Imunitní systém je soubor buněčných mechanismů nezbytný pro naše přežití. Chrání nás před bakteriemi, viry a dalšími mikroby a působí jako prevence před infekcemi. Představte si imunitní systém jako štít, který vás nonstop chrání před útoky bakterií, virů a parazitů. Každý den se doslova brodíme mořem patogenů a bez IS bychom byli pro bakterie, viry a parazity velice snadnou kořistí.
IS je rozsáhlá síť buněk a tkání neustále hledající nepřátelské organismy v našem těle, které se snaží ničit.
IS dokáže rozlišit naše vlastní buňky od cizích, díky tomu zahájí útok jen proti patogenům, které v našem organismu nemají, co pohledávat. IS dokáže rovněž rozpoznat odstranit naše mrtvé a vadné buňky.
Když IS v rozpoznávaní selhává dochází k tzv. autoimunitním poruchám (celiakie, diabetes typu I, atd.). Hlavním pilířem imunitního systému jsou bílé krvinky.
Bílé krvinky (leukocyty)
Bílé krvinky neboli leukocyty kolují v cévách a neustále hledají patogeny. Jakmile najdou cíl, začnou se množit a vysílat signály do jiných typů buněk, aby dělaly totéž. Centra bílých krvinek jsou v těle uloženy na různých místech a nazýváme je lymfatickými orgány (slezina, mízní uzlina, kostní dřeň, mandle, apendix).
2 hlavní typy leukocytů (bílých krvinek)
Fagocyty
Buňky, které pohlcují jiné buňky, tedy patogeny a mrtvé či odumírající buňky.
Lymfocyty
Pomáhají tělu zapamatovat si minulé útočníky a rozpoznat je, pokud se znovu vrátí. Jsou dva druhy B lymfocyty a T lymfocyty. Díky schopnosti zapamatování si útoků a schopnosti produkce vlastních protilátek se naše imunita neustále zesiluje. Proto jsou dospělí méně nemocní než děti.
Jak funguje imunitní reakce
Jak jsem již psal, IS dokáže prostřednictvím B Lymfocytů rozeznat naše buňky od cizích tzv. antigenů (jakákoli látka, která může vyvolat imunitní odpověď). To provádí detekcí proteinů, které se nachází na povrchu všech buněk.
Jakmile lymfocyty narazí na antigen, začnou produkovat protilátky imunoglobuliny, které označí cizí objekt (bakterie, viry). Imunoglobuliny (protilátky) pouze označují antigeny. Zabíjení je úkolem fagocytů.
Imunitní systém negativně ovlivňuje několik věcí:
- Fyzická a psychická únava spolu s nedostatkem spánku: Vzpomeňte si, co předcházelo vašemu poslednímu nachlazení. Vsadím se, že polovina z vás si vybaví těžký trénink a chatrný spánek. Přesně takové momenty často předchází nemocem. K zajištění správného chodu imunitního systému potřebujeme 8 h spánku kvalitního spánku. Více informací o spánku si přečtěte v předchozím článku…
- Nedostatek vitamínů a minerálů plynoucí především z nezdravého stravování.
- Stres a úzkost: Zde hraje svojí roli starý dobrý kortizol, který potlačuje činnost IS snížením počtu lymfocytů. Krvinek, které bojují s patogeny. Stres negativně působí také na trávicí systém a srdce.
- Kouření a alkohol: Alkohol nepůsobí špatně jen na játra, ale také na střevo, které je hlavním orgánem imunity. Kouření má negativní vliv na cévy, potažmo tedy i na bílé krvinky.
- Nadměrné užívání léků: Mohou snížit funkci lymfocytů (bílých krvinek) a také mohou negativně působit na střevo, jeden z hlavních orgánu imunity.
- Dehydratace: Voda se v našem těle účastní téměř každého procesu a její dostatek pomáhá udržovat zdravé všechny buňky v těle. Zároveň dostatečný přísun tekutin zajišťuje, že se z těla dostanou odpadní látky.
10 způsobů jak posílit imunitní systém
1) Zdravé střevo
Ačkoli to na první pohled nemusí být zřejmé náš gastrointestinální trakt tvoří podstatnou část našeho imunitního systému. Až 70% imunitní buněk se nachází právě ve střevech.
Střeva obsahují jak dobré bakterie, které se podílí na naší imunitě syntézou vitamínů, tak špatné bakterie, které vyvolávají autoimunitní reakce a nemoci. Pro optimální funkci střev je vhodné užívat čas od času probiotika a prebiotika ať už ve formě suplementu nebo v přirozené formě (kimchi, kysané zelí, kefír).
Vyhnout průmyslově zpracovaným potravinám. Jak se starat o své střevo se můžete dozvědět v knize: Nemoc začíná ve střevech.
2) Přísun vitamínů
Vitamín D je pravděpodobně nejdůležitějším vitamínem, který je spojován s funkcí imunitního systému. Lidé s častými infekcemi mají nízkou hladinu vitamínu D. Doporučená denní dávka vitamínu D je 200 – 2000 IU rozhodně nestačí na pokrytí potřeb zdravého člověka. Já doporučuji každý den minimálně 5000 IU, ale spíš 9000 IU.
Nejpřirozenější infuzí Vitamínu D, je vystavit svou pokožku Vitamínu D. Takže využijte každou chvilku, kdy venku svítí slunce, protože pár minut na slunci po dobu než se pokožka mírně zčervená, může vyprodukovat od 10.000 IU až 50.000 IU vitamínu D.
Ale pozor je potřeba sundat sluneční brýle a triko :)Kromě doplňků stravy a sluneční paprsků můžete vitamín D přijímat tak z ryb, hovězího masa a vajec.
Neméně důležitý je také vitamín C. Jeho potřeba stoupá u osob se zvýšenou stresovou zátěží. Vitamín C dokáže zkrátit dobu nachlazení. Doporučená denní dávka vitaminu C je 80 mg, což je zase extrémně málo. Doporučuji minimálně gram a nejlépe z přirozených organických zdrojů, např. acerola.
Dalším zajímavým vitamínem, který má silné antioxidační účinky je také vitamín E. Jde o skupinu tzv. tokoferolů a najdeme je například v rostlinných olejích.
3) Příjem minerálů
Na správnou funkci imunitního systému má vliv i hladina minerálů. Zejména jsou to minerály zinek a selen.
Deficit těchto minerálních látek oslabuje imunitní systém, protože právě zinek a selen jsou součástí celé řady enzymatických procesů.
Zdrojem zinku jsou především potraviny s vysokým obsahem bílkovin jako je hovězí maso, luštěniny, celozrnné obiloviny.
4) Zvýšený příjem zeleniny
Zvláště brukvovitá zelenina a špenát by se v jídelníčku měly objevovat nejčastěji, obsahují totiž kyselinu listovou, která je důležitá pro tvorbu bílých krvinek.
5) Příjem potravin zvyšující reakci imunitního systému
Mezi potraviny, které pozitivně působí na náš imunitní systém patří medicinální houby jako je (reishi, cordyceps, shiitake). Speciálně odrůdy jako je maitake a reishi zvyšují aktivitu bílých krvinek.
Další potravinou je česnek, který je považován za širokospektrální antimikrobiální látku posilující imunitu. Česnek obsahuje alicin, což je sloučenina, která bojuje proti mikrobům způsobujících infekci.
Pro stimulaci imunitního systému je vhodné také colostrum, které obsahuje imunoglobuliny, které bojují s patogeny. Colostrum najdete v Performance Protein společně nativní syrovátkou a kolagenem pozitivně působí na střevo, které je centrem imunity.
Neméně důležitou potravinou je zázvor. Kromě svých protizánětlivých účinků pomáhá zázvor také čistit lymfatický systém a odstraňovat toxiny z těla.
TIP: Immunity shot
Udělejte si každé ráno vlastní shot na imunitu. Do sklenice s vodou vymačkejte limetku, přidejte lžičku sušeného zázvoru nebo nastrouhejte čerstvý zázvor, lžičku kurkumy a nakonec přidejte trochu pepře.
6) Byliny podporující imunitu
Pokud se z nějakého důvodu vyskytnou opakující se infekce, můžete zkusit některé z bylin jako je ženšen (Panax ginseng), echinacea, astragalus nebo eleuterokok.
Adaptogeny jako ženšen zvyšují zároveň odolnost na stres, čímž hlídají kortizol, aby zbytečně neoslaboval imunitní reakce.
Pro stimulaci imunitního systému můžete vyzkoušet také medicinální houby.
7) Dostatečný spánek
Nedostatek spánku spolu se stresem zvyšuje produkci kortizolu a jeho dlouhodobé zvýšení potlačuje imunitní funkce. Nedostatek spánku brání tvorbě cytokinů, které regulují imunitní systém. Vše o spánku si přečtěte v minulém článku.
8) Omezit alkohol a kouření
Nadměrná konzumace alkoholu výrazně poškozuje imunitní systém, protože narušuje schopnost těla bránit se před infekcí a přispívá k poškození orgánů.
Gastrointestinální systém je první místo, kde se alkohol vstřebává do krevního řečiště, a v té chvíli také negativně ovlivňuje strukturu traktu tím, že zmenšuje počet pro nás důležitých mikrobů ve střevech, které přímo souvisí s funkcí imunitního systému.
Tabákový kouř významně oslabuje imunitní systém tím, že snižuje obranyschopnost v oblasti horních a dolních cest dýchacích.
9) Omezit stres a úzkost např. cvičením
Pokud jsme ve stresu, nebo zažíváme úzkost, imunitní systém je ochromen kortizolem. To se projevuje snížením počtu lymfocytů, bílých krvinek, které bojují s bakteriemi a viry. Je ve vašem vlastním zájmu a zdraví, abyste snižovali každodenní stresovou zátěž, jak jen to půjde např. cvičením nebo meditací.
10) Omezit konzumaci jednoduchých cukrů
Konzumace jednoduchých cukrů negativně ovlivňuje schopnost bílých krvinek ničit škodlivé bakterie.
Imunitní systém je neuvěřitelně komplikovaný a naprosto zásadní pro naše přežití. A právě proto bychom ho měli každý den podporovat svým životním stylem, jak jen to půjde.
Jiří Votava
Co lze vyčíst z krevního obrazu?
Začneme krevním obrazem a zánětlivými markery, vyšetřeními, se kterými se potkal snad naprosto každý bez výjimky.
V sadě vyšetřovacích hodnot by rozhodně neměla chybět tehdy, pokud je důvodem vyšetřování známý stav měňák, tedy „mě ňák není dobře“. V přehledu mimo jiné najdete i cenu za provedení pro případ, kdybyste si je vyžádali jako samoplátci.
Krevní obraz
Hematokrit (HT, Htc),
Norma: muži 0,39-0,49, ženy 35-45, u sportovců lépe nad 0,4, přípustnou horní hranici určují obvykle sportovní federace výš než je norma.Poměr masy červených krvinek oproti zbytku krevního objemu (tj. 0,4 = 40%).
Dynamika: týdny (mimo případy akutního krvácení)
Hemoglobin (Hb)
- Norma: muži 132 – 173 g/l, ženy 117-155 g/lu sportovců lépe nad 140 g/l u žen a nad 145 g/l u mužů
- Hmotnost krevního barviva hemoglobinu v 1 litru krve.
Dynamika: týdny (mimo případy akutního krvácení) 
Erytrocyty (ery)
Norma: muži 4,2 – 5,8 mil./ml, ženy 3,5-2,18 milionů/mlPočet erytrocytů (červených krvinek) v objemové jednotce krve
Dynamika: týdny (mimo případy akutního krvácení)
Hematokrit, erytrocyty a hemoglobin jsou součástí tzv. „červeného krevního obrazu“. Občas se dokonce červený vynechává a „špatný krevní obraz“ znamená nízký hematokrit a hemoglobin a netýká se dalších další složek.
Pro vytrvalostní sporty je červený krevní obraz parametrem smrtelně důležitým, protože určuje přenosovou kapacitu krve pro kyslík.
Základní hladina je zřejmě jedinci daná, částečně geneticky a částečně možná i tréninkem v mládí a je tedy jednou z mnoha složek „talentu“.
Ovlivnění červeného krevního obrazu ve smyslu zvýšení je (povolenými prostředky) poměrně obtížné a málokdy trvalé. Zhoršení červeného krevního obrazu může mít mnoho příčin, u sportovců vytrvalců je často součástí únavy a přetrénování.
Krevní barvivo hemoglobin snese pouze určitý počet přijetí a uvolnění kyslíkové molekuly a poté musí být spolu s celou červenou krvinkou „recyklováno“ cestou náročnou na energii i bílkovinné zdroje v játrech a kostní dřeni.
Při dlouhotrvajícím stresu z vysokého zatížení se kapacita recyklace vyčerpá a dochází k poklesu červeného krevního obrazu a tedy i transportní kapacity pro kyslík a výkonnosti.
Dlužno říci, že v tomto případě nepomůže zvýšení příjmu železa v potravě, protože chybí kapacita, která by ho vestavěla do červených krvinek. Největší problémy s udržením dostatečného hematokritu mají údajně běžci vytrvalci. Vina se v jejich případě dává navíc ještě mechanickému poškození krevních elementů otřesy při dopadech nohy na podložku.
Druhou příčinou nízkého krevního krevního obrazu bývá (nejen) u sportovců a především u sportovkyň nízký energetický příjem a zejména nízký příjem kvalitních bílkovin.
Typicky tato situace nastává při snaze o redukci tělesné hmotnosti souběhem diety (často téměř absolutní) s intenzivním tréninkem.
Ani tady příjem samotného železa problém nevyřeší, vyřazeny jsou tu všechny složky krvetvorby – při radikální dietě chybí faktory pro vstřebávání železa i energie a bílkovina pro výstavbu hemoglobinu (železo je důležitou, ale hmotnostně velmi malou složkou hemoglobinu).
Špatný krevní obraz u velmi štíhlé a ambiciozní sportovkyně by měl v hlavě trenéra rozsvítit varovnou kontrolku „anorexie-bulimie“, protože mnohdy až vražedně nízký krevní obraz je pro děvčata postižená tímto psychickým onemocněním charakteristický.
Třetí příčinou je proběhlé virové onemocnění, které v některých případech dokáže (většinou dočasně) poškodit krvetvorbu v krevní dřeni či přímo červené krvinky v oběhu.
Existuje a asi není výjimečný i katastrofický scénář, spojující všechny tři popsané příčiny do jednoho začarovaného kruhu. Viróza vyvolá pokles krevního obrazu.
Předčasný nástup do tréninku s dosud nízkou přenosovou kapacitou způsobí, že závodník trénuje ve vyšších intenzitách (neboť pomaleji už to nejde) a rychleji opotřebovává prořídlé řady erytrocytů.
No a protože usoudí, že během nemoci přibral, ještě si nasadí dietu…
Leukocyty (leu)
Norma: 4,5-11,0 tisíc/mlPočet leukocytů (bílých krvinek) v objemové jednotce krve.
Dynamika: zvýšení v zánětu hodiny až dny, jiné změny v týdnechBílé krvinky zajišťují imunitní odpověď organismu na vnější i vnitřní vlivy. Zvýšení typicky doprovází infekční onemocnění. Bakteriální infekce, tj.
taková, kterou má smysl léčit antibiotiky, je provázena výrazným zvýšením leukocytů, zatím co u virové vzrostou nepatrně a nebo dokonce nepřekročí hranice normy.
Únavové stavy, ke kterým patří i přetrénování, může být provázeno dlouhodobým mírným zvýšením, ale i snížením množství leukocytů v „laboratoři“.
Kromě absolutního počtu všech bílých krvinek se provádí jako navazující složitější vyšetření ještě tzv. diferenciální obraz, popisující procentuální zastoupení jednotlivých typů bílých krvinek.
Rozbor „diferenciálu“ je již mimo hloubku tohoto článku a vpravdě i hloubku mých schopností :-).
Stačí si říct, že právě únavové stavy jsou pravidelně provázeny změnami v diferenciálním krevním obraze, i v případech, kdy celkový počet bílých krvinek je normální.
Sedimentace(erytrocytů) (FW)
Norma: muži 2-10, ženy 3-21 mm/1hod
Sedimentace je klasické, poměrně staré a přitom velice rychlé a laciné vyšetření.
Možná právě pro tu láci mám pocit, že se dnes už nepoužívá ani zdaleka tak často jako v dobách nedávno minulých ???? Principem je empirické zjištění, že červené krvinky zdravého člověka ponechané v klidu ve zkumavce usedají na dno mnohem pomaleji než červené krvinky člověka nějak stresovaného. Důvod této změny myslím ještě není úplně objasněn, předpokládá se, že to je změnou povrchového náboje v důsledku navázání protilátek na povrch erytrocytu (či kýho čerta).
Sedimentace je vyšetření velmi citlivé, ale nespecifické – poznáte, že je něco v nepořádku, ale nepoznáte co.
Lehké zvýšení sedimentace (dejme tomu na 20 za první hodinu) může způsobit i vyčerpání či dehydratace po závodě.
Střední zvýšení je typické pro lehčí infekční choroby, bakteriální nákazy opět zvyšují sedimentaci více než virové. Stovková a vyšší sedimentace znamená potom vážný zdravotní problém.
C-reaktivní protein (CRP)
Norma: 0-10 mg/l
Zatím co sedimentace pomalu vychází z módy, CRP jí nenápadně nahrazuje. Na rozdíl od sedimentace by totiž měl být specifičtější. CRP je totiž zjednodušeně řečeno odštěpek bílkoviny, kterou imunitní systém proráží díry do buněčných stěn. Jeho zvýšení tedy znamená, že organismus bojuje s něčím, co má buněčnou stěnu – a viry jak známo buňkami nejsou.
Nejčastěji je to bakteriální infekce, ale stejně tak to může být i zhoubný nádor a nebo parazit.
Právě pro tuto specifitu, umožňující s velkou pravděpodobností odlišit bakteriální (tedy na antibiotika) infekci od virové (na kterou jsou antibiotika zbytečná) se v poslední době objevují miniaturní přístrojky na stanovení hladiny CRP, podobné těm na glykémii nebo laktát, v ambulancích praktických lékařů.
Pro sportovní účely nemá zřejmě CRP příliš vysokou vypovídací hodnotu. Největší výhodu může přinést v případě rozhodování zda antibiotika ano či ne a tedy o délce tréninkového výpadku.
A ještě důležitá poznámka ke všem zánětlivým markerům dohromady – je dobrým a praktickým zvykem dělat všechny jednoduché krevní markery dohromady. Spolu s ostatními klinickými znaky, jako je horečka či třesavka skládají dohromady obraz,který může být pro některé záněty či nemoci typický.
Zdroj – www.sportvital.cz – Vše, co potřebujete vědět o zdraví a sportu. Autor článku: MUDr. Ondřej Vojtěchovský
Jak zvýšit počet bílých krvinek v těle?
Za optimální počet považujeme 4500 až 10 000 bílých krvinek na mikrolitr krve.
Bílé krvinky, nebo i leukocyty, se tvoří v kostní dřeni a představit si je můžete jako agenty imunitního systému, kteří nastupují do akce vždy, když onemocníte. Za předpokladu, že je organismus zdravý, má tělo dostatek bílých krvinek na to, aby dokázaly bojovat s jakoukoli nemocí. Za optimální počet považujeme 4500 až 10 000 bílých krvinek na mikrolitr krve. Když však počet leukocytů klesne pod 4500, něco s vaším tělem není v pořádku.
Když je málo bílých krvinek
Tento stav se nazývá leukopenie. Mezi příčiny jejího vzniku řadíme akutní virové infekce jako je rýma nebo chřipka, nedostatek mědi a zinku v organismu, tyfus, horečku dengue, malárii či tuberkulózu.
Ohroženi jsou však i lidé trpící rakovinou kostí, při které dochází k poškození kostní dřeně a tedy i omezení produkce bílých krvinek.
Chemoterapie a radioterapie také narušuje aktivitu kostní dřeně, proto jsou onkologičtí pacienti náchylnější na různé nemoci, protože touto léčbou je jejich imunitní systém poškozen.
Nedostatek bílých krvinek oslabuje imunitní systém, takže organismus se těžší brání různým různým bakteriím a virům. Pokud nedostatek leukocytů není včas léčen, dochází k posílení symptomů nemocí, se kterými později už tělo nedokáže adekvátně bojovat.
Možná vám chybí měď
Zdravý dospělý člověk má v krvi od 50 do 80 mg mědi. Její deficit vede k množství zdravotních potíží, včetně leukopenie. Lékaři upozorňují, že toto onemocnění je často nesprávně diagnostikováno. Obvykle si ho zaměňují s myelodysplastickým syndromem, který nesouvisí s nedostatkem mědi, a tedy ani není léčen jejím doplněním. Podle Thomase P.
Stossela, významného lékaře a odborníka zabývajícího se hematologií, by však pacienti s leukopenií měly být v první řadě testování na obsah mědi v těle, protože právě její nedostatek je v mnoha případech hlavní příčinou onemocnění.
K potravinám bohatým na měď patří mořské plody (ústřice, humři, krabi), houby, lněné a dýňová semena, vlašské ořechy, pistácie, luštěniny, sušené ovoce a avokádo.
Kočičí dráp zvýší tvorbu bílých krvinek
Kočičí dráp (Uncaria tomentosa) je rostlina rostoucí v amazonských deštných pralesích a podle odborníků představuje značné výhody při posílení imunitního systému. Odborníci ze Švédského medicínského institutu, kteří zkoumají účinky vzácných rostlin, provedli test, během kterého dospělým lidem dvanáct týdnů podávali extrakt z kočičího drápu.
Po této době zjistili, že u pacientů došlo ke zvýšení tvorby bílých krvinek. Pacienti s rakovinou by se však o užívání přípravků s výtažkem z této exotické rostliny měli poradit se svým lékařem, protože bylo zjištěno, že v laboratorních podmínkách zároveň podporuje přežití leukemických buněk.
Stejně se nedoporučuje pacientům, kteří užívají léky na ředění krve, protože v kombinaci s nimi může dojít ke krvácení.
Echinacea stimuluje aktivitu leukocytů
Na rozdíl od vakcín, které se zaměřují na konkrétní onemocnění a antibiotik, které přímo útočí na bakterie, echinacea stimuluje aktivitu bílých krvinek, které bojují proti nemocem prostřednictvím procesu nazývaného fagocytóza.
Při pravidelné konzumaci přípravků z této byliny dochází k nárůstu celkového počtu bílých krvinek a stimulaci jejich aktivity. Nedoporučuje se však pacientům, kteří trpí onemocněním jater nebo diabetem.
Rovněž se nesmí užívat zároveň s tabletami na ředění krve.
Zvyšte příjem omega-3 mastných kyselin
Ty totiž v těle zvyšují produkci fagocytů, což je druh bílých krvinek, které pohlcují škodlivé látky jako například bakterie. Konzumací ryb, lněného oleje, rybího tuku, chia semínek, ořechů, špenátu nebo sóji dochází ke zvýšení hladiny bílých krvinek a podpoře činnosti tzv. B-buněk, zvláštního druhu leukocytů.
Zinek
Zinek totiž patří k látkám, které vydatným způsobem posilují imunitní systém.
Japonští vědci v roce 2009 vydali publikaci s názvem Journal of Nutritional Science and vitaminology, podle které provedli několik testů, při kterých zjistili, že konzumace potravin s nedostatkem zinku způsobuje snížení hladiny monocytů a granulocytů v krvi.
Nedostatek zinku je přímo spojen s řadou poruch imunitního systému, včetně rakoviny. K potravinám s vysokým obsahem zinku patří mouka, chléb, luštěniny, ryby, jehněčí maso, hovězí játra, arašídy, vlašské ořechy, hořká čokoláda, dýňová semena, pšeničné klíčky, semena melounů.
Zelenina pro zdravou krev
Zelenina je univerzální potravina, protože obsahuje vitamíny, jakož i další živiny ve prospěch bílých krvinek. Například vitamin A je důležitý pro kmenové buňky nalezené v kostní dřeni.
Podporuje vývoj a zrání funkčních bílých krvinek.
Konzumujte řada zeleniny pro zdravou výživu, která obsahuje na vitamíny bohatou mrkev, dýni, sladké brambory i špenát a pomůžete tak vybudovat si zdravou krev.
Ořechy
Ořechy jsou zásadní potravina, která pomáhá zvýšit množství funkčních bílých krvinek. Mnoho druhů, včetně arašídů, mandlí a lískových oříšků, jsou zdrojem vitaminu E. Dostatek vitamínu E v těle je důležitý pro zdravé krevní buňky, reguluje pohyb bílých krvinek a jejich čas dostat se rychle k zánětu v těle.
Nedostatečná hladina bílých krvinek otevírá možnosti onemocnění
Bílé krvinky jsou důležitou součástí imunitního systému, protože nám pomáhají bojovat s infekcí. Lidé, jejichž imunita je ohrožena, a to prostřednictvím nemocí, jako je rakovina nebo hepatitida, mohou mít nízký počet bílých krvinek.
Nedostatečná hladina bílých krvinek otevírá možnosti onemocnění na řadu infekcí, které mohou být smrtelně nebezpečné. Léky, ale zejména bohatá strava mohou pomoci zvýšit počet bílých krvinek u většiny, už i nemocných lidí.
VIDEO: Jak útočí bílá krvinka
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Co prozradí krev
Máte zdravotní problémy? Odběr krve je jedním z prvních vyšetření, které lékaři při podezření na nějakou nemoc provádějí.
Máte zdravotní problémy? Necítíte se dobře? Odběr krve je jedním z prvních vyšetření, které lékaři při podezření na nějakou nemoc provádějí.
Každý z nás to mnohokrát zažil. Zaťal pěst, zacvičil se zaškrcenou paží, pak mírné bodnutí – a krev pro laboratorní rozbor už vtéká do zkumavky.
Tato kapalná tkáň je totiž velmi cenným zdrojem vypovídajícím o zdravotním stavu našeho organismu. Zhruba polovinu tvoří krevní buňky a polovinu plazma.
Ta je složena z vody (90 %), bílkovin (7 %), minerálních látek, aminokyselin, tuků, cukrů a jiných pro tělo důležitých látek.
Pokud lékař určí, že se provede malý krevní obraz, znamená to, že nechal prověřit červené a bílé krvinky a krevní destičky. Mají-li totiž tyto krevní buňky dokonale plnit předurčené úkoly, musí být v předem přesně určeném poměru. Je-li v krvi příliš mnoho jednoho druhu buněk, může jít o důležitou informaci, že je v těle něco v nepořádku, či dokonce že propuká nemoc.
Zásobování i obranaČervené krvinky (erytrocyty) obsahují mimojité červené barvivo – hemoglobin, jehož hlavní funkcí je rozvádění kyslíku. Velmi nízká hladina erytrocytů a hemoglobinu signalizuje chudokrevnost (anémii).
Většinou to díky špatnému složení stravy způsobuje nedostatek železa. Nadprůměrné hodnoty červených krvinek zase potvrzují polyglobulii neboli snížený přísun kyslíku. Její příčinou může být krevní onemocnění nebo plicní či srdeční choroba.
Úkolem bílých krvinek (leukocytů) je bojovat proti infekčním mikroorganismům pronikajícím do těla zvenčí. Nejčastější příčinou jejich vysokých hodnot bývají záněty.
Následuje onemocnění kostní dřeně (leukémie, srdeční infarkt, otravy, stres).
Nízké hodnoty leukocytů způsobují virová onemocnění (chřipka, spalničky, zarděnky), užívání některých léků, chemoterapie nebo ozařování při léčbě rakoviny.
Krevní destičky (trombocyty) zase ovlivňují srážlivost. Pokud by se krev nesrážela, mohli bychom při sebemenším poranění vykrvácet. Trombocyty se přichytí k okraji rány a cévu utěsní. Čím je destiček v krvi méně, tím vyšší je riziko vykrvácení.
| Kdo jsme podle krevních skupin– Skupina A – lidé s touto skupinou se dobře adaptují, změny stravy i prostředí jim nedělají problémy. Jejich imunitní systém však není dokonalý. Ke zdravotním rizikům patří onemocnění srdce, rakovina a cukrovka.- Skupina B – její nositelé naopak mívají silný imunitní systém, pevné nervy a snadno se vyrovnávají s jakýmikoliv změnami. Často však trpí cukrovkou, chronickým únavovým syndromem, kožními nemocemi, roztroušenou sklerózou.- Skupina AB – odolnost jejích nositelů je vysoká, zároveň však mají velmi citlivý trávicí trakt. Ohrožuje je především srdeční choroby, rakovina a anémie. – Skupina 0 – patří silným lidem s přirozenou ochranou proti infekcím a s účinným metabolismem. Hrozí jim poruchy srážlivosti krve, štítné žlázy, alergie a artritida. |
Krev nad zlatoPrávem je krev označována za nejcennější tekutinu. Nelze ji totiž jen tak nahradit. Dělení krve do skupin A, B, AB a 0 e všeobecně známé.
Ale hematologové rozlišují i řadu podskupin podle povrchových znaků červených krvinek. Právě proti nim, pokud nejsou krvi vlastní, si totiž organismus utváří protilátky.
Obrana organismu před cizí krví se může navenek projevit teplotami, zimnicí, zvracením.
A tak se současná medicína co nejvíc snaží využívat tzv. autotransfuze (předem odebrané vlastní krve). U chronicky nemocných pacientů, kterým musí lékaři měnit krev za zdravou, nebo při akutních úrazech jsou však samozřejmě tyto metody nepoužitelné. Proto lékaři neustále hledají tekutinu, která by dokázala krev nahradit.
Jako krátkodobé řešení v krizové situaci lékaři používají roztoky, fyziologické nebo koloidní, případně plazmu nebo albuminum.
Ty sice nepřenášejí kyslík, ale dokáží udržet potřebný objem cirkulující krevní tekutiny. Krev dostane pacient až po stabilizaci a ošetření ran. Často se ztráta krve řeší podáváním železa.
Organismus si sám vyrobí nové červené krvinky, takže vzniklá anémie se úplně obejde bez transfuze.
Nejefektivnější se jeví metoda zvaná izovolumická hemodiluce. Před operací se pacientovi odebere 1,5 litru krve. Ta se v transfuzních vacích uloží do lednice, zatímco pacient dostane stejné množství fyziologického roztoku. Složitá operace je pak méně nebezpečná, protože díky naředění se při krvácení neztrácí tolik červených krvinek. Krev vrátí lékaři pacientovi po skončení zásahu.
Znáte svou krevní skupinu? Už jste někdy darovala krev nebo kostní dřeň? Darovala byste příbuznému některý orgán? Proč ano, proč ne?
Leukocyty
Co je vyšetřováno? Bílé krvinky zvané leukocyty jsou buňky, které se vyskytují v krvi, lymfatickém systému a tkáních. Jsou důležitou součástí obranného systému organismu.
Pomáhají chránit před infekcí, hraj&´ roli v zánětu, alergické reakci, chrání před vznikem rakoviny. Vyšetření leukocytů měří celkový počet leukocytů ve vyšetřovaném vzorku krve.
Je součástí vyšetření krevního obrazu, který se často používá při hodnocení celkového zdravotního stavu.
Krev se skládá z tekuté složky – krevní plazmy a několika typů krvinek. Kromě leukocytů také z červených krvinek (erytrocytů) a krevních destiček (trombocytů). Jsou produkovány v kostní dřeni a následně uvolňovány do krevního oběhu. Leukocyty dělíme na pět typů, z nichž každý typ má svoji odlišnou funkci.
Granulocyty jsou skupina tří typů leukocytů, které mají v cytoplazmě granula. Granula obsahují chemické látky a substance, které se podílejí na imunitní odpovědi.
Mezi granulocyty řadíme neutrofily, které tvoř&´ největší počet cirkulujících leukocytů. Dále eosinofily a bazofily. Zbylé dva typy leukocytů jsou monocyty a lymfocyty.
Lymfocyty se dále dělí na B-lymfocyty, které produkují protilátky (imunoglobuliny), T-lymfocyty a přirozené zabíječe – natural killer (NK buňky).
Pokud je kdekoliv v těle infekce nebo zánět, kostní dřeň produkuje více leukocytů a uvolňuje je do krve. Složitým procesem se pohybují k místu infekce nebo zánětu. Po odeznění stavu se sníží tvorba leukocytů v kostní dřeni a jejich počet v krvi klesne na normální hodnotu.
Kromě infekce a zánětu je ještě celá řada stavů, které mohou ovlivnit tvorbu leukocytů v kostní dřeni, nebo dobu přežívání leukocytů v krvi. Jedná se o zhoubná nádorová onemocnění, onemocnění imunitního systému, která mohou zvyšovat nebo snižovat počet leukocytů v krvi.
V&´sledky vyšetření leukocytů se hodnotí v souvislosti s výsledky ostatních testů, které jsou součástí vyšetření krevního obrazu a mohou upozornit na zdravotní problém.
Výsledky jsou také často porovnávány s výsledky doplňujících vyšetření – diferenciálního rozpočtu leukocytů a vyšetření nátěru periferní krve (toto vyšetření je známo také pod názvem mikroskopický diferenciální rozpočet leukocytů).
Výsledky diferenciálního rozpočtu leukocytů informují o tom, kterého typu leukocytů je více, nebo méně, vyšetření nátěru periferní krve pak o přítomnosti abnormálních a/nebo nezralých populací leukocytů.
Obr.: Normální nález při mikroskopickém vyšetření nátěru periferní krve. Většina zobrazených krvinek jsou červené krvinky, ve střední části obrázku jsou dvě bílé krvinky (neutrofilní segmenty – Segmented Neutrophils). Krevní destičky (Platelets) je jeví jako malé fialové tečky.
Pokud výsledky nejsou v pořádku, je možno hledat příčinu pomocí celé řady vyšetření. O tom, která vyšetření je nezbytné provést, se lékař rozhoduje podle klinických příznaků a projevů, osobní anamnézy a výsledků klinického vyšetření. Pro zhodnocení stavu kostní dřeně je nutné provést bioptické vyšetření kostní dřeně.
Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán? Vzorek krve, odebraný obvykle z vaší žíly na paži, nebo píchnutím do prstu,(děti a dospělí). U novorozenců je navíc možnost provést odběr píchnutím do paty.
Poznámka: Pokud Vás, nebo vaše blízké podstoupení testu stresuje, způsobuje úzkostné stavy, doporučujeme přečíst si následující články: Zvládání s testem bolesti, Nepohodlí a úzkost, Typy na krevní testy, Typy jako pomáhat dětem při lékařském vyšetření, Typy jak pomáhat seniorům při lékařském vyšetření.
- Jiný článek, Následuj vzorek, poskytuje letmý pohled na odběr a zpracování krevního vzorku a jeho zpracování.
- Je třeba nějaká příprava před vyšetřením, aby byla zachována kvalita vzorku?
- Příprava není nutná.
Byliny pro zdravou krev – Novinky.cz
Pelargonie růžováFoto: Profimedia.cz
Silný čaj z plodů růže šípkové působí příznivě na krvetvorbu. Šípky jsou obecně známé svým vysokým obsahem vitamínu C a pozitivním působením na posílení imunity.
Při častém a dlouhodobém popíjení šípkového čaje posílíte cévní stěny. Celé šípky těsně před použitím rozdrťte a přes noc je zalijte studenou vodou.
Druhý den nálev asi patnáct minut zahřívejte pod bodem varu, následně přeceďte šípky přes husté síto a pokud možno neslaďte. Tento čaj sice nemá takovou barvu a aroma jako tradičně připravený šípkový čaj, ale zůstává v něm většina vitamínů.
Optimální je použít dvacet gramů šípků na jeden litr vody. Obdobné účinky má také rakytník řešetlákový.
Působí proti krevním sraženinám, má schopnost omezit hladinu lipidů v krvi, které mohou způsobit poruchy mozku, srdeční choroby a podobně. Ve větších dávkách prospívá srdci. Podobné účinky na organismus má i kari koření.
Skořice
Foto: Profimedia.cz
Spojujeme ho především s podporou mužské sexuality, rostlina kromě jiného také udržuje obsah železa v krvi, čistí krev a reguluje srážlivost krve.
Kotvičník zemní
Foto: Profimedia.cz
Kotvičník také zklidňuje nervový systém, a tím nepřímo udržuje normální činnost srdce.
Je lidovým přírodním lékem na ředění krve. Pomáhá snižovat hladinu triglyceridů a zvyšovat hladinu dobrého cholesterolu (HDL). Organicky vypěstovaný česnek (tj. bez syntetických hnojiv a bez genetických úprav) obvykle obsahuje vyšší množství sirných sloučenin, a proto má i silnější léčivé účinky.
„Nejčastěji se konzumuje pro protizánětlivé účinky, ale stejně účinný je také jako prevence kardiovaskulárních onemocnění. Je vědecky prokázáno, že pomáhá při prevenci krevních sraženin a snižuje hladinu cholesterolu. Může tak snížit riziko mrtvice či infarktu,“ říká fytoterapeutka Jarmila Podhorná.
Česnek
Foto: Profimedia.cz
Jeden z lidových receptů na snížení vysokého krevní tlaku a ředění krve spojuje česnek a citron. Této kúře jsou připisovány pozitivní účinky na omlazení celého organismu.
Pět omytých citronů (i oloupaných) nakrájejte na kousky, přidejte k nim asi 30 stroužků česneku (nejlépe českého z poslední sklizně). Rozmixujte, směs vlijte do 1 l vody a nechte krátce přejít varem.
Scezený odvar skladujte v lahvi vymyté alkoholem v lednici. Užívejte ráno malou štamprli nejméně tři týdny. Citron pohltí pach česneku. Tato kúra nemusí dělat dobře lidem s nízkým tlakem.
Je jednou z nejznámějších rostlin na posílení cévního systému. Za léčivé se pokládají pouze vonné druhy.
„Pelargonie čistí cévy od sklerotických usazenin, působí jako kardiotonikum, uplatňuje se jako prevence křečových žil. Působí příjemně sedativně, má mírný antidepresivní vliv, po čaji se pěkně usíná.
Silice pelargonie voní po citronu a rostlina se dá pěstovat doma v květináči. Rozmělněné listy můžete používat jako zábal na křečové žíly.
Účinnější je vnitřní užívání tinktury, ale mít rostlinu v květináči je dobrá volba, protože má mnohem širší využití, můžete si z ní při nastuzení připravit čaj nebo odvar pro inhalaci,“ říká Podhorná.
Je výborná na chudokrevnost. Dříve se její mladé výhonky dávaly do jarních salátů. Čaj: dvě čajové lžičky sušené rostliny zvolna vařte ve čtvrt litru vody, pak nechte deset minut vyluhovat.
Přeslička rolní
Foto: Profimedia.cz
Pijte třikrát denně po dobu čtyř týdnů, kúru opakujte po měsíční přestávce. Krevní hodnoty by se měly vylepšit.
Výborně podpoří krevní oběh, látky obsažené v jinanu zlepšují stav krevního řečiště, rozšiřují cévy a tepny, působí proti jejich praskání a zabraňují vzniku křečových žil.
Pomáhá při ischemii (nedokrvení) dolních končetin, ale i při srdeční arytmii. Při jeho užívání krev lépe proudí a zásobuje všechny části těla kyslíkem a živinami.
Jinan dvoulaločný
Foto: Profimedia.cz
Působí proti chudokrevnosti a zvýšené krevní srážlivosti, tím se snižuje riziko infarktů a mrtvic. Jinan neužívejte, pokud berete dlouhodobě léky na snížení srážlivosti krve.
Na odvar z jinanu použijte jednu kávovou lžičku drcených listů, krátce povařte ve čtvrt litru vody. Účinky se zesílí, když odvar smícháte s kvalitním zeleným čajem (1:1). Pijte během dne.
- Krevním řečištěm se rozvádějí živiny, kyslík, hormony a jiné prospěšné, ale také odpadní látky.
- Červené krvinky zajišťují přenos kyslíku a oxidu uhličitého. Tvoří se v kostní dřeni a v oběhu žijí 120 dní.
- Bílé krvinky, tedy leukocyty, zajišťují potřebnou imunitu organismu.
- Plazma je tekutá složka krve, obsahuje vodu, bílkoviny, cukry, minerály. Obnovuje se během 2–3 dnů.
- Krevní destičky se podílejí na srážlivosti krve.
- Chudokrevnost neboli anémie značí snížený obsah hemoglobinu v krvi. Hemoglobin je červené krevní barvivo, jež se skládá ze železité (hem) a bílkovinné složky (globin) a jeho nedostatek vede k tomu, že se hůře přenáší kyslík do tkání. Dochází k narušení tvorby červených krvinek nebo k jejich rychlejšímu zániku.
Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.
Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.
Hlavní zprávy
Leukopenie: příčiny, příznaky a léčba
- Jako leukopenie se označuje výrazný pokles počtu bílých krvinek, který u pacientů způsobuje oslabení imunitního systému. Zdroj: Shutterstock.com
- Bílé krvinky se dělí na několik typů včetně neutrofilů, eozinofilů, bazofilů, monocytů a lymfocytů. Zdroj: Shutterstock.com
- Pokles množství bílých krvinek může být způsoben infekcí. Na vině bývá třeba otrava krve, infekční mononukleóza, virus hepatitidy B či virus HIV. Zdroj: Shutterstock.com
- Na vině mohou být také účinky některých léků. Jedná se například o chemoterapeutika, imunosupresiva, analgetika, antiflogistika či antipsychotika. Zdroj: Shutterstock.com
- K diagnostice leukopenie se využívají krevní odběry, kde se kromě celkového počtu bílých krvinek hodnotí také diferenciál (zastoupení jednotlivých typů bílých krvinek). Zdroj: Shutterstock.com
- Léčba leukopenie se odvíjí od příčiny, která tento stav způsobila. Zdroj: Shutterstock.com
Jako leukopenie se označuje výrazný pokles počtu bílých krvinek, který způsobuje oslabení imunitního systému a má negativní vliv na schopnost organismu bojovat proti infekcím.
Tento stav může doprovázet celou řadu chorob včetně akutních zánětů, ale v některých případech bývá způsoben účinky léků nebo je průvodním jevem dalších onemocnění.
Co je leukopenie?
Leukopenie, kterou lékaři označují také jako leukocytopenie, představuje pokles počtu bílých krvinek v periferní krvi pod obvyklou fyziologickou mez (přibližně pod hodnotu 4×109/l). Bílé krvinky (leukocyty) se tvoří v kostní dřeni a dělí se na několik různých typů. Jedná se o:
- Neutrofily
- Eozinofily
- Bazofily
- Monocyty
- T-lymfocyty a B-lymfocyty
Vzájemná spolupráce těchto buněk napomáhá správné funkci imunitního systému a chrání náš organismus proti virům, bakteriím, ale i jiným patogenům. V jednom litru lidské krve se normálně vyskytuje zhruba 7,4×109 bílých krvinek. Pokud ovšem jejich počet klesne pod fyziologickou mez, organismus je oslabený a stává se náchylnějším k různým infekcím.
Příčiny leukopenie
Pokles množství bílých krvinek může mít mnoho různých důvodů.
Mezi nejčastější příčiny leukopenie patří infekce, jako jsou například septické stavy (otrava krve), infekční mononukleóza nebo také virus hepatitidy B.
Na vině ovšem může být také onemocnění AIDS, při němž virus HIV napadá T-lymfocyty a makrofágy, způsobuje pokles počtu těchto bílých krvinek a cíleně tím ničí imunitní systém člověka.
Počet bílých krvinek mohou výrazně snížit také účinky některých léků, a to většinou z důvodu poškození kostní dřeně. Komplikace mohou způsobit například tato léčiva:
- Chemoterapeutika
- Imunosupresiva
- Tyreostatika
- Analgetika
- Antibiotika
- Antiflogistika
- Antipsychotika
Mezi závažné obtíže, které mohou léky způsobit, se řadí také febrilní neutropenie, kdy dochází k poklesu počtu neutrofilů v krvi. Tento stav bývá spojený s vysokou horečkou a může se velmi rychle proměnit v život ohrožující infekci. Aktivitu kostní dřeně poté narušuje také chemoterapie a radioterapie nebo nedostatek mědi a zinku.
Další příčinou leukopenie může být otrava některými těžkými kovy, jako je například arsen.
Tento stav ovšem bývá také průvodním jevem systémových onemocnění, hypersplenismu (zvýšená aktivita sleziny, která vychytává a skladuje krevní buňky a destičky) či onemocnění kostní dřeně.
Pokles množství bílých krvinek přitom může být způsoben některou z hematologických chorob, jako je aplastická anémie či myelofibróza.
Příznaky leukopenie
Nedostatek bílých krvinek může být spojený také s dalšími symptomy, kam patří pokles krevních destiček v krvi pacienta, emoční poruchy spojené s těžkými bolestmi hlavy, extrémní únava, návaly horka, náchylnost k infekcím a vředům, záněty sliznice či silné, nepravidelné a dlouhotrvající menstruační krvácení.
Co u vás způsobilo pokles bílých krvinek?
Diagnostika
Leukopenii dokáží lékaři odhalit díky krevním odběrům. Kromě celkového počtu bílých krvinek zkoumají také tzv. diferenciál, což je označení pro procentuální zastoupení jednotlivých podtypů bílých krvinek. Pokud přitom pojmou podezření, že by se mohlo jednat o onemocnění kostní dřeně, následují další vyšetření ve formě sternální punkce nebo třeba trepanobiopsie.
Léčba leukopenie
Jelikož leukopenie výrazně zvyšuje náchylnost organismu k různým infekcím, které pro pacienta mohou být velice nebezpečné, je důležité při jakékoliv známce obtíží navštívit lékaře. Ten po určení diagnózy zvolí vhodnou terapii na základě příčiny poklesu množství bílých krvinek.
K léčbě leukopenie se často využívají léky a vitamíny určené pro aktivaci kostní dřeně a zvýšení produkce leukocytů.
Pozitivní vliv pak může mít i dostatečný odpočinek a dlouhý spánek, díky kterému se tělo regeneruje. Pokud jsou na vině léčiva, jejichž vedlejším účinkem je pokles počtu bílých krvinek, lékař zvolí jinou variantu terapie.
Po vynechání původních léků by se měl počet bílých krvinek opět vrátit do normálu.
Zdroje: stefajir.cz, rehabilitace.info