Cévní mozková příhoda – vše o zdraví

CMP – cévní mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke) je onemocnění, které je velkým socioekonomickým problémem dnešní doby. Řadí se mezi tzv. civilizační choroby, neboli choroby z blahobytu.

Každý rok postihne toto onemocnění přibližně 40 000 obyvatel. Až 40 % ze všech postižených na toto onemocnění do jednoho roku umírá, a proto je i 3. nejčastější příčinou úmrtí v ČR.

Z nemocných, kteří CMP přežijí, se téměř polovina následně potýká s velmi těžkým postižením.

Rizikové faktory

Cévní mozková příhoda - Vše o zdravíRizikové faktory CMP lze rozdělit na neovlivnitelné a ovlivnitelné.

Ovlivnitelné faktory:

  • Diabetes mellitus (cukrovka)
  • Arteriální hypertenze (vysoký krevní tlak)
  • Kouření
  • Obezita
  • Nedostatek pohybové aktivity
  • Vysoká hladina cholesterolu a tuků
  • Jiné onemocnění cév či srdce

Neovlivnitelné faktory:

  • Věk
  • Pohlaví
  • Genetické predispozice

Dělení CMP

Ischemická

Tento typ cévní mozkové příhody je způsoben nedostatečnou dodávkou krve a živin k mozkové tkáni kvůli uzavření přívodné mozkové tepny trombem (sraženinou) či embolem (sraženina, která vzniká jinde než v mozkové tepně a následně se uvolní).

Tento jev nejčastěji způsobuje ateroskleróza (kornatění tepen), neboli ukládání tukových částic do cévní stěny, nebo porucha srdeční funkce (arytmie, chlopenní vady, prodělaný infarkt myokardu).

Tato forma CMP je nejčastější, vyskytuje se až v 80 % případů.

Hemoragická

Tento typ cévní mozkové příhody se vyskytuje asi ve 20 % případů a je způsoben poškozením stěny mozkové cévy. Nejčastější příčinou hemoragické CMP je až v polovině případů vysoký krevní tlak, kdy k porušení cévní stěny dojde v oblasti tzv. aneuryzmatu (výdutě).

Vzhledem k závažnosti a rychlosti progrese CMP je velmi důležitá rychlá diagnostika a lékařská pomoc. Příznaky CMP se různí.

Může být postižena motorika, což se projeví náhlým zhoršením řečových funkcí, poklesem ústního koutku a v neposlední řadě slabostí horní či dolní končetiny (většinou jednostrannou).

Dalšími projevy mohou být poruchy zraku, čtení, psaní a citlivosti. Tyto projevy jsou vždy závislé na lokalizaci a rozsahu postižení mozkové tkáně.

Základní vyšetřovací metodou využívanou v lékařském prostředí je u CMP výpočetní tomografie (CT) a magnetická rezonance (MRI). U obou vyšetření je lékař schopen posoudit o jaký typ se jedná, a podle toho určit adekvátní typ léčby.

Příznaky

FAST TestCévní mozková příhoda - Vše o zdraví

Laik může použít tzv. FAST test, kterým je možné hned na začátku ataky ověřit symptomy, a díky tomu včas přivolat lékařskou pomoc.

  • F – z angl. face (tvář) – Jedná se o projevy na obličeji postiženého. Pokud vyzvete nemocného, aby vycenil zuby nebo se usmál, můžete pozorovat pokles jednoho ústního koutku. Dalším projevem může být brnění poloviny obličeje či pokles očního víčka.
  • A – z angl. arm (ruka) – Jedná se o projevy v oblasti horní končetiny. Pokud vyzvete postiženého, aby zdvihl ruce před sebe s dlaněmi otočenými vzhůru, je patrný rychlý pokles jedné končetiny dolů.
  • S – z angl. speech (řeč) – Jedná se o projevy spojené s náhlou poruchou řeči (afázie).
  • T – z angl. time (čas) – písmeno T ve slově FAST označuje čas a poukazuje na důležitost rychlého zásahu.

Žádný z těchto symptomů by neměl být bagatelizován a nemocný by měl urychleně volat zdravotnickou záchrannou službu.

Další příznaky

Kromě hlavních bodů FAST testu existuje ještě 8 vedlejších příznaků:

  • Porucha vědomí
  • Porucha čití
  • Setřelá řeč (dysartrie)
  • Výpadek poloviny zorného pole
  • Dvojité vidění
  • Dosud nepoznaná atypická bolest hlavy
  • Ztuhlost šíje
  • Závratě s pocitem na zvracení

Pokud se objeví v posledních 24 hodinách alespoň 2 vedlejší příznaky, je opět nutné okamžitě volat zdravotnickou záchranou službu.

Následky a léčba

Jelikož se jedná o onemocnění postihující centrální nervovou soustavu, důsledky postižení závisí na rozsahu a lokalizaci léze. Nejčastějšími projevy jsou ochrnutí poloviny těla, poruchy citlivosti poloviny těla, řečové poruchy, výpadky zorného pole, dvojité vidění nebo změny chování.

Léčba CMP je prováděna ideálně na specializovaných pracovištích (iktová centra). Základem terapie v akutní fázi je zajištění životních funkcí. Dalším velmi důležitým bodem je zjištění, kdy se objevily první obtíže a o jaký typ cévní mozkové příhody se jedná, podle čehož ošetřující lékař stanovuje následný postup terapie.

Ve chvíli, kdy je z lékařského hlediska pacient stabilizovaný, přichází na řadu rehabilitace pod vedením fyzioterapeuta. Péči fyzioterapeuta je možné rozdělit do dvou fází.

První fáze je charakteristická převážně preventivními opatřeními. Snažíme se zabránit vzniku kontraktur a proleženin, pracujeme v tzv. antispatických vzorcích (pohyby a polohy zamezující vznik spasticity) a nemalou složku terapie tvoří i od samého začátku psycho-sociální stimulace pacienta.

Ve druhé fázi se v rámci fyzioterapie snažíme oslovit funkční rezervy centrální nervové soustavy pomocí různých cvičení, převážně na neurofyziologickém podkladě (PNF, Bobath, DNS a další). Hlavním cílem je minimalizovat funkční postižení pacienta, a tím umožnit jeho návrat k běžným denním aktivitám.

V závislosti na klinickém stavu pacienta po propuštění domů se doporučuje pravidelný aerobní trénink alespoň 3–5× týdně. Zpočátku by se délka tréninku měla pohybovat okolo 20 minut s postupným prodlužováním délky zátěže. Doporučené sporty jsou chůze, plavání, jízda na bicyklovém ergometru či např. odporový trénink.

O volbě ideální intenzity a formy zátěže se ale vždy poraďte se svým ošetřujícím lékařem.

V rámci péče o pacienta s CMP je vždy důležitá interdisciplinární spolupráce. Na terapii se podílí široký tým zdravotnických pracovníků od ošetřujícího lékaře a neurologa přes fyzioterapeuta, ergoterapeuta, logopeda až po psychologa.

Nejdůležitějším bodem v boji proti civilizačním onemocněním, kam řadíme i cévní mozkovou příhodu, je prevence. V rámci prevence bychom se měli snažit minimalizovat množství výše zmíněných ovlivnitelných rizikových faktorů.

Základem je úprava jídelníčku s omezením živočišných tuků, soli a cholesterolu. Dalším bodem prevence je omezit kouření, případně úplně přestat. V neposlední řadě se doporučuje pravidelná pohybová aktivita alespoň 4× týdně v délce alespoň 40 minut.

Nezapomínejte ani na pravidelné prohlídky u svého praktického lékaře (alespoň od 50 let věku).

Ukázky cvičení po CMP

Cévní mozková příhoda - Vše o zdravíCévní mozková příhoda - Vše o zdravíCévní mozková příhoda - Vše o zdravíCévní mozková příhoda - Vše o zdraví

Autor: FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o., PrahaZdroje: Tomek Aleš, 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Studijní přednášky.Kolář Pavel et al., Rehabilitace pro Klinickou praxi.

www.cmp.cz

obrazová příloha:http://www.geocaching.cz/uploads/monthly_04_2017/blogentry-8854-0-65898500-1492086453.png

Cévní mozková příhoda

Cévní mozková příhoda (CMP), lidově mrtvice, je velmi častý a závažný stav. Po srdečních a nádorových onemocněních je třetí nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích a stále častěji postihuje i mladší věkové kategorie.

Při CMP dochází k náhlému přerušení průtoku okysličené krve v určité části mozku, což vede k jeho závažnému a nevratnému poškození. Jedná se o akutní stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc a čas při tom hraje zásadní roli.

Cévní mozkové příhody můžeme rozdělit na dva typy:

  • Hemoragické, při kterých dochází ke krvácení do mozku. Hemoragické CMP tvoří přibližně 20 % všech mozkových příhod.
  • Ischemické, u nichž je příčina podobná jako u srdečního infarktu s tím rozdílem, že k uzávěru cévy dochází v mozku, nikoli v srdci. Ischemické CMP tvoří zhruba 80 % CMP.

Nejčastější příčinou ischemické cévní mozkové příhody je kornatění (ateroskleróza) mozkových tepen, obvykle v kombinaci s vysokým krevním tlakem (hypertenzí) a srážením krve v cévách (trombózou), způsobit ji může i vmetení krevní sraženiny (embolie).

Příznaky CMP

Pokud je přerušen přísun okysličené krve do mozku, jsou následky okamžitě viditelné. S každou další minutou, kdy mozek není dostatečně zásoben okysličenou krví, stoupá rozsah jeho poškození.

Mezi nejčastější příznaky CMP patří:

  • slabost až ochrnutí nebo porucha citlivosti části těla (postižený např. není schopen zvednout ruku a nohu);
  • ochrnutí poloviny obličeje a pokles koutku úst;
  • potíže s mluvením či porozuměním řeči (člověk může působit až zmateným dojmem);
  • porucha rovnováhy a koordinace pohybů;
  • náhle vzniklá a nevysvětlitelná závrať, nutkání na zvracení nebo zvracení;
  • silná bolest hlavy (typická pro mozkové krvácení);
  • porucha ostrosti vidění, dvojité vidění, výpadky zorného pole;
  • potíže se stáním na místě nebo s chůzí.

Někdy může dojít pouze ke krátkodobému přerušení zásobení krví. Pak nemusí být mozková tkáň poškozena a příznaky rychle samy vymizí. Ani tyto stavy se však nesmějí podceňovat a je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, protože přechodná mozková příhoda (TIA – transitorní ischemická ataka) může být předzvěstí daleko závažnějšího cévního onemocnění mozku.

Diagnostika

Při cévní mozkové příhodě hraje čas obrovskou roli. Čím déle je omezen přísun okysličené krve do mozku, tím větší poškození mu hrozí.

Při podezření na vznik akutní CMP je proto třeba vždy okamžitě volat zdravotnickou záchrannou službu – 155. Každý pacient s akutní CMP, i když se u něj projevují jen mírné příznaky, musí být považován za kriticky nemocného a měl by být odvezen do nemocnice, která disponuje iktovou jednotkou nebo iktovým týmem (iktus = mozková příhoda).

Při příjezdu do nemocnice jsou u něj provedena tato vyšetření:

  • měření krevního tlaku
  • měření saturace krve kyslíkem
  • neurologické vyšetření
  • laboratorní vyšetření
  • CT nebo MRI vyšetření mozku
  • EKG
  • ultrazvukové vyšetření mozkových tepen, popř. jiné cévní vyšetření

Podle závěrů vyšetření je zahájena samotná léčba, která kromě snahy o zprůchodnění mozkových tepen nebo o zastavení krvácení sestává i z řady dalších podpůrných opatření. Lékaři se snaží také o to, aby se CMP nevrátila – riziko opakování příhody v následujících 30 dnech dosahuje okolo 10 %.

Prevence CMP

Hrozbu mozkové příhody zvyšuje mnoho vlivů, které označujeme jako rizikové faktory. Některé z nich, jako je např. vyšší věk nebo dědičné předpoklady, sami nemůžeme ovlivnit. Jiné rizikové faktory však může pomoci snížit zdravý jídelníček, pravidelný pohyb, střídmá konzumace alkoholu, nekuřáctví nebo správná tělesná hmotnost. Mezi ovlivnitelné faktory patří mj.:

Tyto rizikové faktory vyžadují také pravidelné lékařské kontroly a správně nastavenou léčbu. Proto je důležité nezapomínat na primární prevenci, tj. na pravidelné návštěvy u praktického lékaře a dalších specialistů. Díky prevenci se můžeme riziku vzniku CMP zcela vyhnout nebo ho významně snížit.

Zajímavé:  Genitální opar u mužů - vše o zdraví

Léčba CMP

Léčba musí být zahájena co nejrychleji od výskytu prvních příznaků. Zcela zásadní roli proto hraje čas, ve kterém se pacient s CMP dostane do nemocnice. Každá minuta navíc může znamenat závažné následky.

Standardní léčbou CMP je trombolýza – léčebný proces, během kterého je pacientovi do žíly aplikována látka, jež rozpouští krevní sraženiny. Donedávna lékaři předpokládali, že doba, po kterou se dá cévní mozková příhoda začít léčit trombolýzou, činí pouze 4,5 hodiny od prvních příznaků.

Jak ovšem ukazují nejnovější studie, doba, po kterou má smysl trombolýzu provádět, může být až 9 hodin od prvních příznaků.

Mechanická trombektomie neboli mechanické zprůchodnění cév mozku pomocí speciálního katétru může být provedeno až do 6 hodin od prvních příznaků, není však vhodné pro každého.

I pozdější příjezd do nemocnice má své opodstatnění, nejvíce ale lékaři mohou pomoci právě těm, kdo dorazí včas. Pokud pacient příznaky mrtvice podcení, může dojít k mnohem rozsáhlejšímu a závažnějšímu poškození mozku.

Cílem léčby je plné uzdravení pacienta a minimalizace poškození do takové míry, aby byla zachována soběstačnost pacienta a byl možný jeho návrat do běžného života. Přibližně 30 % pacientů po CMP však zůstává nesoběstačných a většina z nich vyžaduje institucionální péči.

U pacientů, kteří již mozkovou mrtvici prodělali, je nejdůležitější zabránit jejímu opakování (recidivě). Již během hospitalizace je jim nastavena nejvhodnější léčba, tzv. sekundární prevence, která zahrnuje užívání léků.

Nejčastěji jde o tzv. antiagregancia (léky zabraňující shlukování krevních destiček) či antikoagulancia (léky snižující srážlivost krve), popřípadě další specifické léky. Samozřejmostí je i doporučení stran úpravy životosprávy.

CMP a fibrilace síní

U pacientů, kteří trpí fibrilací síní, je riziko vzniku CMP až 5× vyšší. Je to z toho důvodu, že ve špatně se stahujících srdečních síních může vzniknout krevní sraženina, která se následně dostane do mozkových cév. Toto riziko lze snížit zhruba o dvě třetiny pomocí vhodné protisrážlivé (antikoagulační) léčby.

Nejběžnějšími léčivy užívanými k prevenci cévní mozkové příhody spojené s fibrilací síní jsou antagonisté vitaminu K. Tyto léky snižují tvorbu některých z tzv. srážecích faktorů – bílkovin, které jsou v krvi zodpovědné za vznik sraženiny.

Při podávání antagonistů vitaminu K je nutné pravidelně z odběru krve kontrolovat, zda je výše dávky správná.

Na jejich protisrážlivý účinek totiž působí různé vlivy, jako je konzumace určitých potravin (především zeleniny obsahující vysoké množství vitaminu K), pití alkoholu nebo užívání jiných léků.

Kromě těchto léků se v profylaxi tromboembolických a trombotických příhod užívají také nová perorální antikoagulancia (tzv. NOACs), jejichž výhodou je mj. zanedbatelné riziko potravinových interakcí, nižší výskyt závažných krvácení, rychlejší nástup účinku a celkové zjednodušení léčby.

Cévní mozková příhoda – jak ji poznat a jak se jí bránit

Cévní mozková příhoda je jednou z obávaných nemocí. Mnohdy s sebou přináší trvalé zdravotní následky a někdy i smrt. Naštěstí se jí můžeme bránit. Obrana spočívá v prevenci a včasném poznání této obávané nemoci.

Co je cévní mozková příhoda?

Cévní mozková příhoda je akutní onemocnění, během něhož je tok krve do části mozku snížen nebo zcela přerušen. Mozkové buňky odumírají. Jelikož nervová tkáň není schopná regenerace, vzniká nevratné poškození mozku. Poškození mozku je podle rozsahu a podle místa postižení. Ustoupí-li neurologické příznaky cévní mozkové příhody do 24 hodin, jedná se o tzv.

tranzitorní ischemickou ataku, TIA, poškození není trvalé. Uzdravení záleží na míře poškození mozku, včasnosti léčby a rehabilitaci. V mnoha případech může být nemocný zcela vyléčen, v mnoha případech si odnese trvalé následky a v některých případech nemocný nepřežije.

Úmrtnost na cévní mozkovou příhodu je zhruba 20%, k tomu přispívá skutečnost, že nemocný může cévní mozkovou příhodu prodělat opakovaně.

  • Rizikové faktory cévní mozkové příhody
  • Příznaky cévní mozkové příhody
  • Jak poznáme cévní mozkovou příhodu?
  • Co můžeme udělat pro postiženého cévní mozkovou příhodou?

Cévní mozkové příhodě nejčastěji předchází ucpání přívodové tepny krevní sraženinou. Je několik rizikových faktorů, přičemž žádný z nich není většinou schopen sám vyvolat nemoc. Pro vznik cévní mozkové příhody je potřeba působení několika faktorů. Mezi tyto faktory patří nadváha a obezita, nedostatek pohybu, nadměrný příjem alkoholu, vysoký krevní tlak, kouření, vysoká hladina cholesterolu, diabetes, nemoci srdce a cév, spánková apnoe, výskyt cévní mozkové příhody v rodině, věk nad 55 let, závislost na drogách, jako je kokain, amfetamin. Při cévní mozkové příhodě dochází k motorickým a smyslovým poruchám, které mohou mít pestrou paletu příznaků. Avšak u 5 % nemocných je cévní mozková příhoda bez příznaků. Mezi příznaky patří ochrnutí, dezorientace v čase a místě, bolest hlavy, poruchy chůze, poruchy citlivosti, zmatenost, agresivita, špatná koordinace pohybů, závratě, obrna, poruchy řeči, povislý koutek úst či spadlé oční víčko, pocit mravenčení, zvracení, dvojité vidění, někdy slepota, někdy oslepnutí na jedno oko, krátkodobá ztráta vědomí či bezvědomí. Cévní mozkovou příhodu poznáme na první pohled. Nemocný je zmatený, dezorientovaný v místě a v čase, má povislý koutek a jazyk na jedné straně úst, někdy mu mohou samovolně vytékat sliny. Má poruchu řeči, není schopen správně artikulovat. Budeme-li mu trochu rozumět, bude si stěžovat na poruchu zraku, rovněž nebude schopen hýbat částí těla. Může být také úplně nehybný, bude vnímat vše, co se kolem něho děje, nebude však schopen promluvit. V některých případech dojde k poruše citlivosti a k pocitu mravenčení. Lehčí forma nemoci se projevuje závratěmi, bolestí hlavy, zvracením, poruchou rovnováhy a rozmazaným či dvojitým viděním. Při podezření na cévní mozkovou příhodu je dobré udělat rychlý test. Požádejte nemocného, ať se usměje či vycení zuby nebo vyplázne jazyk, nedokáže to. Požádejte nemocného, ať udrží ruce rovnoměrně vzpažené před sebou, nedokáže to, při cévní mozkové příhodě mu bude jedna ruka klesat. Požádejte nemocného, aby řekl jednoduchou větu, nedokáže to, bude komolit slova nebo nebude vůbec schopen říci větu. Lékaři stanovují diagnózu podle anamnézy a podle jednoduchého neurologického vyšetření. Potom následuje podrobnější diagnostika pomocí CT, což je počítačová tomografie a někdy i pomocí MNR, což je magnetická rezonance. Podrobnější vyšetření určí velikost postižení mozkové tkáně, zda jde o ischémii či krvácení a také prognózu v léčbě nemocného.

O osudu nemocného rozhodují minuty, čím dříve se dostane do nemocnice, tím menší budou následky poškození mozku. Nemocnému zavolejte co nejdříve lékařskou pomoc, počkejte s nemocným na příjezd záchranné služby. Do doby příjezdu pomoci hlídejte stav nemocného a popište záchranářům rychle a stručně přesný sled událostí, což je velmi důležité pro určení správné diagnózy.

Pokud je nemocný při vědomí, uložíme ho do polohy vleže na zádech s mírně podloženou hlavou a nataženými dolními končetinami. Mluvíme na nemocného a kontrolujeme stav jeho vědomí. Je-li nemocný v bezvědomí a současně nedošlo k zástavě dechu ani srdce, uložíme ho do stabilizované polohy.

Při zástavě srdeční činnosti je nutné provádět do příjezdu záchranné služby nebo do nabytí vědomí nemocného masáž srdce.

Proč je dobré mít jedno číslo tísňového volání pro celou EU?

Ve většině případů musí člověku zasaženému cévní mozkovou příhodou zavolat pomoc jeho okolí. Problém nastane, pokud je postižený sám. Má-li nemocný v mobilu nastaveno tísňové volání, stačí ho v případě potřeby jen zmáčknout.

Není-li nehybný, je tato možnost v případě cévní mozkové příhody k nezaplacení. Záchranáři najdou nemocného, přestože není schopen se vyjadřovat a říci, kde je.

Operátor předá dané záchranné složce informace o poloze nemocného, polohu jeho mobilního telefonu.

Léčba cévní mozkové příhody

Po převozu do nemocnice jsou pacienti umístěni na jednotkách intenzivní péče, JIP, kde jsou jim zajištěny základní životní funkce, krevní oběh a dýchání, a podávány léky na podpoření krevního oběhu mozkovou tkání a na snížení otoku mozku.

Mezi tyto léky patří zejména látky na rozpuštění krevní sraženiny v cévě mozku, která cévní mozkovou příčinu způsobila nebo naopak léky na zastavení krvácení.

Při masivním krvácení, které je chirurgicky přístupné, je nutná operace a zástava krvácení.

Při cévní mozkové příhodě je klíčovou součástí léčby včasná, pravidelná a dostatečná rehabilitace, která začíná již na JIP.  Rehabilitace na JIP spočívá v polohování nemocného a v jednoduchém cvičení. Cílem je prevence ztráty svalové hmoty a pozdější co největší soběstačnost nemocného.

Většina pacientů se sice uzdraví, spousta z nich se však musí znovu učit úkony běžného života. Musejí se znova učit mluvit, chodit, číst, psát, osobní hygienu a další úkony. Při velmi těžkých formách cévní mozkové příhody je nemocný navzdory rehabilitace odkázán na péči druhých.

Při těžkých formách tohoto onemocnění je nemocný ochrnutý, má poruchu řeči, myšlení i zraku.

Novinka v léčbě cévní mozkové příhody

Novinka v léčbě cévní mozkové příhody se jmenuje stentretriever. Jedná se o nástroj, který se skládá z drátků a vzdáleně připomíná miniaturní rybářský podběrák. Drátky je možné svinout do velmi tenké hadičky, do katétru. Speciálně vyškolený lékař dokáže zavést stentretriever skrz tepnu v třísle až do postižené cévy v mozku.

V mozku se stent rozvine a lékař se snaží do něj nabrat krevní sraženinu, která ji ucpala, a vytáhnout ji ven. Stentretriever pomohl mnoha nemocným, zachránil je nejen od smrti, ale i od doživotního upoutání na lůžko v důsledku ochrnutí.

Zajímavé:  Dlouhodobý průjem - vše o zdraví

Ne však vždy může stentretriever pomoci, zda může nemocnému pomoci nebo ne, záleží na výsledcích lékařských vyšetření.

Prevence cévní mozkové příhody Základní složkou prevence je dodržování zásad zdravé výživy. Jedná se o vyváženou pestrou stravu s dostatkem všech potřebných látek. V jídelníčku by neměly chybět zdroje vlákniny, což jsou luštěniny, celozrnné obiloviny, ovoce a zelenina.

Jídelníček by neměl obsahovat nadbytek sacharidů, nadbytek tuků ani nadbytek soli. Na jídelníčku by se neměly objevit ztužené rostlinné tuky, levné tuky obsahující trans mastné kyseliny ani potraviny s velkým množstvím chemických látek, jako jsou různé zvýrazňovače barvy, chuti a další.

 K prevenci cévní mozkové příhody patří také udržování fyziologické tělesné hmotnosti a aktivní životní styl.

Aktivní životní styl zahrnuje pravidelný pohyb, mezi který se řadí rychlá chůze, nordic walking, zanechání kouření, vyvarování se nadměrného pití alkoholu, procházky přírodou, práce na zahrádce, návštěva různých kulturních a společenských akcí, zájmová činnost, setkávání se s přáteli, dostatek spánku a odpočinku i správné zvládání stresu.

Dalším preventivním opatřením je hlídat si krevní tlak a nechat si ho alespoň jednou za rok změřit. Vysoký krevní tlak je jedním z významných rizikových faktorů vzniku cévní mozkové příhody. Zdroj: http://nemoci.vitalion.cz/cevni-mozkova-prihoda/ http://www.novinky.cz/zena/zdravi/375005-nova-zbran-na-mozkovou-mrtvici.html http://ona.idnes.cz/mozkova-mrtvice-02i-/nemoci.aspx?c=A071213_142605_nemoci_bad http://www.ulekare.cz/clanek/pet-varovnych-priznaku-mozkove-mrtvice-poznate-je-17892 http://www.rehabilitace.info/zdravotni/mrtvice-nebo-i-slaba-mrtvicka-jake-jsou-priznaky/ http://www.prvni-pomoc.com/mozkova-mrtvice-mozkovy-infarkt http://europa.eu/youreurope/citizens/travel/safety/emergency/faq/index_cs.htm

Vloženo 15. 8 2015

Stavy po cévní mozkové příhodě – příznaky a doporučená léčba

Editor: MUDr. Peter Bednarčík, CSc. | 11 listopadu 2019

Máte ochablou či znecitlivělou tvář, ruku nebo nohu? Nejste schopni normálně artikulovat, ztrácíte rovnováhu? Může jít o mozkovou mrtvici, u které lidé příznaky často podcení. Včasné rozpoznání, první pomoc a okamžitý transport do nemocnice může postiženému zachránit nejen život, ale také schopnost pohybu a mluvení.

Cévní mozková příhoda (CMP, ictus, iktus, mozková mrtvice nebo také mozkový infarkt) je náhle vzniklé poškození mozku. Podle mechanismu vzniku se dělí na cévní mozkovou příhodu ischemickou a hemoragickou.

Ischemická cévní mozková příhoda vzniká následkem uzávěru mozkové tepny. K tomu dochází na podkladě trombózy nebo embolie.

Hemoragická cévní mozková příhoda vzniká na podkladě krvácení z mozkové cévy.

Vždy jde o akutní stav, který vyžaduje neodkladnou lékařskou pomoc. Onemocnění patří mezi nejčastější příčiny úmrtnosti na světě.

K projevům patří slabost až ochrnutí jedné strany těla, náhlé potíže s viděním, silná bolest hlavy, potíže s mluvením, potíže s porozuměním řeči a další.

Snadná pomůcka pro rozpoznání základních příznaků je FAST test. Jde o zkratku anglických slov Face (projevy na obličeji – například pokleslý koutek), Arm (paže – neschopnost udržet předmět), Speech (řeč – neschopnost mluvit), Time (čas – značí, co nejrychlejší transport do nemocnice).

Mezi rizikové faktory vzniku patří:

  • vysoký krevní tlak,
  • nedostatek pohybu,
  • zvýšená hladina cholesterolu,
  • kouření,
  • cukrovka,
  • nadváha.

Léčba cévní mozkové příhody – zbavte se potíží

Léčba cévní mozkové příhody v akutním stádiu je zaměřená na udržení vitálních funkcí, protiedémovou terapii, případnou trombolytickou léčbu a normalizaci krevního tlaku.

Po stabilizaci životních funkcí je zahájena rehabilitace. Postupuje se od rehabilitačního ošetřování přes pasivní rehabilitaci k aktivnímu cvičení.

Do rehabilitačního procesu vedle fyzioterapeuta se zapojuje též logoped a ergoterapeut.

Vhodnou metodou, jak předejít mozkové mrtvici, je pravidelné cvičení, omezení tuků, cukrů a alkoholu.

V rámci rehabilitace hraje významnou roli 3D pulzní terapie Biomag, která pomáhá řešit potíže spojené s cévní mozkovou příhodou. Jejím cílem je zlepšit metabolické podmínky pro normální funkci nervových buněk a podpořit další pohybovou a jinou rehabilitaci.

Vysvětlení vybraných pojmů:

  • Ergoterapie – metoda léčby a rehabilitace nemocných pomocí vykonávání přiměřené práce, která umožňuje zlepšit jejich fyzický i psychický stav a poskytuje i sociální uplatnění.
  • Trombóza – děj, při kterém dochází ke sražení krve za vzniku trombu.
  • Embolie – vmetení, zaklínění vmetku (embolu) v cévách vedoucí k jejich ucpání a následné nedokrevnosti (ischemii) příslušné části těla (mozek, plíce, končetina).

Základním principem působení 3D pulzní terapie Biomag je generování elektromagnetických pulzů. Tyto pulzy přes oděv i přes celou hloubku tkáně pronikají až do místa cílené aplikace. Pulzy mají speciálně vyvinuté biotropní parametry (například frekvenci, tvar, intenzitu) tak, aby co nejlépe ovlivňovali různé zdravotní potíže.

Pro tuto léčbu na principu elektromagnetických pulzů se obecně používá pojem pulzní magnetoterapie (v angličtině se obvykle používá zkratka PEMF).

Patentovaná 3D technologie Biomag navíc zajišťuje přesnější a nerušený tvar pulzů, zvyšuje výkon a pulzy díky ní mohou působit z různých stran. Jedná se tak o zcela novou a unikátní medicínskou technologii na trhu.

Jaké jsou výhody terapie v případě cévní mozkové příhody?

  • Svým vasodilatačním efektem na prekapiláry a kapiláry významně pomáhá zlepšovat mikrocirkulaci.
  • Zajišťuje přísun kyslíku a živin do postižených oblastí mozku.
  • Působí proti otokům.
  • Díky jednoduchému ovládání lze aplikovat i v domácí péči.
  • Jedná se o řešení bez léků.
  • Jde o neinvazivní metodu.

3D terapie Biomag a její účinky – vysvětluje MUDr. Peter Bednarčík, CSc

Účinky pulzní terapie – vědecké studie

Klinicky nejvýznamnější účinky 3D pulzní terapie Biomag u pacientů po cévní mozkové příhodě spočívají zejména v jejím vazodilatačním a hojivém efektu.

Pozitivní efekty aplikací pulzního magnetického pole (PEMF) dokládají klinické studie od významných autorit a renomovaných institucí.  Nejnovější seznam těchto klinických studií naleznete na této stránce. Kontaktujte nás a rádi vám pomůžeme snadno se orientovat v těchto odborných datech.

Na našem oddělení je aplikace magnetického pulzního pole velmi dobře využívána. Oceňujeme možnost aplikace nejen dle čísel programu, ale i možnost vytváření vlastních programů. Přístroj je malý, dobře se ovládá, ovládání je jednoduché, při velmi dobrém výkonu.

Fakultní nemocnice Na Bulovce Praha – Oddělení léčebné rehabilitace

Léčení pulzním magnetickým polem v našich lázních používáme více než 10 let. Přístroje Biomag používáme jak v rámci rehabilitační, tak lázeňské léčby. Kombinace magnetoterapie s jinými rehabilitačními metodami je velice výhodná, neboť dochází ke sčítání účinků magnetoterapie s jinými metodami (účinku proti bolesti, proti otoku, regeneračního účinku a myorelaxačního).

Anenské slatinné lázně – Lázně Bělohrad

S přístrojem jsme spokojeni, dobrá je i manipulace s aplikátory a léčebné výsledky. Odezva od pacientů je kladná. Frekvence využití je zhruba 50 aplikací týdně.

Masarykova městská nemocnice, Jilemnice

Môj manžel bol po silnej mozgovej príhode vo vážnom stave. Pristroj si veľmi obľúbil, denne používal a stav sa mu zlepšoval.

Mária Krištofová, Proč

Jako masér doporučuji magnetoterapii svým klientům. Vynikající výsledky jsou u zádového svalstva, které je ztuhlé nachlazením, průvany. Dále u kojenců s dětskou mozkovou obrnou, u stavů po cévních mozkových příhodách, zmrzlých ramen …

Lenka Vidurková, Vracov

Jsem 5 let po mozkové cévní příhodě. Následkem mi zůstalo ochrnutí pravé strany těla. Rehabilitací a lázeňskou léčbou zlepšení. Pouze pravá ruka, částečně pravá noha zůstaly méně funkční. Používáním přístroje Biomag mohu prohlásit zlepšení.

Ivan Boreš, Prachatice

*Informační dodatek: Výsledky terapie mohou být individuální a nemusí tak vždy odpovídat zde zveřejněným zkušenostem.

Lékaři a naši další klienti využívají pulzní terapii Biomag také na tyto onemocněnía potíže:

  • Diabetes
  • Bolesti páteře
  • Bércové vředy
  • Vysoký tlak
  • Karpální tunel
  • Artrózy kloubů
  • Další potíže

Rezervujte si vyzkoušení 3D pulzní terapie Biomag – Nyní za akční cenu

Společnost Biomag Medical s.r.o. poskytuje prostřednictvím certifikovaných partnerů možnost vyzkoušení 3D pulzní terapie Biomag po celé České Republice.

Cílem je, aby se každý mohl s přístroji a terapií seznámit a osobně ji otestovat. Cena této služby se pohybuje obvykle okolo 1 800,- Kč, podle vzdálenosti od nejbližšího partnera Biomag.

Využijte tuto možnost a vyzkoušejte patentovanou 3D pulzní terapii u vás nebo u nejbližšího partnera Biomag. Nyní zcela bezplatně!

CMP – FNUSA

PRVNÍ MINUTY, HODINY A DNY S CMP

Tato kapitola je věnovaná zejména blízkým pacienta a provede Vás všemi kroky, které podstoupí pacient od příjezdu do nemocnice.

JAKÁ JE PÉČE O PACIENTA PRVNÍ MINUTY PO PŘÍJEZDU DO NEMOCNICE?

Pacienta přiveze rychlá záchranná služba na pracoviště Kliniky zobrazovacích metod, kde je již připraven náš specializovaný tým z jednotky intenzivní péče (JIP) 1. neurologické kliniky (lékař, sestra, sanitářka).

Po příjezdu pacienta okamžitě vyšetří neurolog a sestra provede odběry nezbytné pro zahájení léčby. Poté provedeme CT mozku a CT angiografii (viz Zobrazovací metody), díky kterým zjistíme, zda se skutečně jedná o cévní mozkovou příhodu, dále jen CMP.

V případě potvrzení CMP zahájíme co nejdřív léčbu na JIP 1. neurologické kliniky. Pokud je to možné, podáme pacientovi nitrožilně trombolýzu (lék, který dokáže rozpustit krevní sraženinu, která způsobila mozkovou mrtvici).

V některých případech trombolýzu podáváme přímo na CT, aby se zkrátil čas od vzniku příznaků po zahájení léčby.

JAKÁ VYŠETŘENÍ PACIENT PODSTOUPÍ PO PŘEVOZU NA JIP?

Pacienta uložíme na monitorované lůžko a natočíme EKG, které snímá srdeční rytmus (slouží k zachycení nepravidelných srdečních rytmů, tzv. arytmií), dále změříme krevní tlak (pokud je vysoký, zahájíme léčbu léky na snížení krevního tlaku), saturaci krve kyslíkem a pro lepší komfort pacienta zavedeme močový katétr.

JAK ROZHODNEME O ZPŮSOBU LÉČBY?

Před zahájením léčby musíme od rodiny nebo z dostupné dokumentace ověřit, zda není k podání trombolýzy žádná překážka (kontraindikace). Překážkou je např. porucha srážení krve, nízký počet krevních destiček, operace v posledních měsících, závažné onkologické onemocnění nebo užívání některých léků: např. warfarinu, nebo nových orálních antikoagulancií jako Xarelto, Pradaxa či Eliquis.

V případě, že kontraindikace neexistuje a pacient se dostal do nemocnice včas, zahájíme léčbu trombolýzou.

Zajímavé:  Angína léčba - vše o zdraví

JAK PROBÍHÁ LÉČBA TROMBOLÝZOU?

Intravenózní (nitrožilní) trombolýzu podáme pacientovi formou 1 hodinové infúze do žíly na horní končetině. Trombolýza musí být podána do 4,5 hodiny od vzniku příznaků. Čím dříve je podána, tím lepších výsledků můžeme dosáhnout.

JAK LÉČÍME PACIENTY, KTERÝM NELZE PODAT TROMBOLÝZU?

U některých pacientů není efekt trombolýzy dostatečný, anebo jim z výše uvedených důvodu nemůže být podána. Proto u některých těchto pacientů přistupujeme k tzv. intervenčnímu výkonu přes tepnu v třísle (výkon se označuje jako tzv.

mechanická rekanalizace nebo trombektomie). Tento výkon musí být zahájen do 6 hodin od začátku příznaků a provádí ho radiolog na tzv. angiosále, který je součástí moderního vybavení naší neurologické JIP.

Pacienta během zákroku utlumíme nebo uspíme, nemusí se tedy obávat žádné bolesti.

„Jaké informace od rodiny potřebujeme v první fázi péče o pacienta?Zejména v akutní fázi léčby je nezbytná spolupráce a komunikace s rodinou.

Potřebujeme vědět, s čím se pacient léčí, jaké léky užívá, jaký byl jeho stav před cévní mozkovou příhodou a kdy se objevily první příznaky.

Proto prosíme rodinu, aby co nejdříve doručila ošetřujícímu personálu zdravotnickou dokumentaci a informace o užívaných lécích.“

JAK A KDY ZJISTÍME, ŽE BYLA LÉČBA ÚČINNÁ?

Již v průběhu prvních hodin zjistíme závažnost proběhlé příhody a také dosažený efekt léčby. Pokud jsme podali trombolýzu, nebo provedli intervenční výkon, uděláme po 24 hodináchpacientovi kontrolní CT nebo MRI mozku, které odhalí rozsah poškození mozku a případné komplikace.

JAK POKRAČUJE NÁSLEDNÁ PÉČE NA JIP?

V případě, že kontrolní CT dopadne dobře (není přítomné zakrvácení ani rozsáhlý mozkový infarkt), zahájíme tzv. sekundární prevenci protidestičkovými léky (Aspirin, Trombex). Ta působí na krevní destičky a snižuje riziko opakování mozkové příhody. Jestliže je rozsah mozkového infarktu větší, odložíme počátek této léčby o několik dní až týdnů.

Pacientovi na JIP také nepřetržitě monitorujeme EKG, které slouží k odhalení nepravidelnosti srdečního rytmu. Ta může být jednou z příčin CMP (nejčastěji se jedná o tzv. fibrilaci síní). Pokud zachytíme fibrilaci síní, zahájíme odlišnou léčbu tzv. antikoagulačními léky (jako je warfarin anebo nová orální antikoagulancia, tzv. NOAKy).

PROČ SE ZAPOJIT DO KLINICKÉHO VÝZKUMU A CO TO OBNÁŠÍ?

Na naší klinice také probíhá intenzivní klinický výzkum, díky kterému můžeme neustále zlepšovat péči o pacienty s CMP. Veškerý výzkum je schválený Etickou komisí Fakultní nemocnice u sv. Anny a podléhá přísné legislativě ČR a Evropské unie.

Klinický výzkum často srovnává nová, účinnější léčiva či postupy oproti standardním. Ve skutečnosti všechny postupy, které používáme v současné době k léčbě, prošly „testováním na pacientech“ v minulosti a teprve, pokud se ukázaly jako účinné, tak byly zavedeny do běžné praxe.

Pokud pacient poté, co ho lékař seznámí se studií, souhlasí se svým zařazením do výzkumného projektu, podepíše tzv. informovaný souhlas. V případě, že je pacient v bezvědomí anebo hůře komunikuje, může o jeho zařazení do studijních protokolů rozhodnout i osoba blízká.

Zařazením se do výzkumného projektu nám pacient pomáhá zavést do běžného užívání léky, které jsou pro pacienty šetrnější a účinnější.

Pacient zařazený do výzkumu může být pozván na návštěvu ve specializované ambulanci naší kliniky a to i po propuštění z nemocnice. Studijní tým (lékař a sestra) mohou provádět vyšetření (např. oděr krve), která jsou součástí protokolu studie a získaná data vkládají do databází, které slouží pro přesné sledování účinku nového léku nebo nového postupu.

Výhoda účasti pacientů ve studii je, že klinická péče je často standardizovaná napříč řadou zemí a pacienti mají zajištěnu kvalitu péče na vysoké úrovni.

Bylo zjištěno, že pacienti, kteří se účastní výzkumu, mají obecně lepší prognózu než pacienti, kteří se neúčastní a to bez ohledu na to, jakou léčbu pacienti ve výzkumu dostávají.

Relativní nevýhoda účasti pacientů je, že někdy jsou vyžadované lékařské kontroly navíc oproti tomu, co by pacient podstoupil v rámci běžné klinické péče (někteří pacienti toto ale považují spíše za výhodu).

PACIENT MÁ PO CMP PORUCHU POLYKÁNÍ – CO TO ZNAMENÁ?

Závažnější cévní mozkové příhody mohou mít jako následek poruchu polykání, tzv. dysfagii. Vzhledem k hrozícímu riziku zaskočení sousta provádíme diagnostiku této poruchy do 24 hodin od hospitalizace a zahajujeme okamžitou terapii.

Další informace se dočtete v kapitole Dysfagie.

KDY JE ZAHÁJENA REHABILITACE?

Rehabilitaci, která je velmi důležitým prvkem péče o pacienta, zahajujeme již v prvních 24 hodinách od vzniku CMP. Cílem je brzká vertikalizace pacienta (posazení, postavení) a prevence komplikací spojených s upoutáním na lůžko.Další informace se dočtete v kapitole Rehabilitace.

„Kdy a kde je možné pacienta po přeložení z JIP navštívit?Po stabilizaci stavu a v případě, že již není nutná monitorace na lůžku JIP, pacienta přeložíme na standardní oddělení 81 v 1. patře nebo 82 v 5. patře (nová budova B1). Návštěvní a konzultační hodiny na oddělení jsou každý den od 14:00 do 18:00 hodin.“

JAKÁ VYŠETŘENÍ PACIENT PODSTUPUJE PO PŘELOŽENÍ Z JIP?

V prvním týdnu doplníme nezbytná vyšetření, pomocí kterých se snažíme zjistit příčinu CMP. Pacientovi pečlivě monitorujeme a léčíme krevní tlak a sledujeme hladinu cukru v krvi. Také provádíme odběry zaměřené na kompenzaci diabetu a hladinu tuků v krvi (tzv. lipidogram).

Dále je doplněno vyšetření srdce ultrazvukem (tzv. ECHO srdce). Standardně provádíme hrudní ECHO srdce, avšak u některých pacientů je nezbytné doplnit i tzv. jícnové ECHO srdce, které umožní pohled na srdce přes jícen zezadu.

Díky tomuto vyšetření můžeme odhalit patologické útvary v srdečních síních nebo patologický zkrat mezi pravou a levou síní, které nejsou na hrudním ECHO srdce dobře odhalitelné. Dále provádíme sledování srdečního rytmu (tzv. EKG Holter). Pacient standardně podstoupí 24 hodinové monitorování.

U pacientů s podezřením na srdeční arytmii prodlužujeme monitoraci na 7 až 28 dní.

Nadále pokračujeme v rehabilitaci, ergoterapii a případné terapii dysfagie.

Popsané diagnostické a léčebné postupy nemusí být uplatněny u všech pacientů. Vždy záleží na konkrétním případu a rozhodnutí ošetřujícího lékaře. Naším cílem je nezatěžovat pacienta zbytečnými vyšetřeními.

JAK DLOUHO TRVÁ HOSPITALIZACE?

Délka hospitalizace se odvíjí od závažnosti neurologického stavu a případných komplikací. Hospitalizace v Komplexním cerebrovaskulárním centru v naší nemocnici stejně jako v jiných nemocnicích je zaměřena na léčbu v prvních hodinách a dnech po cévní mozkové příhodě.

Řada pacientů ale vyžaduje delší pobyt v nemocnici. Pokud tedy pacient vyžaduje hospitalizace delší než 7-10 dní, je nezbytné ve spolupráce s naší sociální pracovnicí a ošetřujícím lékařem zorganizovat následnou hospitalizaci, často v zařízení mimo naší nemocnici.

Pacienty s lehkou formou cévní mozkové příhody hospitalizujeme na naší klinice 5-7 dnů. V případě nejlehčí formy tzv.

 transitorní ischemické ataky (TIA) může být hospitalizace ještě kratší (2-3 dny). Pokud u nich není přítomné neurologické postižení, mohou jít pacienti rovnou domů.

Ti, kteří vyžadují pokračování v rehabilitaci, mohou být přeloženi na krátkodobou rehabilitaci (2-3 týdny) na naše rehabilitační odd. 23.

Pacienty se středně závažnou formou mozkové příhody (s částečným omezením hybnosti končetin, omezením soběstačnosti), u kterých je nezbytné pokračovat v rehabilitaci a další péči (ošetřovatelské), přeložíme na oddělení následné péče (např. DRO Nový Lískovec). Zde se délka hospitalizace pohybuje okolo 2-3 měsíců, během kterých ve spolupráci s rodinou plánujeme další péči dle závažnosti stavu.

Pacienti s těžkou formou cévní mozkové příhody, kteří zůstávají upoutání na lůžko, a u kterých je výrazně omezena soběstačnost, bývají přeložení do zařízení sociální péče anebo do hospicové péče.

Následnou péči vyřizuje ve spolupráci s rodinou sociální pracovnice a ošetřující personál. Více se dočtete v kapitole Následná péče.

„Komu a jak podáváme informace o stavu pacienta?Pacient při příjmu podepisuje dokument, ve kterém jsou uvedena jména osob, kterým mohou být podávány informace o zdravotním stavu. Jiným osobám informace podávány být nemohou.

Informace podáváme pouze při osobním rozhovoru, nikoliv telefonicky.V případě, že pacient není schopen vyjádřit souhlas s hospitalizací (porucha vědomí, zhoršené porozumění následkem poruchy řečových funkcí) je o této skutečnosti informován soud.

Informace o zdravotním stavu podáváme pouze nejbližší rodině.“

PSYCHICKÉ ZMĚNY PACIENTA

V průběhu hospitalizace si pacient postupně začíná uvědomovat nejen poruchu řeči a symbolických funkcí (čtení, psaní, početní úkony), ale často také postižení hybnosti. Velkým handicapem jsou také nově vzniklé poruchy paměti.

To vše může přispívat ke změnám nálad, stavům úzkosti či depresivitě.

Nezřídka se objevuje odmítání potravy, vyhýbaní se společnosti a neochota spolupracovat i na činnostech, které by nemocný již byl schopen zvládnout sám (oblékání, hygiena) a aktivní rehabilitace.

Po propuštění do domácí péče nebo jiného zařízení, mohou mít tyto stavy vliv na průběh rekonvalescence a rodinný život pacienta.

Protože z dlouholeté zkušenosti víme, jak všechny tyto nepříznivé okolnosti mohou působit na Váš psychický stav, snažíme se Vás v jakékoliv fázi po CMP podpořit. Ať už se jedná o ošetřujícího lékaře, sestřičky, fyzioterapeuty, či logopeda, můžete se na nás s důvěrou obrátit a svěřit se. Duševní pohoda je jedním z klíčů k uzdravení.

Každý pacient 1. neurologické kliniky a Doléčovacího a rehabilitačního oddělení FNUSA v Novém Lískovci také může využít služeb našeho DobroCentra.

Jedná se o dobrovolnický program nemocnice, v rámci kterého pacienty každý den navštěvují dobrovolníci v zelených tričkách. Pokud pacientovi chybí společnost, dobrovolník si s ním rád popovídá, zahraje deskové hry nebo přečte knížku.

Z ohlasů pacientů víme, že dobrovolníci mají pozitivní vliv na psychický stav a jsou vítaným zpestřením na oddělení.

UŽITEČNÉ ODKAZY

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *