Alergie na soju – vše o zdraví

Je sója skutečně rostlinou budoucnosti, za níž bývá označována? Jaké látky sója obsahuje? Působí sója jako prevence civilizačních chorob? Nebo lidskému tělu naopak škodí? Kdo by se měl sóje raději vyhýbat a komu naopak pomáhá? + RECEPT

Sója je označována za rostlinu budoucnosti, mnozí (především vegetariáni) nahrazují ve svém jídelníčku maso právě sójou, jelikož tato rostlinka má v sobě vysoký obsah bílkovin.

500 gramů sóji obsahuje stejné množství bílkovin jako 2 kilogramy masa, 5 litrů mléko nebo 28 vajíček.

Sóju však nemusíte požívat pouze v podobě kostek neurčité barvy, ale také v podobě méně známého tofu nebo sójového mléka.

„Kojencům sójové mléko raději nepodávejte!“

Pozitivní dopad sóji na lidské tělo je nepopiratelný. Naše doba je charakteristická nejrůznějšími civilizačními chorobami jako je ateroskleróza, revmatická onemocnění, vysoký krevní tlak, choroby srdce (především angina pectoris) a další.

Lidem trpícím některou z civilizačních chorob je doporučováno vyhýbat se masu a nahrazovat ho právě sójou. Platí to obzvláště u lidí trpících cukrovkou, protože na rozdíl od masa sója nepoškozuje slinivku břišní.

Kromě toho sója také neobsahuje cholesterol a tím působí ochranně před aterosklerózou.

Sója jako prevence proti rakovině?

Spekuluje se také o tom, že požívání sóji se může stát prevencí proti vzniku rakoviny, jelikož sója (stejně jako různé druhy zeleniny) obsahuje protirakovinně působící látky blokující proteázu.

Sójové boby také obsahují nízkou koncentraci přirozených estrogenů, a přestože pozitivní dopad na lidské tělo není v tomto případě dostatečně prozkoumán, spekuluje se o tom, že tyto malé dávky estrogenů mohou chránit před rakovinou prsu.

Sója obsahuje řadu minerálů a vitamínů

Draslík, vápník, hořčík a železo Při revmatických onemocněních, dně, osteoporóze, kazivosti zubů, překyselení, pálení žáhy, ekzémech, vyrážkách
Vitaminy skupiny B, lecitin Blahodárně působí na nervovou soustavu
Chrání cévy (prevence před infarktem a mrtvicí)
Odstraňuje zácpu a působí preventivně proti hemoroidům

Po mnoho let koluje mezi lidmi mýtus (jenž je ještě přiživován firmami obchodujícími se sójou) o tom, že Japonci, kteří sóju již po staletí pravidelně pojídají, mají ve své populaci mnohem menší výskyt rakoviny prostaty a dalších druhů tohoto onemocnění. Tento mýtus ale musíme brát s rezervou. Sami Japonci totiž přiznávají, že sója není pravidelnou součástí jejich jídelníčku.

Sóju můžeme konzumovat v mnoha podobách. Na trhu najdeme sójové maso, mléko, omáčku nebo tofu

Může pravidelná konzumace sóji poškodit zdraví?

I přes nesporné klady, které pokrmy ze sóji lidskému tělu přináší, nesmíme zapomínat na pravidlo, že „všeho moc škodí“. Bylo zmíněno, že sója obsahuje velké množství bílkovin – a právě tento fakt může vést k vyčerpání proteolytických enzymů trypsinu a chymotrypsinu. Proto je vhodné užívat sójové boby v malém množství, ideálně dvakrát týdně.

Zmínili jsme, že sója může díky nízké koncentraci estrogenu zabránit vzniku rakoviny prsu. Toto malé množství hormonu, které pomáhá ženskému tělu, může mít ale neblahé účinky na kojence.

Doktor Mike Fitzpatrick, toxikolog z Nového Zélandu, přepočítal, že vzhledem k tělesné váze novorozeňat se jim do těla konzumací sójového mléka dostává obsah pěti antikoncepčních pilulek denně.

Při tomto množství hrozí poškození nervového systému a štítné žlázy.

Se sójou je spojeno ještě další možné riziko – snížení plodnosti. Ze sóji se totiž uvolňuje genistein (látka podobná ženskému pohlavnímu hormonu), který má nejenom protirakovinné účinky, ale také snižuje kvalitu spermatu.

Pozor na alergii na sóju!

U Evropanů se velmi často vyskytuje alergie na sóju. Pokud jste tedy tuto rostlinu nikdy neochutnali, dělejte to s opatrností, aby u vás nevypukla alergická reakce.

Možnost reakce na sóju se snižuje u těch produktů, které jsou upravovány fermentací.

Fermentací vznikají zdravější a bezpečnější potraviny, jelikož při tomto procesu dochází také k ničení toxinů.

Sójové maso je nutné nejprve povařit v osolené nebo okořeněné vodě

Nic na světě není černé nebo bílé. Ani o sóje nelze říct, že jednoznačně pomáhá nebo škodí. Při konzumaci sóji se stejně jako u mnoho dalších potravin doporučuje užívat ji s mírou.

Rozhodně není nutné se jí obloukem vyhýbat, protože obsahuje mnoho cenných látek.

Pouze kojencům, těhotným ženám a párům, které se snaží o početí potomka, bychom doporučili se sóje vyhýbat.

Lidé, kteří do těchto kategorií nepatří, mohou svůj jídelníček sójovými výrobky čas od času oživit. Na českém trhu můžete najít také kuchařky, které se na jídla uvařená ze sóji zaměřují.

Sójové kostky se připravují specificky, před samotným pečením či smažením je nutné je nejprve uvařit. Sójové maso vaříme v osolené nebo grilovacím kořením okořeněné vodě 10 až 30 minut.

Pokud nevíte, jaké jídlo ze sóji uvařit, vyzkoušejte pro začátek náš tip na sóju po čínsku.

Ingredience: sójové kostky, olej, česnek, cibule, balení arašídů, bambusové výhonky, kečup ostrý, kari a sójová omáčkaPostup: Na pánvi rozehřejte trochu oleje a na něm orestujte nakrájenou cibuli, česnek a arašídy. Poté přidejte již uvařené sójové kostky, bambusové výhonky a podle chuti kečup, sójovou omáčku a kari. Podávat můžete s rýží nebo pečenými bramborami.

Alergie na soju - Vše o zdraví Alergie na soju - Vše o zdraví

Источник: https://www.nazeleno.cz/bio/zdrava-vyziva-2/soja-obsahuje-zdrave-latky-ale-muze-i-skodit.aspx

Sója – snad nejvíce prozkoumaný alergen – Vitalia.cz

Ze všech čtrnácti skupin nejvýznamnějších alergenů, na které jsou již v současné době povinni upozorňovat spotřebitele prodejci potravin i výrobci pokrmů, není zřejmě žádná prozkoumána tak dobře, jako skupina 6 – sójové boby a výrobky z nich.

Je tomu tak z celé řady důvodů, z nichž jedním je nepochybně skutečnost, že produkty ze sóji jsou velmi významnou složkou stravy na asijském kontinentu a v zemích EU představuje pro zastánce vegetariánské stravy sója alternativu ke konzumaci masa. Důvodem je ale jistě i skutečnost, že sója patří mezi symboly geneticky modifikovaných (GM) hospodářských plodin, které procházejí před uvedením na trh velmi přísnými laboratorními pokusy a vědeckým zkoumáním.

Množství údajů o sóje má ovšem také svou stinnou stránku – totiž zásadně protichůdné informace, které konzumaci sóji a pokrmů z nich provázejí.

Sója coby alergen

V případě poznatků o sóje jako alergenu je to ale výhoda. Mimo jiné z nich totiž vyplývá, že sójové boby příliš významným alergenem nejsou – u dospělé populace se vyskytuje alergie na sóju u 0,3 až 0,4 procenta lidí, u dětí, především u dětí s atopickým ekzémem, se pohybuje četnost alergií od 2,0 do 4,4 procenta.

Pokud se týká zkříženě reagujících alergenů, pak podle dosavadních poznatků reagují osoby alergické na sóju také na arašídy (až 90 procent), zelený hrách (zhruba 80 procent), fazole (40 až 50 procent) a na pšeničnou mouku s obsahem sóji.

Alergií na sóju také trpí více jedinci alergičtí na kravské mléko – zde se procenta velmi různí, některé výzkumy ale uvádějí až 50 procent.

Z pokrmů a pochoutek, které v minulosti způsobily prokazatelně reakci na sóju, jmenují výzkumníci zmrzlinu, hamburger, kebab a sojovou omáčku.

Projevy alergie na sóju jsou velmi podobné projevům alergií na jiné skupiny, například na vejce nebo mléko, ale obecně reakcím na jakékoli alergeny.

Zajímavé:  Colombo Vražda Škodí Zdraví?

I v případě sóji jde tedy o změny na pokožce, potíže s dýcháním či střevní problémy, v ojedinělých případech pak o tzv.

systémovou anafylaxi, což je náhle vzniklý a život ohrožující stav, který se projeví buď akutní dušností, nebo anafylaktickým šokem.

Do současné doby jsou popsány čtyři případy úmrtí dětí v důsledku anafylaxe – nutno ale zdůraznit, že šlo o děti trpící astmatem a k tomu vážnou alergií na arašídy.

Alergie na soju - Vše o zdraví

Velmi důležitý je způsob zpracování

Hlavními alergeny sóji jsou některé bílkoviny (glycinin) nebo jejich složky, k výraznému poklesu alergenity sóji vede tepelné zpracování, konkrétně teploty 80 až 120 stupňů Celsia působící po dobu 60 minut. Za prahovou dávku se považuje, obdobně jako u alergií na mléko nebo vejce, množství 0, 0013 mg sójové mouky.

Právě sója zpracovaná do podoby sójové mouky je zřejmě nejhorší verzí sójového výrobku, neboť je v tomto stavu, stejně jako sója v syrovém stavu, pro lidský organismus těžko stravitelná. Syrové sójové boby navíc obsahují množství přírodních toxických látek, proto je nutné sóju před konzumací v každém případě nějak zpracovat.

Na způsobu zpracování přitom opravdu hodně záleží. Odborníci zejména doporučují zpracování sóji tradičními asijskými způsoby, především kvašením (fermentací).

V praxi to dokázaly i studie týmu z Univerzity of Illinois, podle nichž lze fermentací sóji a produktů z ní snížit pravděpodobnost vzniku alergické reakce až o 99 procent. To se týká i fermentace již zmiňované sójové mouky.

Při fermentaci navíc dochází ke zvýšení množství esenciálních aminokyselin, čímž vznikají ze sójových produktů „ ještě zdravější a mnohem bezpečnější potraviny“.

U kojenců se sójou opatrně

Na druhou stranu, řada výzkumů v minulosti upozornila na nevhodnost přípravků na bázi sojového mléka pro kojence, neboť prý mohou zásadně narušit vývoj imunitního systému. S příjmem sójového mléka se totiž do dětského organismu dostává 10× vyšší množství látek s hormonálním účinkem než v případě mateřského mléka.

Vliv konzumace sójového mléka na imunitu dětí byl již testován na myších, konkrétně šlo o látku genistein, která je obsažena v sójových bobech. Genistein následně v tělech pokusných zvířat způsobil, že tato zvířata měla o 86 procent méně imunitních buněk schopných bojovat proti infekci. Uvedené výsledky nejsou příliš známé, neboť znamenají ohrožení pro výrobce kojeneckých strav.

Jenže – v případě mouky se také podařilo najít technologické řešení, které prakticky paralyzuje její nevhodnost pro stravování a zásadně snižuje alergenitu.

Je proto docela dobře možné, že si s potenciálními riziky konzumace sójového mléka nějak poradí i lidský organismus, který je přece jen „chytřejší“ než potravinářští inženýři. Jak ale praví známé přísloví, „na každém šprochu je pravdy trochu“.

Tedy – s konzumací sóji a sójového mléka v případě kojenců zvlášť bychom to neměli přehánět.

Источник: https://www.vitalia.cz/clanky/soja-snad-nejvice-prozkoumany-alergen/

Alergie na sóju – příznaky, diagnostika, léčba

Projevem jednotlivých alergií jsou nepříjemné zdravotní potíže, které nás ale vlastně upozorní na to, že ne všechno je v našem těle v pořádku, tudíž bychom je měli vítat.

Příznaky alergie na sóju mohou být následující:

  • kožní – svědění kůže, ekzémy, podkožní otoky
  • trávicí – nechutenství, bolesti břicha, průjmy, zvracení, zácpa
  • dýchací – zahlenění, alergická rýma, dušnost, astma
  • ostatní – chudokrevnost, neklid
  • nejvážnější – anafylaktický šok.

Kromě alergie existuje i intolerance sóji

Možná ne všichni vědí, že kromě „pravé“ alergie na sóju existuje i intolerance sóji. Jaký je mezi nimi rozdíl? Příznaky bývají obdobné.

V čem se tyto dva zdravotní problémy liší, je množství, které konkrétním jedincům způsobuje obtíže.

Alergici reagují i na stopová množství, zatímco lidé s nesnášenlivostí jsou k množství sóji obsažené v potravinách tolerantnější. Jak moc je ryze individuální.

Diagnostika – více možností

Stanovení alergie na danou potravinu je v dnešní době často postaveno na pozorování reakce organismu.

Nejprve se sledují příznaky při požívání problémové potraviny, pak po jejím vysazení a na závěr po opětovném zavedení do jídelníčku. Odborně se tato metoda nazývá eliminačně – expoziční test (EET).

  Praktický návod, jak na testování najdete v článku Hypoalergenní eliminační dieta pro potvrzení alergie.

Další z možností jsou kožní (prick) testy či odběr krve a následné testování na přítomnost specifických protilátek IgE proti sóji (u non-IgE typu alergii krevními ani kožními testy prokázat často nelze). Výsledky však mohou být jako u každé alergie falešně pozitivní nebo negativní. Především u dětí bývají testy spolehlivé jen na zhruba 50 %. Proto je tak podstatný EET.

Léčba alergie na sóju? Její absence v potravě

Léčba v podobě, jakou by asi každý z nás uvítal, tj. budu užívat chvíli léky a alergie zmizí, neexistuje. Jediná možnost spočívá ve vysazení sóji z jídelníčku alergika. Prvotní reakce řady pacientů bývá velmi optimistická – sójové maso ani tofu doma moc nepoužíváme, takže všechno je v pořádku. Ovšem „chyba lávky“.

Kromě zjevných potravin jako jsou sójové boby, sójové maso, tofu, tempeh, sójové nápoje, jogurty či sójové omáčky, byste si měli dát pozor i na složení různých sladkostí – čokolád, sušenek, masných výrobků, polotovarů či pečiva. Všude tam je možné se setkat se sójou. Proto vám zpočátku bohužel nezbude nic jiného, než studovat všechny etikety a ptát se na složení potravin v masně či pekárně.

Ale nebojte, zvládnout se to dá. Praktické rady na bezsójovou dietu najdete v našem dalším článku.

Источник: https://www.proalergiky.cz/alergie/clanek/alergie-na-soju-priznaky-diagnostika-lecba

Máte alergii na oříšky nebo sóju? Víme, čím je nahradíte

Alergie na oříšky je velmi běžná. U této alergie se jedná většinou o formu antigen/protilátka, kdy reakce je velmi masivní a rychlá. Často jde o tzv. zkříženou alergii. Jakmile se objeví přecitlivělost vůči oříškům, ruku v ruce s tím jde i alergie na některá semínka. Odborníci doporučují nechat se otestovat, aby bylo jasné, na které oříšky jste alergičtí.

Mezi ty nejčastější zakázané patří arašídy (pozor, ty jsou ve skutečnosti luštěnina, ne ořechy), lískové a vlašské ořechy. Ze semínek nejvíce alergizují sezamová či lněná semínka.

Pozor: Alergie na oříšky není žádná legrace – někdy stačí sníst tři kousky a dostaví se bouřlivá a život ohrožující reakce v podobě anafylaktického šoku.

Alergik by měl ve spolupráci s alergologem vytipovat přesně tu skupinu oříšků (semínek), jež způsobuje problémy. Řešením by bylo vyrábět si pečivo doma, případně vyhledávat tradiční chléb, který je vyráběn z chlebového kvasu.

Nežádoucí oříšky lze nahradit třeba loupanými mandlemi nebo loupanými vlašskými ořechy.

Víte, že většinu nemocí ovlivňuje dědičnost? Na co se zeptat svých rodičů? Dozvíte se na webu mojezdravi.cz ZDE!

Čím nahradit sóju?

O alergii na sóju se v Česku začalo víc mluvit v době, kdy se tato luštěnina začala hromadně konzumovat místo masa.

Zajímavé:  Škodlivost e-cigaret - Vše o zdraví

U alergiků na sóju hrozí nejčastěji zkřížené reakce na jiné boby, arašídy a čočku, běžné jsou reakce na další luštěniny, ořechy, sezam, slunečnicový olej, kokos a mandle. Reakce mohou být velmi prudké, proto by se „sójoví“ alergici měli mít před těmito potravinami na pozoru a raději by se jim měli úplně vyhýbat.

Sója je ovšem zrádná ještě v jedné věci – sice obsahuje mnoho hodnotných aminokyselin, má však nízký obsah vápníku a vitaminu B12. Je-li hlavním zdrojem bílkovin ve stravě (vegetariáni, vegani), mohou na nesprávné složení stravy doplácet zejména takto se stravující děti.

Sója i přes svůj vysoký obsah bílkovin nenahradí živočišné zdroje. Nesprávná dieta potom může vést i k vážnému poškození zdraví, hlavně u dětí. Nechcete se sóji úplně vzdát? Řešení tu přece jenom je: národy zemí, odkud sója pochází, ji konzumují jen v omezeném množství a fermentovanou.

Díky fermentaci se ze sóji většina alergenů vytratí.

Náš tip: V novém čísle Blesku pro ženy se dočtete také o tom, jaký je rozdíl mezi potravinovou alergií a intolerancí. Většina lidí si myslí, že se jedná o jednu a tutéž věc, ale není tomu tak. Udělejte si jasno! Aktuální číslo Blesku pro ženy seženete v novinových stáncích. Nebo si ho můžete objednat v tištěné či elektronické podobě v našem iKiosku ZDE.

Источник: https://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-zdravi-zdravi/637504/mate-alergii-na-orisky-nebo-soju-vime-cim-je-nahradite.html

Alergie na sóju se často pojí s alergií na ostatní luštěniny

Bez Alergie

Sója je z hlediska výživy jednou z celosvětově nejvýznamnějších potravin, ale zároveň se řadí po boku mléka, vajec, ryb, arašídů a celeru k šesti nejsilnějším a nejčastějším potravinovým alergenům.

Její původní domovinou je Asie, odkud se postupně námořní cestou rozšířila do jiných světadílů. Většina její světové produkce tak dnes pochází z Ameriky, pouze 10 % je pěstováno v Asii.

Sója patří do čeledi bobovitých (vikvovitých, Leguminosae) a jejím plodem je lusk. Do stejné čeledi patří podzemnice olejná (arašíd), fazole, čočka, hrách, lékořice, dále také svatojánský chléb, arabská guma, guar a tragant.

Z nich se vyrábějí škroby, které mohou obsahovat i malé příměsi bílkovin z mateřské rostliny. Tyto škroby se přidávají do cukrovinek, nápojů, zmrzlin, omáček a krémů.

U alergiků na sóju, arašídy, luštěniny mohou i tyto nepatrné příměsi alergickou reakci.

Zrádná ‚éčka‘

Je tedy nutné kontrolovat etikety potravin a znát značení těchto případných alergenů:

  • Karubin – E 410
  • guma Guar – E 412
  • guma Tragant – E 413
  • guma arabská – E 414

Ze svatojánského chlebu se vyrábí karob, používaný například k zahuštění mateřského mléka v případech, kdy dítě opakovaně ublinkává nebo zvrací. K bobovitým dále patří i čilimník, hrachor, jetel, vojtěška a vlčí bob.

U alergiků na sóju hrozí nejčastěji zkřížené reakce na různé jiné boby, arašídy a čočku, časté jsou reakce na další luštěniny jako fazole, hrách, dále pak na zmíněná aditiva, ale i na ořechy (vlašský, para, kešu), sezam, hořčičné semínko, slunečnicový olej, na kokos a mandle. Reakce mohou být velmi prudké, proto by se ‚sójoví‘ alergici měli mít před těmito potravinami na pozoru a raději se jim úplně vyhýbat.

Sója je zrádná ještě v jedné věci: sice obsahuje mnoho hodnotných aminokyselin, má však nízký obsah vápníku a vitaminu B12. Pokud je hlavním zdrojem bílkovin ve stravě (vegetariáni, vegani), mohou na nesprávné složení stravy doplácet zejména takto se stravující děti.

Sója i přes svůj vysoký obsah bílkovin nenahradí živočišné zdroje. Nesprávná dieta potom může vést i k vážnému poškození zdraví hlavně u dětí.

V nedávné době jsme bohužel i v našich podmínkách zažili případ úmrtí malého dítěte z důvodů nesprávné výživy právě díky veganské stravě.

(van)

Zdroj: Fuchs M. Alergie číhá v jídle i pití. Adéla 2005.

Počet komentářů: 4

Přidat názor | zobrazit vše | zobrazit vybrané

Источник: https://www.bez-alergie.cz/aktualne/-242

Sója – prospívá, nebo škodí? – PharmDr. Margit Slimáková

Sója patřila po dlouhou dobu k tzv. módním potravinám. Doporučovalo se ji konzumovat na všemožné potíže od ochrany srdce až po snížení návalů v přechodu. Díky kampani o zdravotní prospěšnosti sóji se např. v Americe prodej sójových potravin mezi lety 1992 až 2006 zvýšil z 300 milionů na téměř 4 miliardy dolarů!

Sója se roky umisťovala do zdravých jídelníčků a dodnes je zcela běžně obsažena v mnoha produktech, které koupíte v prodejnách zdravé výživy, a většině polotovarů v supermarketech. Může něco zázračně zdravého ohrožovat zdraví? Před další kostkou tofu nebo hrnkem sójového mléka vám doporučuji něco si přečíst o rizicích nadšenosti ze sóji.

Hlavní problémy sóji

  • Goitrogeny, které potlačují funkci štítné žlázy. Zdravá štítná žláza reguluje metabolismus a její poškození může vést k nadváze, únavnosti a nepravidelné menstruaci.
  • Fytáty, které omezují využití živin, jako jsou minerální látky vápník, hořčík, železo anebo zinek, ze stravy.
  • Antinutriční látky, jež omezují trávení bílkovin. Obsah antinutrientů je považován za příčinu spojení konzumace sóji s malnutricí.
  • Fytoestrogeny, jež funkcí napodobují skutečné pohlavní hormony estrogeny, které někdy i blokují. Zvýšená hladina estrogenů může podporovat vznik rakoviny prsu, předčasný nástup puberty anebo neplodnost.
  • Vysoce průmyslová úprava. Dnes nejčastěji konzumovanou podobou sóji jsou polotovary, které obsahují tzv. izolovaný sójový protein, který s přirozenou potravinou nemá nic společného.  Pro snížení obsahu antinutričních látek jsou sójové boby čištěny v hliníkových tancích v kyselé lázni a zbytky hliníku zůstávají v potravině.
  • Genetická modifikace a Roundup. V Americe je už přes 90 % sóji geneticky modifikováno, hlavní přidanou vlastností je její odolnost vůči herbicidu Roundup (Roundup ready sójové boby). Tento celosvětově nejpoužívanější herbicid přitom může vést k systémové toxicitě a být jedním z významně rizikových faktorů vývoje mnoha chronických onemocnění. GM sója obsahuje také geny z bakterií, které produkují alergizující bílkoviny. Posledně jmenované se po její konzumaci dokáží zabudovat do DNA našich střevních bakterií a fungovat v nich.

Proč je sója na západě tak populární?

Zlom v popularitě sóji nastal po zahájení státní podpory jejího pěstování v Americe na žádost potravinářských firem, které ze sóji plánovaly vyrábět levný rostlinný olej. Při výrobě oleje ale zůstával odpad – drť, kterou bylo třeba nějak využít.

A tak vznikl izolovaný sójový protein, který se stal součástí většiny polotovarů. K ještě většímu nadšení ze sóji vedlo schválení zdravotního tvrzení americké FDA v roce 1999, že strava s nízkým obsahem nasycených tuků a cholesterolu a 25 g sójových bílkovin denně může snižovat riziko nemocí srdce.

Sója, která se původně nacházela jen v prodejnách zdravé výživy, je dnes ze 75 % nabízena v supermarketech.

Zdravá sója

Sója nebude naším nepřítelem, pokud ji budeme konzumovat ve zdraví prospěšné, a sice fermentované podobě. Fermentace je proces, při kterém se rozloží pro zdraví nevýhodné (tzv. antinutriční) látky a fytáty.

Fermentovaná sója je bohatým zdrojem bílkovin, probiotik a v našich dietách vzácného vitamínu K2. Vitamín K2 je základem správného využití vápníku v těle a pevných kostí. Nově se zjišťuje jeho role ve zpomalení projevů stárnutí a podpoře imunity.

Zajímavé:  Léky Na Hemoroidy V Těhotenství?

Vitamín K2 je silným antioxidantem.

Fermentovaná sója je běžnou součástí jídelníčků mnoha asijských zemí. Problémem je, že zbytek světa zpravidla nejí sóju ve fermentované podobě. Ve vyspělých zemích, kde se sója stala módní potravinou, bývá nejčastěji konzumována buď v podobě izolovaných sójových proteinů, které se přidávají do polotovarů od párků až po müsli tyčinky, nebo v nefermentované podobě. Dalším významným problémem (zatím zejména v Americe) je genetická modifikace sóji. Nízká cena sóji způsobila, že se těší velké oblibě potravinářského průmyslu. Například v Japonsku se sója konzumuje v množství asi dvou polévkových lžic (přibližně 8 g) fermentované sóji denně. U nás může jen jeden sójový hamburger obsahovat 9 g sóji (nefermentované), k tomu obvykle přibývají další gramy z běžných polotovarů. Závěr je jasný: obvykle jíme více sóji než Asiaté, na rozdíl od nich v té nejhorší nezdravé podobě.

Fermentované sójové výrobky

  • Kvalitní sójové omáčky, mezi které bohužel nemůžeme řadit většinu těch, které jsou běžně dostupné v supermarketech. Namísto fermentace bývají vyrobeny chemickou hydrolýzou.
  • Tempeh – fermentovaný sójový „sýr“ osobité chuti, kterou třeba milovat. Pro mne ten nejlepší sójový produkt.
  • Miso, skvělá slaně chutnající pasta k ochucení polévek a pomazánek.
  • Natto – pro většinu lidí mimo asijský kontinent příliš silně vonící a chutnající fermentovaný sýr, který je však nejlepším zdrojem K2.

Proč je sója ve všem?

  • Mnoho zákazníků ji stále považuje za zdravou potravinu, a proto ji vyžaduje.
  • Sójový protein je levný a trvanlivý polotovar. Je proto velmi oblíbenou surovinou potravinářského průmyslu.

Sójový lecitin

Sójový lecitin je výborný a velmi levný emulgátor, který se pro uvedené vlastnosti běžně používá v potravinářství.

V EU musí být potraviny s obsahem GM složek nad 0,9 % značeny, nejsem si však jistá, jestli by minimální množství aditiva podléhalo tomuto značení.

Na druhé straně považuji za mnohem větší riziko pro zdraví člověka, že zvířata, jejichž maso jíme, bývají běžně krmena GM sójou. Ze zdravotního hlediska není prokázána jeho škodlivost.

Jak vysvětlit tisíce studií, které mluví ve prospěch sóji, a tisíce protichůdných?

Důvodem rozporu ve výsledcích studií, které se zabývají zdravotní prospěšností sóji, zpravidla je, že nerozlišují mezi konzumací fermentované sóji v Asii a vysoce průmyslově upravované a často GM sóji v západních zemích. Studie, které sledují příjem fermentované sóji v Asii a u uvědomělých konzumentů na západě, právem nacházejí mnohá zdravotní pozitiva. Studie, které sledují běžnou konzumaci sóji ve vyspělých zemích, potom snadno nacházejí zdravotní rizika. U těchto studií je obrovskou otázkou, jestli je problémem sója, nebo jen její průmyslová úprava a případně i genetická manipulace se všemi jejími průvodními jevy.

Co se sójou?

  • Jezte pouze fermentované produkty ze sóji, která není geneticky modifikována.
  • Nekupujte polotovary, které jsou doplňovány o sóju. Nepoužívejte k vaření sójové maso a mléko.
  • Pokud sójou nahrazujete konzumaci masa a mléka, hledejte jiné rostlinné zdroje kvalitních bílkovin, jako jsou např. ořechy a ořechová másla a mléka.

Источник: https://www.margit.cz/soja-prospiva-skodi/

Sója: symbol zdraví, nebo výživový omyl?

Sója patří mezi luštěniny. Ty obsahují řadu minerálů, vitamínů i poměrně vysoký podíl vlákniny. Právě proto jsou mnohými považovány za superpotraviny, které našemu tělu prospívají.

I to je důvodem, proč sójové produkty najdeme v prodejnách zdravé výživy a mnozí jimi dokonce začali nahrazovat základní potraviny.

Mléko, jogurty, maso, tofu nebo káva – to je jen krátký výčet toho, co všechno se dnes ze sóji vyrábí.

Lékařka Aneta Jandová však upozorňuje, že sója obsažená v těchto výrobcích má ve většině případů jen málo společného s původní potravinou. „Asi před dvaceti lety vypukl v západním světě sójový boom.

Sója byla prezentovaná jako potravina, která dokáže působit preventivně v boji s nádorovými a srdečně-cévními onemocněními. Šlo však z části pouze o marketingový tah, který měl za úkol podpořit výrobu sójového oleje.

Sójový bílkovinný izolát, který vznikal jako odpad při jeho výrobě, se pak začal přidávat jako levná náhražka bílkoviny do mnoha potravin,“ vysvětluje.

Častá konzumace sójových produktů může škodit

Pokud si jednou za čas dopřejete sklenku sójového mléka nebo místo masa vyzkoušíte tofu, není se v zásadě čeho obávat. Problém však může nastat při časté konzumaci produktů, které obsahují sóju.

A i když by se mohlo zdát, že se vás tento problém netýká, opak může být pravdou.

Sóju totiž často najdete i v produktech, ve kterých byste ji tak úplně nečekali, jako jsou například cukrovinky, pečivo, sušenky nebo instantní polévky.

„Sója je obtížněji stravitelná než ostatní luštěniny, navíc obsahuje pro náš organismus nepřirozené látky.

Mezi ty patří antinutrienty, které zabraňují vstřebávání ostatních důležitých mikronutrientů, goitrogeny, které mohou způsobit vznik onemocnění štítné žlázy a v neposlední řadě také fytoestrogeny, jež způsobují hormonální nerovnováhu, neplodnost i rakovinu prsu,“ vysvětluje Aneta Jandová hlavní rizika související s nadměrnou konzumací sóji.

Sója jako náhrada živočišných produktů?

Sójové náhražky základních potravin jsou v dnešní době oblíbené především u lidí, kteří se snaží stravovat alternativně.

Výrobky ze sóji jsou totiž jednou z nejčastějších možností, jak nahradit živočišné produkty a zároveň do těla dostat potřebné bílkoviny.

Je však nutné brát v úvahu, že potraviny vyrobené ze sóji jsou ve většině případů vysoce průmyslově upravené a obsahují přidané cukry a další potravinová aditiva, kterým se dá při konzumaci živočišných produktů vyhnout.

Doktorka Jandová navíc vysvětluje, že rostlinné bílkoviny zcela nahradit ty živočišné nedokážou. „Rostlinná bílkovina není plnohodnotná jako živočišná, co se týče spektra aminokyselin. Proto je nutné doplňovat i bílkoviny živočišného původu. Například u vegetariánů mohou být jejich zdrojem vejce nebo mléčné výrobky, ovšem nahradit živočišné bílkoviny u veganů je problém,“ říká.

Jak si vybrat zdravou sóju?

Sója však může mít v našem jídelníčku své místo a být dokonce i zdraví prospěšná. Důležité ovšem je vybírat správné produkty. Těmi by ideálně měly být výrobky, které prošly fermentací neboli kvašením. Díky tomu jsou totiž  stravitelnější a mají nižší obsah škodlivých látek.

„Pokud si chceme občas zpestřit jídelníček, doporučuji zkvašené sójové výrobky, u nichž se zlepšuje stravitelnost a snižuje se obsah antinutričních látek.

Jde například o kvalitní sójovou omáčku, kde je však potřeba dávat pozor na to, abychom nevybírali jen vysoce průmyslově zpracovaný výrobek plný potravinových aditiv, jako jsou glutamáty.

Dalším vhodným sójovým produktem může být tempeh nebo pasta miso,“ radí lékařka Jandová.

Pokud se rozhodnete vyřadit z jídelníčku některé potraviny a nahradit je sójovými alternativami, mějte na paměti, že se jedná o výrobky potravinářského průmyslu.

Stejné chuti, vůně a vzhledu, jako mají přirozené  potraviny, výrobci dosahují přidáním nejrůznějších aditiv, která lze za zdraví prospěšná považovat jen stěží.

 Ať už vyznáváme jakýkoliv výživový směr, pro zdravé stravování je nezbytné konzumovat základní, průmyslově neupravené potraviny.

Источник: https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/soja.A180316_160120_behani_sehn

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector