Nadměrnou reakcí těla na určité látky dnes trpí obrovské množství lidí (analytici dokonce odhadují, že do deseti let bude v Evropě každý druhý člověk alergik).
I nyní v zimě na nás útočí nejrůznější alergie, vlastně se vyskytují po celý rok, ale v zimě se s nimi setkáváme mnohem častěji. Jedná se o alergie na roztoče, plísně, zvířata či chlad.
„Trápí nás více už jen tím, že jsme v zimě více doma, méně větráme,“ říká alergoložka Iva Veselá.
Jaké alergie se v zimním období mohou vyskytovat a jaké řešíte nejčastěji vy?
V zimním období pacienty sužují alergie na roztoče, plísně a domácí mazlíčky. Souběžně část našich pacientů trpí chladovou alergií s projevy slizničními, kožními nebo jejich kombinací.
V posledních letech se o různých alergiích hovoří stále častěji. Jsou tedy spíše výjimkou lidé, kteří netrpí žádnou alergií?
To si nemyslím. Spíše se vyšetřují potíže, nad kterými bychom dříve mávli rukou, a problematika je tak trochu „moderní“. Ne u každého pacienta přicházejícího s podezřením na alergické onemocnění prokážeme alergický původ jeho obtíží. Ne vždy je ekzém spojen s alergií. Je pravda, že alergických onemocnění v populaci přibývá a jen částečně je to dané zlepšením diagnostiky.
Jsou alergie snadno diagnostikovatelné běžným vyšetřením u alergologa? Jak takové vyšetření probíhá?
Diagnostika alergií je denním chlebem každého alergologa.
Provádí se rozborem anamnestických údajů a klinického obrazu, provedením kožních testů a odběrem krevního vzorku na průkaz specifických protilátek proti inhalačním, potravinovým, hmyzím alergenům, lékům apod.
, dle každé konkrétní situace. Skládáním mozaiky informací zpravidla docházíme k diagnostice obtíží pacienta a k návrhu konkrétních opatření léčebných či režimových.
Jaké zdravotní problémy způsobuje alergie na roztoče? Jaká jsou režimová opatření při této alergii a v jakých podmínkách se naopak roztočům dobře daří?
Alergie na roztoče může vyvolávat širokou škálu obtíží a alergických projevů – slizniční s postižením sliznic horních dýchacích cest a zpravidla i oční spojivkové symptomy, kožní s rozvojem či zhoršením ekzémů, kopřivek, svědění pokožky a v neposlední řadě i dechové obtíže a postupný rozvoj příznaků bronchiálního astmatu.
Režimová opatření pro tento typ alergie jsou logická – minimalizace životního prostoru pro roztoče v domácnostech – nepřetápět, novější matrace, větrat, odstranit peří z lůžkovin, častěji převlékat a občas i vyprat přikrývku a polštář, odstranit koberce, častější úklid a u silnějších alergiků pomůže i pořízení speciálních povlaků na lůžkoviny.
Roztočům se velmi dobře daří v přetopeném nevětraném bytě se staršími koberci, závěsy, starými matracemi, peřovými dekami nebo ovčím rounem, nejlépe s množstvím plyšáků v bytě a mnoha domácími mazlíčky.
Polštáře a deky by měly být z pratelného materiálu a stejně jako povlečení byste je měli pravidelně prát při 60, nebo ještě lépe při 90 °C. Na polštáře i matrace se dají pořídit speciální povlaky proti roztočům.
Jaká jsou režimová opatření při alergii na plísně?
V podstatě jsou obdobná jako u alergie na roztoče a zde je zcela zásadní větrání bytů. Dnešní zateplování a skvěle těsnící okna výskytu plísní spíše nahrávají.
Plísně se drží na vlhkých místech, například ve špatně větraných koupelnách, v místnostech, kde se moc netopí a kde je hodně pokojových rostlin. Pomoci mohou prostředky proti plísním nebo speciální odvlhčovače.
Doporučujete používání čističky vzduchu? Může vyřešit např. problém s alergií na prach či zvířata?
Občas ji doporučuji u silnějších alergiků v rámci režimových opatření, pomůže k vytvoření relaxační zóny od „svých“ alergenů a pomůže i pylovým alergikům ve vrcholící pylové sezoně, ale určitě nestačí jako jediné opatření při silné alergii na domácího mazlíčka.
Typickými příznaky při alergii na zvířata je svědění v očích, nosu a krku, oteklé sliznice. V tomto případě je samozřejmě nejlepší vyhýbat se kontaktu s původcem alergie, tedy s příslušným zvířetem.
Kdo i přesto touží po domácím mazlíčkovi, ze psů jsou pro alergiky vhodnější pudli nebo ovčáci.
Se zvířetem je zapotřebí chodit co nejvíce ven, často jej koupat a kartáčovat (člověk ne-alergik) a samozřejmě také v bytě více vytírat a luxovat.
Zvířata mohou být prevencí vzniku alergií u dětí, tvrdí nyní američtí lékaři.
Co je na tom pravdy, že existuje alergie na chlad? Jak se projevuje?
Chladová alergie se projevuje typickými alergickými příznaky – vodová rýma, pálení nebo svědění očí, může vyvolávat nebo zhoršovat i astmatické obtíže a je mnoho pacientů s kožními projevy typu otoků nebo kopřivky.
Mohou být častější infekty horních a dolních cest dýchacích v zimě také příznakem alergie?
Částečně mohou a zde bych doporučila s troškou selského rozumu vhodné oblečení, obuv a například i otužování. V indikovaných případech pak napomůže podání antihistaminika či vhodného imunomodulátoru.
Jak se jednotlivé alergie léčí? Stačí ve většině případů pouze užívat pravidelně léky? Jaké alergie patří mezi největší „oříšky“?
- Snažíme se o individuální přístup. Zpravidla se jedná o kombinaci – režimová opatření, medikamentózní léčba antihistaminiky nebo jinými typy protialergických přípravků celkových i lokálních, podání vakcín slizničních či injekčních, léčbu navazujících komplikací – atopický ekzém, astma…
- Trochu složitější je někdy „luštit“ různé potravinové alergie či intolerance, řešit stále častější zažívací potíže, které se v povědomí národa okamžitě spojí s potravinovou alergií, a složitá je i problematika lékové alergie.
- V jakém období je alergií vůbec nejvíce v roce?
Alergické obtíže jsou celoroční, ale zpravidla míváme největší nápor pacientů v jarní pylové sezóně a na přelomu jara a léta, kritické měsíce bývají květen a červen. Někdy dříve, každý rok jsou sezónní potíže jinak intenzivní a začínají v jiném týdnu i v závislosti na počasí, průběhu zimy apod.
Můžete popsat nějaký případ z praxe, „perličku“, osobní zkušenost?
Pro mě je stále největším oříškem pacient, který má všechny nálezy v pořádku, netrpí žádným typem alergie či defektem imunity, ale vlastně s tímto sdělením – nálezem není spokojen a nechápe, proč má tedy stále ty své obtíže. Lidé by se měli občas také zamyslet nad tím, jak žijí, jaká je jejich životospráva, zda jsou dobře naladěni a spokojeni v životě a co pro sebe dělají, zda se hýbou, cvičí, mají koníčky…
Je vždy dobré, když aktivním přístupem pomohou zlomit začarovaný koloběh přechodně narušené „zdravotní nepohody“.
MUDr. Iva Veselá
Lékařka z Polikliniky Budějovická, Alergologie a imunologie MEDICON a.s., www.mediconas.cz
Источник: https://www.vitalia.cz/clanky/kdyz-nic-nekvete-alergie-vyvolavaji-roztoci-plisne-zvirata-i-chlad/
Nejčastější mýty o alergiích: Co všechno je může způsobit?
Foto: New Africa, Shutterstock.com
Období chřipek i nově vzniklých virů je v plném proudu. A momentální teplé počasí jim v množení jen nahrává. Stejně jako topná sezona roztočům, kteří obývají naše domovy. Nejvíc jich najdete tam, kde by mělo být prostředí nejčistší. Věděli jste, že nejvíc roztočů se vyskytuje v ložnici?
I když je náš život s roztoči do značné míry normální (vždyť nás také doprovázejí minimálně od doby, kdy byly vynalezeny textilie), někteří lidé jsou citliví na jejich alergeny. Způsobují astma, ekzémy i věčnou rýmu. Roztoči domácí dovedou zkrátka s lidským zdravím pořádně zamávat. Jaké jsou nejčastější projevy alergie a jak mít doma roztočů co nejméně?
Roztoči, kteří vyvolávají různé alergie, jsou malí živočichové s osmi nohama, kteří nejraději žijí v teplých, vlhkých a temných místech. Ideálním obydlím je pro ně vaše postel. Množí se ale také v kobercích, čalouněném nábytku, záclonách, předložkách a všech možných druzích textilií. (Zatočte s plísněmi doma i na chalupě!)
Jsou velmi houževnatí – dovedou přežít všechny možné klimatické podmínky i roční období, a je proto obtížné se jich zbavit. Běžný úklid na ně nestačí. Způsobují „věčnou“ rýmu, chronický kašel, slzení, kýchání, dýchací problémy, ekzémy a můžou být i spouštěčem astmatu.
Mezi časté mýty o roztočích patří tvrzení, že pokud často utíráte prach, luxujete a měníte ložní prádlo, nemají u vás doma šanci. Ve skutečnosti to ale bohužel neplatí. Nejvíc se jich vyskytuje v matracích, polštářích a peřinách. Údajně tvoří 5 až 10 procent váhy lůžkovin!
„Alergeny roztočů jsou obsaženy v jejich exkrementech, slinách a tělesné schránce.
Ty kontaminují prostředí, v němž se roztoči živí kožním odpadem lidského těla a dalším biologickým odpadem,“ vysvětluje původ alergie doktorka Iva Pončáková z Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce v Praze.
Tím, že si pravidelně převlékáte ložní prádlo, se jich tedy nezbavíte. Pomohou ale hypoalergenní lůžkoviny, jejich pravidelné praní při teplotě 60 stupňů Celsia a intenzivní větrání místností.
Foto: Albina Glisic, Shutterstock.com
Alergie na roztoče se může projevovat různě, třeba ekzémem
Mezi další projevy alergie na roztoče patří záněty dutin a průdušek, slzení a zarudlé oči, problémy se spánkem, ale především stojí často za vznikem astmatu, který významně ovlivňuje kvalitu života.
„Alergie na roztoče je obecně považována za preastmatický stav. Proto by člověk neměl příznaky alergie na roztoče podceňovat. Máte-li podezření na alergii a dosud jste nebyli diagnostikováni, měli byste situaci konzultovat s odborníkem,“ varuje Iva Pončáková.
Pokud tedy delší dobu pokašláváte, nemůžete se zbavit rýmy nebo se vám někde na těle objevila divná vyrážka, nepodceňujte to a vydejte se na alergologii.
Jedna matrace může obsahovat až 1,5 milionu roztočů, se kterými každou noc sdílíte lože. Přestože jsou v boji proti nim účinná hlavně režimová opatření,jako je pravidelné větrání, snížení vlhkosti vzduchu v ložnici a vhodné praní lůžkovin, není pravda, že by se alergie nedala léčit.
Je na vás, zda chcete příznaky alergie jen potlačit, nebo svou alergii významně snížit (příznaky potravinové alergie). V prvním případě jde o symptomatickou léčbu, kdy stačí koupit nějaká běžně prodejná antihistaminika, jako jsou nosní spreje či oční kapky. Ve druhém případě jde o takzvanou alergenovou imunoterapii, která se podává většinou injekčně.
„Alergie i astma jsou svojí podstatou autoimunitní a nelze je plně vyléčit. Pokud ale člověk svou situaci nepodceňuje a navštěvuje alergologa, může velmi výrazně zmírnit jejich projevy.
Existuje také možnost vakcinace, kdy se tělu postupně podává v malých množstvích látka, na niž je alergický a tělo se naučí na ni adekvátně reagovat,“ vysvětluje Ludmila Plšková, expertka Svazu zdravotních pojišťoven ČR.
Tato léčba je vždy rozvržená do tří až pěti let. V případě roztočové alergenové imunoterapie se jedná buď o injekční formu, kdy injekce jsou v určitých přesně daných intervalech aplikovány pacientovi v alergologické ambulanci, nebo o léčbu ve formě tablet, které se užívají jednou denně.
Foto: LightField Studios, Shutterstock.com
Udržujte v ložnici nižší teplotu a perte lůžkoviny minimálně na 60 stupňů Celsia
- Větrejte alespoň 30 minut denně
- Sušte prádlo venku, abyste snížili vlhkost doma
- Udržujte v ložnici nižší teplotu – nejlépe pod 18 stupňů
- Povlečení perte jednou týdně při 60 stupních Celsia
- Omezte textilie v domácnosti na minimum
Alergie zkrátka nepodceňujte a vyrazte včas k lékaři. Když budete znát původ svých potíží, včasná léčba vám může výrazně zjednodušit a zpříjemnit život.
A víte, jak rozeznat alergii od nachlazení?
Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.
Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.
Источник: https://www.prozeny.cz/clanek/nejcastejsi-myty-o-alergiich-co-vsechno-je-muze-zpusobit-61934
Alergie na prachové roztoče: příznaky a diagnóza
Alergií na prachové roztoče přibývá. Mohou za to především zateplovací stavební opatření: utěsněná okna snižují výměnu vzduchu a zvyšují vzdušnou vlhkost v místnosti.
Tím se vytvářejí vynikající životní podmínky pro prachové roztoče. Obzvláště velké množství alergenů vdechuje člověk ve spánku.
Typické pro alergii na prachové roztoče jsou proto potíže vyskytující se především v noci a ranních hodinách.
U dětí se tyto potíže zhoršují často po skákání v posteli, polštářových bitvách, hraní si s plyšovými zvířaty atd., u dospělých zvláště při domácích pracích jako převlékání postelí nebo vysávání.
Kromě běžného výskytu v domácnostech se prachoví roztoči obzvláště často vyskytují v hotelových pokojích, vlhkých místnostech, resp. postelích, které se používají jen zřídka (např.
v prázdninových bytech).
Původci nadměrné citlivosti jsou v první řadě prachoví roztoči (zejména Dermatophagoides pteronyssinus a Dermatophagoides farinae), vzácněji také potravinoví roztoči.
K těm patří roztoč zhoubný (Tyrophagus putrescensciae), peříčkovec zhoubný (Lepidoglyphus destructor) a skladokaz moučný (Acarus siro).
I v případě potravinových roztočů se jedná o maličké, pouhým okem neviditelné živočichy z rodu pavoukovců.
V jednom gramu prachu může být obsaženo až 2000 roztočů. Jejich hlavní potravou jsou šupiny kůže. Dospělý člověk se denně zbaví asi 1,5 gramu kožních šupin, což stačí uživit asi 100 000 roztočů.
Během svého tří- a čtyřměsíčního života vyprodukují exkrementy o 300- až 400násobku své tělesné hmotnosti; jeden gram domácího prachu obsahuje přibližně 25 000 kuliček trusu. Ty nejdřív většinou ulpívají na textilních vláknech a časem se rozpadají na maličké částečky.
Společně s domácím prachem se zvíří, vznášejí se ve vzduchu a lidé si ani nevšimnou, že je vdechují. Tímto způsobem se alergeny dostávají do kontaktu se sliznicemi v očích a dýchacích cestách.
Poznámka: Neexistují žádná stoprocentní opatření, jak předcházet vzniku alergie na prachové roztoče.
Jaké příznaky se mohou objevit?
K častým potížím patří:
- ztížené dýchání nosem,
- dlouhodobá rýma nebo vodnatá rýma a záchvatovité kýchání,
- zánět spojivek se slzícíma, pálícíma a zarudlýma očima a slepenými víčky,
- svědění v očích, nose, sluchovodech nebo jícnu,
- nadměrný hlen v nose a průduškách,
- suchý dráždivý kašel,
- pocit tlaku v oblasti hrudníku,
- pískavé nebo šustivé zvuky při dechu, dušnost,
- svědění kůže, ekzémy, vzácně také kopřivka.
Symptomy jsou patrné do té doby, dokud existuje kontakt s alergenem!
Obzvlášť zatěžující je pro senzibilizované, to znamená nadměrně citlivé lidi, počátek topného období: Při zapnutí topení se zvíří prach, kromě toho v chladném ročním období se méně větrá.
Zvláště dobře se prachoví roztoči cítí v teplém a vlhkém prostředí (25 °C a vyšší než 50% vzdušná vlhkost), to znamená především v postelích (povlečení, prostěradla, matrace, polštáře), ale také v závěsech, polstrovaném nábytku, kobercích nebo plyšových zvířatech.
Nebezpečí záměny s nachlazením
Příznaky se podobají nachlazení nebo chřipkové infekci. Proto se alergická reakce v mnohých případech odbývá jako neškodné „prochladnutí“.
Avšak neléčená alergie na prachové roztoče může mít závažné následky: časem se může přemístit do dolních cest dýchacích a zapříčinit např. alergické astma, takzvanou „změnu etáže“.
Děti, které jsou alergické na roztoče, vykazují pětinásobně zvýšené riziko, že dostanou astma! V důsledku alergie na prachové roztoče mohou být vyvolány nebo zesíleny i ataky atopického ekzému.
Tip: Přetrvávají-li potíže déle než čtyři týdny, měli byste nutně vyhledat odborného lékaře v oblasti dětských, kožních, plicních nebo ORL nemocí nebo alergologickou kliniku, případně alergologickou ambulanci, aby se přišlo příčinám na kloub.
Jak se stanoví diagnóza?
Čím dříve se rozezná alergické onemocnění dýchacích cest, tím úspěšnější bývá léčba.
Včasnou diagnózou a zahájením léčby lze také předejít dalšímu zhoršení potíží nebo vzniku chronického onemocnění.
Příznaků alergie na prachové roztoče je mnoho a je poměrně snadné zaměnit je s příznaky jiného onemocnění. Postižení lidé by si proto měli pečlivě všímat, kdy a kde se jejich příznaky vyskytují.
Prvními důležitými kroky jsou podrobná anamnéza a vyšetření u alergologicky školeného odborného lékaře (pro dětské, ORL, kožní nebo plicní nemoci) a na alergologické klinice, příp. v alergologické ambulanci.
Při anamnestickém rozhovoru se potíže uvádějí do souvislosti s možnými původci alergie. Dále se zjišťuje, jestli existuje nějaká genetická dispozice. Poté se provádějí alergologické testy, např. škrábací nebo provokační test.
Vyšetření krve na protilátky IgE podpoří nebo potvrdí diagnózu. Bližší informace najdete v článku Diagnostika alergie.
Na koho se mohu obrátit?
Diagnózu a terapii alergie na plísňové spóry provádí alergologicky školený odborný lékař (pro dětské, ORL, kožní nebo plicní choroby) a probíhá také ve speciálních zařízeních jako např. na alergologické klinice.
Источник: https://www.nzip.cz/clanek/369-alergie-na-prachove-roztoce-priznaky-a-diagnostika
Roztoči
Roztoči Roztoč v domácím prachu Vědecká klasifikace Říše živočichové (Animalia) Kmen členovci (Arthropoda) Podkmen klepítkatci (Chelicerata) Třída pavoukovci (Arachnida) Řád roztoči (Acari)Leach, 1817 podřády
- Acariformes
- Parasitiformes
- Opilioacariformes
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Roztoči (Acari) jsou nejrozmanitějším a druhově nejbohatším řádem pavoukovců. Obecně jsou velmi malí (80 μm–1 mm), některé druhy však dosahují délky až 2 cm. Mezi pavoukovci jsou výjimeční způsobem obživy – zatímco všechny ostatní řády se živí dravě, mezi roztoči nalezneme i saprofágy a parazity. Mnoho lidí trpí různými alergiemi, hlavním alergenem domácího prachu jsou právě roztoči. Roztoči a jejich výměšky představují pro alergiky a přecitlivělé osoby velké zdravotní riziko. Roztoče nacházíme v kobercích, čalouněném nábytku, plyšových hračkách a především v našem lůžku a lůžkovinách, kde mají ideální vlhkost, teplo a dostatek obživy Roztoči se živí z 85 % kožními šupinami, ale také plísněmi, bakteriemi a kvasinkami. A zdrojem přísunu vody je pro ně okolní vlhkost. Roztoči vodu nepijí, ale vstřebávají ji povrchem svého těla. Dospělí roztoči D. pteronyssinus a D. farinae přežívají za vhodných podmínek několik týdnů. V tomto časovém období se páří 3×–4×. Jsou sexuálně dimorfní (oboupohlavní). Samička za svůj život naklade 40–80 vajíček. Než dosáhne nový jedinec dospělosti a pohlavní zralosti, prochází pěti stádii: vajíčko, larva, protonymfa, trionymfa, dospělý jedinec. Tento vývojový proces trvá 23–30 dní.
Věda, která se zabývá studiem roztočů, se nazývá akarologie.
Taxonomie
Vzhledem k druhové, ekologické a morfologické rozmanitosti je taxonomie roztočů složitá a prošla četnými taxonomickými revizemi a patrně jimi bude procházet i v budoucnu po dalších fylogenetických analýzách. Analýzy ukazují na monofyletismus roztočů a pavoukovců.[1]
Popis
Roztoči se vyznačují nečlánkovaným tělem nepatrných rozměrů. Typicky dosahují velikosti od 0,1 do 20 mm. Jejich chelicery jsou tříčlánkové a klepítkovitě zakončené nebo pouze jehlicovité. Často u nich dochází k redukci nohou, takže u nich neplatí, že jich musí mít striktně osm (existují i druhy roztočů, které mají jen dva páry nohou – např. vlnovníkovci).
Vývoj
Roztoči prodělávají nepřímý vývoj. Z vajíčka se líhne larva, která má tři páry nohou, zpravidla nemá vzdušnice a průduchy a dýchá celým povrchem těla. Po prvním svlečení se objevuje čtvrtý pár nohou a vzdušnice (pokud se vzdušnice vyskytují i u dospělců daného druhu).
Roztoč se po prvním svleku označuje jako nymfa a může se svlékat ještě dvakrát, takže mohou vznikat tři stupně nymf – protonymfa, deutonymfa a tritonymfa. U nymf se zpravidla ještě nevyskytuje pohlavní otvor, který se vytváří u dospělce až po svlečení posledního stupně nymfy.
U několika druhů je známa partenogeneze nebo ovoviviparie.
Význam
Mezi roztoče patří řada obtížných parazitů živočichů, rostlin i člověka. Roztoči způsobují parazitární onemocnění (parazitózy), jako je například sarkoptóza, cheyletiellóza, demodikóza. Mnoho druhů žije synantropně, mnoho druhů dravě či saprofágně.
Někteří roztoči mohou být mezihostiteli cizopasníků hospodářských zvířat. Jiné druhy jsou užitečné, protože jsou půdotvorci nebo dravci – přirození bioregulátoři.
Roztoči, vyskytující se v obytných prostorách, a jejich výkaly jsou častými původci alergií (alergeny).[2]
Roztoči v ČR
Na území Česka se vyskytují čtyři podřády:
- Čmelíkovci (Mesostigmata): Mají stigmata při kyčlích druhého páru nohou, nebo při předním okraji druhého páru nohou. Většinou jsou vybaveni klepítkovitými chelicerami a mají pohyblivé kyčle nohou.
- zástupci: čmelík kuří (Dermanyssus gallinae), kleštík včelí (Varroa destructor), čmelíkovec ptačí (Ornithonyssus sylviarum)[3], Typhlodromus pyri, Typhlodromus vulgaris
- Klíšťatovci (Metastigmata): Stigmata jsou za čtvrtým párem nohou, kyčle jsou nepohyblivé. Ústní ústrojí je přizpůsobeno parazitickému způsobu života – sestává z hypostomu se zpětně postavenými zoubky a z chelicer, jež jsou rovněž v koncové části ozubené.
- zástupci: klíště obecné (Ixodes ricinus), Hyalomma marginatum, klíšť lužní (Haemaphysalis concinna), klíšťák holubí (Argas reflexus), piják lužní (Dermacentor reticulatus)
- Sametkovci (Prostigmata): Kyčle nohou jsou plně včleněny do kutikuly břišní strany těla. Tento podřád je různorodý, takže se dále dělí na několik skupin:
- Vlnovníci (Tetrapodili) – pouze dva páry nohou, absence očí; například sviluška chmelová (Tetranychus urticae), vlnovník hrušňový (Eriophyes pyri), vlnovník jasanový (Aceria fraxinivora), vlnovník lipový (Eriophyes tiliae), vlnovník ořešákový (Aceria erinea), Aceria anthocoptes, Aceria heteronyx
- Roztočíci (Tarsonemini) – mají velmi nezřetelné gnathostomum
- Sametky (Prostigmata) – draví roztoči se stigmaty na bázi chelicer; například dravčík psí (Cheyletiella yasguri), sametka podzimní (Trombicula autumnalis), trudník mazový (Demodex brevis), trudník psí (Demodex canis), trudník tukový (Demodex folliculorum)
- Vodule (Hydrachnellae) – skupina roztočů žijících ve vodě; například Hydrachna, Piona
- Zákožkovci (Astigmata): Kyčle nohou splynuly s povrchem těla, cévní soustava chybí. Dělí se na dvě skupiny:
- zástupci: zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei)
- Sladokazi (Acarididae) – dlouhé brvy, měkký povrch těla, dobře patrné gnathostoma
- Pancířníci (Oribatei) – silná sklerotizace těla, jsou užitečnými půdotvorci (viz edafon).
Odkazy
Reference
- ↑ PHYS.org, University of Bristol. New research shows that mites and ticks are close relatives [online]. 24. 05. 2019 [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FERENČÍK, M; ROVENSKÝ, J; SHOENFELD, Y; MAŤHA, V.
Imunitní systém; informace pro každého. 1. české. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005.
- ↑ JEŽKOVÁ, Tereza. Čmelíkovitost. In: MVDr. Tereza Ježková. ©2019 [cit. 15. 1. 2019]. Dostupné z: http://zverolekarka.com/cmelikovitost/
Literatura
- A Manual of Acarology. Příprava vydání Gerald W. Krantz & D. E. Walter. 3. vyd. Lubbock: Texas Tech University Press, 2009. 807 s. ISBN 978-0-89672-620-8.
- SMRŽ, Jaroslav. Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů. Praha: Karolinum, 2015, s. 116–121. ISBN 978-80-246-2258-3.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu roztoči ve Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo roztoč ve Wikislovníku
- Taxon Acari ve Wikidruzích
Autoritní data: GND: 4169905-1Portály: Živočichové Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Roztoči&oldid=18932204“
Источник: https://cs.wikipedia.org/wiki/Roztoči