Alergie na antibiotika – vše o zdraví

Dobrý den,prosím Vás o radu. Po užívání antibiotik (Penbene) se mi stalo, že se mi na kůži objevila velmi svědivá vyrážka. První den mi napuchl obličej, uši, na čele se mi udělaly boule. Po těle “kolovala” vyrážka, červená, krupicovatá a opravdu šíleně svědila. Kolovala mi doslova od hlavy až k patě. Koupila jsem si lék Claritin, abych alespoň zmírnila projevy vyrážky, brala jsem ho cca týden. Trochu to ustalo, ale teď pozoruji, že mě kůže stále svědí, méně, ale svědí. Po poškrábání se mi objeví velké červené škrábance, které jakoby vyvstávají na povrch kůže (natékají). Potom zmizí. Myslím si, ze jde o nějakou alergickou reakci na ta léčiva (nikdy se u mě nic takového neobjevilo). Prosím Vás o radu, jak z toho ven.

Děkuji a přeji krásné dny.

Dobrý den,je důležité řešit spíš to, z jakého důvodu jste antibiotika užívala.

Uvědomte si, že pokud se z nějakého důvodu v našem těle přemnoží nepříznivé mikroorganismy (a způsobí nějakou nemoc, na kterou je údajně nutné antibiotika užít), znamená to, že máme málo příznivých mikroorganismů, které přirozeně tyto nepříznivé ničí.

Užitím antibiotik vyhubíme nejen ty nepříznivé, ale i ty příznivé, takže si paradoxně ještě více ublížíme. Přečtěte si, zda vůbec antibiotika potřebujeme a co se vlastně v našem organismu děje. Pochopíte z toho, že alergie mají základ v užívání antibiotik.

Rozhozený imuntiní systém má základ v zanesené lymfě, proto se alergické reakce projevují jako otékání, zduření sliznic, škrábání v krku a svědění v nose, při potlačení alergické reakce další chemií se jen lymfa o to víc zanáší… není to řešení, ale to je vám jasné. Dala bych se do pořádku tímto:

Spirulina Chlorella Plus – mořské řasy, které vyčistí lymfu od vší chemie, kterou je zanesená, vyřeší základní příčinu, dávkování 1-1-1 na lačno před jídlem.

ImunnAid – vilcacora, sušená rostlina, která zvyšuje imunitní systém tím, že podporuje aktivitu a množství bílých krvinek, ty pracují také v lymfě, tím se čistí, dávkování 2-2-2 po jídle.AC Zymes – probiotika, kterými doplníte vymlácenou příznivou mikroflóru na své slliznice, dávkování 2-2-2 na lačno se spirulinou.Vyřadit mléčné výrobky, sladkosti a chemii ze stravy, zvýšit pitný režim, zařadit do jídelníčku přes léto víc čerstvé zeleniny a ovoce. Po dvou měsících budete v pohodě a naprosto bez potíží. Pokud nevyřešíte tento základ, vaše oslabení se přenese dál na jiné orgány, třeba do tlustého střeva nebo na plíce, takže by to chtělo ????Pokud byste následně chtěla řešit váš základní problém, proč jste antibiotika užívala, můžeme se na to podívat…Kdyby něco nebylo jasného, ozvěte se!

• Vaše Empatia s láskou
• Zpět na přehled všech dotazů

Источник: https://empatia.cz/dotazy/kozni-vyrazka-po-uzivani-antibiotik/

ROZHOVOR: Antibiotika, bojovníci na lékařský předpis. Dětské zdraví

Rtuť, arzén nebo strychnin jsou prudce jedovaté látky, které se dříve používaly k léčbě infekcí. Jejich vedlejší účinky ale byly velkým rizikem pro zdraví pacienta. Proto objev prvního antibiotika v roce 1941 znamenal naprostý průlom v lékařských postupech a právem si vysloužil i Nobelovu cenu.

Snad všichni známe malou tabletku, která našim bílým krvinkám pomohla v boji proti mikroorganismům způsobujícím zánět kdekoliv v těle. V takových případech jsou antibiotika vedle správného fungování imunitního systému nejúčinnější zbraní. Kdy pomáhají a jak je správně užívat, prozradil MUDr. Ivan Peychl, primář pediatrického oddělení Nemocnice Na Bulovce.

* Co to jsou antibiotika a jak se rozdělují?

Jsou to chemické látky, které pomáhají léčit choroby způsobené bakteriemi. Na viry ale neúčinkují, stejně tak na většinu mykóz nebo prvoků.

Antibiotika se dělí na antibiotické léky s úzkým spektrem, které zasahují pouze přesně vymezený okruh mikroorganismů, a se širokým spektrem, které ovlivňují mnoho různých druhů bakterií.

Antibiotika nám pomáhají vyléčit onemocnění způsobené patogenními, to znamená choroby vyvolávajícími bakteriemi, ale bohužel mohou i částečně ovlivňovat takzvané symbiotické bakterie. Ty se v těle, například ve střevě, vyskytují přirozeně a jsou potřebné pro normální chod fyziologických funkcí.

* Za jakých okolností se antibiotické léky nasazují?

Antibiotika předepisujeme často již při silném podezření na bakteriální infekci, které může vzniknout na základě klinických příznaků nebo některých laboratorních nálezů, například významně zvýšeného CRP. Jindy léčbu antibiotiky zahájíme až po definitivním potvrzení bakteriálního původu choroby, například pomocí kultivace.

U většiny běžných infekcí je možné se rozhodnout až podle průběhu onemocnění a to rozhodování může trvat i několik dní. Na druhé straně existují prudké infekce, jako je třeba sepse nebo meningitida, způsobené dnes nejčastěji bakteriemi pneumokokem a meningokokem, které jsou schopny ohrozit dítě nejen na zdraví, ale i na životě.

Ve většině takových případů pak značně záleží na tom, aby byly antibiotické léky podány velmi rychle, a to žilní cestou. Každé opoždění, byť jen v řádu hodin, by mohlo mít fatální následky. Při těchto nákazách ale ani antibiotika nemusí být vždy a za každých okolností všemocná a zachránit všechny děti.

Z tohoto důvodu jsou důležitou možností ochrany proti oběma bak -teriím očkování, která ale bohužel dosud nebyla zařazena jako povinná. Přesto by je rodiče měli zvážit, informovat se na ně u svého pediatra a svým dětem je zajistit.

* Zmínil jste test CRP. Jak probíhá a co se z něj zjistí?

Vyšetření bílkoviny zvané CRP je delší dobu známo jako možnost, jak změřit intenzitu zánětu. Vyšetřuje se z krve, měřené hodnoty se zvyšují při zánětech různého druhu. Test také s ohledem na infekce do jisté míry přispívá k odlišení bakteriálních infekcí od těch, které jsou vyvolané viry.

Tím pomáhá i v rozhodnutí, zda antibiotika opravdu nasadit. Pouhé jednorázové změření CRP a jednotlivá číselná hodnota, kterou takto získáme, ale vždy jednoduše oba tyto typy infekce neodliší.

Posouzení a interpretace výsledku testu je složitější, vyžaduje zkušenost a zasazení do kontextu vývoje celého onemocnění.

* Antibiotika jsou při konkrétních nemocech nezastupitelná, ale co když se užívají, takzvaně pro jistotu?

Nadbytečné a časté používání vede v populaci k postupnému zvyšování výskytu bakterií, které jsou k antibiotikům odolné. Tyto léky mohou mít také v některých, a naštěstí v málo častých případech, negativní vliv na konkrétního pacienta. Nejvíce známé je riziko rozvoje alergií na antibiotika.

Některé výzkumné práce navíc ukazují, že nadbytečně podávané antibiotické léky možná mohou vést i k vyššímu riziku některých autoimunitních chorob. Proto by měl o jejich potřebě a v každém případě vždy rozhodnout jen lékař, a to velmi zodpovědně.

I z tohoto důvodu by si měli rodiče vybrat pediatra, kterému důvěřují, a nechat rozhodnutí o nasazení antibiotik pouze na něm.

* Proč se antibiotické léky musí podávat v pravidelných intervalech a měla by se doužívat celá předepsaná dávka?

Každé antibiotikum udrží správnou léčebnou hladinu v krvi jen po určitou dobu. Po jejím uplynutí množství léku v krevním oběhu klesá a lék pozbývá účinnosti.

Pro každé antibiotikum proto předepisujeme přiměřené intervaly podávání, které je potřeba přesně dodržovat, aby množství antibiotika v krvi bylo stálé. Jeho hladina by neměla klesat pod účinnou úroveň a ani dosáhnout nadměrné úrovně, která by mohla dítěti škodit.

A co se týká zkracování doby léčby oproti lékařskému doporučení, to může vést ke zdravotním komplikacím. Například k situaci, kdy byla infekce léčbou jen utlumena, ale ne zcela vyléčena. Po předčasném vysazení antibiotických léků se proto může znovu rozvinout.

V případě některých infekcí, třeba angíny způsobené bakterií streptokokem, hrozí při příliš krátké době léčení i neinfekční komplikace v podobě autoimunitního zánětu kloubů nebo srdce.

* Existuje nějaké lékařské doporučení po antibiotické léčbě při rekonvalescenci kojenců a batolat?

U dosud kojených dětí je nejlepší v kojení pokračovat, protože léky dočasně narušují složení přirozeného bakteriálního osídlení střeva. Po ukončení léčby tak mateřské mléko pomáhá navodit znovu normální skladbu střevních bakterií. U dětí, které už kojeny nejsou, je možné ke stejnému účelu použít, raději opět po domluvě s lékařem, takzvaná probiotika.

(podle časopisu Miminko, autorka M. Šimice)

Источник: http://bulovka.cz/rozhovor-antibiotika-bojovnici-na-lekarsky-predpis-detske-zdravi/

Jak očistit tělo po užívání antibiotik

Jilm – pro léčebné účely se používá hlavně kůra stromu. Foto: Profimedia.cz

Tradiční čínská medicína označuje střevo jako řídící orgán všech činností v těle, přikládá mu větší důležitost než třeba srdci, játrům, mozku. Jinými slovy řečeno, když zlepšujete střevní flóru, posilujete imunitu organizmu. Tomu v poslední době začíná přitakávat i západní věda.

Je prokázáno, že střevní nerovnováha způsobená antibiotiky negativně ovlivňuje zdraví celého organismu, způsobuje např. chronický zánět žaludku či střev, kandidózu, průjem nebo zácpu, alergie, poruchy imunity a podobně.

Kromě bylin se vyplatí zařadit do jídelníčku i probiotika. Jezte jogurty, jogurtové nápoje, kefír, kysané zelí, rychlokvašené okurky apod. Probiotika ve formě prášků vám k antibiotikům nabídnou i v lékárnách.

Tento vynikající keřík prospívá organismu celkově, včetně trávicího systému. Brusinkový macerát z pupenů se doporučuje při chronické zácpě i průjmech způsobených antibiotiky. Výtažky z brusinek působí dezinfekčně.

Brusinku také doporučuje po antibiotikách fytoterapeutka Jarmila Podhorná společně ve směsi pupenů dubu, černého rybízu, lnu setého a olše s betaglukanem. Tato kombinace posiluje imunitu, celou trávicí soustavu a potlačuje vývoj škodlivých mikrobů.

Jeho semínka fungují jako spolehlivý čistič střev, ale je třeba dodržet přiměřené dávkování a zapíjet je větším množstvím tekutin. Semínka byste neměli nikdy užívat nepřetržitě déle než týden!

Kúru (třikrát denně rozkousejte polévkou lžíci semen a zapijte), která pročistí střevo, zlepší střevní sliznice a nastartuje metabolismus, si ordinujte maximálně na tři až pět dnů. Třetí den si můžete dávku mírně zvýšit. A pozor – pokud si semínka namelete či rozdrtíte, musíme dávku ihned spotřebovat, protože rychle podléhají oxidaci (žluknou).

Jak česnek medvědí, tak i setý mají antibakteriální a protiplísňové účinky. Díky sirným sloučeninám, které obsahují, ozdravují střevní flóru, léčí infekční průjmy, likvidují střevní parazity.

Užití česneku v čerstvém stavu často vyvolává nevolnost nebo zvracení, vhodnější je jeho kombinace s mlékem, denní dávka přitom může činit až 12 g. Posledním nejnovějším trendem je přidávání česnekového výtažku do jogurtu nebo kefíru, kde působí spolu s laktobacily a významně ovlivňuje trávicí soustavu, tedy i střeva.

Nejvhodnější je ale česneková tinktura. Česnek je každému dostupný, proto ho přidávejte co nejčastěji i do jídel.

Jeho kulovitý kořen je bohatý na inulin, což je vynikající potrava pro takzvané přátelské bakterie v oblasti tlustého střeva (např. důležité bakterie Lactobacillus biffidus).

Látky z lopuchu zlepšují střevní prostředí, podporují růst příznivých bakterií a snižují počet těch „špatných“, jež způsobují infekce. Můžete si naordinovat kúru ze sušeného kořene lopuchu formou odvaru (dvě kávové lžičky sušeného kořene pět minut povařte ve 4 dcl vody, poté sceďte, pijte čtyřikrát denně 1 dcl). Pomůže detoxikaci a zároveň harmonizaci střeva i celého trávicího ústrojí.

Je skvělým analgetikem proti migréně, ale pozitivní vliv prokazuje i na střevní sliznice a střevní záněty včetně Crohnovy nemoci. Proto je také doporučována jako jedna z bylin po užívání antibiotik.

Pomůže získat správnou rovnováhu ve střevní mikroflóře a posílit imunitu, která s naším střevem úzce souvisí.

Tato houba se řadí mezi přírodní antibiotika, stimuluje regenerační procesy v těle a její pravidelná konzumace dokáže pozitivně ovlivnit „čistotu“ střev.

Penízovka působí proti bakteriím Escherichia coli a plísním Candida albicans. Tato plíseň je obzvlášť nebezpečná, protože se spolupodílí na vzniku celé řady rakovinových onemocnění a její růst podporuje právě časté podávání antibiotik.

Jde o nejoblíbenější a nejčastěji používanou léčivku. Pozitivně působí na záněty trávicího ústrojí, peptické vředy a zabraňuje nadýmání. Pravidelné popíjení heřmánkového čaje napravuje střevní flóru, potíže s trávením a stolicí. Uvolňuje křeče, působí protizánětlivě, dezinfekčně.

Vynikající a ještě účinnější je ve směsi: 10 g květu heřmánku, 30 g oddenku puškvorce, 10 g kmínu, 40 g listů máty peprné a 10 g nati pelyňku (dvě lžičky směsi zalijte čtvrt litrem vroucí vody a nechte čtvrt hodiny odstát, pijte jednou až dvakrát denně). Čaj prospívá všem sliznicím trávicího ústrojí.

Pro léčebné účely se používá hlavně kůra stromu. Látky v ní obsažené zaručují správnou konzistenci stolice, dezinfikují střevo a normalizují bakterie pro tělo potřebné. Celkově jilm působí proti mnoha bolestivým a zánětlivým stavům těla.

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Hlavní zprávy

Источник: https://www.novinky.cz/zena/zdravi/clanek/jak-ocistit-telo-po-uzivani-antibiotik-40270793

Alergie na léky

Léky jsou neodmyslitelnou součástí terapie nemocí. V zásadě každý lék však může mít nežádoucí účinky. Patří k nim vedlejší účinky, nesnášenlivosti (intolerance) a alergie.

Jako nežádoucí účinky léků se podle Světové zdravotnické organizace WHO (World Health Organization) definují reakce na léky (podávané v běžných dávkách), které jsou neúmyslné a škodlivé.

U nežádoucích účinků léků se rozlišují následující typy:

• Typ reakcí A: Jsou časté a předvídatelné. Mohou se vyskytnout u každého člověka. 80 procent nežádoucí účinků léků jsou reakce typu A. Jako příklad mohou posloužit vedlejší účinky, které jsou zřejmé z příbalového letáku k lékům. Typické jsou například průjmy a kvasinkové infekce po antibioticích nebo vypadávání vlasů po chemoterapii.
• Typ reakcí B: jsou nepředvídatelné a předpokládají individuální sklon. Reakce typu B se označují také jako nesnášenlivosti léků (intolerance) nebo také jako přecitlivělé reakce na léky (léková hypersenzitivita). Do této skupiny patří i alergie na léky. Typickými příklady jsou astmatické záchvaty a otoky rtů jako reakce na léky mírnící bolest (analgetika) nebo kožní vyrážky jako reakce na antibiotika.

Kdy se mluví o alergii na léky?

Při alergii na léky dochází k přehnané reakci imunitního systému na léčiva, resp. na jejich odpadní produkty (metabolity).

Extrémně vzácně může tuto reakci vyvolat i barvivo nebo konzervační látky obsažené v léku. Aby to vůbec mohlo dojít tak daleko, musí existovat schopnost vstoupit do alergické reakce.

Lékové alergie se vyskytují např. často u antiepileptik, antibiotik nebo narkotických substancí.

Oproti tomu u lékové intolerance se nevyskytuje žádná nadměrná reakce imunitního systému, nýbrž se přímo aktivují tělesné buňky, čímž se projevují určité reakce.

Lze vycházet z přibližného pravidla, že alergie na léky většinou začínají prvních šest týdnů po začátku užívání nového léčiva, při delším užívání jsou alergie nepravděpodobné.

Poznámka: Je důležité, že všechny užívané substance, tedy i přírodní léčiva, potravinové doplňky atd. mohou vyvolávat takové reakce.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout u alergie na léky?

Léková alergie se projevuje rozmanitým způsobem. Nejčastěji se projevují alergické příznaky na kůži – mohou být ale také dotčeny sliznice a vnitřní orgány. Doba prvních alergických příznaků je variabilní.

Při okamžitém typu alergie se vyskytují bezprostředně, při oddáleném typu alergie až po 24 – 72 hodinách. Je důležité, aby se možné alergie na léky důkladně objasnily.

Jednak proto, že obnovené opětovné podávání může vést k těžké symptomatice, jednak proto, aby se budoucí možnosti léčby neomezovaly zbytečným upíráním případně důležitých a dobře snášených léků.

Při léčbě alergie na léky je v popředí bezpodmínečné vyloučení odpovědného léku. Kromě toho se vystavuje průkaz alergika. Na léčbu akutní symptomatiky jsou k dispozici četné léky – především kortizon a antihistaminika. U těžkých alergií může být nutná hospitalizace, resp. urgentní léčba.

Od kožní vyrážky až k anafylaktickému šoku

V rámci výše zmíněného okamžitého typu reakce se může vyskytnout vyrážka v podobě pupínků, resp. skvrn, která se může týkat i sliznice. K příznakům patří i urtikárie (kopřivka) a takzvaný angioedém. V případě angioedému se jedná o opuchnutí kůže, resp.

sliznice, které může být životu nebezpečné – především poté, co silný otok postihne sliznici v jícnu. Vyrážky, které se rozšíří na sliznicích (např. v oblasti úst), vyžadují rychlou lékařskou pomoc.

Při výskytu dechových potíží je okamžitě nutná lékařská pomoc, protože tyto potíže mohou předznamenávat těžký astmatický záchvat nebo anafylaktický šok.

Anafylaktický šok (anafylaxe) je obzvlášť silná a také životu nebezpečná alergická reakce. Vyskytují se u ní masivní alergické reakce okamžitého typu, které postihují celé tělo.

Dochází kromě jiného k zúžení dýchacích cest, ke křečím a zvracení až k zástavě krevního oběhu a dechu se selháním tělesných orgánů. Anafylaxe je vždy z lékařského pohledu případ nouze a musí být okamžitě lékařsky ošetřen.

Podrobnější informace najdete pod heslem Nouzový případ – alergická reakce.

K dalším příznakům alergie na léky patří vaskulitida (zánět cév) nebo poruchy krevního obrazu.

Nejčastější formou alergie na léky je oddálený typ alergie na kůži, při které se příznačně vytvářejí stovky až tisíce malých milimetrových svědivých ekzémů, které se po několika dnech až týdnech po odloupnutí zahojí.

Stevensův-Johnsonův syndrom, TEN a DRESS: vzácné, ale nebezpečné

Alergie oddáleného typu mohou vzácně vyvolat velmi těžké alergie na léky. U Stevensova-Johnsonova syndromu dochází k tvorbě puchýřů a zarudnutí na kůži, která plošně odpadává. Syndrom vyžaduje okamžité lékařské ošetření. Mohou se vyskytnout infekce a nebezpečná ztráta vody. Stevensův-Johnsonův syndrom nejčastěji vyvolávají léky ze skupiny sulfonamidů a pyrazolony.

Je-li postiženo více než 30 procent povrchu těla, mluví se o toxické epidermální nekrolýze (TEN), při které riziko úmrtí výrazně vzrůstá. Vzácněji mohou být tyto reakce vyvolány také infekcemi – většinou s herpetickými viry (herpesviry). Kromě toho existují ještě jiné podobné reakce na léky jako např. DRESS syndrom (Drug Reaction with Eosinophilia and Systemic Symptoms).

Jak se stanoví diagnóza?

Vzhledem k tomu, že diagnóza alergií na léky je velmi nákladná a nikoli zcela bezpečná, a protože jsou zdroje na diagnostiku omezené, podrobují se zevrubnému testování všeobecně pouze (životně) důležité léky jako např. analgetika, antibiotika, lokální anestetika a narkotizační prostředky. Každý jednotlivý případ však musí být individuálně posouzen.

Při diagnostice alergií na léky se používají kožní a krevní testy i takzvané provokační testy. Aby se dosáhlo co nejspolehlivějších výsledků vyšetření, mělo by diagnostické objasnění následovat nejdříve šest týdnů – nejpozději však šest měsíců – po odeznění příznaků. Přitom se podrobně zjišťuje anamnéza (např.

jestli už existují nějaké alergie, jak se projevily reakce po užití léku atd.) Spolehlivé krevní a kožní testy na objasnění alergií však existují jen pro málo léků (např. penicilin). Často se musí v dalším kroku sáhnout po takzvaném provokačním testu, aby se diagnostikovala nebo vyloučila alergie na léky.

Avšak ani tento test nedokáže poskytnout úplnou jistotu.

Kožní testy

Jako kožní testy se používají:

• Prick-test (škrábací test bodový): Při tomto testu se označí předloktí a nanese se vždy jeden lék v tekuté formě nebo ve formě kapky rozpuštěné v tekutině. Následně se lancetou (ostrý chirurgický nástroj na vpichy, též „kopíčko“) vytvoří jeden milimetr hluboký vpich v kůži pod kapkou roztoku. Nejpozději za dvacet minut lze pozorovat reakce na kůži.
• Scratch-test (škrábací test plošný): Kůže na vnitřní straně předloktí se v délce asi jednoho centimetru seškrábne (bez krvácení). Následně se nanesou alergeny v tekuté formě, které mohou vyvolat reakce na kůži.
• Intrakutánní test: Do kůže se vstříkne roztok alergenu, aby se zviditelnily kožní reakce.
• Epikutánní test: Léčivo se v tekuté nebo rozmělněné formě umístí na 24 až 48 hodin pod náplast. Okamžité reakce jsou viditelné po 20 minutách, oddálené po šesti až osmi hodinách. Po 24 nebo 48 hodin (u epikutánních testů i po 72 hodinách) jsou viditelné pozdní reakce.

Intrakutánní a škrábací testy se hodí např. na prokázání alergií okamžitého typu a formou odečtu po jednom nebo dvou dnech i oddáleného typu. Jen v některých případech se dá pouhými kožními testy zjistit lék vyvolávající alergii.

Krevní testy

Krevní testy se rovněž používají v diagnostice alergií na léky, např. prokázání specifického IgE (alergicky charakteristické protilátky).

Obzvlášť spolehlivá rutinní objasnění však jsou k dispozici pouze pro reakce na takzvaná beta-laktamová antibiotika. Samotný krevní text je na potvrzení alergie zřídkakdy postačující.

Souběžně se specifickými vyšetřeními krve se doporučuje určit i diferenciální krevní obraz, jaterní a ledvinové hodnoty a zánětlivé parametry (např. C-reaktivní protein).

Provokační test

Při provokačním testu dostává pacient lék s narůstajícím dávkováním v otevřené, resp. u placeba (lék bez účinné látky) v kontrolované formě při střídání s lékem na bázi placebo, a to buď orálně nebo do žíly. Ve výjimečných případech jsou např.

možné i testy prostřednictvím nasální (nosem) nebo bronchiální (průduškami) provokace. Tento test se většinou koná jen ve stacionárních podmínkách (v nemocnici), protože je spojen s určitými riziky.

Proto se tato forma testování také provádí jenom tehdy, když neexistuje žádná jiná alternativa a když z anamnézy vyplývá, že došlo k velmi závažné reakci s podezřelým lékem.

Provokační test ovšem neumožňuje spolehlivě rozlišovat mezi pravou alergií a intolerancí – pouze látka, na kterou reaguje, se s vysokou pravděpodobností potvrdí a následně se vyloučí. I když se dospěje k negativnímu výsledku, neznamená to, že později nemůže dojít k nové senzibilizaci.

Jak se léčí alergie na léky?

Léku, který je odpovědný za lékovou alergii, je nutné se každopádně vyhnout a musí být zaznamenán v průkazu alergika. Alergik by měl tento průkaz vždy mít u sebe kvůli případům první pomoci! Jestliže alergie na léky byla ovšem testováním vyloučena, měly by se z toho vyvodit patřičné důsledky a zničit případně existující staré, a tudíž už neplatné alergické průkazy.

Vyskytne-li se alergie na léky, je k dispozici více možností medikamentózní léčby – především kortizon a antihistaminika. V těžkých případech může být nutný pobyt v nemocnici, resp. nouzové ošetření.

Na koho se mohu obrátit?

Diagnóza a léčba lékové alergie se provádí na následujících místech:

• odborný lékař pro dermatologii a venerologii,
• alergologická klinika,
• alergologická ambulance v nemocnici s dermatologickým lůžkovým oddělením.

Pro alergologickou kliniku, resp. ambulanci potřebujete žádanku od svého ošetřujícího lékaře.

Источник: https://www.nzip.cz/clanek/373-alergie-na-leky

Antibiotika a antibiotická rezistence

1. Nejdůležitější při léčbě virové choroby (nastydnutí, chřipky, kašle, rýmy a bolesti v krku) je zvýšit příjem tekutin a klidový režim.

2. Paracetamol nebo ibuprofen zmírní bolesti a sníží teplotu. Dopřejte si odpočinek. NE ANTIBIOTIKA! – viz blíže samostatné kapitoly chřipka atd.

3. Poraďte se se svým lékárníkem o užití volně prodejných léčiv, která zmírní příznaky těchto onemocnění – desinfekční pastilky proti bolesti v krku, kapky do nosu, přípravky na kašel apod.
4. Pokud pravidelně užíváte nějaké léky, upozorněte na to lékaře nebo lékárníka dříve, než začnete užívat nějaké další.

5. Při závažnějších příznacích, jako je déle přetrvávající horečka, dechové obtíže a rychlé zhoršování celkového stavu, vždy konzultujte se svým ošetřujícím lékařem. Může se jednat o závažnější bakteriální infekci, která naopak antibiotickou léčbu vyžaduje.

6. Antibiotika jsou potřeba zejména: když má například dítě horečku, trochu kašle, je unavené a mrzuté, odmítá jíst… záněty dýchacích cest, nosní sliznice atd. Lékař musí rozhodnout: má, anebo nemá předepsat antibiotika? Jestli jde o virovou nákazu, je to zbytečné, tyhle léky by nezabraly.

   Dítěti, ale ani dospělému, by nepřinesly úlevu, jen by mu zatížily organismus. Může to ale být i nebezpečná bakteriální infekce, a v takovém případě jsou antibiotika nevyhnutelná. Pro lepší a přesnější diagnózu v takových případech lékařům slouží přístroj na měření CRP (měří hladinu C-reaktivního proteinu v krvi).

   Dá se jím zjistit bakteriální zánět v organismu. Stačí několik kapek krve z prstu a výsledek má lékař za několik minut k dispozici. Tenhle přístroj už mají ve většině ambulancí praktických lékařů k dispozici.

• Většina nachlazení a chřipek je způsobena viry, proti nimž antibiotika NEJSOU účinná.
• Nevhodné nebo chybné zacházení s antibiotiky způsobuje odolnost mnoha druhů bakterií a může ohrozit Vás i Vaši rodinu.
• Pokud vám lékař antibiotika předepíše, vždy dodržujte jeho pokyny (či lékárníka), kdy a jak antibiotika užívat!

Doba trvání běžných virových infekcí dýchacích cest

Příznaky běžného nachlazení, které se projevuje jako rýma a pálení v nosohltanu, obvykle trvají asi 1 týden a nevyžadují podání antibiotik.

Co jsou to antibiotika

Zdravý člověk žije v harmonii s normální mikrobiální flórou – jde o bakterie tělu vlastní, které osidlují části našeho těla (povrch těla, sliznice, trávicí trakt).

Tato flóra je ovlivňována vnějším i vnitřním prostředím a chrání organismus před napadením příslušného místa jinými mikroby. Infekční onemocnění se rozvíjí, jestliže dojde k narušení vzájemného vztahu mezi člověkem a mikroby.

O vzniku infekce rozhodují přirozené bariéry v těle člověka, jeho imunita a dále míra schopnosti choroboplodného organismu vyvolat infekci (jeho virulence).

Antibiotika jsou látky používané k léčbě nebo prevenci různých infekčních onemocnění způsobených bakteriemi, v menší míře mohou působit i na některé druhy hub a parazitů. Nejsou však účinná při virových onemocněních.

Jako antibiotika se označují látky, které byly původně získány jako přírodní produkty mikroorganismů, zatímco chemoterapeutika jsou látky, které byly připraveny chemickou syntézou nebo chemickou obměnou antibiotik. I původně přírodní antibiotika se však dnes připravují synteticky.

Antibiotika lze rozdělit:

• podle způsobu účinku na baktericidní, díky jejichž účinku jsou bakterie usmrcovány, a bakteriostatická, která zastavují růst a množení bakterií,
• podle spektra účinnosti. Antimikrobní spektrum je výčet bakteriálních druhů a kmenů, které jsou citlivé k účinkům určitého antibiotika…
• antibiotika úzkého spektra účinnosti působí pouze na užší skupinu bakterií. Používají se, pokud je přesně známá příčina infekce. Jejich podávání se musí opírat o výsledky mikrobiologického vyšetření nebo o jasný klinický obraz. Výhodou je, že léčí cíleněji a šetrněji, méně poškozují tělu vlastní a prospěšné bakterie,
• antibiotika širokého spektra účinnosti (tzv. širokospektrální) působí současně na více druhů bakterií. Výsledkem jejich působení je nejen poškození původců infekce, ale i poškození bakterií, které jsou tělu vlastní. Používají se, když není jasná příčina infekčního onemocnění, nebo pokud je onemocnění způsobeno různými druhy bakterií.

Léčba antibiotiky by měla být zahájena až po stanovení původu infekce – je třeba odebrat vzorek krve, moči nebo tkáně. Lékař však potřebuje zahájit léčbu infekce co nejdříve – proto musí často spoléhat na své zkušenosti a znalosti a na jejich základě zvolí antibiotikum.

Po obdržení výsledků z laboratoře může léčbu upravit. Rychlá diagnostika je možná např. testem streptokokových infekcí, jako jsou angína, spála, záněty nosohltanu – výtěr z krku na přítomnost streptokoka lze zjistit do 10 minut. Dalším rychlým testem je test na stanovení bakterií v moči.

Profylaktické podávání antibiotik

V některých spíše výjimečných případech je potřeba antibiotikum podat jako ochranu před infekcí, která by teprve mohla nastat. To platí například pro náročné chirurgické výkony s rizikem vzniku infekčních komplikací (operace srdce, kloubů a podobně).

Nežádoucí účinky antibiotik

Stejně jako při podávání jiných léčivých přípravků může i podávání antibiotik vyvolat některé nežádoucí účinky.

• Nejběžnější z nich bývají způsobeny narušením ochranné bariéry vytvářené mikroflórou tlustého střeva, což vede k průjmům.
• U žen může dojít k narušení mikroflóry v pochvě a vzniku kvasinkové infekce. Pro obnovení přirozené mikroflóry ve střevě nebo pochvě se doporučuje, zejména při dlouhodobější léčbě širokospektrálními antibiotiky, užívat probiotika – živé bakterie nebo kvasinky. Vyberte si probiotické výrobky, které jsou podporovány důkazy na základě klinických zkoušek a ověřeného složení.
• Mezi další častější nežádoucí účinky antibiotik patří alergické reakce. Během léčby se může objevit kožní vyrážka, zpravidla svědící. V takovém případě je nutno léčbu ukončit a co nejdříve se domluvit s ošetřujícím lékařem na dalším postupu. Pokud by se v léčbě pokračovalo, existuje zvýšené riziko, že se alergická reakce bude zhoršovat. Některá antibiotika mohou způsobit alergickou vyrážku při současném působení slunečního záření na kůži. Proto je nutno se v době užívání těchto antibiotik chránit před osluněním.
• Vzácně se může objevit velice závažná kožní reakce postihující celé tělo, otoky nebo spasmus průdušek. Nejtěžší formou alergické reakce je anafylaktický šok – život ohrožující reakce, která se projevuje dušností, poklesem krevního tlaku a oběhovým selháním, ale i změnami funkce jater, ledvin nebo jiných orgánů.

I přes uvedené nežádoucí účinky jsou antibiotika nepostradatelnými léky, které jsou nezastupitelné v léčbě infekcí. Možné nežádoucí účinky je třeba znát, aby jim bylo možno předcházet, nebo včas zabránit, pokud se objeví. Veškeré údaje o známých nežádoucích účincích léčiv jsou uvedeny v příbalové informaci, která je umístěna v každém balení léčivého přípravku.

Na co je třeba dbát při užívání antibiotik

• Jedním z důvodů rostoucí rezistence je zbytečné užívání antibiotik při onemocněních virového původu. Antibiotika na viry neúčinkují.
• K onemocněním virového původu patří většina infekcí krku a uší, chřipka, běžná nachlazení, většina akutních zánětů průdušek (bronchitid), spalničky, zarděnky, žloutenka, AIDS.
• K onemocněním bakteriálního původu patří ve většině případů angína, zánět mozkových blan (meningitida), infekce močových cest, infekce pohlavních orgánů, kožní infekce a infekce ran.

Příčinou nadměrného užívání antibiotik může být i stále se zvyšující počet lidí, kteří trpí alergiemi. Mnohé tyto léky velmi oslabují už zmiňovanou střevní mikroflóru – postižené pak trápí nadměrná plynatost, průjmy… V mnoha případech dochází ve střevech i k přemnožení kvasinek a plísní – to zase způsobuje nepříjemná a dlouhodobá onemocnění. Většina žen po delším užívání antibiotik trpí také gynekologickou mykózou.

Antibiotika se také používají v potravním řetězci, především jako růstové stimulátory v živočišné potravinářské výrobě.

Tato praxe je zakázána v Evropské unii (EU), nikoliv však v jiných částech evropského regionu Světové zdravotnické organizace (WHO). Někdy se u zvířat používají větší množství antibiotik než u lidí.

I zde se vytváří rezistence, což celý problém ještě zhoršuje: rezistentní bakterie se šíří z potravního řetězce na lidi, i do nemocnic a na kliniky.

Základní pravidla užívání antibiotik, kterými můžete zároveň sami přispět k zachování jejich účinnosti

• Užívat antibiotika jen v nutných případech – ne při virových onemocněních; antibiotika nejsou univerzálním lékem na nachlazení.
• Antibiotika předepisuje lékař, proto nepoužívejte antibiotika získaná od přátel či příbuzných, která jim například zbyla z předchozí léčby (i pokud by bylo vaše onemocnění bakteriálního původu, může vyžadovat jiná antibiotika, jinou délku jejich podávání, můžete na ně mít alergickou reakci, mohou mít prošlou dobu použitelnosti atd.).
• Pokud lékař antibiotika předepíše, je nutné zahájit léčbu ihned.
• Vždy dodržte dobu podávání – antibiotika se neužívají do doby, „než mi bude dobře“, tzn. je nutné je vždy doužívat.
• Dodržujte i velikost dávek a intervaly mezi dávkami, včetně dalších doporučení týkajících se způsobu podávání – doporučujeme pročíst příbalovou informaci. Tuto informaci by měl samozřejmě též podat lékař nebo lékárník (například některá antibiotika ztrácejí účinnost v kombinaci s mlékem, při užívání jiných není vhodné pít kyselé nápoje, u některých je vhodné užívání s jídlem z důvodu zmírnění nežádoucích účinků nebo naopak důsledně nalačno).
• Předčasné ukončení léčby může vést k opětovnému vzplanutí infekce a ke vzniku bakteriální rezistence vůči danému antibiotiku.
• Řiďte se radami lékaře a lékárníka, kdy a jak antibiotika užívat.
• Užívejte jenom antibiotika předepsaná vám lékařem, nepoužívejte „zbytky“ z domácí lékárničky, ani antibiotika získaná bez lékařského předpisu.

Podporujte svou imunitu

• Zejména na podzim jezte hodně čerstvého ovoce a zeleniny, občas můžete podpořit organismus vhodným potravinovým doplňkem nebo vitaminy. Vynikající je česnek, anebo výtažek z hlívy ústřičné, které podporují imunitní systém.
• Důležitá je i hygiena. Na trhu lze koupit i mýdla, která zničí 99 % bakterií. Myjte pravidelně ruce sobě i svým dětem, například po kýchání nebo kašli, dříve než se budete dotýkat jiných věcí nebo lidí.
• Důležitá je i čistota v bytě (kuchyně, WC) a na pracovišti.
• Je-li to možné, předcházejte infekci vhodným očkováním (zejména pro starší, oslabené nebo chronicky nemocné osoby).
• Otužování od dětství je také vynikající i pro zvýšení odolnosti proti nemocem, a tedy i antibiotikům.

Co je to antibiotická rezistence

Nadměrné a nevhodné užívání antibiotik urychluje vznik a šíření rezistentních bakterií, které se mohou šířit a způsobovat infekce u jiných lidí, kteří antibiotika nikdy neužívali.

Rezistence je stoupající odolnost bakterií, které způsobují infekční onemocnění, vůči antibiotikům.

V důsledku širokého užívání antibiotik jsou bakterie s antibiotiky v častém kontaktu a jako každý živý organismus uplatňují svoji schopnost se měnit, aby přežily.

Použití antibiotika bakterii buď zahubí, anebo se bakterie přizpůsobí a stane se vůči němu odolná. Odolné (rezistentní) bakterie přežívají v přítomnosti antibiotika, čímž prodlužují onemocnění, nebo dokonce způsobují smrt.

Odborníci upozorňují, že v posledních letech se účinnost antibiotik v důsledku rostoucí odolnosti bakterií vůči antibiotické léčbě významně snížila.

Pokud běžně užívaná antibiotika neúčinkují, musí lékaři vybírat antibiotika jiná, často hůře dostupná nebo významně dražší. Tím se může zpozdit podání správné léčby pacientům, může to mít za následek komplikace, včetně úmrtí. Mohou vzniknout i bakterie odolné vůči všem existujícím antibiotikům.

Co je „nevhodné“ používání antibiotik?

• Užívání antibiotika z nesprávného důvodu: většina nachlazení a chřipek je způsobena viry, proti nimž antibiotika NEJSOU účinná. V těchto případech se váš stav užíváním antibiotik nezlepší: antibiotika nesnižují horečku ani neomezují příznaky, jako například kýchání,
• jestliže zkracujete délku léčby,
• snižujete dávky,
• nedodržujete-li správně dávkování (berete lék jednou místo 2krát či 3krát denně, jak bylo předepsáno), nebude ve Vašem těle dostatek léčiva, bakterie přežijí a mohou se stát odolnými vůči účinku antibiotik.

Antibiotika a pití alkoholu

S největší pravděpodobností se nic hrozného nestane (když si například dáte skleničku vína), ale lékaři to důrazně nedoporučují. Antibiotika zatěžují játra, a alkohol pro ně představuje další zátěž. Kromě toho léky ve společném působení s alkoholem ztrácejí svoji účinnost, nebo mohou vyvolat závažnou alergickou reakci!

Antibiotika a  účinky antikoncepce

Tyto léky skutečně mohou výrazně narušit účinek pilulek proti nechtěnému početí. Ženy, které hormonální antikoncepci užívají, by se měly během léčby antibiotiky při sexuálním styku chránit ještě i jinak – nejlépe kondomem a podobně. Lékaři doporučují zvýšenou opatrnost ještě další týden po dobrání antibiotik!

• Při užívání antibiotik je potřeba se vyhnout některým typům jídel,
• tyto léky se například nemají zapíjet mlékem, může to snížit jejich účinek,
• vzít je můžete tak za 1,5 až 2 hodiny po mléčné svačince,
• při užívání antibiotik se většinou nedoporučuje pít mléko,
• u některých antibiotik se nedoporučuje vůbec jíst citrusové ovoce.

A naopak je velmi žádoucí během a zejména po ukončení antibiotické terapie konzumovat probiotické preparáty, protože antibiotika vybijí v našem těle všechny bakterie, tedy i ty užitečné, zejména v zažívacím traktu a ve střevech. Když je výrazně oslabená naše imunita, potřebujeme obnovit střevní mikroflóru. Její správné množství a „osazení“ ve střevech zásadním způsobem ovlivňuje obranyschopnost těla proti nemocem.

Více informací najdete na stránkách České lékárnické komory www.lekarnici.cz a Státního zdravotního ústavu www.szu.cz.

Zdroj: materiály a letáky WHO – Evropa, SZÚ, SÚKL – Informační listy Státního ústavu pro kontrolu léčiv určené široké laické veřejnosti,

autoři: PharmDr. Alena Petříková, PharmDr. MVDr. Vilma Vranova; recenze: Jan Šturma; grafická úprava: PharmDr. Alena Petříková. Vydal Státní zdravotní ústav, Šrobárova 48, Praha 10, realizoval GEOPRINT, s.r.o., Krajinská 1110, Liberec. 2. vydání, Praha 2011, Státní zdravotní ústav.

INFOLISTY, šéfredaktor: doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D. Členové redakční rady: MUDr. Eva Jirsová, MUDr. Doubravka Košťálová, MUDr. Eva Vítková, CSc., Mgr. Petra Keřková

Источник: http://www.aktivityprozdravi.cz/moje-zdravi/zdravi-zakladni-informace/antibiotika