Burgerova choroba – vše o zdraví

Pokud máte často pocit chladných nohou, pociťujete křečovitou bolest v lýtku při chůzi a musíte se často zastavit, ukazuje to na značný problém. Jestliže se tyto potíže zhoršují natolik, že bolesti přichází i v klidu, pravděpodobně trpíte ischemií končetin. Nebezpečím je odumírání tkání, tvorba vředů a v konečné fázi amputace.

Co je to Ischemická choroba?

Při ischemické chorobě dolních končetin onemocnění postihuje tepny, dochází k jejich zúžení a často až k uzávěru. Navíc dochází k nedostatečnému přívodu kyslíku a důležitých živin do svalů a tkání. Následkem toho vzniká celá řada trofických změn, které se zhoršují a mohou dojít až do konečného stádia, kdy je nutná amputace končetiny.

Jaké jsou příčiny

  • ateroskleróza neboli kornatění tepen
  • trombus – krevní sraženina
  • Bürgerova choroba
  • vasokonstrikce tepen
  • diabetes
  • vyšší věk a špatný životní styl

(Bürgerova choroba je, zánětlivé onemocnění cév, které se projevuje zejména chronickými uzávěry končetinových tepen.)

Příznaky

V první fázi ischemické choroby dolních končetin necítíte žádné obtíže. Cévy jsou jen mírně zúžené a stále končetiny dostatečně zásobují krví. Postižení jedinci citlivě a nepříznivě reagují pouze na kolísání teplot. Za chladného počasí si proto mnohem častěji stěžují na pocit studených nohou.

Ve druhé fázi choroby už je typickým příznakem bolest. Typická je intermitentní klaudikace, kdy se pacient během chůze v důsledku bolesti zastaví a musí si odpočinout, dokud bolest neodezní. Pak teprve může pokračovat v chůzi. Mohou se ale už začít objevovat trofické změny.

Ve třetí fázi je již bolest končetiny trvalá a vůbec neustává.

Ve čtvrté fázi a současně poslední fázi je stav prokrvení končetiny kritický. Často se objevují svalové záškuby a křeče. Pacient je ohrožen odumřením tkání, které se nejprve projevují na okrajových částech postižené končetiny.

Burgerova choroba - Vše o zdraví

Účinná prevence

  • nekouřit
  • dbát na dostatek pohybu
  • snižovat psychický stres
  • zhubnout a udržovat si váhu
  • udržovat cholesterol na nízké hladině
  • snižovat vysoký krevní tlak

Prevencí onemocnění je odstranění rizikových faktorů. Důležité je dodržovat správnou životosprávu a zdravý životní styl.

To znamená nekouřit, jíst zdravou a vyváženou stravu a vyhnout se hlavně pokrmům s vysokým obsahem živočišných tuků. Doručuje se místo živočišných tuků používat rostlinné tuky. Dále je důležitá pravidelná a dostatečná fyzická aktivita a eliminace stresu.

Pokud trpíte cukrovkou neboli diabetem, anebo vysokým krevním tlakem, dodržujte léčbu, kterou vám stanoví lékař.

Pokud to je možné, vyvarujte se stresovým situacím a naučte se relaxovat, nejlépe při cvičení nebo jiné fyzické aktivitě. Ideální je dostatek pohybu jako plavání, jízda na kole a svižné procházky nejméně 4x týdně po dobu 30 minut. Index tělesné hmotnosti – BMI – by se měl být 18,5 až 25.

Vyhněte se zranění postižené končetiny. Nechoďte na boso, noste pohodlnou a vzdušnou obuv, která vás nikde netlačí, nejlépe uzavřenou, s krytou patou a špičkou. Vybírejte si ponožky s gumičkou, která vás neškrtí. Nohu nenechávejte nikdy prochladnout.

Nohám věnujte dostatečnou a šetrnou péči, dodržujte hygienu, po koupeli nohy pečlivě osušte a nenechte je zapařit. Opatrní buďte při stříhání nehtů. Na pedikúře předem nahlaste, že trpíte tímto onemocněním. I o malém poranění na noze informujte lékaře.

Burgerova choroba - Vše o zdraví

Léčba

Onemocnění vyžaduje vždy odborné cévní vyšetření a nutné je také včasné zahájení léčby- Ta se určuje podle stádia a lokalizace ischemické choroby končetin. Cílem je zejména celkové zlepšení průtoku tepnami a zachování končetiny.

Farmakologická léčby omezí shlukování krevních destiček a tvorbu trombů. Říká se jí antiagregační léčba.

Některé preparáty umí přímo ovlivňovat tepny a způsobovat jejich roztažení a to se nazývá vasodilatační léčba.

Konzervativní léčba zahrnuje intervalový trénink, medikamentósní léčbu, vasodilatační infuse. Typ takzvané intervenční revaskularizační terapie se odvíjí od typu a rozsahu postižení tepen. V tomto momentě jsou používány intervenční radiologické metody, jako je balonková angioplastika prostá nebo se stentem, anebo s použitím rotablátoru.

Chirurgické revaskularizace zahrnují rekonstrukci tepen, endarterektomii a bypassy. Při selhání terapie dojde k amputaci a ztrátě končetiny. I v současné době podstoupí u nás ročně netraumatickou amputaci 3 000 nemocných. U diabetiků je toto riziko až 20x vyšší než u lidí bez diabetu.

Klíčová je úprava životního stylu a eliminace rizikových faktorů, jako je omezení kouření, stresu, redukce hmotnosti a regulace diabetu. Obrovský význam má i pravidelná fyzická aktivita a důsledná rehabilitace.

Akutní končetinová ischemie

Při akutní končetinové ischemii musí dojít ke znehybnění, zahalení a podložení končetiny. Následuje podávání heparinu, analgetik a uklidnění pacienta. Definitivním řešením je provedení vyšetření angiografií nebo duplexní sonografií.

Pak se rozhodne o dalším postupu v rámci cévní chirurgie. V případě defektu na končetině se používají nástroje na hojení ran. Jde například o takzvané vlhké hojení ran, ultrazvuková terapie nebo fyzikální léčba v podobě 3D pulzní terapie.

Kouření spouští mnohé nemoci

Burgerova choroba - Vše o zdraví

Pokud budeme studovat jednotlivé nemoci a hledat příčiny jejich vzniku, často se nám objeví jeden společný jmenovatel: kouření. Nemoc může mít svou genetickou predispozici, vyskytuje se v rodině v různých liniích. V poradně slýchávám reakce pacientů s typickou větou: „A to máme v rodině, to máme dědičné, s tím nic neuděláme…

Když potom situaci podrobně rozebíráme, zjistíme, že se u těch členů rodiny, kteří onou nemocí trpí, vyskytuje také souvislost s kouřením. Takže se objevuje podezřelý fakt, že genetický předpoklad v kombinaci s užíváním tabáku nemoc spustí. Na kouření hodně negativně reagují cévy, a tedy kouření spouští nemoci cév.

Látky obsažené v cigaretovém dýmu se dostávají do krve a spolu s ní kolují celým tělem. Přitom poškozují cévy a nervy, které příslušnou cévu inervují.

Dochází k jejich vasokonstrikci (zúžení), cévy ztrácejí poddajnost a elastičnost, stávají se náchylnými k ukládání cholesterolu, časem se stále více zužují a jsou méně schopné přivádět kyslík a živiny do buněk.

Bürgerova choroba

Nemoci cév se nazývají vaskulitidy. Jmenujme např. Bürgerovu chorobu (thrombangiitis obliterans). Její podstatou je neinfekční zánět cévních stěn, vedoucí ke krevním sraženinám v tepnách a žilách, nejčastěji na končetinách. Tepny se jimi začnou uzavírat. Nemoc se projevuje nedostatkem kyslíku v postižených tkáních.

Projeví se to při chůzi takzvanými „klaudikačními bolestmi“ nohou, jež přinutí člověka zastavit se a počkat, až se zlepší krevní zásobení. Právě nedostatečný přívod kyslíku do dolních končetin je to, co způsobuje bolest. V nedostatečně prokrveném a okysličeném terénu pak mohou snadno vznikat nejrůznější defekty a šířit se bakteriální infekce až po vznik gangrény…

Revmatoidní artritida

Další nemocí, kde kouření škodí, je revmatoidní artritida. Patří mezi autoimunitní onemocnění. I zde se uplatňuje genetická dispozice (přítomnost genu, který zvyšuje riziko vzniku revmatoidní artritidy) společně se spouštěcími faktory. Je jich více, ale kouření patří mezi ty hodně časté.

Kouření spolu s uvedenými rizikovými geny dráždí imunitu k tvorbě specifických protilátek. Ty potom hrají zásadní roli v rozvoji autoimunitního onemocnění a kloubního zánětu.

Kromě toho se ukazuje, že kouření podporuje tvorbu revmatoidního faktoru, a to dokonce i u lidí, kteří ještě nemají žádné známky onemocnění.

Kuřák je 2 x více ohrožen než nekuřák v tom, že se u něj revmatoidní artritida objeví. Kuřák má také vyšší pravděpodobnost, že v průběhu jeho onemocnění budou kromě kloubů postiženy i další orgány, např. plíce, ledviny nebo srdce.

Rakovina plic

Výzkum genetické informace nádorových buněk plic přinesl zjištění, že u kuřáků obsahují nádorové buňky jednu stejnou mutaci (změnu v genetické informaci nádorových buněk), kterou „nekuřácké“ nádory nemají. Popsané mutace v genetické informaci buněk plicní tkáně způsobují škodlivé látky z cigaretového dýmu, až nakonec jedna z těchto mutací zapříčiní vznik zhoubného nádoru.

CHOPN

Chronická obstrukční plicní nemoc vzniká tehdy, když vdechovaný vzduch nemůže v plicích volně proudit, což vede k chronické dušnosti a pocitu nedostatku vzduchu. Toto onemocnění má velmi podobné atributy jako rakovina plic, častou jdou obě nemoci společně a kouření na tom má svůj díl.

Do seznamu nemocí, kde kouření spouští nemoc, patří civilizační nemoci srdce, ledvin a ještě mnoho dalších.

Zajímavé:  Hypertyreóza - vše o zdraví

První úspěchy

Hlavní slogan boje proti zákeřným nemocem zní: přestat kouřit.

Stále se rozšiřuje počet zemí a měst, kde byl schválen zákon o zákazu kouření na veřejných místech, a dostavují se také první úspěchy. Výsledky studií ukazují, že se v amerických, kanadských a evropských městech, kde tento zákaz vešel v platnost,

  • snížil počet srdečních infarktů. V Americe je již 30 metropolí v tomto smyslu nekuřáckých.
  • Díky nekuřácké legislativě se snížil počet předčasně narozených dětí a také dětí s nízkou porodní váhou.

V Anglii se od zavedení zákazu kouření na veřejných místech

  • snížil počet hospitalizací s vážnými záchvaty astmatu u dětské populace.
  • Protikuřácké zákony jsou nejnověji i v Polsku, Bulharsku či v Maďarsku…
  • Česká republika
  • Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, ve které není smysluplně regulováno kouření v restauracích a barech.

Z jejích nynějších 27 států je tak Česko jediným, kde legislativa nechrání návštěvníky těchto zařízení před škodlivým tabákovým kouřem. Částečný zákaz povoluje určitou separovanou část restaurace vést jako kuřáckou.

Výzva

Nekuřáci všech zemí, spojte se! Kdo má vliv na blízkého kuřáka, mluvte k němu, argumentujte mu. Bojujte proti těžkým nemocem tím, že budete omezovat spouštěč nemocí – kouření.

Bürgerova nemoc – nemoc kuřáků

Burgerova choroba - Vše o zdraví

Kouření cigaret výrazně zvyšuje riziko Bürgerovy nemoci.

Bürgerova choroba – tato nemoc má název podle lékaře Burgera, který ji poprvé popsal roce 1889. Její podstatou jsou zánětlivé změny vnitřní vrstvy cévní stěny v tepnách a žilách. Postižení jsou téměř výhradně muži, téměř kuřáci (99%), obvykle mezi 25. a 40. rokem. Příčina nemoci není známa, ačkoliv se spolehlivě prokázáno, že její průběh škodlivě ovlivňuje nikotin, chlad a infekce. Nemoc může postihnout kteroukoliv cévu v těle, ale chorobné změny nejčastěji vznikají v tepnách a žilách střední velikosti na dolních končetinách. Zánět způsobí ložiskové zduření vnitřní vrstvy cévní stěny, k čemuž se přidruží krevní sraženina (trombus). Vzniká žilní a uzavření tepny neprůchodnost jako důsledek zánětlivého procesu, čímž se poruší výživa v příslušném tkáňovém obvodu.

Příčiny nemoci

Není jasné, co spouští Bürgerova nemoc. Je možné, že někteří lidé mohou mít genetické predispozice na toto onemocnění. Tento stav je charakterizován otokem v tepnách a žilách na rukou a nohou. Také není jasné, proč dochází k tvorbě buněk, které způsobují zánět a otok, a nakonec krevní sraženiny, které blokují průtok krve do určitých částí těla.

Projevy při Bürgerově nemoci

Při Bürgerově nemoci se velmi často ještě před postižením tepen zjeví stěhovavý zánět drobných podkožních žil. Zúžení tepen dolních končetin způsobí nedokrvení svalstva, což se zpočátku projeví bolestmi v lýtku a kulháním po delší chůzi (claudicatio intermittens).

Se zhoršováním nemoci se bolesti v lýtku zjevují stále častěji a při menším počtu kroků. Na nejvzdálenějších částech končetiny, především na palci a patě, mohou v důsledku nedokrvení vzniknout velmi bolestivé vředy, ba i odumření tkáně – sněť (gangréna).

Úleva nastane, když se nemocný posadí a spustí bolavou končetinu dolů. Gangrenózní bolesti přicházejí spíše v klidu, zejména v noci, a někdy jsou tak prudké, že se po běžných proti bolestivých lécích neutišily a je třeba podat morfium.

Sněť se projeví tmavým, později černým zabarvením postiženého místa. Nemocná končetina je chladnější a bledší, puls má oslabený nebo nehmatatelný.

K příznakům Bürgerovy nemoci patří:

  • Bolest v nohách a chodidlech, nebo v ramenou a rukou.
  • Zánět podél žil těsně pod povrchem kůže (v důsledku krevní sraženiny v žíle).
  • Bledé a chladné prsty na rukou a nohou (Raynaudův fenomén).
  • Přetrvávající bolestivé otevřené rány na prstech rukou a nohou.

Chronické onemocnění dásní

Infekce dásní jsou také spojeny s rozvojem Bürgerova nemoci. Pokud se Bürgerova nemoc zhoršuje, průtok krve do nohou a rukou se snižuje. To nastává vzhledem k ucpávání, které zhoršuje průchodnost krve a její následné dosažení konečků prstů na rukou a nohou.

Tkáně, které nejsou zásobené okysličenou krví a živinami, které potřebují k přežití, odumírají (gangréna). K příznakům patří černá nebo modrá kůže, ztráta citu v postiženém prstu, zápach z postižené oblasti.

Gangréna je závažný stav, který obvykle vyžaduje amputaci postiženého prstu nebo celé končetiny.

Kdy navštívit lékaře?

Pokud má člověk podezření, že jeho příznaky mají souvislost s Bürgerovou chorobou, měl by vyhledat lékařskou pomoc aby předešel budoucím možným komplikacím.

Léčba při Bürgerově nemoci

Podávají se pomocné léčiva, které rozšiřují cévy a zlepšují prokrvení. Vede se boj proti infekci a léčí se žilní záněty. Vyžaduje se úplný zákaz kouření. Bohužel i navzdory všem těmto opatřením třeba v některých případech přikročit k amputaci té části končetiny, kterou postihla sněť (gangréna).

Rizikové faktory? Zejména užívání tabáku

Kouření cigaret výrazně zvyšuje riziko Bürgerovy nemoci.

Těžcí kuřáci (lidé, kteří kouří jednu a půl krabičky denně nebo více) mají největší pravděpodobnost rozvoje Bürgerova nemoci, i když k tomu může dojít u lidí, kteří používají tabák jakoukoli jinou formou, včetně doutníků a žvýkacího tabáku. Lidé, kteří kouří ručně balené cigarety se surovým tabákem, mohou mít největší riziko rozvoje tohoto onemocnění.

Není jasné, jak užívání tabáku zvyšuje riziko Bürgerova nemoci, ale prakticky každá diagnostikována Bürgerova nemoc je diagnostikována u jeho konzumeta. Chemické látky v tabáku mohou dráždit sliznice krevních cév a přimět je, aby otekly.

A co pasivní kouření?

Ačkoli pasivní kouření není považováno za hlavní rizikový faktor této choroby, pokud již nemoc byla u člověka diagnostikována, měl by se držet dál od lidí, kteří jsou kuřáci.

Pasivní kouření může zhoršit zdravotní stav člověka, být rizikem pro rozvoj jiných nemocí a důsledkem rozvoje různých respiračních onemocnění.

V určitých případech může být pasivní kouření více škodlivé, než samotné aktivní kouření

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Ischemická choroba dolních končetin: příznaky, léčba (ICHDK)

Ischemická choroba dolních končetin, je onemocnění, postihujícítepny. Tato choroba se nikdy nevyskytuje v žilách. Jejívýskyt, je častější v pokročilém věku.

Průsvit tepen se zužuje a může dojít, až k jejichpostupnému uzávěru. Následkem tohoto procesu, jeischemie neboli nedokrevnost, což znamená, že končetina,která se nachází pod tepenným uzávěrem, přestává být zásobovánadostatečným množstvím krve a tím tedy i důležitými živinami akyslíkem.

Příčiny ischemické choroby dolních končetin

Příčin tohoto onemocnění a tedy uzávěru či zúžení tepen, jeněkolik. Jsou jimi ateroskleróza, trombus(krevní sraženina), Bürgerova choroba čivasokonstrikce (zúžení) tepen, na základě poruchnervů, které postiženou cévu ovlivňují.

V dnešní době, je nejčastější příčinou ateroskleróza, dříveoznačována, jako kornatění tepen. Ateroskleróza, jedlouhodobě probíhající onemocnění, které je způsobené předevšímukládáním látek tukové povahy (aterogennů), ve stěně tepny. V místě,kde se tukové látky ukládají, vzniká zúžení průsvitu tepny a krev tedynemůže dostatečně proudit, do další její části.

Bürgerova choroba je, zánětlivé onemocnění cév,které se projevuje chronickými uzávěry končetinových tepen. Výskyt tétopříčiny, je ale dnes již prudce na ústupu.

Příznaky a projevy ischemické choroby dolních končetin

Toto onemocnění, má různé projevy, v závislosti na jejím stadiu alokalizaci zúžení (stenózy) či uzávěru (obliterace).

Nejznámější rozdělení, je podle pokročilosti onemocnění a to dočtyř fází.

První fáze se nazývá stadiem latence,nemocný nepociťuje žádné obtíže, ale postiženákončetina a zvláště její okrajová část bývá chladná,zejména pokud je i okolní teplota prostředí nízká. Jestliže by byloprovedeno vyšetření cév dolní končetiny, odhalilo by se i v této fázipočínající zúžení.

Později, ve druhé fázi onemocnění se objeví typickýpříznak a tím je intermitentní klaudikace-přerušovanékulhání. Při námaze dolní končetiny, nejčastěji při chůzi, vznikáprudká bolest postižené končetiny, která nemocnéhodonutí kulhat nebo se zastavit. Pokud se nemocný zastaví a odpočine si,bolest odezní a on může pokračovat v chůzi.

Bolest se v návaznosti na námahu objevuje proto, že svaly při aktivitěpotřebují větší množství kyslíku, který jim přináší krev, alev důsledku tepenného zúžení, k nim nemůže krev proudit v dostatečnémmnožství a uspokojit tak svalovou potřebu.

Jestliže se onemocnění dále zhoršuje, bolest se objevuje při ujitíkratších vzdáleností (již po 200-300 metrech) a nemocnému výraznězhoršuje kvalitu života. Je možné říci, že čím kratší jevzdálenost, kterou je postižený člověk schopen ujít, aniž bypři tom pociťoval bolest, tím horší je stav tepen.

V tomto stadiu se již mohou objevovat trofické změny(suchost kůže, ztráta ochlupení, ochablost svalstva, pomalý růst alomivost nehtů).

Zajímavé:  Chemoterapie - vše o zdraví

třetí fázi je bolest končetinytrvalá, objevuje se přes den, ale mnohdy nemocnému působínejvětší problémy v noci, kdy jej budí ze spánku. Úlevase pak dostaví při svisu končetiny. Není tedy neobvyklé, když nemocnýspí s nohou spuštěnou z postele nebo dokonce raději přenocujev křesle.

V poslední, čtvrté fázi, je stav prokrvení končetinyjiž kritický, objevují se svalové záškuby a křeče.Nemocný je ohrožen gangrénou (odumřením tkání), kteráse nejprve projeví na okrajových částech, tedy prstech.

Každá, byť drobná, ranka na postižené noze je vážným ohrožením,díky špatnému prokrvení se totiž rány nehojí a vznikají tak rozsáhlédefekty. Bohužel, tato fáze může často končitamputací.

Dále lze projevy dělit, podle toho, v jaké části tepny, se nacházízúžení či uzávěr. Pociťuje-li nemocný bolest chodidla, jsoupravděpodobně postiženy tepny bérce.

Objevuje-li se bolestv lýtku, jde zřejmě o porušení průtoku v kolenní nebostehenní oblasti tepen. Stehenní bolesti ukazují napostižení hluboké stehenní tepny.

Bolest v hýždích je způsobenapostižením velké tepny v kyčelní oblasti.

Rizikové faktory ischemické choroby dolních končetin

Jelikož tato choroba vzniká nejčastěji na podkladě aterosklerózy, jsoui rizikové faktory v podstatě totožné. Hlavním rizikem jekouření. U kuřáků je oproti nekuřákům pravděpodobnostvzniku 100:1.

Další rizika představují nedostatek pohybu, vyšší věk, psychickéstresy, obezita a hypertenze neboli vysoký krevní tlak, (nad140/90 mmHg a u diabetiků nad 130/80 mmHg).

Na vzniku se podílí i zvýšená hladina cholesteroluv krvi a porucha metabolismu tuků a cukrů. Toto onemocnění, se častoobjevuje i jako přidružená komplikace diabetu (cukrovky).

Většina vyjmenovaných faktorů, se podílí na poškozování stěny tepnya způsobuje tak tvorbu zúžení či uzávěru.

Prevence ischemické choroby dolních končetin

Prevence nemoci, spočívá v odstranění rizikových faktorů.

Důležité je tedy dodržovat správnou životosprávu. To tedy znamenánekouřit, jíst zdravou a vyváženou stravu,vyhnout se zejména jídlům s vysokým obsahem živočišných tuků.

Dále je důležitá fyzická aktivita.

Trpíte-li cukrovkou (diabetem) či vysokým krevním tlakem dodržujteléčbu, kterou stanoví lékař.

Léčba ischemické choroby dolních končetin

Zásadním, pro správné zvolení terapie, je určení diagnózy a stádia,ve kterém se nemocný nachází. Lékař musí od pacienta zjistitvelký rozsah informací.

Důležité pro něj bude, kdy se prvně objevila bolest končetiny, v jakéčásti končetiny je lokalizována, jak dlouho pacienta obtěžuje,vyskytuje-li se pouze při námaze nebo je-li přítomna i v klidu apřípadně jakou vzdálenost je pacient schopen ujít, aniž by se objevilyobtíže.

Dále bude pro lékaře nezbytné vědět, jestli pacient netrpí nějakouz chorob, jako je hypertenze či cukrovka nebo zdali se u něj nevyskytují,některé z jiných rizikových faktorů.

Po důkladné anamnéze, je třeba provést řadu zprvu jednoduššíchvyšetření. Lékař si prohlédne obě končetiny. Všímá si, barvy ateploty, zjistí, zdali nejsou patrny trofické změny (viz. výše), pohmatem aposlechem zkontroluje pulz na tepnách nohy.

Mezi základní, ale již náročnější vyšetření, která může lékařpožadovat, jsou: ultrazvukový Dopplerův test,duplexní barevná sonografie neboarteriografie.

Jestliže lékař určí, že se nejedná, o kritický stav, zahájí spolus dalšími odborníky komplexní léčbu. Cílem této léčby je odstraněnítepenného uzávěru nebo zúžení.

První krok, je polochirurgické řešení tzv. perkutánnítransluminální angioplastika (PTCA).

  • Další postup je farmakologický, což představujepodávání vasodilatační léčby (vasodilatancia – lékyrozšiřující tepny) většinou ve formě infuzí.
  • Na rozšiřování cév má také příznivý vliv svalová práce, proto jevhodné přiměřené cvičení dolních končetin.
  • Třetí metodou, je provedení endoprotézy.
  • V následující léčbě je důležitá úprava životosprávy a eliminacerizikových faktorů.
  • Dojde-li, vzácně, onemocnění do kritického stádia, pacientovi hrozíamputace postižené končetiny.

V úvodu byly popsány vzácnější příčiny tohoto onemocnění, jako jenapř.: vasokonstrikce cév. Tato příčina se řeší odstraněním určitéskupiny nervů, které zásobují končetinu.

Je-li problém vázán na krevní trombus, provádí se jeho odstranění(embolektomie) a na něj navazující antikoagulační léčba (léčbabránící srážení krve).

Jak si mohu pomoci sám

Bylo-li Vám diagnostikováno toto onemocnění nebo trpíte-li některýmijeho příznaky, pak je nezbytné, aby léčbu vedl odborník.

Je ale několik věcí, kterými pacient může k léčbě přispět sám.V prvé řadě je, důležité nekouřit. Pokud jste silnýkuřák a nemůžete s tímto zlozvykem přestat, alespoň se jej snažte conejvíce omezit.

V kuchyni se doporučuje, místo živočišných tuků, používatrostlinné.

Pokud to je alespoň trochu možné, vyvarujte se stresovým situacím anaučte se relaxovat, nejlépe při nějaké fyzickéaktivitě. Ideální je dostatek pohybu v podobě plavání,jízdy na kole či svižné procházky nejméně 4× týdně po dobu 30 minut.Váš index tělesné hmotnosti – BMI – by se měl pohybovatv rozmezí 18,5-25,0.

Buďte opatrní a vyvarujte se zraněním na postižené končetině.Nechoďte na boso. Noste pohodlnou, vzdušnou obuv, kteránetlačí, nejlépe s krytou patou i špičkou. Vybírejte si ponožkysvětlé barvy, s gumičkou, která neškrtí. Svým nohám věnujtedostatečnou a šetrnou hygienickou péči, po koupeli jepečlivě osušte, aby nedošlo k jejich zapaření.

Zvláště opatrní buďte při stříhání nehtů. Půjdete-li na pedikůruk odborníkům, raději vždy předem nahlaste, že trpíte tímtoonemocněním. O každém, byť malém, poranění na noze, informujtelékaře.

Končetinu nenechávejte nikdy prochladnout.

Komplikace ischemické choroby dolních končetin

Komplikace nemoci spočívají hlavně ve vzniku poraněnína postižené končetině. Vznikají tak totiž defekty, které se v důsledkušpatného prokrvení nohy nemohou správně hojit a stávají se z nichrozsáhlé rány. Může tak dojít, k rozpadu tkáně a druhotněi sepsi (otravě organismu) z infikovaného defektu.

Další názvy: ICHDK, ischemická choroba tepen dolních končetin, chronické uzávěry končetinových tepen, ischemie tepen dolních končetin, studená noha

Nemoc

Nemocná Dívka, malování Michaelem Ancherem.

Nemoc neboli choroba či onemocnění je patologický stav těla nebo mysli, který je projevem změny funkcí buněk a v důsledku i morfologickým poškozením těchto buněk, tkání a orgánů. Podle normativní definice zdraví a nemoci je nemocí pouze takový stav, který nemocnému jedinci způsobuje subjektivní potíže, tato definice ale z lékařského hlediska nepokrývá všechny nemoci – příkladem je vysoký krevní tlak nebo některá nádorová onemocnění. Tato definice je tedy vhodná jen pro rozvinutá stadia nemoci.

Funkcionalistická definice zdraví a nemoci definuje některé funkce organismu jako správné a jiné už jako patologické, bez ohledu na to, jestli ty patologické způsobují nějaké subjektivní potíže. Problémem tohoto přístupu je ale stanovení „normálnosti“ funkcí, protože u většiny nemocí je přesun od fyziologických hodnot k patologickým plynulý.

Termín onemocnění je někdy používáno jako synonymum nemoci, jindy pro označení počátku nemoci nebo pro zdůraznění toho, že stav není konstituční, trvalou vlastností organismu.[zdroj?]

Infekční neboli nakažlivá nemoc je infekční onemocnění, jehož původce je schopný přenosu z organismu na organismus (např. chřipka, mor).

Obory zabývající se nemocemi

Studiem nemocí, metod a vědomostí o nemocech a jejich léčbě se zabývá lékařství, nemocemi postihující zvířata pak veterinární lékařství, u nemocí rostlin pak rostlinolékařství.

Podobory medicíny, které se zaměřují na zkoumání nemoci:

  • Patologie
    • Patologická morfologie
    • Patologická fyziologie
  • Nozologie (nosologie, nauka o nemocech) spočívá především v systematické klasifikaci nemocí.
  • Etiologie zkoumá příčiny nemoci

Nozologická jednotka

Nozologická jednotka je termín, který zobecňuje určitou patologickou situaci v organismu jako stav, který je svou patogenezí, etiologií, projevem a výskytem vyhraněn oproti jiným nozologickým jednotkám. V praxi se dá definovat jenom tehdy, je-li daná nemoc způsobena jedinou velkou příčinou (infekce); při multifaktoriálních nemocích jsou pouhým zjednodušením situace.

Příznaky nemoci, syndrom

Příznak nemoci, tedy symptom, je klinický projev nemoci. Soubor těsně spjatých, společně se vyskytujících symptomů se pak označují jako syndrom.

Zajímavé:  Dlouhodobý průjem - vše o zdraví

Toto rozlišování nicméně je historicky problematické, protože pojem nemoci existoval podstatně dříve než medicínské znalosti dnešního typu. Existuje mnoho stavů, které se stále označují jako „syndromy“. A naopak, mnoho stavů s neznámou etiologií je označováno jako „nemoci“ v mnoha kontextech.

Klinická stadia nemoci

  • latentní: nemoc se klinicky nijak neprojevuje
  • prodromální stadium, časná patogeneze: objevují se první, nespecifické příznaky
  • manifestní stadium, rozvinutá patogeneze: jsou přítomné specifické i nespecifické příznaky nemoci
  • rekonvalescence
  • východisko nemoci
    • úplné uzdravení
    • neúplné uzdravení
    • přechod do chronicity
    • smrt

Klasifikace nemocí a zdravotních problémů

Přesnou klasifikaci nemocí komplikuje fakt, že etiologicky různé nemoci mohou způsobovat stejné nebo téměř stejné potíže (či vůbec projevy), a naopak že tatáž nemoc (etiologická příčina) se může v konkrétních případech projevovat různými způsoby a působit různé potíže.

Mezinárodní zdravotnická organizace (WHO) se snaží tento pohled zohlednit tím, že kromě Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a souvisejících zdravotních problémů (MKN, anglicky ICD, The International Statistical Classification of Diseases and Related Health Problems) v roce 2001 vydala i novou klasifikaci ICF (obtížně přeložitelný název The International Classification of Functioning, Disability and Health v češtině bývá uváděn jako Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví, Mezinárodní klasifikace funkční zdatnosti atd.) Ta se však zaměřuje především na tělesné problémy spadající do oblasti fyzioterapie. Psychiatrie v analýze spíše stagnuje. Třetí, navazující klasifikace se týká léčebných a adaptačních intervencí (International Classification of Health Interventions, ICHI)

Mezinárodní klasifikace nemocí od roku 1900, kdy poprvé vyšla, byla převážně pouze číselníkem kódů pro vyhodnocování příčin smrti (vznikla přijetím klasifikace, kterou zavedl Francouz Jacques Bertillon). Teprve v druhé polovině dvacátého století (6.

revize, 1949), kdy si ji vzala za svou WHO, byla rozšířena tak, že je možno ji použít i jako pomůcku k určení diagnózy a k řízení provozu systému zdravotního pojištění. Kódy příčin smrti se staly jen jednou z málo známých závěrečných kapitol klasifikace.

Zatím poslední revizí je ICD-10 (1992).

Ve Spojených státech amerických Americká psychiatrická společnost vydává od roku 1952 klasifikaci DSM, (Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, Diagnostický a statistický manuál duševních poruch). Ten je významnou a v mnohém určující předlohou pro V. díl (diagnózy F) mezinárodní klasifikace ICD. Poslední, v pořadí již pátá revize manuálu DSM vyšla roku 2013.

Existují i další klasifikační systémy zaměřené na konkrétní oblast medicíny, například TNM klasifikace zhoubných novotvarů nebo Mezinárodní klasifikace nemocí pro onkologii (MKN-O-3).

Některé medicínské nomenklaturní systémy obsahují mimo jiné i jednotlivá onemocnění, například SNOMED CT nebo tezaurus Medical Subject Headings (MeSH).

Nemoci, poruchy a stavy

Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) používá pro vyjádření celé skupiny klasifikovaných stavů sousloví „poruchy, nemoci a stavy“.

Nejproblematičtější z hlediska zařazení pod pojem nemoc jsou stavy, jimž se věnuje psychiatrie. MKN pro ně používá souhrnného označení „duševní poruchy a poruchy chování“.

MKN-10 v úvodu V. kapitoly (diagnózy skupiny F) píše: „Porucha není přesný termín, ale užíváme ho zde pro označení existence klinicky rozpoznatelného souboru příznaků nebo chování, který je ve většině případů spojený s pocitem tísně a narušením funkce. Sociální deviace nebo samotný konflikt bez narušení osobního fungování zde nejsou zahrnuty, protože neodpovídají definici duševní poruchy.“

Problematické jsou jak klasifikace osobnostních poruch (které plynule splývají s nepatologizující psychologickou typologií osobnosti), tak některých forem psychóz (poruch vnímání a myšlení) a neuróz (afektivních poruch), jejichž chorobné projevy jsou ve značné míře podmíněny schopností kultury integrovat a využít různé psychické i tělesné vlastnosti a projevy (šamanismus a psychospirituální krize versus schizofrenie, dále například masturbace, leváctví, homosexualita, parafilie).

Rozdíly jsou také v hodnocení, zda některé psychické stavy jsou přiměřenou, popřípadě účelnou reakcí na skutečnou situaci. Psychiatrizace a medicinalizace některých problémů může být vnímána jako odvádění pozornosti od „nemocí společnosti“ nebo jako komerční nebo mocenské zneužití medicíny (deprese, poruchy erekce, syndrom hyperaktivity, kverulantní paranoia atd.).

Sociologie nemoci

Označení nějakého stavu za nemoc (nebo podobným pojmem) mívalo a má ve společnosti různé příčiny i následky. Obvykle, v různém poměru, k nim patří například tyto:

  • povinnost nebo nutnost podrobit se omezením (například izolace) určeným k ochraně ostatních, případně i k formálnímu snížení statusu nemocného
  • povinnost nemocného postojově se distancovat od stavu považovaného za nemoc (viz disociace) a buď usilovat o změnu (léčbu) nebo přijmout specifické nebo obecné snížení svého společenského statusu.
  • povinnost podrobit se určité interpretaci stavu, procedurám (návštěva lékaře, vystavení potvrzení, vyšetřovací a léčebné postupy atd.) v rámci k tomu určeného veřejného mocenského subsystému
  • právo na úlevy po dobu nemoci (pracovní neschopnost, uznávaná omluva) a na soucit
  • v různé míře právo nemocného na podporu (zajištění nebo financování léčby, etická zásada povinnosti první pomoci, sociální podpora v nemoci a invalidní důchod, přizpůsobení veřejného prostoru handicapovaným atd.)

Označení nějakého stavu za nemoc s sebou obvykle nese například tyto konotace:

  • nežádoucnost stavu (představa, že je nutno jej změnit nebo alespoň považovat za vadu, za zlo)
  • omezenost stavu v čase (ohraničená onemocněním a vyléčením)
  • léčitelnost
  • nakažlivost (nebezpečnost)
  • jednoduchá a specifická biologická příčina
  • lékařská věda je jako jediná nebo hlavní kompetentní k interpretaci (výkladu) původu a smyslu stavu a k zajištění léčebných nebo ochranných opatření
  • zdravotnické postupy jsou optimálním postupem řešení

Návštěva lékaře, určení diagnózy a standardní postupy léčby (klid na lůžku nebo doma, podávání léků atd.) jsou spojovány s nemocí často bez ohledu na účelnost. Například i v případě neschopenky na depresi se kontroluje, zda se nemocný řádně „léčí“ pobytem doma, ačkoliv pro vývoj stavu je „domácí vězení“ velmi nepříznivým faktorem.

Považuje-li někdo některý stav za nežádoucí nebo naopak se chce domoci pro postižené zvláštního zacházení nebo ochrany, může mít tendenci účelově vyhledávat i ostatní obecné „znaky“ (ale spíše obvyklé konotace) nemoci.

Ačkoliv uvedené faktory („znaky nemoci“) jsou na sobě do značné míry nezávislé, v běžných úvahách typu zda ten či onen stav (leváctví, homosexualita, pedofilie, tendence k sebevraždě, deprese, projevy stáří) je nemocí, často splývají do jednorozměrné dichotomie, do shluku konotací (George Orwell tuto ideologicko-mocenskou deformaci jazyka nazývá crimestop, blackwhite, doublethink). Stanislav Komárek nazývá tuto dichotomickou tendenci západní vědy a kultury polárním myšlením. Komárek zavedl i související pojem medicínsko-průmyslový komplex. Sociologie i takzvané antipsychiatrické hnutí v souvislosti s „přidělením“ podobných statusů, jako je pozice nemocného, zavedly pojmy labelling (v odborných textech překládáno jako nálepkování, zhruba odpovídá výrazu obecné češtiny škatulkování) a stigmatizace. Psychodynamické teorie (např. Bent Rosenbaum a David Garfield) píší v podobné souvislosti o kontejnerových pojmech (containers, container concepts). U Sigmunda Freuda, jednoho z otců psychodynamického přístupu, kontejnerovým pojmem nebyla nemoc, ale sex, což se pokoušeli reflektovat a korigovat jeho následníci. Polární myšlení a užívání kontejnerových pojmů je typickým příznakem fanatismu i manipulativních ideologií všeho druhu (politické i komerční) a jeho aplikace v medicíně otevírá možnost zneužití různých problémů cestou jejich medicinalizace.

Literatura

  • NEČAS, Emanuel, a kol. Obecná patologická fyziologie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2005, 377 s. ISBN 80-246-0051-X.
  • HALOUZKA, Roman, a kol. Obecná veterinární patologie. VFU, Brno 2004, 188 s. ISBN 80-7305-496-5.

Sociologická literatura

  • Containers, mental space, and psychodynamics (Bent Rosenbaum, David Garfield, Psyart 2001)
  • Jazyk vědy a polární myšlení (Stanislav Komárek, Vhled 2/2001)
  • Karel Chromý: Duševní nemoc, sociologický a sociálně psychologický pohled, Praha, 1990
  • Stigmatizace u „psychogenních poruch“ (Ján Praško, Psychiatrie 1/2001)

Související články

  • Diagnóza
  • Duševní choroba
  • Genetická choroba
  • Infekční onemocnění
  • Morbidita
  • Nemoc z nesprávné výživy
  • Nemoci ptáků
  • Psychosomatika
  • Remise

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu nemoc ve Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo nemoc ve Wikislovníku
  • Téma Nemoc ve Wikicitátech
  • U lékaře – nemoci a lékařská vyšetření

Autoritní data: GND: 4032844-2 | PSH: 12578 | LCCN: sh85038411 | WorldcatID: lccn-sh85038411Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nemoc&oldid=18697094“

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *