Campylobakterie – vše o zdraví

Bakterie rodu Campylobacter  mohou u člověka způsobit onemocnění gastrointestinálního traktu zvané kampylobakterióza.

Vzhledem k tomu, že každý rok v Evropské unii oficiálně onemocní touto chorobou více než 230 000 lidí, patří toto onemocnění k nejčastěji hlášeným alimentárním onemocněním v EU. Má se však za to, že skutečný počet případů se pohybuje kolem 9 miliónů ročně.

Veřejné výdaje na boj s kampylobakteriózou a v důsledku poklesu produktivity práce způsobeného tímto onemocněním v EU představují podle odhadů EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) přibližně 2,4 miliardy EU ročně.

V České republice postihne toto onemocnění ročně zhruba 20 000 obyvatel, ale opět se jedná o nahlášené případy, čili skutečný počet lidí postižených tímto onemocněním bude pravděpodobně daleko vyšší.

Kampylobakterióza je akutní průjmová gastroenteritida doprovázená kolikovými bolestmi břicha a horečkou.

Původcem tohoto alimentárního onemocnění jsou termotolerantní kampylobaktery a mezi hlavní lidské patogeny řadíme Campylobacter jejuni a Campylobacter coli.

Jedná se o gram-negativní, mikroaerofilní, malé spirálkovitě zahnuté tyčinky s charakteristickým vývrtkovitým pohybem. Infekční dávka je u zdravého člověka přibližně 102-103 bakterií. Inkubační doba je nejčastěji udávána 2-5 dní.

Po požití kontaminované potravy pronikají bakterie do tenkého střeva, kde se množí. Bakterie přilnou ke střevní sliznici v přední části tenkého střeva a produkují toxin, který proniká do lymfatického a krevního oběhu.

U některých postižených osob se onemocnění vyvíjí až v hemoragickou enteritidu s možností vzniku vředů v tlustém střevě.

U tekutin (voda, mléko) je průchod žaludkem rychlý a tím se zvyšuje množství živých buněk, které pronikají do tenkého střeva, kde se pomnožují.

Všechny druhy rodu Campylobacter rostou při 37 °C, C. jejuni a C. coli mají optimum mezi 42 °C a 45 °C a nerostou při 28 °C. Mohou však přežít v mléce a vodě při 4 °C a rovněž v chlazené a mražené drůbeži.

Mrazením je v potravinách počet kampylobakterů redukován, ale ne eliminován a bakterie mohou za příznivých podmínek přežívat i několik měsíců. Na vyšší teplotu jsou ale velmi citlivé a pasterační teploty je spolehlivě ničí.

Stejně tak i většina desinfekčních látek včetně chlorových preparátů, proto je chlorování pitné vody vhodnou obranou proti tomuto onemocnění. Dále jsou bakterie ničeny solí o koncentraci nad 1,5 %.

Termotolerantní bakterie rodu Campylobacter se vyskytují ve střevním traktu domácích (drůbež, prasata, skot) i volně žijících teplokrevných zvířat často bez klinických příznaků onemocnění. Těmito bakteriemi může být člověk infikován buď přímo (např. přímým kontaktem se zvířetem) nebo nepřímo kontaminovanou vodou či potravinou.

Nejčastějším zdrojem infekce je konzumace nedostatečně tepelně upraveného kuřecího masa nebo potravin určených k přímé spotřebě, které byly v kontaktu se syrovým kuřecím masem.

Zabránit riziku či snížit riziko, jež představují kontaminované potraviny, je možné prostřednictvím bezpečné manipulace se syrovým masem a dalšími syrovými potravinovými složkami, vařením a správnou hygienou v kuchyni.

„Doporučuje se neomývat nakoupená kuřata pod proudem tekoucí vody, která vytváří kontaminovaný aerosol, který potřísní okolí.

Základním pravidlem prevence před všemi alimentárními nákazami je striktní oddělení kuchyňských pomůcek a nástrojů používaných pro práci se syrovým masem a vejci a pomůcek pro zpracování pokrmů, které jsou určeny k přímé konzumaci,“ uvedl vedoucí Národní referenční laboratoře pro kampylobaktery (NRL) doc. MVDr. Jan Bardoň, Ph.D., MBA. „Mytí rukou a očista pracovních ploch by měla být samozřejmostí,“ dodává.

Vyšší výskyt onemocnění u malých dětí, je kromě jejich nevyzrálého imunitního systému dán právě špatnou hygienou rodičů při práci se syrovými produkty, což vede k sekundární kontaminaci předmětů a pokrmů, se kterými děti přijdou do styku.

Dodržování hygienických pravidel je významnou prevencí onemocnění i v případě kontaktu s domácími mazlíčky, zejména štěňaty a koťaty, která mohou být dalším zdrojem infekce především pro děti. „Nesmíme zapomínat ani na málo známý zdroj infekce, kterým je kontaminace vod rybníků a jezer kampylobaktery z trusu divokých ptáků.

Koupání ve vodních nádržích se tak může stát další cestou nákazy,“ upozorňuje Bardoň.

Je prokázáno, že kuřecí brojleři jsou nejčastějším původcem lidské kampylobakteriózy. V roce 2015 byl výskyt kampylobaktera v čerstvém drůbežím mase potvrzen u  46,7 % vzorků odebraných na jatkách, ve zpracovnách či prodejnách (data od 14 členských států, celkový počet vzorků byl 6 707).

Výskyt kampylobakterů u zvířat i v potravinách v České republice sleduje Národní referenční laboratoř pro kampylobaktery (NRL) na Státním veterinárním ústavu (SVÚ) Olomouc. Výsledky vyšetření na Campylobacter spp. ze slepých střev brojlerů prováděného v rámci povinného monitoringu zoonóz na drůbežích porážkách jsou zřejmé z grafů 1 a 2.

Graf č. 1: Výsledky vyšetření na Campylobacter spp. ze slepých střev brojlerů v letech 2008-2016

Campylobakterie - Vše o zdraví

Graf č. 2: Zastoupení Campylobacter jejuni a coli ze slepých střev brojlerů v roce 2016

Campylobakterie - Vše o zdraví

Česká republika a Slovenská republika jsou jediné dva státy v EU, které v případě alimentárních infekci (kampylobakterióza, salmonelóza apod.) aplikují aktivní systém vyhledávání těchto nákaz.

Některé státy EU u kampylobakteriózy hlásí jen ty případy, kdy byl pacient pro těžký průběh hospitalizován, a tak tisíce doma léčených průjmů nejsou nikde evidovány.

Česká republika se ve skutečnosti počtem případů nemocných nikterak významně nevymyká situaci v sousedních státech, byť podle některých nedávno ne úplně šťastně interpretovaných dokumentů, to může vypadat, že je státem s nejvyšším výskytem kampylobakteriózy u lidí v Evropě.

Počty hlášených infekcí jsou však výrazně ovlivňovány systémem sledování, úrovní laboratorní diagnostiky a přístupem k odběru vzorků od pacientů s průjmovým onemocněním v jednotlivých státech. Absolutní porovnávání těchto údajů mezi státy je proto zavádějící. Vyšší hlášená čísla také mohou znamenat: „kdo hledá, ten najde“.

Na závěr je vhodné dodat, že NRL v Olomouci testuje také rezistenci bakterií k antibiotikům, je zapojena do několika mezinárodních studií, ve kterých spolupracuje na této problematice s dalšími Evropskými zeměmi.

Stručný komentář k výskytu onemocnění salmonelami a kampylobaktery v ČR, SZÚ

19. červenec 2018| MUDr. Michaela Špačková a Oddělení epidemiologie infekčních nemocí

Nejčastěji se vyskytujícími onemocněními infekční etiologie přenášenými vodou a potravinami v ČR jsou dlouhodobě salmonelózy a kampylobakteriózy. Onemocnění salmonelózou jsou v ČR povinně hlášena od roku 1951, kampylobakteriózy od roku 1984.

Trend nemocnosti salmonelózou v ČR měl od roku 1951 mírně stoupající tendenci až do poloviny 80. let. Následně došlo k prudkému vzestupu nemocnosti salmonelózou, který trval až do roku 1995. Tento vzestup byl pozorován nejen v ČR ale i mnoha jiných zemích světa.

Jeho příčinou bylo pravděpodobně zvýšení invazivity a výskyt nových fagotypů Salmonella Enteritidis ve velkochovech drůbeže v Evropě. Po přijetí komplexních veterinárních opatření k tlumení salmonelóz u chovů drůbeže se nemocnost salmonelózou v ČR začala postupně snižovat a v letech 2008-2017 se nemocnost pohybovala průměrně kolem 105 případů na 100 000 obyvatel za rok.

Maximum všech hlášených salmonelóz v ČR je způsobeno sérotypem Salmonella Enteritidis.

Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

Salmonella spp. byla izolována z trávicího traktu člověka a mnoha druhů zvířat (drůbeže, skotu, ovcí, prasat, mořských živočichů a plazů). Infekční dávka k vyvolání onemocnění u člověka je 105-109 bakterií (u dětí a oslabených jedinců může být nižší).

Salmonely se vyskytují například ve vejcích (především domácí chovy drůbeže), nedostatečně tepelně opracovaném mase, mražených výrobcích obsahujících nepasterizovaná vejce (zmrzlina), nepasterizovaném mléce.

Vyšší nemocnost či epidemie salmonelóz vznikají v ČR víceméně nahodile, při porušení správné hygienické praxe během přípravy stravy a její distribuce. Na některých epidemiích salmonelózy se v poslední době podílí také globalizace zásobování potravinami.

V ČR nejčastěji dochází k onemocnění salmonelózou při veřejném stravování (ve veřejných, školních či závodních jídelnách, na táborech) a také při rodinných oslavách, kde se jako vehikulum uplatňují především cukrářské a lahůdkářské výrobky, domácí pokrmy připravované z vajec, méně pak ryby a drůbež.

Od roku 1997 došlo k prudkému nárůstu nemocnosti kampylobakteriózou v ČR i v ostatních evropských zemích. Vzestupný trend nemocnosti v ČR odpovídá údajům z ostatních evropských zemí, kde se monitoruje efekt programu redukce prevalence kampylobakteriózy u drůbeže.

Zvýšila se spotřeba a konzumace drůbeže v ČR a Evropě a také vzrostl počet mikrobiologických laboratoří, které rutinně vyšetřují vzorky na přítomnost kampylobakterů. Onemocnění kampylobakteriózou v ČR má charakter sporadických případů a rodinných výskytů (>93 % výskytů). Nejedná se o klasické epidemie, jako je tomu v případě salmonelózy.

Nejčastějším etiologickým agens u kampylobakterióz byl a nadále zůstává Camylobacter jejuni.

Campylobacter spp. má široké hostitelské spektrum; vyskytuje se v trávicím traktu člověka a mnoha druhů zvířat. Podle informací Státní veterinární správy byl kampylobakter prokázán ve slepých střevech u cca 60 % brojlerů vyšetřených na jatkách v ČR.

Výskyt u drůbeže v ostatních zemích Evropy je obdobný, pouze v severských státech nižší (odlišné klima, odlišná opatření na farmách a jatkách). Nejčastějším zdrojem infekce pro člověka je chlazená drůbež, zejména kuřata. Infekční dávka potřebná k vyvolání onemocnění u člověka je již cca 500 bakterií.

Kampylobakter se dále může vyskytnout u mražené drůbeže, vepřových jater a dalších syrových potravin živočišného původu. Málo známým zdrojem infekce je kontaminace vod rybníků a jezer z trusu divokých ptáků Nejčastějším suspektním vehikulem při epidemiologických šetřeních je kuře a mleté maso.

Výskyt kampylobakterů u zvířat i v potravinách v ČR sleduje Národní referenční laboratoř pro kampylobaktery na Státním veterinárním ústavu Olomouc. Podle jejich studií je v obchodní síti kontaminováno kampylobaktery na povrchu asi 70 % chlazené drůbeže, 50 % mražené drůbeže a 30 % vepřových jater.

V případě salmonelóz i kampylobakterióz předpokládáme v evropském kontextu relativně vysokou podhlášenost případů, která se může v jednotlivých zemích lišit podle systému notifikace infekčních onemocnění a vyhledávání případů.

V ČR patří salmonelóza i kampylobakterióza mezi povinně hlášená onemocnění podle vyhlášky MZ ČR č. 473/2008 Sb. V jiných zemích může být systém sledování pouze částečný a zaznamenává např. jen epidemické výskyty nebo jen případy onemocnění u hospitalizovaných osob.

V ČR je v  5x vyšší hlášená nemocnost salmonelózy a 4x vyšší nemocnost kampylobakteriózy než je hlášená nemocnost na tato onemocnění v EU.

Tato vysoká hlášená nemocnost je především výsledkem aktivního systému surveillance těchto nákaz v ČR a ve skutečnosti se ČR pravděpodobně v nemocnosti salmonelózou a kampylobakteriózou od ostatních států EU nijak významně neliší.

Maximum výskytu případů salmonelóz i kampylobakterióz pozorujeme především v letních měsících a byla prokázána i korelace nemocnosti kampylobakterióz s průběhem průměrných denních teplot, což naznačuje, že v letních měsících jsou vhodné klimatické podmínky pro množení těchto bakterií a rovněž poukazuje na možné nedostatky ve správném zpracování a uchovávání potravin.

Prevence:

Prevence alimentárních onemocnění probíhá na mnoha úrovních. Na veterinární úrovni probíhají kontroly u zvířat i v potravinách.

Na úrovni zpracování živočišných a rostlinných produktů neustále dochází ke zlepšování technologie výroby a na úrovni výroby pokrmů a jejich distribuce je nezbytné dodržování správné hygienické praxe.

Salmonely jsou značně odolné k podmínkám zevního prostředí; mohou růst v prostředí s přístupem kyslíku i bez něj, jsou odolné vůči vyschnutí, ve vlhkém prostředí vydrží týdny, zmražené vydrží i několik měsíců, avšak spolehlivě je ničí kyselé prostředí, teploty nad 70 °C a běžné dezinfekční prostředky.

Kampylobaktery jsou naopak velmi citlivé na podmínky vnějšího prostředí (sucho, teplo, světlo, dezinfekční prostředky). Při běžném skladování v chladničkových teplotách se, na rozdíl od jiných bakterií, tyto nepomnožují. Mražení výrazně snižuje jejich počty. Vaření, smažení a pečení tyto bakterie spolehlivě ničí.

  • V domácnosti je vhodné dodržovat základní hygienická pravidla; neomývat zakoupenou drůbež a maso pod tekoucí vodou (vzniká aerosol, který potřísní a infikuje okolní plochy a předměty); striktně oddělit kuchyňské pomůcky a nástroje pro práci se syrovým masem a vejci od ostatních, které jsou určeny ke zpracování pokrmů pro přímou konzumaci; časté mytí a dezinfekce rukou a pracovních ploch; dostatečná tepelná úprava pokrmů (i uvnitř pokrmů) bezprostředně před požitím; syrové (nepasterizované) mléko převařit; při skladování oddělovat potraviny určené k přímé spotřebě od masných produktů a vajec.
  • Dodržování hygienických pravidel je významnou prevencí onemocnění i v případě kontaktu s domácími mazlíčky a při koupání v přírodních venkovních vodních nádržích.
  • Graf: Nemocnost salmonelóz a kampylobakterióz v ČR, EpiDat

Campylobakterie - Vše o zdraví

Zdroj: Data Státní veterinární správy, EpiDat, ECDC, EFSA

Novamed Campylobacter test – domácí test na Campylobacterie – 5ks

Kampylobakteróza je průjmové onemocnění vyvolané bakteriemi rodu Campylobacter. Celkový počet střevních infekcí způsobených bakteriemi rodu Campylobacter rychle roste. V České republice byla na přelomu 80. a 90. let kampylobakteróza téměř neznámým onemocněním.

 V současné době představuje onemocnění vyvolané Campylobacter spp. nejčastější bakteriální onemocnění následované salmonelózou. Komplikace spojené s těmito infekcemi mohou být velmi závažné.

 Campylobacter je po salmonelách a listériích třetí nejčastější příčinou úmrtí na alimentární infekce.

Campylobacter se vyskytuje nejčastěji u teplokrevných živočichů, zejména u drůbeže. K přenosu na člověka obvykle dochází konzumací nedostatečně tepelně upravené kontaminované potraviny (drůbeží, skopové, vepřové maso) a kontaktem s kontaminovanou vodou a prostředím v potravinářských výrobních zařízeních a zařízeních pro chov zvířat (především v chovech drůbeže).

Příznaky kampylobakterózy

Inkubační doba je v rozmezí 2 – 5 dní. Po uplynutí inkubační doby dochází k vzestupu teploty, únavě, bolestem hlavy a svalů. Za několik hodin nastupují křečovité bolesti břicha a průjem s vodnatými stolicemi, někdy s příměsí krve. Zvracení bývá přítomno výjimečně. Nejčastější  projevy:

  • bolesti břicha – často se jedná až o křeče celého břicha
  • žaludeční bolesti – pociťování bolesti žaludku
  • průjem – bývá velmi silný, někdy až krvavý.
  • horečka – zvýšená tělesná teplota
  • celková nevolnos
  • Vyšetření se provádí jako běžný odběr vzorků ze stolice, ale výsledek znáte za pár minut přímo v pohodlí domova.
  • Campylobacter One-Step-Assay test se určitě vyplatí například lidem s časově náročným zaměstnáním, kteří si díky němu mohou během několika minut udělat orientační představu o závažnosti svého zdravotního stavu.
  • Ocení jej ale třeba i maminky s malými dětmi, kterým pomůže zjistit, zda je skutečně nutné navštívit přeplněnou čekárnu s rizikem další infekce.
  • Testy jsou vhodné i pro kontrolní domácí diagnostiku po zaléčení.
Zajímavé:  Syndrom karpálního tunelu - Vše o zdraví

Tato diagnostika od renomované izraelské společnosti Novamed Ltd. má veškeré potřebné zdravotní certifikáty a dlouhodobé atesty. Řešení je patentově chráněno.

  1. VÝHODY
  2. • Bezpečná a přesná detekce Campylobacteru ze vzorku stolice.
  3. • Výsledek je znám za méně než 15 minut.
  4. SNADNÉ POUŽITÍ
  5. • Unikátní patentované zařízení typu all-in-one umožňuje snadné testování a vyhodnocení.

• Uživatelsky zcela bezpečné. Žádné zapojení obsluhy do manipulace s testovacími činidly.

  • • Zvládne to každý!
  • BALENÍ
  • • Všechny nutné komponenty testu jsou integrovány do jedinečné platformy.
  • • Jednotlivé balení pro snadné testování a bezpečnou likvidaci po použití.
  • • Každé balení obsahuje 5 souprav pro provedení 5 testů.

Campylobakterie - Vše o zdraví

  1. OBSAH SOUPRAVY
  2. Každá souprava Campylobacter One-Step Assay obsahuje všechno potřebné k provedení 1 testu.
  3. 1 Novamed Campylobacter One Step Assay sada
  4. 1 zkumavka s ředícím roztokem
  5. 1 návod k použití v českém jazyce
  6. SKLADOVÁNÍ A UCHOVÁVÁNÍ

Skladujte uzavřené v originálním obale v chladničce nebo při pokojové teplotě (4–30°C). Datum spotřeby je uvedeno na obale. Test musí před použitím zůstat v originálním balení. Nezmrazujte.

Kampylobakterióza a bakterie Campylobacter – co to je – příznaky, příznaky a léčba

  • Bakterie rodu Campylobacter jsou jednou ze 4 hlavních příčin průjmových onemocnění. Je považována za nejčastější bakteriální příčinu lidské gastroenteritidy na světě.
  • Infekce bakterií Campylobacter jsou obvykle mírné, ale mohou být fatální u velmi malých dětí, starších osob a jedinců s velmi slabou imunitou.
  • Tento druh bakterií může být usmrcen teplem a pečlivým pečením (tepelnou úpravou) jídla.
  • Chcete-li zabránit infekcím bakterií Campylobacter, ujistěte se, že při přípravě jídla dodržujete základní hygienické postupy.

Campylobakterie - Vše o zdraví

Bakterie rodu Campylobacter.

Co je to kampylobakterióza?

Kampylobakterióza je onemocnění způsobené bakteriemi rodu Campylobacter. Campylobakter infikuje střevní trakt a někdy i krev.

Do rodu Campylobacter je přiřazeno 16 druhů a šest poddruhů, z nichž nejčastěji hlášenými u lidí jsou C. jejuni a C. coli.

Bakterie Campylobakter se vyskytují v trávicím traktu člověka i téměř u všech domácích, a i u velkého počtu divoce žijících zvířat.

Kampylobakterióza způsobuje celosvětově 5% až 14% průjmů. Kampylobakterióza je infekce jedním z několika druhů bakterií Campylobacter, zejména Campylobacter jejuni (C. jejuni). Tato infekce obvykle způsobuje průjem. Infekce také může způsobit horečku a křeče v břiše.

Jaké jsou příznaky kampylobakteriózy?

Infekce bakterií rodu Campylobacter může způsobit řadu příznaků, například tyto:

  • mírný až těžký průjem
  • krvavý průjem
  • bolest břicha
  • křeče
  • nevolnost a / nebo zvracení
  • horečka
  • bolest hlavy a bolest svalů

Osoby infikované bakteriemi Campylobacter nemusí někdy vykazovat žádné příznaky. Ale tito jedinci bez příznaků i tak mohou stále předávat nemoc ostatním. Takže na to pozor.

Příznaky kampylobakteriózy obvykle začínají dva až pět dní po expozici bakterii. Příznaky obvykle trvají tři až šest dní, i když občas mohou trvat i déle.

Po kampylobakterióze se vzácně může objevit artritida, meningitida, septikémie, infekce močových cest a syndrom Guillain-Barré.

Pokud máte jakékoli příznaky této nemoci a jste (nebo jste byli) vystaveni možným zdrojům bakterií rodu Campylobacter, obraťte se na svého lékaře.

Jak se šíří kampylobakterióza?

Baktérie Campylobacter žijí ve střevech mnoha zvířat, včetně kuřat, krav, prasat, ovcí, psů, koček a střevech infikovaných lidí, a jsou vylučovány výkaly.

Za nejběžnější způsob přenosu se obecně považuje příjem potravy masa a masných výrobků, jakož i syrového / nepasterizovaného nebo kontaminovaného mléka od nemocného zvířete.

Pití kontaminované vody nebo ledu je také zdrojem infekce.

Kojenec nebo dítě může být nakaženo, pokud rodič nakládá s kontaminovaným jídlem, jako je syrové maso, a neumývá si dostatečně ruce před manipulací s kojencem nebo dítětem, s jejich jídlem, lahvemi, dudlíky nebo hračkami.

Můžete se také nakazit:

  • když přijdete do styku s výkaly infikovaných lidí nebo infikovaných zvířat a po kontaktu nepraktikujete správnou hygienu rukou.
  • když konzumujete jídlo, které bylo během přípravy křížově kontaminováno – v kuchyni mohou být bakterie přenášeny z kontaminovaných potravin na jiné potraviny, buď přímo, nebo kontaminací povrchů nebo nádobí. Například, pokud položíte syrové maso na krájecí desku a poté na ni položíte potraviny připravené k jídlu, aniž byste omyli a dezinfikovali povrch, můžete přenést bakterie ze syrového masa na povrch hotového jídlu.

Jak je diagnostikována a léčena kampylobakterióza?

Kampylobakterióza je obvykle diagnostikována detekcí bakterií Campylobacter ve stolici. Lékař vám může objednat test vaší stolice. Infikovaná osoba uvolňuje totiž bakterie ve své stolici.

Většina lidí se zdravým imunitním systémem se zotaví i bez léčby. Léčba kampylobakteriózy obvykle zahrnuje léčbu pouze symptomů.

Například osoby s průjmem by obecně měly pít hodně tekutin, aby se zabránilo jejich dehydrataci. Závažnější nebo komplikovanější případy mohou vyžadovat léčbu antibiotiky.

Taková léčba se doporučuje v invazivních případech (když bakterie napadají střevní sliznice a poškozují tkáně).

Prevence – jak můžete zabránit kampylobakterióze?

Nejdůležitějším preventivním opatřením je dobrá hygiena. Dbejte zejména na správnou hygienu rukou. Umývejte si ruce mýdlem a vodou:

  • po použití toalety
  • po výměně plenek
  • poté, co pomáháte dětem s toaletou
  • po kontaktu se zvířaty a jejich výkaly
  • po práci na zahradě
  • před jídlem
  • před manipulací s potravinami a po manipulaci se syrovým masem

Veškeré maso pečlivě tepelně upravujte.

A další tipy?

  • S potravinami zacházejte bezpečně: na syrové maso a hotové potraviny použijte samostatné krájecí desky. Po přípravě syrového masa očistěte a dezinfikujte všechny krájecí desky a nádobí.
  • Nepijte ani nejezte syrové / nepasterizované mléko a mléčné výrobky.
  • Vyhněte se polykání vody při koupání v jezerech, řekách nebo bazénech.
  • Vyvarujte se pití pitné vody z mělkých studní, řek, jezer nebo potoků. Pijte pouze vodu, o které víte, že je nekontaminovaná. Pokud si nejste jisti, upravte vodu sami, například vařením – ideálně po dobu nejméně pěti minut.

Dá se na kampylobakteriózu zemřít?

Úmrtí na kampylobakteriózu je velmi vzácné a je obvykle omezeno na velmi malé děti nebo starší pacienty nebo na ty, kteří již trpí jiným závažným onemocněním, jako je AIDS (mají tímto onemocněním velmi oslabenou imunitu).

Přečtěte si dále o bakteriálních onemocněních

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Kampylobakterióza

  • V posledních letech se stále častěji setkávají naši občané s tím, že jim lékař sdělí diagnózu onemocnění: „Máte kampylobakteriózu.“
  • Je to u těch nemocných, kterým byl proveden v souvislosti s akutním průjmovým onemocněním odběr stolice na bakteriologické vyšetření a laboratoř ohlásí výsledek kultivačního vyšetření: Campylobacter species.
  • To, že pro původce onemocnění ani pro diagnózu nemáme k disposici českou terminologii vede k tomu, že někteří postižení nebo jejich rodiny se nesmírně zaleknou neznámého pojmu a nadmíru se obávají o své zdraví nebo o své blízké.
  • V následujícím se proto seznámíme s potřebnými údaji tak, abychom si uvědomili, že jde o akutní infekční průjmové onemocnění a proto jsou nutná i určitá protiepidemická opatření, na druhé straně že jde o jednu z nejčastěji se vyskytujících infekci u nás a ne o žádnou výjimečnou a exotickou nákazu.
Zajímavé:  Želatina V Prášku Zdraví?

Častý je dotaz na to, kde se tady tato infekce objevila a kde se vzal její původce?

Historie souvisí s rozvojem mikrobiologie – původce identifikovaný přibližně v polovině 20. století byl studován, postupně odhalovány jeho vlastnosti a význam pro onemocnění lidí i zvířat. Od 70.

let je jeho význam pro onemocnění lidí prokázán, byly upřesňovány laboratorní metody záchytu a proto stále častěji je v posledních letech určen jako původce onemocnění i u nás v České republice. Hlášené počty případů se zvyšují – původní vzestup souvisel s postupným zaváděním laboratorní diagnostiky, od poloviny 90.

let je však již nárůst případů objektivní. V současnosti můžeme konstatovat, že kampylobakterióza je po salmonelóze nejčastější infekcí zažívacího traktu, v některých oblastech ČR se už dostává na vedoucí pozici.

Výskyt je celosvětový, srovnání v různých státech však není snadné – jsou odlišné podmínky v dostupnosti lékařské péče, laboratorního vyšetření, způsobu stravování, hygienické úrovni stravování, v neposlední řadě pak v rozdílnosti evidence a hlášení.

Jak onemocnění probíhá?

Po krátké inkubační době (obvykle 2-5 dnů) začnou příznaky akutního průjmového onemocnění. Průjem s různě četnými stolicemi trvá několik dní, stolice mohou být vodnaté, hlenovité, někdy i s příměsí krve, obvykle nechybí poměrně výrazná bolest břicha.

Zvýšená teplota, případně horečka se může objevit někdy ještě před průjmem, u některých nemocných chybí, stejně tak zvracení je poměrně časté, není však pravidlem.

Vzácné jsou závažné generalizované infekce septického charakteru – týkají se zpravidla nemocných se zdravotním a imunologickým oslabením.

Diagnózu nelze stanovit bez mikrobiologického kultivačního vyšetření odebraného vzorku stolice – klinicky nelze odlišit od podobných onemocnění ze skupiny alimentárních nákaz, tedy těch, kde původce vstupuje do organismu ústy s konzumovanou potravou.

Základem léčby v domácnosti, kde naprostá většina nemocných zůstává v domácí izolaci, je dietní režim, dodání tekutin, symptomatické léky jsou pomůckou v akutní fázi. Na lůžková oddělení jsou přijímány jen těžší stavy, kdy ztrátou tekutin hrozí metabolický rozvrat a nemocného se nedaří „zavodnit“ ústy, samozřejmě též stavy septické a komplikované.

Jak se člověk nakazí?

Kampylobakterióza je typickou zoonózou (choroba přenesená na člověka ze zvířete – pozn. red.), podobně jako salmonelóza. Původce se vyskytuje u řady zvířat domácích i divokých, pro člověka jsou významné infekce drůbeže (kuřata, krůty), v jejichž chovech je vysoká promořenost, uplatní se však i maso a mléko dalších hospodářských užitkových zvířat (krávy, vepři…).

K infekci lidí dojde po konzumaci nepasterovaného mléka, nedostatečně tepelně upravených masitých pokrmů primárně nebo sekundárně infikovaných. Při epidemiologickém vyšetřování uvádějí postižení jako vehikulum přenosu nejčastěji konzumaci kuřecího masa, případně jiného masitého pokrmu.

  1. Občas, zejména u dětí, je příčinou vzniku onemocnění přímý kontakt s domácími miláčky -mazlení s koťaty, štěňaty a dalšími zvířaty chovanými pro potěšení v domácnosti.
  2. Jenom výjimečně dojde k přenosu z infikovaného člověka na další osobu, obvykle jde o imunologicky oslabené predisponované jedince.
  3. Kampylobakterióza je charakterizována typickým přenosem fekálně orálním, to znamená, že mikrob se dostává do úst s potravou, infikovaný jedinec (člověk nebo zvíře) vylučuje původce stolicí.

Opatření při výskytu onemocnění spočívají kromě léčebné péče o pacienta v základních protiepidemických opatřeních v rodině nebo dětském či pracovním kolektivu včetně úklidu a dekontaminace. Karanténní opatření se vztahují pouze na osoby v epidemiologickém riziku.

Prevence kampylobakteriózy je shodná s prevencí salmonelóz. Protože s touto infekcí se potýkáme v ČR již řadu let, domnívám se, že následující informace už jsou opakováním známých fakt.

Riziko pro lidskou populaci sníží redukce výskytu kampylobakteriózy v chovech drůbeže – pro veterinární službu je to úkol náročný a dlouhodobý.

Současně se proto zaměřujeme na prevenci lidských onemocnění především zlepšením znalostí i úrovně stravování individuálního i hromadného.

Za jednu z příčin zvýšeného výskytu kampylobakterióz u nás se považuje změněný trend v české kuchyni, kde se zvyšuje propagovaná konzumace bílého drůbežího masa. Pozitivní výsledek této změny je však snižován chybami při manipulaci s drůbeží, případně jiným materiálem živočišného původu.

Nezbývá proto, než znovu apelovat na veřejnost, především však na profesionální pracovníky ve společném stravování, aby cíleně „oprášili“ staré známé desatero Světové zdravotnické organizace zaměřené na prevenci alimentálních nákaz. Pravidla si ve stručné verzi připomeneme, přestože jejich znalost a hlavně použití v praxi by mělo být už samozřejmostí:

  1. Správný výběr potravin: Z hlediska prevence kampylobakterióz (i salmonelóz) je podstatné především uvědomit si možnost přežívání mikrobů v zmrazené drůbeži. Pasterace mléka je nezbytná – konzumovat ,,zdravé mléko“ přímo z farmy je riskantní.
  2. Tepelná úprava potravin: Důkladné provaření a propečení všech částí pokrmů je nezbytné, tepelné ošetření se týká všech živočišných materiálů včetně vajec, a to i v cukrářské výrobě.
  3. Tepelně upravené pokrmy zkonzumovat ihned po uvaření. Delší uchovávání při pokojové teplotě umožňuje pomnožení mikrobů.
  4. Pečlivé skladování hotových tepelně upravených pokrmů. Používat jen vyjímečně – po rychlém zchlazení následuje úschova v lednici.
  5. Při ohřívání hotového pokrmu je nutná dostatečná teplota ve všech jeho částech.
  6. Zamezit kontakt mezi uvařenými a syrovými pokrmy. Rizikové potraviny (v našem případě především syrové maso, drůbež, vejce) oddělovat přísně při veškeré manipulaci a skladování od ostatních, a to i používáním různých pomůcek, nářadí a náčiní. V domácnostech, kde tento požadavek nediktují předpisy platné pro společné stravování zajistit alespoň dokonalé umytí v horké vodě.
  7. Důkladné mytí rukou je požadavkem, který patří k základním výchovným pravidlům od dětství. Přesto praxe pokulhává, proto znovu: ruce důkladně umýt před zahájením práce s potravinami, při každém přerušení a střídání činností, po použití WC. Při poranění nebo infekci na rukou používat rukavice nebo čistě a spolehlivě krýt drobná poranění.
  8. Pomůcky, zařízení a manipulační plochy udržovat v dokonalé čistotě, strojky a další složitější pomůcky po každém použití umýt rozložené.
  9. Chránit potraviny před přístupem hmyzu, hlodavců ve vhodných krytých nádobách. Do prostor společného stravování nepatří ani domácí miláčkové.
  10. Pitná voda z bezpečných zdrojů je nezbytným požadavkem pro veškerou činnost při manipulaci s potravinami a platí i pro mytí pomůcek, nádobí, ovoce, zeleniny.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector