Konglutinace (synonymum: adheze) představuje srůst/y předkožky s žaludem, které vznikají poruchou odlučování jejího vnitřního listu. Konglutinace je do určitého věku normální (viz výše) a zůstává dlouhodobým předmětem odborných diskuzí, zda a v jakém věku je nutno srůsty rozrušovat.
Naše pracoviště (Všeobecná fakultní nemocnice v Praze) se přiklání k názoru, že pokud lze předkožku alespoň částečně přetáhnout k odhalení ústí močové trubice, můžeme již v časném kojeneckém věku každodenním šetrným přetahováním na jemný doraz (především po stolici) předejít možným komplikacím.
Jiná pracoviště upřednostňují u jinak zdravého dítěte vyčkat až do období po prvním roce. Intimní partie genitálu by měly být umývány při každém koupání, dále navíc při kontaktu se stolicí znečištěnými plenami.
Doporučujeme pravidelné cvičení po večerním koupání a následnou hygienu pod teplou tekoucí vodou.
Komplikace konglutinací
● Zúžení předkožky (odborně: fimóza), které brání jejímu přetažení, je buď vrozené, nebo získané jizvením jakožto následek zánětu. Oba typy bývají prakticky vždy doprovázeny i konglutinacemi. 
Vrozená fimóza je v podstatě normální fyziologický stav a často dochází k jejímu samovolnému vymizení. Pokud fimóza sama nevymizí, je na místě lokální aplikace léků ze skupiny kortikosteroidů. Zahájení této léčby závisí na případných přidružených onemocněních, ale i na přání rodičů. Na našem pracovišti léčbu obvykle zahajujeme až po 1. roce života. Brzké a násilné přetahování předkožky totiž vede ke vzniku drobných trhlinek, které se mohou zajizvit a vzniká druhotná fimóza, která mnohdy již vyžaduje i operační řešení.
● Parafimóza vzniká neopatrným, násilným přetažením předkožky, kdy jejím zaškrcením dochází k bolestivému otoku žaludu a předkožku již dále nelze vrátit do původní polohy. Tato situace je důvodem k neprodlené návštěvě lékaře urologa.
● Balanopostitida je zánět předkožky a žaludu penisu. Vzniká v dětském věku nejčastěji jako komplikace konglutinace. Při normálním procesu odlučování dochází k nahromadění sekretu mazových žláz (odborně: smegma) mezi oběma listy předkožkového vaku.
Někdy tento sekret může bělavě prosvítat přes kůži a vyvolávat u rodičů vjem hnisu (tzv. keratinové perly). Sekret ovšem obvykle neobsahuje bakterie a spontánně se vyprázdní.
Za určitých okolností ale dochází ke vniku infekce a vzniká zánět (odborně: balanopostitida), který se projevuje bolestivým otokem se zarudnutím a hnisavým zapáchajícím výtokem z předkožkového vaku. Balanopostitida se léčí výplachy lokálními dezinfekčními prostředky (event.
antibiotiky) pomocí injekční stříkačky a následnou aplikací antibiotik v masti. Někdy se tento místní zánět rozšíří i do oblasti močové trubice a vzniká její zánět (odborně: uretritida), kterou je obvykle nutné léčit celkovým podáním antibiotik.
Autor: prof. MUDr. Tomáš Honzík, PhD. a prof. MUDr. A. Pařízek, CSc.Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
Источник: http://www.porodnice.cz/dite-a-z/konglutinace
Mykóza penisu
4. 05 2014
www.inadhled.cz Mykóza penisu Nedávno jsem měla docela zajímavý rozhovor s kamarádem, který řešil holčičí problémy své partnerky. Nic by na tom nebylo divné, až na ten fakt, že jakmile jsem otočila hovor k přenosu a nemoci, zastavil se a neslyším, nevidím. Chápu Vaše ego pánové, mužská chlouba hodně vylepšuje a jste na ní až nadmíru hákliví. Ale jeho vyděšený obličej mi dal za pravdu. Dezinformovanost mužů je neuvěřitelná. A také tvrzení o tom, že ode mne teda ne, mně se to stát nemůže, atd, mi vyloudilo úsměv na tváři. On si vůbec neuvědomoval, že funkční problém muže být v pin-pong efektu, který spočívá v následném předávaní si nemoci mezi sebou. To mne přivedlo k myšlence napsat právě o tomhle tématu.
Jak vůbec vzniká tato nemoc? Mykóza penisu patří mezi zánětlivá onemocnění. Zánětem může být postižen buďto žalud, čemuž se pak odborně říká balanitis, nebo současně žalud i předkožka – latinsky balanopostitis. Kvasinkám se dobře daří ve vlhkém a teplém prostředí, kde mají dobré podmínky ke svému růstu. Právě k tomu jim dopomáhá i nošení těsného a neprodyšného oblečení.
K infekci dochází také při špatné hygieně, kdy se v předkožkovém vaku hromadí sekret a množí se v něm bakterie a kvasinky. K jejich přemnožení také dochází pří zvýšených hladinách cukru, tedy často u cukrovkářů a u nemocných se sníženou imunitou, kdy proti kvasinkám neumí organismus dostatečně bojovat.
Cesta nákazy mykózy nejen penisu, může být i použitím ručníků nebo prádla infikované osoby. Často se mykóza penisu vyskytuje u mužů, jejichž partnerka trpí opakovanými mykózami pochvy. Mykózu mohou přenášet jeden na druhého, aniž by o tom věděli. V těchto případech se u mužů nemusí objevovat příznaky mykózy penisu vůbec, nebo jsou jen velice mírné.
Muž se v takovém případě stává přenašečem a poté tak opakovaně infikuje ženu. Proto je vždy vhodné přeléčit oba partnery.
Prvním příznakem bývá svědění, pálení při močení a bolestivost žaludu nebo pod předkožkou. Na těchto místech se pak objevují drobné červené skvrny, někdy až bělavé puchýřky.
Ty později praskají a vznikají tak obvykle svědící a pálivá ložiska s olupováním kůže v okolí. Při mykóze penisu se pod předkožkou hromadí sekret, který je typicky bělavý a tvarohovité konzistence.
Při kombinované kvasinkové a bakteriální infekci může být sekret až hnisavý a zapáchající.
Léčbu kvasinkového onemocnění by měl vždy předepsat lékař na základě mikrobiologického či jiného speciálního vyšetření. Je nutné si uvědomit, že v případě kvasinek nejde o lokální problém, ale o postižení celého organismu.
Zdánlivě vyléčené kvasinky se po několika týdnech objeví znovu, pokud nebude účinně odstraněna příčina jejich přemnožení – obvykle oslabená imunita. Základním kamenem léčby jsou rozhodně antimykotika. Ta mohou být ve formě masti (obvykle volně prodejná) nebo užívaná orálně (na předpis).
I ta volně prodejná si ale nechte doporučit od lékaře.
Úspěšná léčba potřebuje i sexuální abstinencí, pokud to proste nejde, což se dá pochopit, je potřeba se chránit kondomy, ty už jsou dostupné všude, praní prádla na 95°C je samozřejmostí.
Vím, že jsem Vám přinesla zase výživné téma plné rozporu a emocí, přesto zodpovědné chování sám k sobě i ke své partnerce je velice důležité i pro fungování Vaší chlouby a následné důvěry, které do vztahu vkládáme.
Zuzana Žůborová
Источник: http://www.inadhled.cz/moda-zdravi/mykoza-penisu/
Onemocnění mužského genitálu
Abnormality a postižení zevního mužského genitálu (tedy penisu, skrota a obsahu skrota) představují psychologicky i léčebně náročnou oblast, ke které je potřeba přistupovat pečlivě a korektně.
Mezi onemocnění penisu patří balanopostitida, což je generalizovaný zánět glans penis (tj. zánět žaludu pyje) a prepucia (tj. zánět předkožky pyje), dále tzv. Queyratova erytroplazie, což je premaligní onemocnění (tj.
předstupeň ke zhoubnému nádoru) charakterizované dobře ohraničeným okrskem červené barvy a hladkého povrchu na glans penis. Mezi další onemocnění penisu patří balanitis xerotica obliterans. Toto onemocnění je charakterizováno indukovaným okrskem (tj.
zatvrdnutím okrsku tkáně, které je způsobeno zmnožením vaziva) s bělavým zabarvením obkružujícím zevní ústí močové trubice a často vedoucím k jeho striktuře (tj. ke zúžení).
Bowenova a Pagetova choroba představují vzácné formy kožního karcinomu, které se mohou objevit na penisu. Ostatní vzácná postižení penisu zahrnují tuberkulózu, myotické postižení (tj. postižení způsobené kvasinkami) a herpes zoster (tj. pásový opar). Herpes simplex (tj. prostý opar) je v této lokalitě mnohem častější. Tzv. šankr – tj.
primární léze při onemocnění syfilitidou a condyloma accuminata (tedy onemocnění tzv. genitálními bradavicemi, které jsou vyvolávány papilomaviry) jsou dalšími možnými onemocněními penisu.
Priapismus, což je patologická přetrvávající bolestivá erekce (tedy ztopoření penisu) bez sexuální excitace, je podrobně popsán v příslušné kapitole stejně tak, jako Peyronieho choroba, což je porucha vývoje kavernózních těles penisu, která vede ke ztluštění a kontrakturám facie podobně jako při onemocnění tzv. Dupuytrenovou kontrakturou (podrobněji viz příslušná kapitola).
Postižení skrota (tedy šourku) může vzniknout při poranění a zánětu postihujícím jeho obaly i obsah, dále při nádorech varlat a dalších struktur uložených v šourku, nebo při mechanickém poškození skrota a přilehlých tkání. Tzv. epididymo – orchitida je zánět nadvarlete a varlete.
Dalším postižením v této oblasti může být uretrální striktura (tj. zúžení močové trubice) a uretrální divertikly (tj. vychlípeniny močové trubice). Hydrokéla je častým skrotálním nálezem. Jedná se o nadměrné nahromadění sterilní tekutiny v tunica vaginalis (tj.
v obalu varlete). Nahromadění krve v prostoru tunica vaginalis se označuje jako hematokéla. Spermatokéla (tj. spermatická cysta) se obvykle nalézá v těsné souvislosti k nadvarlatům a obvykle obsahuje sperma. Také tříselná kýla se může šířit až do skrotálního prostoru.
Nádory varlat jsou většinou zhoubné a jsou podrobně rozebírány ve zvláštní kapitole. Tzv.
varikokéla je charakterizována rozšířenou žilní pletení obvykle v levé části skrota a lymfedém skryta neboli mízní otok šourku je charakterizován porušeným odtokem lymfy ze skrota.
Tzv. balanopostitida ( což je generalizovaný zánět glans penis a prepucia ) je nejčastěji způsobena bakteriálním a kvasinkovým zánětem. K takovému zánětu predisponuje mentální striktura ( tj. zúžení průchodu močovou trubicí ), fimóza ( tj. zúžení otvoru předkožky, nemožnost stáhnout předkožku za žalud ), parafimóza ( tj.
přetažení zúžené předkožky přes žalud ) i nádorová onemocnění. Příčina vzniku tzv. Queyratovy erytroplazie není známa, jedná se o premaligní onemocnění. Balanitis xerotica obliterans je důsledkem chronického zánětu. Bowenova a Pagetova choroba představují vzácné formy kožního karcinomu.
Nádorová onemocnění penisu jsou probrána ve zvláštních kapitolách stejně jako infekční onemocnění postihující tuto oblast. Epididymo – orchitida ( tj. zánět nadvarlete a varlete ) může být komplikací močové infekce či prostatitidy ( tj. zánětu prostaty ) nebo uretritidy ( tj.
zánětu močové trubice ), může být také následkem onemocnění kapavkou nebo komplikací chirurgické intervence na prostatě či důsledkem sekundární ( tedy druhotné ) infekce při dlouhodobě zavedené močové cévce. Nejčastějšími patogeny jsou gram – negativní bakterie ( tj.
bakterie, které se při speciálním mikrobiologickém vyšetření při použití barvení podle Grama odbarvují alkoholem ) a Chlamydia trachomatis. Tuberkulózní epididymitida ( tj. tuberkulózní infekce nadvarlete ), syfilitická gumata a mykotické ( tj. kvasinkové ) postižení ( například aktinomykóza nebo blastomykóza ) jsou nyní naštěstí vzácné.
Stenózy močové trubice a vychlípeniny ( tj. divertikly ) močové trubice mohou vzniknout jako důsledek tvorby abscesů ( tj. zánětlivých opouzdřených ložisek vyplněných hnisem ) a extravazace moči ( tj. úniku moče z močové trubice do okolních tkání – tedy do skrota a do oblasti perinea – tj. hráze).
Hydrokéla je způsobena nadměrným nahromaděním sterilní tekutiny v tunica vaginalis ( tj. v obalech varlete ).
Vzniká buď v důsledku nadměrné produkce tekutiny, která je způsobena zánětem varlat a přilehlých struktur, nebo v důsledku porušené resorpce, která je způsobena lymfatickou nebo venózní obstrukcí ( tedy blokádou ) odvodných cév nebo retroperitoneálním procesem ( tedy onemocněním, které postihuje tkáň mimo břišní dutinu ležící za pobřišnicí ). Hematokéla ( tj.
nahromadění krve v obalech varlete ) vzniká obvykle následkem úrazu. Spermatokéla je způsobena únikem spermatu z nadvarlete. Příčinou tříselné kýly, která se také může šířit až do skrotální krajiny, a varikokély je určitá vrozená dispozice. Lymfedém skrota je důsledkem břišní lymfatické nebo žilní komprese ( tedy útlaku ), která může být způsobena nitrobřišními nádory, jaterní cirhózou spojenou s ascitem ( tj. přítomností tekutiny ve volné břišní dutině ), filariózy ( což je skupina onemocnění způsobených červy z čeledi Filarioidea, kteří se vyskytují v tropických a subtropických zemích ) nebo Milroyovy choroby ( což je idiopatický lymfedém, který je vlastně otokem tkání způsobeným nahromaděním lymfy – tj. mízy z neznámé příčiny ).
Balanopostitida ( tj. generalizovaný zánět glans penis a prepucia ) se projevuje bolestivostí, podrážděním a výtokem z oblasti penisu kryté předkožkou. Tyto příznaky se zpravidla vyskytnou za 2 až 3 dny po pohlavním styku. Můžeme pozorovat fimózu ( tj. zaškrcení předkožky ), která je způsobena edémem ( tj. otokem ) povrchu glans penis a předkožky.
Glans penis i předkožka mohou být erodovány povrchovým zvředovatěním. Lymfatické uzliny v tříslech bývají citlivé a zvětšené. Queyratova erytroplazie se projevuje dobře ohraničeným okrskem tkáně červené barvy a hladkého povrchu na glans penis.
Balanitis xerotica obliterans se projevuje indukovaným bělavým okrskem tkáně, který obkružuje zevní ústí močové trubice a často způsobuje jeho zúžení. Priapismus se klinicky projeví patologickou přetrvávající bolestivou erekcí bez sexuálního vzrušení.
Peyronieho choroba, která je charakterizována ztluštěnin a kontrakturami facie, se klinicky projeví odchýlením penisu při erekci na postiženou stranu. Občas se projeví bolestivou erekcí a brání pohlavnímu styku. Později se proces zvazivovatění může rozšířit i do kavernózních těles a může způsobit poruchu náplně těchto těles. Epididymo – orchitida ( tj.
zánět nadvarlete a varlete ) se projevuje zvětšením obsahu skrota spojeným s bolestivostí, eventuálně také s lokálním zarudnutím a dále vzestupem tělesné teploty. Může dojít až k tvorbě abscesů ( tj. vzniku ohraničených dutin vyplněných hnisem ), které mívají tendenci ke spontánní perforaci.
Hydrokéla, hematokéla a spermatokéla vadí pacientovi pouze svou přítomností při výraznější velikosti. Tříselná kýla vadí rovněž svou přítomností, navíc však může být bolestivá a kromě toho ještě hrozí její zvětšování i nebezpečí tzv. uskřinují kýly s možností přerušení červího i nervového zásobení obsahu kýly ( tj. tzv. strangulace ).
Varikokéla je charakterizována rozšířenou žilní pletení obvykle lokalizovanou v levé části skrota. Je přítomna a patrná při vyšetřování pohledem především u pacienta ve vzpřímené poloze těla, zatímco vleže nemusí být zřejmá. Může se klinicky manifestovat bolestí v uvedené lokalizaci, pocitem plnosti a napětím. Lymfedém skrota se může projevovat podobnými klinickými příznaky navíc při nálezu tuhého otoku skrota.
Při stanovování diagnózy onemocnění balanopostitidou je nejdříve nutno vyloučit běžná sexuálně přenosná onemocnění, a to vyšetřením nátěrů a kultivačním vyšetřením materiálu, který byl odebrán ze zánětlivých povrchů, provádí se navíc vyšetření moče na přítomnost glukózy.
Klinické příznaky, jako jsou bolestivost, podráždění a výtok z oblasti pod předkožkou, se často vyskytnou 2 až 3 dny po pohlavním styku. Pozorovat můžeme fimózu ( tedy zaškrcení předkožky ), která je způsobena edémem povrchu glans penis a předkožky. Zjišťujeme také zvětšené tříselné lymfatické uzliny, které bývají citlivé až bolestivé.
K průkazu onemocnění Queyratovou erytroplazií je kromě klinického vyšetření, které ukáže charakteristický nález ohraničeného okrsku tkáně červené barvy a hladkého povrchu na glans penis, nutné provedení biopsie ložiska ( tj. odběr vzorku postižené tkáně k histologickému vyšetření ).
Biopsie nebo v některých případech postačující stěr z postiženého ložiska k cytologickému vyšetření přinese stanovení diagnózy onemocnění balanitis xerotica obliterans, Bowenovy a Pagetovy choroby.
Stanovení diagnózy karcinomu penisu a infekčních onemocnění postihujících penis ( jako jsou tuberkulóza, kvasinková onemocnění, syfilis, herpes simplex a herpes zoster, condyloma accuminata ) jsou probrána v příslušných kapitolách. Ke stanovení diagnózy priapismu dovede jednoznačně klinický nález patologické přetrvávající bolestivé erekce bez sexuálního dráždění.
Podobně onemocnění Peyronieho chorobou, tedy ztluštěním a kontrakturami facie kavernózních těles penisu, je zřejmé již na základě klinického vyšetření.
Diagnózu potvrdí přítomnost manifestních klinických obtíží způsobených deviací penisu na postiženou stranu při erekci v důsledku existujících kontraktur facie, které spolu s bolestivou erekcí brání normálnímu pohlavnímu styku.
Onemocnění postihující skrotum, jako jsou epididymo – – orchitida, hydrokéla, hematokéla, spermatokéla a tříselná kýla zasahující do skrotální oblasti, se klinicky projevují zvětšením obsahu skrota, bolestivostí, při zánětu také lokálním zarudnutím.
Odlišení jednotlivých onemocnění je možné při pečlivém fyzikálním vyšetření, může pomoci také ultrazvukové vyšetření ( tj. sonografie ). Spermatokéla obvykle nasedá na oblast horního pólu varlete, což může působit dojmem „třetího varlete“. V případě tříselné kýly šířící se do skrotální krajiny vyšetřující nehmatá rozšířený funiculus spermaticus nad palpovaným obsahem, což naopak můžeme zjistit u hydrokély i hematokély Ke stanovení diagnózy varikokély vede nález rozšířené žilní pleteně obvykle více v levé části skrota, které je přítomné především ve vzpřímené poloze, zatímco vleže nemusí být rozšíření žil zřejmé. Klinický nález tuhého otoku skrota vede k diagnóze lymfedému skrota, což ukazuje na nutnost dalšího dovyšetření, které se snaží odhalit příčinu lymfedému skrota, tedy příčinu nitrobřišního útlaku lymfatického nebo žilního řečiště.
Při zánětu glans penis a prepucia ( tj. při tzv. balanopostitidě ) je nutno nejprve vyloučit běžná sexuálně přenosná onemocnění. Jestliže se zjistí specifická příčina nemoci, měla by být pacientovi poskytnuta odpovídající léčba. Jestliže se ale specifická příčina nezjistí, měly by se několikrát denně provádět solné koupele.
V případě nálezu pravé fimózy se provádějí subprepuciální výplachy ( tj. výplachy pod předkožkou ). Při závažné sekundární ( tedy druhotné ) infekci se podávají ústy léky sulfonamidy, které nezamaskují případné onekocněné syfilidou v inkubační době. U pacientů s chronicky přetrvávající fimózou by měla být provedena obřízka, jakmile zánět vymizí.
Onemocnění Queyratovou erytroplazií se léčí lokální aplikací 5 procentního fluorouracilu v masťové formě.. K vyléčení balanitis xerotica obliterans se doporučuje lokální podávání antibakteriální a protizánětlivé léčby a v některých případech je nutná také meatotomie ( tj. uvolnění naříznutím zúženého průchodu močovou trubicí ).
Léčba karcinomu a dalších zhoubných nádorů mužského genitálu stejně tak jako celkových infekčních onemocnění postihujících tuto oblast ( jako jsou tuberkulóza, kvasinková onemocnění, herpes zoster, herpes simplex, syfilida a condyloma accuminata ) jsou probrána v příslušných kapitolách.
Rovněž léčbě priapismu, která bývá velmi obtížná a často také neúspěšná, je věnována příslušná kapitola. Léčení Peyronieho choroby není standardní a výsledek se nedá dopředu odhadnout. Úprava postižení může proběhnout i spontánně bez léčby v průběhu řady měsíců.
Chirurgická úprava spočívající ve vytětí postiženého vaziva a jeho náhrady může být buď úspěšná, nebo naopak může být příčinou dalšího jizvení tkáně, a tím také zhoršování lokálního postižení. Postižení bez manifestních klinických příznaků nevyžaduje bezprostředně léčbu.
Lokální aplikace injekcí vysoce účinných kortikoidů do postižené oblasti mohou být účinné, naproti tomu podávání těchto léků ústy však nikoliv. Také místní léčba ultrazvukem může přinést pacientovi úlevu. Léčení epididymo – orchitidy ( tj.
zánětu varlete a nadvarlete ) spočívá v klidu na lůžku, podkládá se skrotum, přikládají se ledové obklady a celkově se podávají antibiotika. Jestliže vznikne skrotální absces ( tj. ohraničená dutina vyplněná hnisem ), má zpravidla tendenci ke spontánní perforaci ( tj. vyprázdnění se navenek ). Chirurgická incize ( tj.
naříznutí ložiska ) a vypuštění hnisu naproti tomu bývá nezbytné jen zřídka. Při těžkém průběhu s tvorbou abscesů a špatné odpovědi na celkové podávání antibiotika bývá však chirurgická intervence nezbytná a ve výjimečných případech ( především u velmi starých a u oslabených nemocných ) je indikován i operační výkon – tzv.
epididymo – orchidektomie ( tedy odstranění postiženého varlete i nadvarlete ). Při vzniku zúženin močové trubice ( tj. v případě tzv. uretrálních striktur ) a výchlipek močové trubice ( tj. tzv. uretrálních divertiklů ) je indikována suprapubická cystostomie ( tj.
zavedení močové cévky přes kůži na břiše nad stydkou krajinou do močového měchýře k odvádění moče ), dále chirurgická revize, odstranění zúženin či výchlipek a drenáž. Dlouhodobě přetrvávající zúženiny močové trubice jsou léčeny buď chirurgicky otevřenou cestou nebo jestliže to lze, tak endoskopickou cestou přes močovou trubici.
Léčení hydrokély je nutné, v případě symptomatické hydrokély ( tedy hydrokély projevující se klinickými obtížemi ) je nezbytná léčba chirurgická. Punkce ( tj. napíchnutí hydrokély přes kůži šourku ) spojená s odsátím tekutiny je pouze přechodným řešením a navíc při ní hrozí nebezpečí vzniku infekce.
Léčení hematokély chirurgickou cestou je nezbytné pouze v případě, jestliže má hydrokéla větší rozsah a není možná resorpce při konzervativním způsobu léčby nebo jestliže došlo současně k roztržení nebo jinému poškození tunica albuginea testis ( tj. obalů varlete ). Spermatickou cystu ( tj.
spermatokélu ) je nezbytné chirurgicky odstranit ( zákrokem, který se jmenuje excize ) pouze v takovém případě, pokud je cysta velká a vyvolává manifestní klinické obtíže. V případě nálezu tříselné kýly sestupující až do skrotální krajiny je indikována chirurgická revize s herniotomií ( tj.
s operačním naříznutím kylní branky a odstraněním kýly ), aby se zabránilo budoucímu možnému zvětšování kýly nebo dokonce obávanému uskřinutí kýly ( tzv. inkarceraci ), které je spojeno s přerušením cévního i nervového zásobení obsahu kýly ( tj. s tzv. strangulací ). Léčení varikokély znamená chirurgickou korekci lokálně rozšířené žilní pleteně. Tato chirurgická úprava je indikována při léčbě infertility ( tj. neplodnosti ) nebo v případě varikokély, která způsobuje manifestní klinické obtíže ( tedy v případě tzv. symptomatické varikokély ), jako jsou bolesti v oblasti šourku a dále pocity plnosti a napětí v uvedené lokalitě.
Léčba lymfedému skrota zahrnuje zpravidla pouze používání suspenzoru ( to je pouze pomocná léčba přinášející částečnou úlevu obtíží ), někdy však je také nutný chirurgický zákrok spočívající v resekci postiženého úseku a následné plastické úpravě.
Источник: https://www.anamneza.cz/nemoc/Onemocneni-muzskeho-genitalu-Onemocneni-penisu-zanet-zaludu-penisu-435
BALANOPOSTITIDA: LéČBA, PŘíZNAKY A DALŠí
Balanopotitida je tav, který potihuje peni. Způobuje zánět předkožky a žaluďů. Předkožka, známá také jako předkožka, je záhybem pohyblivé kůže, která zakrý
Obsah:
Přehled
Balanopostitida je stav, který postihuje penis. Způsobuje zánět předkožky a žaluďů. Předkožka, známá také jako předkožka, je záhybem pohyblivé kůže, která zakrývá žaluď penisu. Žaluď, nebo hlava, je zaoblená špička penisu.
Protože předkožka je odstraněna během obřízky, balanopostitida postihuje pouze neobřezané muže. Může se objevit v každém věku. Má mnoho příčin, ale špatná hygiena a těsná předkožka mohou usnadnit získání balanoposthitidy. Balanopostitida je léčitelná.
Pokračujte ve čtení, abyste pochopili rozdíl mezi balanopostitidou a dalšími souvisejícími stavy.
Balanopostitida vs. fimóza vs. rovnováha
Balanopostitida je často zaměňována se dvěma podobnými stavy: fimózou a rovnováhou. Všechny tři podmínky ovlivňují penis. Každá podmínka však ovlivňuje jinou část penisu.
- Phimosis je stav, který ztěžuje zatažení předkožky.
- Balanitida je zánět hlavy penisu.
- Balanopostitida je zánět hlavy penisu a předkožky.
K fimóze může dojít vedle rovnováhy nebo balanoposthitidy. V mnoha případech působí jako symptom i příčina. Například díky fimóze je snazší vyvinout podráždění žaluďů a předkožky. Jakmile toto podráždění nastane, symptomy, jako je bolest a otok, mohou ztížit zasunutí předkožky.
Co to způsobuje?
Riziko balanopostitidy může zvýšit řada faktorů. U lidí s balanopostitidou je často identifikována více než jedna příčina.
Infekce patří mezi nejčastější příčiny balanopostitidy. Infekce, které mohou způsobit balanopostitidu, zahrnují:
- penilní kvasinkové infekce
- chlamydie
- plísňové infekce
- kapavka
- herpes simplex
- lidský papilomavirus (HPV)
- primární nebo sekundární syfilis
- trichomoniáza
- venerologický vřed
Penilní kvasinkové infekce patří mezi nejčastější příčiny balanoposthitidy. Jsou způsobeny candidou, druhem houby, která se v lidském těle obvykle vyskytuje v malém množství. Zjistěte více o tom, jak jsou diagnostikovány penilní kvasinkové infekce.
Neinfekční stavy mohou také zvýšit riziko balanoposthitidy. Mezi tyto podmínky patří:
- chronická rovnováha (balanitis xerotica obliterans)
- ekzém
- zranění a nehody
- podráždění způsobené třením nebo poškrábáním
- podráždění z expozice chemikáliím
- lupénka
- reaktivní artritida
- těsná předkožka
Každodenní aktivity mohou také vést k balanopostitidě. Například vystavení chloru v bazénu může způsobit podráždění penisu. V ostatních případech se balanopostitida objeví několik dní po pohlavním styku a může být výsledkem odření nebo použití latexových kondomů.
Časté příznaky
Příznaky balanoposthitidy se objevují v blízkosti hlavy penisu a předkožky a mohou se pohybovat od mírné až těžké. Mohou způsobit nepříjemné močení nebo sexuální styk.
Mezi běžné příznaky patří:
- bolest, něha a podráždění
- vybledlá nebo lesklá kůže
- suchá kůže
- svědění nebo pálení
- silná, kožená kůže (lichenifikace)
- neobvyklé propouštění
- těsná předkožka (fimóza)
- nepříjemný zápach
- kožní eroze nebo léze
Kombinace příznaků obvykle závisí na příčině balanopostitidy. Například balanopostitida způsobená penilní kvasinkovou infekcí může zahrnovat příznaky, jako je svědění, pálení a bílé zabarvení kolem hlavy penisu a předkožky.
Jak je to diagnostikováno
„Balanopostitida“ není sama o sobě diagnózou. Je to popisný termín spojený s jinými podmínkami. Pokud máte podráždění kolem hlavy nebo předkožky penisu, lékař se pokusí zjistit příčinu podráždění.
Možná budete muset navštívit lékaře, který se specializuje na urologii (urolog) nebo kožní stavy (dermatolog).
Váš lékař může začít tím, že se vás zeptá na vaše příznaky a zkoumá váš penis. Mohou odebrat vzorek tampónu z hlavy nebo předkožky k vyšetření pod mikroskopem. V závislosti na vašich příznacích mohou být nutné také testy, jako je krevní test nebo biopsie.
Váš lékař bude chtít vyloučit další závažné stavy, zejména pokud se vaše příznaky opakují nebo se nezlepšují.
Možnosti léčby
Léčba balanoposthitidy závisí na příčině podráždění. Léčba základní příčiny často odstraní příznaky.
Někdy není známa příčina balanopostitidy. V těchto případech je léčba zaměřena na minimalizaci nepohodlí během močení nebo sexu.
Antibiotické a protiplesňové krémy jsou běžnou léčbou. Kortikosteroidní krémy mohou být také předepsány.
Balanoposthitida může někdy zabránit pravidelným každodenním úsilím umýt a vysušit předkožku. Naopak se často doporučuje vyhýbat se mýdel a jiným potenciálním dráždivým látkám.
Balanopostitida a diabetes
Výzkum naznačuje, že muži, kteří měli (nebo měli) balanopostitidu, mohou mít zvýšené riziko vzniku diabetu 2. typu, přesná asociace však není jasná. Obezita i nedostatečná kontrola glukózy, předchůdce diabetu, jsou spojeny s vyšší mírou kandidózy nebo kvasinkové infekce. Kandidóza je jednou z nejčastějších příčin balanoposthitidy.
Jaký je výhled?
Balanoposthitida se vyskytuje, když podráždění ovlivňuje žaluď a předkožku penisu. Má mnoho příčin a často se jedná o více než jednu příčinu.
Výhled na balanopostitidu je dobrý. Ošetření jsou velmi účinná při odstraňování podráždění a zmírnění souvisejících symptomů. Praní a sušení předkožky může pomoci zabránit balanopostitidě.
Источник: https://cs.drderamus.com/balanoposthitis-148
Správna péče o předkožky u dětí
Autor článku: MUDr.Ing. Konrad Siala PhD, MSc.
Přetahovat či ne?
Mezi maminkami malých chlapců ale rovněž mezi lékaři panují nejednotné názory ohledně nutnosti nebo potřeby přetahovat předkožku přes žalud.
Shoda naopak panuje mezi členy mezinárodní asociace urologů, kteří říkají, že není dobré snažit se násilím přetahovat předkožku přes žalud a omývat její spodní část, protože pro malé děti to může být velmi bolestivé a někdy může dojít až k natržení a zjizvení předkožky. Proto je v prvních letech života lepší nechat předkožku být.
Fimóza je stav, kdy je předkožka příliš úzká a nelze ji přetáhnout dozadu přes špičku penisu (žalud).
Fimóza je běžný jev u novorozenců a batolat, ale u starších dětí může být důsledkem fyziologického stavu předkožky, na které se vytvořily jizvičky. Obvykle se nejedná o problém, pokud se neprojeví symptomy. Okamžité léčba je nezbytná v případech, kdy fimóza způsobuje potíže jako např. obtížné močení.
Normální vývoj
Téměř všichni chlapci se narodí s předkožkou, kterou nelze přetáhnout přes žalud, ale postupně s tím, jak chlapci rostou, se předkožka odděluje od glandu, až ji lze přetáhnout. K tomu dochází naprosto běžně mezi druhým a šestým rokem života. Asi ve věku dvou let by se předkožka měla začít přirozeně oddělovat od žaludu. U 90 procent chlapců jde předkožku snadno přetáhnout již ve třetím roce.
Do sedmnácti let věku nelze přetáhnout předkožku jen jednomu procentu chlapců. U některých chlapců trvá déle, než se předkožka zcela oddělí, což ale neznamená, že jde o zdravotní problém – prostě k tomu dojde jen o něco později. Nikdy se nepokoušejte násilím přetahovat předkožku, protože tím můžete způsobovat dítěti bolest a navíc mohou vzniknout v předkožce trhlinky s následným zjizvením.
V předkožkovém vaku se může hromadit bělavá hmota zvaná smegma, jakmile však jde předkožka již volně přetáhnout, je dobré tuto hmotu každodenně zlehka smývat, ale pouze pokud to dítě dobře snáší.
Když je fimóza problém
- Fimóza obvykle nebývá problém, pokud nezpůsobí symptomy, jako je zarudnutí, bolestivost nebo otok.
- Poranění nebo infekce předkožky mohou způsobit zúžení předkožky.
- Tzv. ballooning je nafouknutí předkožky při močení (předkožka se naplní močí , viz foto), ke kterému může dojít v případě, kdy je předkožka zúžená, ale může se objevit i u dětí s naprosto normální předkožkou.
- Zúžená předkožka může ztížit normální vylučování moči a v závažných případech může být příčinou akutní retence moči.
- Zúžená předkožka může být i příčinou tumoru penisu; tento typ tumoru však nikdy nevzniká u pacientů, kterým byla provedena v dětství obřízka.
Pokud má dítě zduřený a zarudnutý žalud penisu, může jít o balanitidu (zánětlivé onemocnění penisu). Projevuje se i hustým výtokem zpod předkožky. Pokud dojde k zánětu jak předkožky, tak žaludu, jedná se se o balanopostitidu.
Pokud má dítě jakékoliv z těchto symptomů, ihned jej nechte vyšetřit pediatrem, který navrhne další léčbu. Většina případů balanitidy se snadno léčí kombinací správné hygieny, mastí nebo krémů; pomáhá rovněž, aby penis nepřišel do styku s chemickými látkami, které ho dráždí (např. textil, jednorázové pleny apod.)
Balanopostitidu lze rovněž léčit dodržováním jednoduchých hygienických opatření, jako je pravidelné omývání penisu vodou a jemným mýdlem nebo zvlhčovacím sprchovým gelem. Je-li moč zadržována po delší dobu pod předkožkou, může rovněž dráždit žalud, proto pokud je to možné, je dobré předkožku přetáhnout a žalud omýt.
- Pokud je balanopostitida způsobena plísňovou nebo bakteriální infekcí, lékař předepíše dítěti protiplísňovou mast, popřípadě antibiotika.
- Kdy je nutná operace
- Chirurgický zákrok bude nutný, jestliže má chlapec nebo dospělý muž závažnou nebo přetrvávající formu balanitidy nebo balanopostitidy, které způsobují bolestivé zúžení předkožky.
Cirkumcize neboli obřízka (chirurgické odstranění části nebo celé předkožky) může být navržena, pokud selhaly ostatní způsoby léčby, ale může s sebou nést riziko jako je krvácení a infekce. Obvykle je proto doporučována jako krajní řešení, byť často může být tou nejlepší a jedinou možností léčby.
Případně může být navrženo operativní uvolnění srůstů (míst, kde je předkožka stále spojená s penisem) Předkožka se tím sice zachrání, ale ne vždy to může zastavit opakované zdravotní problémy.
Mezi nefrology a urology panuje shoda ohledně přetahování, přesněji řečeno nepřetahování předkožky.
Neexistují vědecké důkazy, které prokázaly, že přetahování předkožky vyléčí fimózu, naopak je prokázané, že přetahování může způsobit lokální, ale i psychické trauma.
Může dojít dokonce ke zhoršení fimózy, což v pozdějším věku vyžaduje chirurgický zákrok. Násilné přetahování předkožky u malých dětí se proto důrazně nedoporučuje.
- Parafimóza
- Parafimóza je stav, kdy se předkožka po přetažení „zaklíní“ za žaludem a nelze ji přetáhnout zpět.
- Způsobuje bolestivé zduření žaludu a vyžaduje okamžité ošetření, aby nedošlo k závažným komplikacím, jako je zvýšená bolestivost, otok a omezení přítoku krve do žaludu.
Bolest a zánět je možné zmírnit lokální aplikací anestetického gelu na penis a zatlačením na špičku žaludu a současným přetažením předkožky přes žalud. V závažnějších případech bývá nutné provést malý nástřih předkožky, aby došlo k uvolnění tlaku. V těch nejvážnějších a akutních případech parafimózy je jako nejlepší řešení doporučena okamžitá obřízka.Použitá literatura:
Česka Urologická Společnost, British Association of Urological Surgeons, British Association of Urologists
American Urology Assocation, Japanese Association of Urologists
http://www.baus.org.uk/patients/conditions/13/tight_foreskin_phimosis
http://www.nhsdirect.wales.nhs.uk/
http://www.netdoctor.co.uk/ate/childrenshealth/200107.html
https://www.auanet.org/education/policy-statements/circumcision.cfm
Hayashi Y, Kojima Y, Mizuno K, et al; Prepuce: phimosis, paraphimosis, and circumcision. ScientificWorldJournal. 2011 Feb 3;11:289-301. doi: 10.1100/tsw.2011.31.
Shahid SK; Phimosis in children. ISRN Urol. 2012;2012:707329. Epub 2012 Mar 5.
Источник: http://doktorkoala.cz/spravna-pece-predkozky-deti/