit. A druhé rozhodnutí je, které antibiotikum – máme mnoho skupin od úzkospektrých po širokospektrá.
To první rozhodnutí se odvíjí od historie nemoci, klinického nálezu v den, kdy pacient přijde, i celkové anamnézy pacienta a k tomu obvykle přichází ještě nějaký test. To je na zvážení lékaře. Nejjednodušší je udělat přímo v ordinaci tzv.
CRP nebo odběr na krevní obraz, sedimentaci, test na streptokoka a podobně. Jde o rychlé testy, kdy výsledek je buď ihned, nebo v ten samý den, a podle nich se lze zorientovat v tom, zda je opravdu nutné antibiotikum nasadit a případně jaké.
To druhé rozhodnutí se pak odvíjí od dalších věcí – od toho, zda se jedná o opakované onemocnění, zda pacient nemá nějakou alergii apod.
To nelze říct takto obecně, záleží na tom, jak je dítě staré, v jaké zdravotní kondici…, je tam spousta okolností.
Dalo by se říci, že u dětí do jednoho roku věku by se mělo jednat o zcela mimořádnou záležitost, opravdu indikovanou, podloženou i nějakými testy, aby bylo jisté, že dítě antibiotika potřebuje.
U dětí ve školkovém věku, když jsou nemocné, jde většinou o virová onemocnění, takže i u nich by měla být přísná indikace a zase alespoň jeden dva testy, které by podpořily indikaci k tomu, že antibiotikum je nutné dát.
Určitě, takové dítě by mělo mít základní pediatrické vyšetření, ale třeba i imunologické vyšetření, abychom zjistili, jestli tam není například nějaký imunologický defekt, který způsobuje, že jsou opakovaně potřeba antibiotika. U zdravých dětí to tak nebývá. U opakovaných infekcí, například když má dítě v krku streptokoka, se snažíme zjistit, zda není nosič té bakterie v rodině či někdo jiný v blízkém okolí dítěte danou bakterii nemá – to je asi nejtypičtější příklad.
Najít vztah mezi akutním infektem a nějakým psychosomatickým podkladem je myslím docela těžké. Takovou spojitost lze mnohem snáze vysledovat u dětí, které trpí opakovanými bolestmi hlavy, bříška, kloubů, … Tedy v případech, kdy po vyloučení všech organických příčin je namístě zamyslet se, zdali tam není nějaká psychická příčina.
To se děje spíše jen v situacích, kdy mají nějaký plán – například když mají někam odjet a nechtějí jít do rizika, že dítě bude nemocné, že nemoc přeroste v bakteriální infekci a podobně. Snažím se s nimi dohodnout, aby antibiotika dítěti podali jen v případě, že to bude opravdu nutné, aby je nedávali preventivně.
Jinak pokud není důvod, stres, tak rodiče spíše souhlasí s konzervativním postupem – mají možnost zavolat mi ve dne v noci, přijít i o víkendu… U větších dětí je situace potom zase trochu jiná. Rodiče většinou chtějí, aby dítě bylo rychle zdravé, nezameškalo vyučování. Nasazení antibiotika je rychlé, jednoduché řešení.
Bohužel se stává, že lékař vychází ze své zkušenost a z klinického stavu pacienta, ale už třeba nesahá k nějakému dalšímu ověření, ať už z jakéhokoli důvodu. Když se antibiotikum nenasadí, péče o nemocné dítě složitější, musí se hlídat, je to víc práce. A větší odpovědnost ze strany lékaře.
Stará se tím ale i o dlouhodobější zdraví.
Vodítkem je deset infekcí za rok, což je pro rodiče často šokující zjištění. V podstatě jde o to, že dítě má horší či mírnější infekci průměrně jednou měsíčně a zpravidla se jedná o jeden až dva roky na začátku školní docházky.
Ze začátku jsou z toho rodiče, jejichž dítě častější nemocností dosud netrpělo, překvapení a nervózní a hned vyhledávají lékaře, pak se s tím ale naučí zacházet.
U jinak zdravého dítěte je vhodné první dny vyčkávat doma, kontrolovat teplotu a případné symptomy (rýmu, kašel) léčit domácími prostředky, lékař jim stejně nic jiného neporadí.
Praktický pediatr se nejčastěji setkává s infekčními onemocněními dýchacího systému, zažívacího systému a močového systému. To je to, s čím se u dětí potýkáme. Důležité je mít na to jasný názor, jasný postup, snažit se eliminovat škodlivé vlivy různých léků a neškodit. Snažit se rodiče a děti tímto obdobím provést bez újmy.
Je těžké dávat obecná doporučení, záleží na mnoha okolnostech – v jakém věku dítě je, jaký je jeho zdravotní stav, jestli jsou v rodině další děti… Když dítě často stůně, obecně doporučujeme, aby po nějaký čas nechodilo do kolektivu, aby jeho imunitní systém vyzrál, a po nějakém čase zkusí jít znovu mezi děti.
Jde-li o častá onemocnění, která vyžadují aktivní léčbu antibiotiky, pak je namístě další vyšetření, které by mělo osvětlit, zda u dítěte není nějaký další problém. Otužování dětí, vhodná strava, častý pobyt na čerstvém vzduchu a podobně – to jsou obecné rady, které platily, platí a platit budou.
Doporučujeme probiotika a také preparáty na posílení imunity u dětí, které jsou často nemocné, nemají žádný imunitní defekt a u nichž potřebujeme mírně podpořit imunitu. Probiotika a imunoglukany působí velice dobře a mají minimum vedlejších účinků.
U dítěte, které se potýká s nějakými problémy, je určitě lepší vítězit nad nemocí s pomocí takových podpůrných doplňků a preparátů než dávat složité léky, které mají nějaké vedlejší účinky. U zdravého dítěte žádné doplňky a preparáty nedoporučujeme.
Často předepisujeme k antibiotikům rovnou i probiotika a doporučujeme, aby rodiče začali probiotika dávat už během antibiotické léčby a pokračovali i nějakou dobu po ukončení léčby.
Tato možnost se využívá hlavně u dětí, které mají závažnější infekce a dáváme jim širokospektrá antibitiotika, o nichž víme, že mají negativní efekt na střevní flóru, že děti je budou brát dlouho a že riziko je tam velké. Dále probiotika doporučujeme také u dětí, které mají opakované infekce.
Imunoglukany a jiné preparáty, které posilují imunitu, dáváme v mezidobí, kdy se dítě vyzdraví a my se snažíme jeho imunitu trochu aktivovat, aby záhy nedošlo k dalšímu onemocnění.
V případě nemoci se objednávejte k našim praktickým lékařům a pediatrům, kteří pomocí moderních metod zjistí, zda je vhodné antibiotika nasadit či nikoliv. Telefonické objednání je nejrychlejší cestou: +420235360133
Источник: https://www.canadian.cz/cs/clanky-a-novinky/antibiotika-se-musi-predepisovat-s-rozumem/
Namíchej si svoje müsli
Zdroj: Zdraví 12/2014
ANTIBIOTIKA: zázrak, který se musí umět používat
Spolehlivě léčit nemoci způsobované bakteriemi umí věda necelých sto let. Antibiotika zachraňují miliony lidí, kteří by dříve nepřežili – ale přinášejí s sebou i problémy spojené především s neuváženým užíváním.
Bakteriální infekce sužují lidstvo od nepaměti, a po celá staletí se také lidé snažili před infekcemi chránit. Používali k tomu nejrůznější látky včetně takových, které kromě bakterií mohly snadno zabít i pacienta: například strychnin, arzenik nebo sloučeniny rtuti; o něco bezpečnější bylo například použití stříbra.
Před infekcemi dokázaly chránit i přírodní látky, například med, propolis, česnek, lichořeřišnice, šalvěj, skořice, zázvor nebo čajovníkový olej (tea tree oil). Nicméně opravdová revoluce v boji s bakteriemi přišla až s objevem antibiotik získaných z plísní: první nálezy v tomto směru přišly až v polovině 20.
století, přičemž symbolickým průlomem byl objev penicilinu, který Alexander Fleming učinil v roce 1929. Penicilin byl jako lék poprvé použit v době druhé světové války.
Do té doby fatální infekce typu syfilis, kapavka, tuberkulóza nebo zápal plic se díky antibiotikům zařadily mezi choroby, které je při včasném rozpoznání možné vyléčit bez následků.
Desítky léků, ne každý pro každého
V současnosti se v medicíně používají desítky antibiotik, přičemž jejich účinek umějí lékaři velmi efektivně využívat. Některé léky jsou širokospektré, ničí tedy mnoho druhů mikrobů zároveň, jiné mají účinek selektivní a likvidují pouze určité druhy bakterií.
To je ostatně jeden z hlavních důvodů, proč je potřeba předepisovat antibiotika po pečlivém uvážení a ideálně až po provedení laboratorních vyšetření, která určí, co nejlépe zneškodní konkrétní bakterii, která způsobuje člověku onemocnění. „Bez znalosti původce nemoci může antibiotická léčba selhat.
Mnozí lidé si myslí, že podání antibiotik se vyplatí i v nejistotě, protože antibiotika jsou netoxická, takže v nejhorším případě nezaberou, ale v zásadě nemohou uškodit. Tento názor pochází ještě z dob, kdy byl do léčebné praxe zaveden penicilin.
Tehdy to tak opravdu vypadalo; dnes však už víme, že pravda je jiná,“ varuje profesor Jiří Beneš, který se antibiotiky dlouhodobě zabývá.
Riziko: rozvrat mikrobiálního osídlení
Užívání antibiotik není bez rizika. Pacient může být na některé medikamenty alergický, mohou se objevit i nežádoucí účinky typu kolísání teplot nebo nevolností.
Problémy mohou nastat i při kombinaci některých antibiotik s jinými léky, například chinolonů se systémovými kortikosteroidy.
Častým nežádoucím účinkem antibiotik jsou škody na mikroflóře, která za normálních okolností tělu pomáhá.
Především širokospektrá antibiotika mohou narušit fungování střev – průjem způsobený užíváním antibiotik je dokonce svébytná diagnóza. Ženy mohou mít narušenou i poševní flóru.
„Ukazuje se, že i netoxická antibiotika mohou mít nežádoucí účinky, například mohou vyvolat alergickou reakci různé závažnosti anebo mohou zasáhnout do mikroflóry, kterou máme přirozeně v ústech, ve střevech, a ženy navíc ještě v pochvě.
Složení této mikroflóry má vliv na naše zdraví a rozvrat přirozeného mikrobiálního osídlení se může projevit průjmy nebo poševním výtokem,“ potvrzuje profesor Beneš.
Rezistence bakterií: novodobá hrozba
Ještě větším rizikem než okamžité nežádoucí účinky jsou ovšem dlouhodobé následky nesprávného užívání antibiotik. Pokud jsou totiž medikamenty předepisovány zbytečně nebo špatně aplikovány, pomáhají bakteriím, aby si na ně vypěstovaly odolnost.
Je pak stále složitější některé infekce vyléčit. „V zemích, kde je možné si koupit antibiotika volně v lékárně, nebo dokonce v drogerii, se ve vysoké míře vyskytují rezistentní bakterie, na které běžné léky už nezabírají,“ varuje profesor Beneš.
V Česku jsou antibiotika jen na předpis, a navíc jejich používání hlídají pojišťovny i specializovaná antibiotická centra ve velkých nemocnicích.
„Preskripce antibiotik v České republice je poměrně dobrá, a také míra rezistence bakterií je u nás řekněme na průměrné evropské úrovni; rozhodně lepší než mnoha zemích jižní a východní Evropy,“ shrnuje expert.
Nevynucujte si recept
Samozřejmě se může stát, že někdy máte pocit, že antibiotika prostě nutně potřebujete. Je vám hrozně, bolí vás krk, pálí oči a cítíte celé tělo, a i když doktor říká něco o viróze, jen pro pocit, že máte předepsané opravdu účinné léky, byste si ten recept odnést chtěli… Jenže tím si nepomůžete; prospět můžete naopak původcům infekcí.
„Podle expertních doporučení se antibiotika mají dávat zejména u angín s viditelnými bělavými povlaky nebo čepy na mandlích, a dále u pneumonií (zápal plic). U ostatních respiračních infekcí je mnohem pravděpodobnější původ virový než bakteriální.
Dalším vodítkem může být poučka, že infekce postihující několik sliznic současně – například zánět spojivek, rýma, zarudlý krk a kašel – je prakticky vždy virová, bez ohledu na výšku horečky, a podání antibiotik ji tedy neovlivní,“ vysvětluje profesor Beneš.
„Samozřejmě vždy existují nějaké výjimky, například černý kašel může probíhat tak, že napodobuje virovou infekci, nebo infekce původně virová se může zkomplikovat druhotnou bakteriální nákazou,“ dodává. Proto by lékař kromě vyšetření pacienta měl provést ještě další testy, než předepíše antibiotika.
Problém není jen v lékaři
Kromě zbytečné aplikace antibiotik ke zvýšení rezistence bakterií přispívá i to, když pacienti léky špatně užívají. Typickým příkladem je, že nedoberou celou předepsanou dávku medikamentu. Už po prvních dávkách antibiotik se jim uleví, tak si řeknou, že nebudou tělo zbytečně týrat a zbytek léčiva nevyužívají.
Ovšem tímto postupem zlikvidují jen ty bakterie, které jsou méně odolné; rezistentnější mikrobi v těle zůstanou, a pokud infekce propukne znovu nebo se přenese na někoho jiného, je pak těžší ji zlikvidovat.
Agresivnější léky, které se podávají při léčbě rezistentních kmenů antibiotik, jsou přitom spojeny s vyšším rizikem nežádoucích účinků a jsou také dražší – což přináší problémy jak pacientům, tak celému zdravotnictví.
První krok: prevence
Antibiotika se v terénu nejčastěji předepisují na léčbu respiračních onemocnění, o něco méně na léčbu infekcí močového ústrojí. Nejsnazším způsobem, jak člověk může sám přispět k tomu, aby se antibiotik spotřebovávalo méně, je chránit se před infekcí dýchacích cest.
K tomu je potřeba dodržovat základní doporučení bontonu a zdravého chování: mýt si pečlivě a často ruce, vyhýbat se místům s větší koncentrací potenciálně nemocných lidí – především v sezoně viróz a angín, nechodit sám mezi lidi, když začínáte kašlat, a dbát na zdravý životní styl a pestrou stravu s obsahem vitaminů (hlavně vitaminu C). Před některými bakteriálními (a virovými) nákazami chrání i očkování – dobrovolně můžete sebe či členy rodiny nechat očkovat proti pneumokokům (nebo proti chřipce), povinně by pak měl být každý vakcinován proti černému kašli, tetanu, záškrtu nebo dětské obrně.
Co si pamatovat Pokud se chcete ve vztahu k antibiotikům chovat inteligentně, musíte se držet následujících pravidel: o Antibiotika pomáhají jen při bakteriálních infekcích. Na virové choroby, jako je třeba běžné nachlazení nebo chřipka, nezabírají.
Proto se nedožadujte receptu na antibiotika pokaždé, když máte kašlík a rýmičku; na ně vám lékař doporučí jinou léčbu (například spreje pro vyplachování nosu nebo pastilky proti bolesti v krku). o Pokud lékař předepíše antibiotika, užívejte je podle receptu. Nepřerušujte léčbu předčasně, i když se začnete cítit lépe.
o Nikdy neužívejte antibiotika, která byla předepsána někomu jinému, nebo zbytky léků, které jste si schovali od minula.
NEPŘÍJEMNOSTI, KTERÉ PŘINÁŠÍ UŽÍVÁNÍ ANTIBIOTIK, MŮŽETE ZMÍRNIT TÍM, ŽE SI K NIM NAORDINUJETE VHODNÁ PROBIOTIKA. ROZHODOVÁNÍ O PODÁNÍ ČI NEPODÁNÍ ANTIBIOTIKA MUSÍ BÝT VŽDY KOMPLEXNÍ A MĚLO BY VYCHÁZET Z CELKOVÉHO STAVU NEMOCNÉHO A ZHODNOCENÍ VÝVOJE NEMOCI! ZEPTALI JSME SE ZA VÁS » prof. MUDr. Jiřího Beneše, CSc.
, přednosty Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí nemocnice Na Bulovce K rozhodnutí o tom, zda nasadit antibiotika, lékařům pomáhá test CRP.
Stačí tento test pro rozhodnutí, zda antibiotika nasadit, nebo nikoli? Jak by mělo z vašeho pohledu ideálně probíhat vyšetření člověka, který přijde k lékaři s nespecifickými příznaky infekce dýchacích cest? Vyšetření CRP je velmi oblíbené, protože je poměrně jednoduché a existují metody, které umožňují provést toto vyšetření z pouhé kapky krve během několika minut.
Této rychlosti a dostupnosti je však dosaženo za cenu menší přesnosti měření; říkáme, že vyšetření je pouze orientační. Vyšetření CRP se v praxi často používá k odlišení virových infekcí od infekcí bakteriálních.
Zkratkovitá interpretace vypadá asi tak, že nízká hodnota CRP svědčí pro virový původ nemoci (nebrat antibiotika), a naopak vysoká hodnota znamená, že infekce je bakteriální, a tedy antibiotická léčba je na místě.
Ve skutečnosti je situace mnohem složitější: hladina CRP může být zvýšena i při virových infekcích, jsou-li provázeny zánikem většího počtu buněk, a také při různých neinfekčních onemocněních – např. po operaci nebo třeba po infarktu myokardu.
Další problém je časové hledisko: CRP zpravidla dosáhne rozhodující výšky až za 24 hodin po začátku nemoci, takže u některých velmi rychle probíhajících bakteriálních infekcí se podle tohoto vyšetření nemůžeme orientovat.
Hodnotu CRP je tedy možné posuzovat jako jeden střípek v mozaice, sice důležitý, ale určitě ne natolik, aby jen podle tohoto údaje bylo možné rozhodovat, zda antibiotikum podat. Rozhodování o podání či nepodání antibiotika musí být vždy komplexní, a u dobrého lékaře se přitom uplatňuje nejen posouzení místního nálezu, ale také celkového stavu nemocného a zhodnocení dosavadního vývoje nemoci v průběhu času. Kromě výsledků laboratorních vyšetření se zkušený lékař obrací i na svou intuici, což se málokdy oficiálně přiznává. Není to ale žádná magie, jde o skutečnost, že každý člověk podprahově registruje řadu vjemů, které si ani rozumově neuvědomuje, ale přesto zanechávají určitý vjem, a s tím je možné se naučit pracovat. Nelze tedy na několika řádcích napsat pravidlo, kdy antibiotika dát a kdy ne. Ostatně je to pořád ještě jen první krok: Rozhodne-li se lékař antibiotikum podat, musí poté učinit další rozhodnutí – který přípravek pro konkrétního pacienta vybrat. NĚKOLIK TIPŮ NAVÍC
1. BioGaia ProTectis dětské kapky – pomáhají 7 udržet v rovnováze zažívání. Pro děti od prvního měsíce života. Na www.ewoshop.cz 460 Kč. 2. Activia bílá zrající v kelímku – s obsahem unikátní patentované kultury Bifidus ActiRegularis®. Dva kusy v balení 19,90 Kč. 3. GS Laktobacily Forte20 cps.
60 + 20 – představují unikátní kombinaci osmi velmi odolných kmenů laktobacilů a bifidobakterií. Vhodné pro těhotné i kojící ženy a diabetiky. 397 Kč. 4. Mixit Tutti Frutti – jáhlová kaše s probiotickými kulturami, mrazem drcenými pomeranči, physalisem, broskví a bio kokosovým cukrem. Na www.mixit.cz 175 Kč. 5.
Medicol vláknina pro děti – obsahuje probiotické kultury, vlákninu a inulin, vhodná pro děti od šesti měsíců. 95 Kč. 6. Lučina biaktiv – má snížený obsah tuku a obsahuje živé probiotické kultury. 30 Kč. 7. Linex Forte 28 kapslí – každá tobolka obsahuje vyváženou kombinaci probiotik a prebiotik. 105 Kč.
8 Kefírové mléko nízkotučné s příchutí meruňka – obsahuje probiotické kultury. 18,90 Kč. 9. Swiss LAKTOBACILY 5 cps. 66 – vyvážená kombinace vzájemně kompatibilních kmenů živých mléčných bakterií. 381 Kč.
Источник: https://www.mixit.cz/media/detail/zdravi-antibiotika-zazrak-ktery-se-musi-umet-pouzivat